João 6

Ja øgyajpxy ja ømyadya̱ʼa̱ky midi xukpa̱a̱jtɨmp ja nɨtsoʼokʼajtɨn (MXPNT) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Xjats ku døꞌøn ja wyɨnaty jadeꞌen tø yjaty, wɨnets ja nwɨndsønꞌa̱jtɨm Jesús ojts ñijkxy jam Galileɨt mejy pyaꞌa̱m, jam jaduktama̱jñ. Nay yøꞌøbɨ mejy ɨdøꞌøn yiktejp Tiberias.
1 Depois disso, Jesus atravessou o lago da Galileia, que também é chamado de Tiberíades.
2 Jøts may ja̱a̱ꞌy ja jam ojts myøødɨyɨ, kumɨ tø ja wyɨnaty yikꞌixy ja myɨla̱grɨꞌa̱jtɨn ku ja tyiktsøꞌøky ja pa̱ꞌa̱mja̱a̱ꞌy.
2 Uma grande multidão o seguia porque eles tinham visto os milagres que Jesus tinha feito, curando os doentes.
3 Jøts ja nwɨndsønꞌa̱jtɨm Jesús pyatøjkɨyɨɨꞌñ ma̱ kojpk jam, jøts ja jam tmøøtꞌɨxa̱a̱jky ja pyabøjkpɨtøjk.
3 Ele subiu um monte e sentou-se ali com os seus discípulos.
4 Pya̱a̱twa̱nɨpts wyɨnaty ja pa̱skɨ xøøw midi ja israelɨt ja̱a̱ꞌy xyøꞌa̱jttɨp. (Jaꞌ xøøw yja̱ꞌmyajtstɨp sa̱m ojts yꞌawa̱ꞌa̱tspɨdsømdɨ jam Egipto yꞌetjotp.)
4 A Páscoa , a festa principal dos judeus, estava perto.
5 Jøts ku nwɨndsɨnꞌa̱jtɨm Jesús ojts tꞌixy jøts ku may ja̱a̱ꞌy ja pyamiñɨyɨ, wɨnets ja tnɨma̱a̱y ja pyabøjkpɨ Felipe:
5 Jesus olhou em volta de si e viu que uma grande multidão estava chegando perto dele. Então disse a Filipe:
6 Jadeꞌenꞌampy ja jadeꞌen wya̱ꞌa̱ñ jøts ja tꞌukꞌijxy sa̱ ja Felipe yjatyimyꞌukwa̱ꞌa̱nt; jøts kumɨ Jesús, ñɨja̱ꞌwɨpts ja køꞌøm pønɨ sa̱ døꞌøn ja ttuꞌunt.
6 Ele sabia muito bem o que ia fazer, mas disse isso para ver qual seria a resposta de Filipe.
7 Xjats ja Felipe ja yꞌadsoojøø:
7 Filipe respondeu assim: — Para cada pessoa poder receber um pouco de pão, nós precisaríamos gastar mais de duzentas moedas de prata .
8 Wɨnets ja pyabøjkpɨ jaduꞌuk wya̱a̱ñ pøn Andrésꞌa̱jtp, ja Simón Pedro yꞌuch:
8 Então um dos discípulos, André, irmão de Simão Pedro, disse:
9 ―Ɨxya̱dam tuꞌuk mutsk mixyuꞌnk, magoxk ceba̱dɨ tsa̱pkaaky tmøødɨ jøts a̱jkxuꞌnk majtsk. ¿Ti wɨndem yø mayja̱a̱ꞌy yø ndapa̱a̱jtnam?
9 — Está aqui um menino que tem cinco pães de cevada e dois peixinhos. Mas o que é isso para tanta gente?
10 Xjats ja nwɨndsønꞌa̱jtɨm Jesús wya̱a̱ñ:
10 Jesus disse: Então todos se sentaram. (Havia muita grama naquele lugar.) Estavam ali quase cinco mil homens.
11 Wɨnets ja nwɨndsønꞌa̱jtɨm Jesús tnɨxa̱jɨyɨɨꞌñ ja tsa̱pkaaky, jøts ku ja ojts jawyeen ttukmøja̱wɨ ttukunuuꞌkxyja̱wɨ ja Dios Teety, jøts ja ojts tmøꞌøñɨm ja pyabøjkpɨtøjk. Jaꞌats ja ojts tyikwa̱ꞌkxtɨ, jøts ja ojts tmoꞌodɨ nɨdukɨꞌɨyɨ ja ja̱a̱ꞌy pøn jam wyɨnaty tø yꞌɨxa̱ꞌa̱ktɨ. Nayɨdeꞌen ja ojts tyikwa̱ꞌkxtɨ ja a̱jkx, jøts ja ojts tmøøgyøxtɨ wɨneꞌenɨn ja køꞌøm ttsoktɨ.
11 Em seguida Jesus pegou os pães, deu graças a Deus e os repartiu com todos; e fez o mesmo com os peixes. E todos comeram à vontade.
12 Jøts ku yꞌaba̱jtɨdøø kyujxɨdøø, jøts ja nwɨndsønꞌa̱jtɨm Jesús tnɨma̱a̱y ja pyabøjkpɨtøjk:
12 Quando já estavam satisfeitos, ele disse aos discípulos:
13 Wɨnets ja tpøkmuktøø, jøts ja makmajtsk kach ujts tꞌabøjkɨdyøø ja kaaky abuꞌxkuna̱ꞌjk, midi wyɨnaty tø wyɨndañ ja magoxkpɨt ceba̱dɨ tsa̱pkaaky.
13 Eles ajuntaram os pedaços e encheram doze cestos com o que sobrou dos cinco pães.
14 Xjats ja ja̱a̱ꞌy wya̱ndøø ku ja tꞌejxtøø jøts ku ja nwɨndsønꞌa̱jtɨm Jesús jadeꞌen wyɨnaty tø ttuñ ja mɨla̱grɨꞌa̱jtɨn:
14 Os que viram esse milagre de Jesus disseram: — De fato, este é o
15 Jøts kumɨ yja̱ꞌwɨyɨɨꞌñts ja nwɨndsønꞌa̱jtɨm Jesús, jøts ku ja ja̱a̱ꞌy ja wyɨnaty aguwa̱nɨ yiknøjkxwa̱ꞌa̱ñɨ, jøts ja yiktøkɨwya̱ꞌa̱ñɨ møj wɨndsøn, wɨnets ja ojts nadyuꞌuk yjɨwa̱ꞌa̱ky jøts ja ojts ñijkxy jam kojpkøjxp.
15 Jesus ficou sabendo que queriam levá-lo à força para o fazerem rei; então voltou sozinho para o monte.
16 Xjats ku ja et wyɨnaty tø kyoodsɨñɨ, wɨnets ja nwɨndsønꞌa̱jtɨm Jesús pyabøjkpɨtøjk kyɨda̱ktøø jam mejy agøꞌøm.
16 De tardinha, os discípulos de Jesus desceram até o lago.
17 Jamts ja ojts tyøkɨdɨ ba̱rkɨjotp, jøts ja ojts ttana̱xwa̱ꞌa̱ndɨ ja mejy, jam ɨdøꞌøn ja nyøjkxtɨ Capernaum. Jøts janch xaachkootsnɨ døꞌøn, jøts kaꞌanɨmts wyɨnaty ja nwɨndsønꞌa̱jtɨm Jesús wyɨmbejtnɨ.
17 Subiram num barco e começaram a atravessar o lago na direção da cidade de Cafarnaum. Quando já estava escuro, Jesus ainda não tinha vindo se encontrar com eles.
18 Wɨnets janch møk pyojpɨna̱xwa̱ꞌknøø, janch jadiꞌiñɨ ja nøø pyɨdøꞌknɨ.
18 De repente, um vento forte começou a soprar e a levantar as ondas.
19 Jøts ku døꞌøn ja jam wyɨnaty ña̱xtɨ, magoxk uk tudujk mil xa̱jkɨn tø yøꞌøñɨdɨ, wɨnets ja tꞌejxpa̱ttøø ja nwɨndsønꞌa̱jtɨm Jesús jøts ku jam wɨngon ja ba̱rkɨ tnɨmiñ. Yøꞌøpy ja nøø wɨngøjxp, jøts ja yjantyimchøꞌjkɨdøø.
19 Os discípulos já tinham remado uns cinco ou seis quilômetros, quando viram Jesus andando em cima da água e chegando perto do barco. E ficaram com muito medo.
20 Yɨdeꞌents ja ñɨma̱a̱jyɨdøø:
20 Mas Jesus disse:
21 Xjats ja yjotkukɨdøø, jøts ja ejtnɨ xonɨ tyiktøjkɨdøø jap ba̱rkɨjøtpy, jøts ja pojɨn ojts yja̱ꞌa̱ttɨ ma̱ døꞌøn ja wyɨnaty ñøjkxtɨ.
21 Então eles o receberam com prazer no barco e logo chegaram ao lugar para onde estavam indo.
22 Jøts ku kyɨmjabomꞌa̱jty, jøts ja ja̱a̱ꞌy pøn jam wyɨnaty tø tya̱ndɨ jam mejyꞌa̱m, jøts ja ojts tnɨja̱wɨdɨ jøts kudam ja nwɨndsønꞌa̱jtɨm pyabøjkpɨtøjk wyɨnaty tø choꞌonɨdɨ, jøts ku ja ba̱rkɨ ja wyɨnaty tø ttanøjkxtɨ midi jam wyɨnaty tuꞌugyɨ, jøts ku nwɨndsønꞌa̱jtɨm Jesús ja nɨkaꞌap tmøødɨdyøø.
22 No dia seguinte a multidão que estava no lado leste do lago viu que ali só havia um barco pequeno. Sabiam que Jesus não tinha embarcado com os discípulos, pois estes haviam saído sozinhos.
23 Jøtsnɨm ojts yja̱ꞌa̱ttɨ wenkpɨ ba̱rkɨ midi jam tsoꞌondɨp ma̱ ja ka̱jp jam txøøwɨ Tiberias, jam wɨngon ma̱ ja ja̱a̱ꞌy jam wyɨnaty ja tsa̱pkaaky tø yikmoꞌodɨ, ku ja nwɨndsønꞌa̱jtɨm wyɨnaty jawyeen tø ttukmøja̱wɨ tø ttukunuuꞌkxyja̱wɨ ja Dios Teety.
23 Enquanto isso, outros barcos chegaram da cidade de Tiberíades e encostaram perto do lugar onde a multidão tinha comido pão depois de o Senhor Jesus ter dado graças.
24 Xjats ku ja ja̱a̱ꞌy tꞌejxtøø jøts ku ja nwɨndsønꞌa̱jtɨm Jesús jam kaꞌap pøn, jøts nɨ ja pyabøjkpɨtøjk jam kyaꞌettɨ, wɨnets ja ttatøjkɨdøø ja ba̱rkɨ midi jam wyɨnaty tø yja̱ꞌa̱ttɨ, jøts ja ojts ñøjkxtɨ jøts ja tꞌatsꞌɨxa̱ꞌa̱wa̱ꞌa̱ndɨ jam Capernaum.
24 Quando viram que Jesus e os seus discípulos não estavam ali, subiram nos barcos e saíram para Cafarnaum a fim de procurá-lo.
25 Jøts ku ja ojts yja̱ꞌa̱ttɨ jam mejy agøꞌøm, jøts ja ojts tpa̱a̱ttɨ ja nwɨndsønꞌa̱jtɨm Jesús, jøts ttɨɨbyøjktøø:
25 A multidão encontrou Jesus no lado oeste do lago, e perguntaram a ele: — Mestre, quando foi que o senhor chegou aqui?
26 Jøts nwɨndsønꞌa̱jtɨm Jesús ja ñɨma̱a̱jyɨdøø:
26 Jesus respondeu:
27 Køjxp na̱jxp kaaky jɨɨꞌkxy yꞌity, jøts kidi jaꞌabɨ xnɨdundɨ. Jaꞌ neꞌegɨ mnɨduꞌundɨp midi xemɨkøjxp jajkp midi mmoꞌojɨdɨp ja kunuuꞌkxy jujkyꞌa̱jtɨn. Yøꞌøbɨ kaaky yøꞌøbɨ jɨɨꞌkxy øts ɨdøꞌøn nyajkpy, pø øtsxɨ ja na̱xwiiꞌñɨt ja̱a̱ꞌdyɨ ngudanaapy.
27 Não trabalhem a fim de conseguir a comida que se estraga, mas a fim de conseguir a comida que dura para a vida eterna. O
28 Wɨnets ja ja̱a̱ꞌy tyiktøødøø jøts ja tnɨmaadyøø ja nwɨndsønꞌa̱jtɨm:
28 — O que é que Deus quer que a gente faça? — perguntaram eles.
29 Jøts nwɨndsønꞌa̱jtɨm Jesús ja yꞌadsoojɨdøø:
29 — Ele quer que vocês creiam naquele que ele enviou! — respondeu Jesus.
30 Jøts ja tja̱a̱ktyimdyɨɨbyøjktøø, yɨdeꞌen tnɨmaadyøø ja nwɨndsønꞌa̱jtɨm Jesús:
30 Eles disseram: — Que milagre o senhor vai fazer para a gente ver e crer no senhor? O que é que o senhor pode fazer?
31 Ojtsxɨ adøm ja nꞌa̱ptøjk tjøøꞌkxtɨ ja jɨɨꞌkxy jam aba̱k etjotp sa̱m ja Dios kyajpxy wya̱ꞌa̱ñɨn ku ja ñimy: “Ojts Dios ja tsa̱pkaaky ja tyukayɨdɨ midi tsoꞌomp tsa̱jpjøtpy.”
31 Os nossos antepassados comeram o maná no deserto, como dizem as Escrituras Sagradas : “Do céu ele deu pão para eles comerem.”
32 Wɨnets ja nwɨndsønꞌa̱jtɨm Jesús ja ojts yɨdeꞌen yꞌadsøyɨdɨ:
32 Jesus disse:
33 Ja tsa̱pkaaky midi Dios yajkpy, jaꞌ ɨdøꞌøn tø kyɨda̱ꞌa̱ky jap tsa̱jpjøtpy. Jaꞌats yajkpy ja kunuuꞌkxy jujkyꞌa̱jtɨn pøn jaty ya̱ na̱xwiiñꞌa̱jttɨp, pøn ya̱ yjanchja̱ꞌwɨdɨp.
33 Porque o pão que Deus dá é aquele que desce do céu e dá vida ao mundo.
34 Wɨnets ja tnɨmaadyøø ja nwɨndsønꞌa̱jtɨm:
34 — Queremos que o senhor nos dê sempre desse pão! — pediram eles.
35 Jøts nwɨndsønꞌa̱jtɨm Jesús ja ojts ñɨɨꞌmxyɨdɨ:
35 Jesus respondeu:
36 Jadeꞌents sa̱m tø nnøjmɨdɨ, kaꞌ mee xjanchja̱wɨ øy mee tø xjaꞌixy.
36 Mas eu já disse que vocês não creem em mim, embora estejam me vendo.
37 Nɨdukɨꞌɨyɨ øts ja xnɨmendɨ pøn øts ja Dios Teety xagødøjkɨp; jøts jaꞌadɨ pøn øts ɨdøꞌøn jadeꞌen xnɨmendɨp, kaꞌ øts ja mɨba̱a̱t ngajxpɨdsimy.
37 Todos aqueles que o Pai me dá virão a mim; e de modo nenhum jogarei fora aqueles que vierem a mim.
38 Kajaꞌajɨp øts jap tsa̱jpjøtpy tø nnɨdsøøñ jøts øts ja ngøꞌømwɨnma̱a̱ꞌñ nyiktuꞌunt, pø jaꞌ Dios Teetyxɨ øts ja yjaꞌ nduujnɨp pøn ø xkajxp.
38 Pois eu desci do céu para fazer a vontade daquele que me enviou e não para fazer a minha própria vontade.
39 Jøts jaꞌ ɨdøꞌøn ja chøjkpy jøts ø nɨ tuꞌugɨn ngaꞌejxɨgøꞌøty pøn jaty øts ja tø xagødøkɨ, jøts øts ja nyikjujkpyøktɨt ku wyɨnaty ja na̱xwiiꞌñɨt kyøjxnɨt.
39 E a vontade de quem me enviou é esta: que nenhum daqueles que o Pai me deu se perca, mas que eu ressuscite todos no último dia.
40 Jøts nay jaꞌ ja chøjkpy jøts nɨdukɨꞌɨyɨ tpa̱a̱ttɨt ja jujkyꞌa̱jtɨn midi xemɨkøjxp pønɨ pøn tꞌejxtɨp tnɨja̱ꞌwɨdɨp, pønts tpabøktɨp ja Dios Uꞌnk, jøts øts ja ñɨyikjujkpyøktɨp ku na̱xwiiꞌñɨt kyøxt.
40 Pois a vontade do meu Pai é que todos os que veem o Filho e creem nele tenham a vida eterna; e no último dia eu os ressuscitarei.
41 Wɨnets ja israelɨt ja̱a̱ꞌy tyabaga̱jpxpɨna̱xwa̱ꞌa̱ktɨ ja nwɨndsønꞌa̱jtɨm Jesús ku døꞌøn ja wya̱a̱ñ: “Øts ɨdøꞌøn jaꞌ, ja tsa̱pkaaky midi kɨda̱kp jap tsa̱jpjøtpy.”
41 Eles começaram a criticar Jesus porque ele tinha dito: “Eu sou o pão que desceu do céu.”
42 Jøts wya̱ndøø:
42 E diziam: — Este não é Jesus, filho de José? Por acaso nós não conhecemos o pai e a mãe dele? Como é que agora ele diz que desceu do céu?
43 Xjats ja nwɨndsønꞌa̱jtɨm Jesús ja tnɨma̱a̱y:
43 Jesus respondeu:
44 Kaꞌap øts pøn nugo aja̱wɨ xtyimñɨmiñ pønɨ kaꞌap øts Dios Teety ja køꞌøm xagødøkɨ pøn ø xkajxp; jøts øts ja ja̱a̱ꞌy nyikjujkpyøkt ku wyɨnaty ja na̱xwiiꞌñɨt kyixy.
44 Só poderão vir a mim aqueles que forem trazidos pelo Pai, que me enviou, e eu os ressuscitarei no último dia.
45 Yɨdeꞌen ja Dios kyugajpxy ñøky wya̱ꞌa̱ndɨ: “Dios ja nɨdukɨꞌɨyɨ yikꞌɨxpøkɨdɨp.” Jadeꞌents øts ja xnɨmendɨ pøn jaty ja Dios Teety yꞌɨxpøjkɨn tmadojɨdɨp, pøn jaty ja tnɨja̱ꞌwɨdɨp.
45 Nos
46 ’Kaꞌaxɨ pøn tꞌixy ja Dios Teety; pø jaꞌayɨxɨ ja nadyuꞌugyɨ tꞌejxp pøn nay jam tsoꞌomp ma̱ Dios.
46 Isso não quer dizer que alguém já tenha visto o Pai, a não ser aquele que vem de Deus; ele já viu o Pai.
47 Jøts tyɨɨbyɨ øts ɨdøꞌøn nwa̱ꞌa̱ñ jøts mee nnøjmɨ, pønɨ pøn ø xjanchja̱ꞌwɨp, jaꞌats ɨdøꞌøn tpa̱tp ja tsɨna̱a̱ꞌyɨn midi xemɨkøjxp.
47 — Eu afirmo a vocês que isto é verdade: quem crê tem a vida eterna.
48 Øts ɨdøꞌøn jaꞌ sa̱m ja tsa̱pkaaky. Øts nyajkpy ja kunuuꞌkxy tsɨna̱a̱ꞌyɨn ja kunuuꞌkxy jujkyꞌa̱jtɨn.
48 Eu sou o pão da vida.
49 Ojtsxɨ ja mꞌa̱ptøjk tkaydɨ ja tsa̱pkaaky jam aba̱k etjotp, jøts ja jadeꞌenba̱a̱t yꞌoꞌjkøjxtøø nɨdukɨꞌɨyɨ;
49 Os antepassados de vocês comeram o maná no deserto, mas morreram.
50 ja tsa̱pkaakyts midi ø ndijpy ja tsa̱jpjøtpy kɨda̱kp, jøts ku ja pøn tkaꞌadyɨt, kaꞌats ja yꞌanmɨja̱ꞌwɨn wyɨndɨgøꞌødyɨt.
50 Aqui está o pão que desce do céu; e quem comer desse pão nunca morrerá.
51 Øts ɨdøꞌøn ja køꞌøm yøꞌøbɨ tsa̱pkaaky midi tø kyɨda̱ꞌa̱ky jap tsa̱jpjøtpy; jøts ku pøn tkaꞌaty yøꞌøbɨ tsa̱pkaaky, xemɨkøjxp ja yjujkyꞌa̱tt. Jaꞌabɨ tsa̱pkaaky øts ɨdøꞌøn ñamyayɨ nya̱kp, ku øts ja nneꞌkx ku øts ja nnɨꞌjpy ndagømøøyɨt ja na̱xwiiꞌñɨt ja̱a̱ꞌy jøts tpa̱a̱ttɨt ja nɨtsoꞌokꞌa̱jtɨn.
51 Eu sou o pão vivo que desceu do céu. Se alguém comer desse pão, viverá para sempre. E o pão que eu darei para que o mundo tenha vida é a minha carne.
52 Wɨnets ja israelɨt ja̱a̱ꞌy agøꞌømyɨ tkajpxyꞌa̱jtpɨnɨbøjkɨdyøø, jøts ja ñawya̱ꞌa̱ñɨdɨ:
52 Aí eles começaram a discutir entre si. E perguntavam: — Como é que este homem pode dar a sua própria carne para a gente comer?
53 Wɨnets ja nwɨndsønꞌa̱jtɨm Jesús ja ojts ñɨɨꞌmxyɨdɨ:
53 Então Jesus disse:
54 Pønɨ pøn nneꞌkx xjøøꞌkxɨp nnɨꞌjpy xꞌuukɨp, jaꞌats ja kunuuꞌkx jujkyꞌa̱jtɨn tpa̱a̱ttɨp; øts nyikjujkpyøktɨp jaꞌ ku na̱xwiiꞌñɨt kyøxt.
54 Quem come a minha carne e bebe o meu sangue tem a vida eterna, e eu o ressuscitarei no último dia.
55 Kumɨ jadeꞌenꞌampy ja møkꞌa̱jtɨn xjagyaptɨt øts nneꞌkxkøjxp nnɨꞌjpkyøjxp.
55 Pois a minha carne é a comida verdadeira, e o meu sangue é a bebida verdadeira.
56 Pønɨ pøn øts nneꞌkx xjøøꞌkxɨp nnɨꞌjpy xꞌuukɨp, xemɨkøjxp øts nmøøtt nꞌett.
56 Quem come a minha carne e bebe o meu sangue vive em mim, e eu vivo nele.
57 Ja Dios Teety pøn ø xkajxp, jaꞌ tmøøtꞌa̱jtp ja jujkyꞌa̱jtɨn, jaꞌagøjxp øts njujkyꞌaty; jøts nayɨdeꞌen pøn øts nneꞌkx nnɨꞌjpy xjøøꞌkxɨp, nay øts køjxpxɨ yꞌettɨ.
57 O Pai, que tem a vida, foi quem me enviou, e por causa dele eu tenho a vida. Assim, também, quem se alimenta de mim terá vida por minha causa.
58 Jaꞌabɨ tsa̱pkaaky øts ɨdøꞌøn nnɨgajpxpy midi kɨda̱kp jap tsa̱jpjøtpy. Kaꞌap yø ñayɨdeꞌenɨ sa̱m ja tsa̱pkaaky midi meets ja mꞌa̱ptøjk ojts tkaydɨ, jødsyɨm ja ojts nɨdukɨꞌɨyɨ yjadyimyꞌooktɨ; pønts tkaapy yøꞌøbɨ tsa̱pkaaky midi ø ndijpy, pya̱a̱tpts ja jujkyꞌa̱jtɨn jaꞌ xemɨkøjxp.
58 Este é o pão que desceu do céu. Não é como o pão que os antepassados de vocês comeram e mesmo assim morreram. Quem come deste pão viverá para sempre.
59 Jam ɨdøꞌøn ja nwɨndsønꞌa̱jtɨm Jesús yø yjadeꞌembɨ ɨxpøjkɨn tya̱jky ma̱ ja ja̱a̱ꞌy ñamyukyɨdɨ tsa̱ptøjkjotp, jam Capernaumɨt ka̱jpkøjxp.
59 Jesus disse isso quando estava ensinando na sinagoga de Cafarnaum.
60 Kuts ja pyabøjkpɨtøjk jadeꞌen tmadowdɨ ja ɨxpøjkɨn pøn jam wyɨnaty tpawɨdejttɨp ja nwɨndsønꞌa̱jtɨm Jesús, jøts ja wya̱ndøø:
60 Muitos seguidores de Jesus ouviram isso e reclamaram: — O que ele ensina é muito difícil! Quem pode aceitar esses ensinamentos?
61 Xjats ja nwɨndsønꞌa̱jtɨm Jesús tja̱ꞌwɨyɨɨꞌñ, jøts ku ja jadeꞌen tjanchꞌayojɨ ku ja wyɨnaty jadeꞌen tø wya̱ꞌa̱ñ, wɨnets ja tyiktɨɨy:
61 Não disseram nada a Jesus, mas ele sabia que eles estavam resmungando contra ele. Por isso perguntou:
62 ¿Sa̱ mdejtɨt wɨnets jøts ku ø nbatøjkɨnɨt nay jap ma̱ øts jap ijty ndsøønɨ?
62 E o que aconteceria se vocês vissem o
63 Ja anmɨja̱ꞌwɨn jaꞌ ɨdøꞌøn jujkyꞌa̱jtp; ¿ti yø neꞌkx?, kaꞌap yø ti wya̱ꞌa̱ñ. Jøts ti jaty ø tø ngajpxy, yøꞌ ɨdøꞌøn ja Dios tyɨyꞌa̱jtɨnꞌajtpy, jøts yøꞌ ɨdøꞌøn yikjujkyꞌa̱jtp xemɨkøjxp.
63 O Espírito de Deus é quem dá a vida, mas o ser humano não pode fazer isso. As palavras que eu lhes disse são espírito e vida,
64 Jøts ja meets ɨxa wɨna̱a̱gɨn pøn yø tkajanchja̱ꞌwɨp.
64 mas mesmo assim alguns de vocês não creem. Jesus disse isso porque já sabia desde o começo quem eram os que não iam crer nele e sabia também quem ia traí-lo.
65 Jøts ja yɨdeꞌen yja̱a̱kwa̱a̱ñ:
65 Jesus continuou:
66 Wɨnets may ja̱a̱ꞌy myajtstuujtɨnɨyɨ ja nwɨndsønꞌa̱jtɨm Jesús, kaꞌap ja tꞌukmøøtwɨdejtnɨdɨ.
66 Por causa disso muitos seguidores de Jesus o abandonaram e não o acompanhavam mais.
67 Xjats ja nwɨndsønꞌa̱jtɨm Jesús ojts tyiktɨy jøts ojts tnøjmɨ ja ñɨmakmajtskpɨ ja̱a̱ꞌy pøn ja pyabøjkpɨꞌajtpy:
67 Então ele perguntou aos doze discípulos:
68 Jøts ja Simón Pedro ja ojts yɨdeꞌen yꞌadsøyɨ:
68 Simão Pedro respondeu: — Quem é que nós vamos seguir? O senhor tem as palavras que dão vida eterna!
69 Tøts øøts yø njanchja̱ꞌwɨñɨ jøts nnɨja̱ꞌwɨp øøts jøts ku me Cristo, ja Dios Uꞌnk, midi jujky midi kunuuꞌkxy.
69 E nós cremos e sabemos que o senhor é o Santo que Deus enviou.
70 Wɨnets ja nwɨndsønꞌa̱jtɨm Jesús tꞌadsøøy:
70 Jesus disse:
71 Ku døꞌøn ja jadeꞌen wya̱a̱ñ ja nwɨndsønꞌa̱jtɨm Jesús, ja Judas Iscariote døꞌøn ja jadeꞌen tyijpy pøn ja Simón mya̱jnkɨp, pø ja Judasxɨ ja wyɨnaty køya̱kwa̱jnɨp, øy ɨdøꞌøn ja nɨmakmajtsk møøt yjakaꞌpxy ja pyabøjkpɨtøjk.
71 Ele estava falando de Judas, filho de Simão Iscariotes. Pois Judas, embora fosse um dos doze discípulos, ia trair Jesus.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 6, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.