Lucas 23
Ya̱ʼa̱ tseʼe je̱ nam ko̱jtstán juuʼ veʼe je̱ Nteʼyamˍ xyaktaajnjimdu je̱ nMa̱j Vintsá̱namda Jesucristo ka̱jx (MTONT) vs NTLH
1 Vanꞌit tseꞌe tyenika̱jxti je̱tseꞌe du̱yakna̱jkxti je̱ Jesús je̱m je̱ Pilato vyinkojkm.
1 Em seguida o grupo todo se levantou e levou Jesus para Pilatos.
2 Je̱m tseꞌe du̱nu̱xa̱ꞌa̱iꞌukvaandi. Jidu̱ꞌu̱m tseꞌe vyaandi:
2 Lá, começaram a acusá-lo, dizendo: — Pegamos este homem tentando fazer o nosso povo se revoltar, dizendo a eles que não pagassem impostos ao Imperador e afirmando que ele é o
3 Vanꞌit tseꞌe je̱ Pilato du̱ꞌamo̱tutu̱vi je̱ Jesús:
3 Aí Pilatos perguntou a Jesus: — Você é o rei dos judeus? Jesus respondeu:
4 Vanꞌit tseꞌe je̱ Pilato du̱nu̱u̱jmi je̱ teeꞌta̱jk je̱ vyintsa̱nda je̱ts je̱ nu̱may jayu:
4 Então Pilatos disse aos chefes dos sacerdotes e à multidão: — Não encontro nenhum motivo para condenar este homem.
5 Ax nu̱yojk tseꞌe du̱jaaꞌknu̱vampe̱jtti. Jidu̱ꞌu̱m tseꞌe vyaandi:
5 Mas eles insistiram: — Ele está causando desordem entre o povo em toda a Judeia. Ele começou na Galileia e agora chegou aqui.
6 Ku veꞌe je̱ Pilato du̱ꞌamo̱tunajxy, vanꞌit tseꞌe du̱ꞌamo̱tutu̱vi pa̱n galiléait jayu je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ Jesús.
6 Ouvindo isso, Pilatos perguntou: — Este homem é da Galileia?
7 Ku veꞌe yaknu̱u̱jmi je̱ts veꞌem, vanꞌit tseꞌe du̱kejx joma veꞌe je̱ Herodes, je̱ galiléait yakkutojkpa je̱ꞌe̱ veꞌe yꞌijt, je̱mts je̱ꞌe̱ veꞌe Jerusalén vyeꞌniva vanꞌit ku veꞌe je̱ xa̱a̱j tyunju̱.
7 Quando soube que Jesus era da região governada por Herodes, Pilatos o mandou para ele, pois Herodes também estava em Jerusalém naquela ocasião.
8 O̱o̱y tseꞌe tyunxo̱o̱jntk je̱ Herodes ku veꞌe je̱ Jesús du̱ꞌix, ku̱x jé̱mani veꞌe du̱jaꞌixuvaꞌañ ku veꞌe je̱ ka̱ts du̱mo̱tu je̱ts ti veꞌe tyuump kya̱jtsp je̱ts je̱ꞌe̱ veꞌe yꞌixuvaampy je̱tseꞌe je̱ Jesús je̱ ma̱jin du̱tónu̱t.
8 Herodes ficou muito contente quando viu Jesus, pois tinha ouvido falar a respeito dele e fazia muito tempo que queria vê-lo. Ele desejava ver Jesus fazer algum milagre.
9 May viijnts je̱ꞌe̱ veꞌe juuꞌ jaty du̱ꞌamo̱tutu̱vi; ax ni vinxu̱pa tseꞌe je̱ Jesús kyahꞌatso̱o̱jvji.
9 Então fez muitas perguntas a Jesus, mas ele não respondeu nada.
10 Je̱m tseꞌe vyeꞌniduva je̱ teeꞌta̱jk je̱ vyintsa̱nda ma̱a̱t je̱ tsaptu̱jkpit yakꞌixpa̱jkpata̱jk, je̱ꞌe̱ tseꞌe ma̱kk tunnu̱vampe̱jtju̱dup.
10 Os chefes dos sacerdotes e os mestres da Lei se apresentaram e fizeram acusações muito fortes contra Jesus.
11 Vanꞌit tseꞌe je̱ Herodes ma̱a̱t je̱ tyojpata̱jk du̱jomnu̱u̱jmidi du̱tinu̱u̱jmidi je̱ Jesús je̱tseꞌe du̱nu̱xiikti du̱tukxiikti. Vanꞌit tseꞌe du̱xo̱jxti ma̱a̱t je̱ o̱o̱jyit vit ax joꞌn je̱ yakkutojkpa ñaxya̱xju̱. Vanꞌit tseꞌe je̱ Herodes du̱tuknu̱ke̱jxu̱mpijtnuva je̱ Pilato.
11 Herodes e os seus soldados zombaram de Jesus e o trataram com desprezo. Puseram nele uma capa luxuosa e o mandaram de volta para Pilatos.
12 Je̱ xa̱a̱jjyam tseꞌe je̱ Pilato je̱ts je̱ Herodes ñayjaꞌviꞌukvaajnjidi, ku̱x namyuꞌe̱jkju̱dupeꞌe yꞌijtti.
12 Naquele dia Herodes e Pilatos, que antes eram inimigos, se tornaram amigos.
13 Vanꞌit tseꞌe je̱ Pilato du̱yakjayyaxmojkjidi je̱ teeꞌta̱jk je̱ vyintsa̱nda ma̱a̱t pa̱n pa̱n jatyeꞌe je̱ kutojku̱n du̱jaye̱jptup, ma̱a̱t je̱ nu̱may jayu,
13 Pilatos reuniu os chefes dos sacerdotes, os líderes judeus e o povo
14 je̱tseꞌe du̱nu̱u̱jmidi:
14 e disse: — Vocês me trouxeram este homem e disseram que ele estava atiçando o povo para fazer uma revolta. Pois eu já lhe fiz várias perguntas diante de todos vocês, mas não encontrei nele nenhuma culpa dessas coisas de que vocês o acusam.
15 kaꞌava veꞌe je̱ Herodes, ku̱x ta̱ xa a̱tseꞌe xtuknu̱ke̱jxu̱mpijtnuva. U̱xe̱ja tseꞌe xmó̱tuda, kaꞌats ya̱ꞌa̱ veꞌe tu̱du̱tún juuꞌ veꞌe je̱ o̱o̱ꞌku̱n du̱vinmajtsjup.
15 Herodes também não encontrou nada contra ele e por isso o mandou de volta para nós. Assim, é claro que este homem não fez nada que mereça a pena de morte.
16 Nyakjachaachpaaꞌtjupts a̱ts ya̱ꞌa̱ veꞌe, vanꞌitts a̱tseꞌe nmaso̱ꞌo̱ku̱t.
16 Eu vou mandar que ele seja chicoteado e depois o soltarei.
17 Ax vimpaascua xa̱a̱j tseꞌe je̱ Pilato du̱jajtymasa̱ꞌa̱k yꞌijt toꞌk je̱ poxu̱nta̱kjayu.
17 [Na Festa da Páscoa, Pilatos tinha o costume de soltar algum preso, a pedido do povo.]
18 Vanꞌit tseꞌe je̱ jayu yꞌaaꞌmitaakti, je̱tseꞌe vyaandi:
18 Aí toda a multidão começou a gritar: — Mata esse homem! Solta Barrabás para nós!
19 Je̱ꞌe̱ ka̱jx tseꞌe je̱ Barrabás yakpoxu̱nta̱kpu̱u̱jm ku̱xeꞌe je̱ jayu du̱yaknañu̱pojtu̱kju̱ je̱m kajpu̱n ka̱jxm je̱ts je̱ꞌe̱ ka̱jx ku veꞌe yakjayuꞌa̱a̱ꞌk.
19 Barrabás tinha sido preso por causa de uma revolta na cidade e por assassinato.
20 Jyatso̱jk tseꞌe je̱ Pilato je̱tseꞌe du̱maso̱ꞌo̱ku̱t je̱ Jesús, je̱ꞌe̱ ka̱jx tseꞌe du̱muko̱jtsnuva je̱ jayu jadoꞌk nax.
20 Então Pilatos, querendo soltar Jesus, falou outra vez com a multidão.
21 Ax nu̱yojk tseꞌe yꞌaaꞌmitaakti:
21 Mas eles gritavam mais ainda: — Crucifica! Crucifica!
22 Ax mutoojk nax tseꞌe je̱ Pilato jidu̱ꞌu̱m ña̱ꞌmu̱xjidi:
22 E Pilatos disse pela terceira vez: — Mas qual foi o crime dele? Não vejo neste homem nada que faça com que ele mereça a pena de morte. Vou mandar que ele seja chicoteado e depois o soltarei.
23 Ax nu̱yojkts je̱ꞌe̱ veꞌe du̱tunꞌamó̱tudi je̱tseꞌe cryuuzpé̱tu̱t je̱ Jesús. Ku̱x ma̱kkeꞌe o̱o̱y tyunko̱jtsti je̱ jáyuda je̱ts je̱ teeꞌta̱jk je̱ vyintsa̱nda, o̱ꞌyixju̱du tseꞌe juuꞌ veꞌe yꞌamó̱tudu,
23 Porém eles continuaram a gritar bem alto, pedindo que Jesus fosse crucificado; e a gritaria deles venceu.
24 je̱ꞌe̱ tseꞌe je̱ Pilato tyoon juuꞌ veꞌe je̱ jayu cho̱jktu.
24 Pilatos condenou Jesus à morte, como pediam.
25 Ax veꞌem tseꞌe du̱masa̱a̱k naspa̱ka je̱ jayu juuꞌ veꞌe poxu̱nta̱ktsu̱u̱ni je̱ꞌe̱ ka̱jx ku veꞌe je̱ jayu du̱yaknañu̱pojtu̱kji je̱ts je̱ꞌe̱ ka̱jx ku veꞌe yakjayuꞌa̱a̱ꞌk; ax je̱ Jesús, je̱m tseꞌe je̱ tojpa kya̱ꞌm du̱pa̱a̱mdini je̱tseꞌe du̱yakcruuzpé̱ttat.
25 E soltou o homem que eles queriam — aquele que havia sido preso por causa de revolta e de assassinato. E entregou Jesus para fazerem com ele o que quisessem.
26 Je̱m tseꞌe cruuzpe̱jtpa du̱yakna̱jkxta vyeꞌna je̱ Jesús, vanꞌit tseꞌe du̱majtsti toꞌk je̱ ciréneit jayu, Simón je̱ꞌe̱ veꞌe xya̱a̱j, je̱mts je̱ꞌe̱ veꞌe kam jo̱o̱tm cha̱a̱ꞌn, je̱tseꞌe du̱tukpaka̱a̱ydi je̱ Jesús je̱ cryuuz, je̱tseꞌe je̱ Jesús du̱yaktooꞌva̱jkti, je̱tseꞌe du̱yakꞌu̱xꞌo̱o̱kidi je̱ Simón ma̱a̱t je̱ cruz.
26 Então os soldados levaram Jesus. No caminho, eles encontraram um homem chamado Simão, da cidade de Cirene, que vinha do campo. Agarraram Simão e o obrigaram a carregar a cruz, seguindo atrás de Jesus.
27 Nu̱may tseꞌe je̱ jayu pyana̱jkxjidi je̱ts nu̱may je̱ ta̱ꞌa̱xta̱jk juuꞌ veꞌe yaaxtup tsaachvinmaaydup je̱ Jesús ka̱jx.
27 Uma grande multidão o seguia. Nela havia algumas mulheres que choravam e se lamentavam por causa dele.
28 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús vyaꞌku̱mpijt je̱tseꞌe ña̱ꞌmu̱xjidi:
28 Jesus virou-se para elas e disse:
29 ku̱x je̱ꞌyapeꞌe je̱ xa̱a̱j ku veꞌe je̱ jayu vyaꞌanu̱t: “Xo̱o̱n xa je̱ꞌe̱ veꞌeda pa̱n pa̱n jatyeꞌe pu̱m je̱tseꞌe je̱ ónu̱k du̱kajayé̱ptat je̱ts pa̱n pa̱n jatyeꞌe je̱ ónu̱k du̱katsa̱mkojkidup je̱ts pa̱n pa̱n jatyeꞌe ni vinꞌita kayakꞌonu̱ktsiꞌtstup.”
29 Porque chegarão os dias em que todos vão dizer: “Felizes as mulheres que nunca tiveram filhos, que nunca deram à luz e que nunca amamentaram!”
30 Vanꞌit tseꞌe je̱ jayu je̱ ko̱pk je̱ ke̱e̱ts du̱na̱a̱jmadat: “Naxka̱daꞌaku̱ yam a̱a̱ts nmiꞌkxm je̱ts a̱a̱tseꞌe xyoꞌotsu̱t.” Jidu̱ꞌu̱m tseꞌe du̱na̱a̱jmadat.
30 Chegará o tempo em que todos vão dizer às montanhas: “Caiam em cima de nós!” E dirão também aos montes: “Nos cubram!”
31 Pa̱n veꞌemeꞌe jyátu̱kada ku a̱tseꞌe nꞌit miits ma̱a̱tta, ¿ax ti tseꞌe jyaaꞌktóndap ku a̱tseꞌe nko̱o̱ꞌkꞌijtnit miits ma̱a̱tta? Veꞌem tseꞌe jyátu̱kadat ax joꞌn yaktún ku veꞌe je̱ tsoxk ku̱p tya̱a̱tsnit.
31 Porque, se isso tudo é feito quando a lenha está verde, o que acontecerá, então, quando ela estiver seca?
32 Yakna̱jkxtuva tseꞌe ma̱a̱t je̱ Jesús nu̱me̱jtsk juuꞌ veꞌe je̱ ma̱ja̱ to̱kin du̱toondu, veꞌem tseꞌe du̱tukmuyakꞌo̱o̱ꞌkadat.
32 Levaram também dois criminosos para serem mortos com Jesus.
33 Ku veꞌe jye̱ꞌydi joma veꞌe je̱ it juuꞌ veꞌe du̱xa̱a̱j Kuxútum, je̱m tseꞌe je̱ Jesús du̱yakcruuzpe̱jtti ma̱a̱t nu̱me̱jtsk je̱ to̱kin toompada, toꞌk je̱ja je̱ Jesús yꞌakaꞌyu̱n paꞌayi je̱ts jadoꞌk yꞌanaja̱paꞌayi.
33 Quando chegaram ao lugar chamado “A Caveira”, ali crucificaram Jesus e junto com ele os dois criminosos, um à sua direita e o outro à sua esquerda.
34 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús vyaajñ:
34 [Então Jesus disse: Em seguida, tirando a sorte com dados, os soldados repartiram entre si as roupas de Jesus.
35 Je̱m tseꞌe nu̱may je̱ jayu vyeꞌniduva je̱tseꞌe du̱ꞌixti juuꞌ veꞌe toojnju ko̱jtsju. Pa̱n pa̱n jatyeꞌe yakkutojktup, je̱ꞌe̱ tseꞌe du̱vinko̱jtspe̱jttu je̱ Jesús, je̱tseꞌe vyaandi:
35 O povo ficou ali olhando, e os líderes judeus zombavam de Jesus, dizendo: — Ele salvou os outros. Que salve a si mesmo, se é, de fato, o
36 Nay veꞌempa tseꞌe je̱ tojpata̱jk je̱ Jesús du̱nu̱xiikti du̱tukxiikti, du̱jomnu̱u̱jmidi du̱tinu̱u̱jmidi, je̱tseꞌe du̱vinkutá̱midi, je̱tseꞌe du̱tukꞌookti je̱ tsaaydum paꞌajk na̱ꞌo̱o̱k,
36 Os soldados também zombavam de Jesus. Chegavam perto dele e lhe ofereciam vinho comum
37 je̱tseꞌe du̱nu̱u̱jmidi:
37 e diziam: — Se você é o rei dos judeus, salve a você mesmo!
38 Ax je̱m tseꞌe je̱ Jesús cryuuz ko̱jm du̱pa̱a̱mdi toꞌk je̱ jatyán. Toojk ayookts je̱ꞌe̱ veꞌe jaꞌa: je̱ griego, je̱ latín, je̱ts je̱ hebreo. Jidu̱ꞌu̱meꞌe vyaꞌañ: “Ya̱ꞌa̱ xa veꞌe je̱ Israeejlit Jayu Yakkutojkpa.”
38 Na cruz, acima da sua cabeça, estavam escritas as seguintes palavras: “Este é o Rei dos Judeus”.
39 Nu̱toꞌk tseꞌe je̱ jayu juuꞌ veꞌe je̱m cruz ka̱jxm, vyinko̱jtspe̱jtpa tseꞌe je̱ Jesús. Jidu̱ꞌu̱m tseꞌe vyaajñ:
39 Um dos criminosos que estavam crucificados ali insultava Jesus, dizendo: — Você não é o Messias? Então salve a você mesmo e a nós também!
40 Ax tukna̱ꞌmu̱xju tseꞌe jadoꞌk je̱ myujatyooꞌ. Jidu̱ꞌu̱m tseꞌe ña̱ꞌmu̱xji:
40 Porém o outro o repreendeu, dizendo: — Você não
41 Nvinmajtsumjuvam xa u̱u̱ꞌmeꞌe ya̱ tsaachpaatu̱n juuꞌ veꞌe u̱xyam nyaknajxump ku̱x je̱ꞌe̱ xa veꞌe nkuve̱jtump ku veꞌe ntoꞌnum juuꞌ veꞌe ka ó̱yap; ax ya̱ jayu, ni ti tó̱kinats ya̱ꞌa̱ veꞌe du̱katún.
41 A nossa condenação é justa, e por isso estamos recebendo o castigo que nós merecemos por causa das coisas que fizemos; mas ele não fez nada de mau.
42 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús du̱nu̱u̱jmi:
42 Então disse: — Jesus, lembre de mim quando o senhor vier como Rei!
43 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús yꞌatso̱o̱jvji:
43 Jesus respondeu:
44 Kujk xa̱a̱j joꞌn tseꞌe vyeꞌna, vanꞌit tseꞌe nu̱jom je̱ it je̱ naax kyo̱o̱ꞌtsiku̱jx. Toojk yaaxp paatts je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ it yꞌijt ko̱o̱ꞌts.
44 Mais ou menos ao meio-dia o sol parou de brilhar, e uma escuridão cobriu toda a terra até as três horas da tarde.
45 Je̱ꞌe̱ ka̱jx tseꞌe veꞌem jyajty ku̱x vinko̱o̱ꞌtsi veꞌe je̱ aampa xa̱a̱j. Ka̱kojk tseꞌe kya̱a̱ꞌtsvaꞌkxy je̱ ata̱tyok juuꞌ veꞌe je̱p ma̱ja̱ tsaptu̱jkp tukꞌata̱tyuk je̱ it juuꞌ veꞌe je̱ kunooꞌkxu̱n munu̱yojk du̱ma̱a̱t.
45 E a cortina do Templo se rasgou pelo meio.
46 Ku veꞌe veꞌem jyajty, vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús ma̱kk kya̱jts. Jidu̱ꞌu̱m tseꞌe vyaajñ:
46 Aí Jesus gritou bem alto: Depois de dizer isso, ele morreu.
47 Je̱ tojpa juuꞌ veꞌe du̱nu̱vintsá̱nip nu̱mó̱kupx je̱ tojpata̱jk, ku je̱ꞌe̱ veꞌe du̱ꞌix juuꞌ veꞌe tu̱tyunju̱ tu̱kya̱tsju̱, vanꞌit tseꞌe je̱ Nteꞌyam du̱yakma̱ji du̱yakjaanchi je̱tseꞌe vyaajñ:
47 Quando o oficial do exército romano viu o que havia acontecido, deu glória a Deus, dizendo: — De fato, este homem era inocente!
48 Nu̱jom tseꞌe je̱ jayu juuꞌ veꞌe je̱m veꞌnidup je̱tseꞌe du̱ꞌixti juuꞌ veꞌe toojnju ko̱jtsju, kyo̱jxtu tseꞌe je̱ kyak ku̱xeꞌe du̱jo̱o̱ꞌkꞌamaꞌtjidini. Veꞌem tseꞌe ña̱jkxtini.
48 Todos os que estavam reunidos ali para assistir àquele espetáculo viram o que havia acontecido e voltaram para casa, batendo no peito em sinal de tristeza.
49 Ax nu̱jom tseꞌe je̱ jayu juuꞌ veꞌe je̱ Jesús du̱ꞌíxada yꞌijt, je̱ꞌe̱ ma̱a̱tta je̱ ta̱ꞌa̱xta̱jkta juuꞌ veꞌe pana̱jkxju̱du ku veꞌe je̱m galiléait yꞌit jo̱o̱tm cha̱a̱ꞌn, jékum jaty tseꞌe tyaandi je̱tseꞌe du̱ꞌixti juuꞌ jatyeꞌe toojnju ko̱jtsju.
49 Todos os amigos de Jesus e as mulheres que o tinham seguido desde a Galileia ficaram de longe, olhando tudo aquilo.
50 Je̱m tseꞌe yꞌijt toꞌk je̱ yaaꞌtya̱jk juuꞌ veꞌe o̱y jayu je̱ts tu̱v je̱ jyáyuvin je̱ jyoojntykin, José je̱ꞌe̱ veꞌe xya̱a̱j, arimatéait jayu. Je̱m je̱ꞌe̱ veꞌe judéait yꞌit jo̱o̱tm je̱ arimatéait kajpu̱n. Je̱ꞌe̱vats je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ José nu̱toꞌk je̱ꞌe̱da juuꞌ veꞌe du̱nu̱má̱jidup je̱p tsaptu̱jkp.
50 — ausente —
51 Je̱ José, yꞌaꞌixpts je̱ꞌe̱ veꞌe ku veꞌe je̱ Nteꞌyam je̱ kyutojku̱n du̱yakmiinnit, kyo̱ꞌo̱yjaꞌvits je̱ꞌe̱ veꞌe juuꞌ veꞌe tyoondu je̱ myujatyooꞌta̱jk.
51 — ausente —
52 Vanꞌit tseꞌe o̱jts du̱ꞌix je̱ Pilato je̱tseꞌe du̱ꞌamo̱tu je̱ Jesús je̱ ñiꞌkx je̱ kyo̱pk.
52 José foi e pediu a Pilatos o corpo de Jesus.
53 Ku veꞌe je̱m cruz ka̱jxm du̱yakvajntkni, vanꞌit tseꞌe toꞌk je̱ vit du̱tukvimpittni. Vanꞌit tseꞌe o̱jts du̱yaknaxta̱ka je̱p jótup juuꞌ veꞌe pú̱mani veꞌnip je̱p tsaja̱a̱tp; ni pá̱nanum tseꞌe je̱p kyayakpu̱m vyeꞌna.
53 Então tirou o corpo da cruz e o enrolou num lençol de linho. Depois o colocou num túmulo cavado na rocha, que nunca havia sido usado.
54 Je̱ xa̱a̱j tseꞌe vyeꞌna ku veꞌe je̱ jayu du̱ꞌapa̱a̱mdu̱ka je̱ po̱o̱ꞌkxtku̱n xa̱a̱j juuꞌ veꞌe jave̱e̱ꞌn du̱kapaatp.
54 Isso foi na sexta-feira, e já estava para começar o sábado.
55 Je̱ ta̱ꞌa̱xta̱jkta juuꞌ veꞌe je̱ Jesús du̱ma̱a̱ttso̱o̱ꞌndu je̱m Galilea, je̱ꞌe̱ tseꞌe du̱pana̱jkxtu je̱ José je̱tseꞌe o̱jts du̱ꞌixta joma veꞌe du̱yaknaxta̱jkidi je̱ Jesús je̱ ñiꞌkx je̱ kyo̱pk je̱tseꞌe du̱ꞌixti vintso̱ veꞌe du̱pa̱a̱mdi.
55 As mulheres que haviam seguido Jesus desde a Galileia foram com José e viram o túmulo e como Jesus tinha sido colocado ali.
56 Ku veꞌe jye̱ꞌydini je̱m tya̱kꞌam, yꞌapa̱a̱jmtkidu tseꞌe je̱ paꞌajk xooꞌkpa juuꞌ veꞌe ku̱du̱pa̱a̱jmjidi je̱ Jesús je̱ ñiꞌkx je̱ kyo̱pk. Ax yꞌamaaꞌyidu tseꞌe je̱ po̱o̱ꞌkxtku̱n xa̱a̱j ax joꞌn vyaꞌañ je̱ Moisés je̱ pyavaꞌnu̱n.
56 Depois voltaram para casa e prepararam perfumes e óleos para passar no corpo dele. E no sábado elas descansaram, conforme a
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 23, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.