Marcos 14

Ya̱ʼa̱ tseʼe je̱ nam ko̱jtstán juuʼ veʼe je̱ Nteʼyamˍ xyaktaajnjimdu je̱ nMa̱j Vintsá̱namda Jesucristo ka̱jx (MTONT) vs VC

Sair da comparação
VC Versão Católica
1 Jame̱jtsxa̱a̱j tseꞌe du̱kapaaꞌty vyeꞌna je̱ pascua xa̱a̱j, vanꞌit ku veꞌe yakkay je̱ tsapkaaky juuꞌ veꞌe je̱ levadura du̱kama̱a̱t. Ax yꞌíxtidup tseꞌe je̱ teeꞌta̱jk je̱ vyintsa̱nda ma̱a̱t je̱ tsaptu̱jkpit yakꞌixpa̱jkpata̱jk vintso̱ veꞌe je̱ Jesús du̱mátstat je̱ taay ma̱a̱t je̱tseꞌe du̱yakjayꞌo̱o̱ꞌkjadat.
1 Ora, dali a dois dias seria a festa da Páscoa e dos {pães} Ázimos; e os sumos sacerdotes e os escribas buscavam algum meio de prender Jesus à traição para matá-lo.
2 Je̱tseꞌe ñavyaꞌanjada:
2 Mas não durante a festa, diziam eles, para não haver talvez algum tumulto entre o povo.
3 Je̱m tseꞌe betániait kyajpu̱n ka̱jxm je̱ Jesús vyeꞌna je̱m je̱ Simón tya̱kꞌam, je̱ꞌe̱ juuꞌ veꞌe leprapa̱jkjup yꞌijt. Kaayp tseꞌe je̱ Jesús vyeꞌna, vanꞌit tseꞌe jye̱ꞌy toꞌk je̱ ta̱ꞌa̱xta̱jk ma̱a̱t toꞌk je̱ po̱o̱ꞌp tsaaj apa̱jkin juuꞌ veꞌe tum je̱ nardo paꞌajk xooꞌkpa na̱a̱j du̱ma̱a̱t juuꞌ veꞌe tsó̱vax a̱a̱ꞌk. Vanꞌit tseꞌe du̱puꞌuj je̱ po̱o̱ꞌp tsaaj apa̱jkin je̱tseꞌe je̱ Jesús du̱tukxa̱kte̱e̱jmu̱kku̱jx.
3 Jesus se achava em Betânia, em casa de Simão, o leproso. Quando ele se pôs à mesa, entrou uma mulher trazendo um vaso de alabastro cheio de um perfume de nardo puro, de grande preço, e, quebrando o vaso, derramou-lho sobre a cabeça.
4 Ax je̱m tseꞌe je̱ jayu juuꞌ veꞌe du̱ko̱ꞌo̱yjaꞌvidu juuꞌ je̱ꞌe̱ veꞌe tyoon, je̱tseꞌe ñavyaajnjidi:
4 Alguns, porém, ficaram indignados e disseram entre si: Por que este desperdício de bálsamo?
5 Ku̱yakta̱a̱ꞌk xa ya̱ꞌa̱ veꞌe ax joꞌn je̱ meen juuꞌ veꞌe toꞌk joojnt nu̱mutún je̱tseꞌe je̱ ayo̱o̱va jayu yakmo̱o̱ynit.
5 Poder-se-ia tê-lo vendido por mais de trezentos denários, e os dar aos pobres. E irritavam-se contra ela.
6 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús vyaajñ:
6 Mas Jesus disse-lhes: Deixai-a. Por que a molestais? Ela me fez uma boa obra.
7 Mꞌíttap xa miitseꞌe xa̱ꞌma ma̱a̱t je̱ ayo̱o̱va jayu, je̱ts pa̱n vinꞌiteꞌe xtso̱kta, mꞌo̱ꞌyixjadap tseꞌe je̱tseꞌe o̱y xtoojnjadat; ax kaꞌats a̱tseꞌe xa̱ꞌma nꞌukꞌijtnit miits ma̱a̱tta.
7 Vós sempre tendes convosco os pobres e, quando quiserdes, podeis fazer-lhes bem; mas a mim não me tendes sempre.
8 Ta̱ veꞌe ya̱ ta̱ꞌa̱xta̱jk du̱tún vinxu̱peꞌe tu̱yꞌo̱ꞌyixju̱, ta̱ ya̱ꞌa̱ veꞌe myin je̱ts a̱tseꞌe tu̱xtuknu̱tem ya̱ paꞌajk xooꞌkpa na̱a̱j a̱ts je̱ nnu̱naxta̱jkin.
8 Ela fez o que pode: embalsamou-me antecipadamente o corpo para a sepultura.
9 Tyú̱vam xa a̱tseꞌe nvaꞌañ je̱ts pa̱n joma veꞌe yaktukkaꞌamáy je̱ o̱y ka̱ts je̱ o̱y ayook vinxu̱p toꞌk it toꞌk naxviijn, yakko̱jtspapts je̱ꞌe̱ veꞌe juuꞌ a̱ts ya̱ꞌa̱ veꞌe ya̱ ta̱ꞌa̱xta̱jk tu̱xtuujnja, veꞌem tseꞌe yaktukjaaꞌmye̱jtsnit.
9 Em verdade vos digo: onde quer que for pregado em todo o mundo o Evangelho, será contado para sua memória o que ela fez.
10 Vanꞌit tseꞌe ñu̱jkx je̱ Judas Iscariote, je̱ꞌe̱ts je̱ꞌe̱ veꞌe nu̱toꞌk je̱ ixpa̱jkpa juuꞌ veꞌe nu̱makme̱jtsk ijttu, je̱ꞌe̱ tseꞌe o̱jts du̱ma̱a̱tnakyó̱tsjada je̱ teeꞌta̱jk je̱ vyintsa̱nda pa̱n vintso̱ veꞌe du̱pá̱mu̱t je̱ Jesús je̱m je̱ꞌe̱ kya̱ꞌmda.
10 Judas Iscariotes, um dos Doze, foi avistar-se com os sumos sacerdotes para lhes entregar Jesus.
11 Ku veꞌe je̱ teeꞌta̱jk je̱ vyintsá̱n du̱ꞌamo̱tunajxti, o̱o̱y tseꞌe tyunxo̱o̱jntkti je̱tseꞌe du̱tukvinvaꞌnidi je̱ts myo̱ꞌo̱dapeꞌe je̱ meen. Vanꞌit tseꞌe je̱ Judas du̱ꞌixtiꞌukvaajñ vintso̱ veꞌe yꞌó̱yat je̱tseꞌe je̱ Jesús du̱pá̱mu̱t je̱m je̱ꞌe̱ kya̱ꞌmda.
11 A esta notícia, eles alegraram-se e prometeram dar-lhe dinheiro. E ele buscava ocasião oportuna para o entregar.
12 Ku veꞌe je̱ mutoꞌk xa̱a̱j du̱paaty ku veꞌe yakkay je̱ tsapkaaky juuꞌ veꞌe je̱ levadura du̱kama̱a̱t je̱tseꞌe yakju̱ꞌkx je̱ carnero juuꞌ veꞌe yakꞌo̱o̱ꞌktup pascua xa̱a̱j, vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk ña̱ꞌmu̱xjidi:
12 No primeiro dia dos Ázimos, em que se imolava a Páscoa, perguntaram-lhe os discípulos: Onde queres que preparemos a refeição da Páscoa?
13 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús nu̱me̱jtsk je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk du̱kejx je̱tseꞌe du̱nu̱u̱jmi:
13 Ele enviou dois dos seus discípulos, dizendo: Ide à cidade, e sair-vos-á ao encontro um homem, carregando um cântaro de água.
14 Pa̱n joma tu̱jkts je̱ꞌe̱ veꞌe tya̱ka, na̱a̱jmada je̱ kuta̱jk: “Je̱ Yakꞌixpa̱jkpa veꞌe vaamp: ¿Joma veꞌe je̱ it joma a̱tseꞌe ntukma̱a̱tyaknáxtat je̱ nꞌixpa̱jkpata̱jk je̱ pascua xa̱a̱j aꞌox?”
14 Segui-o e, onde ele entrar, dizei ao dono da casa: O Mestre pergunta: Onde está a sala em que devo comer a Páscoa com os meus discípulos?
15 Vanꞌit tseꞌe mtukꞌíxjadat toꞌk je̱ ma̱ja̱ cuarto juuꞌ veꞌe je̱p mume̱jtsk nu̱ka̱vyet ku̱jxp, joma veꞌe puꞌuk avaada. Je̱p tseꞌe xꞌapa̱a̱mdu̱kadat je̱ aꞌox.
15 E ele vos mostrará uma grande sala no andar superior, mobiliada e pronta. Fazei ali os preparativos.
16 Vanꞌit tseꞌe je̱ yꞌixpa̱jkpa ña̱jkxti je̱tseꞌe jye̱ꞌydi je̱m kajpu̱n ka̱jxm, je̱tseꞌe du̱paatti ax joꞌn je̱ Jesús ña̱ꞌmu̱xjidi. Je̱tseꞌe du̱ꞌapa̱a̱jmtkidi je̱ pascua xa̱a̱j aꞌox.
16 Partiram os discípulos para a cidade e acharam tudo como Jesus lhes havia dito, e prepararam a Páscoa.
17 Ku veꞌe je̱ it choꞌoini, vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús jye̱ꞌy ma̱a̱t je̱ ñu̱makme̱jtsk ixpa̱jkpata̱jk.
17 Chegando a tarde, dirigiu-se ele para lá com os Doze.
18 Vanꞌit tseꞌe yꞌa̱jxtkti kaayva. Kaaydup tseꞌe vye̱ꞌnada, vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús vyaajñ:
18 E enquanto estavam sentados à mesa e comiam, Jesus disse: Em verdade vos digo: um de vós que come comigo me há de entregar.
19 Vanꞌit tseꞌe je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk chaachvinmapya̱jkti je̱tseꞌe toꞌk jadoꞌk je̱ Jesús du̱ꞌamo̱tutú̱vidi:
19 Começaram a entristecer-se e a perguntar-lhe, um após outro: Porventura sou eu?
20 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús yꞌatsa̱a̱jv:
20 Respondeu-lhes ele: É um dos Doze, que se serve comigo do mesmo prato.
21 Ax je̱ꞌe̱mts a̱tseꞌe mpanu̱jkxp je̱ tooꞌ juuꞌ veꞌe javyet ijtp a̱ts ka̱jx je̱p Kunuuꞌkx Jatyán ku̱jxp, a̱ts, je̱ Jayu Juuꞌ veꞌe Nu̱pa̱a̱mdu̱ka Ijtp. ¡Ax ayo̱o̱ts je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ jyo̱o̱t je̱ jayu juuꞌ a̱tseꞌe xpá̱mup je̱m je̱ jayu kya̱ꞌm juuꞌ a̱tseꞌe xtsoꞌoxpa̱jktup! Nu̱yojk o̱y tseꞌe ku̱yꞌijtu̱xji je̱ jayu ku veꞌe ku̱kyakeꞌx.
21 O Filho do homem vai, segundo o que dele está escrito, mas ai daquele homem por quem o Filho do homem for traído! Melhor lhe seria que nunca tivesse nascido...
22 Kaaydup tseꞌe vye̱ꞌnada, je̱tseꞌe je̱ Jesús je̱ tsapkaaky du̱ka̱a̱jn, je̱ Nteꞌyam du̱kuko̱jtsji, je̱tseꞌe du̱tojkvaꞌkxy, je̱tseꞌe du̱mo̱o̱jy je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk, vanꞌit tseꞌe vyaajñ:
22 Durante a refeição, Jesus tomou o pão e, depois de o benzer, partiu-o e deu-lho, dizendo: Tomai, isto é o meu corpo.
23 Vanꞌit tseꞌe du̱ko̱o̱mpa je̱ tukꞌaꞌooguin, je̱tseꞌe je̱ Nteꞌyam du̱kuko̱jtsji, je̱tseꞌe du̱mo̱o̱jy je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk. Ax anañu̱jómats je̱ꞌe̱ veꞌe du̱ꞌookti.
23 Em seguida, tomou o cálice, deu graças e apresentou-lho, e todos dele beberam.
24 Vanꞌit tseꞌe du̱nu̱u̱jmidi:
24 E disse-lhes: Isto é o meu sangue, o sangue da aliança, que é derramado por muitos.
25 Tyú̱vam xa a̱ts miitseꞌe nna̱a̱jmada je̱ts kaꞌa a̱tseꞌe nꞌukꞌooknit je̱ tsaaydum paꞌajk na̱a̱j, vanꞌítnumeꞌe ku a̱tseꞌe nꞌooꞌku̱t je̱ ñam je̱ꞌe̱ je̱m je̱ Nteꞌyam kyutojku̱n jo̱o̱tm.
25 Em verdade vos digo: já não beberei do fruto da videira, até aquele dia em que o beberei de novo no Reino de Deus.
26 Vanꞌit tseꞌe toꞌk je̱ u̱v du̱ꞌa̱a̱vdi je̱tseꞌe ña̱jkxti je̱m Olivos Ko̱pk viindum.
26 Terminado o canto dos Salmos, saíram para o monte das Oliveiras.
27 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk du̱nu̱u̱jmi:
27 E Jesus disse-lhes: Vós todos vos escandalizareis, pois está escrito: Ferirei o pastor, e as ovelhas serão dispersas {Zac 13,7}.
28 Ax kuts a̱tseꞌe njoojntykpa̱jknuvat, na̱jkxupts a̱tseꞌe je̱m galiléait yꞌit jo̱o̱tm; u̱xꞌo̱o̱kts miitseꞌe je̱m mje̱ꞌyadat.
28 Mas depois que eu ressurgir, eu vos precederei na Galiléia.
29 Vanꞌit tseꞌe je̱ Pedro ña̱ꞌmu̱xji:
29 Entretanto, Pedro lhe respondeu: Ainda que todos se escandalizem de ti, eu, porém, nunca!
30 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús ña̱ꞌmu̱xji:
30 Jesus disse-lhe: Em verdade te digo: hoje, nesta mesma noite, antes que o galo cante duas vezes, três vezes me terás negado.
31 Ax nu̱yojk ma̱kk tseꞌe je̱ Pedro jyaaꞌkvaajñ:
31 Mas Pedro repetia com maior ardor: Ainda que seja preciso morrer contigo, não te renegarei.E todos disseram o mesmo.
32 Je̱ꞌydu tseꞌe joma veꞌe je̱ it du̱xa̱a̱ja Getsemaní, je̱tseꞌe je̱ Jesús du̱nu̱u̱jmi je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk:
32 Foram em seguida para o lugar chamado Getsêmani, e Jesus disse a seus discípulos: Sentai-vos aqui, enquanto vou orar.
33 Vanꞌit tseꞌe du̱va̱a̱jv je̱ Pedro ma̱a̱t je̱ Santiago je̱ts je̱ Juan. Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús chaachvinmapyu̱jk je̱tseꞌe o̱o̱y tyunnavyinmaꞌyu̱nmo̱o̱jyji.
33 Levou consigo Pedro, Tiago e João; e começou a ter pavor e a angustiar-se.
34 Je̱tseꞌe je̱ Jesús ña̱ꞌmu̱xjidi:
34 Disse-lhes: A minha alma está numa tristeza mortal; ficai aqui e vigiai.
35 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús jave̱e̱ꞌn jyaaꞌknu̱jkx je̱tseꞌe je̱ vyiijn je̱ yꞌaaj du̱tukpaaty je̱ naax, je̱tseꞌe je̱ Nteꞌyam du̱munooꞌkxtk pa̱n ku̱yꞌó̱yameꞌe je̱tseꞌe ku̱kyatsaachpaaꞌty.
35 Adiantando-se alguns passos, prostrou-se com a face por terra e orava que, se fosse possível, passasse dele aquela hora.
36 Jidu̱ꞌu̱m tseꞌe chapka̱jts:
36 Aba! {Pai!}, suplicava ele. Tudo te é possível; afasta de mim este cálice! Contudo, não se faça o que eu quero, senão o que tu queres.
37 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús vyimpijt joma veꞌe je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk; maadup tseꞌe du̱paatti. Vanꞌit tseꞌe je̱ Pedro du̱nu̱u̱jmi:
37 Em seguida, foi ter com seus discípulos e achou-os dormindo. Disse a Pedro: Simão, dormes? Não pudeste vigiar uma hora!
38 Nakyujoojntykajada je̱ts tsapko̱tsta je̱tseꞌe mkakaꞌadat je̱p to̱kin ja̱a̱tp. Je̱ jayu je̱ jyo̱o̱t je̱ jyaꞌvin, cha̱jkpts je̱ꞌe̱ veꞌe je̱tseꞌe du̱tónu̱t juuꞌ veꞌe je̱ Nteꞌyam cha̱jkp, ax ayonu̱ktá̱kats je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ jayu je̱ ñiꞌkx je̱ kyo̱pk.
38 Vigiai e orai, para que não entreis em tentação. Pois o espírito está pronto, mas a carne é fraca.
39 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús ña̱jkxnuva tsapko̱jtspa, nay vanxú̱pjyam tseꞌe chapka̱jts.
39 Afastou-se outra vez e orou, dizendo as mesmas palavras.
40 Ku veꞌe vyimpijtnuva, maadupjyam tseꞌe du̱paattinuva jadoꞌk nax ku̱x ma̱kkeꞌe je̱ tsooj tyumpaatjidini. Ax kaꞌa tseꞌe du̱nu̱jávada vintso̱ veꞌe du̱ꞌatsó̱vdat.
40 Voltando, achou-os de novo dormindo, porque seus olhos estavam pesados; e não sabiam o que lhe responder.
41 Vanꞌit tseꞌe ña̱jkxnuva tsapko̱jtspa mutoojk nax. Ku veꞌe vyimpijtnuva, vanꞌit tseꞌe du̱nu̱u̱jmidinuva:
41 Voltando pela terceira vez, disse-lhes: Dormi e descansai. Basta! Veio a hora! O Filho do homem vai ser entregue nas mãos dos pecadores.
42 Pojtu̱kta je̱ts du̱jaꞌmda. Je̱ja xa veꞌe mye̱jtsni juuꞌ a̱tseꞌe xpá̱mup je̱m je̱ jayu kya̱ꞌmda juuꞌ a̱tseꞌe xtsoꞌoxpa̱jktup.
42 Levantai-vos e vamos! Aproxima-se o que me há de entregar.
43 Ko̱jtspna tseꞌe je̱ Jesús vyeꞌna ku veꞌe je̱ Judas jye̱ꞌy, je̱ꞌe̱ts je̱ꞌe̱ veꞌe nu̱toꞌk je̱ ixpa̱jkpa juuꞌ veꞌe nu̱makme̱jtsk ijttu. Ax je̱ꞌe̱ ma̱a̱t tseꞌe nu̱may je̱ jayu je̱ yajkxy tsojx ma̱a̱t je̱ts je̱ ku̱p ma̱a̱t; je̱ teeꞌta̱jk je̱ vyintsa̱nda, je̱ tsaptu̱jkpit yakꞌixpa̱jkpata̱jkta, ma̱a̱t je̱ israeejlit je̱ myú̱jit jáyuda, je̱ꞌe̱ts je̱ꞌe̱ veꞌe ke̱jxju̱dup.
43 Ainda falava, quando chegou Judas Iscariotes, um dos Doze, e com ele um bando armado de espadas e cacetes, enviado pelos sumos sacerdotes, escribas e anciãos.
44 Je̱ Judas juuꞌ veꞌe je̱ Jesús je̱m je̱ jayu kya̱ꞌm du̱pa̱a̱mnup, myo̱o̱ydu tseꞌe je̱ nu̱jaꞌvin vintso̱ veꞌe du̱nu̱jávadat pa̱n pa̱n je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ Jesús, ax veꞌem tseꞌe du̱tónu̱t ax joꞌn je̱ jayu je̱ myujayu o̱o̱y du̱tuntsa̱k. Jidu̱ꞌu̱m tseꞌe du̱nu̱u̱jmi:
44 Ora, o traidor tinha-lhes dado o seguinte sinal: Aquele a quem eu beijar é ele. Prendei-o e levai-o com cuidado.
45 Ko̱jtspna tseꞌe je̱ Judas vyeꞌna, vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús du̱nu̱je̱ꞌy je̱tseꞌe du̱nu̱u̱jmi:
45 Assim que ele se aproximou de Jesus, disse: Rabi!, e o beijou.
46 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús yakmajch.
46 Lançaram-lhe as mãos e o prenderam.
47 Vanꞌit tseꞌe toꞌk juuꞌ veꞌe je̱m ténip, je̱ꞌe̱ tseꞌe du̱yakpítsum je̱ yajkxy tsojx je̱tseꞌe du̱ku̱spojxji toꞌk adoꞌom je̱ tyaatsk juuꞌ veꞌe du̱toojnjip je̱ teeꞌ juuꞌ veꞌe du̱nu̱vintsa̱nika̱jxp je̱ teeꞌta̱jkta.
47 Um dos circunstantes tirou da espada, feriu o servo do sumo sacerdote e decepou-lhe a orelha.
48 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús je̱ jayu du̱nu̱u̱jmidi:
48 Mas Jesus tomou a palavra e disse-lhes: Como a um bandido, saístes com espadas e cacetes para prender-me!
49 Jó̱vum xa̱a̱j xa a̱tseꞌe tu̱nꞌit miits ma̱a̱tta ku a̱tseꞌe je̱ jayu tu̱nyakꞌixpu̱k je̱p ma̱ja̱ tsaptu̱jkp, kaꞌats a̱tseꞌe xmajtsti vanꞌit. Je̱ꞌe̱ ka̱jxts ya̱ꞌa̱ veꞌe jidu̱ꞌu̱m jyaty je̱tseꞌe tyónju̱t kyó̱tsju̱t juuꞌ veꞌe vaamp je̱p Kunuuꞌkx Jatyán ku̱jxp.
49 Entretanto, todos os dias estava convosco, ensinando no templo, e não me prendestes. Mas isso acontece para que se cumpram as Escrituras.
50 Vanꞌit tseꞌe toꞌk ka̱ꞌa̱jyji je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk kyuke̱e̱kjidi, naaydum tseꞌe du̱yaktaandi.
50 Então todos o abandonaram e fugiram.
51 Ax je̱m tseꞌe vyeꞌna toꞌk je̱ mootsk ónu̱k juuꞌ veꞌe je̱ Jesús du̱paꞌu̱xꞌo̱o̱kip, je̱ sábana ka̱kva̱pji, je̱tseꞌe yakmajch.
51 Seguia-o um jovem coberto somente de um pano de linho; e prenderam-no.
52 Vanꞌitts je̱ꞌe̱ veꞌe du̱masa̱a̱k je̱ sábana je̱tseꞌe kyeek nu̱vaꞌajts a̱xvaꞌajts.
52 Mas, lançando ele de si o pano de linho, escapou-lhes despido.
53 Vanꞌit tseꞌe du̱yakna̱jkxti je̱ Jesús joma veꞌe je̱ teeꞌ juuꞌ veꞌe du̱nu̱vintsa̱nika̱jxp je̱ teeꞌta̱jkta. Je̱tseꞌe ñayꞌamojkika̱jxjidi je̱ teeꞌta̱jk je̱ vyintsa̱nda, je̱ israeejlit je̱ myú̱jit jáyuda, ma̱a̱t je̱ tsaptu̱jkpit yakꞌixpa̱jkpata̱jkta.
53 Conduziram Jesus à casa do sumo sacerdote, onde se reuniram todos os sacerdotes, escribas e anciãos.
54 Jékum tseꞌe je̱ Pedro pyaꞌu̱xꞌo̱o̱kaja. Paje̱ꞌyjuts je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ Pedro je̱p je̱ teeꞌ tyaagujkp, je̱ teeꞌ juuꞌ veꞌe du̱nu̱vintsa̱nika̱jxp je̱ teeꞌta̱jkta. Vanꞌit tseꞌe je̱ Pedro yꞌa̱jxtk xaampa ma̱a̱t je̱ tsapta̱kmutoompata̱jk.
54 Pedro o foi seguindo de longe até dentro do pátio. Sentou-se junto do fogo com os servos e aquecia-se.
55 Je̱ teeꞌta̱jk je̱ vyintsa̱nda ma̱a̱t nu̱jom pa̱n pa̱n jatyeꞌe du̱nu̱má̱jidup je̱p tsaptu̱jkp, yꞌíxtidupts je̱ꞌe̱ veꞌe vintso̱ veꞌe je̱ Jesús du̱yakjayꞌo̱o̱ꞌkjadat. Ax kaꞌa tseꞌe du̱mutaayvaaꞌtta.
55 Os sumos sacerdotes e todo o conselho buscavam algum testemunho contra Jesus, para o condenar à morte, mas não o achavam.
56 Nu̱may tseꞌe yꞌijtti pa̱n pa̱n jatyeꞌe je̱ Jesús du̱nu̱vampe̱jttu, ax kaꞌa tseꞌe ñayꞌake̱e̱gaja juuꞌ veꞌe kyo̱jtstup toꞌk jadoꞌk.
56 Muitos diziam falsos testemunhos contra ele, mas seus depoimentos não concordavam.
57 Ax je̱m tseꞌe juuꞌ veꞌe ténidup je̱tseꞌe je̱ Jesús du̱nu̱vampe̱jtti jidu̱ꞌu̱m:
57 Levantaram-se, então, alguns e deram esse falso testemunho contra ele:
58 ―Nmo̱tu xa a̱a̱tseꞌe ku veꞌe jidu̱ꞌu̱m vyaꞌañ: “Nyakkutó̱kiyup xa a̱ts ya̱ꞌa̱ veꞌe ya̱ ma̱ja̱ tsapta̱jk juuꞌ veꞌe jayu pu̱m; toojk xa̱a̱jts a̱tseꞌe mpa̱a̱mnuvat juuꞌ veꞌe ka jayu pú̱map.”
58 Ouvimo-lo dizer: Eu destruirei este templo, feito por mãos de homens, e em três dias edificarei outro, que não será feito por mãos de homens.
59 Ax ni veꞌema tseꞌe kyanayꞌake̱e̱gaja juuꞌ veꞌe kyo̱jtstup.
59 Mas nem neste ponto eram coerentes os seus testemunhos.
60 Vanꞌit tseꞌe je̱ teeꞌ juuꞌ veꞌe du̱nu̱vintsa̱nika̱jxp je̱ teeꞌta̱jkta, je̱ꞌe̱ tseꞌe teni je̱ja je̱ jayu vyinkujk je̱tseꞌe du̱ꞌamo̱tutu̱vi je̱ Jesús:
60 O sumo sacerdote levantou-se no meio da assembléia e perguntou a Jesus: Não respondes nada? O que é isto que dizem contra ti?
61 Ax ama̱ꞌa̱t tseꞌe je̱ Jesús tyaajñ, ni vinxu̱pa veꞌe kyahꞌatsa̱a̱jv. Vanꞌit tseꞌe je̱ teeꞌ yꞌamo̱tutú̱vijinuva:
61 Mas Jesus se calava e nada respondia. O sumo sacerdote tornou a perguntar-lhe: És tu o Cristo, o Filho de Deus bendito?
62 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús yꞌatsa̱a̱jv:
62 Jesus respondeu: Eu o sou. E vereis o Filho do Homem sentado à direita do poder de Deus, vindo sobre as nuvens do céu.
63 Vanꞌit tseꞌe je̱ teeꞌ juuꞌ veꞌe du̱nu̱vintsa̱nika̱jxp je̱ teeꞌta̱jkta, je̱ꞌe̱ tseꞌe je̱ vyit natyuknu̱ka̱a̱ꞌtsvaatsju, je̱ꞌe̱ veꞌe du̱yaknu̱ke̱ꞌxnata̱jkip je̱ts kyo̱ꞌo̱yjaꞌvipeꞌe, je̱tseꞌe vyaajñ:
63 O sumo sacerdote rasgou então as suas vestes. Para que desejamos ainda testemunhas?!, exclamou ele.
64 Ta̱ xa veꞌe xꞌamo̱tunaxta vintso̱ veꞌe je̱ Nteꞌyam du̱vinko̱jtspét. ¿Vintso̱seꞌe xpayo̱ꞌo̱yda?
64 Ouvistes a blasfêmia! Que vos parece? E unanimemente o julgaram merecedor da morte.
65 Vanꞌit tseꞌe du̱nu̱tsójidi je̱tseꞌe du̱vintsoomdi, je̱tseꞌe du̱tsiiꞌkti, je̱tseꞌe du̱nu̱u̱jmidi:
65 Alguns começaram a cuspir nele, a tapar-lhe o rosto, a dar-lhe socos e a dizer-lhe: Adivinha! Os servos igualmente davam-lhe bofetadas.
66 Ax avaꞌt tso̱ tseꞌe je̱ Pedro vyeꞌna je̱p taagujkp, je̱tseꞌe toꞌk je̱ ja̱jtspa ñu̱je̱ꞌyji, je̱ teeꞌts je̱ꞌe̱ veꞌe jya̱jtsjip vyeꞌna juuꞌ veꞌe du̱nu̱vintsa̱nika̱jxp je̱ teeꞌta̱jkta,
66 Estando Pedro embaixo, no pátio, veio uma das criadas do sumo sacerdote.
67 je̱tseꞌe du̱ꞌix je̱ts je̱meꞌe je̱ Pedro du̱ma̱a̱txámy je̱ tsapta̱kmutoompata̱jkta. Ku veꞌe du̱vinꞌix, vanꞌit tseꞌe du̱nu̱u̱jmi:
67 Ela fixou os olhos em Pedro, que se aquecia, e disse: Também tu estavas com Jesus de Nazaré.
68 Vanꞌit tseꞌe je̱ Pedro du̱kanatyukpa̱jkji. Jidu̱ꞌu̱m tseꞌe vyaajñ:
68 Ele negou: Não sei, nem compreendo o que dizes. E saiu para a entrada do pátio; e o galo cantou.
69 Vanꞌit tseꞌe je̱ ja̱jtspa je̱ Pedro du̱ꞌíxnuva je̱tseꞌe du̱nu̱u̱jmi je̱ jáyuda juuꞌ veꞌe je̱p veꞌnidup:
69 A criada, que o vira, começou a dizer aos circunstantes: Este faz parte do grupo deles.
70 Vanꞌit tseꞌe je̱ Pedro je̱ Jesús du̱kanatyukpa̱jkjinuva. Je̱tseꞌe ve̱e̱ꞌn je̱ it ñajxy je̱tseꞌe je̱ꞌe̱ juuꞌ veꞌe je̱p ténidup, je̱ꞌe̱ tseꞌe du̱nu̱u̱jmiko̱jtinuva je̱ Pedro:
70 Mas Pedro negou outra vez. Pouco depois, os que ali estavam diziam de novo a Pedro: Certamente tu és daqueles, pois és galileu.
71 Vanꞌit tseꞌe je̱ Pedro yꞌatsa̱a̱jv:
71 Então ele começou a praguejar e a jurar: Não conheço esse homem de quem falais.
72 Vanꞌit tseꞌe mume̱jtsk nax je̱ naꞌatseev yꞌayaaxy. Vanꞌit tseꞌe je̱ Pedro du̱jaaꞌmyejts vintso̱ veꞌe je̱ Jesús ña̱ꞌmu̱xji ku veꞌe vyaajñ: “Kaꞌanum tseꞌe je̱ naꞌatseev yꞌayaꞌaxy vye̱ꞌnat me̱jtsk nax, mutoojk náxipts a̱ts mitseꞌe xkanatyukpu̱kju̱ vye̱ꞌnat.” Ax je̱ꞌe̱ tseꞌe je̱ Pedro vyinmaay je̱tseꞌe yaaxy.
72 E imediatamente cantou o galo pela segunda vez. Pedro lembrou-se da palavra que Jesus lhe havia dito: Antes que o galo cante duas vezes, três vezes me negarás. E, lembrando-se disso, rompeu em soluços.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 14, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.