Marcos 9
ncr (NCR) vs NTLH
1 Jiso ka wu jɛmɛ bo le lɛ, “Nsɛŋe bɛŋ nchiɛɛŋ lɛ, bamii bamu lɛme fɛnɛ bo nyu gɛ bo to bo yu wuŋ wu kwe njɛ bo yɛŋ bvunfoŋ bvu Nyo to bɛ bvuŋga bwe sɛŋ gɛ.”
1 E Jesus terminou, dizendo:
2 Aju gɛ̀ fe bvusoo, Jiso jo Bita bɛ Jɛm mo Joŋ bɛ bo bɛɛŋ yi mbegɛ wumu le wù ndefe fɛwe le, bo nyu fo gɛh bo bo. Bo ja bo yɛŋ nfiɛɛnɛ ye kusɛ a bo jii,
2 Seis dias depois, Jesus foi para um monte alto, levando consigo somente Pedro, Tiago e João. Ali, eles viram a aparência de Jesus mudar.
3 njú ye baaŋ yi lale yi fede no taŋlo mu chugɛ fɛkuu fɛnɛ yi baaŋ.
3 A sua roupa ficou muito branca e brilhante, mais do que qualquer lavadeira seria capaz de deixar.
4 Bo gɛ̀ ja bo yɛŋ Alaja bɛ Musɛ bo bunɛ fɛ bo le, bo jɛme bɛ Jiso.
4 E os três discípulos viram Elias e Moisés conversando com Jesus.
5 Bita saa, wu jɛmɛ Jiso le lɛ, “Muh n'yɛyɛ wù baaŋ, fi joŋe no bee le fɛnɛ. Chinɛ bee jooŋ chúŋ yishɛde, yimi yo, yimi yi Musɛ, yimi yi Alaja.”
5 Então Pedro disse a Jesus: — Mestre, como é bom estarmos aqui! Vamos armar três barracas: uma para o senhor, outra para Moisés e outra para Elias.
6 Wu gɛ̀ jɛme noo nje njaŋ gɛ̀ koo bo baaŋ wu gɛ ka wu kɛɛ fiɛɛ fì wu jɛme gɛ.
6 Pedro não sabia o que deveria dizer, pois ele e os outros dois discípulos estavam apavorados.
7 Gɛh no wu jɛme noo, kimbɛ ja ki to ki baŋɛ bo, jɛ jɛmɛ a kimbɛ kiyu le lɛ, “Wunɛ le Mwa yaŋ, wu le fitele fiaŋ. Bɛŋ yûge nyu wu le.”
7 Logo depois, uma nuvem os cobriu, e dela veio uma voz, que disse: — Este é o meu Filho querido. Escutem o que ele diz!
8 Bo ja bo jaŋe bo doo bo bijɛ bo gɛ ka bo yɛŋ bamii baa le gɛ, bo yɛŋ gɛh nyu Jiso le maa.
8 Aí os discípulos olharam em volta e viram somente Jesus com eles.
9 Bo gɛ̀ ja yi mbegɛ wɛɛ le bo doo bo boge, Jiso chiisɛ bo le lɛ keefɛ bo sɛ̂ɛŋ fiɛɛ fì bo be yɛŋ le njɛ muh wù jee che le Mwamuh bu wa yi kwe le sɛŋ gɛ.
9 Quando estavam descendo do monte, Jesus mandou que não contassem a ninguém o que tinham visto, até que o Filho do Homem ressuscitasse.
10 Bo yu noo bo gɛɛ a bo shɛŋ, geenɛ bo tu bo ghaade gɛh lɛbolɛbo laa mbu wu yi kwe le wunɛ le nyu la lɛ.
10 Eles obedeceram à ordem, mas discutiram entre si sobre o que queria dizer essa ressurreição.
11 Bo mo bo ja bo biih Jiso le lɛ, “Le nje la wù bamii ba duunyi banchi duu lɛ Alaja kɛme ki wu yâ wu to fɛ Mbvusɛ wù Nyo gɛ̀ ka ge wu to?”
11 Então perguntaram a Jesus: — Por que os
12 Jiso chvuu bo le lɛ, “Le nchiɛɛŋ lɛ Alaja kɛme ki wu yâ wu to wu kɛnyɛ mwɛɛ munchii mu tu mu nyume gɛh no mu gɛ̀ bee. Geenɛ, le nje la wù ba le ba saŋ lɛ muh wù jee che le Mwamuh kɛme ki wu gê wu yɛŋ baŋgɛ ba duude, bamii faŋ wu?
12 Ele respondeu:
13 Nsɛŋe bɛŋ le lɛ Alaja le wu to wa, bo ge fiɛɛ fì bo koŋe bɛ wu. Nyume gɛh no ba gɛ̀ saŋ kune wu.”
13 Eu afirmo a vocês que Elias já veio, e o maltrataram como quiseram, conforme as Escrituras dizem a respeito dele.
14 Jiso bɛ booŋ be ba ŋgoo gɛ̀ boh bo to bo fɛsɛ fɛ booŋ be ba ŋgoo bamu gɛ̀ bee fo, wu yɛŋ kinchvu ki bamii kì baaŋ ki kɛnɛ ki baŋ bo, bamii bamu ba gɛ̀ duunyi banchi ba Nyo bo tɛɛnyi kintɛɛnyɛ bɛ bo.
14 Quando eles chegaram perto dos outros discípulos, viram uma grande multidão em volta deles e alguns mestres da Lei discutindo com eles.
15 Kimimia no kinchvu kichii yɛŋ Jiso le, bo njaŋɛ baaŋ, bo legɛ bo gɛɛŋ bo yɛsɛ wu le.
15 Quando o povo viu Jesus, todos ficaram admirados e correram logo para o cumprimentarem.
16 Wu biih bo le lɛ, “Bɛŋ tɛɛnyi kintɛɛnyɛ kune la?”
16 Jesus perguntou aos discípulos:
17 Muh chvuu wu le a kinchvu ntɛnɛɛ lɛ, “Muh wu N'yɛyɛ, mbe nto bɛ mwa yaŋ fɛ wo le nje kiyo kimi le ye ye le, kì gee muh tu kinchifɛ.
17 Um homem que estava na multidão respondeu: — Mestre, eu trouxe o meu filho para o senhor, porque ele está dominado por um espírito mau e não pode falar.
18 Kiyo kiyu to kichufɛ wu ki noŋ fɛkuu, bifuu tu bi bude a wu mu wu ŋgeji bige, wu jade wu tɛɛnyi. Njɛmɛ lɛ booŋ buŋ ba ŋgoo bvusɛ kiyo kiyu, bo moŋ sɛŋ.”
18 Sempre que o espírito ataca o meu filho, joga-o no chão, e ele começa a espumar e a ranger os dentes; e ele está ficando cada vez mais fraco. Já pedi aos discípulos do senhor que expulsassem o espírito, mas eles não conseguiram.
19 Jiso yu noo, wu jɛmɛ lɛ, “O oo! Kiŋgogɛ kì baaŋ lee gɛ fitele yi Nyo le kinɛ gɛ! Nlé nyû bɛ bɛŋ ŋgɛ̂ɛŋ mbû nɛɛ? Nlé ŋkâaŋ shɛ́ŋ bɛ bɛŋ ŋgɛ̂ɛŋ mbû nɛɛ? Bɛŋ to bɛ mwa wuyu fɛnɛ bɛŋ nya mɛne.”
19 Jesus disse:
20 Bo mo bo jo mwa wuyu bo tu bo too bɛ wu fɛ Jiso le. No kiyo kiyu yɛŋ Jiso le, ki mo ki chûfɛ mwa wuyu kimimia wu gwe fɛkuu wu tu wu biiŋse fo, bifuu bude amu.
20 Quando o levaram, o espírito viu Jesus e sacudiu com força o menino. Ele caiu e começou a rolar no chão, espumando pela boca.
21 Jiso biih chiji mwa wuyu le lɛ, “Fiɛɛ finɛ gɛ̀ kɛ sege la?” wu chvuu lɛ, “Fi gɛ̀ kɛ wu, wu baaŋ shige.
21 Aí Jesus perguntou ao pai: O pai respondeu: — Ele está assim desde pequeno.
22 Kiyo kiyu le ki noŋ wa wù kiŋgane le kiŋgane le fɛ ŋgu le mo a joo le ki goone ki ki yuuyɛ lo wu. Nɛ wo taŋlo wo ge fiɛɛ, kii wo, wo koo gɛh lo yii fɛ bee le, wo fih bee.”
22 Muitas vezes o espírito o joga no fogo e na água para matá-lo. Mas, se o senhor pode, então nos ajude. Tenha pena de nós!
23 Jiso biih wu le lɛ, “Lɛ laa ntaŋlo ŋge fiɛɛ la? Nyo taŋlo wu ge fiɛɛ fichii fɛ muh wù le wu leesɛ fitele yi ye ye le.”
23 Jesus respondeu:
24 Kimimia chiji mwa wuyu mo wu jaŋ fɛwɛɛwe lɛ, “Nle nleesɛ fitele yi Nyo le. Gêe lɛ ŋka nleesɛ nfe lo noo.”
24 Então o pai gritou: — Eu tenho fé! Ajude-me a ter mais fé ainda!
25 Jiso doo wu yɛŋ kinchvu ki bamii le ki lege ki too ki taashi fɛ wù gɛ̀ bee fo, wu waŋ kiyo kì yiide kiyu wu jɛmɛ lɛ, “Wo, kiyo kì yiide kinɛ kì gee mwa wunɛ jɛme gɛ, wu yuge gɛ tɛ mwɛɛ gɛ, njɛme wo le, bû yi mwa wunɛ le, wo gɛɛŋ lo! Keefɛ wo ka wo lêe ye ye le gɛ!”
25 Quando Jesus viu que muita gente estava se juntando ao redor dele, ordenou ao espírito mau:
26 Kiyo kiyu jaŋ fɛwɛɛwe, ki ka kichufɛ mwa wuyu, ki noŋ wu a je yì befe le, ki mo ki bû ye ye le. Wu tu wu gime fɛkuu njɛ kiŋkwe ki muh. Bamii ba duude yɛŋ noo, bo tu bo duu lɛ, “Wu le wu kwe wa.”
26 O espírito gritou, sacudiu o menino e saiu dele, deixando-o como morto. Por isso todos diziam que ele havia morrido.
27 Jiso jijɛ wu yi kibo le wu chiaasɛ wu, wu lɛɛŋ we.
27 Mas Jesus pegou o menino pela mão e o ajudou a ficar de pé.
28 Jiso bɛ booŋ be ba ŋgoo gɛ̀ gɛɛŋ bo lee yeh, bo biih wu le ajiŋ ajiŋ lɛ, “Le nje la wù bee be moŋ sɛŋ ki be bvusɛ nchɛndaa wu debele wɛɛ?”
28 Quando Jesus entrou em casa, os seus discípulos lhe perguntaram em particular: — Por que foi que nós não pudemos expulsar aquele espírito?
29 Wu chvuu bo le lɛ, “Fiɛɛ fì taŋlo fi bvusɛ kfuu chi wunɛ nchɛndaa le gɛh buunɛ maa. Gɛ taŋlo fiɛɛ fimi yeye bvusɛ gɛ.”
29 Jesus respondeu:
30 Bo ja fo bo fe je yi Galalee le, Jiso goone gɛ lɛ muh kɛɛ gɛ,
30 Jesus e os discípulos saíram daquele lugar e continuaram atravessando a Galileia. Jesus não queria que ninguém soubesse onde ele estava
31 nje wu gɛ̀ jiɛnyi wu yɛyi booŋ be ba ŋgoo. Wu gɛ̀ jɛmɛ bo le lɛ, “Muh wù jee che le Mwamuh le ba nyu ba nya wu chiaaŋ yi bamii le ba yuuyɛ wu. Nɛ bo doo bo yuuyɛ wu noo, ge aju atade, wu bu yi kwe le.”
31 porque estava ensinando os discípulos. Ele lhes dizia:
32 No wu jɛmɛ noo, bo gɛ̀ baaŋ kɛɛ gɛ fiɛɛ fì wu jɛme gɛ, geenɛ, bo tu bo faane ki bo biih.
32 Eles não entendiam o que Jesus dizia, mas tinham medo de perguntar.
33 Bo gɛɛŋ bo bu kafanahom, bo gɛ̀ doo bo lee yeh, Jiso biih bo le lɛ, “Bɛŋ be tɛɛnyi kintɛɛnyɛ a je kune la?”
33 Jesus e os discípulos chegaram à cidade de Cafarnaum. Quando já estavam em casa, Jesus perguntou aos doze discípulos:
34 Bo mɛ gɛh jwe wuchile, nje bo gɛ̀ jiɛnyi a je bo tɛɛnyi kintɛɛnyɛ lɛbolɛbo lɛ, laa muh wù baaŋ le yɛɛŋ la.
34 Mas eles ficaram calados porque no caminho tinham discutido sobre qual deles era o mais importante.
35 Jiso shii fɛkuu, wu tɛɛŋ bo ba yuufe ncho bafɛɛ wu jɛmɛ bo le lɛ, “Nɛ muh goone ki wu nyûme muh wù fwe, tu wu kɛme ki wu jô kikwɛɛ ke lɛ wu le kijimɛ mo muh wù lɛne fɛ bamii le bachii.”
35 Jesus sentou-se, chamou os doze e lhes disse:
36 No wu jɛmɛ noo, wu mo wu jo mwa wù shige wu leesɛ a bo antɛnɛɛ, wu kaasɛ wu jo wù kɛme abo, wu jɛmɛ bo le lɛ,
36 Aí segurou uma criança e a pôs no meio deles. E, abraçando-a, disse aos discípulos:
37 “Nɛ muh fi mwa njɛ wunɛ a jee chaŋ le, tu wu fi nyume mɛ. Muh fii mɛ, tu gɛ wu fii nyume mɛ gɛ, tu wu fii tɛ nyu muh wu tuŋ mɛ.”
37 — Aquele que, por ser meu seguidor, receber uma criança como esta estará também me recebendo. E quem me receber não recebe somente a mim, mas também aquele que me enviou.
38 Joŋ jɛmɛ wu le lɛ, “Muh n'yɛyɛ, bee chi be yɛŋ muh mu le wu tɛŋe jee chuŋ fɛ wu bvuuse banchɛndaa ba debele yi bamii le, be faŋ, nje gɛ wu nyu muh ŋgoo yese besabɛŋ le gɛ.”
38 João disse: — Mestre, vimos um homem que expulsa demônios pelo poder do nome do senhor, mas nós o proibimos de fazer isso porque ele não é do nosso grupo.
39 Geenɛ Jiso chvuu bo le lɛ, “Keefɛ bɛŋ chîde kfuu chi wɛɛ muh gɛ. Bɛŋ kêe lɛ muh gee kiŋgha ki fiɛɛ wu tɛŋe jee chaŋ, tu gɛ taŋlo wu ka wu jɛme fiɛɛ fì befe kune mɛ gɛ.
39 Jesus respondeu:
40 Nɛ muh baaŋ baa gɛ̀ jiŋ besabɛŋ le gɛ, tu wu toone besabɛŋ.
40 Porque quem não é contra nós é por nós.
41 Nsɛŋe bɛŋ nchiɛɛŋ lɛ, muh nya gɛh nyu fiŋkoo fi joo bɛŋ le nje ba tɛŋe bɛŋ lɛ bamii ba Kletu, tu gɛ wu nyu wu to wu fu maajɛ we gɛ.”
41 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: quem der um copo de água a vocês, porque vocês são de Cristo, com toda a certeza receberá a sua recompensa.
42 “Kɛnɛ nyume yɛɛŋ wù ge booŋ ba shige banɛ bò lese fitele ye yaŋ le ki bo ge kimbefɛ, fi joŋe fɛ wu wɛɛ muh le lɛ ba shɛŋshɛ kibwee ki jɛnɛ a kindoŋ ke le, ba tooŋsɛ wu a joo yì baaŋ le.
42 Jesus continuou:
43 — ausente —
43 Se uma das suas mãos faz com que você peque, corte-a fora! Pois é melhor você entrar na vida eterna com uma só mão do que ter as duas e ir para o inferno, onde o fogo nunca se apaga.
44 — ausente —
44 [Ali os vermes que devoram não morrem, e o fogo nunca se apaga.]
45 — ausente —
45 Se um dos seus pés faz com que você peque, corte-o fora! Pois é melhor você entrar na vida eterna aleijado do que ter os dois pés e ser jogado no inferno.
46 — ausente —
46 [Ali os vermes que devoram não morrem, e o fogo nunca se apaga.]
47 Nɛ jise chuŋ gêe wo gee kimbefɛ, wo bvusɛ jise chiyu wo noŋ. Fi joŋe lɛ wo lee bvunfoŋ bvu Nyo le bɛ jise chimimia, fede ki wo kɛ̂me ajii achii, ba noŋ wo ŋgu wù baaŋ le.
47 Se um dos seus olhos faz com que você peque, arranque-o! Pois é melhor você entrar no
48 Kijusɛ kinɛ le fɛ baŋgvule jii bamii fo bo kwee gɛ, ŋgu jime gɛ fo gɛ.
48 Ali os vermes que devoram não morrem, e o fogo nunca se apaga.
49 Bɛŋ kêe lɛ ŋgu le wu kuŋ muh wuchii le gɛh njɛ no ba to ba yefɛ fiɛɛ bɛ ŋka.
49 — Pois todas as pessoas serão
50 Ŋka le fiɛɛ fì joŋe, geenɛ sege yi chii, wo ge nɛɛ fɛ yi ka yi kaasɛ yi jɛŋɛ? Bɛŋ nyûme njɛ ŋka yì jɛŋɛ, muh bɛ muh nyûme yi nyiɛgee le.”
50 O sal é uma coisa útil; mas, se perder o gosto, como é que vocês poderão lhe dar gosto de novo? Tenham sal em vocês mesmos e vivam em paz uns com os outros.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.