1 Reis 18

Newar (NEW) vs ARIB

Sair da comparação
ARIB Almeida Revisada Imprensa Bíblica
1 यक्‍व दिं लिपा, वा मवःगु स्‍वंगूगु दँय् परमप्रभुयागु थ्‍व वचन एलियायाथाय् वल, “आहाब जुजुयात नापलाः हुँ, अले जिं वा वय्‌काबी।”
1 Depois de muitos dias veio a Elias a palavra do Senhor, no terceiro ano, dizendo: Vai, apresenta-te a Acabe; e eu mandarei chuva sobre a terra.
2 उकिं एलिया आहाबयाथाय् वन।
2 Então Elias foi apresentar-se a Acabe. E a fome era extrema em Samária.
3 आहाबं राजदरबारयाम्‍ह मू हाकिम ओबदियायात सःतके छ्वल। ओबदिया परमप्रभुयात तसकं मानय् याइम्‍ह खः।
3 Acabe chamou a Obadias, o mordomo {ora, Obadias temia muito ao Senhor;
4 ईजेबेलं परमप्रभुया अगमवक्तातय्‌त स्‍यानाच्‍वंबलय् ओबदियां सछिम्‍ह (१००) अगमवक्तातय्‌त नकाः त्‍वंकाः नेय्‌म्‍ह नेय्‌म्‍ह यानाः निगू गुफाय् सुचुकातःगु खः।
4 pois sucedeu que, destruindo Jezabel os profetas do Senhor, Obadias tomou cem profetas e os escondeu, cinqüenta numa cova e cinqüenta noutra, e os sustentou com pão e água};
5 आहाबं ओबदियायात धाल, “देशया फुक्‍क बुँगाःचा व फुक्‍क खुसिया लिक्‍क हुँ। झीत सल व खच्‍चरतय्‌त नकेत भतिचा सां घाँय् दइ ला? घाँय् दःसा झीसं थः पशुतय्‌त स्‍याये मालि मखु।”
5 e disse Acabe a Obadias: Vai pela terra a todas as fontes de água, e a todos os rios. Pode ser que achemos erva para salvar a vida dos cavalos e mulas, de maneira que não percamos todos os animais.
6 उकिं इमिसं घाँय् माःवनेत थःथवय् देश इना काल। अले आहाब छखेपाखे व ओबदिया मेखेपाखे वन।
6 E repartiram entre si a terra, para a percorrerem; e foram a sós, Acabe por um caminho, e Obadias por outro.
7 ओबदिया लँय् वनाच्‍वंबलय् वं आकाझाकां एलिया थःपाखे वयाच्‍वंगु खन। ओबदियां वयात म्‍हसियाः बँय् भ्‍वसुलाः धाल, “हे जिमि प्रभु, छि धात्‍थें एलिया हे खः ला?”
7 Quando, pois, Obadias já estava em caminho, eis que Elias se encontrou com ele; e Obadias, reconhecendo-o, prostrou-se com o rosto em terra e disse: És tu, meu senhor Elias?
8 वं लिसः बिल, “खः, जि एलिया हे खः। एलिया थन दु धकाः छिमि मालिकयात धाः हुँ।”
8 Respondeu-lhe ele: Sou eu. Vai, dize a teu senhor: Eis que Elias está aqui.
9 ओबदियां धाल, “जिं छु द्वंकागु दु धकाः छिं थः दासयात स्‍याकेत आहाबयात लःल्‍हानादीगु?
9 Ele, porém, disse: Em que pequei, para que entregues teu servo na mão de Acabe, para ele me matar?
10 धात्‍थें परमप्रभु छिकपिनि परमेश्‍वर म्‍वाःम्‍ह खः थें, जिं पाफयाः धाये छितः मालेत जिमि मालिकं मनूत छ्वयामदीगु गुगुं जाति अथवा राज्‍य ल्‍यं मदये धुंकल। गुगुं देशयाम्‍ह जुजुं जिगु देशय् एलिया मदु धकाः धाःसा आहाब जुजुं उम्‍ह जुजुयात वं धाःगु खँ सत्‍य खः धकाः पाफय्‌कीगु।
10 Vive o Senhor teu Deus, que não há nação nem reino aonde o meu senhor não tenha mandado em busca de ti; e dizendo eles: Aqui não está; então fazia-os jurar que não te haviam achado.
11 आः छिं धयादी, ‘थः मालिकयात एलिया थन दु धकाः धा हुँ।’
11 Agora tu dizes: Vai, dize a teu senhor: Eis que Elias está aqui.
12 जि थनं वनेधुंकाः परमप्रभुया आत्‍मां छितः गन यंकी जिं मस्‍यू। जिं वनाः आहाबयात धायेधुंकाः वं छितः लुइके मफुत धाःसा जितः स्‍याइ। तर जि छिकपिनि दासं ल्‍याय्‌म्‍हबलय्‌निसें हे परमप्रभुया आराधना यानावयाच्‍वनागु दु।
12 E será que, apartando-me eu de ti, o Espírito do Senhor te levará não sei para onde; e, vindo eu dar as novas a Acabe, e não te achando ele, matar-me-á. Todavia eu, teu servo, temo ao Senhor desde a minha mocidade.
13 हे जिमि मालिक, परमप्रभुया अगमवक्तातय्‌त स्‍यानाच्‍वंबलय् जिं छु यात व छिं मस्‍यू ला? जिं इपिं मध्‍ये सछिम्‍ह (१००) अगमवक्तातय्‌त नकाः त्‍वंकाः नेय्‌म्‍ह नेय्‌म्‍ह यानाः निगू गुफाय् सुचुकातया।
13 Porventura não disseram a meu senhor o que fiz, quando Jezabel matava os profetas do Senhor, como escondi cem dos profetas do Senhor, cinqüenta numa cova e cinqüenta noutra, e os sustentei com pão e água:
14 आः छिं जितः जिमि मालिकयाथाय् वनाः एलिया थन दु धाः धकाः धयादी। वं ला जितः स्‍याइ।”
14 E agora tu dizes: Vai, dize a teu senhor: Eis que Elias está aqui! Ele me matará.
15 एलियां धाल, “धात्‍थें जिं सेवा याना वयाच्‍वनाम्‍ह दक्‍व शक्ति दुम्‍ह परमप्रभु म्‍वाःम्‍ह खः थें, जिं पाफयाः धाये थौं धात्‍थें हे जि आहाबया न्‍ह्यःने वने।”
15 E disse Elias: Vive o Senhor dos exércitos, em cuja presença estou, que deveras hoje hei de apresentar-me a ele.
16 उकिं ओबदिया आहाबयात नापलाः वन। अले वयात एलिया वःगु दु धकाः धाल। आहाब एलियायात नापलाः वन।
16 Então foi Obadias encontrar-se com Acabe, e lho anunciou; e Acabe foi encontrar-se com Elias.
17 एलियायात खनेवं आहाबं धाल, “इस्राएलयात दुःख ब्‍यूम्‍ह छ हे, मखु ला?”
17 E sucedeu que, vendo Acabe a Elias, disse-lhe: És tu, perturbador de Israel?
18 वं धाल, “जिं इस्राएलयात दुःख बियागु मदु, तर छि व छिकपिनि बौया परिवारं ब्‍यूगु दु। छिं परमप्रभुया उजं मानय् मयासें बालद्यःतय्‌त पुजा याना जूगु दु।
18 Respondeu Elias: Não sou eu que tenho perturbado a Israel, mas és tu e a casa de teu pai, por terdes deixado os mandamentos do Senhor, e por teres tu seguido os baalins.
19 आः छिं कर्मेल डाँडाय् जितः नापलायेत इस्राएलं फुक्‍क मनूतय्‌त सःतादिसँ। अले ईजेबेलया टेबिलय् च्‍वनानइपिं बालया प्‍यसः व नेय्‌म्‍ह (४५०) अगमवक्ता व अशेरामय्‌जुया प्‍यसःम्‍ह (४००) अगमवक्तातय्‌त नं ब्‍वनाहयादिसँ।”
19 Agora pois manda reunir-se a mim todo o Israel no monte Carmelo, como também os quatrocentos e cinqüenta profetas de Baal, e os quatrocentos profetas de Asera, que comem da mesa de Jezabel.
20 उकिं आहाबं फुक्‍क इस्राएलीतय्‌त सःतके छ्वत, अले फुक्‍क अगमवक्तातय्‌त कर्मेल डाँडाय् मुंकल।
20 Então Acabe convocou todos os filhos de Israel, e reuniu os profetas no monte Carmelo.
21 एलियां मनूतय् न्‍ह्यःने वनाः थथे धाल, “छिपिं गुबलय् तक दोमन जुयाच्‍वनेगु? परमप्रभु हे परमेश्‍वर खःसा वया ल्‍युने हुँ। बाल परमेश्‍वर खःसा वया ल्‍युने हुँ।”
21 E Elias se chegou a todo o povo, e disse: Até quando coxeareis entre dois pensamentos? Se o Senhor é Deus, segui-o; mas se Baal, segui-o. O povo, porém, não lhe respondeu nada.
22 अले एलियां इमित धाल, “परमप्रभुया अगमवक्तात मध्‍ये जि हे जक ल्‍यनाच्‍वंगु दु। तर बालया ला प्‍यसः व नेय्‌म्‍ह (४५०) अगमवक्तात दु।
22 Então disse Elias ao povo: Só eu fiquei dos profetas do Senhor; mas os profetas de Baal são quatrocentos e cinqüenta homens.
23 जिमिगु निंतिं निम्‍ह द्वहं हजि। अले छम्‍ह थःगु निंतिं ल्‍ययाः वयात कुचा कुचा यानाः पालाः मि मच्‍याकूसें सिँया च्‍वय् तयेमाः। जिं मेम्‍ह द्वहंयात तयार याये, वयात सिँया च्‍वय् तये मि धाःसा च्‍याके मखु।
23 Dêem-se-nos, pois, dois novilhos; e eles escolham para si um dos novilhos, e o dividam em pedaços, e o ponham sobre a lenha, porém não lhe metam fogo; e eu prepararei o outro novilho, e o porei sobre a lenha, e não lhe meterei fogo.
24 अले छिमिसं थः द्यःयात सःती, जिं परमप्रभुया नां काये। गुम्‍हय्‌सिनं मि कुतुकाः लिसः बी वय्‌कः हे परमेश्‍वर खः।”
24 Então invocai o nome do vosso deus, e eu invocarei o nome do Senhor; e há de ser que o deus que responder por meio de fogo, esse será Deus. E todo o povo respondeu, dizendo: É boa esta palavra.
25 एलियां बालया अगमवक्तातय्‌त धाल, “छिपिं यक्‍व दुगुलिं छिमिसं न्‍हापा छम्‍ह द्वहं ल्‍ययाः तयार या, अले थः द्यःयात प्रार्थना या। मि धाःसा च्‍याके मते।”
25 Disse, pois, Elias aos profetas de Baal: Escolhei para vós: um dos novilhos, e preparai-o primeiro, porque sois muitos, e invocai o nome do Senhor, vosso deus, mas não metais fogo ao sacrifício.
26 उकिं इमिसं थःत ब्‍यूम्‍ह द्वहं कयाः तयार यात।
26 E, tomando o novilho que se lhes dera, prepararam-no, e invocaram o nome de Baal, desde a manhã até o meio-dia, dizendo: Ah Baal, responde-nos! Porém não houve voz; ninguém respondeu. E saltavam em volta do altar que tinham feito.
27 बान्‍हि जूबलय् एलियां थथे धकाः गिजय् यात, “अज्‍ज तःसलं हा! व ला द्यः हे खः! वं तसकं धन्‍दा कयाच्‍वंगु दु जुइफु, वा वया लिमलाः जुइफु, वा व चाःह्यु वंगु जुइफु, वा द्यनाच्‍वंगु जुइफु, वयात थनेमाः।”
27 Sucedeu que, ao meio-dia, Elias zombava deles, dizendo: Clamai em altas vozes, porque ele é um deus; pode ser que esteja falando, ou que tenha alguma coisa que fazer, ou que intente alguma viagem; talvez esteja dormindo, e necessite de que o acordem.
28 उकिं इपिं अज्‍ज तःसलं हाल अले इमिगु चलन कथं हि मवतले थःम्‍हं थःत हे तरवार व भालां घाःपाः यात।
28 E eles clamavam em altas vozes e, conforme o seu costume, se retalhavam com facas e com lancetas, até correr o sangue sobre eles.
29 बान्‍हि नं बित, बहनिया बलि बीगु ई तक हे इपिं अगमवाणी ल्‍हानाच्‍वन। तर छुं सः मवः, सुनानं लिसः मब्‍यू, सुनानं ध्‍यान मब्‍यू।
29 Também sucedeu que, passado o meio dia, profetizaram eles até a hora de se oferecer o sacrifício da tarde. Porém não houve voz; ninguém respondeu, nem atendeu.
30 अले एलियां फुक्‍क मनूतय्‌त धाल, “जिगु न्‍ह्यःने वा!” इपिं वयागु न्‍ह्यःने वल। अले वं परमप्रभुयागु दुंगु वेदी ल्‍ह्वन।
30 Então Elias disse a todo o povo: chegai-vos a mim. E todo o povo se chegou a ele. E Elias reparou o altar do Senhor, que havia sido derrubado.
31 एलियां याकूबयापाखें वःगु छगू छगू कुलया निंतिं छगः छगः यानाः झिंनिगः ल्‍वहं काल। याकूबयाथाय् “छंगु नां इस्राएल जुइ” धकाः परमप्रभुया थ्‍व वचन वःगु खः।
31 Tomou doze pedras, conforme o número das tribos dos filhos de Jacó, ao qual viera a palavra do Senhor, dizendo: Israel será o teu nome;
32 उपिं ल्‍वहंत कयाः वं परमप्रभुया नामय् छगू वेदी दय्‌कल। वं उगु वेदीया जःखः झिंन्‍यागू (१५) लिटर ति पुसा न्‍ह्यनिगु तःधंगु गाः म्‍हुल।
32 e com as pedras edificou o altar em nome do Senhor; depois fez em redor do altar um rego, em que podiam caber duas medidas de semente.
33 अले वं वेदीइ सिँ मिलय् यात। द्वहंयात कुचा कुचा यानाः पालाः सिँया च्‍वय् तयाबिल। वं इमित धाल, “प्‍यंगः घः जाय्‌क लः तयाः उकियात थ्‍व बलिइ व सिँलय् प्‍वंकाब्‍यु।”
33 Então armou a lenha, e dividiu o novilho em pedaços, e o pôs sobre a lenha, e disse: Enchei de água quatro cântaros, e derramai-a sobre o holocausto e sobre a lenha.
34 वं धाल, “हानं अथे हे या।” इमिसं अथे हे यात।
34 Disse ainda: fazei-o segunda vez; e o fizeram segunda vez. De novo disse: Fazei-o terceira vez; e o fizeram terceira vez.
35 लः वेदीया छचाःखेरं वानाः गाः नं जाल।
35 De maneira que a água corria ao redor do altar; e ele encheu de água também o rego.
36 बलि बीगु इलय् एलिया अगमवक्तां न्‍ह्यःने वनाः प्रार्थना यात, “हे परमप्रभु परमेश्‍वर, अब्राहाम, इसहाक व याकूबया परमेश्‍वर, इस्राएलय् छि हे परमेश्‍वर खः धकाः थौं क्‍यनादिसँ। जि छिकपिनि दास खः, जिं थ्‍व फुक्‍क छिं धयादीगु थें हे यानागु खः।
36 Sucedeu pois que, sendo já hora de se oferecer o sacrifício da tarde, o profeta Elias se chegou, e disse: Ó Senhor, Deus de Abraão, de Isaque, e de Israel, seja manifestado hoje que tu és Deus em Israel, e que eu sou teu servo, e que conforme a tua palavra tenho feito todas estas coisas.
37 जितः लिसः बियादिसँ! हे परमप्रभु, जितः लिसः बियादिसँ! थुपिं मनूतय्‌सं छि हे परमप्रभु, परमेश्‍वर खः अले छिं हे इमिगु मनयात हीकादी धकाः सीमा।”
37 Responde-me, ó Senhor, responde-me para que este povo conheça que tu, ó Senhor, és Deus, e que tu fizeste voltar o seu coração.
38 अबलय् हे परमप्रभुया मि कुतुंवल अले मिं बलि, सिँ, ल्‍वहं व चायात भस्‍म यानाबिल। अले गालय् दुगु लःयात नं गंकाबिल।
38 Então caiu fogo do Senhor, e consumiu o holocausto, a lenha, as pedras, e o pó, e ainda lambeu a água que estava no rego.
39 थ्‍व खनाः फुक्‍क मनूतय्‌सं बँय् ग्‍वारातुलाः थथे धाल, “परमप्रभु हे परमेश्‍वर खः, परमप्रभु हे परमेश्‍वर खः!”
39 Quando o povo viu isto, prostraram-se todos com o rosto em terra e disseram: O senhor é Deus! O Senhor é Deus!
40 एलियां इमित धाल, “बालया अगमवक्तातय्‌त ज्‍वँ, इपिं छम्‍हय्‌सित नं त्‍वःते मते।” मनूतय्‌सं इमित ज्‍वन। अले एलियां इमित क्‍वय् कीशोन खुसिइ यंकाः स्‍यात।
40 Disse-lhes Elias: Agarrai os profetas de Baal! que nenhum deles escape: Agarraram-nos; e Elias os fez descer ao ribeiro de Quisom, onde os matou.
41 अनंलि एलियां आहाब जुजुयात धाल, “झासँ, छुं नयेत्‍वने यानादिसँ! जिं तसकं वाफय् वयाच्‍वंगु सः ताःगु दु।”
41 Então disse Elias a Acabe: Sobe, come e bebe, porque há ruído de abundante chuva.
42 आहाब नयेत त्‍वनेत वन, एलिया धाःसा कर्मेल डाँडाया च्‍वकाय् थाहां वन। अन वं बँय् क्‍वछुनाः थःगु छ्यं पुलिया दथुइ तल।
42 Acabe, pois, subiu para comer e beber; mas Elias subiu ao cume do Carmelo e, inclinando-se por terra, meteu o rosto entre os joelhos.
43 वं थः च्‍यःयात धाल, “वनाः समुद्रपाखे बांलाक स्‍व।”
43 E disse ao seu moço: Sobe agora, e olha para a banda do mar. E ele subiu, olhou, e disse: Não há nada. Então disse Elias: Volta lá sete vezes.
44 न्‍हय्‌कःगु पालय् वं वयाः थथे धाल, “मनूया ल्‍हाः थें चिधंगु छगू सुपाँय् समुद्रं थाहां वयाच्‍वंगु दु।”
44 Sucedeu que, à sétima vez, disse: Eis que se levanta do mar uma nuvem, do tamanho da mão dum homem: Então disse Elias: Sobe, e dize a Acabe: Aparelha o teu carro, e desce, para que a chuva não te impeça.
45 भचा जायेवं हे आकाश सुपाचं हाकुसे च्‍वन, फय् वल, तसकं वा वल, अले आहाब थःगु रथय् च्‍वनाः यिजरेलय् वन।
45 E sucedeu que em pouco tempo o céu se enegreceu de nuvens e vento, e caiu uma grande chuva. Acabe, subindo ao carro, foi para Jizreel:
46 एलियायाके परमप्रभुया शक्ति वल, अले थःगु गा जँय् हिनाः व आहाबया न्‍ह्यःने न्‍ह्यःने यिजरेल तक हे ब्‍वांय् वन।
46 E a mão do Senhor estava sobre Elias, o qual cingiu os lombos, e veio correndo perante Acabe, até a entrada de Jizreel.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Reis 18, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.