Marcos 7
Ya̱ʼa̱ tseʼe je̱ nam ko̱jtstán juuʼ veʼe je̱ Nteʼyamˍ xyaktaajnjimdu je̱ nMa̱j Vintsá̱namda Jesucristo ka̱jx (MTONT) vs VC
1 Vanꞌit tseꞌe je̱ fariseota̱jk ma̱a̱t je̱ tsaptu̱jkpit yakꞌixpa̱jkpata̱jk ñayꞌamojkijidi joma veꞌe je̱ Jesús, je̱m tseꞌe Jerusalén cho̱o̱ꞌnda.
1 Os fariseus e alguns dos escribas vindos de Jerusalém tinham sereunido em torno dele.
2 Ax je̱m tseꞌe je̱ Jesús je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk juuꞌ veꞌe kaaydu, kaꞌats je̱ꞌe̱ veꞌe tooꞌva̱jkp kya̱pojti joma vaat je̱ kya̱ta̱jkts ax joꞌn je̱ ju̱jpit jayu je̱ pyavaꞌnu̱nda, yaktijpapts je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ jáyuda je̱ts kaꞌa veꞌe vyaꞌajtsada je̱ kya̱ꞌa̱j. Íxju̱du tseꞌe je̱ fariseota̱jk je̱ts je̱ tsaptu̱jkpit yakꞌixpa̱jkpata̱jk.
2 E perceberam que alguns dos seus discípulos comiam o pão com as mãos impuras, isto é, sem as lavar.
3 Ku̱xeꞌe je̱ fariseota̱jk je̱ts nu̱jom je̱ israeejlit jayu du̱yakꞌitta je̱ pavaꞌnu̱n juuꞌ veꞌe je̱ ju̱jpit jayu yaktaꞌnu̱xju̱du; pa̱n kaꞌa veꞌe kya̱pojta je̱ kya̱ta̱jkts paat ax joꞌn je̱ ju̱jpit jayu je̱ pyavaꞌnu̱nda, kaꞌa tseꞌe kyayda.
3 {Com efeito, os fariseus e todos os judeus, apegando-se à tradição dos antigos, não comem sem lavar cuidadosamente as mãos;
4 Ax ku tseꞌe vyimpijttini je̱p maaꞌy ja̱a̱tp, pa̱n kaꞌa veꞌe tooꞌva̱jkp veꞌem kya̱pojta, kaꞌa tseꞌe kyayda. Ax veꞌem tseꞌe du̱yakꞌitta ti jaty viijnk pavaꞌnu̱n, ax joꞌn je̱ tukꞌaꞌooguin je̱ts je̱ o̱o̱ꞌy yakpuj, je̱ pojxu̱n toꞌts je̱ts je̱ maajntku̱n.
4 e, quando voltam do mercado, não comem sem ter feito abluções. E há muitos outros costumes que observam por tradição, como lavar os copos, os jarros e os pratos de metal.}
5 Vanꞌit tseꞌe je̱ fariseota̱jk ma̱a̱t je̱ tsaptu̱jkpit yakꞌixpa̱jkpata̱jk du̱ꞌamo̱tutú̱vidi je̱ Jesús:
5 Os fariseus e os escribas perguntaram-lhe: Por que não andam os teus discípulos conforme a tradição dos antigos, mas comem o pão com as mãos impuras?
6 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús yꞌatsa̱a̱jv:
6 Jesus disse-lhes: Isaías com muita razão profetizou de vós, hipócritas, quando escreveu: Este povo honra-me com os lábios, mas o seu coração está longe de mim.
7 Tónaji xa je̱ꞌe̱ veꞌe ñatyijjada je̱ts xvinjaꞌvidup xvintsa̱ꞌkidup a̱ts je̱ꞌe̱ veꞌe,
7 Em vão, pois, me cultuam, porque ensinam doutrinas e preceitos humanos {29,13}.
8 Mpana̱jkxtup xa veꞌe je̱ jayu je̱ pyavaꞌnu̱nda, veꞌem ax joꞌn je̱ tukꞌaꞌooguin je̱ts je̱ o̱o̱ꞌy yakpuj, je̱ts juuꞌ jatyeꞌe viijnk pavaꞌnu̱nda. Ku̱x tseꞌe veꞌem xtonda, mmaso̱o̱ktup tseꞌe je̱ Nteꞌyam je̱ pyavaꞌnu̱n.
8 Deixando o mandamento de Deus, vos apegais à tradição dos homens.
9 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús jyaaꞌkvaajñ:
9 E Jesus acrescentou: Na realidade, invalidais o mandamento de Deus para estabelecer a vossa tradição.
10 Ku̱x jidu̱ꞌu̱meꞌe vyaꞌañ je̱ Moisés je̱ pyavaꞌnu̱n: “Vintsa̱ꞌa̱gada je̱ mteeꞌ je̱ mtaak.” Vaampap tseꞌe jidu̱ꞌu̱m: “Pa̱n pa̱n tseꞌe je̱ tyeeꞌ ukpu̱ je̱ tyaak du̱vinko̱jtspe̱jtp, kutúkanits je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ yꞌo̱o̱ꞌku̱n.”
10 Pois Moisés disse: Honra teu pai e tua mãe; e: Todo aquele que amaldiçoar pai ou mãe seja morto.
11 Je̱ts miitseꞌe mvaandup je̱ts o̱ꞌyipeꞌe je̱tseꞌe je̱ jayu je̱ tyeeꞌ ukpu̱ je̱ tyaak du̱na̱a̱jmat: “Kaꞌa xa a̱tseꞌe xꞌukꞌo̱ꞌyixjini je̱ts a̱ts mitseꞌe mputá̱kat, ku̱x nu̱jomeꞌe juuꞌ a̱tseꞌe nꞌixp njayejpp, je̱ Corbaants je̱ꞌe̱ veꞌe.” (Jidu̱ꞌu̱mts ya̱ꞌa̱ veꞌe kya̱tsa̱pítsum, je̱ Nteꞌyam yaktukmuya̱x.)
11 Vós, porém, dizeis: Se alguém disser ao pai ou à mãe: Qualquer coisa que de minha parte te pudesse ser útil é corban, isto é, oferta,
12 Ax veꞌemts miitseꞌe xkayakꞌó̱yada je̱tseꞌe je̱ jayu je̱ tyeeꞌ ukpu̱ je̱ tyaak du̱putá̱kat,
12 e já não lhe deixais fazer coisa alguma a favor de seu pai ou de sua mãe,
13 myaktaandupeꞌe je̱ Nteꞌyam je̱ yꞌayook ax joꞌn ku̱kyatuujn ku veꞌe xpana̱jkxta je̱ ju̱jpit jayu je̱ yꞌavintso̱ pavaꞌnu̱nda. Jé̱java tseꞌe may viijn juuꞌ veꞌe nay veꞌem mtoondup.
13 anulando a palavra de Deus por vossa tradição que vós vos transmitistes. E fazeis ainda muitas coisas semelhantes.
14 Jadoꞌk nax tseꞌe je̱ Jesús du̱yaxmojknuva je̱ nu̱may jayu, je̱tseꞌe du̱nu̱u̱jmidi:
14 Tendo chamado de novo a turba, dizia-lhes: Ouvi-me todos, e entendei.
15 Pa̱n ti veꞌe je̱ jayu kyaayp jyu̱ꞌkxp, ka je̱ꞌe̱ ka̱jxapts je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ jayu yꞌit je̱p to̱kin ja̱a̱tp. Juuꞌ tseꞌe je̱m je̱ jayu jyaꞌvin ka̱jxm tso̱o̱ꞌmp ka ó̱yap, je̱ꞌe̱ ka̱jxts je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ jayu yꞌit je̱p to̱kin ja̱a̱tp.
15 Nada há fora do homem que, entrando nele, o possa manchar; mas o que sai do homem, isso é que mancha o homem.
16 Pa̱n pa̱n jaty xa veꞌe je̱m je̱ tyaatsk, vaꞌan tseꞌe du̱ꞌamo̱tunaxta.
16 {bom entendedor meia palavra basta.}
17 Ku veꞌe je̱ Jesús pyítsum je̱m nu̱may jayu akojkm, vanꞌit tseꞌe je̱p tu̱jkp tya̱jki, je̱tseꞌe je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk yꞌamo̱tutú̱vijidi pa̱n vintso̱ veꞌe yakko̱jtsvaꞌach juuꞌ veꞌe tyukmuꞌaꞌixmojki.
17 Quando deixou o povo e entrou em casa, os seus discípulos perguntaram-lhe acerca da parábola.
18 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús ña̱ꞌmu̱xjidi:
18 Respondeu-lhes: Sois também vós assim ignorantes? Não compreendeis que tudo o que de fora entra no homem não o pode tornar impuro,
19 ku̱x ka jé̱map je̱ꞌe̱ veꞌe jyaꞌvin ka̱jxm ñu̱jkx, je̱meꞌe jyo̱o̱tm, je̱tseꞌe ñaxy.
19 porque não lhe entra no coração, mas vai ao ventre e dali segue sua lei natural? Assim ele declarava puros todos os alimentos. E acrescentava:
20 Vaampa tseꞌe jidu̱ꞌu̱m:
20 Ora, o que sai do homem, isso é que mancha o homem.
21 ku̱x je̱meꞌe jyaꞌvin ka̱jxm cha̱a̱ꞌn je̱ ko̱ꞌo̱y vinmaꞌyu̱n, vanꞌit tseꞌe je̱ jayu je̱ navya̱jku̱n du̱yakvintsa̱ꞌkintó̱kida, je̱ ka̱ts du̱tukma̱a̱tjayé̱pta je̱ yaaꞌy je̱ ta̱ꞌa̱x juuꞌ veꞌe ka pú̱kap jyaye̱jptup, yakjayuꞌo̱o̱ꞌkta, mye̱e̱ꞌtsta,
21 Porque é do interior do coração dos homens que procedem os maus pensamentos: devassidões, roubos, assassinatos,
22 juuꞌ du̱nasꞌayó̱vada, je̱ kyo̱ꞌo̱y je̱ꞌe̱ du̱tonda, je̱ jayu du̱vinꞌa̱a̱ꞌnda, du̱katuktso̱ꞌo̱tyónda juuꞌ veꞌe tyoondup ka ó̱yap, vyintókada, vyinko̱jtspé̱tta, ñamyá̱jajada, ka vintú̱vap yꞌitta.
22 adultérios, cobiças, perversidades, fraudes, desonestidade, inveja, difamação, orgulho e insensatez.
23 Je̱m tseꞌe je̱ jayu jyaꞌvin ka̱jxm nu̱jom ya̱ ka ó̱yap cha̱a̱ꞌn, je̱ꞌe̱ ka̱jxts je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ jayu yꞌit je̱p to̱kin ja̱a̱tp.
23 Todos estes vícios procedem de dentro e tornam impuro o homem.
24 Je̱m tseꞌe je̱ Jesús cho̱o̱ꞌnni je̱tseꞌe ñu̱jkx je̱m tiirovit je̱ts sidoonit yꞌit jo̱o̱tmda. Vanꞌit tseꞌe je̱p tu̱jkp tya̱jki, kaꞌa veꞌe du̱ꞌuktsa̱jk je̱tseꞌe je̱ jayu ku̱yꞌixji ku̱ñu̱jaꞌviji.
24 Em seguida, deixando aquele lugar, foi para a terra de Tiro e de Sidônia. E tendo entrado numa casa, não quis que ninguém o soubesse. Mas não pôde ficar oculto,
25 Jatyji veꞌe du̱mo̱tu toꞌk je̱ ta̱ꞌa̱xta̱jk juuꞌ veꞌe je̱m je̱ ña̱a̱x jyaꞌvin ka̱jxm je̱ ko̱ꞌo̱yjáyuvap. Vanꞌit tseꞌe je̱ ta̱ꞌa̱xta̱jk je̱ Jesús du̱vinkuta̱mi je̱tseꞌe du̱vinko̱xkteni.
25 pois uma mulher, cuja filha possuía um espírito imundo, logo que soube que ele estava ali, entrou e caiu a seus pés.
26 Ax kaꞌa tseꞌe je̱ ta̱ꞌa̱xta̱jk yꞌisraeejlitjáyuva, sirofeníciait jayu je̱ꞌe̱ veꞌe. Je̱ꞌe̱ tseꞌe je̱ Jesús du̱munooꞌkxtk je̱tseꞌe je̱ ko̱ꞌo̱yjáyuvap du̱yakpítsumu̱t je̱m je̱ ña̱a̱x jyaꞌvin ka̱jxm.
26 {Essa mulher era pagã, de origem siro-fenícia.} Ora, ela suplicava-lhe que expelisse de sua filha o demônio.
27 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús ña̱ꞌmu̱xji:
27 Disse-lhe Jesus: Deixa primeiro que se fartem os filhos, porque não fica bem tomar o pão dos filhos e lançá-lo aos cães.
28 Ax vanꞌit tseꞌe je̱ ta̱ꞌa̱xta̱jk yꞌatsa̱a̱jv:
28 Mas ela respondeu: É verdade, Senhor; mas também os cachorrinhos debaixo da mesa comem das migalhas dos filhos.
29 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús yꞌatsa̱a̱jv:
29 Jesus respondeu-lhe: Por causa desta palavra, vai-te, que saiu o demônio de tua filha.
30 Ax vanꞌit tseꞌe ña̱jkxni je̱m tya̱kꞌam, je̱tseꞌe du̱paaty je̱ ña̱a̱x myaanni je̱m maajntku̱n ka̱jxm, tá̱vani veꞌe je̱ ko̱ꞌo̱yjáyuvap pyítsumni je̱m jyaꞌvin ka̱jxm.
30 Voltou ela para casa e achou a menina deitada na cama. O demônio havia saído.
31 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús cho̱o̱ꞌnni je̱m Tiro, je̱tseꞌe je̱m sidoonit kyajpu̱n ka̱jxm ñajxy. Vanꞌit tseꞌe tya̱jki je̱m decápolisit yꞌit jo̱o̱tm je̱tseꞌe jye̱ꞌy je̱ja galiléait mya̱ja̱ na̱ꞌaka̱ya paꞌayi.
31 Ele deixou de novo as fronteiras de Tiro e foi por Sidônia ao mar da Galiléia, no meio do território da Decápole.
32 Vanꞌit tseꞌe toꞌk je̱ jayu du̱yakje̱ꞌydi juuꞌ veꞌe nat je̱ts atán, je̱tseꞌe du̱munooꞌkxtkti je̱tseꞌe je̱ kya̱ꞌa̱j du̱tuknu̱kó̱nu̱t.
32 Ora, apresentaram-lhe um surdo-mudo, rogando-lhe que lhe impusesse a mão.
33 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús du̱yaknu̱jkx apu̱k je̱ jayu, je̱ nu̱may jayu veꞌe vyinvaꞌkvaats, je̱tseꞌe je̱ kya̱ꞌónu̱k du̱ꞌakooꞌpi je̱p je̱ jayu tyaatskup. Vanꞌit tseꞌe je̱ chuj du̱tukta̱a̱jn je̱m je̱ jayu tyo̱tska̱jxm,
33 Jesus tomou-o à parte dentre o povo, pôs-lhe os dedos nos ouvidos e tocou-lhe a língua com saliva.
34 je̱meꞌe tsajm tso̱ pyatꞌix, mya̱jxej, je̱tseꞌe vyaajñ:
34 E levantou os olhos ao céu, deu um suspiro e disse-lhe: Éfeta!, que quer dizer abre-te!
35 Ax jatyji tseꞌe je̱ tyaatsk vaꞌan me̱jtsk adoꞌom yꞌavaach je̱tseꞌe yónu̱kiva je̱ tyo̱o̱ts, je̱tseꞌe o̱y kyo̱jtsni.
35 No mesmo instante os ouvidos se lhe abriram, a prisão da língua se lhe desfez e ele falava perfeitamente.
36 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús je̱ nu̱may jayu ma̱kk du̱tuknu̱u̱jmidi je̱ts ni pa̱na veꞌe du̱kavaajnjadat. Ax kaꞌa tseꞌe veꞌem du̱toondi, nu̱yojkeꞌe du̱tunꞌavanvaꞌkxtini.
36 Proibiu-lhes que o dissessem a alguém. Mas quanto mais lhes proibia, tanto mais o publicavam.
37 Atu̱va ato̱ki tseꞌe je̱ jayu du̱tuntuktaandi je̱tseꞌe vyaandi:
37 E tanto mais se admiravam, dizendo: Ele fez bem todas as coisas. Fez ouvir os surdos e falar os mudos!
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 7, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.