Romanos 10
Ya̱ʼa̱ tseʼe je̱ nam ko̱jtstán juuʼ veʼe je̱ Nteʼyamˍ xyaktaajnjimdu je̱ nMa̱j Vintsá̱namda Jesucristo ka̱jx (MTONT) vs NVT
1 Utsta ajchta utsta tsa̱ꞌa̱da, ntsa̱jkpts a̱tseꞌe o̱o̱y yam njaꞌvin ka̱jxm je̱tseꞌe a̱ts je̱ nmuꞌisraeejlit jayu du̱jaye̱jptinit je̱ joojntykin juuꞌ veꞌe xa̱ꞌma ka̱jx ijtp. ¡O̱o̱y a̱ts je̱ꞌe̱ veꞌe ntunnu̱tsapko̱tsta!
1 Irmãos, o desejo de meu coração e minha oração a Deus é que o povo de Israel seja salvo.
2 Tyú̱vamts a̱tseꞌe nka̱ts je̱ts toꞌk aaj toꞌk jo̱o̱teꞌe je̱ Nteꞌyam du̱mutonda du̱mupa̱kta. O̱yam tseꞌe veꞌem du̱jatonda, kaꞌa tseꞌe du̱nu̱jávada vintso̱ veꞌe je̱ Nteꞌyam du̱tsa̱k je̱tseꞌe myutónjadat myupá̱kjadat.
2 Sei da dedicação deles por Deus, mas é entusiasmo sem entendimento.
3 Kaꞌa tseꞌe du̱nu̱jávada vintso̱ veꞌe je̱ Nteꞌyam je̱ jayu du̱kato̱kimpu̱m, je̱ꞌe̱ veꞌe cho̱jktup je̱tseꞌe je̱ Nteꞌyam kyato̱kimpá̱mjadat je̱ꞌe̱ ka̱jx ku veꞌe du̱tonda juuꞌ veꞌe je̱p yꞌavintso̱ vinmaꞌyu̱n ku̱jxp pyayo̱ꞌydup. Ax veꞌem tseꞌe du̱kakuva̱kta vintso̱ veꞌe je̱ Nteꞌyam du̱nu̱pa̱a̱jmtki je̱tseꞌe je̱ jayu du̱kato̱kimpá̱mu̱t.
3 Pois, não entendendo a maneira como Deus declara as pessoas justas diante dele, apegam-se a seu próprio modo de se tornar justos tentando seguir a lei, e recusam a maneira de Deus.
4 Je̱ jáyuda juuꞌ veꞌe du̱jaanchjaꞌvidup je̱ Cristo, je̱ꞌe̱ tseꞌe je̱ Nteꞌyam kato̱kimpa̱a̱jmju̱dup, kaꞌa tseꞌe tyun ku veꞌe je̱ jayu du̱kutyonuvaꞌañ je̱ Moisés je̱ pyavaꞌnu̱n je̱tseꞌe veꞌem je̱ Nteꞌyam kyato̱kimpá̱mjadat.
4 Pois Cristo é o propósito para o qual a lei foi dada. Como resultado, todo o que nele crê é declarado justo.
5 Jidu̱ꞌu̱m tseꞌe je̱ Moisés du̱nu̱ka̱jts vintso̱ veꞌe je̱ Nteꞌyam je̱ jayu du̱kato̱kimpu̱m je̱ pavaꞌnu̱n ka̱jx: “Pa̱n pa̱n xa veꞌe du̱kutyoomp nu̱jom je̱ pavaꞌnu̱n, joojntykapts je̱ꞌe̱ veꞌe.”
5 Moisés escreve que o modo pelo qual a lei torna alguém justo exige obediência a todos os seus mandamentos.
6 Ax jidu̱ꞌu̱m tseꞌe yaknu̱ka̱ts vintso̱ veꞌe je̱ Nteꞌyam je̱ jayu du̱kato̱kimpu̱m je̱ jaanchjaꞌvin ka̱jx: “Kaꞌa tseꞌe mvinmáyu̱t je̱m mjaꞌvin ka̱jxm: ¿Pa̱nts vineꞌe tsajpé̱tup?” (Je̱ꞌe̱ ya̱ꞌa̱ veꞌe tyijp je̱tseꞌe je̱ Cristo du̱yakvánu̱ku̱t.)
6 Mas o modo pelo qual a fé torna alguém justo diz: “Não diga em seu coração: ‘Quem subirá ao céu?’ (para trazer Cristo para a terra).
7 Jaaꞌkvaamp tseꞌe jidu̱ꞌu̱m: “Kaꞌa tseꞌe jidu̱ꞌu̱m mvinmaayvat: ¿Pa̱nts vineꞌe vánu̱kup joma veꞌe je̱ o̱o̱ꞌkpata̱jk?” (Je̱ꞌe̱ ya̱ꞌa̱ veꞌe tyijp je̱tseꞌe je̱ Cristo du̱yakjoojntykpa̱jknuvat.)
7 E não diga: ‘Quem descerá ao lugar dos mortos?’ (para trazer Cristo de volta à vida)”.
8 Jidu̱ꞌu̱m xa veꞌe vyaꞌañ: “Mmutá̱mipts mitseꞌe je̱ Nteꞌyam je̱ kya̱ts je̱ yꞌayook, je̱m je̱ꞌe̱ veꞌe mꞌam je̱ts mjaꞌvin ka̱jxm.” Jidu̱ꞌu̱m tseꞌe vyaꞌañ. Ya̱ ka̱ts ya̱ ayook, je̱ jaanchjaꞌvints je̱ꞌe̱ veꞌe juuꞌ a̱a̱tseꞌe ntukkaꞌamaayp.
8 Na verdade, diz: “A mensagem está bem perto; está em seus lábios e em seu coração”. E essa mensagem é a mesma que anunciamos a respeito da fé:
9 Pa̱n mtukka̱jtsp xa veꞌe je̱ mꞌaaj je̱ts je̱ Ma̱ja̱ Vintsá̱n je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ Jesús, je̱tseꞌe je̱m mjaꞌvin ka̱jxm xjaanchjáva je̱ts je̱ Nteꞌyameꞌe yakjoojntykpa̱jkjinuva ku veꞌe yꞌukꞌa̱a̱ꞌk, mjayé̱pupts mitseꞌe je̱ joojntykin juuꞌ veꞌe xa̱ꞌma ka̱jx ijtp.
9 se você declarar com sua boca que Jesus é Senhor e crer em seu coração que Deus o ressuscitou dos mortos, será salvo.
10 Ku̱x yameꞌe njaꞌvin ka̱jxmam njaanchjaꞌvimda, je̱ꞌe̱ ka̱jx tseꞌe je̱ Nteꞌyam xkato̱kimpa̱ꞌmumda; je̱ts ya̱ nꞌaajamda tseꞌe ntukko̱jtsumdup, je̱ꞌe̱ ka̱jx tseꞌe njaye̱jpumda je̱ joojntykin juuꞌ veꞌe xa̱ꞌma ka̱jx ijtp.
10 Pois é crendo de coração que você é declarado justo, e é declarando com a boca que você é salvo.
11 Vaamp tseꞌe je̱ Kunuuꞌkx Jatyán: “Pa̱n pa̱nts je̱ꞌe̱ veꞌe du̱jaanchjaꞌvip, kaꞌats je̱ꞌe̱ veꞌe chaachvinmáyu̱t ku̱xeꞌe veꞌem du̱tún.”
11 Como dizem as Escrituras: “Quem confiar nele jamais será envergonhado”.
12 Ax veꞌem tseꞌe, anañu̱joma ka̱jx ya̱ꞌa̱ veꞌe, pa̱n pa̱n jatyeꞌe israeejlit jayu je̱ts pa̱n pa̱n jatyeꞌe ka je̱ꞌe̱pta; je̱ Nteꞌyam, kaꞌa xa je̱ꞌe̱ veꞌe pa̱n du̱viijnkꞌíx. Ku̱x je̱ Ma̱ja̱ Vintsá̱n, je̱ꞌe̱ veꞌe du̱nu̱vintsa̱nika̱jxp toꞌk ka̱ꞌa̱jyji, o̱o̱yts je̱ꞌe̱ veꞌe du̱tunkunuuꞌkx pa̱n pa̱neꞌe amó̱tujup je̱ maaꞌyu̱n.
12 Nesse sentido, não há diferença entre judeus e gentios, uma vez que ambos têm o mesmo Senhor, que abençoa generosamente todos que o invocam.
13 Veꞌem xa je̱ꞌe̱ veꞌe ax joꞌn je̱ Kunuuꞌkx Jatyán vyaꞌañ: “Pa̱n pa̱n tseꞌe je̱ Nteꞌyam du̱ꞌamó̱tup je̱tseꞌe yaktso̱ꞌo̱kju̱t, yaktso̱ꞌo̱kjupts je̱ꞌe̱ veꞌe.” Jidu̱ꞌu̱m tseꞌe vyaꞌañ.
13 Pois “todo aquele que invocar o nome do Senhor será salvo”.
14 ¿Ax vintso̱ts je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ Nteꞌyam juuꞌ du̱ꞌamó̱tudat pa̱n kaꞌa veꞌe du̱jaanchjávada? ¿Je̱ts vintso̱ tseꞌe du̱jaanchjávadat pa̱n kaꞌana veꞌe du̱ꞌamo̱tunaxta je̱ Nteꞌyam je̱ yꞌayook? ¿Je̱ts vintso̱ tseꞌe du̱ꞌamo̱tunáxtat je̱ Nteꞌyam je̱ yꞌayook pa̱n kaꞌa veꞌe pa̱n vyaꞌnu̱xjada?
14 Mas como poderão invocá-lo se não crerem nele? E como crerão nele se jamais tiverem ouvido a seu respeito? E como ouvirão a seu respeito se ninguém lhes falar?
15 ¿Je̱ts vintso̱ tseꞌe du̱ꞌavánadat pa̱n kaꞌa veꞌe je̱ Nteꞌyam kyé̱xjada? Veꞌem xa je̱ꞌe̱ veꞌe ax joꞌn je̱ Kunuuꞌkx Jatyán vyaampa: “O̱o̱yeꞌe tyuntsoja ku veꞌe je̱ jayu jyeꞌya je̱tseꞌe je̱ jayu du̱vaajnjada je̱ o̱y ka̱ts je̱ o̱y ayook.” Jidu̱ꞌu̱m tseꞌe vyaꞌañ.
15 E como alguém falará se não for enviado? Por isso as Escrituras dizem: “Como são belos os pés dos mensageiros que trazem boas-novas!”.
16 Ax kaꞌa tseꞌe toꞌk ka̱ꞌa̱jyji du̱ma̱ja̱pa̱mda je̱ o̱y ka̱ts je̱ o̱y ayook. Veꞌem xa ya̱ꞌa̱ veꞌe ax joꞌn je̱ Isaías vyaajñ: “Ma̱ja̱ Vintsá̱n, ¿pa̱nts nꞌiteꞌe du̱jaanchjaꞌvidup je̱ ayook juuꞌ a̱tseꞌe je̱ jayu nvaajnjip?” Jidu̱ꞌu̱m tseꞌe vyaajñ.
16 Nem todos, porém, aceitam as boas-novas, pois o profeta Isaías disse: “Senhor, quem creu em nossa mensagem?”.
17 Ax veꞌem tseꞌe, ku veꞌe je̱ jayu du̱ꞌavánada je̱ Cristo jye̱ꞌe̱, yꞌamo̱tunajxtup tseꞌe je̱ jayu je̱ ayook. Je̱ts ku veꞌe je̱ jayu du̱ꞌamo̱tunaxta je̱ ayook, vanꞌit tseꞌe je̱ jaanchjaꞌvin tyukje̱ꞌyajada.
17 Portanto, a fé vem por ouvir, isto é, por ouvir as boas-novas a respeito de Cristo.
18 Nꞌamo̱tutú̱vipts a̱tseꞌe, ¿kaꞌa vineꞌe je̱ jayu du̱mó̱tudi ya̱ ayook? Veꞌem, myó̱tudu xa je̱ꞌe̱ veꞌe. Ku̱x jidu̱ꞌu̱meꞌe je̱ Kunuuꞌkx Jatyán vyaꞌañ:
18 Mas eu pergunto: o povo de Israel ouviu, de fato, a mensagem? Sim, eles ouviram: “Sua mensagem chegou a toda a terra, e suas palavras alcançaram os confins do mundo”.
19 Nꞌamo̱tutú̱vinuvapts a̱tseꞌe, ¿kaꞌa vineꞌe je̱ israeejlit jayu du̱vinmó̱tudi ti veꞌe tyijp juuꞌ veꞌe yꞌixtu myó̱tudu? Veꞌem, vyinmó̱tudu xa veꞌe. Mutoꞌk viijn, vyinmó̱tudu tseꞌe pa̱n pa̱n jatyeꞌe ka je̱ israeejlit jáyuvap. Ku̱x jidu̱ꞌu̱meꞌe je̱ Nteꞌyam du̱nu̱u̱jmi je̱ israeejlit jáyuda, je̱ Moisés tseꞌe tyukko̱jtsnajx:
19 Volto a perguntar: será que o povo de Israel entendeu? Sim, eles entenderam, pois, já no tempo de Moisés, Deus disse: “Provocarei seu ciúme por meio de um povo que nem sequer é nação. Provocarei sua ira por meio de gentios insensatos”.
20 Nay veꞌempa je̱ Isaías, nayjaꞌvijuts je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ts ya̱ꞌa̱ veꞌe vaꞌajts du̱ꞌavánat. Jidu̱ꞌu̱m tseꞌe je̱ Nteꞌyam je̱ Isaías du̱tukko̱jtsnajxy:
20 E, mais tarde, Isaías se pronunciou com ousadia: “Fui encontrado por aqueles que não me procuravam. Revelei-me àqueles que não perguntavam por mim”.
21 Ax ku tseꞌe je̱ Nteꞌyam du̱nu̱ka̱jts je̱ israeejlit jayu, je̱ Isaías tseꞌe tyukko̱jtsnajx, jidu̱ꞌu̱m tseꞌe vyaajñ: “Jó̱vum xa̱a̱j a̱tseꞌe nꞌix vintso̱ veꞌe je̱ israeejlit jayu ku̱vyinmayu̱mpijttini, ku̱du̱maso̱o̱ktini je̱ kyo̱ꞌo̱y joojntykinda, je̱tseꞌe ku̱yꞌitta o̱y jo̱o̱t a̱ts ma̱a̱t, je̱ꞌe̱da pa̱n pa̱n jatyeꞌe kaka̱tsu̱pa̱jktup je̱tseꞌe kyaka̱tsu̱vinmó̱tuda.”
21 A respeito de Israel, porém, diz: “O dia todo abri meus braços para eles, mas foram desobedientes e rebeldes”.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Romanos 10, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.