Mateus 27

Ya̱ʼa̱ tseʼe je̱ nam ko̱jtstán juuʼ veʼe je̱ Nteʼyamˍ xyaktaajnjimdu je̱ nMa̱j Vintsá̱namda Jesucristo ka̱jx (MTONT) vs NVT

Sair da comparação
NVT Nova Versão Transformadora
1 Ku veꞌe je̱ it jyajtk, vanꞌit tseꞌe nu̱jom je̱ teeꞌta̱jk je̱ vyintsa̱nda je̱ts je̱ israeejlit je̱ myú̱jit jáyuda, je̱ꞌe̱ tseꞌe du̱ko̱jtsmojktu pa̱n vintso̱ veꞌe du̱yakjayꞌo̱o̱ꞌkjadat je̱ Jesús,
1 De manhã cedo, os principais sacerdotes e líderes do povo se reuniram outra vez para planejar uma maneira de levar Jesus à morte.
2 tsum tseꞌe je̱ Jesús du̱yakna̱jkxti je̱tseꞌe je̱m je̱ Poncio Pilato kya̱ꞌm du̱pa̱a̱mdi. Je̱ rómait yakkutojkpa juuꞌ veꞌe je̱ ma̱ja̱ kutojku̱n du̱ka̱ꞌmip vanꞌit, je̱ꞌe̱ tseꞌe je̱ Poncio Pilato du̱mo̱o̱yp yꞌijt je̱ kutojku̱n.
2 Então o amarraram, o levaram e o entregaram a Pilatos, o governador romano.
3 Je̱ Judas juuꞌ veꞌe je̱ Jesús je̱m je̱ jayu kya̱ꞌm du̱pa̱a̱mnu juuꞌ veꞌe tsoꞌoxpa̱jkju̱dup, ku veꞌe du̱ꞌixni je̱ts nu̱pa̱a̱mdu̱kani je̱ꞌe̱ veꞌe je̱tseꞌe je̱ Jesús yꞌo̱o̱ꞌku̱t, vanꞌit tseꞌe o̱o̱y jyo̱o̱ꞌktunnakyo̱ꞌo̱yjaꞌvijini je̱tseꞌe o̱jts je̱ teeꞌta̱jk je̱ vyintsa̱nda je̱ts je̱ israeejlit je̱ myú̱jit jáyuda du̱ꞌukyakvimpituvaajnjini je̱ iiꞌpx majk plata meen juuꞌ veꞌe yakmo̱o̱y.
3 Quando Judas, que o havia traído, viu que Jesus tinha sido condenado à morte, encheu-se de remorso e devolveu as trinta moedas de prata aos principais sacerdotes e líderes do povo,
4 Jidu̱ꞌu̱m tseꞌe du̱nu̱u̱jmidi:
4 dizendo: “Pequei, pois traí um homem inocente”. “Que nos importa?”, retrucaram eles. “Isso é problema seu.”
5 Vanꞌit tseꞌe je̱ Judas du̱nasva̱ji je̱ meen je̱p ma̱ja̱ tsaptu̱jkp je̱tseꞌe o̱jts ñachapta̱a̱jyjini.
5 Então Judas jogou as moedas de prata no templo, saiu e se enforcou.
6 Kyo̱nmojktu tseꞌe je̱ teeꞌta̱jk je̱ vyintsa̱nda je̱ meen je̱tseꞌe vyaandi:
6 Os principais sacerdotes juntaram as moedas e disseram: “Não seria certo colocar este dinheiro no tesouro do templo, pois é dinheiro manchado de sangue”.
7 Vanꞌit tseꞌe du̱ko̱jtsmojkti je̱ts je̱ meeneꞌe tyukjóydap toꞌk viijn je̱ naax juuꞌ veꞌe je̱ toꞌtspa̱a̱mpa jye̱ꞌe̱, je̱m tseꞌe du̱yaknaxtá̱kadat je̱ viijnk tsó̱vit jayu.
7 Então resolveram comprar o campo do oleiro e transformá-lo num cemitério para estrangeiros.
8 Je̱ꞌe̱ ka̱jx tseꞌe je̱ naax u̱xyam paatna du̱xa̱a̱ja Nu̱u̱ꞌpu̱n Naax.
8 Por isso, até hoje ele se chama Campo de Sangue.
9 Veꞌem tseꞌe tyoojnji je̱ ayook juuꞌ veꞌe jyaay je̱ Nteꞌyam je̱ yꞌayook ko̱jtsnajxpa Jeremías. Jidu̱ꞌu̱m tseꞌe du̱jaajy: “Kyo̱o̱ndu tseꞌe je̱ iiꞌpx majk plata meen, je̱ meen juuꞌ veꞌe je̱ israeejlit jayu veꞌem tyuktsó̱vidu,
9 Cumpriu-se, assim, a profecia de Jeremias que diz: “Tomaram as trinta peças de prata, preço pelo qual ele foi avaliado pelo povo de Israel,
10 je̱ꞌe̱ tseꞌe tyukkujooydu je̱ toꞌtspa̱a̱mpa je̱ ñaax, veꞌem ax joꞌn a̱tseꞌe je̱ Ma̱ja̱ Vintsá̱n xtukpavaajñ.” Jidu̱ꞌu̱m tseꞌe je̱ Jeremías du̱jaajy.
10 e compraram o campo do oleiro, conforme o Senhor ordenou”.
11 Ku veꞌe je̱ Jesús yakva̱a̱jv je̱ja je̱ Pilato vyinkujk, vanꞌit tseꞌe je̱ Pilato yꞌamo̱tutú̱viji:
11 Agora Jesus estava diante de Pilatos, o governador romano, que lhe perguntou: “Você é o rei dos judeus?”. Jesus respondeu: “É como você diz”.
12 Ku veꞌe je̱ teeꞌta̱jk je̱ vyintsa̱nda ma̱a̱t je̱ israeejlit je̱ myú̱jit jáyuda ñu̱vampe̱jtjidi, ni vinxu̱pa tseꞌe je̱ Jesús kyahꞌatsa̱a̱jv.
12 No entanto, quando os principais sacerdotes e os líderes do povo fizeram acusações contra ele, Jesus permaneceu calado.
13 Vanꞌit tseꞌe je̱ Pilato ña̱ꞌmu̱xji:
13 Então Pilatos perguntou: “Você não ouve essas acusações que fazem contra você?”.
14 Ax kaꞌa tseꞌe je̱ Jesús jyaaꞌkꞌatsa̱a̱jv, ni toꞌka je̱ ayook. Atu̱va ato̱ki tseꞌe je̱ yakkutojkpa tyuntaajñ.
14 Mas, para surpresa do governador, Jesus nada disse.
15 Ax vimpaascua xa̱a̱j tseꞌe je̱ Pilato du̱masa̱ꞌa̱k yꞌijt toꞌk je̱ poxu̱nta̱kjayu, jyapa̱na pa̱n pa̱neꞌe je̱ nu̱may jayu yꞌamó̱tup.
15 A cada ano, durante a festa da Páscoa, era costume do governador libertar um prisioneiro, qualquer um que a multidão escolhesse.
16 Je̱p tseꞌe vyeꞌna poxu̱ntu̱jkp toꞌk juuꞌ veꞌe Barrabás du̱xa̱a̱j; ñu̱jaꞌvi tseꞌe je̱ nu̱may jayu je̱ts je̱ ma̱ja̱ to̱kin je̱ꞌe̱ veꞌe tyoon.
16 Nesse ano, havia um prisioneiro, famoso por sua maldade, chamado Barrabás.
17 Ku tseꞌe je̱ nu̱may jayu je̱m vye̱ꞌnada, vanꞌit tseꞌe je̱ Pilato yꞌamo̱tutú̱vijidi:
17 Quando a multidão se reuniu diante de Pilatos naquela manhã, ele perguntou: “Quem vocês querem que eu solte: Barrabás ou Jesus, chamado Cristo?”.
18 Je̱ꞌe̱ ka̱jx tseꞌe je̱ Pilato veꞌem vyaajñ ku̱x je̱ Jesuuseꞌe jyamaso̱ꞌo̱kuvaampy; ñu̱jaꞌvip je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ts je̱ e̱jku̱n ka̱jxeꞌe je̱ Jesús je̱m je̱ꞌe̱ kya̱ꞌm yakpu̱u̱jm.
18 Pois ele sabia muito bem que os líderes religiosos judeus tinham prendido Jesus por inveja.
19 Je̱m tseꞌe chu̱u̱na vyeꞌna je̱ Pilato joma veꞌe tyo̱kimpayo̱ꞌo̱y, vanꞌit tseꞌe je̱ ñu̱da̱ꞌa̱x jidu̱ꞌu̱m kya̱tsu̱nu̱ke̱jxji: “Kadi vintso̱ xtun je̱ jayu juuꞌ veꞌe ka to̱kin ma̱a̱tap, ku̱x o̱o̱y a̱tseꞌe tsoꞌy ntunvinmaayni je̱ nkumaꞌaj je̱ꞌe̱ ka̱jx.”
19 Nesse momento, enquanto Pilatos estava sentado no tribunal, sua esposa lhe mandou o seguinte recado: “Deixe esse homem inocente em paz. Na noite passada, tive um sonho a respeito dele e fiquei muito perturbada”.
20 Ax je̱ teeꞌta̱jk je̱ vyintsa̱nda ma̱a̱t je̱ israeejlit je̱ myú̱jit jáyuda, je̱ꞌe̱ tseꞌe du̱ꞌako̱jtsidu je̱ nu̱may jáyuda je̱tseꞌe du̱ꞌamó̱tudat je̱tseꞌe je̱ Barrabás yakmaso̱ꞌo̱ku̱t je̱tseꞌe je̱ Jesús yꞌo̱o̱ꞌku̱t.
20 Enquanto isso, os principais sacerdotes e os líderes do povo convenceram a multidão a pedir que Barrabás fosse solto e Jesus executado.
21 Muko̱jtsjidinuva tseꞌe je̱ Pilato. Jidu̱ꞌu̱m tseꞌe je̱ nu̱may jayu du̱nu̱u̱jmidi:
21 Então o governador perguntou outra vez: “Qual dos dois vocês querem que eu lhes solte?”. A multidão gritou em resposta: “Barrabás!”.
22 Vanꞌit tseꞌe je̱ Pilato yꞌamo̱tutú̱vijidi:
22 Pilatos perguntou: “E o que farei com Jesus, chamado Cristo?”. “Crucifique-o!”, gritou a multidão.
23 Vanꞌit tseꞌe je̱ Pilato ña̱ꞌmu̱xji:
23 “Por quê?”, quis saber Pilatos. “Que crime ele cometeu?” Mas a multidão gritou ainda mais alto: “Crucifique-o!”.
24 Ku veꞌe je̱ Pilato du̱ꞌix je̱ts kaꞌa veꞌe yꞌo̱ꞌyixju̱ je̱tseꞌe je̱ nu̱may jayu ku̱du̱yakvinmatyiktsti, yꞌukvaandupeꞌe yoojmu̱kta yꞌajxu̱kta, vanꞌit tseꞌe je̱ tsoxk na̱a̱j du̱nu̱ke̱jxi, je̱tseꞌe je̱ja je̱ꞌe̱ vyinkujkta kya̱puj. Jidu̱ꞌu̱m tseꞌe vyaajñ:
24 Pilatos viu que de nada adiantava insistir e que um tumulto se iniciava. Assim, mandou buscar uma bacia com água, lavou as mãos diante da multidão e disse: “Estou inocente do sangue deste homem. A responsabilidade é de vocês”.
25 Vanꞌit tseꞌe nu̱jom je̱ jayu yꞌatso̱o̱vdi:
25 Todo o povo gritou em resposta: “Que nós e nossos descendentes sejamos responsabilizados pela morte dele!”.
26 Vanꞌit tseꞌe je̱ Pilato je̱ Barrabás du̱masa̱a̱k; ax je̱ Jesús, yakjavyo̱jpju tseꞌe ma̱a̱t je̱ po̱ꞌo̱ vo̱jpu̱n je̱ pojxu̱n ja̱ptsum, je̱tseꞌe je̱ jyayu du̱tukka̱ta̱jki je̱tseꞌe du̱yakcruuzpé̱ttat.
26 Então Pilatos lhes soltou Barrabás. E, depois de mandar açoitar Jesus, entregou-o para ser crucificado.
27 Vanꞌit tseꞌe je̱ tojpata̱jk je̱ Jesús du̱yakna̱jkxti je̱p jadoꞌk tu̱jkp joma veꞌe ñamyáyjada, je̱tseꞌe nu̱jom je̱ tojpata̱jk je̱ Jesús du̱naaꞌvaꞌkvítti.
27 Alguns dos soldados do governador levaram Jesus ao quartel e chamaram todo o regimento.
28 Vanꞌit tseꞌe du̱nu̱je̱e̱ndi je̱tseꞌe je̱ tsapts vit du̱tukxo̱jxti.
28 Tiraram as roupas de Jesus e puseram nele um manto vermelho.
29 Vanꞌit tseꞌe toꞌk je̱ ápit taꞌaky du̱pa̱a̱mdi je̱ corona joꞌn, je̱tseꞌe du̱tukxa̱kje̱e̱jnu̱kti je̱m kyuvajkm, je̱tseꞌe je̱m yꞌakaꞌyu̱n ka̱ꞌm du̱pa̱a̱mdi toꞌk je̱ kapy. Je̱ꞌe̱ ka̱jx tseꞌe veꞌem du̱toondi ku̱xeꞌe du̱tijta je̱ts vyintsa̱ꞌkidupeꞌe je̱ yakkutojkpa. Vanꞌit tseꞌe du̱vinko̱xkténidi je̱tseꞌe du̱nu̱xiikti du̱tukxiikti. Jidu̱ꞌu̱m tseꞌe vyaandi:
29 Teceram uma coroa de espinhos e a colocaram em sua cabeça. Em sua mão direita, puseram um caniço, como se fosse um cetro. Ajoelhavam-se diante dele e zombavam: “Salve, rei dos judeus!”.
30 Ñu̱tsójiduva tseꞌe, je̱tseꞌe je̱ kapy du̱kajpti je̱tseꞌe du̱tukxa̱kvo̱jpu̱kti ka toꞌk náxap.
30 Cuspiam nele, tomavam-lhe o caniço da mão e com ele batiam em sua cabeça.
31 Tá̱vani tseꞌe du̱nu̱xiꞌikta du̱tukxiꞌikta vyeꞌna, vanꞌit tseꞌe du̱pa̱jkjidi je̱ tsapts vit je̱tseꞌe du̱pa̱a̱jmjidini je̱ vyítam. Vanꞌit tseꞌe du̱yakna̱jkxti cruuzpe̱jtpa.
31 Quando se cansaram de zombar dele, tiraram o manto e o vestiram novamente com suas roupas. Então o levaram para ser crucificado.
32 Ku veꞌe du̱yakna̱jkxta vyeꞌna cruuzpe̱jtpa je̱ Jesús, vanꞌit tseꞌe du̱ma̱a̱tnavyaatjidi toꞌk je̱ ciréneit jayu, Simón je̱ꞌe̱ veꞌe xya̱a̱j, je̱ꞌe̱ tseꞌe je̱ tojpata̱jk yꞌake̱e̱ꞌyidu je̱tseꞌe du̱paka̱a̱jyjat je̱ Jesús je̱ cryuuz.
32 No caminho, encontraram um homem chamado Simão, de Cirene, e os soldados o obrigaram a carregar a cruz.
33 Veꞌem tseꞌe jye̱ꞌydi joma veꞌe je̱ it du̱xa̱a̱ja Gólgota. (Jidu̱ꞌu̱m tseꞌe kya̱tsa̱pítsum je̱ Gólgota, Kuxútum.)
33 Então saíram para um lugar chamado Gólgota (que quer dizer “Lugar da Caveira”).
34 Je̱m tseꞌe je̱ Jesús du̱ꞌuktukꞌooꞌkuvaandi je̱ tsaaydum paꞌajk na̱a̱j juuꞌ veꞌe je̱ tso̱o̱jy du̱ma̱a̱t je̱tseꞌe ma̱kk du̱kajávat je̱ tsaachtoꞌnu̱n. Ax ku tseꞌe je̱ Jesús du̱jaaꞌkyajpy, kaꞌa tseꞌe du̱ꞌuuk.
34 Os soldados lhe deram para beber vinho misturado com fel, mas, quando Jesus o provou, recusou-se a beber.
35 Ku veꞌe du̱yakcruuzpe̱jtti, vanꞌit tseꞌe je̱ tojpata̱jk du̱yakvaꞌkxti je̱ Jesús je̱ vyit, je̱ vyitu̱paꞌtk tseꞌe ñu̱kooꞌyidu. Veꞌem tseꞌe tyoojnji juuꞌ veꞌe jyaay toꞌk juuꞌ veꞌe ijt je̱ Nteꞌyam je̱ yꞌayook ko̱jtsnajxpa. Jidu̱ꞌu̱m tseꞌe du̱jaajy: “Yakvaꞌkxtinu xa veꞌe a̱ts je̱ nvit je̱tseꞌe du̱nu̱kooꞌyidi a̱ts je̱ nvitu̱paꞌtk.” Jidu̱ꞌu̱m tseꞌe du̱jaajy.
35 Depois de pregá-lo na cruz, os soldados tiraram sortes para dividir suas roupas.
36 Vanꞌit tseꞌe je̱m yꞌa̱jxtkti je̱tseꞌe du̱ꞌixꞌíttat.
36 Então, sentaram-se em redor e montaram guarda.
37 Je̱m tseꞌe je̱ Jesús cryuuz ko̱jm du̱pa̱a̱mdi toꞌk je̱ jatyán juuꞌ veꞌe du̱ꞌavaꞌnip pa̱n ti veꞌe kyuvejtp. Jidu̱ꞌu̱m tseꞌe vyaꞌañ: “Ya̱ꞌa̱ xa veꞌe je̱ Jesús, je̱ Israeejlit Jayu Yakkutojkpa.”
37 Acima de sua cabeça estava presa uma tabuleta com a acusação feita contra ele: “Este é Jesus, o Rei dos judeus”.
38 Yakcruuzpe̱jttuva tseꞌe nu̱me̱jtsk je̱ me̱e̱ꞌtspa, toꞌk je̱ja je̱ Jesús yꞌakaꞌyu̱n paꞌayi je̱ts jadoꞌk je̱ja yꞌanaja̱paꞌayi.
38 Dois criminosos foram crucificados com ele, um à sua direita e outro à sua esquerda.
39 Pa̱n pa̱n jaty tseꞌe je̱ Jesús vinnajxju̱dup, vyinko̱jtspe̱jttup tseꞌe je̱tseꞌe je̱ kyuvajk du̱vivu̱yo̱ꞌo̱yda.
39 O povo que passava por ali gritava insultos e sacudia a cabeça, em zombaria:
40 Jidu̱ꞌu̱m tseꞌe du̱nu̱u̱jmidi:
40 “Você disse que destruiria o templo e o reconstruiria em três dias. Pois bem, se é o Filho de Deus, salve a si mesmo e desça da cruz!”.
41 Nu̱xiikju̱duva tukxiikju̱duva tseꞌe je̱ teeꞌta̱jk je̱ vyintsa̱nda ma̱a̱t je̱ tsaptu̱jkpit yakꞌixpa̱jkpata̱jk je̱ts je̱ fariseota̱jk ma̱a̱t je̱ israeejlit je̱ myú̱jit jáyuda. Jidu̱ꞌu̱m tseꞌe ñavyaajnjidi:
41 Os principais sacerdotes, os mestres da lei e os líderes do povo também zombavam de Jesus.
42 ―Yaktso̱o̱k xa ya̱ꞌa̱ veꞌe je̱ viijnk jayu; kaꞌa tseꞌe ñayꞌama̱a̱daagaja je̱tseꞌe ñaajktso̱ꞌo̱kju̱t. Pa̱n je̱ Israeejlit Jayu Yakkutojkpa xa ya̱ꞌa̱ veꞌe, vaꞌan tseꞌe du̱naajkváñu̱kju̱ je̱m cruz ka̱jxm, vanꞌit tseꞌe njaanchjaꞌvimdat.
42 “Salvou os outros, mas não pode salvar a si mesmo!”, diziam. “Quer dizer que ele é o rei de Israel? Que desça da cruz agora mesmo e creremos nele!
43 Veꞌemeꞌe vyaꞌañ je̱ts napya̱a̱jmjupeꞌe je̱m je̱ Nteꞌyam kya̱ꞌm, vaꞌants nꞌit je̱ Nteꞌyam yaktsa̱ꞌa̱kju̱ pa̱n tyú̱vameꞌe je̱ts tso̱jkjupeꞌe, ku̱x veꞌem ya̱ꞌa̱ veꞌe vyaꞌañ je̱ts je̱ Nteꞌyam je̱ yꞌOnu̱k ya̱ꞌa̱ veꞌe.
43 Ele confiou em Deus, então que Deus o salve agora, se quiser. Pois ele disse: ‘Eu sou o Filho de Deus’.”
44 Je̱ꞌe̱ paat tseꞌe vinko̱jtspe̱jtju̱du je̱ me̱e̱ꞌtspada juuꞌ veꞌe mya̱a̱tcruuzpe̱jttu.
44 Até os criminosos que tinham sido crucificados com ele o insultavam da mesma forma.
45 Ku veꞌe kujk xa̱a̱j du̱paaty, vanꞌit tseꞌe nu̱jom je̱ it je̱ naax kyo̱o̱ꞌtsi. Toojk yaaxp paat tseꞌe yꞌijt ko̱o̱ꞌts.
45 Ao meio-dia, desceu sobre toda a terra uma escuridão que durou três horas.
46 Toojk yaaxp joꞌn tseꞌe vyeꞌna je̱tseꞌe ma̱kk je̱ Jesús kya̱jts. Jidu̱ꞌu̱m tseꞌe vyaajñ:
46 Por volta das três da tarde, Jesus clamou em alta voz: “ Eli, Eli, lamá sabactâni ?”, que quer dizer: “Meu Deus, meu Deus, por que me abandonaste?”.
47 Je̱m tseꞌe tyé̱nada juuꞌ veꞌe du̱ꞌamo̱tunajxtu, je̱ꞌe̱ tseꞌe vaandu:
47 Alguns dos que estavam ali pensaram que ele chamava o profeta Elias.
48 Vanꞌit tseꞌe toꞌk je̱ jayu ñomka̱j je̱tseꞌe o̱jts toꞌk je̱ tukna̱ꞌokta̱a̱tsu̱n du̱yakxa̱a̱ꞌk ma̱a̱t je̱ tsaaydum paꞌajk na̱ꞌo̱o̱k. Vanꞌit tseꞌe du̱pu̱u̱jm je̱m kapy ja̱jm je̱tseꞌe je̱ Jesús du̱tukvinxooꞌtsu̱t.
48 Um deles correu, ensopou uma esponja com vinagre e a ergueu num caniço para que ele bebesse.
49 Ax jidu̱ꞌu̱m tseꞌe je̱ viijnk jayu vyaandi:
49 Os outros, porém, disseram: “Esperem! Vamos ver se Elias vem salvá-lo”.
50 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús jadoꞌk nax ma̱kk kyo̱jtsnuva je̱tseꞌe je̱ jyaꞌvin tyukvaatsji.
50 Então Jesus clamou em alta voz novamente e entregou seu espírito.
51 Vanꞌítjyam tseꞌe je̱ ata̱tyok ka̱kojk kya̱a̱ꞌtsvaꞌkxy ayojk avaꞌt juuꞌ veꞌe je̱p ma̱ja̱ tsaptu̱jkp tukꞌata̱tyuk je̱ it juuꞌ veꞌe je̱ kunooꞌkxu̱n munu̱yojk du̱ma̱a̱t. Ojxi tseꞌe je̱ it, poꞌovaꞌkxtu tseꞌe je̱ mú̱jit tsaaj,
51 Naquele momento, a cortina do santuário do templo se rasgou em duas partes, de cima até embaixo. A terra estremeceu, rochas se partiram
52 avaatstuva tseꞌe je̱ o̱o̱ꞌkpa jot, je̱tseꞌe jyoojntykpa̱jktinuva nu̱may je̱ Nteꞌyam je̱ jyayu juuꞌ veꞌe o̱o̱ꞌktu.
52 e sepulturas se abriram. Muitos do povo santo que haviam morrido ressuscitaram.
53 Pítsumduts je̱ꞌe̱ veꞌe je̱p jyótupta. Tá̱vani veꞌe je̱ Jesús jyoojntykpa̱jknuva vyeꞌna, vanꞌit tseꞌe tya̱jkidi je̱m kunuuꞌkx jerusaleenit kyajpu̱n ka̱jxm joma veꞌe nu̱may je̱ jayu yꞌíxjidi.
53 Saíram do cemitério depois da ressurreição de Jesus, entraram na cidade santa de Jerusalém e apareceram a muita gente.
54 Ku veꞌe je̱ tojpa juuꞌ veꞌe du̱nu̱vintsá̱nip nu̱mó̱kupx je̱ tojpata̱jk je̱ts pa̱n pa̱n jatyeꞌe du̱ꞌixꞌijttup je̱ Jesús, je̱ꞌe̱ tseꞌe du̱ꞌixtu ku veꞌe je̱ it yꞌojxi je̱ts juuꞌ jatyeꞌe jaaꞌktoojnju jaaꞌkko̱jtsju, o̱o̱y tseꞌe tyuntsa̱ꞌkidi je̱tseꞌe ñavyaajnjidi:
54 O oficial romano e os outros soldados que vigiavam Jesus ficaram aterrorizados com o terremoto e com tudo que havia acontecido, e disseram: “Este homem era verdadeiramente o Filho de Deus!”.
55 Nu̱may tseꞌe je̱m je̱ ta̱ꞌa̱xta̱jk vye̱ꞌnada juuꞌ veꞌe du̱pana̱jkxtu je̱ Jesús ku veꞌe je̱m galiléait yꞌit jo̱o̱tm cha̱a̱ꞌn je̱tseꞌe je̱ puta̱jkin du̱mo̱o̱ydi, jékum jaty tseꞌe tyaandi je̱tseꞌe du̱ꞌixti juuꞌ jatyeꞌe toojnju ko̱jtsju.
55 Muitas mulheres que tinham vindo da Galileia com Jesus para servi-lo olhavam de longe.
56 Ax nu̱toojk tseꞌe je̱ ta̱ꞌa̱xta̱jk: toꞌk tseꞌe je̱ María Magdalena, jadoꞌk tseꞌe je̱ María juuꞌ veꞌe je̱ Santiago je̱ts je̱ José je̱ tyaak, jadoꞌk tseꞌe je̱ Zebedeo je̱ ñu̱da̱ꞌa̱x, je̱ Santiago je̱ts je̱ Juan je̱ tyaakta.
56 Entre elas estavam Maria Madalena, Maria, mãe de Tiago e José, e a mãe dos filhos de Zebedeu.
57 Ku veꞌe je̱ it tyánayini, vanꞌit tseꞌe toꞌk je̱ kumeen jayu jye̱ꞌy, José je̱ꞌe̱ veꞌe xya̱a̱j, arimatéait jayu je̱ꞌe̱ veꞌe, pyana̱jkxpapts je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ Jesús.
57 Ao entardecer, José, um homem rico de Arimateia que tinha se tornado seguidor de Jesus,
58 Vanꞌit tseꞌe o̱jts je̱ Pilato du̱ꞌix je̱tseꞌe du̱ꞌamo̱tu je̱ Jesús je̱ ñiꞌkx je̱ kyo̱pk. Ax pyavaan tseꞌe je̱ Pilato je̱tseꞌe yakmo̱ꞌo̱t.
58 foi a Pilatos e pediu o corpo de Jesus. Pilatos ordenou que lhe entregassem o corpo.
59 Vanꞌit tseꞌe je̱ José je̱ niꞌkx je̱ ko̱pk du̱yakvajntyk je̱m cruz ka̱jxm je̱tseꞌe toꞌk je̱ vaꞌajts vit du̱tukvimpitt,
59 José tomou o corpo e o envolveu num lençol limpo, feito de linho,
60 je̱tseꞌe du̱yaknaxta̱jki je̱p jótup juuꞌ veꞌe je̱ José jye̱ꞌe̱, juuꞌ veꞌe yakjapya̱a̱jmju je̱p tsaja̱a̱tp. Ku veꞌe je̱ jot aak du̱tukꞌaka̱a̱yni toꞌk je̱ tsaaj juuꞌ veꞌe vaꞌajts ma̱j, vanꞌit tseꞌe ña̱jkxni.
60 e o colocou num túmulo novo, de sua propriedade, escavado na rocha. Então rolou uma grande pedra na entrada do túmulo e foi embora.
61 Je̱m tseꞌe du̱vintsa̱a̱nada vyeꞌna je̱ jot je̱ María Magdalena je̱ts je̱ jadoꞌk María.
61 Maria Madalena e a outra Maria estavam ali, sentadas em frente ao túmulo.
62 Ku veꞌe je̱ xa̱a̱j tya̱jkini, tá̱vani veꞌe yakꞌapa̱a̱mdu̱ka vyeꞌna je̱ po̱o̱ꞌkxtku̱n xa̱a̱j, vanꞌit tseꞌe je̱ teeꞌta̱jk je̱ vyintsa̱nda ma̱a̱t je̱ fariseota̱jk o̱jts du̱ꞌixta je̱ Pilato
62 No dia seguinte, no sábado, os principais sacerdotes e os fariseus foram a Pilatos
63 je̱tseꞌe du̱nu̱u̱jmidi:
63 e disseram: “Senhor, lembramos que, quando ainda vivia, aquele mentiroso disse: ‘Depois de três dias ressuscitarei’.
64 Je̱ꞌe̱ ka̱jx tseꞌe pavaꞌanu̱ je̱tseꞌe je̱ jot o̱y yakꞌixꞌítu̱t ku veꞌe toꞌmayji je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk ko̱o̱ꞌts na̱jkx je̱ niꞌkx je̱ ko̱pk du̱me̱e̱ꞌtsta je̱tseꞌe u̱xꞌo̱o̱k je̱ jayu du̱nu̱u̱jmidinit: “Ta̱ xa je̱ꞌe̱ veꞌe jyoojntykpa̱jknuva.” Pa̱n veꞌem xa veꞌe ku̱jyaty, nu̱yojk tseꞌe je̱ jayu du̱vinꞌa̱a̱ꞌndat je̱ts ni kaꞌa veꞌe ku veꞌe joojntykipna vyeꞌna.
64 Por isso, pedimos que lacre o túmulo até o terceiro dia. Isso impedirá que seus discípulos roubem o corpo e depois digam a todos que ele ressuscitou. Se isso acontecer, estaremos em pior situação que antes”.
65 Vanꞌit tseꞌe je̱ Pilato ña̱ꞌmu̱xjidi:
65 Pilatos respondeu: “Levem soldados e guardem o túmulo como acharem melhor”.
66 Vanꞌit tseꞌe ña̱jkxti je̱tseꞌe je̱ jot o̱y du̱yaktaandi je̱ ixtaꞌnu̱n ma̱a̱t, veꞌem tseꞌe nu̱java tyánu̱t pa̱n yakꞌavaatstupeꞌe uk pa̱n kaꞌa. Vanꞌit tseꞌe je̱p du̱maso̱o̱kti je̱ tojpada.
66 Então eles lacraram o túmulo e puseram guardas para protegê-lo.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 27, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.