1 Reis 1
Newar (NEW) vs NAA
1 जुजु दाऊद यक्व बुरा जुल। वयात न्ह्याक्व हे फांगा फाय्काब्यूसां वयागु म्ह मक्वाः।
1 Quando o rei Davi já estava bem velho, envolviam-no com roupas, mas ele não se aquecia.
2 उकिं वया भारदारतय्सं वयात धाल, “हे महाराज, छिनापं च्वनेत व छितः सुसाःकुसाः यायेत जिमिसं छम्ह कन्याम्ह ल्यासेमिसा माला हये ला? व छःपिंनापं द्येनी अले छःपिन्त लुमुकाबी।”
2 Então os seus servos lhe disseram: — Que se procure para o rei, nosso senhor, uma jovem donzela, que esteja diante do rei e tenha cuidado dele, e durma nos seus braços, para que o rei, nosso senhor, se aqueça.
3 इमिसं इस्राएलया फुक्क थासय् छम्ह बांलाःम्ह कन्याम्ह ल्यासेमिसा माला स्वल। अबीशग नांयाम्ह छम्ह शूनम्मी बांलाःम्ह कन्याम्ह ल्यासेमिसायात लुइकाः वयात जुजुयाथाय् हल।
3 Então procuraram em todo o território de Israel uma jovem formosa. Acharam Abisague, sunamita, e a levaram ao rei.
4 व तसकं बांलाः। वं जुजुया सुसाःकुसाः व सेवा यात। जुजुं वलिसें लसपस धाःसा मयाः।
4 A jovem era muito bonita. Cuidava do rei e o servia, mas o rei não teve relações com ela.
5 दाऊदया काय् अदोनियाह, गुम्हय्सिया मां हग्गीत खः, वं “जि हे जुजु जुये” धकाः फुइँ यात। उकिं वं थःगु लागि रथ, सलगइपिं व नेय्म्ह थःगु न्ह्यःने न्ह्यःने ब्वाँय् जुइपिं मनूत तयार यात।
5 Então Adonias, filho de Hagite, se exaltou e disse: — Eu serei o rei. Providenciou carros de guerra, cavaleiros e cinquenta homens que corressem na sua frente.
6 वया बौम्हं वयात, “छं थथे छाय् यानागु” धकाः गुबलें ब्वःब्यूगु मदु। अदोनियाह नं छम्ह तसकं बांलाःम्ह मनू खः, व अब्शालोम स्वयाः लिपा बूम्ह खः।
6 Seu pai jamais o tinha contrariado, dizendo: “Por que você fez isso ou aquilo?” Adonias tinha boa aparência e era mais jovem do que Absalão.
7 अदोनियाहं सरूयाहया काय् योआब व अबियाथार पुजाहारीलिसें खँ ल्हात। इमिसं जुजु जुइत वयात ग्वाहालि यात।
7 Ele tinha feito um acordo com Joabe, filho de Zeruia, e com Abiatar, o sacerdote, que o seguiam e apoiavam.
8 सादोक पुजाहारी, यहोयादाया काय् बनायाह, नातान अगमवक्ता, शिमी, रेई व दाऊदया अङ्गरक्षकत धाःसा अदोनियाहपाखे मली।
8 Porém Zadoque, o sacerdote, Benaia, filho de Joiada, Natã, o profeta, Simei, Reí e os valentes de Davi não apoiavam Adonias.
9 छन्हु अदोनियाहं एन-रोगेल बुँगाःचाया लिक्क जोहेलेत धाःगु ल्वहँतय् फैत, द्वहंत व ल्ह्वंपिं द्वहंचात बलि बिल। वं दाऊद जुजुया मेपिं काय्पिं व यहूदां वःपिं जुजुया फुक्क हाकिमतय्त भ्वय् नयेत सःतल।
9 Certo dia Adonias sacrificou ovelhas, bois e bezerros gordos junto à pedra de Zoelete, que está perto de En-Rogel. Convidou todos os seus irmãos, os filhos do rei, e todos os homens de Judá que estavam a serviço do rei,
10 वं नातान अगमवक्ता, बनायाह वा जुजुया अङ्गरक्षकत वा थःकिजा सोलोमनयात धाःसा मसःतू।
10 porém não convidou Natã, o profeta, nem Benaia, nem os valentes, nem Salomão, seu irmão.
11 अले नातानं सोलोमनया मां बतशेबायात न्यन, “महाराज दाऊदं मसीकं हग्गीतया काय् अदोनियाहं थःम्हं थःत जुजु दय्कूगु छु छिं न्यनादियागु मदुनि ला?
11 Então Natã disse a Bate-Seba, mãe de Salomão: — Você não ouviu que Adonias, filho de Hagite, se proclamou rei e que nosso senhor, Davi, não sabe de nada?
12 आः जिं छितः छिगु थःगु व थःकाय् सोलोमनया ज्यान बचय् यायेत छगू सल्लाह बी।
12 Agora permita que eu lhe dê um conselho, para que você salve a sua vida e a vida do seu filho Salomão.
13 थत्थें दाऊद जुजुयात नापला वनाः वय्कःयात थथे धयादिसँ, ‘हे महाराज, छु छपिन्सं थः दासीलिसें थथे धकाः पाफयादियागु मखु ला, “धात्थें छिमि काय् सोलोमन जिगु लिपा जुजु जुइ अले व हे जिगु सिंहासनय् च्वनी?” आः गथे यानाः अदोनियाह जुजु जुल लय्?’
13 Vá, apresente-se ao rei Davi e diga: “Ó rei, meu senhor, não é verdade que você jurou a esta sua serva, dizendo: ‘O seu filho Salomão reinará depois de mim e ele se assentará no meu trono?’ Por que, então, Adonias se tornou rei?”
14 छि जुजुनापं खँ ल्हाना च्वंबलय् लाक्क हे जि नं दुहां वयाः छिं खःगु खँ ल्हानादिल धकाः धाये।”
14 — Eis que, enquanto você ainda estiver falando com o rei, eu também entrarei depois de você e confirmarei as suas palavras.
15 बतशेबा बुराम्ह जुजुयात नापलायेत व द्यनीगु क्वथाय् वन। अन शूनम्मी अबीशगं जुजुया सुसाःकुसाः यानाच्वंगु खः।
15 Assim, Bate-Seba entrou no quarto do rei para falar com ele. O rei já era bem velho, e Abisague, a sunamita, o servia.
16 बतशेबां क्वछुनाः जुजुयात भागि यात।
16 Bate-Seba inclinou a cabeça e prostrou-se diante do rei, que perguntou: — O que você quer?
17 वं वयात धाल, “जिमि प्रभु, छःपिन्सं थः दासीयात परमप्रभुया नामय् थथे पाफयादीगु खः ‘जिगु लिपा छिमि काय् सोलोमन जुजु जुइ, व जिगु सिंहासनय् च्वनी’।
17 Ela respondeu: — Meu senhor, você jurou a esta sua serva pelo
18 तर आः अदोनियाह जुजु जुइ धुंकल, आः तक प्रभु, जिमि महाराजं थ्व खँ मस्यूनि।
18 Mas agora Adonias se proclamou rei, e você, ó rei, meu senhor, não sabe disso.
19 वं यक्व द्वहंत, ल्ह्वंपिं द्वहंचात व फैत बलि ब्यूगु दु। अले जुजु दाऊदया फुक्क काय्पिं, अबियाथार पुजाहारी व सेनापति योआबयात सःतूगु दु। छःपिनि दास सोलोमनयात धाःसा मसःतू।
19 Ele sacrificou bois, bezerros gordos e ovelhas em abundância. Convidou todos os filhos do rei, Abiatar, o sacerdote, e Joabe, comandante do exército, mas não convidou o seu servo Salomão.
20 हे जिमि प्रभु महाराज! इस्राएलया फुक्क मनूतय्सं छःपिनि लिपा सु सिंहासनय् च्वनी धकाः छःपिनिगु म्हुतुं न्यनेत पियाच्वंगु दु।
20 Porém, ó rei, meu senhor, todo o Israel tem os olhos em você, para que o rei diga quem se assentará no trono do rei, meu senhor, depois dele.
21 छःपिन्सं छुं याना मदिल धाःसा जिमि मालिक महाराज सीधुंकाः जि व जिम्ह काय् सोलोमनयात अपराधीयात थें व्यवहार याइ।”
21 Do contrário, sucederá que, quando o rei, meu senhor, morrer, eu e o meu filho Salomão seremos tidos por culpados.
22 बतशेबा जुजुनापं नवानाच्वंबलय् हे नातान अगमवक्ता नं थ्यंकः वल।
22 Enquanto Bate-Seba ainda falava com o rei, eis que o profeta Natã entrou.
23 “नातान वःगु दु” धकाः इमिसं जुजुयात कन। अले दुहां वनाः नातानं जुजुयात क्वछुनाः भागि यात।
23 E anunciaram isso ao rei, dizendo: — O profeta Natã está aí. Ele se apresentou ao rei e prostrou-se com o rosto em terra diante dele.
24 नातानं धाल, “हे जिमि प्रभु महाराज! छःपिनि लिपा अदोनियाह जुजु जुइ अले छःपिनि सिंहासनय् व हे च्वनी धकाः छु छःपिन्सं घोषणा यानादियागु खः ला?
24 Natã perguntou: — Rei Davi, por acaso o senhor declarou, dizendo: “Adonias reinará depois de mim e é ele quem se assentará no meu trono”?
25 वं थौं क्वय् वनाः यक्व द्वहंत व ल्ह्वंपिं द्वहंचात व फैत बलि छाःगु दु। वं जुजु दाऊदया फुक्क काय्पिं, सेनापतित व अबियाथार पुजाहारीयात भ्वय् सःतूगु दु। आः थुबलय् हे इपिं वनापं च्वनाः भ्वय् नयाच्वंगु दु अले ‘जुजु अदोनियाह ताःई म्वायेमा’ धकाः हालाच्वंगु दु।
25 Porque hoje ele foi sacrificar bois, bezerros gordos e ovelhas em abundância. Convidou todos os filhos do rei, os chefes do exército e Abiatar, o sacerdote. E eis que estão comendo e bebendo com ele e gritando: “Viva o rei Adonias!”
26 तर वं छःपिनि दास जितः, सादोक पुजाहारी, यहोयादाया काय् बनायाह व छःपिनि दास सोलोमनयात मसःतू।
26 Porém não convidou a mim, que sou servo do rei, nem Zadoque, o sacerdote, nem Benaia, filho de Joiada, nem Salomão, que é servo do meu senhor.
27 छु थ्व छःपिनिगु आज्ञां जूगु खः ला? छःपिन्सं जिपिं छःपिनि दासतय्त थःगु लिपा सिंहासनय् सु च्वनी धकाः सीके बियादीगु मदु।”
27 Será que isso teria sido feito por ordem do rei, meu senhor? E o senhor não contou nem a este seu servo quem se assentaria no seu trono, depois do senhor!
28 दाऊद जुजुं धाल, “बतशेबायात थन वा धा।” व वयाः जुजुया लिक्क दन।
28 O rei Davi respondeu: — Chamem Bate-Seba. Ela se apresentou ao rei e se pôs diante dele.
29 अले जुजुं थथे धकाः पाफल, “जिगु फुक्क दुःखपाखें जितः त्वःतकादीम्ह म्वाःम्ह परमप्रभुया नामय् पाफयाः जिं धाये –
29 Então o rei jurou, dizendo: — Tão certo como vive o
30 परमप्रभु इस्राएलया परमेश्वरया नामय् जिं छनापं पाफयागु खः, छं काय् सोलोमन हे जिगु लिपा जुजु जुइ, व जिगु पलेसा जिगु सिंहासनय् च्वनी, थौं धात्थें हे जिं अथे हे याये।”
30 farei no dia de hoje como jurei a você pelo Senhor , Deus de Israel, dizendo: “O seu filho Salomão reinará depois de mim e se assentará no meu trono, em meu lugar.”
31 अले बतशेबां जुजुयात भ्वसुलाः भागियानाः थथे धाल, “जिम्ह प्रभु महाराज दाऊद न्ह्याबलें म्वानाच्वनादीमा।”
31 Então Bate-Seba se inclinou, prostrou-se com o rosto em terra diante do rei e disse: — Que o rei Davi, meu senhor, viva para sempre!
32 अले दाऊद जुजुं धाल, “सादोक पुजाहारी, नातान अगमवक्ता व यहोयादाया काय् बनायाहयात दुने सःति।” इपिं जुजुया न्ह्यःने वल।
32 O rei Davi disse: — Chamem Zadoque, o sacerdote, Natã, o profeta, e Benaia, filho de Joiada. E eles se apresentaram ao rei.
33 जुजुं इमित धाल, “जिम्ह भारदारतनापं यंकि, जिम्ह काय् सोलोमनयात जिगु थःगु हे खच्चर गय्काः गीहोन बुंगाःचाय् यंकि।
33 Então o rei disse: — Levem com vocês os meus servos, façam o meu filho Salomão montar na minha mula e levem-no a Giom.
34 अन पुजाहारी सादोक व अगमवक्ता नातानं वयात इस्राएलया जुजु अभिषेक यायेमाः। फैया नेकू पु, अले थथे धकाः तःसलं हा, ‘जुजु सोलोमन ताःई तक म्वानाच्वनेमा।’
34 Ali Zadoque, o sacerdote, com Natã, o profeta, o ungirão rei sobre Israel. Então toquem a trombeta e digam: “Viva o rei Salomão!”
35 छिपिं वनापं थहां वा, व वनाः जिगु सिंहासनय् च्वनेमाः। जिगु थासय् वं राज्य यायेमाः। वयात जिं इस्राएल व यहूदाया जुजु जुइत ल्ययागु खः।”
35 Depois venham subindo com ele, e ele virá e se assentará no meu trono, pois é ele quem reinará em meu lugar. Porque ordenei que ele seja chefe sobre Israel e sobre Judá.
36 यहोयादाया काय् बनायाहं जुजुयात लिसः बिल, “आमेन! जिम्ह मालिक महाराजया परमप्रभु परमेश्वरं थथे हे धयादी मा!
36 Então Benaia, filho de Joiada, respondeu ao rei: — Amém! Que o
37 गथे परमप्रभु जिम्ह महाराजनापं च्वनादिल, अथे हे वय्कः सोलोमननापं नं च्वनादी मा। वयागु सिंहासनयात जिमि प्रभु दाऊदया सिंहासन स्वयाः तःधंकेमा।”
37 Como o Senhor Deus tem estado com o rei, meu senhor, assim esteja com Salomão e faça com que o trono dele seja maior do que o trono do rei Davi, meu senhor.
38 उकिं सादोक पुजाहारी, नातान अगमवक्ता, यहोयादाया काय् बनायाह, करेती व पेलेथीत क्वय् वन अले सोलोमनयात जुजु दाऊदया खच्चर गय्काः गीहोनया बुँगाःचाय् हल।
38 Então Zadoque, o sacerdote, Natã, o profeta, Benaia, filho de Joiada, e a guarda real fizeram Salomão montar na mula que era do rei Davi e o levaram a Giom.
39 सादोक पुजाहारीं पवित्र पालं चिकं तइगु नेकू कयाः सोलोमनयात चिकनं अभिषेक यात। इमिसं फैया नेकू पुल अले फुक्क मनूत “जुजु सोलोमन ताःई तक म्वानाच्वनेमा” धकाः हाल।
39 Zadoque, o sacerdote, levou o chifre do azeite que estava no tabernáculo e ungiu Salomão. Tocaram a trombeta, e todo o povo gritou: — Viva o rei Salomão!
40 अले फुक्क मनूत वया ल्यूल्यू बाँसुरी पुपुं, लय्लय्तातां च्वय् थाहां वन, इमिगु हाःसलं जमिन हे थर्कय् जुल।
40 Todo o povo vinha subindo atrás de Salomão, tocando flautas e gritando de alegria. O barulho era tanto, que parecia que a terra estava se fendendo.
41 अदोनियाह व वया पाहांपिन्सं भ्वय् नये सिधय्केत्यंबलय् थ्व न्यन। फैया नेकूया सः न्यनाः योआबं धाल, “शहरय् थुलिमछि हल्लाखल्ला छाय् जुयाच्वंगु?”
41 Adonias e todos os convidados que estavam com ele ouviram isso, quando acabavam de comer. Também Joabe ouviu o som da trombeta e perguntou: — Que significa esse alvoroço na cidade?
42 व नवानाच्वंबलय् हे अबियाथार पुजाहारीया काय् जोनाथन थ्यंकः वल। अदोनियाहं धाल, “दुने वा। छ ला वीर मनू खः, छं बांलाःगु हे खबर ज्वनावःगु जुइमा।”
42 Enquanto ele falava, eis que chegou Jônatas, filho de Abiatar, o sacerdote. Adonias disse a Jônatas: — Entre aqui, porque você é um homem valente e deve estar trazendo boas notícias.
43 जोनाथनं लिसः बिल, “अथे मखु! झी प्रभु दाऊद महाराजं सोलोमनयात जुजु दय्कादीगु दु।
43 Mas Jônatas respondeu a Adonias: — Pelo contrário. Nosso senhor, o rei Davi, proclamou Salomão como rei.
44 वनापं सादोक पुजाहारी, नातान अगमवक्ता, यहोयादाया काय् बनायाह, करेती व पेलेथीतय्त छ्वयादीगु दु। इमिसं वयात जुजुया खच्चरया म्हय् गय्कल।
44 E Davi enviou com ele Zadoque, o sacerdote, Natã, o profeta, Benaia, filho de Joiada, e os da guarda real; e eles fizeram Salomão montar na mula que era do rei.
45 अले सादोक पुजाहारी व नातान अगमवक्तां वयात गीहोनया बुँगाःचाय् जुजु अभिषेक याःगु दु। अनं इपिं लय्लय्तातां थाहां वंगु दु, उकिं शहरय् सः थ्वयाच्वंगु दु। छिकपिन्सं न्यनाच्वनादीगु सः व हे खः।
45 Zadoque, o sacerdote, e Natã, o profeta, o ungiram rei em Giom. Eles voltaram de lá, cheios de alegria, e a cidade se alvoroçou. É esse o barulho que você ouviu.
46 अज्ज मेगु खँ ला जुजुया सिंहासनय् सोलोमन च्वने धुंकूगु दु।
46 Também Salomão já está sentado no trono do reino.
47 अले जुजुया फुक्क हाकिमत झी प्रभु महाराज दाऊदयाथाय् वनाः वय्कःयात थथे धयाः सुभाय् बिल, ‘छिकपिनि परमेश्वरं सोलोमनया नांयात छिगु नां स्वयाः तःधंकेमा, वयागु सिंहासनयात छिगु सिंहासन स्वयाः तःधंकादीमाः।’ अनंलि दाऊद जुजुं लासाय् च्वनाः हे छ्यं क्वछुकाः हनाबना यानाः
47 Além disso, os oficiais do rei foram cumprimentar Davi e disseram: “Que o seu Deus faça com que o nome de Salomão seja mais célebre do que o seu nome, e faça com que o trono dele seja maior do que o seu trono.” E o rei se inclinou sobre o leito.
48 थथे प्रार्थना यात, ‘परमप्रभु इस्राएलया परमेश्वरया प्रशंसा जुइमा, थौं जिम्ह छम्ह सन्तानयात जिगु लिपा सिंहासनय् च्वनेत ल्ययादिल। अले थ्व छिं जितः खंके बियादिल।’”
48 O rei também disse o seguinte: “Bendito seja o Senhor , Deus de Israel, que deu hoje quem se assente no meu trono, e permitiu que eu o visse com os meus próprios olhos.”
49 उकिं अदोनियाहया पाहांत ग्यानाः थुरथुर खात, अले दनाः थथःगु थासय् वन।
49 Então todos os convidados que estavam com Adonias começaram a tremer, se levantaram e foram embora, cada um pelo seu caminho.
50 सोलोमन खनाः अदोनियाह नं तसकं ग्यात, अले वं परमप्रभुया नापलायेगु पालय् वनाः वेदीया नेकूत ज्वन।
50 Porém Adonias, temendo Salomão, levantou-se, foi e pegou nas pontas do altar.
51 सोलोमनयाथाय् थ्व खबर थ्यन, “अदोनियाह ग्यानाः वेदीया नेकूत ज्वनाः दनाच्वंगु दु। वं थथे धयाच्वंगु दु, ‘थः दासयात तरवारं स्याये मखु धकाः थौं सोलोमन जुजुं निं पाफयाः जितः धायेमा।’”
51 Então alguém foi dizer a Salomão: — Eis que Adonias tem medo do rei Salomão, porque pega nas pontas do altar, dizendo: “Que o rei Salomão me jure hoje que não matará este seu servo à espada.”
52 सोलोमनं लिसः बिल, “वं थःत इमान्दार मनू खः धकाः क्यने फत धाःसा वयागु छ्यंयागु छपु सँ नं सुनां थी मखु। अथे मखुत धाःसा वयात स्यायेगु जुइ।”
52 Salomão respondeu: — Se for homem de bem, nem um de seus cabelos cairá no chão. Mas se fizer alguma maldade, morrerá.
53 अनंलि सोलोमन जुजुं मनूत छ्वयाः वयात वेदीं क्वकाल। अले वं वयाः सोलोमन जुजुयात भागि यात। सोलोमनं वयात धाल, “थःगु छेँय् हुँ।”
53 Então o rei Salomão enviou mensageiros, e o fizeram descer do altar. Adonias veio e se prostrou diante do rei Salomão, que lhe disse: — Vá para a sua casa.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Reis 1, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.