Lucas 23

Ya̱ʼa̱ tseʼe je̱ nam ko̱jtstán juuʼ veʼe je̱ Nteʼyamˍ xyaktaajnjimdu je̱ nMa̱j Vintsá̱namda Jesucristo ka̱jx (MTONT) vs ACF

Sair da comparação
ACF Almeida Corrigida Fiel
1 Vanꞌit tseꞌe tyenika̱jxti je̱tseꞌe du̱yakna̱jkxti je̱ Jesús je̱m je̱ Pilato vyinkojkm.
1 E, levantando-se toda a multidão deles, o levaram a Pilatos.
2 Je̱m tseꞌe du̱nu̱xa̱ꞌa̱iꞌukvaandi. Jidu̱ꞌu̱m tseꞌe vyaandi:
2 E começaram a acusá-lo, dizendo: Havemos achado este pervertendo a nação, proibindo dar o tributo a César, e dizendo que ele mesmo é Cristo, o rei.
3 Vanꞌit tseꞌe je̱ Pilato du̱ꞌamo̱tutu̱vi je̱ Jesús:
3 E Pilatos perguntou-lhe, dizendo: Tu és o Rei dos Judeus? E ele, respondendo, disse-lhe: Tu o dizes.
4 Vanꞌit tseꞌe je̱ Pilato du̱nu̱u̱jmi je̱ teeꞌta̱jk je̱ vyintsa̱nda je̱ts je̱ nu̱may jayu:
4 E disse Pilatos aos principais dos sacerdotes, e à multidão: Não acho culpa alguma neste homem.
5 Ax nu̱yojk tseꞌe du̱jaaꞌknu̱vampe̱jtti. Jidu̱ꞌu̱m tseꞌe vyaandi:
5 Mas eles insistiam cada vez mais, dizendo: Alvoroça o povo ensinando por toda a Judéia, começando desde a Galiléia até aqui.
6 Ku veꞌe je̱ Pilato du̱ꞌamo̱tunajxy, vanꞌit tseꞌe du̱ꞌamo̱tutu̱vi pa̱n galiléait jayu je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ Jesús.
6 Então Pilatos, ouvindo falar da Galiléia perguntou se aquele homem era galileu.
7 Ku veꞌe yaknu̱u̱jmi je̱ts veꞌem, vanꞌit tseꞌe du̱kejx joma veꞌe je̱ Herodes, je̱ galiléait yakkutojkpa je̱ꞌe̱ veꞌe yꞌijt, je̱mts je̱ꞌe̱ veꞌe Jerusalén vyeꞌniva vanꞌit ku veꞌe je̱ xa̱a̱j tyunju̱.
7 E, sabendo que era da jurisdição de Herodes, remeteu-o a Herodes, que também naqueles dias estava em Jerusalém.
8 O̱o̱y tseꞌe tyunxo̱o̱jntk je̱ Herodes ku veꞌe je̱ Jesús du̱ꞌix, ku̱x jé̱mani veꞌe du̱jaꞌixuvaꞌañ ku veꞌe je̱ ka̱ts du̱mo̱tu je̱ts ti veꞌe tyuump kya̱jtsp je̱ts je̱ꞌe̱ veꞌe yꞌixuvaampy je̱tseꞌe je̱ Jesús je̱ ma̱jin du̱tónu̱t.
8 E Herodes, quando viu a Jesus, alegrou-se muito; porque havia muito que desejava vê-lo, por ter ouvido dele muitas coisas; e esperava que lhe veria fazer algum sinal.
9 May viijnts je̱ꞌe̱ veꞌe juuꞌ jaty du̱ꞌamo̱tutu̱vi; ax ni vinxu̱pa tseꞌe je̱ Jesús kyahꞌatso̱o̱jvji.
9 E interrogava-o com muitas palavras, mas ele nada lhe respondia.
10 Je̱m tseꞌe vyeꞌniduva je̱ teeꞌta̱jk je̱ vyintsa̱nda ma̱a̱t je̱ tsaptu̱jkpit yakꞌixpa̱jkpata̱jk, je̱ꞌe̱ tseꞌe ma̱kk tunnu̱vampe̱jtju̱dup.
10 E estavam os principais dos sacerdotes, e os escribas, acusando-o com grande veemência.
11 Vanꞌit tseꞌe je̱ Herodes ma̱a̱t je̱ tyojpata̱jk du̱jomnu̱u̱jmidi du̱tinu̱u̱jmidi je̱ Jesús je̱tseꞌe du̱nu̱xiikti du̱tukxiikti. Vanꞌit tseꞌe du̱xo̱jxti ma̱a̱t je̱ o̱o̱jyit vit ax joꞌn je̱ yakkutojkpa ñaxya̱xju̱. Vanꞌit tseꞌe je̱ Herodes du̱tuknu̱ke̱jxu̱mpijtnuva je̱ Pilato.
11 E Herodes, com os seus soldados, desprezou-o e, escarnecendo dele, vestiu-o de uma roupa resplandecente e tornou a enviá-lo a Pilatos.
12 Je̱ xa̱a̱jjyam tseꞌe je̱ Pilato je̱ts je̱ Herodes ñayjaꞌviꞌukvaajnjidi, ku̱x namyuꞌe̱jkju̱dupeꞌe yꞌijtti.
12 E no mesmo dia, Pilatos e Herodes entre si se fizeram amigos; pois dantes andavam em inimizade um com o outro.
13 Vanꞌit tseꞌe je̱ Pilato du̱yakjayyaxmojkjidi je̱ teeꞌta̱jk je̱ vyintsa̱nda ma̱a̱t pa̱n pa̱n jatyeꞌe je̱ kutojku̱n du̱jaye̱jptup, ma̱a̱t je̱ nu̱may jayu,
13 E, convocando Pilatos os principais dos sacerdotes, e os magistrados, e o povo,
14 je̱tseꞌe du̱nu̱u̱jmidi:
14 Disse-lhes: Haveis-me apresentado este homem como pervertedor do povo; e eis que, examinando-o na vossa presença, nenhuma culpa, das de que o acusais, acho neste homem.
15 kaꞌava veꞌe je̱ Herodes, ku̱x ta̱ xa a̱tseꞌe xtuknu̱ke̱jxu̱mpijtnuva. U̱xe̱ja tseꞌe xmó̱tuda, kaꞌats ya̱ꞌa̱ veꞌe tu̱du̱tún juuꞌ veꞌe je̱ o̱o̱ꞌku̱n du̱vinmajtsjup.
15 Nem mesmo Herodes, porque a ele vos remeti, e eis que não tem feito coisa alguma digna de morte.
16 Nyakjachaachpaaꞌtjupts a̱ts ya̱ꞌa̱ veꞌe, vanꞌitts a̱tseꞌe nmaso̱ꞌo̱ku̱t.
16 Castigá-lo-ei, pois, e soltá-lo-ei.
17 Ax vimpaascua xa̱a̱j tseꞌe je̱ Pilato du̱jajtymasa̱ꞌa̱k yꞌijt toꞌk je̱ poxu̱nta̱kjayu.
17 E era-lhe necessário soltar-lhes um pela festa.
18 Vanꞌit tseꞌe je̱ jayu yꞌaaꞌmitaakti, je̱tseꞌe vyaandi:
18 Mas toda a multidão clamou a uma, dizendo: Fora daqui com este, e solta-nos Barrabás.
19 Je̱ꞌe̱ ka̱jx tseꞌe je̱ Barrabás yakpoxu̱nta̱kpu̱u̱jm ku̱xeꞌe je̱ jayu du̱yaknañu̱pojtu̱kju̱ je̱m kajpu̱n ka̱jxm je̱ts je̱ꞌe̱ ka̱jx ku veꞌe yakjayuꞌa̱a̱ꞌk.
19 O qual fora lançado na prisão por causa de uma sedição feita na cidade, e de um homicídio.
20 Jyatso̱jk tseꞌe je̱ Pilato je̱tseꞌe du̱maso̱ꞌo̱ku̱t je̱ Jesús, je̱ꞌe̱ ka̱jx tseꞌe du̱muko̱jtsnuva je̱ jayu jadoꞌk nax.
20 Falou, pois, outra vez Pilatos, querendo soltar a Jesus.
21 Ax nu̱yojk tseꞌe yꞌaaꞌmitaakti:
21 Mas eles clamavam em contrário, dizendo: Crucifica-o, crucifica-o.
22 Ax mutoojk nax tseꞌe je̱ Pilato jidu̱ꞌu̱m ña̱ꞌmu̱xjidi:
22 Então ele, pela terceira vez, lhes disse: Mas que mal fez este? Não acho nele culpa alguma de morte. Castigá-lo-ei pois, e soltá-lo-ei.
23 Ax nu̱yojkts je̱ꞌe̱ veꞌe du̱tunꞌamó̱tudi je̱tseꞌe cryuuzpé̱tu̱t je̱ Jesús. Ku̱x ma̱kkeꞌe o̱o̱y tyunko̱jtsti je̱ jáyuda je̱ts je̱ teeꞌta̱jk je̱ vyintsa̱nda, o̱ꞌyixju̱du tseꞌe juuꞌ veꞌe yꞌamó̱tudu,
23 Mas eles instavam com grandes gritos, pedindo que fosse crucificado. E os seus gritos, e os dos principais dos sacerdotes, prevaleciam.
24 je̱ꞌe̱ tseꞌe je̱ Pilato tyoon juuꞌ veꞌe je̱ jayu cho̱jktu.
24 Então Pilatos julgou que devia fazer o que eles pediam.
25 Ax veꞌem tseꞌe du̱masa̱a̱k naspa̱ka je̱ jayu juuꞌ veꞌe poxu̱nta̱ktsu̱u̱ni je̱ꞌe̱ ka̱jx ku veꞌe je̱ jayu du̱yaknañu̱pojtu̱kji je̱ts je̱ꞌe̱ ka̱jx ku veꞌe yakjayuꞌa̱a̱ꞌk; ax je̱ Jesús, je̱m tseꞌe je̱ tojpa kya̱ꞌm du̱pa̱a̱mdini je̱tseꞌe du̱yakcruuzpé̱ttat.
25 E soltou-lhes o que fora lançado na prisão por uma sedição e homicídio, que era o que pediam; mas entregou Jesus à vontade deles.
26 Je̱m tseꞌe cruuzpe̱jtpa du̱yakna̱jkxta vyeꞌna je̱ Jesús, vanꞌit tseꞌe du̱majtsti toꞌk je̱ ciréneit jayu, Simón je̱ꞌe̱ veꞌe xya̱a̱j, je̱mts je̱ꞌe̱ veꞌe kam jo̱o̱tm cha̱a̱ꞌn, je̱tseꞌe du̱tukpaka̱a̱ydi je̱ Jesús je̱ cryuuz, je̱tseꞌe je̱ Jesús du̱yaktooꞌva̱jkti, je̱tseꞌe du̱yakꞌu̱xꞌo̱o̱kidi je̱ Simón ma̱a̱t je̱ cruz.
26 E quando o iam levando, tomaram um certo Simão, cireneu, que vinha do campo, e puseram-lhe a cruz às costas, para que a levasse após Jesus.
27 Nu̱may tseꞌe je̱ jayu pyana̱jkxjidi je̱ts nu̱may je̱ ta̱ꞌa̱xta̱jk juuꞌ veꞌe yaaxtup tsaachvinmaaydup je̱ Jesús ka̱jx.
27 E seguia-o grande multidão de povo e de mulheres, as quais batiam nos peitos, e o lamentavam.
28 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús vyaꞌku̱mpijt je̱tseꞌe ña̱ꞌmu̱xjidi:
28 Jesus, porém, voltando-se para elas, disse: Filhas de Jerusalém, não choreis por mim; chorai antes por vós mesmas, e por vossos filhos.
29 ku̱x je̱ꞌyapeꞌe je̱ xa̱a̱j ku veꞌe je̱ jayu vyaꞌanu̱t: “Xo̱o̱n xa je̱ꞌe̱ veꞌeda pa̱n pa̱n jatyeꞌe pu̱m je̱tseꞌe je̱ ónu̱k du̱kajayé̱ptat je̱ts pa̱n pa̱n jatyeꞌe je̱ ónu̱k du̱katsa̱mkojkidup je̱ts pa̱n pa̱n jatyeꞌe ni vinꞌita kayakꞌonu̱ktsiꞌtstup.”
29 Porque eis que hão de vir dias em que dirão: Bem-aventuradas as estéreis, e os ventres que não geraram, e os peitos que não amamentaram!
30 Vanꞌit tseꞌe je̱ jayu je̱ ko̱pk je̱ ke̱e̱ts du̱na̱a̱jmadat: “Naxka̱daꞌaku̱ yam a̱a̱ts nmiꞌkxm je̱ts a̱a̱tseꞌe xyoꞌotsu̱t.” Jidu̱ꞌu̱m tseꞌe du̱na̱a̱jmadat.
30 Então começarão a dizer aos montes: Caí sobre nós, e aos outeiros: Cobri-nos.
31 Pa̱n veꞌemeꞌe jyátu̱kada ku a̱tseꞌe nꞌit miits ma̱a̱tta, ¿ax ti tseꞌe jyaaꞌktóndap ku a̱tseꞌe nko̱o̱ꞌkꞌijtnit miits ma̱a̱tta? Veꞌem tseꞌe jyátu̱kadat ax joꞌn yaktún ku veꞌe je̱ tsoxk ku̱p tya̱a̱tsnit.
31 Porque, se ao madeiro verde fazem isto, que se fará ao seco?
32 Yakna̱jkxtuva tseꞌe ma̱a̱t je̱ Jesús nu̱me̱jtsk juuꞌ veꞌe je̱ ma̱ja̱ to̱kin du̱toondu, veꞌem tseꞌe du̱tukmuyakꞌo̱o̱ꞌkadat.
32 E também conduziram outros dois, que eram malfeitores, para com ele serem mortos.
33 Ku veꞌe jye̱ꞌydi joma veꞌe je̱ it juuꞌ veꞌe du̱xa̱a̱j Kuxútum, je̱m tseꞌe je̱ Jesús du̱yakcruuzpe̱jtti ma̱a̱t nu̱me̱jtsk je̱ to̱kin toompada, toꞌk je̱ja je̱ Jesús yꞌakaꞌyu̱n paꞌayi je̱ts jadoꞌk yꞌanaja̱paꞌayi.
33 E, quando chegaram ao lugar chamado a Caveira, ali o crucificaram, e aos malfeitores, um à direita e outro à esquerda.
34 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús vyaajñ:
34 E dizia Jesus: Pai, perdoa-lhes, porque não sabem o que fazem. E, repartindo as suas vestes, lançaram sortes.
35 Je̱m tseꞌe nu̱may je̱ jayu vyeꞌniduva je̱tseꞌe du̱ꞌixti juuꞌ veꞌe toojnju ko̱jtsju. Pa̱n pa̱n jatyeꞌe yakkutojktup, je̱ꞌe̱ tseꞌe du̱vinko̱jtspe̱jttu je̱ Jesús, je̱tseꞌe vyaandi:
35 E o povo estava olhando. E também os príncipes zombavam dele, dizendo: Aos outros salvou, salve-se a si mesmo, se este é o Cristo, o escolhido de Deus.
36 Nay veꞌempa tseꞌe je̱ tojpata̱jk je̱ Jesús du̱nu̱xiikti du̱tukxiikti, du̱jomnu̱u̱jmidi du̱tinu̱u̱jmidi, je̱tseꞌe du̱vinkutá̱midi, je̱tseꞌe du̱tukꞌookti je̱ tsaaydum paꞌajk na̱ꞌo̱o̱k,
36 E também os soldados o escarneciam, chegando-se a ele, e apresentando-lhe vinagre.
37 je̱tseꞌe du̱nu̱u̱jmidi:
37 E dizendo: Se tu és o Rei dos Judeus, salva-te a ti mesmo.
38 Ax je̱m tseꞌe je̱ Jesús cryuuz ko̱jm du̱pa̱a̱mdi toꞌk je̱ jatyán. Toojk ayookts je̱ꞌe̱ veꞌe jaꞌa: je̱ griego, je̱ latín, je̱ts je̱ hebreo. Jidu̱ꞌu̱meꞌe vyaꞌañ: “Ya̱ꞌa̱ xa veꞌe je̱ Israeejlit Jayu Yakkutojkpa.”
38 E também por cima dele, estava um título, escrito em letras gregas, romanas, e hebraicas: ESTE É O REI DOS JUDEUS.
39 Nu̱toꞌk tseꞌe je̱ jayu juuꞌ veꞌe je̱m cruz ka̱jxm, vyinko̱jtspe̱jtpa tseꞌe je̱ Jesús. Jidu̱ꞌu̱m tseꞌe vyaajñ:
39 E um dos malfeitores que estavam pendurados blasfemava dele, dizendo: Se tu és o Cristo, salva-te a ti mesmo, e a nós.
40 Ax tukna̱ꞌmu̱xju tseꞌe jadoꞌk je̱ myujatyooꞌ. Jidu̱ꞌu̱m tseꞌe ña̱ꞌmu̱xji:
40 Respondendo, porém, o outro, repreendia-o, dizendo: Tu nem ainda temes a Deus, estando na mesma condenação?
41 Nvinmajtsumjuvam xa u̱u̱ꞌmeꞌe ya̱ tsaachpaatu̱n juuꞌ veꞌe u̱xyam nyaknajxump ku̱x je̱ꞌe̱ xa veꞌe nkuve̱jtump ku veꞌe ntoꞌnum juuꞌ veꞌe ka ó̱yap; ax ya̱ jayu, ni ti tó̱kinats ya̱ꞌa̱ veꞌe du̱katún.
41 E nós, na verdade, com justiça, porque recebemos o que os nossos feitos mereciam; mas este nenhum mal fez.
42 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús du̱nu̱u̱jmi:
42 E disse a Jesus: Senhor, lembra-te de mim, quando entrares no teu reino.
43 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús yꞌatso̱o̱jvji:
43 E disse-lhe Jesus: Em verdade te digo que hoje estarás comigo no Paraíso.
44 Kujk xa̱a̱j joꞌn tseꞌe vyeꞌna, vanꞌit tseꞌe nu̱jom je̱ it je̱ naax kyo̱o̱ꞌtsiku̱jx. Toojk yaaxp paatts je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ it yꞌijt ko̱o̱ꞌts.
44 E era já quase a hora sexta, e houve trevas em toda a terra até à hora nona, escurecendo-se o sol;
45 Je̱ꞌe̱ ka̱jx tseꞌe veꞌem jyajty ku̱x vinko̱o̱ꞌtsi veꞌe je̱ aampa xa̱a̱j. Ka̱kojk tseꞌe kya̱a̱ꞌtsvaꞌkxy je̱ ata̱tyok juuꞌ veꞌe je̱p ma̱ja̱ tsaptu̱jkp tukꞌata̱tyuk je̱ it juuꞌ veꞌe je̱ kunooꞌkxu̱n munu̱yojk du̱ma̱a̱t.
45 E rasgou-se ao meio o véu do templo.
46 Ku veꞌe veꞌem jyajty, vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús ma̱kk kya̱jts. Jidu̱ꞌu̱m tseꞌe vyaajñ:
46 E, clamando Jesus com grande voz, disse: Pai, nas tuas mãos entrego o meu espírito. E, havendo dito isto, expirou.
47 Je̱ tojpa juuꞌ veꞌe du̱nu̱vintsá̱nip nu̱mó̱kupx je̱ tojpata̱jk, ku je̱ꞌe̱ veꞌe du̱ꞌix juuꞌ veꞌe tu̱tyunju̱ tu̱kya̱tsju̱, vanꞌit tseꞌe je̱ Nteꞌyam du̱yakma̱ji du̱yakjaanchi je̱tseꞌe vyaajñ:
47 E o centurião, vendo o que tinha acontecido, deu glória a Deus, dizendo: Na verdade, este homem era justo.
48 Nu̱jom tseꞌe je̱ jayu juuꞌ veꞌe je̱m veꞌnidup je̱tseꞌe du̱ꞌixti juuꞌ veꞌe toojnju ko̱jtsju, kyo̱jxtu tseꞌe je̱ kyak ku̱xeꞌe du̱jo̱o̱ꞌkꞌamaꞌtjidini. Veꞌem tseꞌe ña̱jkxtini.
48 E toda a multidão que se ajuntara a este espetáculo, vendo o que havia acontecido, voltava batendo nos peitos.
49 Ax nu̱jom tseꞌe je̱ jayu juuꞌ veꞌe je̱ Jesús du̱ꞌíxada yꞌijt, je̱ꞌe̱ ma̱a̱tta je̱ ta̱ꞌa̱xta̱jkta juuꞌ veꞌe pana̱jkxju̱du ku veꞌe je̱m galiléait yꞌit jo̱o̱tm cha̱a̱ꞌn, jékum jaty tseꞌe tyaandi je̱tseꞌe du̱ꞌixti juuꞌ jatyeꞌe toojnju ko̱jtsju.
49 E todos os seus conhecidos, e as mulheres que juntamente o haviam seguido desde a Galiléia, estavam de longe vendo estas coisas.
50 Je̱m tseꞌe yꞌijt toꞌk je̱ yaaꞌtya̱jk juuꞌ veꞌe o̱y jayu je̱ts tu̱v je̱ jyáyuvin je̱ jyoojntykin, José je̱ꞌe̱ veꞌe xya̱a̱j, arimatéait jayu. Je̱m je̱ꞌe̱ veꞌe judéait yꞌit jo̱o̱tm je̱ arimatéait kajpu̱n. Je̱ꞌe̱vats je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ José nu̱toꞌk je̱ꞌe̱da juuꞌ veꞌe du̱nu̱má̱jidup je̱p tsaptu̱jkp.
50 E eis que um homem por nome José, senador, homem de bem e justo,
51 Je̱ José, yꞌaꞌixpts je̱ꞌe̱ veꞌe ku veꞌe je̱ Nteꞌyam je̱ kyutojku̱n du̱yakmiinnit, kyo̱ꞌo̱yjaꞌvits je̱ꞌe̱ veꞌe juuꞌ veꞌe tyoondu je̱ myujatyooꞌta̱jk.
51 Que não tinha consentido no conselho e nos atos dos outros, de Arimatéia, cidade dos judeus, e que também esperava o reino de Deus;
52 Vanꞌit tseꞌe o̱jts du̱ꞌix je̱ Pilato je̱tseꞌe du̱ꞌamo̱tu je̱ Jesús je̱ ñiꞌkx je̱ kyo̱pk.
52 Esse, chegando a Pilatos, pediu o corpo de Jesus.
53 Ku veꞌe je̱m cruz ka̱jxm du̱yakvajntkni, vanꞌit tseꞌe toꞌk je̱ vit du̱tukvimpittni. Vanꞌit tseꞌe o̱jts du̱yaknaxta̱ka je̱p jótup juuꞌ veꞌe pú̱mani veꞌnip je̱p tsaja̱a̱tp; ni pá̱nanum tseꞌe je̱p kyayakpu̱m vyeꞌna.
53 E, havendo-o tirado, envolveu-o num lençol, e pô-lo num sepulcro escavado numa penha, onde ninguém ainda havia sido posto.
54 Je̱ xa̱a̱j tseꞌe vyeꞌna ku veꞌe je̱ jayu du̱ꞌapa̱a̱mdu̱ka je̱ po̱o̱ꞌkxtku̱n xa̱a̱j juuꞌ veꞌe jave̱e̱ꞌn du̱kapaatp.
54 E era o dia da preparação, e amanhecia o sábado.
55 Je̱ ta̱ꞌa̱xta̱jkta juuꞌ veꞌe je̱ Jesús du̱ma̱a̱ttso̱o̱ꞌndu je̱m Galilea, je̱ꞌe̱ tseꞌe du̱pana̱jkxtu je̱ José je̱tseꞌe o̱jts du̱ꞌixta joma veꞌe du̱yaknaxta̱jkidi je̱ Jesús je̱ ñiꞌkx je̱ kyo̱pk je̱tseꞌe du̱ꞌixti vintso̱ veꞌe du̱pa̱a̱mdi.
55 E as mulheres, que tinham vindo com ele da Galiléia, seguiram também e viram o sepulcro, e como foi posto o seu corpo.
56 Ku veꞌe jye̱ꞌydini je̱m tya̱kꞌam, yꞌapa̱a̱jmtkidu tseꞌe je̱ paꞌajk xooꞌkpa juuꞌ veꞌe ku̱du̱pa̱a̱jmjidi je̱ Jesús je̱ ñiꞌkx je̱ kyo̱pk. Ax yꞌamaaꞌyidu tseꞌe je̱ po̱o̱ꞌkxtku̱n xa̱a̱j ax joꞌn vyaꞌañ je̱ Moisés je̱ pyavaꞌnu̱n.
56 E, voltando elas, prepararam especiarias e ungüentos; e no sábado repousaram, conforme o mandamento.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 23, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.