Mateus 14

Ya̱ʼa̱ tseʼe je̱ nam ko̱jtstán juuʼ veʼe je̱ Nteʼyamˍ xyaktaajnjimdu je̱ nMa̱j Vintsá̱namda Jesucristo ka̱jx (MTONT) vs NVT

Sair da comparação
NVT Nova Versão Transformadora
1 Ax veꞌemts je̱ꞌe̱ veꞌe vanꞌit jyajty je̱tseꞌe je̱ Herodes je̱ ka̱ts du̱mo̱tu je̱ Jesús ka̱jx, je̱ Heródeseꞌe yakkutojkp vyeꞌna je̱m galiléait yꞌit jo̱o̱tm.
1 Quando Herodes Antipas ouviu falar de Jesus,
2 Ku veꞌe je̱ ka̱ts du̱mo̱tu, vanꞌit tseꞌe je̱ jyayu du̱nu̱u̱jmi:
2 disse a seus conselheiros: “Deve ser João Batista que ressuscitou dos mortos! Por isso ele tem poder para fazer esses milagres”.
3 Veꞌem tseꞌe vyaajñ ku̱x je̱ꞌe̱ veꞌe du̱yakjamyajtsju je̱ Juan je̱tseꞌe du̱yakjapyoxu̱nta̱kpa̱a̱jmji; je̱ Herodías ka̱jxeꞌe veꞌem du̱tuujn, je̱ yꞌuts Felipe je̱ ñu̱da̱ꞌa̱x je̱ꞌe̱ veꞌe yꞌijt.
3 Herodes havia mandado prender e encarcerar João para agradar Herodias, que era esposa de Filipe, seu irmão.
4 Yakpoxu̱nta̱kpa̱a̱m tseꞌe je̱ Juan ku̱xeꞌe du̱nu̱u̱jmi je̱ Herodes:
4 João tinha dito repetidamente a Herodes: “É contra a lei que o senhor viva com ela”.
5 Jyayakjayꞌo̱o̱ꞌkuvaajnju tseꞌe je̱ Herodes je̱ Juan, ax kaꞌa tseꞌe jatyji veꞌem du̱tuujn ku̱x je̱ jayu veꞌe cha̱ꞌkip, veꞌemeꞌe anañu̱joma je̱ jayu du̱jaanchjávada je̱ts je̱ Nteꞌyam je̱ yꞌayookeꞌe je̱ Juan kyo̱jtsnajxyp.
5 Herodes queria matá-lo, mas tinha medo de provocar uma revolta, pois o povo acreditava que João era profeta.
6 Ax ku tseꞌe je̱ Herodes je̱ kye̱ꞌxtku̱n xa̱a̱j du̱paaty, vanꞌit tseꞌe je̱ ta̱ꞌa̱xta̱jk je̱ ña̱a̱x yꞌejts je̱ja je̱ javya̱a̱ꞌkx vyinkujk. O̱o̱y tseꞌe du̱tuntsojjaꞌvi je̱ Herodes,
6 Contudo, numa festa de aniversário de Herodes, a filha de Herodias dançou diante dos convidados e agradou muito o rei,
7 je̱ꞌe̱ ka̱jx tseꞌe je̱ Nteꞌyam du̱yaknajxy je̱tseꞌe je̱ kiixa̱ta̱ꞌa̱x du̱nu̱u̱jmi je̱ts myo̱ꞌo̱peꞌe o̱tyía pa̱n ti veꞌe yꞌamó̱tup.
7 e ele prometeu, sob juramento, que lhe daria qualquer coisa que ela pedisse.
8 Tá̱vani veꞌe je̱ tyaak yꞌakó̱tsaja vyeꞌna je̱ kiixa̱ta̱ꞌa̱x, vanꞌit tseꞌe je̱ Herodes du̱nu̱u̱jmi:
8 Instigada pela mãe, a moça disse: “Quero a cabeça de João Batista num prato!”.
9 Vanꞌit tseꞌe je̱ yakkutojkpa chaachvinmapyu̱jk. Ku̱x tá̱vani veꞌe je̱ Nteꞌyam du̱yaknaxy vyeꞌna je̱ts tá̱vani veꞌe du̱ꞌamo̱tunaxta je̱ javya̱a̱ꞌkx, je̱ꞌe̱ ka̱jx tseꞌe du̱pavaajñ je̱tseꞌe yakmo̱ꞌo̱t,
9 O rei se arrependeu do que tinha dito, mas, por causa do juramento feito diante dos convidados, deu as ordens para que atendessem ao pedido.
10 veꞌem tseꞌe du̱pavaajñ je̱tseꞌe je̱p poxu̱ntu̱jkp na̱jkx je̱ Juan yakyukpux.
10 João foi decapitado na prisão,
11 Ku tseꞌe veꞌem yaktuujn, vanꞌit tseꞌe je̱ tyoompa du̱yaknu̱jkx je̱m plato jo̱o̱tm je̱ Juan je̱ kyuvajk je̱tseꞌe du̱mo̱o̱jy je̱ kiixa̱ta̱ꞌa̱x. Vanꞌit tseꞌe o̱jts je̱ tyaak du̱ma̱ꞌa̱.
11 e sua cabeça foi trazida num prato e entregue à moça, que a levou à sua mãe.
12 Vanꞌit tseꞌe jye̱ꞌydi je̱ Juan je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk je̱tseꞌe o̱jts je̱ ñiꞌkx je̱ kyo̱pk du̱yaknaxta̱jkidini; u̱xꞌo̱o̱k tseꞌe o̱jts je̱ Jesús du̱vaajnjada.
12 Os discípulos de João vieram, levaram seu corpo e o sepultaram. Em seguida, foram a Jesus e lhe contaram o que havia acontecido.
13 Ku veꞌe je̱ Jesús je̱ ka̱ts du̱mo̱tu, vanꞌit tseꞌe je̱ nu̱may jayu du̱masa̱a̱k je̱tseꞌe je̱m barco jo̱o̱tm ñu̱jkx joma veꞌe kyapa̱ntsu̱u̱na. Ku veꞌe je̱ nu̱may jayu du̱mó̱tudi joma veꞌe ñu̱jkx, vanꞌit tseꞌe je̱m kyajpu̱n jo̱o̱tm cho̱o̱ꞌndi je̱tseꞌe tékum du̱pana̱jkxti.
13 Logo que Jesus ouviu a notícia, partiu de barco para um lugar isolado, a fim de ficar só. As multidões, porém, descobriram para onde ele ia e o seguiram a pé, vindas de muitas cidades.
14 Ku veꞌe je̱ Jesús je̱m barco jo̱o̱tm pyítsum, vanꞌit tseꞌe du̱ꞌix je̱ts je̱meꞌe je̱ nu̱may jayu tu̱jye̱ꞌyada; tyukmo̱ꞌttuts je̱ꞌe̱ veꞌe je̱tseꞌe du̱yakjo̱tka̱daakni je̱ paꞌam jáyuda juuꞌ veꞌe yakme̱jtstu.
14 Quando Jesus saiu do barco, viu a grande multidão, teve compaixão dela e curou os enfermos.
15 Kuta̱ka xa̱a̱jani tseꞌe vyeꞌna, vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk vyinkutá̱mijidi je̱tseꞌe je̱ Jesús du̱nu̱u̱jmidi:
15 Ao entardecer, os discípulos foram até ele e disseram: “Este lugar é isolado, e já está ficando tarde. Mande as multidões embora, para que possam ir aos povoados e comprar comida”.
16 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús ña̱ꞌmu̱xjidi:
16 “Não há necessidade”, disse Jesus. “Providenciem vocês mesmos alimento para elas.”
17 Vanꞌit tseꞌe yꞌatso̱o̱vdi:
17 Eles responderam: “Temos apenas cinco pães e dois peixes!”.
18 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús ña̱ꞌmu̱xjidi:
18 “Tragam para cá”, disse ele.
19 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús du̱pavaajñ je̱tseꞌe je̱ nu̱may jayu yꞌa̱jxtu̱ktat je̱m tsoots ka̱jxm. Je̱tseꞌe je̱ Jesús du̱ko̱o̱jnu̱k mugo̱o̱xk je̱ tsapkaaky je̱ts me̱jtsk je̱ ajkx. Vanꞌit tseꞌe pyatꞌix je̱m tsajm tso̱v je̱tseꞌe je̱ Nteꞌyam du̱kuko̱jtsji. Vanꞌit tseꞌe du̱tojkvaꞌkxy je̱ tsapkaaky je̱tseꞌe du̱mo̱o̱jy je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk, je̱ꞌe̱ tseꞌe nu̱jom je̱ jayu du̱mo̱o̱ydu. Yakvaꞌkxpa tseꞌe je̱ Jesús me̱jtsk je̱ ajkx.
19 Em seguida, mandou o povo sentar-se na grama. Tomou os cinco pães e os dois peixes, olhou para o céu e os abençoou. Então, partiu os pães em pedaços e os entregou a seus discípulos, que distribuíram às multidões.
20 Nu̱jom tseꞌe je̱ jayu kyaaydi je̱tseꞌe kyooxjidi. Ku tseꞌe je̱ jayu kyakya̱jxti, vanꞌit tseꞌe du̱pa̱kmojktini jamakme̱jtsk kach je̱ tsapkaaky kunax je̱ts je̱ ajkx kunax.
20 Todos comeram à vontade, e os discípulos recolheram doze cestos com as sobras.
21 Pa̱n pa̱n jaty tseꞌe kaaydu, nu̱mugo̱o̱xk miijl joꞌn tseꞌe yꞌijtti je̱ yaaꞌtya̱jkta, apu̱k je̱ ta̱ꞌa̱xta̱jkta ma̱a̱t je̱ piꞌk ónu̱kta.
21 Os que comeram foram cerca de cinco mil homens, sem contar mulheres e crianças.
22 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk du̱nu̱u̱jmidi je̱tseꞌe tyá̱kadat je̱m barco jo̱o̱tm je̱tseꞌe ña̱náxtat namvaateꞌe je̱ Jesús du̱pake̱jxni je̱ nu̱may jayu.
22 Logo em seguida, Jesus insistiu com seus discípulos que voltassem ao barco e atravessassem até o outro lado do mar, enquanto ele despedia as multidões.
23 Tá̱vani veꞌe je̱ nu̱may jayu du̱pake̱jxni vyeꞌna, vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús du̱jaaꞌkvimpejt je̱ tonu̱n je̱tseꞌe je̱m naaydum chapka̱jts. Ku veꞌe je̱ it kyo̱o̱ꞌtsini, je̱m tseꞌe je̱ Jesús naaydum vyeꞌna
23 Depois de mandá-las para casa, Jesus subiu sozinho ao monte a fim de orar. Quando anoiteceu, ele ainda estava ali, sozinho.
24 namvaateꞌe je̱ barco je̱m ma̱ja̱ na̱ꞌaka̱ya jo̱o̱tm vyeꞌna. o̱o̱y tseꞌe je̱ barco tyunna̱pe̱ꞌtsni ku̱x vinkupó̱jipeꞌe.
24 Enquanto isso, os discípulos, distantes da terra firme, lutavam contra as ondas, pois um vento forte havia se levantado.
25 Jadoꞌk maꞌajum joꞌn tseꞌe vyeꞌna je̱tseꞌe je̱ Jesús vyinkutá̱mijidi, je̱meꞌe na̱niꞌkxm yo̱ꞌo̱y.
25 Por volta das três da madrugada, Jesus foi até eles, caminhando sobre as águas.
26 Ku veꞌe je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk du̱ꞌixti je̱ts je̱meꞌe na̱niꞌkxm yo̱ꞌo̱y, vanꞌit tseꞌe cha̱ꞌkidi, je̱tseꞌe ma̱kk vyaandi:
26 Quando os discípulos o viram caminhando sobre as águas, ficaram aterrorizados. “É um fantasma!”, gritaram, cheios de medo.
27 Ax jatyji tseꞌe je̱ Jesús myuko̱jtsjidi je̱tseꞌe ña̱ꞌmu̱xjidi:
27 Imediatamente, porém, Jesus lhes disse: “Não tenham medo! Coragem, sou eu!”.
28 Vanꞌit tseꞌe je̱ Pedro je̱ Jesús du̱muka̱jts, je̱tseꞌe du̱nu̱u̱jmi:
28 Então Pedro gritou: “Se é realmente o senhor, ordene que eu vá caminhando sobre as águas até onde está!”.
29 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús ña̱ꞌmu̱xji:
29 “Venha!”, respondeu Jesus. Então Pedro desceu do barco e caminhou sobre as águas em direção a Jesus.
30 Ax ku tseꞌe je̱ ma̱kk po̱j du̱jaꞌvi, tsa̱ꞌki tseꞌe. Ku veꞌe kyunajxꞌukvaajñ, vanꞌit tseꞌe ma̱kk vyaajñ:
30 Mas, quando reparou no vento forte e nas ondas, ficou aterrorizado, começou a afundar e gritou: “Senhor, salva-me!”.
31 Jatyji tseꞌe je̱m je̱ Pedro kya̱ꞌm yakmajch je̱tseꞌe yaknu̱u̱jmi:
31 No mesmo instante, Jesus estendeu a mão e o segurou. “Como é pequena a sua fé!”, disse ele. “Por que você duvidou?”
32 Ku veꞌe je̱m barco jo̱o̱tm tya̱jkidi, jatyji tseꞌe pyo̱jꞌatú̱vi.
32 Quando entraram no barco, o vento parou.
33 Vanꞌit tseꞌe je̱ jayu juuꞌ jatyeꞌe veꞌnidup je̱m barco jo̱o̱tm, je̱ꞌe̱ tseꞌe du̱vinko̱xkténidu je̱ Jesús je̱tseꞌe vyaandi:
33 Então os outros discípulos o adoraram e exclamaram: “De fato, o senhor é o Filho de Deus!”.
34 Ku veꞌe ña̱najxti, vanꞌit tseꞌe jye̱ꞌydi je̱m Genesaret.
34 Depois de atravessarem o mar, chegaram a Genesaré.
35 Ku veꞌe je̱ jé̱mit jayu du̱nu̱jaꞌvidi je̱ts je̱meꞌe je̱ Jesús, vanꞌit tseꞌe du̱ko̱jtsvaꞌkxti je̱m naxka̱jxm kajpu̱n ka̱jxm juuꞌ veꞌe ta̱ma̱naat, je̱tseꞌe du̱tuknu̱na̱jkxka̱jxti je̱ pyaꞌam jáyuda,
35 Quando o povo reconheceu Jesus, a notícia de sua chegada se espalhou rapidamente por toda a região, e trouxeram os enfermos para que fossem curados.
36 je̱tseꞌe du̱munooꞌkxtkti je̱tseꞌe ku̱jyavitu̱paaꞌvjya du̱tó̱ndat. Nu̱jom tseꞌe pa̱n pa̱n jatyeꞌe du̱to̱o̱ndu, jo̱tka̱daaktinu tseꞌe.
36 Suplicavam que ele deixasse os enfermos apenas tocar na borda de seu manto, e todos que o tocavam eram curados.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 14, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.