Lucas 10
Juquila Mixe NT (MXQ_TBL) vs NTLH
1 Es óknʉm ja Windsʉ́n Jesús twinꞌijxy nandʉꞌʉn nidʉgʉꞌpx ma̱jmajtsk ja ja̱ꞌa̱y, es tkejxy nimajtskátyʉty es ñʉjxʉt jawyiin ma̱ tʉgekyʉ ka̱jpn ma̱ Jesús ñʉjxa̱ꞌa̱ñ.
1 Depois disso o Senhor escolheu mais setenta e dois dos seus seguidores e os enviou de dois em dois a fim de que fossem adiante dele para cada cidade e lugar aonde ele tinha de ir.
2 Ta ja Jesús tꞌanma̱a̱ydyʉ: —May ja ja̱ꞌa̱y diꞌibʉ kyajnʉm tꞌamʉdoonáxtʉ ja oybyʉ ayuk. Dʉꞌʉn jaꞌajʉty éxtʉm ja triigʉ tʉʉmt diꞌibʉ yajpʉjkmujkp, per waanʉ ja tuumbʉ. Pa̱a̱ty amdowdʉ ja Kugam es tkáxʉt ja tuumbʉ esʉ ja̱ꞌa̱y ttuknijáwʉdʉt ja oybyʉ ayuk.
2 Antes de os enviar, ele disse:
3 ’Tyámʉts miits ngaxa̱ꞌa̱ñ es nʉjx xykya̱jxwaꞌxy. Es ixtʉ yajxón ko dʉꞌʉn éxtʉm ja borreegʉ ꞌyity tsipoty ma̱ ja waxka̱ꞌukʉn, miidsʉty nandʉꞌʉn xypya̱a̱da̱ꞌa̱ndʉ ja ja̱ꞌa̱yʉty diꞌibʉ kyaj mꞌaxa̱jʉya̱ꞌa̱nʉdʉ oy.
3 Vão! Eu estou mandando vocês como ovelhas para o meio de lobos.
4 Katʉ xymyʉnʉjxtʉ mbijñ, ni mmeeñdyʉjk, ni mga̱a̱yña̱jxʉk es ni wiinkpʉ mgʉꞌʉk. Katʉ mwa̱ꞌkꞌáwʉdʉ es xykya̱jxpeꞌxy ja ja̱ꞌa̱yʉty diꞌibʉ mbáttʉp tuꞌa̱a̱y.
4 Não levem bolsa, nem sacola, nem sandálias. E não parem no caminho para cumprimentar ninguém.
5 Es ko mdʉ́kʉt ma̱ mmoꞌoyʉty ja ja̱ꞌa̱y yʉ ja̱jttákn ma̱ tuꞌugʉ tʉjk, jawyiin xyꞌanʉʉmʉt: “Jotkujk ma̱ tya̱dʉ tʉjk.”
5 Quando entrarem numa casa, façam primeiro esta saudação: “Que a paz esteja nesta casa!”
6 Es pʉn ja kudʉjk mꞌaxá̱jʉp yajxón, Dios kunuꞌxʉdʉp. Es pʉn kyaj, katʉ xyꞌamdoy ja Dios es kyunuꞌxʉdʉt.
6 Se um homem de paz morar ali, deixem a saudação com ele; mas, se o homem não for de paz, retirem a saudação.
7 Ma̱ mꞌaxá̱jʉty yajxón, wʉꞌʉmdʉ ma̱ tadʉ tʉjk es kay uuktʉ diꞌibʉ mmooyʉdʉp, mʉt ko pʉ́nʉty kya̱jxwaꞌxypy yʉ nꞌʉxpʉjkʉnʉts, nandʉꞌʉn pyaadyʉty ja ka̱ꞌa̱y ukʉn éxtʉm jyʉnaꞌañ ja ayuk: “Yʉ tuumbʉ pátʉp ja myʉjuꞌuñ.” Katʉ mjʉdity tʉjkmdʉjkm.
7 Fiquem na mesma casa e comam e bebam o que lhes oferecerem, pois o trabalhador merece o seu salário. Não fiquem mudando de uma casa para outra.
8 Es ko mja̱ꞌtʉt ma̱ tuꞌugʉ ka̱jpn ma̱ mꞌaxá̱jʉdʉ, jʉꞌxtʉ diꞌibʉ myajmooydyʉp.
8 — Quando entrarem numa cidade e forem bem-recebidos, comam a comida que derem a vocês.
9 Yaꞌꞌagʉda̱ꞌa̱ktʉ diꞌibʉ pʉjkʉp jap, es anʉʉmʉ: “Tʉ wyingóñ ja Diosʉ kyutujkʉn ma̱ miidsʉty.”
9 Curem os doentes daquela cidade e digam ao povo dali: “O
10 Es ko mja̱ꞌtʉt ma̱ tuꞌugʉ ka̱jpn ma̱ kyajpʉ ja̱ꞌa̱y mꞌaxá̱jʉdʉ, pʉdsʉmdʉ tuꞌa̱a̱y es anʉʉmʉdʉ:
10 Porém, quando entrarem numa cidade e não forem bem-recebidos, vão pelas ruas, dizendo:
11 “Extʉ naxjok diꞌibʉ ya̱a̱ ma̱ mga̱jpn tʉ pyety ma̱dsʉ ndekyʉn, nwinxítʉpts. Per nijáwʉdʉ ko wyingóñ ja Diosʉ kyutujkʉn.”
11 “Até a poeira desta cidade que grudou nos nossos pés nós sacudimos contra vocês! Mas lembrem disto: o Reino de Deus chegou até vocês.”
12 Es ja Jesús tꞌanma̱a̱ydyʉ ja ꞌyʉxpʉjkpʉty: —Nꞌanʉʉmʉdʉ miidsʉty ko ja tiempʉ tpa̱a̱dʉt ma̱ ja ja̱ꞌa̱y yajpayoꞌoydyʉt, ja Dios yakaampy niꞌigʉ ja tʉydyuꞌunʉn ma̱ tadʉ ka̱jpn kʉdiinʉm ma̱ Sodomʉ ja̱ꞌa̱yʉty.
12 E Jesus disse mais isto:
13 ’Pʉroobʉ mijts Korazín ka̱jpn, es pʉroobʉ mijts Betsaydʉ ka̱jpn, jaꞌa ko pʉn ʉjtsxyʉp nbʉjtákypy ma̱ Tirʉ ka̱jpn esʉ Sidón ka̱jpn yʉ mʉjꞌa̱jtʉn éxtʉm ma̱ miidsʉty, tadʉ ka̱jpn jékyʉpxyʉp dyaꞌíxyʉty ja jyotmay mʉt ja pyojpʉkyʉjxm es jyodʉmbijtxyʉp mʉt ja Dios.
13 Jesus continuou:
14 Pa̱a̱ty ko tpa̱a̱dʉt ja tiempʉ ma̱ ja ja̱ꞌa̱y yajpayoꞌoydyʉt, miidsʉty mꞌaxá̱jʉp tuꞌugʉ tʉydyuꞌunʉn waanʉ mʉk es kʉdiinʉm dyʉꞌʉnʉty ma̱ Tirʉ es ma̱ Sidón.
14 No Dia do Juízo, Deus terá mais pena de Tiro e de Sidom do que de vocês, Corazim e Betsaida!
15 Es mij Kafarnaúm ka̱jpn, diꞌibʉ naybyʉjta̱ꞌa̱gánʉp mʉj kʉjxm extʉ ma̱ tsa̱jpʉn, Dios yʉꞌʉ mbʉjta̱ꞌa̱gʉdʉp ma̱ ayoodákn.
15 E você, cidade de Cafarnaum, acha que vai subir até o céu? Pois será jogada no
16 Net ja Jesús tꞌanma̱a̱y ja ꞌyʉxpʉjkpʉtʉjk: —Pʉn myʉbejkypy ja ja̱ꞌa̱yʉty éxtʉm miits xykya̱jxwa̱ꞌxtʉ, ʉj xymyʉbʉjkpʉts nandʉꞌʉn. Es pʉn kyaj mꞌaxá̱jʉty miidsʉty, nan kyajts ʉj xyꞌaxa̱jʉ es nan ni jaꞌa pʉ́nʉts xykyajx.
16 Então disse aos discípulos:
17 Oknʉm ko ja nidʉgʉꞌpx ma̱jkpʉ ʉxpʉjkpʉ jyʉmbijnʉdʉ, jyantsyxyondaktʉ es tꞌawa̱ꞌa̱nʉdʉ ja Jesús: —Windsʉ́n, extʉ ja kaꞌóybyʉty tʉ xymyʉmʉdówdʉts mʉt mijtskyʉjxm.
17 Os setenta e dois voltaram muito alegres e disseram a Jesus: — Até os demônios nos obedeciam quando, pelo poder do nome do senhor, nós mandávamos que saíssem das pessoas!
18 Netʉ Jesús tꞌanma̱a̱ydyʉ: —Ʉj tʉts nꞌixy ja mʉjkuꞌugópk Satanás kyaꞌay tsa̱jwínm éxtʉmʉ jʉdsukʉn.
18 Jesus respondeu:
19 Ʉj tʉts nyaky yʉ mʉkꞌa̱jtʉn mʉt miidsʉty es oy xytyuktaanʉt yʉ tsa̱ꞌa̱ñ es yʉ jaybyuꞌuk es xymyʉmada̱ꞌa̱gʉt ja mʉdsip Satanás mʉt tʉgekyʉ ja myʉja̱a̱, es kyaj mba̱a̱t wiꞌix mdúñʉty.
19 Escutem! Eu dei a vocês poder para pisar cobras e escorpiões e para, sem sofrer nenhum mal, vencer a força do inimigo.
20 Per katʉ mxonda̱ꞌa̱ktʉ jeꞌeyʉ ko yʉ kaꞌoybyʉ tʉ mmʉmʉdówʉdʉ, niꞌigʉ xonda̱ꞌa̱ktʉ mʉt ko yajkuja̱ꞌa̱yʉn ja mxʉʉjʉty jam tsa̱jpótm.
20 Porém não fiquem alegres porque os espíritos maus lhes obedecem, mas sim porque o nome de cada um de vocês está escrito no céu.
21 Es netyʉ ja Jesús jyantsyjyotkujkʉdyaay mʉt ja Espíritʉ Santʉ es kya̱jxtáky: —Tatʉ, nꞌawda̱jtypyʉts mijts diꞌibʉ Windsʉnꞌa̱jtp tsa̱jpótm es ya̱ naxwiiñ, jaꞌa ko ja ja̱ꞌa̱y diꞌibʉ ijttʉp éxtʉmʉ uꞌunk ʉna̱ꞌkʉty tʉ xytyukꞌixy xytyuknijawʉ diꞌibʉ mdukwinguyuꞌts diꞌibʉ jʉnándʉp ko yʉꞌʉjʉty wijy kejyʉty. Es jantsy oy, Tatʉ, ko dʉꞌʉn tʉ xytyuñ éxtʉm mij xytsyekyʉn.
21 Naquele momento, pelo poder do Espírito Santo, Jesus ficou muito alegre e disse:
22 Es ko dʉꞌʉn kya̱jxtakta̱a̱y, net tꞌanma̱a̱y ja ꞌyʉxpʉjkpʉtʉjk: —Yʉ nDeedyʉts tʉ xymyooydyaꞌayʉts tʉgekyʉ. Ni pʉ́n tkaꞌixyꞌaty ja nDeedyʉts, ʉjts jeꞌeyʉ, jaꞌa ꞌyUꞌunk. Es ni pʉ́nʉts ʉj xykyaꞌixyꞌaty, yʉꞌʉyʉdsʉ nDeety es ja ja̱ꞌa̱yʉty diꞌibʉts ʉj tʉ nnaydyukꞌíxyʉty ma̱ yʉꞌʉjʉty.
22 — O meu Pai me deu todas as coisas. Ninguém sabe quem é o Filho, a não ser o Pai; e ninguém sabe quem é o Pai, a não ser o Filho e também aqueles a quem o Filho quiser mostrar quem o Pai é.
23 Net ja Jesús twinꞌijxpajttʉ ja ꞌyʉxpʉjkpʉtʉjk es tꞌanma̱a̱y ak yʉꞌʉjʉty: —Kuniꞌxy miidsʉty diꞌibʉ ijxtʉp tʉgekyʉ tya̱a̱dʉ.
23 Então Jesus virou-se para os discípulos e disse só para eles:
24 Jaꞌa ko may ja Diosʉ kyuga̱jxpʉ es ja réyʉty diꞌibʉ jékyʉp, jyaꞌixandʉ diꞌibʉ miits tyam mꞌijxtʉp, es kyaj tꞌijxtʉ, es nandʉꞌʉn tjamʉdowandʉ diꞌibʉ miits tyam mmʉdoodʉp, es yʉꞌʉjʉty kyaj tmʉdoodʉ.
24 Eu afirmo a vocês que muitos
25 Tuꞌugʉ diꞌibʉ tsa̱jptʉgóty yaꞌʉxpʉjkp pyʉdeꞌky es oj tmʉgajxy ja Jesús es dyajka̱ꞌa̱ja̱ꞌa̱ñ. Ta dyajtʉʉy: —Yaꞌʉxpʉjkpʉ, ¿tits ndúnʉp esʉts nba̱a̱dʉt ja njikyꞌa̱jtʉnʉts winʉ xʉʉ winʉ tiempʉ?
25 Um mestre da Lei se levantou e, querendo encontrar alguma prova contra Jesus, perguntou: — Mestre, o que devo fazer para conseguir a vida eterna?
26 Net ja Jesús ꞌyadsooy: —¿Ti jap ijtp kʉxja̱ꞌa̱y ma̱ ja Moisesʉ ꞌyanaꞌamʉn? ¿Wiꞌix xykyajxy?
26 Jesus respondeu:
27 Es ja diꞌibʉ tsa̱jptʉgóty yaꞌʉxpʉjkp ꞌyadsooy: —Mdsókʉp yʉ mWindsʉ́n Dios mʉt tʉgekyʉ mjot mja̱ꞌa̱jʉn, mʉt tʉgekyʉ mꞌanmʉja̱ꞌa̱n, mʉt tʉgekyʉ mmʉja̱a̱, mʉt tʉgekyʉ mwinma̱ꞌa̱ñ, es nandʉꞌʉn mdsókʉp ja mmʉdʉjkpa̱ꞌa̱ éxtʉm mij kʉꞌʉm mnaydsyékyʉty.
27 O homem respondeu: — “Ame o Senhor, seu Deus, com todo o coração, com toda a alma, com todas as forças e com toda a mente. E ame o seu próximo como você ama a você mesmo.”
28 Net ja Jesús jyʉnáñ: —Tʉ yajxón mꞌadsoy. Pʉn mdiimpy dʉꞌʉn, mmʉdátʉp ja jikyꞌa̱jtʉn winʉ xʉʉ winʉ tiempʉ.
28 — A sua resposta está certa! — disse Jesus. — Faça isso e você viverá.
29 Ta ja diꞌibʉ tsa̱jptʉgóty yaꞌʉxpʉjkp naypyʉjta̱ꞌa̱gánʉp éxtʉm ja̱ꞌa̱y diꞌibʉ jikyꞌa̱jtp tʉyꞌa̱jtʉn mʉʉt, es dyajtʉʉy: —¿Pʉ́nʉts ʉj nmʉdʉjkpa̱ꞌa̱ꞌa̱jtypy?
29 Porém o mestre da Lei, querendo se desculpar, perguntou: — Mas quem é o meu próximo?
30 Net ja Jesús ꞌyadsoojʉ: —Tuꞌugʉ yedyʉjk winjʉna̱jkp ma̱ ja tuꞌujʉn diꞌibʉ nʉjxp Jerusalén extʉ kyʉdaꞌaky Jerikoo. Es mya̱jtsʉdʉ maꞌtspʉ es pyʉjkʉdyaayʉdʉ tʉgekyʉ diꞌibʉ naty myʉda̱jtypy, es extʉ yʉ wyit, es yajkepywyejpy, es ñikákʉdʉ éxtʉmʉ oꞌkpʉ.
30 Jesus respondeu assim:
31 Es net tuꞌugʉ teety ñajxy ma̱ tadʉ tuꞌu. Es ko oj ꞌyíxyʉty, net ñayoꞌoyʉ.
31 Acontece que um sacerdote estava descendo por aquele mesmo caminho. Quando viu o homem, tratou de passar pelo outro lado da estrada.
32 Oknʉm myiiñ tuꞌugʉ levitʉ diꞌibʉ myʉdiimpy ja teety es ñajxy ma̱ tadʉ tuꞌu, es ko oj tꞌixy, net nandʉꞌʉn tnayoꞌoy.
32 Também um
33 Per óknʉm myiiñ tuꞌugʉ samaritanʉ ja̱ꞌa̱y diꞌibʉ jʉdijtp ma̱ nandʉꞌʉnʉ tadʉ tuꞌu. Es ko tꞌijxy, net mʉk tja̱ꞌa̱jʉ es tpaꞌꞌayooy.
33 Mas um
34 Net tmʉwingooñ ja yedyʉjk es dyajtsoybyejty ja tsyayut mʉt ja aseytʉ oliivʉ es ja vinʉ, es tꞌadsiimy. Net dyajpejty ma̱ kyʉꞌʉm jʉyujk diꞌibʉ naty tyukꞌuñaapy, es dyajja̱jty ma̱ tuꞌugʉ ja̱jttákn es jap tkwentʉꞌa̱jty yajxón.
34 Então chegou perto dele, limpou os seus ferimentos com azeite e vinho e em seguida os enfaixou. Depois disso, o samaritano colocou-o no seu próprio animal e o levou para uma pensão, onde cuidou dele.
35 ’Es jakumbom ko ja samaritanʉ ja̱ꞌa̱y tsyoꞌonnʉ, ta tjuꞌty majtskʉ myeeñ es tmooy ja kudʉjk diꞌibʉ ma̱ ja̱jttákn es tꞌanma̱a̱y: “Kwentʉꞌatʉ tya̱dʉ yedyʉjk, es pʉn mꞌakꞌyajmeeñdyuump, ʉjts mij nmʉgʉbátʉp kots njʉmbítʉt.”
35 No dia seguinte, entregou duas moedas de prata ao dono da pensão, dizendo:
36 Net ja Jesús dyajtʉʉy ja diꞌibʉ tsa̱jptʉgóty yaꞌʉxpʉjkp: —¿Pʉ́nʉ tya̱dʉ nidʉgʉʉkpʉ mjʉna̱a̱mp ko yʉꞌʉ tmʉdʉjkpa̱ꞌa̱jʉty diꞌibʉ ma̱jtsʉ tadʉ maꞌtspʉ?
36 Então Jesus perguntou ao mestre da Lei:
37 Ta ja diꞌibʉ tsa̱jptʉgóty yaꞌʉxpʉjkp ꞌyadsooy: —Ja diꞌibʉ myʉda̱jt ja paꞌꞌayoꞌon mʉt yʉꞌʉ. Net ja Jesús jyʉnáñ: —Nʉjx mij es xytyúnʉt nandʉꞌʉn.
37 — Aquele que o socorreu! — respondeu o mestre da Lei. E Jesus disse:
38 Es ja Jesús dyajꞌyoꞌoy ja tyuꞌu es jyajty ma̱ tuꞌugʉ ka̱jpn. Es jap tuꞌugʉ toxytyʉjk diꞌibʉ xyʉꞌa̱jtypy Martʉ, es ꞌyaxa̱jʉ ma̱ tyʉjk.
38 Jesus e os seus discípulos continuaram a sua viagem e chegaram a um povoado. Ali uma mulher chamada Marta o recebeu na casa dela.
39 Martʉ tmʉdaty tuꞌugʉ myʉgaꞌax diꞌibʉ xyʉꞌa̱jtypy Mariiʉ. Es yʉ Mariiʉ ñaxweꞌtsy Jesús tyekyꞌʉjxy es tmʉdooꞌijty éxtʉm jyʉnaꞌañ.
39 Maria, a sua irmã, sentou-se aos pés do Senhor e ficou ouvindo o que ele ensinava.
40 Es ja Martʉ kyaꞌꞌawa̱a̱dsʉty mʉt ja tyuunk tnimiiñ ja Jesús es tꞌanma̱a̱y: —Windsʉ́n, ¿kyaj xyꞌixy ko yʉ Mariiʉ xytyukmʉꞌíxʉts naydyuꞌugʉ tya̱dʉ tuunk tʉgekyʉ? Anʉʉmʉ esʉts xypyudʉ́kʉt.
40 Marta estava ocupada com todo o trabalho da casa. Então chegou perto de Jesus e perguntou: — O senhor não se importa que a minha irmã me deixe sozinha com todo este trabalho? Mande que ela venha me ajudar.
41 Es ja Jesús ꞌyadsooy: —Martʉ, Martʉ, nʉgoo mꞌoktuunnʉ jottʉgoy mʉt mayʉ mduunk.
41 Aí o Senhor respondeu:
42 Jeꞌeyʉ tuꞌuk mdʉgoyꞌa̱jtxʉty. Yʉ Mariiʉ tʉ twinꞌixy yʉ oybyʉ, es kyaj pʉ́n pyʉjkxʉdʉt.
42 mas apenas uma é necessária! Maria escolheu a melhor de todas, e esta ninguém vai tomar dela.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 10, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.