Atos 12
Ja øgyajpxy ja ømyadya̱ʼa̱ky midi xukpa̱a̱jtɨmp ja nɨtsoʼokʼajtɨn (MXPNT) vs VC
1 Xjats nay jaꞌabɨ xøøw nay jaꞌabɨ jumøjt ja møj wɨndsøn Herodes tjemdunɨbøjkɨ ttedunɨbøjkɨ wɨna̱a̱gɨn ja Jesús yjanchja̱ꞌwɨbɨdɨ.
1 Por aquele mesmo tempo, o rei Herodes mandou prender alguns membros da Igreja para os maltratar.
2 Jøts ja ttuktaꞌøꞌjky ja yøñchujx ja Jacobo, ja Juan yꞌa̱jch,
2 Assim foi que matou à espada Tiago, irmão de João.
3 jøts ja tꞌijxy ku ja israelɨt ja̱a̱ꞌy ja yja̱wɨ jadeꞌen ttaxonda̱ꞌa̱ktɨ ku ja jadeꞌen yꞌadɨꞌɨch. Xjats ja Pedro yja̱a̱ktyimyikma̱jch pa̱skɨ xøøjøøjty, wɨnet ku ja tsa̱pkaaky jadiꞌiñɨ yikay midi kalevadurɨmøøt.
3 Vendo que isto agradava aos judeus, mandou prender Pedro. Eram então os dias dos pães sem fermento.
4 Xjats ku jadeꞌen ja Pedro yikma̱jch, wɨnets ja wɨndsøn Herodes ja pyɨkta̱a̱jkɨyøø puxøjkjøtpy, japts solda̱dɨ ja yꞌejxꞌityɨyɨ makta̱xk piky jøts makta̱xk solda̱dɨ tukpiky jaty. Jadeꞌen ja Herodes yjawɨnma̱a̱y jøts ja tyikpɨdsøꞌømt ja Pedro pa̱skɨ xøøguixy, jøts ja mayja̱a̱ꞌy ttukꞌejxwa̱ꞌa̱ñ ttuknɨja̱wɨwya̱ꞌa̱ñ.
4 Mandou prendê-lo e lançou-o no cárcere, entregando-o à guarda de quatro grupos, de quatro soldados cada um, com a intenção de apresentá-lo ao povo depois da Páscoa.
5 Jap wyɨnaty ja Pedro tsumy, jøts nayɨdeꞌen ejtp ɨdøꞌøn ja yꞌejxꞌityɨyɨ ja solda̱dɨ, wɨnets ja Jesús yjanchja̱ꞌwɨbɨ tnɨꞌamɨdowɨdɨ tnɨbøktsowɨdɨ ja Pedro amumjoojt, jøts ja ttukmadoodøø ja Dios.
5 Pedro estava assim encerrado na prisão, mas a Igreja orava sem cessar por ele a Deus.
6 Nay jaꞌabɨ tsuu ku wyɨnaty tyimbya̱a̱twa̱a̱nɨ ja ka̱jpxꞌa̱a̱ts ku ja yikpɨdsømɨyɨt jøts ja ka̱jp ja̱a̱ꞌy yꞌejxɨt ñɨja̱wɨyɨt, jøts ja̱a̱kma̱a̱p jap wyɨnaty ja Pedro. Jap wyɨnaty adsow aduuk ja solda̱dɨ ña̱ma̱ꞌa̱yɨyɨ, puxkadeen køxøch wyɨnaty ja Pedro, jøts nayɨdeꞌen ja solda̱dɨ tꞌejxꞌettɨ ja tøjkꞌa̱a̱w.
6 Ora, quando Herodes estava para o apresentar, naquela mesma noite dormia Pedro entre dois soldados, ligado com duas cadeias. Os guardas, à porta, vigiavam o cárcere.
7 Wɨnets jatyɨ ñɨmejnɨyøø ja nwɨndsønꞌa̱jtɨm yꞌa̱nkɨlɨs, jøts jap puxøjkjøtpy yja̱jpøjkɨjxy. Xjats ja Pedro yikjɨjxy jøts ku tyiknɨwijy, wɨnets tnɨma̱a̱y yɨdeꞌen:
7 De repente, apresentou-se um anjo do Senhor, e uma luz brilhou no recinto. Tocando no lado de Pedro, o anjo despertou-o: Levanta-te depressa, disse ele. Caíram-lhe as cadeias das mãos.
8 xjats ja a̱nkɨlɨs ñɨma̱a̱jyɨyøø yɨdeꞌen:
8 O anjo ordenou: Cinge-te e calça as tuas sandálias. Ele assim o fez. O anjo acrescentou: Cobre-te com a tua capa e segue-me.
9 Xjats ja Pedro ɨxꞌoojk tpadsøøꞌñ ja a̱nkɨlɨs, nɨ tkanɨja̱wɨ pø janch kajanch ku ja yikꞌawa̱ꞌa̱tspɨdsømwa̱ꞌa̱ñɨyɨ. Jadeꞌen ja̱jtp ja tja̱wɨ ja Pedro kidi ja̱a̱ꞌy kyuma̱ꞌa̱y.
9 Pedro saiu e seguiu-o, sem saber se era real o que se fazia por meio do anjo. Julgava estar sonhando.
10 Xjats ku ja jadeꞌen yiktsooꞌnɨyøø ja a̱nkɨlɨs, jøts jam ña̱xtɨ ma̱ myɨdukpiky ja ejxꞌejtpɨdɨ, jøts nayɨdeꞌen twɨna̱xtɨ ma̱ ja myɨmajtsk pikpyɨ ejxꞌejtpɨdɨ, jøts jam yja̱ꞌttøø ma̱ puxꞌaga̱j jam tuuꞌ paꞌa̱m, wɨnets ja puxꞌaga̱j køꞌøm yꞌawa̱a̱jch jøts pyɨdsømdøø. Xjats ku jadeꞌen yꞌawa̱ꞌa̱tspɨdsømdøø, jøts yja̱a̱gyøꞌødyɨ jaduꞌukpɨ tuuꞌ, japnɨmts ja Pedro ojts yikmajtstuꞌuty nadyuꞌuk.
10 Passaram o primeiro e o segundo postos da guarda. Chegaram ao portão de ferro, que dá para a cidade, o qual se lhes abriu por si mesmo. Saíram e tomaram juntos uma rua. Em seguida, de súbito, o anjo desapareceu.
11 Xjats ja tjanchja̱ꞌwøø ku yꞌawa̱ꞌa̱tspɨdsɨɨmy, jøts yɨdeꞌen wya̱a̱ñ:
11 Então Pedro tornou a si e disse: Agora vejo que o Senhor mandou verdadeiramente o seu anjo e me livrou da mão de Herodes e de tudo o que esperava o povo dos judeus.
12 Jadeꞌen ja Pedro wyɨnmay, xjats ja ñijkxy jam María tyøkwɨndum midi ja Juan tya̱a̱gɨp, ja Juan midi nayɨ yikxøømøøpy Marcos. Jaꞌ ɨdøꞌøn ja tya̱a̱k tyøkwɨndum ñijkxy ja Pedro ma̱ ja mayja̱a̱ꞌy jam wyɨnaty tø ñamyukyɨdɨ, jøts ɨdøꞌøn ja jam Diosꞌajotꞌa̱ttɨ.
12 Refletiu um momento e dirigiu-se para a casa de Maria, mãe de João, que tem por sobrenome Marcos, onde muitos se tinham reunido e faziam oração.
13 Kuts ja Pedro twɨngøjxy ja tøkꞌagiꞌpyɨt aga̱j, wɨnets ja kiixy Rode pyɨdsɨɨmy tyøjkjøtpy, jøts ja ojts tpatmadøy pønɨ pøn jaꞌ.
13 Quando bateu à porta de entrada, uma criada, chamada Rode, adiantou-se para escutar.
14 Xjats ku ja ojts tyukmadøy kudam ja Pedro kyajpxy, nɨkaꞌap ja tøjk tyikꞌawa̱a̱jch, janch jotkujk ja wyɨmbijty yukwøøñ cha̱pwøøñ, jøts ja myɨguꞌuk ja tꞌatstukmadoꞌot ku ja Pedro jap kyajpxy.
14 Mal reconheceu a voz de Pedro, de tanta alegria não abriu a porta, mas, correndo para dentro, foi anunciar que era Pedro que estava à porta.
15 Xjats ja myɨguꞌuk ñɨma̱a̱jyɨyøø:
15 Disseram-lhe: Estás louca! Mas ela persistia em afirmar que era verdade. Diziam eles: Então é o seu anjo.
16 Ɨxap ja Pedro jøpꞌijxy tyøkwɨngøxy. Jøts ku ja tyikꞌawa̱tstøø ja tøjkꞌa̱a̱w, jøts pø ma̱ ja tyimyja̱ꞌjttøø ku ja twɨnguꞌejxɨdøø jøts kudam ja yjanchjaꞌajɨ.
16 Pedro continuava a bater. Afinal abriram a porta, viram-no e ficaram atônitos.
17 Jaꞌayɨ ja Pedro ja kyøꞌ tna̱nkyꞌejxøø jøts ja tukween yꞌettɨt amøñɨ, wɨnets ja tnɨmadya̱jknɨbøjkøø sa̱ ja yja̱jty sa̱ ja kyubejty ku ja nwɨndsønꞌa̱jtɨm ojts yjuudyɨ jap puxøjkjøtpy; xjats ja nayɨdeꞌen tꞌuknɨmaaña̱a̱ jøts ja ttukmadoꞌodɨt ja Jacobo, nayɨdeꞌen ja Jesús yjanchja̱ꞌwɨbɨdɨ, jøts ja tnɨja̱wɨdɨt.
17 Ele, acenando-lhes com a mão que se calassem, contou como o Senhor o havia livrado da prisão, e disse: Comunicai-o a Tiago e aos irmãos. Em seguida, saiu dali e retirou-se para outro lugar.
18 Xjats ku kyɨmjabomꞌa̱jty ku xyɨɨjñøø, wɨnets ja solda̱dɨ ñɨgyuma̱a̱p ñayja̱ꞌwɨyɨdøø ku kaꞌap ja Pedro jap ukpønɨ.
18 Logo que amanheceu, houve um sobressalto pouco comum entre os soldados sobre o que acontecera a Pedro.
19 Xjats ja Herodes møk pyagajxɨyɨdøø jøts ja tꞌatsꞌɨxa̱ꞌa̱dɨt, kaꞌats ja ma̱ tꞌukpa̱a̱tnɨdøø. Xjats ja Herodes wya̱a̱dsojɨyɨdøø nɨdukɨꞌɨyɨ jøts ja tyuknɨga̱jpxwa̱ꞌa̱ñɨdɨ sudsoꞌampy ja Pedro pyɨdsɨɨmy, wɨnets ja Herodes ja yikꞌooꞌkɨñɨdøø. Xjats ku ja jadeꞌen yꞌadɨɨjch, wɨnets jam chooꞌna̱a̱ Judeɨt yꞌetjotp, jøts ñøjkxna̱a̱ tsɨnaabyɨ jam Cesarea.
19 Herodes, procurando-o e não o achando, instaurou um processo contra os guardas e mandou supliciá-los. Em seguida, desceu da Judéia para Cesaréia, onde permaneceu.
20 Xjats ja møj wɨndsøn Herodes janch mɨꞌajkɨp ja ja̱a̱ꞌy jaꞌ pøn jam tsɨnaadyɨp Tiro jøts nayɨdeꞌen Sidón. Xjats ja Tirot ja̱a̱ꞌy møøt ja Sidóngɨt ja̱a̱ꞌy tkajpxyꞌa̱jtnɨdøø sudso ttuꞌundɨt sudso tya̱a̱bya̱a̱ttɨt. Wɨnets ja kyugajpxy tkajxtøø jøts ojts tpa̱a̱ttɨ ja Herodes kyudsɨnaabyɨ pøn txøøwꞌa̱jt Blasto, jaꞌats ojts tnøjmɨdɨ jøts tnøjmɨt ja wyɨndsøn Herodes, jøts kaꞌap cheptuꞌundɨt jøts jotkujk chøønɨdɨt, jaꞌagøjxp ja jadeꞌen tnɨmaadyøø ku ja yjɨɨꞌkxy jam tjuydɨ tka̱jpxtɨ ma̱ Herodes yikutuky.
20 Estava Herodes em conflito com os habitantes de Tiro e de Sidônia. Estes, porém, de comum acordo, se apresentaram a ele, e, com o favor de Blasto, que era camareiro do rei, pediram a paz. {Porque a sua região era abastecida por ele.}
21 Xjats ja Herodes twa̱a̱dsøøy ja namayja̱a̱ꞌy, jøts jap myeꞌendɨt ma̱ kyaꞌamaadya̱a̱jk, xjats ku ja jadeꞌen myengøjxtøø ja ja̱a̱ꞌy, wɨnets ja ttatøjkɨ ja xyox midi amuum tsa̱ma̱mp, wɨnets kya̱jpxwa̱ꞌkxnɨbøjkøø jam mayja̱a̱ꞌy wyɨngujkp.
21 No dia marcado, Herodes, vestido em traje real, sentou-se no tribunal e lhes dirigiu uma alocução.
22 Xjats ja mayja̱a̱ꞌy jadeꞌen ñɨgyuma̱a̱p tjanchja̱ꞌwɨdɨ ku ja jadeꞌen kya̱jpxwaꞌkxy, jøts ja xem ya̱m møk yjanchnøømdɨ:
22 O povo aplaudia: É a voz de um deus, e não de um homem!
23 Xjats ku jap wyɨnaty kya̱jpxwaꞌkxy, wɨnets ojts jatyɨ ja nwɨndsønꞌa̱jtɨm yꞌa̱nkɨlɨs yikpa̱ꞌa̱mba̱a̱dyɨyɨ, jaꞌagøjxp jadeꞌen yjaty ku køꞌøm ñamyøjpɨkta̱ꞌa̱gyɨyɨ, jøts ku ja Dios neꞌegɨ tkamøjpɨkta̱ꞌa̱ky. Ku ja jadeꞌen pyikyɨ, tɨnøꞌøk ɨdøꞌøn jam yꞌa̱m yjotp tøjkɨña̱a̱, jaꞌats jadiꞌiñɨ tsuꞌtskøjxnɨyøø.
23 No mesmo instante, o anjo do Senhor o feriu, por ele não haver dado honra a Deus. E, roído de vermes, expirou.
24 Wɨnets ja nwɨndsønꞌa̱jtɨm yꞌayuujk myøjta̱kꞌadøtsna̱a̱, yika̱jpxwa̱ꞌkx ja oma̱ga̱jp.
24 Entretanto, a palavra de Deus crescia e se espalhava sempre mais.
25 Xjats ku ja jadeꞌen tyungøjxtøø ja Bernabé møøt ja Saulo, ku ja tmɨna̱xtɨ tmɨdøkɨdɨ ja pudøjkɨn, wɨnets ja jap chooꞌnɨdøø jøts ñøjkxnɨdøø Jerusalén møøt ja Juan midi nayɨdeꞌen yiktejp Marcos.
25 Tendo Barnabé e Saulo concluído a sua missão, voltaram de Jerusalém {a Antioquia}, levando consigo João, que tem por sobrenome Marcos.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 12, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.