Mateus 19

ncr (NCR) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Jiso jɛmɛ mwɛɛ munɛ wu mɛsɛ, wu mo wu ja kimbe ki woŋ kì Galalee le, wu gɛɛŋ a kì Judia le, Joo yì Jodaŋ le wuŋ kwege.
1 Depois de dizer isso, Jesus saiu da Galileia e foi para a região da Judeia que fica no lado leste do rio Jordão.
2 No wu gɛnɛ, binchvu bi bamii baanyi bi bi wu le, wu fɛ bo bachii ba gɛ̀ chɛne yo.
2 Uma grande multidão o seguiu, e ali ele curou os doentes.
3 Bafalashii ja bo to fɛ wu le ki bo moŋ wu, bo mo bo biih wu le lɛ, “Nchi le wu bɛɛŋ lɛ taŋlo muh kuŋ bɛ kwɛɛ yi fiɛɛ le kɛnɛ nyu fì la lɛ?”
3 Alguns fariseus chegaram perto dele e, querendo conseguir alguma prova contra ele, perguntaram: — Será que pela nossa
4 Jiso chvuu bo le lɛ, “Bɛŋ baaŋ a tɛɛŋ gɛ fiɛɛ fì ba gɛ̀ saŋ wa lɛ, ‘Gɛ̀ bee fɛŋkɛɛ muh wù gɛ̀ fɛ bamii, wu gɛ̀ fɛ bo nyu jwɛŋsɛ bɛ kwɛse gɛ?’
4 Jesus respondeu:
5 Wu gɛ̀ fɛ noo, wu mo wu jɛmɛ lɛ, ‘Le nje finɛ fì jwɛŋsɛ lé wu gê wu chinɛ chiji bɛ bwee le, wu taashɛ bɛ kwɛɛ, bo bafɛɛ mo bo tu wa muh wu mumwaa.’
5 E Deus disse: “Por isso o homem deixa o seu pai e a sua mãe para se unir com a sua mulher, e os dois se tornam uma só pessoa.”
6 Noo, gɛ bo baaŋ bamii bafɛɛ gɛ, bo le wa muh wu mumwaa. Fi mo fi nyu lɛ, fiɛɛ fì Nyo le wu taashɛ wa, keefɛ muh moŋ ki wu gâsɛ gɛ.”
6 Assim já não são duas pessoas, mas uma só. Portanto, que ninguém separe o que Deus uniu.
7 Bamii baa mo bo biih Jiso le lɛ, “Tu le nje la fì Musɛ gɛ̀ duu lɛ muh taŋlo wu saŋ ŋwa wu nya kwɛɛ le wù duunyi lɛ wu le wu kuŋ wa bɛ wu, wu mo wu kuŋ bɛ wu?”
7 Os fariseus perguntaram: — Nesse caso, por que é que Moisés permitiu ao homem mandar a sua esposa embora se der a ela um documento de divórcio?
8 Jiso chvuu lɛ, “Gɛ̀ bee nje bintuŋ biɛna bì tɛmɛ wù Musɛ gɛ̀ chinɛ lɛ muh taŋlo wu kuŋ bɛ kwɛɛ. Geenɛ, gɛ nyu no fi gɛ̀ bee fɛŋkɛɛ gɛ.
8 Jesus respondeu:
9 Njɛme fiaŋ bɛŋ le lɛ, muh ja wu kuŋ bɛ kwɛɛ wu jo wumu, baaŋ nyu gɛ lɛ kwɛse wɛɛ le wu ja wu tu wu jiɛnyi wu jaŋe kinjaŋ sɛŋ gɛ, tu wu le wu ge kimbefɛ njɛ ki wu jâŋ kwɛse wumu.”
9 Portanto, eu afirmo a vocês o seguinte: o homem que mandar a sua esposa embora, a não ser em caso de adultério, se tornará adúltero se casar com outra mulher.
10 Booŋ ba Jiso ba ŋgoo yu wunɛ njɛme bo mo bo du wu le lɛ, “Nɛ fi le noo kune jwɛŋsɛ bɛ kwɛse, tu fi be joŋe lɛ muh mɛ fie noo fɛ wu taashɛ bvuguu gɛ.”
10 Os discípulos de Jesus disseram: — Se é esta a situação entre o homem e a sua esposa, então é melhor não casar.
11 Jiso jɛmɛ bo le lɛ, “Gɛ nyu muh wuchii wù taŋlo wu bɛɛŋ fiɛɛ finɛ gɛ. Taŋlo bɛɛŋ gɛh bamii ba Nyo le wu ge lɛ bo bɛɛŋ.
11 Jesus respondeu:
12 Bɛŋ kêe lɛ bamii bamu le yu bo goone gɛ bikɛse gɛ, le no ba gɛ̀ boyɛ bo, bo nyume noo. Bamu nyu noo ge bamii bɛ chiaaŋ lɛ bo nyume noo. Bamu nyu fiboo noo ge bo bɛ bikwɛɛ biboo lɛ bo nyume noo nje bvunfoŋ bvù fɛwe. Muh wù taŋlo wu bɛ̂ɛŋ finɛ, wu bɛ̂ɛŋ.”
12 Pois há razões diferentes que tornam alguns homens incapazes para o casamento: uns, porque nasceram assim; outros, porque foram castrados; e outros ainda não casam por causa do
13 Bamii ja bo too bɛ booŋ fɛ Jiso le lɛ wu kuŋ bo le, wu buunɛ fɛ bo le, booŋ be ba ŋgoo tu bo wame lo bamii baa.
13 Depois disso, algumas pessoas levaram as suas crianças para Jesus pôr as mãos sobre elas e orar, mas os discípulos repreenderam as pessoas que fizeram isso.
14 Jiso jɛmɛ fie lɛ, “Bɛŋ chinɛ booŋ bayu too fɛ mɛne. Keefɛ bɛŋ jêese bo gɛ, nje bvunfoŋ bvù fɛwe le nyu fɛ bamii ba le njɛ booŋ banɛ le.”
14 Aí ele disse:
15 No wu jɛmɛ noo, wu mo wu gɛɛ chiaaŋ yi bo le, wu mo wu ja wu gɛɛne.
15 Então Jesus pôs as mãos sobre elas e foi embora.
16 Fi kooshɛ lɛ muh wu kwa wumu gɛ̀ ja wu to fɛ Jiso le, wu biih wu le lɛ, “Muh wù N'yɛyɛ, fiɛɛ fì joŋe fì ŋkɛme ki ŋge fɛ ŋkɛmɛ kinche kì kage gɛ le la?”
16 Certa vez um homem chegou perto de Jesus e perguntou: — Mestre, o que devo fazer de bom para conseguir a vida eterna?
17 Jiso biih wu le lɛ, “Wo biide nyu mɛne kune fiɛɛ fì joŋe nje la? Muh wù joŋe mɛ gɛh wu wù maa. Nɛ wo goone ki wo gê wo kɛmɛ kinche kì kage gɛ, wo mo wo gɛɛde banchi ba Nyo.”
17 Jesus respondeu:
18 Muh wuyu biih Jiso le lɛ, “Banchi ba Nyo le ba la?” Jiso chvuu lɛ, “Keefɛ wo yûuyɛ muh gɛ, keefɛ wo jâŋ kwɛ muh gɛ, keefɛ wo chôŋ bvuchoŋ gɛ, keefɛ wo bɛ̂ɛ jiŋ yi nsa wu chimbiaŋ gɛ,
18 — Que mandamentos? — perguntou ele. Jesus respondeu:
19 wo ŋgvûune chijo bɛ bwoo, bɛ lɛ wo kôŋe muh wù mbebe yo le.”
19 respeite o seu pai e a sua mãe e ame os outros como você ama a você mesmo.”
20 Chumu wɛɛ mo wu jɛmɛ wu le lɛ, “Banchi banɛ bachii nchi gɛɛde wa lo. Ka shɛshi la?”
20 — Eu tenho obedecido a todos esses mandamentos! — respondeu o moço. — O que mais me falta fazer?
21 Jiso chvuu wu le lɛ, “Nɛ wo fɛnɛ goone ki wo nyûme muh wù joŋe wu gɛɛne wu mɛɛse, wo gɛɛŋ wo gesɛ mwɛɛ mu wo kɛme, wo ga bige biyu ba fuude le, wo mo wo ge wo kɛ̂me nchvu yo nyu yi fɛwe. Wo nɛ lé wo gê noo wo mo wo to wo bîi mɛne.”
21 Jesus respondeu:
22 Sege chumu wuyu yu noo, wu mo wu ja wu gɛɛne wu nyume lo yii yii, nje wu gɛ̀ kɛme kwa baaŋ.
22 Quando o moço ouviu isso, foi embora triste, pois era muito rico.
23 Jiso mo wu jɛmɛ booŋ be ba ŋgoo le lɛ, “Nsɛŋe bɛŋ nchiɛɛŋ lɛ, fi tɛɛme fɛ muh wu kwa lee fɛ bvunfoŋ bvù fɛwe le.
23 Jesus então disse aos discípulos:
24 Ŋka nsɛŋe bɛŋ le lɛ, fi le chige fɛ nyambala lee a jise chi nsala le, fede fɛ muh wu kwa lee fɛ bvunfoŋ bvu Nyo le.”
24 E digo ainda que é mais difícil um rico entrar no Reino de Deus do que um camelo passar pelo fundo de uma agulha.
25 Sege booŋ ba Jiso ba ŋgoo yu finɛ fiɛɛ, jwe yuŋ bo baaŋ. Bo biih lɛ, “Nɛ finɛ le noo, yu to bonɛ yɛɛŋ?”
25 Quando ouviram isso, os discípulos ficaram muito admirados e perguntavam: — Então, quem é que pode se salvar?
26 Jiso bijɛ bo nɛɛ, wu jɛmɛ bo le lɛ, “Nɛ le fɛ muh wu wuŋ le, tu fi taŋlo fi ya. Geenɛ fɛ Nyo le gɛ fiɛɛ taŋlo fi ya wu gɛ.”
26 Jesus olhou para eles e respondeu:
27 Bita jɛmɛ wu le lɛ, “Bîjɛ yɛ̂ŋ, bee le be chinɛ wa fiɛɛ fichii, be bii wo le. Bee lé be gê be kɛme la?”
27 Aí Pedro disse: — Veja! Nós deixamos tudo e seguimos o senhor. O que é que nós vamos ganhar?
28 Jiso jɛmɛ bo le lɛ, “Nsɛŋe bɛŋ nchiɛɛŋ lɛ sege muh wu jee che le Mwamuh le wu shii wa yi kala we wu bvukugɛ bvu yi woŋ wu fwɛŋ le, bɛŋ banɛ ba gɛ̀ bii mɛne, bɛŋ shiiyɛ tɛ yi bakala le yuufe ncho bafɛɛ bɛŋ sâge chikfuu chi Ishwala chi yuufe ncho chifɛɛ.
28 Jesus respondeu:
29 Muh wuchii wù le wu chinɛ la che le, kɛnɛ booŋ ba bwee le, kɛnɛ jɛ́me ye le, kɛnɛ chiji le, kɛnɛ bwee le, kɛnɛ booŋ le, kɛnɛ ŋɛɛ le, wu chinɛ nje mɛ, tu wu lé wu kɛ̂mɛ bamii bɛ mwɛɛ kiŋgane gwii fede no wu gɛ̀ kɛme. Wu lé wu kɛ̂mɛ tɛ kinche kì kage gɛ.
29 E todos os que, por minha causa, deixarem casas, irmãos, irmãs, pai, mãe, filhos ou terras receberão cem vezes mais e também a vida eterna.
30 Geenɛ, bamii ba duude ba le fwe mɛɛse lé bo gê bo tu ajiŋ, ba duude ba le ajiŋ mɛɛse lé bo gê bo nyu fwe.”
30 Muitos que agora são os primeiros serão os últimos, e muitos que agora são os últimos serão os primeiros.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 19, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.