1 Reis 15

Newar (NEW) vs NVT

Sair da comparação
NVT Nova Versão Transformadora
1 नबातया काय् यारोबामं इस्राएलय् राज्‍य यानाच्‍वंगु झिंच्‍यागूगु दँय् अबिया यहूदायाम्‍ह जुजु जुल।
1 No décimo oitavo ano do reinado de Jeroboão, filho de Nebate, Abias começou a reinar em Judá.
2 वं यरूशलेमय् स्‍वदँ तक शासन यात। वया मां अबीशालोमया म्‍ह्याय् माका खः।
2 Reinou por três anos em Jerusalém. Sua mãe se chamava Maaca e era neta de Absalão.
3 वया न्‍ह्यः वया बौनं याःगु फुक्‍क पाप वं नं यात। वं थः पुर्खा दाऊदं थें परमप्रभु थः परमेश्‍वरयात दुनुगलंनिसें मानय् मयाः।
3 Cometeu os mesmos pecados que seu pai e não foi inteiramente fiel ao S enhor , seu Deus, como seu antepassado Davi.
4 तर दाऊदया निंतिं परमप्रभु वया परमेश्‍वरं अबियायात जिम्‍ह दास दाऊदया छप्‍वाः मत यरूशलेमयात बल्‍लाकेत जिगु न्‍ह्यःने च्‍यानाच्‍वनेमा धकाः वया लिपा शासन यायेत छम्‍ह काय् बियादिल।
4 Mas, por causa de Davi, o S enhor , seu Deus, permitiu que seus descendentes continuassem a brilhar como uma lâmpada em Jerusalém e deu a Abias um filho para reinar depois dele.
5 दाऊदं परमप्रभुयात यःगु खःगु ज्‍या याःगु खः। वं हित्ती उरियाहया खँय् बाहेक मेमेगु फुक्‍क खँय् जिवंकाछि परमप्रभुया आज्ञा मानय् याःगु खः। उकिं परमप्रभुं थथे यानादीगु खः।
5 Pois Davi tinha feito o que era certo aos olhos do S enhor e obedecido a seus mandamentos durante toda a vida, exceto no caso de Urias, o hitita.
6 रहबाम व यारोबामया दथुइ लडाइँ अबियाया जिवंकाछि जुया तुं च्‍वन।
6 Durante todo o reinado de Abias, houve guerra entre Abias e Jeroboão.
7 अबिया जुजु जुयाच्‍वंबलय् जूगु फुक्‍क खँ, वं याःगु फुक्‍क ज्‍या यहूदाया जुजुपिनि इतिहासया सफुलिइ च्‍वयातःगु दु। अबिया व यारोबामया दथुइ लडाइँ जुया तुं च्‍वन।
7 Os demais acontecimentos do reinado de Abias e tudo que ele fez estão registrados no Livro da História dos Reis de Judá . Houve guerra constante entre Abias e Jeroboão.
8 अबिया थः पुर्खात थें सीबलय् वयात दाऊदया शहरय् थुन, वया लिपा वया काय् आसा जुजु जुल।
8 Quando Abias morreu e se reuniu a seus antepassados, foi sepultado na Cidade de Davi. Seu filho Asa foi seu sucessor.
9 इस्राएलया जुजु यारोबामं राज्‍य यानाच्‍वंगु निइगूगु दँय् आसा यहूदायाम्‍ह जुजु जुल।
9 No vigésimo ano do reinado de Jeroboão em Israel, Asa começou a reinar em Judá.
10 वं यरूशलेमय् पिइछदँ शासन यात। अबीशालोमया म्‍ह्याय् माका वया अजि खः।
10 Reinou em Jerusalém por 41 anos. Sua avó se chamava Maaca e era neta de Absalão.
11 थः पुर्खा दाऊदं थें आसां परमप्रभुयात यःगु ज्‍या यात।
11 Asa fez o que era certo aos olhos do S enhor , como seu antepassado Davi.
12 वं मूर्ति पुजा याइगु थासय् च्‍वनिपिं मिजं वेश्‍यातय्‌त देशं पितिनाछ्वल, अले थः पुर्खातय्‌सं दय्‌कूगु फुक्‍क मूर्तियात चीकाछ्वल।
12 Expulsou da terra os prostitutos cultuais e removeu todos os ídolos que seus antepassados haviam feito.
13 वं थः अजि माकायात राजमाताया थासं लिकाल, छाय्‌धाःसा वं अशेरा द्यःमय्‌जुया छगू घच्‍चायापुगु मूर्ति दय्‌कूगु खः। आसां उगु मूर्तियात त्‍वाःल्‍हानाबिल। अले उकियात कुचा कुचा यानाः किद्रोन खुसिचाय् छ्वय्‌काबिल।
13 Chegou a depor sua avó Maaca da posição de rainha-mãe, pois ela havia feito um poste obsceno para a deusa Aserá. Derrubou esse poste obsceno e o queimou no vale de Cedrom.
14 पुजा याइगु थाय् इस्राएलं चीकामछ्वसां आसां दुनुगलंनिसें थःगु जिवंकाछि परमप्रभुया निंतिं विश्‍वास याये बहःम्‍ह जुयाच्‍वन।
14 Embora os santuários idólatras não tivessem sido removidos, o coração de Asa permaneceu inteiramente fiel ao S enhor durante toda a sua vida.
15 वं थःम्‍हं देछाःगु व थः बौनं छाःगु वहः व लुँ अले पवित्र थलबल परमप्रभुया देगलय् हल।
15 Ele trouxe para o templo do S enhor a prata, o ouro e os diversos utensílios que ele e seu pai haviam consagrado.
16 यहूदाया जुजु आसा व इस्राएलया जुजु बाशाया दथुइ इपिं गद्दीइ च्‍वंतले लडाइँ जुया हे च्‍वन।
16 Houve guerra constante entre Asa e Baasa, rei de Israel.
17 इस्राएलया जुजु बाशां यहूदाय् हमला यात अले वं यहूदाया जुजु आसायाथाय् सुं वये वने मफयेमा धकाः रामाय् पखाः व ध्‍वाखा बल्‍लाक दय्‌कल।
17 Baasa, rei de Israel, invadiu Judá e fortificou Ramá, a fim de impedir que qualquer um entrasse ou saísse do território de Asa, rei de Judá.
18 अले आसां परमप्रभुया देगलं व थःगु दरबारया धुकुतिं फुक्‍क लुँ, वहः लिकाल। वं थ्‍व लुँ व वहः थः भारदारतय्‌गु ल्‍हातय् लःल्‍हानाः दमस्‍कसय् शासन यानाच्‍वंम्‍ह अरामया जुजु हेज्‍योनया छय्, तब्रिमोनया काय्, बेन-हददयाथाय् छ्वयाः थथे धाल,
18 Em resposta, Asa juntou toda a prata e todo o ouro que restavam na tesouraria do templo do S enhor e no palácio real. Enviou alguns de seus oficiais a Ben-Hadade, rei da Síria, que governava em Damasco, filho de Tabrimom e neto de Heziom, com a prata e o ouro e a seguinte mensagem:
19 “छिकपिनि बौ व जिमि बौनं सन्‍धि याःगु थें छिं व जिं नं सन्‍धि यायेनु। जिं छिथाय् लुँ व वहः छ्वयाहयाच्‍वनागु दु। आः छिं इस्राएलयाम्‍ह जुजु बाशालिसें थःगु सन्‍धि त्‍वाथलादिसँ। वं जिगु देशं थः सेना लित यंके मालेमा।”
19 “Façamos um acordo, você e eu, como aquele que houve entre seu pai e o meu. Envio um presente de prata e ouro. Rompa seu acordo com Baasa, rei de Israel, para que ele me deixe em paz”.
20 बेन-हददं आसा जुजुया खँ स्‍वीकार यात। वं थः सेनापतितनापं थः सेना इस्राएलया शहरय् हमला यायेत छ्वत। इमिसं इयोन, दान, हाबिल-बेथ-माका, किन्‍नरेतया फुक्‍क लागा व नप्‍ताली कुलया फुक्‍क देश त्‍याका काल।
20 Ben-Hadade aceitou a proposta do rei Asa e enviou os comandantes de seu exército para atacarem as cidades de Israel. Eles conquistaram Ijom, Dã, Abel-Bete-Maaca e todo o Quinerete, bem como a terra de Naftali.
21 थ्‍व खँ न्‍यनाः बाशां रामायात बल्‍लाकेगु ज्‍या त्‍वःताबिल। अले व तिर्साय् लिहां वन।
21 Quando Baasa, rei de Israel, soube do que havia acontecido, abandonou seu projeto de fortificar Ramá e permaneceu em Tirza.
22 जुजु आसां यहूदाया फुक्‍क थासं सुयातं मत्‍वःतुसे मनूत मुंकल, अले बाशा जुजुं रामा बल्‍लाकेत छ्यलाच्‍वंगु ल्‍वहं व सिँ इमिसं यंकल। आसां थुपिं चिजत छ्यलाः बेन्‍यामीनया गेबा शहर व मिस्‍पा शहरयात पखाः व ध्‍वाखा दय्‌काः बल्‍लाकल।
22 Então o rei Asa decretou que todos os homens de Judá, sem exceção, ajudassem a levar embora as pedras e a madeira usadas por Baasa para fortificar Ramá. Asa empregou esses materiais para fortificar a cidade de Geba, em Benjamim, e a cidade de Mispá.
23 आसा जुजु जुयाच्‍वंबलय् जूगु फुक्‍क खँ, वयागु फुक्‍क बाहादरी व वं दय्‌कूगु शहरतय्‌गु बारे यहूदाया जुजुपिनिगु इतिहासया सफुलिइ च्‍वयातःगु दु। बुरा जूबलय् वयागु तुतिइ ल्‍वचंकल।
23 Os demais acontecimentos do reinado de Asa, a extensão de seu poder, tudo que ele fez e o nome das cidades que ele construiu, estão registrados no Livro da História dos Reis de Judá . Em sua velhice, sofreu de uma doença nos pés.
24 आसा थः पुर्खात थें सित, वया पुर्खा दाऊदया शहरय् वयात इपिंनापं थुन। वया लिपा वया काय् यहोशापात जुजु जुल।
24 Quando Asa morreu, foi sepultado com seus antepassados na Cidade de Davi. Seu filho Josafá foi seu sucessor.
25 यहूदाया जुजु आसां राज्‍य यानाच्‍वंगु निगूगु दँय् यारोबामया काय् नादाब इस्राएलया जुजु जुल। वं इस्राएलय् निदँ शासन यात।
25 Nadabe, filho de Jeroboão, começou a reinar em Israel no segundo ano do reinado de Asa, rei de Judá. Reinou em Israel por dois anos.
26 नादाबं थः बौनं थें परमप्रभुं याये मते धकाः धयादीगु मभिंगु ज्‍या यात। वं थः बौ नं थें इस्राएलीतय्‌त पाप याकेत उक्‍सय् यात।
26 Fez o que era mau aos olhos do S enhor ; seguiu o exemplo de seu pai, Jeroboão, e persistiu nos pecados que ele havia levado Israel a cometer.
27 इस्‍साखारया कुलयाम्‍ह अहियाहया काय् बाशां नादाबया विरोधय् ग्‍वःसा ग्‍वयाः वयात स्‍यात। उबलय् नादाब व इस्राएली सेनातय्‌सं पलिश्‍तीतय्‌गु शहर गिब्‍बतोनयात घेरय् यानाच्‍वंगु खः।
27 Baasa, filho de Aías, da tribo de Issacar, conspirou contra Nadabe e o assassinou enquanto ele e o exército israelita sitiavam a cidade filisteia de Gibetom.
28 आसा यहूदाया जुजु जूगु स्‍वंगूगु दँय् बाशां नादाबयात स्‍याःगु खः। नादाबया लिपा बाशा इस्राएलया जुजु जुल।
28 Baasa matou Nadabe no terceiro ano do reinado de Asa, rei de Judá, e se tornou seu sucessor.
29 व जुजु जुइवं वं यारोबामया छेँयापिं सकसितं स्‍यात। यारोबामया सुं छम्‍हय्‌सित नं वं म्‍वाका मतः। वं इमि सकसितं नाश यात। थुकथं थः दास शीलोया अहियाहपाखें बियादीगु परमप्रभुया वचन पूरा जुल।
29 Assim que Baasa subiu ao poder, matou todos os descendentes de Jeroboão. Não restou ninguém de sua família, exatamente como o S enhor havia anunciado por meio do profeta Aías, de Siló.
30 यारोबाम थःम्‍हं हे याःगु पाप व इस्राएलीतय्‌त याकेब्‍यूगु पापं यानाः परमप्रभु, इस्राएलया परमेश्‍वरयात तंचाय्‌कूगुलिं थथे जूगु खः।
30 Isso aconteceu porque Jeroboão havia provocado a ira do S enhor com os pecados que tinha cometido e levado Israel a cometer.
31 नादाबया जुजु जुयाच्‍वंबलय् जूगु फुक्‍क खँ, वं याःगु फुक्‍क ज्‍या इस्राएलया जुजुपिनिगु इतिहासया सफुलिइ च्‍वयातःगु दु।
31 Os demais acontecimentos do reinado de Nadabe e tudo que ele fez estão registrados no Livro da História dos Reis de Israel .
32 यहूदाया जुजु आसा व इस्राएलया जुजु बाशाया दथुइ इपिं गद्दीइ च्‍वँतले लडाइँ जुया हे च्‍वन।
32 Houve guerra constante entre Asa, rei de Judá, e Baasa, rei de Israel.
33 आसा यहूदाय् जुजु जूगु स्‍वंगूगु दँय् अहियाहया काय् बाशा इस्राएलया जुजु जुल। वं निइप्‍यदँ तिर्साय् शासन यात।
33 Baasa, filho de Aías, começou a reinar sobre todo o Israel no terceiro ano do reinado de Asa, rei de Judá. Reinou em Tirza por 24 anos.
34 यारोबामं थें बाशां नं मभिंगु ज्‍या यात गुगु याये मज्‍यू धयादीगु खः। अले यारोबामं थें वं नं इस्राएलीतय्‌त पाप याकेत उक्‍सय् यात।
34 Fez o que era mau aos olhos do S enhor ; seguiu o exemplo de Jeroboão e persistiu nos pecados que Jeroboão havia levado Israel a cometer.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Reis 15, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.