Marcos 14

Ya̱ʼa̱ tseʼe je̱ nam ko̱jtstán juuʼ veʼe je̱ Nteʼyamˍ xyaktaajnjimdu je̱ nMa̱j Vintsá̱namda Jesucristo ka̱jx (MTONT) vs NAA

Sair da comparação
NAA Nova Almeida Atualizada 2017
1 Jame̱jtsxa̱a̱j tseꞌe du̱kapaaꞌty vyeꞌna je̱ pascua xa̱a̱j, vanꞌit ku veꞌe yakkay je̱ tsapkaaky juuꞌ veꞌe je̱ levadura du̱kama̱a̱t. Ax yꞌíxtidup tseꞌe je̱ teeꞌta̱jk je̱ vyintsa̱nda ma̱a̱t je̱ tsaptu̱jkpit yakꞌixpa̱jkpata̱jk vintso̱ veꞌe je̱ Jesús du̱mátstat je̱ taay ma̱a̱t je̱tseꞌe du̱yakjayꞌo̱o̱ꞌkjadat.
1 Dois dias depois seria celebrada a Páscoa e a Festa dos Pães sem Fermento. Os principais sacerdotes e os escribas procuravam uma forma de prender Jesus, à traição, para matá-lo.
2 Je̱tseꞌe ñavyaꞌanjada:
2 Pois diziam: — Não durante a festa, para que não haja tumulto entre o povo.
3 Je̱m tseꞌe betániait kyajpu̱n ka̱jxm je̱ Jesús vyeꞌna je̱m je̱ Simón tya̱kꞌam, je̱ꞌe̱ juuꞌ veꞌe leprapa̱jkjup yꞌijt. Kaayp tseꞌe je̱ Jesús vyeꞌna, vanꞌit tseꞌe jye̱ꞌy toꞌk je̱ ta̱ꞌa̱xta̱jk ma̱a̱t toꞌk je̱ po̱o̱ꞌp tsaaj apa̱jkin juuꞌ veꞌe tum je̱ nardo paꞌajk xooꞌkpa na̱a̱j du̱ma̱a̱t juuꞌ veꞌe tsó̱vax a̱a̱ꞌk. Vanꞌit tseꞌe du̱puꞌuj je̱ po̱o̱ꞌp tsaaj apa̱jkin je̱tseꞌe je̱ Jesús du̱tukxa̱kte̱e̱jmu̱kku̱jx.
3 Quando Jesus estava em Betânia, fazendo uma refeição na casa de Simão, o leproso, veio uma mulher, trazendo um frasco feito de alabastro com um perfume muito valioso, de nardo puro; e, quebrando o frasco, derramou o perfume sobre a cabeça de Jesus.
4 Ax je̱m tseꞌe je̱ jayu juuꞌ veꞌe du̱ko̱ꞌo̱yjaꞌvidu juuꞌ je̱ꞌe̱ veꞌe tyoon, je̱tseꞌe ñavyaajnjidi:
4 Alguns dos que estavam ali ficaram indignados e diziam entre si: — Para que este desperdício de perfume?
5 Ku̱yakta̱a̱ꞌk xa ya̱ꞌa̱ veꞌe ax joꞌn je̱ meen juuꞌ veꞌe toꞌk joojnt nu̱mutún je̱tseꞌe je̱ ayo̱o̱va jayu yakmo̱o̱ynit.
5 Este perfume poderia ter sido vendido por mais de trezentos denários, para ser dado aos pobres. E murmuravam contra ela.
6 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús vyaajñ:
6 Mas Jesus disse:
7 Mꞌíttap xa miitseꞌe xa̱ꞌma ma̱a̱t je̱ ayo̱o̱va jayu, je̱ts pa̱n vinꞌiteꞌe xtso̱kta, mꞌo̱ꞌyixjadap tseꞌe je̱tseꞌe o̱y xtoojnjadat; ax kaꞌats a̱tseꞌe xa̱ꞌma nꞌukꞌijtnit miits ma̱a̱tta.
7 Porque os pobres estarão sempre com vocês, e, quando quiserem, podem fazer-lhes o bem, mas a mim vocês nem sempre terão.
8 Ta̱ veꞌe ya̱ ta̱ꞌa̱xta̱jk du̱tún vinxu̱peꞌe tu̱yꞌo̱ꞌyixju̱, ta̱ ya̱ꞌa̱ veꞌe myin je̱ts a̱tseꞌe tu̱xtuknu̱tem ya̱ paꞌajk xooꞌkpa na̱a̱j a̱ts je̱ nnu̱naxta̱jkin.
8 Ela fez o que pôde: ungiu o meu corpo antecipadamente para a sepultura.
9 Tyú̱vam xa a̱tseꞌe nvaꞌañ je̱ts pa̱n joma veꞌe yaktukkaꞌamáy je̱ o̱y ka̱ts je̱ o̱y ayook vinxu̱p toꞌk it toꞌk naxviijn, yakko̱jtspapts je̱ꞌe̱ veꞌe juuꞌ a̱ts ya̱ꞌa̱ veꞌe ya̱ ta̱ꞌa̱xta̱jk tu̱xtuujnja, veꞌem tseꞌe yaktukjaaꞌmye̱jtsnit.
9 Em verdade lhes digo que, onde for pregado em todo o mundo o evangelho, também será contado o que ela fez, para memória dela.
10 Vanꞌit tseꞌe ñu̱jkx je̱ Judas Iscariote, je̱ꞌe̱ts je̱ꞌe̱ veꞌe nu̱toꞌk je̱ ixpa̱jkpa juuꞌ veꞌe nu̱makme̱jtsk ijttu, je̱ꞌe̱ tseꞌe o̱jts du̱ma̱a̱tnakyó̱tsjada je̱ teeꞌta̱jk je̱ vyintsa̱nda pa̱n vintso̱ veꞌe du̱pá̱mu̱t je̱ Jesús je̱m je̱ꞌe̱ kya̱ꞌmda.
10 E Judas Iscariotes, um dos doze, foi falar com os principais sacerdotes, para lhes entregar Jesus.
11 Ku veꞌe je̱ teeꞌta̱jk je̱ vyintsá̱n du̱ꞌamo̱tunajxti, o̱o̱y tseꞌe tyunxo̱o̱jntkti je̱tseꞌe du̱tukvinvaꞌnidi je̱ts myo̱ꞌo̱dapeꞌe je̱ meen. Vanꞌit tseꞌe je̱ Judas du̱ꞌixtiꞌukvaajñ vintso̱ veꞌe yꞌó̱yat je̱tseꞌe je̱ Jesús du̱pá̱mu̱t je̱m je̱ꞌe̱ kya̱ꞌmda.
11 Eles, ouvindo isto, se alegraram e prometeram dar dinheiro a ele; nesse meio-tempo, Judas buscava uma boa ocasião para entregar Jesus.
12 Ku veꞌe je̱ mutoꞌk xa̱a̱j du̱paaty ku veꞌe yakkay je̱ tsapkaaky juuꞌ veꞌe je̱ levadura du̱kama̱a̱t je̱tseꞌe yakju̱ꞌkx je̱ carnero juuꞌ veꞌe yakꞌo̱o̱ꞌktup pascua xa̱a̱j, vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk ña̱ꞌmu̱xjidi:
12 E, no primeiro dia da Festa dos Pães sem Fermento, quando se fazia o sacrifício do cordeiro pascal, os discípulos de Jesus lhe perguntaram: — Onde quer que façamos os preparativos para que o senhor possa comer a Páscoa?
13 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús nu̱me̱jtsk je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk du̱kejx je̱tseꞌe du̱nu̱u̱jmi:
13 Então Jesus enviou dois dos seus discípulos, dizendo-lhes:
14 Pa̱n joma tu̱jkts je̱ꞌe̱ veꞌe tya̱ka, na̱a̱jmada je̱ kuta̱jk: “Je̱ Yakꞌixpa̱jkpa veꞌe vaamp: ¿Joma veꞌe je̱ it joma a̱tseꞌe ntukma̱a̱tyaknáxtat je̱ nꞌixpa̱jkpata̱jk je̱ pascua xa̱a̱j aꞌox?”
14 Sigam esse homem e digam ao dono da casa em que ele entrar que o Mestre pergunta: “Onde fica o meu aposento no qual comerei a Páscoa com os meus discípulos?”
15 Vanꞌit tseꞌe mtukꞌíxjadat toꞌk je̱ ma̱ja̱ cuarto juuꞌ veꞌe je̱p mume̱jtsk nu̱ka̱vyet ku̱jxp, joma veꞌe puꞌuk avaada. Je̱p tseꞌe xꞌapa̱a̱mdu̱kadat je̱ aꞌox.
15 E ele lhes mostrará um espaçoso cenáculo mobiliado e pronto; ali façam os preparativos.
16 Vanꞌit tseꞌe je̱ yꞌixpa̱jkpa ña̱jkxti je̱tseꞌe jye̱ꞌydi je̱m kajpu̱n ka̱jxm, je̱tseꞌe du̱paatti ax joꞌn je̱ Jesús ña̱ꞌmu̱xjidi. Je̱tseꞌe du̱ꞌapa̱a̱jmtkidi je̱ pascua xa̱a̱j aꞌox.
16 Os discípulos saíram, foram à cidade e, achando tudo como Jesus lhes tinha dito, prepararam a Páscoa.
17 Ku veꞌe je̱ it choꞌoini, vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús jye̱ꞌy ma̱a̱t je̱ ñu̱makme̱jtsk ixpa̱jkpata̱jk.
17 Ao cair da tarde, Jesus chegou com os doze.
18 Vanꞌit tseꞌe yꞌa̱jxtkti kaayva. Kaaydup tseꞌe vye̱ꞌnada, vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús vyaajñ:
18 Quando estavam à mesa e comiam, Jesus disse:
19 Vanꞌit tseꞌe je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk chaachvinmapya̱jkti je̱tseꞌe toꞌk jadoꞌk je̱ Jesús du̱ꞌamo̱tutú̱vidi:
19 E eles começaram a entristecer-se e a perguntar-lhe, um por um: — Por acaso seria eu?
20 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús yꞌatsa̱a̱jv:
20 Jesus respondeu:
21 Ax je̱ꞌe̱mts a̱tseꞌe mpanu̱jkxp je̱ tooꞌ juuꞌ veꞌe javyet ijtp a̱ts ka̱jx je̱p Kunuuꞌkx Jatyán ku̱jxp, a̱ts, je̱ Jayu Juuꞌ veꞌe Nu̱pa̱a̱mdu̱ka Ijtp. ¡Ax ayo̱o̱ts je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ jyo̱o̱t je̱ jayu juuꞌ a̱tseꞌe xpá̱mup je̱m je̱ jayu kya̱ꞌm juuꞌ a̱tseꞌe xtsoꞌoxpa̱jktup! Nu̱yojk o̱y tseꞌe ku̱yꞌijtu̱xji je̱ jayu ku veꞌe ku̱kyakeꞌx.
21 Pois o Filho do Homem vai, como está escrito a seu respeito; mas ai daquele por quem o Filho do Homem está sendo traído! Melhor seria para ele se nunca tivesse nascido!
22 Kaaydup tseꞌe vye̱ꞌnada, je̱tseꞌe je̱ Jesús je̱ tsapkaaky du̱ka̱a̱jn, je̱ Nteꞌyam du̱kuko̱jtsji, je̱tseꞌe du̱tojkvaꞌkxy, je̱tseꞌe du̱mo̱o̱jy je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk, vanꞌit tseꞌe vyaajñ:
22 E, enquanto comiam, Jesus pegou um pão e, abençoando-o, o partiu e lhes deu, dizendo:
23 Vanꞌit tseꞌe du̱ko̱o̱mpa je̱ tukꞌaꞌooguin, je̱tseꞌe je̱ Nteꞌyam du̱kuko̱jtsji, je̱tseꞌe du̱mo̱o̱jy je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk. Ax anañu̱jómats je̱ꞌe̱ veꞌe du̱ꞌookti.
23 A seguir, Jesus pegou um cálice e, tendo dado graças, o deu aos seus discípulos; e todos beberam dele.
24 Vanꞌit tseꞌe du̱nu̱u̱jmidi:
24 Então lhes disse:
25 Tyú̱vam xa a̱ts miitseꞌe nna̱a̱jmada je̱ts kaꞌa a̱tseꞌe nꞌukꞌooknit je̱ tsaaydum paꞌajk na̱a̱j, vanꞌítnumeꞌe ku a̱tseꞌe nꞌooꞌku̱t je̱ ñam je̱ꞌe̱ je̱m je̱ Nteꞌyam kyutojku̱n jo̱o̱tm.
25 Em verdade lhes digo que nunca mais beberei do fruto da videira, até aquele dia em que beberei o vinho novo, no Reino de Deus.
26 Vanꞌit tseꞌe toꞌk je̱ u̱v du̱ꞌa̱a̱vdi je̱tseꞌe ña̱jkxti je̱m Olivos Ko̱pk viindum.
26 E, tendo cantado um hino, saíram para o monte das Oliveiras.
27 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk du̱nu̱u̱jmi:
27 E Jesus disse aos discípulos:
28 Ax kuts a̱tseꞌe njoojntykpa̱jknuvat, na̱jkxupts a̱tseꞌe je̱m galiléait yꞌit jo̱o̱tm; u̱xꞌo̱o̱kts miitseꞌe je̱m mje̱ꞌyadat.
28 Mas, depois da minha ressurreição, irei adiante de vocês para a Galileia.
29 Vanꞌit tseꞌe je̱ Pedro ña̱ꞌmu̱xji:
29 Então Pedro disse a Jesus: — Ainda que o senhor venha a ser um tropeço para todos, não o será para mim!
30 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús ña̱ꞌmu̱xji:
30 Mas Jesus lhe disse:
31 Ax nu̱yojk ma̱kk tseꞌe je̱ Pedro jyaaꞌkvaajñ:
31 Mas Pedro insistia com mais veemência: — Ainda que me seja necessário morrer com o senhor, de modo nenhum o negarei. E todos os outros diziam a mesma coisa.
32 Je̱ꞌydu tseꞌe joma veꞌe je̱ it du̱xa̱a̱ja Getsemaní, je̱tseꞌe je̱ Jesús du̱nu̱u̱jmi je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk:
32 Então foram a um lugar chamado Getsêmani. Ali, Jesus disse aos seus discípulos:
33 Vanꞌit tseꞌe du̱va̱a̱jv je̱ Pedro ma̱a̱t je̱ Santiago je̱ts je̱ Juan. Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús chaachvinmapyu̱jk je̱tseꞌe o̱o̱y tyunnavyinmaꞌyu̱nmo̱o̱jyji.
33 E, levando consigo Pedro, Tiago e João, começou a sentir-se tomado de pavor e de angústia.
34 Je̱tseꞌe je̱ Jesús ña̱ꞌmu̱xjidi:
34 E lhes disse:
35 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús jave̱e̱ꞌn jyaaꞌknu̱jkx je̱tseꞌe je̱ vyiijn je̱ yꞌaaj du̱tukpaaty je̱ naax, je̱tseꞌe je̱ Nteꞌyam du̱munooꞌkxtk pa̱n ku̱yꞌó̱yameꞌe je̱tseꞌe ku̱kyatsaachpaaꞌty.
35 E, adiantando-se um pouco, prostrou-se em terra; e orava para que, se possível, lhe fosse poupada aquela hora.
36 Jidu̱ꞌu̱m tseꞌe chapka̱jts:
36 E dizia:
37 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús vyimpijt joma veꞌe je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk; maadup tseꞌe du̱paatti. Vanꞌit tseꞌe je̱ Pedro du̱nu̱u̱jmi:
37 E, voltando, achou-os dormindo. E disse a Pedro:
38 Nakyujoojntykajada je̱ts tsapko̱tsta je̱tseꞌe mkakaꞌadat je̱p to̱kin ja̱a̱tp. Je̱ jayu je̱ jyo̱o̱t je̱ jyaꞌvin, cha̱jkpts je̱ꞌe̱ veꞌe je̱tseꞌe du̱tónu̱t juuꞌ veꞌe je̱ Nteꞌyam cha̱jkp, ax ayonu̱ktá̱kats je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ jayu je̱ ñiꞌkx je̱ kyo̱pk.
38 Vigiem e orem, para que não caiam em tentação; o espírito, na verdade, está pronto, mas a carne é fraca.
39 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús ña̱jkxnuva tsapko̱jtspa, nay vanxú̱pjyam tseꞌe chapka̱jts.
39 Retirando-se de novo, orou repetindo as mesmas palavras.
40 Ku veꞌe vyimpijtnuva, maadupjyam tseꞌe du̱paattinuva jadoꞌk nax ku̱x ma̱kkeꞌe je̱ tsooj tyumpaatjidini. Ax kaꞌa tseꞌe du̱nu̱jávada vintso̱ veꞌe du̱ꞌatsó̱vdat.
40 E voltando, achou-os outra vez dormindo, porque os olhos deles estavam pesados; e não sabiam o que lhe responder.
41 Vanꞌit tseꞌe ña̱jkxnuva tsapko̱jtspa mutoojk nax. Ku veꞌe vyimpijtnuva, vanꞌit tseꞌe du̱nu̱u̱jmidinuva:
41 E, quando voltou pela terceira vez, Jesus lhes disse:
42 Pojtu̱kta je̱ts du̱jaꞌmda. Je̱ja xa veꞌe mye̱jtsni juuꞌ a̱tseꞌe xpá̱mup je̱m je̱ jayu kya̱ꞌmda juuꞌ a̱tseꞌe xtsoꞌoxpa̱jktup.
42 Levantem-se, vamos embora! Eis que o traidor se aproxima.
43 Ko̱jtspna tseꞌe je̱ Jesús vyeꞌna ku veꞌe je̱ Judas jye̱ꞌy, je̱ꞌe̱ts je̱ꞌe̱ veꞌe nu̱toꞌk je̱ ixpa̱jkpa juuꞌ veꞌe nu̱makme̱jtsk ijttu. Ax je̱ꞌe̱ ma̱a̱t tseꞌe nu̱may je̱ jayu je̱ yajkxy tsojx ma̱a̱t je̱ts je̱ ku̱p ma̱a̱t; je̱ teeꞌta̱jk je̱ vyintsa̱nda, je̱ tsaptu̱jkpit yakꞌixpa̱jkpata̱jkta, ma̱a̱t je̱ israeejlit je̱ myú̱jit jáyuda, je̱ꞌe̱ts je̱ꞌe̱ veꞌe ke̱jxju̱dup.
43 E logo, enquanto Jesus ainda falava, chegou Judas, um dos doze, e, com ele, uma multidão com espadas e porretes, vinda da parte dos principais sacerdotes, escribas e anciãos.
44 Je̱ Judas juuꞌ veꞌe je̱ Jesús je̱m je̱ jayu kya̱ꞌm du̱pa̱a̱mnup, myo̱o̱ydu tseꞌe je̱ nu̱jaꞌvin vintso̱ veꞌe du̱nu̱jávadat pa̱n pa̱n je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ Jesús, ax veꞌem tseꞌe du̱tónu̱t ax joꞌn je̱ jayu je̱ myujayu o̱o̱y du̱tuntsa̱k. Jidu̱ꞌu̱m tseꞌe du̱nu̱u̱jmi:
44 Ora, o traidor tinha dado a eles um sinal: “Aquele que eu beijar, é esse; prendam e levem-no com segurança.”
45 Ko̱jtspna tseꞌe je̱ Judas vyeꞌna, vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús du̱nu̱je̱ꞌy je̱tseꞌe du̱nu̱u̱jmi:
45 E logo que chegou, aproximando-se de Jesus, Judas disse: — Mestre! E o beijou.
46 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús yakmajch.
46 Então eles agarraram Jesus e o prenderam.
47 Vanꞌit tseꞌe toꞌk juuꞌ veꞌe je̱m ténip, je̱ꞌe̱ tseꞌe du̱yakpítsum je̱ yajkxy tsojx je̱tseꞌe du̱ku̱spojxji toꞌk adoꞌom je̱ tyaatsk juuꞌ veꞌe du̱toojnjip je̱ teeꞌ juuꞌ veꞌe du̱nu̱vintsa̱nika̱jxp je̱ teeꞌta̱jkta.
47 Nisto, um dos que estavam ali, sacando da espada, feriu o servo do sumo sacerdote e cortou-lhe a orelha.
48 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús je̱ jayu du̱nu̱u̱jmidi:
48 Jesus lhes disse:
49 Jó̱vum xa̱a̱j xa a̱tseꞌe tu̱nꞌit miits ma̱a̱tta ku a̱tseꞌe je̱ jayu tu̱nyakꞌixpu̱k je̱p ma̱ja̱ tsaptu̱jkp, kaꞌats a̱tseꞌe xmajtsti vanꞌit. Je̱ꞌe̱ ka̱jxts ya̱ꞌa̱ veꞌe jidu̱ꞌu̱m jyaty je̱tseꞌe tyónju̱t kyó̱tsju̱t juuꞌ veꞌe vaamp je̱p Kunuuꞌkx Jatyán ku̱jxp.
49 Todos os dias eu estava com vocês no templo, ensinando, e vocês não me prenderam; mas isto é para que se cumprissem as Escrituras.
50 Vanꞌit tseꞌe toꞌk ka̱ꞌa̱jyji je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk kyuke̱e̱kjidi, naaydum tseꞌe du̱yaktaandi.
50 Então todos o deixaram e fugiram.
51 Ax je̱m tseꞌe vyeꞌna toꞌk je̱ mootsk ónu̱k juuꞌ veꞌe je̱ Jesús du̱paꞌu̱xꞌo̱o̱kip, je̱ sábana ka̱kva̱pji, je̱tseꞌe yakmajch.
51 Um jovem, coberto unicamente com um lençol, seguia Jesus. Eles o agarraram,
52 Vanꞌitts je̱ꞌe̱ veꞌe du̱masa̱a̱k je̱ sábana je̱tseꞌe kyeek nu̱vaꞌajts a̱xvaꞌajts.
52 mas ele largou o lençol e fugiu nu.
53 Vanꞌit tseꞌe du̱yakna̱jkxti je̱ Jesús joma veꞌe je̱ teeꞌ juuꞌ veꞌe du̱nu̱vintsa̱nika̱jxp je̱ teeꞌta̱jkta. Je̱tseꞌe ñayꞌamojkika̱jxjidi je̱ teeꞌta̱jk je̱ vyintsa̱nda, je̱ israeejlit je̱ myú̱jit jáyuda, ma̱a̱t je̱ tsaptu̱jkpit yakꞌixpa̱jkpata̱jkta.
53 E levaram Jesus ao sumo sacerdote, e então se reuniram todos os principais sacerdotes, os anciãos e os escribas.
54 Jékum tseꞌe je̱ Pedro pyaꞌu̱xꞌo̱o̱kaja. Paje̱ꞌyjuts je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ Pedro je̱p je̱ teeꞌ tyaagujkp, je̱ teeꞌ juuꞌ veꞌe du̱nu̱vintsa̱nika̱jxp je̱ teeꞌta̱jkta. Vanꞌit tseꞌe je̱ Pedro yꞌa̱jxtk xaampa ma̱a̱t je̱ tsapta̱kmutoompata̱jk.
54 Pedro seguiu Jesus de longe até o interior do pátio do sumo sacerdote e estava assentado entre os servos, aquentando-se ao fogo.
55 Je̱ teeꞌta̱jk je̱ vyintsa̱nda ma̱a̱t nu̱jom pa̱n pa̱n jatyeꞌe du̱nu̱má̱jidup je̱p tsaptu̱jkp, yꞌíxtidupts je̱ꞌe̱ veꞌe vintso̱ veꞌe je̱ Jesús du̱yakjayꞌo̱o̱ꞌkjadat. Ax kaꞌa tseꞌe du̱mutaayvaaꞌtta.
55 E os principais sacerdotes e todo o Sinédrio procuravam algum testemunho contra Jesus para o condenar à morte, mas não achavam nada.
56 Nu̱may tseꞌe yꞌijtti pa̱n pa̱n jatyeꞌe je̱ Jesús du̱nu̱vampe̱jttu, ax kaꞌa tseꞌe ñayꞌake̱e̱gaja juuꞌ veꞌe kyo̱jtstup toꞌk jadoꞌk.
56 Pois muitos testemunhavam falsamente contra Jesus, mas os depoimentos não eram coerentes.
57 Ax je̱m tseꞌe juuꞌ veꞌe ténidup je̱tseꞌe je̱ Jesús du̱nu̱vampe̱jtti jidu̱ꞌu̱m:
57 E, levantando-se alguns, testemunhavam falsamente, dizendo:
58 ―Nmo̱tu xa a̱a̱tseꞌe ku veꞌe jidu̱ꞌu̱m vyaꞌañ: “Nyakkutó̱kiyup xa a̱ts ya̱ꞌa̱ veꞌe ya̱ ma̱ja̱ tsapta̱jk juuꞌ veꞌe jayu pu̱m; toojk xa̱a̱jts a̱tseꞌe mpa̱a̱mnuvat juuꞌ veꞌe ka jayu pú̱map.”
58 — Nós o ouvimos declarar: “Eu destruirei este santuário edificado por mãos humanas e, em três dias, construirei outro, não por mãos humanas.”
59 Ax ni veꞌema tseꞌe kyanayꞌake̱e̱gaja juuꞌ veꞌe kyo̱jtstup.
59 Nem assim o testemunho deles era coerente.
60 Vanꞌit tseꞌe je̱ teeꞌ juuꞌ veꞌe du̱nu̱vintsa̱nika̱jxp je̱ teeꞌta̱jkta, je̱ꞌe̱ tseꞌe teni je̱ja je̱ jayu vyinkujk je̱tseꞌe du̱ꞌamo̱tutu̱vi je̱ Jesús:
60 E, levantando-se o sumo sacerdote, no meio, perguntou a Jesus: — Você não diz nada em resposta ao que estes depõem contra você?
61 Ax ama̱ꞌa̱t tseꞌe je̱ Jesús tyaajñ, ni vinxu̱pa veꞌe kyahꞌatsa̱a̱jv. Vanꞌit tseꞌe je̱ teeꞌ yꞌamo̱tutú̱vijinuva:
61 Jesus, porém, guardou silêncio e nada respondeu. O sumo sacerdote tornou a interrogá-lo: — Você é o Cristo, o Filho do Deus Bendito?
62 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús yꞌatsa̱a̱jv:
62 Jesus respondeu:
63 Vanꞌit tseꞌe je̱ teeꞌ juuꞌ veꞌe du̱nu̱vintsa̱nika̱jxp je̱ teeꞌta̱jkta, je̱ꞌe̱ tseꞌe je̱ vyit natyuknu̱ka̱a̱ꞌtsvaatsju, je̱ꞌe̱ veꞌe du̱yaknu̱ke̱ꞌxnata̱jkip je̱ts kyo̱ꞌo̱yjaꞌvipeꞌe, je̱tseꞌe vyaajñ:
63 O sumo sacerdote, rasgando as suas vestes, disse: — Por que ainda precisamos de testemunhas?
64 Ta̱ xa veꞌe xꞌamo̱tunaxta vintso̱ veꞌe je̱ Nteꞌyam du̱vinko̱jtspét. ¿Vintso̱seꞌe xpayo̱ꞌo̱yda?
64 Vocês ouviram a blasfêmia. Qual é o parecer de vocês? E todos o julgaram réu de morte.
65 Vanꞌit tseꞌe du̱nu̱tsójidi je̱tseꞌe du̱vintsoomdi, je̱tseꞌe du̱tsiiꞌkti, je̱tseꞌe du̱nu̱u̱jmidi:
65 Alguns começaram a cuspir nele, a cobrir-lhe o rosto, a bater nele e a dizer-lhe: — Profetize! E os guardas davam-lhe bofetadas.
66 Ax avaꞌt tso̱ tseꞌe je̱ Pedro vyeꞌna je̱p taagujkp, je̱tseꞌe toꞌk je̱ ja̱jtspa ñu̱je̱ꞌyji, je̱ teeꞌts je̱ꞌe̱ veꞌe jya̱jtsjip vyeꞌna juuꞌ veꞌe du̱nu̱vintsa̱nika̱jxp je̱ teeꞌta̱jkta,
66 Estando Pedro embaixo no pátio, veio uma das empregadas do sumo sacerdote
67 je̱tseꞌe du̱ꞌix je̱ts je̱meꞌe je̱ Pedro du̱ma̱a̱txámy je̱ tsapta̱kmutoompata̱jkta. Ku veꞌe du̱vinꞌix, vanꞌit tseꞌe du̱nu̱u̱jmi:
67 e, vendo Pedro, que se aquecia, fixou os olhos nele e disse: — Você também estava com Jesus, o Nazareno.
68 Vanꞌit tseꞌe je̱ Pedro du̱kanatyukpa̱jkji. Jidu̱ꞌu̱m tseꞌe vyaajñ:
68 Mas ele negou, dizendo: — Não o conheço, nem compreendo o que você está falando. E saiu para o pórtico. E o galo cantou.
69 Vanꞌit tseꞌe je̱ ja̱jtspa je̱ Pedro du̱ꞌíxnuva je̱tseꞌe du̱nu̱u̱jmi je̱ jáyuda juuꞌ veꞌe je̱p veꞌnidup:
69 E a empregada, vendo-o, tornou a dizer aos que estavam ali: — Este é um deles.
70 Vanꞌit tseꞌe je̱ Pedro je̱ Jesús du̱kanatyukpa̱jkjinuva. Je̱tseꞌe ve̱e̱ꞌn je̱ it ñajxy je̱tseꞌe je̱ꞌe̱ juuꞌ veꞌe je̱p ténidup, je̱ꞌe̱ tseꞌe du̱nu̱u̱jmiko̱jtinuva je̱ Pedro:
70 Mas ele negou outra vez. E, pouco depois, os que estavam ali disseram outra vez a Pedro: — Com certeza você é um deles, porque também é galileu.
71 Vanꞌit tseꞌe je̱ Pedro yꞌatsa̱a̱jv:
71 Ele, porém, começou a praguejar e a jurar: — Não conheço esse homem de quem vocês estão falando!
72 Vanꞌit tseꞌe mume̱jtsk nax je̱ naꞌatseev yꞌayaaxy. Vanꞌit tseꞌe je̱ Pedro du̱jaaꞌmyejts vintso̱ veꞌe je̱ Jesús ña̱ꞌmu̱xji ku veꞌe vyaajñ: “Kaꞌanum tseꞌe je̱ naꞌatseev yꞌayaꞌaxy vye̱ꞌnat me̱jtsk nax, mutoojk náxipts a̱ts mitseꞌe xkanatyukpu̱kju̱ vye̱ꞌnat.” Ax je̱ꞌe̱ tseꞌe je̱ Pedro vyinmaay je̱tseꞌe yaaxy.
72 E no mesmo instante o galo cantou pela segunda vez. Então Pedro se lembrou da palavra que Jesus lhe tinha dito: “Antes que o galo cante duas vezes, você me negará três vezes.” E, caindo em si, começou a chorar.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 14, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.