Lucas 20
Mundurukú NT (MYU_WBT) vs NTLH
1 Jesus imutaybitbin pima paĩyũ kukukayũ oajẽm cekay. Oajẽm ip Jesus kawẽn idipat muwẽnuwẽn pima Deus eju kawẽnwẽnap'a be―yabog̃at'a be. Oajẽm ip Moisés ekawẽn imutaybitbin'ukayũ eju, Judeuyũ kukukayũ eju dak.
1 Certo dia, Jesus estava no pátio do Templo ensinando o povo e anunciando o evangelho . Então chegaram ali alguns chefes dos sacerdotes e alguns mestres da Lei, junto com alguns líderes do povo,
2 Soat ip o'jekawẽn Jesus eju. — Abu-a'õbi juk ija'a beayũ eg̃ujẽm? — io'e ip. — Abu-a'õbi ẽn jekukum? — io'e ip. — Iboam cuy ocemukũyjom ece — io'e ip.
2 e perguntaram: — Diga para nós: com que autoridade você faz essas coisas? Quem lhe deu essa autoridade?
3 — Eyju ma omukũyjom cuy epe'e — Jesus o'e.
3 Jesus respondeu:
4 — Abu-a'õbi g̃u juk João ijodiat mubatisasan oeku? Deus a'õbi du? Ijodiat a'õbi g̃u xe'e? Iboam cuy epe'e omukũyjom — io'e cebe ip.
4 Quem deu autoridade a João para batizar? Foi Deus ou foram pessoas?
5 G̃ebuje o'jewa'õxikxik ip jeweweju. — Apẽn xe'e acejede? — io'e ip. — “Deus a'õbi” i'e buje cebe, “Apẽnpuye juk eyetabut g̃u João kay?” i je'e Jesus wuywebe — io'e ip.
5 Aí eles começaram a dizer uns aos outros: — O que é que vamos dizer? Se dissermos que foi Deus, ele vai perguntar: “Então por que vocês não creram em João?”
6 — “Ijodiat a'õbi,” i'e buje bit cebe, adeayũ wuyabug̃bug̃ je'e wita'am, ixeyũ xe João Deus a'õbi juk adi oeku buye — io'e ip jewewebe.
6 Mas, se dissermos que foram pessoas, esta multidão vai nos apedrejar, pois eles acham que João era profeta .
7 Imẽnpuye: — Ocetaybit g̃u abu-a'õbi juk João ijodiat mubatisasan oeku iam — io'e ip cebe.
7 Por isso responderam: — Nós não sabemos quem deu autoridade a João para batizar.
8 — Õn tak jeymukũyjo g̃u abu-a'õbi õn jekukum iam — io'e Jesus.
8 Jesus disse:
9 G̃ebuje Jesus wuymutaybitbinap ekawẽn o'g̃uwẽn adeayũ mukũyjo am Deus a'õbi õn jekukum iam. — Ag̃okatkat ibune'ĩcatpune o'taida uvabune — io'e Jesus. — Ixe uvadip iwat ag̃okatkayũ o'jomuy tip wiwi an. “Wekadaidip cuy epetipwiwi,” io'e cebe ip. O'ju wara'at ka be ixeyũ ag̃okatkayũ tip wiwim pima. Ibun cĩcã osunuy wara'at ka be — io'e.
9 Depois Jesus contou esta parábola para o povo:
10 — Yaopap ekaxi bima tip iwat uva'a kay o'e. Jebuywatwat'ukat o'tomuwã. — “Eju juy wekadaidip kay,” io'e. “Uva'a juy eyadojot oxat'am,” io'e. Imẽn jebuywatwat'ukat o'g̃uju uva'a bum. O'jẽm. Jay. Oajẽm uvadip pe. Imẽnpit tip wiwi'ukayũ ibuywatwat'ukat o'yamupãupã tip iwat buywatwat'ukat. O'g̃ujẽm ip tip pewi. Ibui pug̃ ma o'g̃ujẽm ip. Pũg̃'a dak ip o'yaũm g̃u cebe. Jebui pug̃ ma o'jepit tip iwat pe — Jesus o'e.
10 Quando chegou o tempo da colheita, ele mandou um empregado para receber a sua parte. Mas os lavradores bateram nele e o mandaram de volta sem nada.
11 — Ibocewi tip iwat wara'at o'g̃uju uva'a kay jebuywatwat'ukat. — “Eju juy uvadip kay wekadaidip kay,” io'e wara'at pe. “Uva'a juy eyadojot oxat'am,” io'e. — Xerewun. O'jẽm ibuywatwat'ukat. Jay. Oajẽm uvadip pe. Imẽnpit ixe wara'acat tak o'g̃ujẽm ip. Ixe dak ip o'yaokaka jĩjã. Warẽmtag̃ ma o'jukuk ip. Ibui pug̃ ma o'g̃ujẽm ip. Pũg̃'a dak ip o'yaũm g̃u cebe. Jebui pug̃ ma o'jepit kadai iwat pe — io'e.
11 O dono mandou outro empregado, mas eles também bateram nele, depois o trataram de modo vergonhoso e o mandaram de volta sem nada.
12 — Ibocewi wara'at o'g̃uju uva'a kay jebuywatwat'ukat. Ixe wara'acat oajẽm tip pe. Ixe dak ip o'yamupãupã. Ixe dak o'g̃ujẽm ip tip pewi. Jebui pug̃ ma o'jepit tip iwat pe — io'e. — Imẽn kadaidip wiwi'ukayũ ebapũg̃ayũ o'g̃ujẽm tip pewi. Tip iwat buywatwat'ukayũ o'g̃ujẽm ip. Ebapũg̃ em ip ibui pug̃ ma o'g̃uypit kadaidip iwat kay.
12 Então ele enviou um terceiro empregado, mas os lavradores também bateram nele e o expulsaram.
13 — Imẽneju tip iwat o'jekawẽn jewebe ma. — “Apẽn paxi oce?” io'e jewebe ma. Okpot cuy og̃uju tip kay yabum,” io'e. “Oxe ikukpin cĩcãat cuy og̃uju. Ibuyxim ma ip okpot jukuk,” io'e jewebe ma.
13 Aí o dono da plantação pensou: “O que vou fazer? Já sei: vou mandar o meu filho querido. Tenho certeza de que vão respeitá-lo.”
14 — Kadaidip tip iwat jekpot o'g̃uju tip kay. Xerewun. O'jẽm. Jay. Oajẽm tip pe. Imẽnpit ipot co buje, tip wiwi'ukayũ o'jekawẽn jewewebe. — “G̃a'a tip iwat ipot ayaoka,” io'e ip jewewebe. “Cebay e'ũ buje, teku soat je'jat jebay'ũm pubut,” io'e ip. “Tip kukan je'e,” io'e ip. “G̃a'a ayaoka. Wuyju ma ibubut ajat. Wuyju ma tip kukan acesop,” io'e ip jewewebe.
14 — Mas, quando os lavradores viram o filho, disseram: “Este é o filho do dono; ele vai herdar a plantação. Vamos matá-lo, e a plantação será nossa.”
15 — Tip iwat ipot o'tujujẽm ip tip pewi. Kacũg̃ kay o'tujowat ip. Ipot'ũm o'yaoka ip — io'e Jesus imutaybitbin. — Apẽn je'e tip iwat jekpot'ũm o'yaoka'iayũ be? — io'e Jesus ja'ĩjojomayũ be.
15 — Então eles jogaram o filho para fora da plantação e o mataram. Aí Jesus perguntou:
16 — Og̃uwẽn eywebe. Kadaidip iwat je'ju tip wiwi'ukayũ kay. Yaoka ip. Warara'acayũ jomuy ixeyũ'ũm'ũm tieg̃ jekadaidip wiwi an — io'e. — Cẽm tu? — io'e Jesus ekawẽn cocoayũ. — Imẽn xe'e je'e? — io'e ip Jesus pe.
16 Ele virá, matará aqueles homens e dará a plantação a outros lavradores. Então as pessoas que estavam ouvindo disseram: — Que Deus não permita que isso aconteça!
17 — Icẽmãn — io'e Jesus. — Omuwẽg̃aptup imẽn e'em: “Ite'a wita'a xipat g̃u,” io'e uk'a muymuy'ukayũ jewewebe, i. Ite'a o'yaxik ip, i. Imẽnpit o'yaxikiat'a xipat cĩcãat'am o'e, i. Wara'at'a muycemap'am o'e ce'aeduap puxim, i. Imẽn e'em Deus ekawẽntup―omuwẽg̃aptup — io'e Jesus.
17 Mas Jesus olhou bem para eles e disse:
18 — Ig̃o'a jejewi je'at puje, o'jewenõmnõmnõm kuka. Ijodiat ceje ig̃o'a at puje, tõm ã kuka o'e ip — io'e. Iboap ekawẽn o'g̃uwẽn Deus a'õbi õn jekukum iam ixeyũ mukũyjoap ojuy.
18 Quem cair em cima dessa pedra ficará em pedaços. E, se a pedra cair sobre alguém, essa pessoa vai virar pó.
19 O'ya'ĩjojo'iayũ oitakomãn Jesus kay ibo ekawẽn cocom puye―Moisés ekawẽn imutaybitbin'ukayũ, paĩyũ kukukayũ dak. — Jesus ijop ekawẽn o'g̃uwẽn wuymukorẽm ãm — io'e ip jewewebe. Imẽnpuye Jesus pu ojuy o'e ip. Imẽnpit iparara o'e ip adeayũ buxim.
19 Os mestres da Lei e os chefes dos sacerdotes sabiam que era contra eles que Jesus havia contado essa parábola e queriam prendê-lo ali mesmo, porém tinham medo do povo.
20 Ixeyũ dak dinheiro o'g̃ũm ag̃okatkayũ be Jesus ekawẽn puyxijo am. — Jewexe juy Jesus ekawẽn kay epeku — io'e ip. — Ixe dobatban cuy epeku — io'e ip cebe. — Ixe ekawẽn puyxijojom cuy epeku — io'e ip. — Warẽmtag̃ ma aco'i jekawẽn — io'e ip. — Warẽmtag̃ ma cekawẽn puje, iecug̃ap kay juy atujowat — io'e ip. — Iecug̃ap a'õbi acã yaoka but wuywebe — io'e ip. O'ju ip Jesus kay. Jay. Oajẽm ip.
20 Então começaram a vigiar Jesus. Pagaram alguns homens para fazerem perguntas a ele. Eles deviam fingir que eram sinceros e procurar conseguir alguma prova contra Jesus. Assim os mestres da Lei e os chefes dos sacerdotes teriam uma desculpa para o prender e entregar nas mãos do Governador romano.
21 — Tapu — io'e ip. — Ocetaybit cedag̃ ma ẽn kawẽnwẽn iam. Cedag̃ ma ẽn ocemutaybitbin tak — io'e ip cebe. — Kocũg̃ kadi kay g̃u ẽn ag̃―badiat kay acã — io'e ip. Imẽn o'e ip ya'ĩjojoayũ mug̃uykuku ojuy Jesus kay oceju iam.
21 Esses homens perguntaram: — Mestre, sabemos que aquilo que o senhor diz e ensina é certo. Sabemos também que o senhor não julga pela aparência e ensina a verdade sobre a maneira de viver que Deus exige.
22 — Cedag̃ tu exe wuywebe dinheiro ũm ãm soat xe ya'õbuyxiat pe―wuyeipi kukat pe―César be? Aceg̃ũm g̃u xe'e? — io'e ip Jesus pe.
22 Diga: é ou não é contra a nossa Lei pagar impostos ao Imperador romano?
23 Jesus pit o'e jewebe ma: — Iteyũ wekawẽn puyxijo ojuy — i.
23 Mas Jesus percebeu a má intenção deles e disse:
24 — Dinheiro isurũg̃at cuy epetojot okay — io'e Jesus cebe ip―jedobatbanayũ be―jekawẽn puyxijojo ojuyacat pe. — Juku — io'e ip. O'g̃ubapuk cebe. — Abu-biõg̃buk ija cebe? — io'e. — Abu-butet tak? — io'e. — César biõg̃buk―soat xe ya'õbuyxiat biõg̃buk — io'e ip. — Ixe butet tak opop cebe — io'e ip.
24 — Tragam aqui uma moeda. De quem são o nome e a cara que estão gravados nela? — São do Imperador! — responderam eles.
25 — César emukaypin cuy epeg̃ũm cebe — io'e. — Deus emukaypin pit cuy epeg̃ũm cebe — io'e Jesus.
25 Então Jesus disse:
26 Jesus ekawẽn puyxijo ba'ore o'e cebe ip soat etabun. Cede ba'ore o'e ip. Mũg̃ ma osodop ip. — Itaybit cĩcã teku jede am — io'e ip. — Ya'õmuypit pa'ore wuywebe — io'e ip jewewebe.
26 Eles não puderam conseguir nenhuma prova contra Jesus diante do povo. Por isso ficaram calados, admirados com a resposta dele.
27 Saduceuyũ oajẽm Jesus kay. Saduceuyũ Judeuyũ dak osodop ip. Tũybe wuye'ũ buje acejetait'ũma waram iãn o'e ip. O'jekawẽn ip Jesus eju.
27 Alguns saduceus , os quais afirmam que ninguém ressuscita, chegaram perto de Jesus
28 — Tapu — io'e ip. — Moisés Deus pe wuyawẽwẽaptup cuk adi o'tupmubararak ocewebeaptum — io'e ip. — Imẽn e'em ibodup: Ag̃okatkat wag̃o'ũm e'ũ buje, ikitpit puk cuy jewebumũn jewago'ũm tayxibuk eju itayxibuk i'it'et'ũm pima, i. Jewebumũn cuy imu'ukreg̃ am, bekicat muaypan am jewag̃o'ũm tieg̃, i.
28 e disseram: — Mestre, Moisés escreveu para nós a seguinte
29 Imẽn Moisés o'tupmubararak — io'e ip. G̃ebuje 7 beayũ o'g̃uwẽn ip Jesus pe―ikitpitpiyũ. — Koapat o'jewebumũn. Ixe koapat'ũm oe'ũ jekpotpet'ũm pima ma — io'e ip.
29 Acontece que havia sete irmãos. O mais velho casou e morreu sem deixar filhos.
30 — G̃ebuje jewag̃o'ũm tomujuat o'jewebumũn jewag̃o'ũm tayxibuk eju. Ixe tomujuat'ũm oe'ũ jekpotpet'ũm pima ma'g̃uto — io'e ip.
30 Então o segundo casou com a viúva,
31 — Ibocewi warara'acayũ o'jewebumũnmũn jewag̃o'ũm tayxibuk eju 5 beayũ―koapat tayxibuk eju―pũg̃ eju ma. Soat ip o'jewebumũnmũn ceweju. Jekpotpet'ũm pima ma oe'ũ'ũ ip soat ma — io'e ip.
31 e depois, o terceiro. E assim a mesma coisa aconteceu com os sete irmãos, isto é, todos morreram sem deixar filhos.
32 — Soat ip ce'ũ buje, ayacat'ũm tak oe'ũ.
32 Depois a mulher também morreu.
33 Soat o'jewebumũnmũn ceweju 7 beayũ. Imẽneju waram wuyetait puje, abu-tayxim xe'e je'e? — io'e ip Jesus pe.
33 Portanto, no dia da ressurreição, de qual dos sete a mulher vai ser esposa? Pois todos eles casaram com ela!
34 G̃ebuje Jesus o'jekawẽn Saduceuyũ be. — Ijodiat ma jewebumũnmũn — io'e. — Waram o'jetait'iayũ bit jewebumũnmũn g̃u. Deus ixeyũ o'g̃utait ce'ũap tomukadi. Jewebumũnmũn g̃u ip.
34 Jesus respondeu:
35 — ausente —
35 Mas as pessoas que merecem alcançar a ressurreição e a vida futura não vão casar lá,
36 Waram o'jetait'iayũ waram g̃u je'ũ, Deus ekawẽn tojotjot'ukat puxim ip puye. Deus ipotpoyũ ip, Deus ixeyũ o'g̃utait ce'ũap tomukadi buye — io'e Jesus.
36 pois serão como os anjos e não poderão morrer. Serão filhos de Deus porque ressuscitaram.
37 — Napa ma eyju e'em “Waram acejetait g̃u,” i. Waram epeyetait — io'e. — Waram acejetait wuye'ũ buje iam cuk adi o'g̃utaybitbin Moisés — io'e. — Ixe Moisés tipsopat ekawẽntup o'tupmubararak. “Deus Abraão kukukat, Isaque kukukat tak, Jacó kukukat tak,” i juk o'e Moisés, ce'ũ'ũ ip puje.
37 E Moisés mostra claramente que os mortos serão ressuscitados. Quando fala do espinheiro que estava em fogo, ele escreve que o Senhor é “o Deus de Abraão, o Deus de Isaque e o Deus de Jacó.”
38 Deus ce'ũat kukukat g̃u―itaicat kukukat acã. Imẽnpuye wuyetaybit ixeyũ'ũm'ũm waram o'jetait ce'ũap tomukadi iam. Soat itait Deus xe―itaicayũ, waram o'jetait'iayũ dak — Jesus o'e.
38 Isso mostra que Deus é Deus dos vivos e não dos mortos, pois para ele todos estão vivos.
39 — Etaybit cĩcã ma jede am — io'e Moisés ekawẽn imutaybitbin'ukat.
39 Aí alguns mestres da Lei disseram: — Boa resposta, Mestre!
40 Ya'õbabi'ũm ip o'e Jesus a'õbu am.
40 E não tinham coragem de lhe fazer mais perguntas.
41 Jesus pit o'e cebe ip: — Addeayũ e'em “Deus emunaẽ Davi naxeg̃ebit,” i — io'e Jesus cebe ip.
41 Em seguida Jesus perguntou a eles:
42 — Imẽn e'em Davi Salmodup pe: Deus o'e okukukat pe: “Xik'i abik oba'at kadi,” i.
42 Pois o próprio Davi diz assim no livro de Salmos:
43 “Ekay itakomaat a'õbacaap og̃u'ũm,” i. Kũyjobit jeedop ip a'õ kay, i — io'e.
43 até que eu ponha os seus inimigos
44 — Imẽn Davi e'em Salmodup pe―jebibododonaptup pe — io'e. — Davi o'e Deus emunaẽ be “Okukukat” i. Imẽnpuye Deus emunaẽ Davi naxeg̃ebit acã g̃u osunuy. Davi kukukat tak osunuy — io'e Jesus cebe ip.
44 Se Davi chama o Messias de Senhor, como é que o Messias pode ser descendente de Davi?
45 G̃ebuje Jesus o'jekawẽn jeweju etaybitbinayũ eju. 12 beayũ eju o'jekawẽn adeayũ a'õpiju.
45 O povo todo estava escutando, e Jesus disse aos discípulos:
46 — Eyday'em'um cuy epesop Moisés ekawẽn eymutaybitbin'ukayũ be eymug̃uykukuap puxim — io'e. — Tũybe soat podi ma oca'õbuyxi iãn e'em ip — io'e. — Jesay ukpi wẽnẽg̃wẽnẽg̃ãn ip jekukum soat pe jejojoan. Icokcok cĩcã ip warara'acat pe ibuyxim ikuk am soat etabutpe — io'e. — Kariwa yobog̃at tũyap pe abik ojuy ip Deus eju kawẽnwẽnap'a be. Peta kabia be dak cucum ip kariwa yobog̃at tũyap kay yabikap ojuy.
46 — Cuidado com os
47 Ag̃okatkat'ũm e'ũ buje, itayxibuk pubut pupum ip. Cekawẽn wa'ũm cĩcã ip Deus eju warara'acat pe “Eyetaybit cĩcã Deus eju kawẽn ãm” i'e am cebe ip. Jewexe Deus eju ip kawẽnwẽn. Deus xe g̃u ip ya'õbuyxi―jewexe acã. Imẽnpuye soat podi ma ipiat supi'ajo ip — io'e Jesus.
47 Exploram as viúvas e roubam os seus bens; e, para disfarçar, fazem orações compridas. Portanto, o castigo que eles vão sofrer será pior ainda!
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 20, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.