Marcos 6

Ya̱ʼa̱ tseʼe je̱ nam ko̱jtstán juuʼ veʼe je̱ Nteʼyamˍ xyaktaajnjimdu je̱ nMa̱j Vintsá̱namda Jesucristo ka̱jx (MTONT) vs ARIB

Sair da comparação
ARIB Almeida Revisada Imprensa Bíblica
1 Ku veꞌe je̱ Jesús cha̱a̱ꞌn je̱m, vanꞌit tseꞌe vyimpijtni je̱m tya̱kꞌam, pana̱jkxju̱du tseꞌe je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk.
1 Saiu Jesus dali, e foi para a sua terra, e os seus discípulos o seguiam.
2 Ku veꞌe je̱ po̱o̱ꞌkxtku̱n xa̱a̱j du̱paaty, vanꞌit tseꞌe yakꞌixpa̱jkꞌukvaajñ je̱p tsaptu̱jkp. Je̱ nu̱may jayu tseꞌe amo̱tunajxju̱du je̱tseꞌe atu̱va ato̱ki tyaandi. Jidu̱ꞌu̱m tseꞌe ñavyaajnjidi:
2 Ora, chegando o sábado, começou a ensinar na sinagoga; e muitos, ao ouvi-lo, se maravilhavam, dizendo: Donde lhe vêm estas coisas? e que sabedoria é esta que lhe é dada? e como se fazem tais milagres por suas mãos?
3 Ya̱ꞌa̱ xa veꞌe je̱ tse̱jtspa juuꞌ veꞌe je̱ María je̱ myajntk, je̱ Santiago ma̱a̱t je̱ José je̱ yꞌajch, je̱ Judas ma̱a̱t je̱ Simón je̱ yꞌajch. Yaja tseꞌe cha̱a̱nada ya̱ꞌa̱ ya̱ kyiix utsta u̱u̱ꞌm ma̱a̱tta.
3 Não é este o carpinteiro, filho de Maria, irmão de Tiago, de José, de Judas e de Simão? e não estão aqui entre nós suas irmãs? E escandalizavam-se dele.
4 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús ña̱ꞌmu̱xjidi:
4 Então Jesus lhes dizia: Um profeta não fica sem honra senão na sua terra, entre os seus parentes, e na sua própria casa.
5 Ax kaꞌa tseꞌe je̱ Jesús yꞌo̱ꞌyixji je̱tseꞌe je̱m je̱ ma̱jin du̱tónu̱t, je̱ꞌe̱jyji veꞌe ku veꞌe je̱ kya̱ꞌa̱j du̱tuknu̱ka̱a̱jn vinkex je̱ paꞌam jayu je̱tseꞌe du̱yakjo̱tka̱daakni.
5 E não podia fazer ali nenhum milagre, a não ser curar alguns poucos enfermos, impondo-lhes as mãos.
6 Atu̱va ato̱ki tseꞌe tyaajñ je̱ Jesús ku veꞌe du̱ꞌix je̱ts kaꞌa veꞌe jyaanchjávajada; kajpu̱n kajpu̱n tseꞌe ñu̱jkx je̱tseꞌe je̱ jayu du̱yakꞌixpu̱k.
6 E admirou-se da incredulidade deles. Em seguida percorria as aldeias circunvizinhas, ensinando.
7 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús du̱yaxmujk je̱ ñu̱makme̱jtsk ixpa̱jkpada, je̱tseꞌe du̱ꞌake̱jxvaꞌkxti nu̱me̱jtsk jaty, je̱tseꞌe du̱mo̱o̱jy je̱ kutojku̱n je̱tseꞌe je̱ ko̱ꞌo̱yjáyuvap du̱yakpítsumdat je̱m je̱ jayu jyaꞌvin ka̱jxmda.
7 E chamou a si os doze, e começou a enviá-los a dois e dois, e dava-lhes poder sobre os espíritos imundos;
8 Vanꞌit tseꞌe du̱tukpavaajñ je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk:
8 ordenou-lhes que nada levassem para o caminho, senão apenas um bordão; nem pão, nem alforje, nem dinheiro no cinto;
9 je̱tseꞌe je̱ mka̱ꞌa̱jk xtukvaꞌagadat, je̱ts toꞌk niꞌkxji veꞌe je̱ mvit xmuna̱jkxtat juuꞌ veꞌe mjaye̱jptup.
9 mas que fossem calçados de sandálias, e que não vestissem duas túnicas.
10 Vanꞌit tseꞌe du̱jaaꞌknu̱u̱jmi:
10 Dizia-lhes mais: Onde quer que entrardes numa casa, ficai nela até sairdes daquele lugar.
11 Ax pa̱n pa̱n tseꞌe mkakuva̱jkju̱dup uk mkahꞌamo̱tunaxuvaajnju̱dup, mtso̱o̱ꞌndinup tseꞌe je̱m je̱tseꞌe xvinxíttat je̱ mtekta je̱tseꞌe vyánu̱ku̱t je̱ naxvay juuꞌ veꞌe tu̱xpavaꞌakta je̱m kyajpu̱n jo̱o̱tm, veꞌem tseꞌe du̱nu̱jávadat je̱ts kaꞌa je̱ꞌe̱ veꞌe yꞌo̱ya juuꞌ veꞌe tyoondup. Tyú̱vam xa a̱tseꞌe nvaꞌañ, nu̱yojkeꞌe je̱ jayu je̱ tsaachpaatu̱n yakmo̱o̱ydinit ku veꞌe je̱ jayu yakto̱kimpayo̱ꞌydinit je̱ts ni kaꞌa veꞌe je̱ sodómait je̱ts je̱ gomoorrait jáyuda.
11 E se qualquer lugar não vos receber, nem os homens vos ouvirem, saindo dali, sacudi o pó que estiver debaixo dos vossos pés, em testemunho conta eles.
12 Vanꞌit tseꞌe cho̱o̱ꞌndi je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk kaꞌamaayva je̱tseꞌe je̱ jayu du̱na̱a̱jmada je̱tseꞌe vyinmayu̱mpijttinit, je̱tseꞌe du̱maso̱o̱ktinit je̱ kyo̱ꞌo̱y joojntykinda.
12 Então saíram e pregaram que todos se arrependessem;
13 Yakpítsumduva tseꞌe je̱ ko̱ꞌo̱yjáyuvap je̱m nu̱may je̱ jayu jyaꞌvin ka̱jxmda je̱tseꞌe du̱pa̱a̱jmjada je̱ olivos aceite je̱m nu̱may je̱ paꞌam jayu ñiꞌkxmda kyo̱jmda je̱tseꞌe du̱yakjo̱tka̱daaktini.
13 e expulsavam muitos demônios, e ungiam muitos enfermos com óleo, e os curavam.
14 Ku veꞌe je̱ Jesús je̱ mya̱jin vyaꞌkxtk, vanꞌit tseꞌe je̱ yakkutojkpa Herodes du̱mo̱tu. Je̱meꞌe je̱ jayu juuꞌ veꞌe vaandu:
14 E soube disso o rei Herodes {porque o nome de Jesus se tornara célebre}, e disse: João, o Batista, ressuscitou dos mortos; e por isso estes poderes milagrosos operam nele.
15 Je̱mpa tseꞌe pa̱n pa̱neꞌe vaanduvap:
15 Mas outros diziam: É Elias. E ainda outros diziam: É profeta como um dos profetas.
16 Ax ku tseꞌe je̱ yakkutojkpa Herodes je̱ ka̱ts du̱mo̱tu, vanꞌit tseꞌe vyaajñ:
16 Herodes, porém, ouvindo isso, dizia: É João, aquele a quem eu mandei degolar: ele ressuscitou.
17 Veꞌem tseꞌe vyaajñ ku̱x viinmeꞌe je̱ Herodes je̱ Juan du̱yakjamyajtsji je̱tseꞌe du̱yakjapyoxu̱nta̱kpa̱a̱jmji, je̱tseꞌe du̱yakjachoojmji. Veꞌem tseꞌe du̱tuujn je̱ ta̱ꞌa̱xta̱jk Herodías ka̱jx juuꞌ veꞌe pya̱jknu, je̱ yꞌuts Felipe je̱ ñu̱da̱ꞌa̱x je̱ꞌe̱ veꞌe yꞌijt.
17 Porquanto o próprio Herodes mandara prender a João, e encerrá-lo maniatado no cárcere, por causa de Herodias, mulher de seu irmão Filipe; porque ele se havia casado com ela.
18 Jidu̱ꞌu̱m tseꞌe je̱ Juan je̱ Herodes du̱nu̱u̱jmi:
18 Pois João dizia a Herodes: Não te é lícito ter a mulher de teu irmão.
19 Ax je̱ ta̱ꞌa̱xta̱jk, myuꞌe̱jkjupts je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ Juan, cha̱jkpts je̱ꞌe̱ veꞌe je̱tseꞌe je̱ Juan yꞌo̱o̱ꞌku̱t; ax kaꞌanum tseꞌe yꞌo̱ꞌyixju̱
19 Por isso Herodias lhe guardava rancor e queria matá-lo, mas não podia;
20 ku̱x cha̱ꞌkipeꞌe je̱ Herodes je̱ Juan. Ku̱x ñu̱jaꞌvipeꞌe je̱ts je̱ Nteꞌyam je̱ jyayu je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ts tu̱v je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ jyáyuvin je̱ jyoojntykin, je̱ꞌe̱ ka̱jx tseꞌe du̱kayakjaty je̱tseꞌe je̱ Juan yꞌo̱o̱ꞌku̱t. Cho̱jk tseꞌe je̱ yakkutojkpa je̱tseꞌe du̱ꞌamo̱tunáxu̱t juuꞌ veꞌe je̱ Juan kyo̱jts; ax o̱o̱y tseꞌe tyunnavyinmaꞌyu̱nmo̱o̱jyji vinnaajknáx ku veꞌe veꞌem du̱tuujn.
20 porque Herodes temia a João, sabendo que era varão justo e santo, e o guardava em segurança; e, ao ouvi-lo, ficava muito perplexo, contudo de boa mente o escutava.
21 Ax je̱ꞌy tseꞌe je̱ xa̱a̱j ku veꞌe yꞌo̱ꞌyixji je̱ ta̱ꞌa̱xta̱jk je̱tseꞌe je̱ Juan yꞌo̱o̱ꞌku̱t, vanꞌit je̱ꞌe̱ veꞌe jyajty ku veꞌe je̱ Herodes je̱ kye̱ꞌxtku̱n xa̱a̱j du̱ma̱ja̱ tun vyeꞌna. Yakjayukaay tseꞌe je̱ Herodes. Je̱m tseꞌe je̱ ñu̱vinténivata̱jk, je̱m tseꞌe je̱ tojpa juuꞌ veꞌe du̱nu̱vintsá̱nidup ka̱kmiijl jaty je̱ tojpata̱jk, je̱mpa tseꞌe pa̱n pa̱n jatyeꞌe du̱nu̱má̱jidup je̱m galiléait yꞌit jo̱o̱tm.
21 Chegado, porém, um dia oportuno quando Herodes no seu aniversário natalício ofereceu um banquete aos grandes da sua corte, aos principais da Galiléia,
22 Kaaydup tseꞌe vye̱ꞌnada, vanꞌit tseꞌe tya̱jki je̱ Herodías je̱ ña̱a̱x je̱tseꞌe yꞌejts. O̱o̱y tseꞌe du̱tuntsojjaꞌvidi je̱ yakkutojkpa Herodes je̱ts pa̱n pa̱n jatyeꞌe mya̱a̱tkaaydup mya̱a̱tꞌooktup vyeꞌna. Vanꞌit tseꞌe je̱ yakkutojkpa du̱nu̱u̱jmi je̱ kiixu̱ta̱ꞌa̱x:
22 entrou a filha da mesma Herodias e, dançando, agradou a Herodes e aos convivas. Então o rei disse à jovem: Pede-me o que quiseres, e eu to darei.
23 Vanꞌit tseꞌe je̱ Nteꞌyam du̱yaknajxy je̱tseꞌe vyaannuva:
23 E jurou-lhe, dizendo: Tudo o que me pedires te darei, ainda que seja metade do meu reino.
24 Vanꞌit tseꞌe je̱ kiixu̱ta̱ꞌa̱x vyaꞌkpítsum je̱tseꞌe o̱jts je̱ tyaak du̱ma̱a̱tnakyá̱tsju̱, je̱tseꞌe du̱ꞌamo̱tutu̱vi:
24 Tendo ela saído, perguntou a sua mãe: Que pedirei? Ela respondeu: A cabeça de João, o Batista.
25 Jaty a̱a̱ꞌk tseꞌe je̱ kiixu̱ta̱ꞌa̱x tya̱jkinuva joma veꞌe je̱ yakkutojkpa. Vanꞌit tseꞌe du̱ꞌamo̱tu:
25 E tornando logo com pressa à presença do rei, pediu, dizendo: Quero que imediatamente me dês num prato a cabeça de João, o Batista.
26 Vanꞌit tseꞌe je̱ yakkutojkpa tyuntsaachvinmapyu̱jk. Ax kaꞌa tseꞌe du̱ko̱jtstiku̱tsuvaꞌañ ku̱x tá̱vani veꞌe je̱ Nteꞌyam du̱yaknaxy vyeꞌna je̱ts tá̱vani veꞌe je̱ jayu du̱ꞌamo̱tunaxta juuꞌ veꞌe mya̱a̱tkaaydup mya̱a̱tꞌooktup vyeꞌna.
26 Ora, entristeceu-se muito o rei; todavia, por causa dos seus juramentos e por causa dos que estavam à mesa, não lha quis negar.
27 Je̱ꞌe̱ ka̱jx tseꞌe tun jatyji toꞌk je̱ tyojpa du̱kejx je̱tseꞌe na̱jkx je̱ Juan je̱ kyuvajk du̱yaktsa̱a̱ꞌn.
27 O rei, pois, enviou logo um soldado da sua guarda com ordem de trazer a cabeça de João. Então ele foi e o degolou no cárcere,
28 Vanꞌit tseꞌe je̱ tojpa ñu̱jkx je̱tseꞌe o̱jts du̱yukpux je̱p poxu̱ntu̱jkp, je̱tseꞌe du̱yaknu̱jkx je̱ kyuvajk je̱m plato jo̱o̱tm, je̱tseꞌe du̱mo̱o̱jy je̱ kiixu̱ta̱ꞌa̱x. Vanꞌit tseꞌe je̱ kiixu̱ta̱ꞌa̱x je̱ tyaak du̱mo̱o̱jy je̱ Juan je̱ kyuvajk.
28 e trouxe a cabeça num prato e a deu à jovem, e a jovem a deu à sua mãe.
29 Ax ku tseꞌe je̱ Juan je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk du̱mó̱tudi, vanꞌit tseꞌe jye̱ꞌydi je̱tseꞌe o̱jts du̱yaktso̱o̱ꞌndini je̱ ñiꞌkx je̱ kyo̱pk, je̱tseꞌe du̱yaknaxta̱jkidini.
29 Quando os seus discípulos ouviram isso, vieram, tomaram o seu corpo e o puseram num sepulcro.
30 Vanꞌit tseꞌe je̱ kuka̱tsivata̱jk vyimpijttini joma veꞌe je̱ Jesús je̱tseꞌe du̱vaajnjidi pa̱n ti jatyeꞌe o̱jts du̱tonda je̱ts vintso̱ veꞌe je̱ jayu du̱yakꞌixpa̱jkti.
30 Reuniram-se os apóstolos com Jesus e contaram-lhe tudo o que tinham feito e ensinado.
31 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús ña̱ꞌmu̱xjidi:
31 Ao que ele lhes disse: Vinde vós, à parte, para um lugar deserto, e descansai um pouco. Porque eram muitos os que vinham e iam, e não tinham tempo nem para comer.
32 Ax vanꞌit tseꞌe aje̱ꞌe̱jyjida du̱pa̱jkti toꞌk je̱ barco je̱tseꞌe ña̱jkxti joma veꞌe kyapa̱ntsu̱u̱na.
32 Retiraram-se, pois, no barco para um lugar deserto, à parte.
33 Nu̱may tseꞌe du̱ꞌixti ku veꞌe cho̱o̱ꞌndi je̱tseꞌe du̱ꞌixkajpti je̱ Jesús. Vanꞌit tseꞌe noomp ña̱jkxti je̱ nu̱may jayu, je̱m tseꞌe may kajpu̱n ka̱jxm cho̱o̱ꞌnda, je̱tseꞌe tooꞌva̱jkp jye̱ꞌydi je̱ nu̱may jayu je̱ts u̱xꞌo̱o̱k juuꞌ veꞌe je̱m barco jo̱o̱tm na̱jkxtu.
33 Muitos, porém, os viram partir, e os reconheceram; e para lá correram a pé de todas as cidades, e ali chegaram primeiro do que eles.
34 Ku veꞌe je̱ Jesús je̱m barco jo̱o̱tm vyaꞌkpítsum, vanꞌit tseꞌe du̱ꞌix je̱ nu̱may jayu, yaktukmo̱ꞌttu tseꞌe ku̱x veꞌem xa je̱ꞌe̱ veꞌeda ax joꞌn je̱ carnero juuꞌ veꞌe je̱ vyinténiva kaꞌijtu̱xju̱dup. Vanꞌit tseꞌe je̱ jayu du̱yakꞌixpu̱jk, may viijn tseꞌe juuꞌ jaty du̱vaajnjidi.
34 E Jesus, ao desembarcar, viu uma grande multidão e compadeceu-se deles, porque eram como ovelhas que não têm pastor; e começou a ensinar-lhes muitas coisas.
35 Ax ku tseꞌe je̱ it tyánayini, vanꞌit tseꞌe je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk vyinkutá̱mijidi. Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús du̱nu̱u̱jmidi:
35 Estando a hora já muito adiantada, aproximaram-se dele seus discípulos e disseram: O lugar é deserto, e a hora já está muito adiantada;
36 Pake̱jxtini toꞌk aaj ya̱ jáyuda je̱tseꞌe ña̱jkxtat je̱m kam jo̱o̱tm je̱ts je̱m kajpu̱n ka̱jxm juuꞌ veꞌe ta̱ma̱naat, veꞌem tseꞌe je̱ kyaaky je̱ tyo̱jkx du̱jóydat, ku̱x kaꞌa veꞌe du̱ma̱a̱dada ti veꞌe kyáydap jya̱ꞌkxtap.
36 despede-os, para que vão aos sítios e às aldeias, em redor, e comprem para si o que comer.
37 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús yꞌatso̱o̱jvjidi:
37 Ele, porém, lhes respondeu: Dai-lhes vós de comer. Então eles lhe perguntaram: Havemos de ir comprar duzentos denários de pão e dar-lhes de comer?
38 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús yꞌamo̱tutú̱vijidi:
38 Ao que ele lhes disse: Quantos pães tendes? Ide ver. E, tendo-se informado, responderam: Cinco pães e dois peixes.
39 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús du̱tukpavaandi je̱tseꞌe je̱ jayu du̱yakꞌa̱jxtu̱ktat je̱m tsoots ka̱jxm toꞌk ja̱ka̱ꞌa̱ jaty.
39 Então lhes ordenou que a todos fizessem reclinar-se, em grupos, sobre a relva verde.
40 A̱jxtktu tseꞌe je̱ jayu toꞌk ja̱ka̱ꞌa̱ jaty, nu̱mó̱kupx jaty je̱ts nu̱vu̱jxtkupxu̱k majk jaty.
40 E reclinaram-se em grupos de cem e de cinqüenta.
41 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús du̱ko̱o̱jnu̱k mugo̱o̱xk je̱ tsapkaaky je̱ts me̱jtsk je̱ ajkx. Vanꞌit tseꞌe je̱m tsajm tso̱ pyatꞌix je̱tseꞌe je̱ Nteꞌyam du̱kuko̱jtsji. Vanꞌit tseꞌe je̱ tsapkaaky du̱tojkvaꞌkxy je̱tseꞌe du̱mo̱o̱jy je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk je̱tseꞌe je̱ jayu du̱tukvinkuká̱yadat. Yakvaꞌkxpa tseꞌe je̱ Jesús me̱jtsk je̱ ajkx, je̱tseꞌe je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk anañu̱joma du̱mo̱kyu̱jx.
41 E tomando os cinco pães e os dois peixes, e erguendo os olhos ao céu, os abençoou; partiu os pães e os entregava a seus discípulos para lhos servirem; também repartiu os dois peixes por todos.
42 Ax nu̱jom tseꞌe je̱ jayu kyaaydi je̱tseꞌe kyooxjidi.
42 E todos comeram e se fartaram.
43 Ku veꞌe je̱ jayu kyakya̱jxti, vanꞌit tseꞌe du̱pa̱kmojktini jamakme̱jtsk kach je̱ tsapkaaky kunax je̱ts je̱ ajkx kunax juuꞌ veꞌe vintaannu.
43 Em seguida, recolheram doze cestos cheios dos pedaços de pão e de peixe.
44 Juuꞌ jaty tseꞌe kaaydu, nu̱mugo̱o̱xk miijlts je̱ꞌe̱ veꞌe yꞌijtti je̱ yaaꞌtya̱jkta.
44 Ora, os que comeram os pães eram cinco mil homens.
45 Jatyji tseꞌe je̱ Jesús du̱pavaajñ je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk je̱tseꞌe tyá̱kadat je̱m barco jo̱o̱tm je̱tseꞌe ña̱jkxtat je̱m jadoꞌk adoꞌom ma̱ja̱ na̱ꞌaka̱ya paꞌam joma veꞌe je̱ kajpu̱n juuꞌ veꞌe Betsaida du̱xa̱a̱j, je̱ꞌe̱ tseꞌe na̱jkxtap namvaateꞌe je̱ Jesús je̱ nu̱may jayu du̱pake̱jxtini.
45 Logo em seguida obrigou os seus discípulos a entrar no barco e passar adiante, para o outro lado, a Betsaida, enquanto ele despedia a multidão.
46 Tá̱vani tseꞌe je̱ nu̱may jayu du̱pake̱jxtini vyeꞌna, vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús du̱jaaꞌkvimpejt je̱ tonu̱n je̱tseꞌe o̱jts chapka̱ts.
46 E, tendo-a despedido, foi ao monte para orar.
47 Ku veꞌe je̱ it kyo̱o̱ꞌtsini, je̱m tseꞌe vyeꞌna je̱ barco ma̱ja̱ na̱ꞌaka̱ya jo̱o̱tm; ax je̱ Jesús, jé̱jats je̱ꞌe̱ veꞌe naxku̱jx naaydum.
47 Chegada a tardinha, estava o barco no meio do mar, e ele sozinho em terra.
48 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús du̱ꞌix je̱ts nooꞌkxtinupeꞌe ku veꞌe du̱japakaaꞌpta je̱ barco, ku̱x je̱ ma̱kk po̱j veꞌe vinkumiꞌnijidup. Jadoꞌk maꞌajum joꞌn tseꞌe vyeꞌna, vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús pyana̱jkxjidi, je̱m tseꞌe na̱niꞌkxm yo̱ꞌo̱y, ukvinnaxuvaajnju̱dup tseꞌe.
48 E, vendo-os fatigados a remar, porque o vento lhes era contrário, pela quarta vigília da noite, foi ter com eles, andando sobre o mar; e queria passar-lhes adiante;
49 Ax ku tseꞌe je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk du̱ꞌixti je̱ts je̱meꞌe na̱niꞌkxm yo̱ꞌyp myets, veꞌem tseꞌe vyinmaaydi je̱ts jadoꞌk ítumit jayu je̱ꞌe̱ veꞌe. Vanꞌit tseꞌe yꞌaka̱a̱ꞌstkti,
49 eles, porém, ao vê-lo andando sobre o mar, pensaram que era um fantasma e gritaram;
50 ku̱x anañu̱joma veꞌe du̱ꞌixti je̱tseꞌe cha̱ꞌkidi. Ax jatyji tseꞌe je̱ Jesús myuko̱jtsjidi, je̱tseꞌe ña̱ꞌmu̱xjidi:
50 porque todos o viram e se assustaram; mas ele imediatamente falou com eles e disse-lhes: Tende ânimo; sou eu; não temais.
51 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús tya̱jki je̱ꞌe̱ ma̱a̱tta je̱m barco jo̱o̱tm. Tun jatyji tseꞌe pyo̱jꞌatú̱vi. Vanꞌit tseꞌe je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk atu̱va ato̱ki tyuntaandi,
51 E subiu para junto deles no barco, e o vento cessou; e ficaram, no seu íntimo, grandemente pasmados;
52 kaꞌa veꞌe du̱vinmó̱tudi ti veꞌe je̱ Jesús tyoon ku veꞌe du̱tojkvaꞌkxy je̱ tsapkaaky je̱tseꞌe je̱ nu̱may jayu du̱yakkaajy, ku̱x ma̱kkeꞌe je̱ kyuvajkta.
52 pois não tinham compreendido o milagre dos pães, antes o seu coração estava endurecido.
53 Ku veꞌe du̱tuknajxti je̱ ma̱ja̱ na̱ꞌaka̱ya, vanꞌit tseꞌe jye̱ꞌydi je̱m genesarétit yꞌit jo̱o̱tm. Je̱m tseꞌe je̱ byaarco du̱kuva̱a̱ꞌndi je̱ja na̱paꞌayi.
53 E, terminada a travessia, chegaram à terra em Genezaré, e ali atracaram.
54 Ax ku tseꞌe pyítsumdi je̱m barco jo̱o̱tm, jatyji tseꞌe je̱ jayu je̱ Jesús du̱ꞌixkajpti.
54 Logo que desembarcaram, o povo reconheceu a Jesus;
55 Vanꞌit tseꞌe yꞌanomvaꞌkxti je̱m tso̱v je̱tseꞌe je̱ Jesús je̱ paꞌam jayu du̱tuknu̱na̱jkxti je̱m maajntku̱n ka̱jxm pa̱n joma tso̱ veꞌe du̱mó̱tuda je̱ts je̱meꞌe je̱ Jesús vyídu̱t.
55 e correndo eles por toda aquela região, começaram a levar nos leitos os que se achavam enfermos, para onde ouviam dizer que ele estava.
56 Jyajomakajpu̱nku̱jxa tseꞌe je̱ Jesús tya̱jki ukpu̱ joma veꞌe ñajxy je̱m kam jo̱o̱tm, je̱m tseꞌe du̱pa̱a̱mdi tooꞌ am je̱ paꞌam jayu je̱tseꞌe du̱munooꞌkxtkti je̱ Jesús je̱tseꞌe du̱yakjátu̱t je̱tseꞌe yakto̱o̱jnjat ku̱jyavitu̱paaꞌvjya. Ax pa̱n pa̱n jaty tseꞌe du̱to̱o̱ndu je̱ Jesús je̱ vyit, jo̱tka̱daaktinu tseꞌe.
56 Onde quer, pois, que entrava, fosse nas aldeias, nas cidades ou nos campos, apresentavam os enfermos nas praças, e rogavam-lhe que os deixasse tocar ao menos a orla do seu manto; e todos os que a tocavam ficavam curados.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 6, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.