Mateus 27

Ja øgyajpxy ja ømyadya̱ʼa̱ky midi xukpa̱a̱jtɨmp ja nɨtsoʼokʼajtɨn (MXPNT) vs NVT

Sair da comparação
NVT Nova Versão Transformadora
1 Xjats ku yjøpyꞌa̱jty, jøts ja teetywɨndsøndøjk møøt ja israelɨt møja̱a̱ꞌdyøjktɨ ojts ja tkajpxyꞌa̱ttɨ, jøts ja tuꞌugyɨ tnɨwɨnma̱a̱ꞌyɨdøø jøts ja tyikꞌooktɨt ja nwɨndsønꞌa̱jtɨm Jesús.
1 De manhã cedo, os principais sacerdotes e líderes do povo se reuniram outra vez para planejar uma maneira de levar Jesus à morte.
2 Xjats ja køwɨɨñ tyiknøjkxtɨ jøts ja yiktagødøkɨyɨɨꞌñ ja Poncio Pilato, pøn jam wyɨnaty wɨndsønꞌa̱jtp.
2 Então o amarraram, o levaram e o entregaram a Pilatos, o governador romano.
3 Jøts ku ja Judas ojts tꞌixy, pøn tkøya̱jkp ja nwɨndsønꞌa̱jtɨm, jøts ku ja nwɨndsønꞌa̱jtɨm Jesús tø yiktaguwa̱a̱ꞌnɨñɨ ja oꞌjkɨn, jaꞌats ja ojts jadɨgojk tsaachkuwɨnmayɨ jøts ja tyikwɨmbijty ja meeñ eeꞌpxma̱jk tum pla̱tɨ, jadeꞌen ja tkømøøy jadɨgojk ja teetywɨndsøndøjk jøts ja israelɨt møja̱a̱ꞌdyøjktɨ,
3 Quando Judas, que o havia traído, viu que Jesus tinha sido condenado à morte, encheu-se de remorso e devolveu as trinta moedas de prata aos principais sacerdotes e líderes do povo,
4 yɨdeꞌen ja tnɨma̱a̱y:
4 dizendo: “Pequei, pois traí um homem inocente”. “Que nos importa?”, retrucaram eles. “Isso é problema seu.”
5 Wɨnets ja Judas tnajtswøjɨyɨɨꞌñ ja meeñ jap tsa̱ptøjkjøtpy, jøts ja chøøꞌñ jøts ja ñijkxy nayuktsuujmɨbɨ.
5 Então Judas jogou as moedas de prata no templo, saiu e se enforcou.
6 Jøts ja teetywɨndsøndøjk tkonjøꞌktøø ja meeñ jøts ja wya̱ndøø:
6 Os principais sacerdotes juntaram as moedas e disseram: “Não seria certo colocar este dinheiro no tesouro do templo, pois é dinheiro manchado de sangue”.
7 Jøts ja nay jatyɨ tkajpxyꞌa̱jttøø, tyiktunkpa̱a̱twa̱ꞌa̱ndɨ ja meeñ jøts ja ttajuꞌudyɨt na̱a̱jx jøts yꞌøyɨt jaduꞌuk ka̱mɨ sa̱ntɨ ma̱ ña̱xøkɨdɨt ja ja̱a̱ꞌy pøn tsoꞌondɨp abikya̱jp. Campo del Alfarero, jaꞌ ja na̱a̱jx xyøøw.
7 Então resolveram comprar o campo do oleiro e transformá-lo num cemitério para estrangeiros.
8 Jaꞌagøjxpts ɨxya̱mba̱a̱t ja na̱a̱jx yiktijy Nɨꞌjpkya̱m.
8 Por isso, até hoje ele se chama Campo de Sangue.
9 Jadeꞌents ja Jeremías ja yꞌayuujk tyɨɨy ku ja Dios ja wyɨnaty yɨdeꞌen jekyɨp yikwa̱ꞌa̱ñɨyɨ: “Jøts ja tnɨxa̱jɨdøø ja meeñ eeꞌpxma̱jk tum pla̱tɨ (jaꞌ ñɨmeeñ midi ja Israelɨt ja̱a̱ꞌy ja wyɨnaty tø pyɨkta̱a̱jkxɨyɨ),
9 Cumpriu-se, assim, a profecia de Jeremias que diz: “Tomaram as trinta peças de prata, preço pelo qual ele foi avaliado pelo povo de Israel,
10 jøts ja ttajuudyøø ja na̱a̱jx, jadeꞌents øts ja Dios Teety xnɨma̱a̱y.”
10 e compraram o campo do oleiro, conforme o Senhor ordenou”.
11 Jøts ɨdøꞌøn ja nwɨndsønꞌa̱jtɨm Jesús ja ja̱a̱ꞌy yiknøjkxɨyɨ jam øyikutujkpɨ wyɨngujkp, jøts ja yɨdeꞌen tyɨɨbyøjkɨyɨ:
11 Agora Jesus estava diante de Pilatos, o governador romano, que lhe perguntou: “Você é o rei dos judeus?”. Jesus respondeu: “É como você diz”.
12 Jøts ku ja teetywɨndsøndøjk kya̱jpxjøꞌktøø møøt ja møja̱a̱ꞌdyøjktɨ, jantyimyꞌøøꞌndɨp ɨdøꞌøn jaꞌ, jøts ja nwɨndsønꞌa̱jtɨm Jesús ja tkidyimyꞌadsøy.
12 No entanto, quando os principais sacerdotes e os líderes do povo fizeram acusações contra ele, Jesus permaneceu calado.
13 Wɨnets ja Pilato ja ñɨma̱a̱jyøø:
13 Então Pilatos perguntou: “Você não ouve essas acusações que fazem contra você?”.
14 Jøts ja nwɨndsønꞌa̱jtɨm Jesús kaꞌap yꞌadsøy; jaꞌats ja yikutujkpɨ ñɨgyuma̱a̱p yja̱ꞌwɨyɨɨꞌñ jøts kaꞌap ja yꞌukta̱a̱bya̱tnɨ.
14 Mas, para surpresa do governador, Jesus nada disse.
15 Jadeꞌents ɨdøꞌøn ja yikutujkpɨ txumɨkostrumbrɨꞌaty ku xøøw tyuñɨ, jøts ja tuꞌuk tyikꞌawa̱ꞌa̱tspɨdsimy ja tsumyja̱a̱ꞌy, ja mayja̱a̱ꞌy ja køꞌøm twɨꞌejxtɨp, pønɨ pøn ja chojktɨp jaꞌats ja yikꞌawa̱ꞌa̱tspɨdsømdɨp.
15 A cada ano, durante a festa da Páscoa, era costume do governador libertar um prisioneiro, qualquer um que a multidão escolhesse.
16 Jamts ɨdøꞌøn tuꞌuk ja tsumyja̱a̱ꞌy wyɨnaty, Barrabás ja xyøøw. Tyimyjanɨja̱wɨ jaꞌ ku ja møj tundɨgøøbyɨ;
16 Nesse ano, havia um prisioneiro, famoso por sua maldade, chamado Barrabás.
17 jøts ku ja ja̱a̱ꞌy ñamyujkøjxɨdøø, wɨnets ja Pilato yiktɨɨy:
17 Quando a multidão se reuniu diante de Pilatos naquela manhã, ele perguntou: “Quem vocês querem que eu solte: Barrabás ou Jesus, chamado Cristo?”.
18 Tøts ja wyɨnaty tnɨja̱wɨ ja yikutujkpɨ jøts ku ja jaꞌagøjxp tkøya̱ktɨ ku ja nawyɨna̱xɨ tja̱wɨdɨ.
18 Pois ele sabia muito bem que os líderes religiosos judeus tinham prendido Jesus por inveja.
19 Ɨxam ja Pilato wyɨnaty chøønɨ kyutujkta̱a̱jkjotp, ku ja ñɨdøꞌøxy ñɨma̱a̱jyøø: “Ti yø øyja̱a̱ꞌy tø xanɨbøjkɨñɨ; majtstuꞌut, janch wenk ø nguma̱a̱y tsuꞌuuy yøꞌøgøjxp.”
19 Nesse momento, enquanto Pilatos estava sentado no tribunal, sua esposa lhe mandou o seguinte recado: “Deixe esse homem inocente em paz. Na noite passada, tive um sonho a respeito dele e fiquei muito perturbada”.
20 Jøts ja teetywɨndsøndøjktɨ møøt ja møja̱a̱ꞌdyøjktɨ ojts ja ttukmɨbøktɨ ja mayja̱a̱ꞌy jøts ja tꞌamɨdoꞌodɨt jøts wan tꞌawa̱ꞌa̱tspɨdsimy ja Barrabás, jøts yꞌookt ja nwɨndsønꞌa̱jtɨm Jesús.
20 Enquanto isso, os principais sacerdotes e os líderes do povo convenceram a multidão a pedir que Barrabás fosse solto e Jesus executado.
21 Xjats ja yikutujkpɨ ja jadɨgojk ñɨma̱a̱jyɨdøø, jøts ja ojts tyiktɨɨy:
21 Então o governador perguntou outra vez: “Qual dos dois vocês querem que eu lhes solte?”. A multidão gritou em resposta: “Barrabás!”.
22 Jøts ja Pilato tja̱a̱ktyiktɨɨy:
22 Pilatos perguntou: “E o que farei com Jesus, chamado Cristo?”. “Crucifique-o!”, gritou a multidão.
23 Wɨnets ja Pilato ja ñɨma̱a̱jyɨdøø:
23 “Por quê?”, quis saber Pilatos. “Que crime ele cometeu?” Mas a multidão gritou ainda mais alto: “Crucifique-o!”.
24 Xjats ku ja Pilato ojts tꞌixy jøts ku nɨsudsoꞌampy kyaꞌøyɨ, neꞌegɨ jɨnaxy ja ja̱a̱ꞌy tseenɨ moꞌtsnɨ yꞌadøtsnɨdɨ, wɨnets ja nøø ja ojts tꞌatsna̱nkyɨꞌɨyɨ, jøts ja kyøbujy jam mayja̱a̱ꞌy wyɨngujkp, yɨdeꞌen ja wya̱a̱ñ:
24 Pilatos viu que de nada adiantava insistir e que um tumulto se iniciava. Assim, mandou buscar uma bacia com água, lavou as mãos diante da multidão e disse: “Estou inocente do sangue deste homem. A responsabilidade é de vocês”.
25 Xjats ja ja̱a̱ꞌy nɨdukɨꞌɨyɨ yꞌadsoodøø:
25 Todo o povo gritou em resposta: “Que nós e nossos descendentes sejamos responsabilizados pela morte dele!”.
26 Xjats ja Pilato tyikꞌawa̱ꞌa̱tspɨdsɨɨmy ja Barrabás; jøts ja ojts tnɨꞌaneꞌemy jøts ja nwɨndsønꞌa̱jtɨm Jesús yikwopt, jøts ja ojts tkøyaky jøts wan tyikruspattɨ.
26 Então Pilatos lhes soltou Barrabás. E, depois de mandar açoitar Jesus, entregou-o para ser crucificado.
27 Jøts nay jaꞌ ja syolda̱dɨ tyiknøjkxtøø ja nwɨndsønꞌa̱jtɨm Jesús jam kutujkta̱a̱jk agøꞌøm, jøts ja jam ojts twa̱a̱mujkøxtɨ nɨdukɨꞌɨyɨ ja solda̱dɨ, jøts ja ojts tnabejkɨdɨ ja nwɨndsønꞌa̱jtɨm Jesús.
27 Alguns dos soldados do governador levaram Jesus ao quartel e chamaram todo o regimento.
28 Jøts ja wyet ja ojts tjajnɨdɨ, jøts ja tsa̱jpts wet ja ttanɨjandøø,
28 Tiraram as roupas de Jesus e puseram nele um manto vermelho.
29 jøts koronɨ ja ojts ttagujandɨ tum kujp awiity jaꞌ, jøts ja kipy ja ttagøka̱jpɨdøø yꞌaga̱ꞌngyøjøꞌøm. Wɨnets ja twɨnguxanaadyøø jøts ja ojts tjanchaxeꞌektɨ, yɨdeꞌen ja tnøjmɨdɨ:
29 Teceram uma coroa de espinhos e a colocaram em sua cabeça. Em sua mão direita, puseram um caniço, como se fosse um cetro. Ajoelhavam-se diante dele e zombavam: “Salve, rei dos judeus!”.
30 Jøts ja tnɨtsujɨdɨ, jøts ja jamyɨ tnɨxa̱jɨdɨ ja kipy jøts ja ttaguwojpjøꞌøktɨ.
30 Cuspiam nele, tomavam-lhe o caniço da mão e com ele batiam em sua cabeça.
31 Xjats ku ja jadeꞌen tꞌuktaguya̱jtøø, tꞌuknɨxektøø tꞌuktaxektøø, wɨnets ja ttanɨjanduttøø ja tsa̱jpts wet jøts tpɨkta̱a̱jkɨdɨ jadɨgojk ja kyøꞌøm wet. Jøts ja tyiknøjkxtɨ jøts ja kyɨruspatt.
31 Quando se cansaram de zombar dele, tiraram o manto e o vestiram novamente com suas roupas. Então o levaram para ser crucificado.
32 Tyimyꞌɨxam wyɨnaty tø choondɨ ku ojts tpa̱a̱ttɨ tuꞌuk ja̱a̱ꞌy pøn kuga̱jpꞌa̱jtp Cirene, Simónꞌa̱jtp jaꞌ; jaꞌats ja ojts ttaguwa̱nɨdɨ jøts ja ttsøøjmɨt ja nwɨndsønꞌa̱jtɨm Jesús kyɨrus.
32 No caminho, encontraram um homem chamado Simão, de Cirene, e os soldados o obrigaram a carregar a cruz.
33 Jøts ɨdøꞌøn ja jadeꞌen yja̱ꞌttøø ma̱ ja et txøøwɨ Gólgota, midi yɨdeꞌen ayuujk pɨdsøømp: Ooꞌkpɨ Kyuba̱jk Pa̱jk.
33 Então saíram para um lugar chamado Gólgota (que quer dizer “Lugar da Caveira”).
34 Jamts ja tmøødyɨ ja vino adaamuky møøt ja ujts ta̱ꞌa̱m nøø; kuts ja tja̱ꞌgya̱jpy xjats ja nɨkaꞌap tꞌuujky.
34 Os soldados lhe deram para beber vinho misturado com fel, mas, quando Jesus o provou, recusou-se a beber.
35 Kuts ja wyɨnaty tø tyikruspajtnɨdɨ, wɨnets ja solda̱dɨ tnɨguya̱jtɨdøø ja nwɨndsønꞌa̱jtɨm Jesús wyet, jøts ja ojts twejtswa̱ꞌkxtɨ. Jadeꞌents ja Dios kyugajpxy tyimdyɨy ja yꞌayuujk ku ja wya̱a̱ñ: “Tø øts nwet ja xwejtswa̱ꞌkxɨdɨ, tø ja tnɨguya̱ttɨ jøts ja tꞌejxtɨ pøn uktaja̱ꞌa̱tɨp.”
35 Depois de pregá-lo na cruz, os soldados tiraram sortes para dividir suas roupas.
36 Wɨnets ja jamyɨ yꞌɨxa̱ktøø jøts ja tꞌejxꞌetwa̱ꞌa̱ndɨ.
36 Então, sentaram-se em redor e montaram guarda.
37 Jøts ja jam yꞌaguba̱jkp ojts tkøxja̱jyɨdɨ ja letrɨ midi wa̱mp jøts ti tyukuꞌoꞌjkɨdɨp. Yɨdeꞌen ja wya̱ꞌa̱ñ: “Ya̱ꞌa̱t ɨdøꞌøn txøøwꞌa̱jtp Jesús, israelɨt ja̱a̱ꞌy wyɨndsøndɨ.”
37 Acima de sua cabeça estava presa uma tabuleta com a acusação feita contra ele: “Este é Jesus, o Rei dos judeus”.
38 Namajtsk møj maaꞌtspɨ ja ojts tmøøtkruspety, tuꞌuk yꞌaga̱ꞌngyøjøꞌøm jøts tuꞌuk yꞌana̱jkyøjøꞌøm.
38 Dois criminosos foram crucificados com ele, um à sua direita e outro à sua esquerda.
39 Jøts ku jam pøn ñaxy tum wenk ja myɨgajpxyɨ, tum kuba̱jkwɨbejttɨp jaꞌ,
39 O povo que passava por ali gritava insultos e sacudia a cabeça, em zombaria:
40 jøts ja wya̱ꞌa̱ndɨ:
40 “Você disse que destruiria o templo e o reconstruiria em três dias. Pois bem, se é o Filho de Deus, salve a si mesmo e desça da cruz!”.
41 Nayɨdeꞌen ja tyaxejkmɨyɨ ja teetywɨndsøndøjktɨ ja ka̱jpxwejpɨtøjktɨ, ja fariseotøjktɨ, jøts ja møja̱a̱ꞌdyøjktɨ, yɨdeꞌen ja agøꞌømyɨ ñawya̱ꞌa̱ñɨdɨ:
41 Os principais sacerdotes, os mestres da lei e os líderes do povo também zombavam de Jesus.
42 ―Tø wyenkpɨ tyiktsøꞌøky, kaꞌats tjaty jøts køꞌøm ña̱nkchoꞌogɨt. Pønɨ janchts ku ja Israelɨt ja̱a̱ꞌy tjanchwɨndsønɨdɨ, wan jam tꞌukwɨnaky kruskøjxp, jaanɨmts ɨdøꞌøn njanchja̱ꞌwant.
42 “Salvou os outros, mas não pode salvar a si mesmo!”, diziam. “Quer dizer que ele é o rei de Israel? Que desça da cruz agora mesmo e creremos nele!
43 Pø Diosxɨ yꞌajoojtɨp; wants ɨnet ɨdøꞌøn tꞌukpɨdøkɨyɨ jøts kyayikꞌoogɨt, pønɨ janch ku ja yjanchøkyɨ; tøxɨ yø køꞌøm wya̱ꞌa̱ñ jøts ku yø Dios Uꞌngɨ.
43 Ele confiou em Deus, então que Deus o salve agora, se quiser. Pois ele disse: ‘Eu sou o Filho de Deus’.”
44 Ja maaꞌtspɨba̱a̱t ja nayɨdeꞌen yjanchkaꞌukꞌømyɨga̱jpxmɨyɨ midi ja jam wyɨnaty møøt tø kyɨruspety.
44 Até os criminosos que tinham sido crucificados com ele o insultavam da mesma forma.
45 Wɨnets ja et kyoodsɨyɨɨꞌñ kujkxyøøw, jøts møj wɨnakxyøøwnɨm yja̱jta̱a̱jky jadɨgojk.
45 Ao meio-dia, desceu sobre toda a terra uma escuridão que durou três horas.
46 Jøts nay jatyɨ ja nwɨndsønꞌa̱jtɨm Jesús møk wya̱ꞌa̱ñ:
46 Por volta das três da tarde, Jesus clamou em alta voz: “ Eli, Eli, lamá sabactâni ?”, que quer dizer: “Meu Deus, meu Deus, por que me abandonaste?”.
47 Ojts ja wɨna̱a̱gɨn tmadowdɨ pøn jaty jam wyɨnatyɨ, jøts ja ñømdøø:
47 Alguns dos que estavam ali pensaram que ele chamava o profeta Elias.
48 Wɨnets ja jatyɨ nɨduꞌuk putyɨ tꞌatskøøñ tuꞌuk ja tanøxeꞌjts, jøts ja ojts ttabadijy ja vino ta̱ꞌa̱m, wɨnets ja kipy jøpꞌa̱m tkøxkøøñ, jøts ja ojts ttaꞌagonjɨꞌɨky jøts ja txeetst.
48 Um deles correu, ensopou uma esponja com vinagre e a ergueu num caniço para que ele bebesse.
49 Yɨdeꞌents abiky wya̱mɨdøø:
49 Os outros, porém, disseram: “Esperem! Vamos ver se Elias vem salvá-lo”.
50 Jøts ja nwɨndsønꞌa̱jtɨm Jesús jadɨgojk ojts møk ja yꞌayuujk pyɨdsimy, jøtsnɨm ja yꞌoꞌjky.
50 Então Jesus clamou em alta voz novamente e entregou seu espírito.
51 Wɨnets ja møj tsa̱ptøjk awejtstuk nay jatyɨ tyakøꞌøtsɨyɨɨꞌñ, kuba̱jkp ja kyøꞌøtsꞌa̱wɨyɨɨꞌñ jøts ja okꞌa̱m kyøꞌøtskɨda̱a̱jky. Jøts ja ujx ña̱jxy jøts ja tsa̱a̱ kyuꞌkxꞌa̱wɨgyɨjxy,
51 Naquele momento, a cortina do santuário do templo se rasgou em duas partes, de cima até embaixo. A terra estremeceu, rochas se partiram
52 ojts ja ooꞌkpɨ nɨpots may yꞌawa̱ꞌa̱ch; jujkpyøjktɨba̱a̱t ja ooꞌkpɨdɨ pøn wyɨnaty ja Dios tø tjanchja̱wɨdɨ ku ja yjujkyꞌa̱jttøø.
52 e sepulturas se abriram. Muitos do povo santo que haviam morrido ressuscitaram.
53 Jøts ja pyɨdsømdɨ jap yjutjøtpy ku ja nwɨndsønꞌa̱jtɨm Jesús wyɨnaty tø yjujkpyiky jadɨgojk, jøts ja kya̱jptøjkɨdøø jam Jerusalén midi ja Dios kyunuuꞌkxkya̱jpꞌajtpy, ma̱ mayja̱a̱ꞌy ja ojts yꞌijxyɨdɨ.
53 Saíram do cemitério depois da ressurreição de Jesus, entraram na cidade santa de Jerusalém e apareceram a muita gente.
54 Xjats ku døꞌøn ja capitán pøn jaty ja jam wyɨnaty møøt tꞌejxꞌity ja nwɨndsønꞌa̱jtɨm Jesús, ku ja ojts tꞌejxtɨ jøts ku ja ujx ñaxy jøts tukɨꞌɨyɨ sa̱ jaty ojts yjaty, jøts ja yjadyimchøꞌjkɨdøø, yɨdeꞌen ja wya̱ndøø:
54 O oficial romano e os outros soldados que vigiavam Jesus ficaram aterrorizados com o terremoto e com tudo que havia acontecido, e disseram: “Este homem era verdadeiramente o Filho de Deus!”.
55 Jøts ja maadyøꞌøxyøjk jam wyɨnaty aꞌejxujktɨp jagam, tum jaꞌ pøn jam wyɨnaty Galilea tø tpadsoondɨ ja nwɨndsønꞌa̱jtɨm Jesús, jøts pøn jaty ja wyɨnaty tø pyudøkɨyɨ.
55 Muitas mulheres que tinham vindo da Galileia com Jesus para servi-lo olhavam de longe.
56 Ja María Magdalena døꞌøn jam, jøts jaduꞌuk ja María pøn ja Jacobo tya̱a̱gɨp møøt ja José, jøts ja Zebedeo ñɨdøꞌøxy.
56 Entre elas estavam Maria Madalena, Maria, mãe de Tiago e José, e a mãe dos filhos de Zebedeu.
57 Xjats ku ja et yjooꞌxnɨ jøts kyoodsɨwya̱nɨ, wɨnets myiiñ tuꞌuk kumeeñ ja̱a̱ꞌy pøn txøøwꞌa̱jtp José, jam ja kyuga̱jpɨ Arimatea, jøts nayɨ tø døꞌøn ja wyɨnaty tpabøjkɨ ja nwɨndsønꞌa̱jtɨm Jesús yjaꞌ.
57 Ao entardecer, José, um homem rico de Arimateia que tinha se tornado seguidor de Jesus,
58 Jaꞌats ojts tꞌatsꞌixy ja Pilato jøts ja tꞌamɨdøøy ja nwɨndsønꞌa̱jtɨm Jesús ñɨneꞌkx. Jøts ja Pilato ja ojts tyikutuky jøts wan tyikømøꞌøy.
58 foi a Pilatos e pediu o corpo de Jesus. Pilatos ordenou que lhe entregassem o corpo.
59 Wɨnets ja José ja tꞌaxa̱jøø, jøts ja wa̱ꞌa̱ts wet ja ttaꞌabijty,
59 José tomou o corpo e o envolveu num lençol limpo, feito de linho,
60 jøts ja tꞌatspɨkta̱a̱jky jam ooꞌkpɨ jutjotp midi ja wyɨnaty tø tyimyikjemyꞌøyɨnɨm. Køꞌøm jap yꞌuktøkɨwya̱ꞌa̱ñ ma̱ ja tsa̱a̱ jut jam. Xjats ku ja møj tsa̱a̱ ja tuꞌuk tꞌuktaꞌagɨɨña̱a̱ ma̱ ja yiknɨdøkɨ, jøts ja ojts ñøjkxnɨ.
60 e o colocou num túmulo novo, de sua propriedade, escavado na rocha. Então rolou uma grande pedra na entrada do túmulo e foi embora.
61 Nay ɨxam ɨdøꞌøn ja wyɨnatymɨdɨ ja María Magdalena møøt jaduꞌuk ja María, jam ja wyɨnaty chøønɨdɨ jam ooꞌkpɨ jut agøꞌøm.
61 Maria Madalena e a outra Maria estavam ali, sentadas em frente ao túmulo.
62 Xjats ku kyɨmjabomꞌa̱jty ku wyɨnaty tukɨꞌɨyɨ tø yikꞌaꞌejxɨgyøxnɨ, tum aba̱a̱dɨ yꞌejtnɨ ti jaty tsojkɨp ku pooꞌkxɨn xøøw, wɨnets ja teetywɨndsøndøjk møøt ja fariseotøjk ojts tꞌatsꞌejxtɨ ja Pilato,
62 No dia seguinte, no sábado, os principais sacerdotes e os fariseus foram a Pilatos
63 jøts ja tꞌatsnɨmaadyɨ:
63 e disseram: “Senhor, lembramos que, quando ainda vivia, aquele mentiroso disse: ‘Depois de três dias ressuscitarei’.
64 Paty jadeꞌen tɨgøøk xøøw xjadyimña̱nkyꞌejxꞌetɨt ja ooꞌkpɨ jut, jøts ja pyabøjkpɨtøjk kidi myendɨ koots jøts ja kidi tmaatstɨ ja ooꞌkpɨ ñɨneꞌkx ku ja tnøjmɨdɨt ja ja̱a̱ꞌy: “Tø ja tmɨmajada̱ꞌa̱ky ja oꞌjkɨn, tø ja yjujkpyiky jadɨgojk.” Kuts jadeꞌen tya̱a̱yꞌa̱ttɨt, yøꞌøts neꞌegɨ janchkaꞌukmaañɨp, neꞌegɨ kaꞌap ja jawyeembɨ ta̱a̱y.
64 Por isso, pedimos que lacre o túmulo até o terceiro dia. Isso impedirá que seus discípulos roubem o corpo e depois digam a todos que ele ressuscitou. Se isso acontecer, estaremos em pior situação que antes”.
65 Wɨnets ja Pilato ja ñɨma̱a̱jyɨdøø:
65 Pilatos respondeu: “Levem soldados e guardem o túmulo como acharem melhor”.
66 Wɨnets ja ñøjkxtøø jøts ja ojts yikxon tyikꞌadujkøxtɨ ja ooꞌkpɨ jut, ojts ja tꞌaxotstɨ ja tsa̱a̱ midi tyaꞌagɨɨdyɨp jøts ja tꞌadsaadyøø, ojts ja seeyɨ tpɨkta̱ꞌa̱ktɨ jøts ja jam tyikta̱ndøø ja solda̱dɨtøjk pøn jam ejxꞌejttɨp.
66 Então eles lacraram o túmulo e puseram guardas para protegê-lo.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 27, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.