1 Reis 1

Newar (NEW) vs ACF

Sair da comparação
ACF Almeida Corrigida Fiel
1 जुजु दाऊद यक्‍व बुरा जुल। वयात न्‍ह्याक्‍व हे फांगा फाय्‌काब्‍यूसां वयागु म्‍ह मक्‍वाः।
1 Sendo, pois, o rei Davi já velho, e entrado em dias, cobriam-no de roupas, porém não se aquecia.
2 उकिं वया भारदारतय्‌सं वयात धाल, “हे महाराज, छिनापं च्‍वनेत व छितः सुसाःकुसाः यायेत जिमिसं छम्‍ह कन्‍याम्‍ह ल्‍यासेमिसा माला हये ला? व छःपिंनापं द्येनी अले छःपिन्‍त लुमुकाबी।”
2 Então disseram-lhe os seus servos: Busquem para o rei meu senhor uma moça virgem, que esteja perante o rei, e tenha cuidado dele; e durma no seu seio, para que o rei meu senhor se aqueça.
3 इमिसं इस्राएलया फुक्‍क थासय् छम्‍ह बांलाःम्‍ह कन्‍याम्‍ह ल्‍यासेमिसा माला स्‍वल। अबीशग नांयाम्‍ह छम्‍ह शूनम्‍मी बांलाःम्‍ह कन्‍याम्‍ह ल्‍यासेमिसायात लुइकाः वयात जुजुयाथाय् हल।
3 E buscaram por todos os termos de Israel uma moça formosa, e acharam a Abisague, sunamita; e a trouxeram ao rei.
4 व तसकं बांलाः। वं जुजुया सुसाःकुसाः व सेवा यात। जुजुं वलिसें लसपस धाःसा मयाः।
4 E era a moça sobremaneira formosa; e tinha cuidado do rei, e o servia; porém o rei não a conheceu.
5 दाऊदया काय् अदोनियाह, गुम्‍हय्‌सिया मां हग्‍गीत खः, वं “जि हे जुजु जुये” धकाः फुइँ यात। उकिं वं थःगु लागि रथ, सलगइपिं व नेय्‌म्‍ह थःगु न्‍ह्यःने न्‍ह्यःने ब्‍वाँय् जुइपिं मनूत तयार यात।
5 Então Adonias, filho de Hagite, se levantou, dizendo: Eu reinarei. E preparou carros, e cavaleiros, e cinqüenta homens, que corressem adiante dele.
6 वया बौम्‍हं वयात, “छं थथे छाय् यानागु” धकाः गुबलें ब्‍वःब्‍यूगु मदु। अदोनियाह नं छम्‍ह तसकं बांलाःम्‍ह मनू खः, व अब्‍शालोम स्‍वयाः लिपा बूम्‍ह खः।
6 E nunca seu pai o tinha contrariado, dizendo: Por que fizeste assim? E era ele também muito formoso de parecer; e Hagite o tivera depois de Absalão.
7 अदोनियाहं सरूयाहया काय् योआब व अबियाथार पुजाहारीलिसें खँ ल्‍हात। इमिसं जुजु जुइत वयात ग्‍वाहालि यात।
7 E tinha entendimento com Joabe, filho de Zeruia, e com Abiatar o sacerdote; os quais o ajudavam, seguindo a Adonias.
8 सादोक पुजाहारी, यहोयादाया काय् बनायाह, नातान अगमवक्ता, शिमी, रेई व दाऊदया अङ्गरक्षकत धाःसा अदोनियाहपाखे मली।
8 Porém Zadoque, o sacerdote, e Benaia, filho de Joiada, e Natã, o profeta, e Simei, e Rei, e os poderosos que Davi tinha, não estavam com Adonias.
9 छन्‍हु अदोनियाहं एन-रोगेल बुँगाःचाया लिक्‍क जोहेलेत धाःगु ल्‍वहँतय् फैत, द्वहंत व ल्‍ह्वंपिं द्वहंचात बलि बिल। वं दाऊद जुजुया मेपिं काय्‌पिं व यहूदां वःपिं जुजुया फुक्‍क हाकिमतय्‌त भ्‍वय् नयेत सःतल।
9 E matou Adonias ovelhas, e vacas, e animais cevados, junto à pedra de Zoelete, que está perto da fonte de Rogel; e convidou a todos os seus irmãos, os filhos do rei, e a todos os homens de Judá, servos do rei.
10 वं नातान अगमवक्ता, बनायाह वा जुजुया अङ्गरक्षकत वा थःकिजा सोलोमनयात धाःसा मसःतू।
10 Porém a Natã, o profeta, e a Benaia, e aos poderosos, e a Salomão, seu irmão, não convidou.
11 अले नातानं सोलोमनया मां बतशेबायात न्‍यन, “महाराज दाऊदं मसीकं हग्‍गीतया काय् अदोनियाहं थःम्‍हं थःत जुजु दय्‌कूगु छु छिं न्‍यनादियागु मदुनि ला?
11 Então falou Natã a Bate-Seba, mãe de Salomão, dizendo: Não ouviste que Adonias, filho de Hagite, reina? E que nosso senhor Davi não o sabe?
12 आः जिं छितः छिगु थःगु व थःकाय् सोलोमनया ज्‍यान बचय् यायेत छगू सल्‍लाह बी।
12 Vem, pois, agora, e deixa-me dar-te um conselho, para que salves a tua vida, e a de Salomão teu filho.
13 थत्‍थें दाऊद जुजुयात नापला वनाः वय्‌कःयात थथे धयादिसँ, ‘हे महाराज, छु छपिन्‍सं थः दासीलिसें थथे धकाः पाफयादियागु मखु ला, “धात्‍थें छिमि काय् सोलोमन जिगु लिपा जुजु जुइ अले व हे जिगु सिंहासनय् च्‍वनी?” आः गथे यानाः अदोनियाह जुजु जुल लय्?’
13 Vai, e chega ao rei Davi, e dize-lhe: Não juraste tu, rei senhor meu, à tua serva, dizendo: Certamente teu filho Salomão reinará depois de mim, e ele se assentará no meu trono? Por que, pois, reina Adonias?
14 छि जुजुनापं खँ ल्‍हाना च्‍वंबलय् लाक्‍क हे जि नं दुहां वयाः छिं खःगु खँ ल्‍हानादिल धकाः धाये।”
14 Eis que, estando tu ainda aí falando com o rei, eu também entrarei depois de ti, e confirmarei as tuas palavras.
15 बतशेबा बुराम्‍ह जुजुयात नापलायेत व द्यनीगु क्‍वथाय् वन। अन शूनम्‍मी अबीशगं जुजुया सुसाःकुसाः यानाच्‍वंगु खः।
15 E foi Bate-Seba ao rei na sua câmara; e o rei era muito velho; e Abisague, a sunamita, servia ao rei.
16 बतशेबां क्‍वछुनाः जुजुयात भागि यात।
16 E Bate-Seba inclinou a cabeça, e se prostrou perante o rei; e disse o rei: Que tens?
17 वं वयात धाल, “जिमि प्रभु, छःपिन्‍सं थः दासीयात परमप्रभुया नामय् थथे पाफयादीगु खः ‘जिगु लिपा छिमि काय् सोलोमन जुजु जुइ, व जिगु सिंहासनय् च्‍वनी’।
17 E ela lhe disse: Senhor meu, tu juraste à tua serva pelo Senhor teu Deus, dizendo: Salomão, teu filho, reinará depois de mim, e ele se assentará no meu trono.
18 तर आः अदोनियाह जुजु जुइ धुंकल, आः तक प्रभु, जिमि महाराजं थ्‍व खँ मस्‍यूनि।
18 E agora eis que Adonias reina; e tu, ó rei meu senhor, não o sabes.
19 वं यक्‍व द्वहंत, ल्‍ह्वंपिं द्वहंचात व फैत बलि ब्‍यूगु दु। अले जुजु दाऊदया फुक्‍क काय्‌पिं, अबियाथार पुजाहारी व सेनापति योआबयात सःतूगु दु। छःपिनि दास सोलोमनयात धाःसा मसःतू।
19 E matou vacas, e animais cevados, e ovelhas em abundância, e convidou a todos os filhos do rei, e a Abiatar, o sacerdote, e a Joabe, capitão do exército, mas a teu servo Salomão não convidou.
20 हे जिमि प्रभु महाराज! इस्राएलया फुक्‍क मनूतय्‌सं छःपिनि लिपा सु सिंहासनय् च्‍वनी धकाः छःपिनिगु म्‍हुतुं न्‍यनेत पियाच्‍वंगु दु।
20 Porém, ó rei meu senhor, os olhos de todo o Israel estão sobre ti, para que lhe declares quem se assentará sobre o trono do rei meu senhor, depois dele.
21 छःपिन्‍सं छुं याना मदिल धाःसा जिमि मालिक महाराज सीधुंकाः जि व जिम्‍ह काय् सोलोमनयात अपराधीयात थें व्‍यवहार याइ।”
21 De outro modo sucederá que, quando o rei meu senhor dormir com seus pais, eu e Salomão meu filho seremos os culpados.
22 बतशेबा जुजुनापं नवानाच्‍वंबलय् हे नातान अगमवक्ता नं थ्‍यंकः वल।
22 E, estando ela ainda falando com o rei, eis que entra o profeta Natã.
23 “नातान वःगु दु” धकाः इमिसं जुजुयात कन। अले दुहां वनाः नातानं जुजुयात क्‍वछुनाः भागि यात।
23 E o fizeram saber ao rei, dizendo: Eis aí está o profeta Natã. E entrou à presença do rei, e prostrou-se diante dele com o rosto em terra.
24 नातानं धाल, “हे जिमि प्रभु महाराज! छःपिनि लिपा अदोनियाह जुजु जुइ अले छःपिनि सिंहासनय् व हे च्‍वनी धकाः छु छःपिन्‍सं घोषणा यानादियागु खः ला?
24 E disse Natã: Ó rei meu senhor, disseste tu: Adonias reinará depois de mim, e ele se assentará sobre o meu trono?
25 वं थौं क्‍वय् वनाः यक्‍व द्वहंत व ल्‍ह्वंपिं द्वहंचात व फैत बलि छाःगु दु। वं जुजु दाऊदया फुक्‍क काय्‌पिं, सेनापतित व अबियाथार पुजाहारीयात भ्‍वय् सःतूगु दु। आः थुबलय् हे इपिं वनापं च्‍वनाः भ्‍वय् नयाच्‍वंगु दु अले ‘जुजु अदोनियाह ताःई म्‍वायेमा’ धकाः हालाच्‍वंगु दु।
25 Porque hoje desceu, e matou vacas, e animais cevados, e ovelhas em abundância, e convidou a todos os filhos do rei e aos capitães do exército, e a Abiatar, o sacerdote, e eis que estão comendo e bebendo perante ele; e dizem: Viva o rei Adonias.
26 तर वं छःपिनि दास जितः, सादोक पुजाहारी, यहोयादाया काय् बनायाह व छःपिनि दास सोलोमनयात मसःतू।
26 Porém a mim, sendo eu teu servo, e a Zadoque, o sacerdote, e a Benaia, filho de Joiada, e a Salomão, teu servo, não convidou.
27 छु थ्‍व छःपिनिगु आज्ञां जूगु खः ला? छःपिन्‍सं जिपिं छःपिनि दासतय्‌त थःगु लिपा सिंहासनय् सु च्‍वनी धकाः सीके बियादीगु मदु।”
27 Foi feito isto da parte do rei meu senhor? E não fizeste saber a teu servo quem se assentaria no trono do rei meu senhor depois dele?
28 दाऊद जुजुं धाल, “बतशेबायात थन वा धा।” व वयाः जुजुया लिक्‍क दन।
28 E respondeu o rei Davi, e disse: Chamai-me a Bate-Seba. E ela entrou à presença do rei; e ficou em pé diante do rei.
29 अले जुजुं थथे धकाः पाफल, “जिगु फुक्‍क दुःखपाखें जितः त्‍वःतकादीम्‍ह म्‍वाःम्‍ह परमप्रभुया नामय् पाफयाः जिं धाये –
29 Então jurou o rei e disse: Vive o Senhor, o qual remiu a minha alma de toda a angústia,
30 परमप्रभु इस्राएलया परमेश्‍वरया नामय् जिं छनापं पाफयागु खः, छं काय् सोलोमन हे जिगु लिपा जुजु जुइ, व जिगु पलेसा जिगु सिंहासनय् च्‍वनी, थौं धात्‍थें हे जिं अथे हे याये।”
30 Que, como te jurei pelo Senhor Deus de Israel, dizendo: Certamente teu filho Salomão reinará depois de mim, e ele se assentará no meu trono, em meu lugar, assim o farei no dia de hoje.
31 अले बतशेबां जुजुयात भ्‍वसुलाः भागियानाः थथे धाल, “जिम्‍ह प्रभु महाराज दाऊद न्‍ह्याबलें म्‍वानाच्‍वनादीमा।”
31 Então Bate-Seba se inclinou com o rosto em terra e se prostrou diante do rei, e disse: Viva o rei Davi meu senhor para sempre.
32 अले दाऊद जुजुं धाल, “सादोक पुजाहारी, नातान अगमवक्ता व यहोयादाया काय् बनायाहयात दुने सःति।” इपिं जुजुया न्‍ह्यःने वल।
32 E disse o rei Davi: Chamai-me a Zadoque, o sacerdote, e a Natã, o profeta, e a Benaia, filho de Joiada. E eles entraram à presença do rei.
33 जुजुं इमित धाल, “जिम्‍ह भारदारतनापं यंकि, जिम्‍ह काय् सोलोमनयात जिगु थःगु हे खच्‍चर गय्‌काः गीहोन बुंगाःचाय् यंकि।
33 E o rei lhes disse: Tomai convosco os servos de vosso senhor, e fazei subir a meu filho Salomão na mula que é minha; e levai-o a Giom.
34 अन पुजाहारी सादोक व अगमवक्ता नातानं वयात इस्राएलया जुजु अभिषेक यायेमाः। फैया नेकू पु, अले थथे धकाः तःसलं हा, ‘जुजु सोलोमन ताःई तक म्‍वानाच्‍वनेमा।’
34 E Zadoque, o sacerdote, com Natã, o profeta, ali o ungirão rei sobre Israel; então tocareis a trombeta, e direis: Viva o rei Salomão!
35 छिपिं वनापं थहां वा, व वनाः जिगु सिंहासनय् च्‍वनेमाः। जिगु थासय् वं राज्‍य यायेमाः। वयात जिं इस्राएल व यहूदाया जुजु जुइत ल्‍ययागु खः।”
35 Então subireis após ele, e virá e se assentará no meu trono, e ele reinará em meu lugar; porque tenho ordenado que ele seja guia sobre Israel e sobre Judá.
36 यहोयादाया काय् बनायाहं जुजुयात लिसः बिल, “आमेन! जिम्‍ह मालिक महाराजया परमप्रभु परमेश्‍वरं थथे हे धयादी मा!
36 Então Benaia, filho de Joiada, respondeu ao rei, e disse: Amém; assim o diga o SENHOR Deus do rei meu senhor.
37 गथे परमप्रभु जिम्‍ह महाराजनापं च्‍वनादिल, अथे हे वय्‌कः सोलोमननापं नं च्‍वनादी मा। वयागु सिंहासनयात जिमि प्रभु दाऊदया सिंहासन स्‍वयाः तःधंकेमा।”
37 Como o SENHOR foi com o rei meu senhor, assim o seja com Salomão, e faça que o seu trono seja maior do que o trono do rei Davi meu senhor.
38 उकिं सादोक पुजाहारी, नातान अगमवक्ता, यहोयादाया काय् बनायाह, करेती व पेलेथीत क्‍वय् वन अले सोलोमनयात जुजु दाऊदया खच्‍चर गय्‌काः गीहोनया बुँगाःचाय् हल।
38 Então desceu Zadoque, o sacerdote, e Natã, o profeta, e Benaia, filho de Joiada, e os quereteus, e os peleteus, e fizeram montar a Salomão na mula do rei Davi, e o levaram a Giom.
39 सादोक पुजाहारीं पवित्र पालं चिकं तइगु नेकू कयाः सोलोमनयात चिकनं अभिषेक यात। इमिसं फैया नेकू पुल अले फुक्‍क मनूत “जुजु सोलोमन ताःई तक म्‍वानाच्‍वनेमा” धकाः हाल।
39 E Zadoque, o sacerdote, tomou o chifre de azeite do tabernáculo, e ungiu a Salomão; e tocaram a trombeta, e todo o povo disse: Viva o rei Salomão!
40 अले फुक्‍क मनूत वया ल्‍यूल्‍यू बाँसुरी पुपुं, लय्‌लय्‌तातां च्‍वय् थाहां वन, इमिगु हाःसलं जमिन हे थर्कय् जुल।
40 E todo o povo subiu após ele, e o povo tocava gaitas, e alegrava-se com grande alegria; de maneira que com o seu clamor a terra retiniu.
41 अदोनियाह व वया पाहांपिन्‍सं भ्‍वय् नये सिधय्‌केत्‍यंबलय् थ्‍व न्‍यन। फैया नेकूया सः न्‍यनाः योआबं धाल, “शहरय् थुलिमछि हल्‍लाखल्‍ला छाय् जुयाच्‍वंगु?”
41 E o ouviu Adonias, e todos os convidados que estavam com ele, que tinham acabado de comer; também Joabe ouviu o sonido das trombetas, e disse: Por que há tal ruído de cidade alvoroçada?
42 व नवानाच्‍वंबलय् हे अबियाथार पुजाहारीया काय् जोनाथन थ्‍यंकः वल। अदोनियाहं धाल, “दुने वा। छ ला वीर मनू खः, छं बांलाःगु हे खबर ज्‍वनावःगु जुइमा।”
42 Estando ele ainda falando, eis que vem Jônatas, filho de Abiatar, o sacerdote, e disse Adonias: Entra, porque és homem valente, e trarás boas novas.
43 जोनाथनं लिसः बिल, “अथे मखु! झी प्रभु दाऊद महाराजं सोलोमनयात जुजु दय्‌कादीगु दु।
43 E respondeu Jônatas, e disse a Adonias: Certamente nosso senhor, rei Davi, constituiu rei a Salomão;
44 वनापं सादोक पुजाहारी, नातान अगमवक्ता, यहोयादाया काय् बनायाह, करेती व पेलेथीतय्‌त छ्वयादीगु दु। इमिसं वयात जुजुया खच्‍चरया म्‍हय् गय्‌कल।
44 E o rei enviou com ele a Zadoque, o sacerdote, e a Natã, o profeta, e a Benaia, filho de Joiada, e aos quereteus e aos peleteus; e o fizeram montar na mula do rei.
45 अले सादोक पुजाहारी व नातान अगमवक्तां वयात गीहोनया बुँगाःचाय् जुजु अभिषेक याःगु दु। अनं इपिं लय्‌लय्‌तातां थाहां वंगु दु, उकिं शहरय् सः थ्‍वयाच्‍वंगु दु। छिकपिन्‍सं न्‍यनाच्‍वनादीगु सः व हे खः।
45 E Zadoque, o sacerdote, e Natã, o profeta, o ungiram rei em Giom, e dali subiram alegres, e a cidade está alvoroçada; este é o clamor que ouviste.
46 अज्‍ज मेगु खँ ला जुजुया सिंहासनय् सोलोमन च्‍वने धुंकूगु दु।
46 E também Salomão está assentado no trono do reino.
47 अले जुजुया फुक्‍क हाकिमत झी प्रभु महाराज दाऊदयाथाय् वनाः वय्‌कःयात थथे धयाः सुभाय् बिल, ‘छिकपिनि परमेश्‍वरं सोलोमनया नांयात छिगु नां स्‍वयाः तःधंकेमा, वयागु सिंहासनयात छिगु सिंहासन स्‍वयाः तःधंकादीमाः।’ अनंलि दाऊद जुजुं लासाय् च्‍वनाः हे छ्यं क्‍वछुकाः हनाबना यानाः
47 E também os servos do rei vieram abençoar a nosso senhor, o rei Davi, dizendo: Faça teu Deus que o nome de Salomão seja melhor do que o teu nome; e faça que o seu trono seja maior do que o teu trono. E o rei se inclinou no leito.
48 थथे प्रार्थना यात, ‘परमप्रभु इस्राएलया परमेश्‍वरया प्रशंसा जुइमा, थौं जिम्‍ह छम्‍ह सन्‍तानयात जिगु लिपा सिंहासनय् च्‍वनेत ल्‍ययादिल। अले थ्‍व छिं जितः खंके बियादिल।’”
48 E também disse o rei assim: Bendito o Senhor Deus de Israel, que hoje tem dado quem se assente no meu trono, e que os meus olhos o vissem.
49 उकिं अदोनियाहया पाहांत ग्‍यानाः थुरथुर खात, अले दनाः थथःगु थासय् वन।
49 Então estremeceram e se levantaram todos os convidados que estavam com Adonias; e cada um se foi ao seu caminho.
50 सोलोमन खनाः अदोनियाह नं तसकं ग्‍यात, अले वं परमप्रभुया नापलायेगु पालय् वनाः वेदीया नेकूत ज्‍वन।
50 Porém Adonias temeu a Salomão; e levantou-se, e foi, e apegou-se às pontas do altar.
51 सोलोमनयाथाय् थ्‍व खबर थ्‍यन, “अदोनियाह ग्‍यानाः वेदीया नेकूत ज्‍वनाः दनाच्‍वंगु दु। वं थथे धयाच्‍वंगु दु, ‘थः दासयात तरवारं स्‍याये मखु धकाः थौं सोलोमन जुजुं निं पाफयाः जितः धायेमा।’”
51 E fez-se saber a Salomão, dizendo: Eis que Adonias teme ao rei Salomão; porque eis que apegou-se às pontas do altar, dizendo: Jure-me hoje o rei Salomão que não matará o seu servo à espada.
52 सोलोमनं लिसः बिल, “वं थःत इमान्‍दार मनू खः धकाः क्‍यने फत धाःसा वयागु छ्यंयागु छपु सँ नं सुनां थी मखु। अथे मखुत धाःसा वयात स्‍यायेगु जुइ।”
52 E disse Salomão: Se for homem de bem, nem um de seus cabelos cairá em terra; se, porém, se achar nele maldade, morrerá.
53 अनंलि सोलोमन जुजुं मनूत छ्वयाः वयात वेदीं क्‍वकाल। अले वं वयाः सोलोमन जुजुयात भागि यात। सोलोमनं वयात धाल, “थःगु छेँय् हुँ।”
53 E mandou o rei Salomão, e o fizeram descer do altar; e veio, e prostrou-se perante o rei Salomão, e Salomão lhe disse: Vai para tua casa.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Reis 1, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.