Lucas 22

Ya̱ʼa̱ tseʼe je̱ nam ko̱jtstán juuʼ veʼe je̱ Nteʼyamˍ xyaktaajnjimdu je̱ nMa̱j Vintsá̱namda Jesucristo ka̱jx (MTONT) vs NVT

Sair da comparação
NVT Nova Versão Transformadora
1 Tá̱minup tseꞌe vyeꞌna je̱ xa̱a̱j ku veꞌe yakkay je̱ tsapkaaky juuꞌ veꞌe je̱ levadura du̱kama̱a̱t, je̱ pascua xa̱a̱jts je̱ꞌe̱ veꞌe.
1 A Festa dos Pães sem Fermento, também chamada de Páscoa, se aproximava.
2 Vanꞌit tseꞌe je̱ teeꞌta̱jk je̱ vyintsa̱nda ma̱a̱t je̱ tsaptu̱jkpit yakꞌixpa̱jkpata̱jk du̱ꞌixti du̱payo̱ꞌydi pa̱n vintso̱ veꞌe je̱ Jesús du̱yakjayꞌo̱o̱ꞌkjadat. Ax kaꞌa tseꞌe veꞌem du̱toondi je̱ja je̱ jayu vyinkujk ku̱x cha̱ꞌkidupeꞌe je̱ nu̱may jayu.
2 Os principais sacerdotes e mestres da lei tramavam uma forma de matar Jesus, mas tinham medo da reação do povo.
3 Vanꞌit tseꞌe je̱ Satanás tya̱jki je̱m je̱ Judas jyaꞌvin ka̱jxm, je̱ꞌe̱ juuꞌ veꞌe du̱xa̱a̱jiva Iscariote, je̱ꞌe̱ts je̱ꞌe̱ veꞌe nu̱toꞌk je̱ ixpa̱jkpa juuꞌ veꞌe nu̱makme̱jtsk ijttu.
3 Então Satanás entrou em Judas Iscariotes, um dos Doze,
4 Je̱ꞌe̱ tseꞌe o̱jts du̱ma̱a̱tnakyó̱tsjada je̱ teeꞌta̱jk je̱ vyintsa̱nda je̱ts je̱ tsaptu̱jkpit yakꞌixpa̱jkpata̱jk pa̱n vintso̱ veꞌe du̱pá̱mu̱t je̱ Jesús je̱m je̱ꞌe̱ kya̱ꞌmda.
4 e ele foi aos principais sacerdotes e aos capitães da guarda do templo para combinar a melhor maneira de lhes entregar Jesus.
5 Ax o̱o̱y tseꞌe du̱tuntukxo̱o̱jntkti je̱tseꞌe du̱tukvinvaꞌnidi je̱ts myo̱ꞌo̱dapeꞌe je̱ meen.
5 Eles ficaram muito satisfeitos e lhe prometeram dinheiro.
6 Ñu̱ꞌatso̱ꞌvi tseꞌe je̱ Judas. Vanꞌit tseꞌe du̱ꞌixtiꞌukvaajñ pa̱n vintso̱ veꞌe yꞌó̱yat je̱tseꞌe je̱ Jesús du̱pá̱mu̱t je̱m je̱ꞌe̱ kya̱ꞌmda ku veꞌe nu̱may je̱ jayu ma̱a̱t kyave̱ꞌnat je̱ Jesús.
6 Judas concordou e começou a procurar uma oportunidade de trair Jesus, para que o prendessem quando as multidões não estivessem por perto.
7 Ku veꞌe je̱ xa̱a̱j du̱paaty ku veꞌe yakkay je̱ tsapkaaky juuꞌ veꞌe je̱ levadura du̱kama̱a̱t je̱tseꞌe yakju̱ꞌkx je̱ carnero juuꞌ veꞌe yakꞌo̱o̱ꞌktup pascua xa̱a̱j,
7 Chegou o dia da Festa dos Pães sem Fermento, quando o cordeiro pascal era sacrificado.
8 vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús du̱kejx je̱ Pedro ma̱a̱t je̱ Juan, je̱tseꞌe vyaajñ:
8 Jesus mandou Pedro e João na frente e disse: “Vão e preparem a refeição da Páscoa, para que a comamos juntos”.
9 Vanꞌit tseꞌe yꞌamo̱tutú̱vijidi:
9 “Onde o senhor quer que a preparemos?”, perguntaram.
10 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús yꞌatso̱o̱jvjidi:
10 Ele respondeu: “Logo que vocês entrarem em Jerusalém, um homem carregando uma vasilha de água virá ao seu encontro. Sigam-no. Na casa onde ele entrar,
11 je̱ja tseꞌe je̱ kuta̱jk xna̱a̱jmadat: “Je̱ yakꞌixpa̱jkpa veꞌe vaamp: ¿Joma veꞌe je̱ it joma a̱tseꞌe ntukma̱a̱tyaknáxtat je̱ nꞌixpa̱jkpata̱jk je̱ pascua xa̱a̱j aꞌox?”
11 digam ao dono: ‘O Mestre pergunta: Onde fica o aposento no qual comerei a refeição da Páscoa com meus discípulos?’.
12 Vanꞌit tseꞌe mtukꞌíxjadat toꞌk je̱ ma̱ja̱ cuarto juuꞌ veꞌe je̱p mume̱jtsk nu̱ka̱vyet ku̱jxp, joma veꞌe puꞌuk avaada. Je̱p tseꞌe xꞌapa̱a̱mdu̱kadat je̱ aꞌox.
12 Ele os levará a uma sala grande no andar superior, que já estará arrumada. Preparem ali a refeição”.
13 Vanꞌit tseꞌe ña̱jkxti je̱tseꞌe du̱paatti nu̱jom ax joꞌn je̱ Jesús ña̱ꞌmu̱xjidi. Je̱tseꞌe du̱ꞌapa̱a̱jmtkidi je̱ pascua xa̱a̱j aꞌox.
13 Eles foram e encontraram tudo como Jesus tinha dito, e ali prepararam a refeição da Páscoa.
14 Ku veꞌe du̱paatni je̱ aꞌox aats, vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús je̱ ñu̱makme̱jtsk kuká̱tsivada du̱ma̱a̱tnajxy kaayva.
14 Quando chegou a hora, Jesus e seus apóstolos tomaram lugar à mesa.
15 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús ña̱ꞌmu̱xjidi:
15 Jesus disse: “Estava ansioso para comer a refeição da Páscoa com vocês antes do meu sofrimento.
16 ku̱x veꞌem xa a̱ts miitseꞌe nna̱a̱jmada je̱ts kaꞌa a̱tseꞌe nꞌukkaaynit ya̱ pascua xa̱a̱j aꞌox, vanꞌítnumeꞌe ku veꞌe jadoꞌk nax nkaꞌyumdinuvat je̱ aꞌox je̱m je̱ Nteꞌyam kyutojku̱n jo̱o̱tm.
16 Pois eu lhes digo agora que não voltarei a comê-la até que ela se cumpra no reino de Deus”.
17 Vanꞌit tseꞌe toꞌk je̱ tukꞌaꞌooguin du̱ka̱a̱jn, je̱tseꞌe je̱ Nteꞌyam du̱kuko̱jtsji, je̱tseꞌe vyaajñ:
17 Então tomou um cálice de vinho e agradeceu a Deus. Depois, disse: “Tomem isto e partilhem entre vocês.
18 ku̱x veꞌem xa a̱ts miitseꞌe nna̱a̱jmada je̱ts kaꞌa a̱tseꞌe nꞌukꞌooknuvat je̱ tsaaydum paꞌajk na̱a̱j, vanꞌítnumeꞌe ku veꞌe je̱ Nteꞌyam je̱ kyutojku̱n du̱yakmiinnit.
18 Pois não beberei vinho outra vez até que venha o reino de Deus”.
19 Vanꞌit tseꞌe du̱ka̱a̱jn je̱ tsapkaaky je̱tseꞌe je̱ Nteꞌyam du̱kuko̱jtsji. Vanꞌit tseꞌe du̱tojkvaꞌkxy, je̱tseꞌe du̱mo̱o̱ydi, je̱tseꞌe vyaajñ:
19 Tomou o pão e agradeceu a Deus. Depois, partiu-o e o deu aos discípulos, dizendo: “Este é o meu corpo, entregue por vocês. Façam isto em memória de mim”.
20 Ku veꞌe yꞌaꞌoxika̱jxti, vanꞌit tseꞌe du̱ko̱o̱mpa je̱ tukꞌaꞌooguin, je̱tseꞌe vyaajñ:
20 Depois da ceia, Jesus tomou o cálice de vinho e disse: “Este é o cálice da nova aliança, confirmada com o meu sangue, que é derramado como sacrifício por vocês.
21 ’Ax je̱ jayu juuꞌ a̱tseꞌe xpá̱mup je̱m je̱ jayu kya̱ꞌm juuꞌ a̱tseꞌe xtsoꞌoxpa̱jktup, je̱ꞌe̱ts a̱tseꞌe nma̱a̱tkaayp.
21 “Mas aqui, partilhando da mesa conosco, está o homem que vai me trair.
22 Ax je̱ꞌe̱mts a̱tseꞌe mpanu̱jkxp je̱ tooꞌ juuꞌ a̱tseꞌe je̱ Nteꞌyam xtuknu̱pa̱a̱jmtki, a̱ts, je̱ Jayu Juuꞌ veꞌe Nu̱pa̱a̱mdu̱ka Ijtp; ax ayo̱o̱ts je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ jyo̱o̱t je̱ jayu juuꞌ a̱tseꞌe xpá̱mup je̱m je̱ jayu kya̱ꞌm juuꞌ a̱tseꞌe xtsoꞌoxpa̱jktup.
22 Pois foi determinado que o Filho do Homem deve morrer. Mas que aflição espera aquele que o trair!”
23 Vanꞌit tseꞌe ñayꞌamo̱tutú̱vijidi vimpit atu̱j pa̱n pa̱n je̱ꞌe̱ nꞌiteꞌe.
23 Os discípulos perguntavam uns aos outros qual deles faria uma coisa dessas.
24 Vanꞌit tseꞌe ñakyo̱jtsvintso̱o̱jvjidi pa̱n pa̱neꞌe aje̱ꞌe̱jyjida du̱nu̱má̱jip.
24 Depois, começaram a discutir entre si qual deles era o mais importante.
25 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús ña̱ꞌmu̱xjidi:
25 Jesus lhes disse: “Neste mundo, os reis e os grandes homens exercem poder sobre o povo e, no entanto, são chamados de seus benfeitores.
26 Ax kaꞌats miitseꞌe mveꞌemada. Ku̱x pa̱n pa̱neꞌe miitsta du̱jaaꞌknu̱má̱jip, veꞌemts je̱ꞌe̱ veꞌe ñapyá̱mju̱t ax joꞌn je̱ toompa ku̱yꞌijt.
26 Entre vocês, porém, será diferente. Que o maior entre vocês ocupe a posição inferior, e o líder seja o servo.
27 Ku̱x ¿pa̱neꞌe du̱jaaꞌknu̱má̱jip, je̱ꞌe̱ juuꞌ veꞌe a̱jxtkp kaayva, ukpu̱ je̱ꞌe̱ juuꞌ veꞌe mutoojnjup? ¿Ka je̱ꞌe̱p nꞌiteꞌe juuꞌ veꞌe a̱jxtkp kaayva? Ax yájats a̱tseꞌe nꞌit miits ma̱a̱tta, nmutoondupts a̱ts miitseꞌeda.
27 Quem é mais importante, o que está à mesa ou o que serve? Não é aquele que está à mesa? Mas não aqui! Pois eu estou entre vocês como quem serve.
28 ’Miits xa veꞌe mꞌijttup a̱ts ma̱a̱t ku a̱tseꞌe je̱ ko̱ꞌo̱yjáyuvap xꞌukyakto̱kimpa̱kuvaꞌañ.
28 “Vocês permaneceram comigo durante meu tempo de provação.
29 Veꞌem ax joꞌn a̱tseꞌe je̱ nTeeꞌ xmo̱o̱jy je̱ kutojku̱n, nay veꞌemts a̱ts miitseꞌe nmo̱o̱yduva je̱ kutojku̱n je̱tseꞌe mꞌijttinit je̱m a̱ts nkutojku̱n jo̱o̱tm,
29 E, assim como meu Pai me concedeu um reino, eu agora lhes concedo o direito de
30 je̱ts a̱tseꞌe nma̱a̱tkáydat nma̱a̱tꞌooꞌktat, mꞌa̱jxtktuvapts miitseꞌeda je̱m kutojku̱n tsu̱u̱jntku̱n ka̱jxmda je̱tseꞌe xto̱kimpayo̱ꞌo̱ydat je̱ makme̱jtsk ja̱ka̱ꞌa̱ juuꞌ veꞌe je̱ israeejlit jáyuda.
30 comer e beber à minha mesa, em meu reino. Vocês se sentarão em tronos e julgarão as doze tribos de Israel”.
31 Ñu̱u̱jmiva tseꞌe je̱ Jesús je̱ Simón Pedro:
31 Então o Senhor disse: “Simão, Simão, Satanás pediu para peneirar cada um de vocês como trigo.
32 Ax ta̱ts a̱ts mitseꞌe nnu̱tsapka̱ts je̱ts ma̱kk mitseꞌe je̱ Nteꞌyam xjaanchjávat. Ax kuts mitseꞌe mnapya̱a̱jmjinuvat a̱ts ma̱a̱t, ko̱jtsmá̱kkats je̱ mꞌutsta je̱ mꞌajchta.
32 Contudo, supliquei em oração por você, Simão, para que sua fé não vacile. Portanto, quando tiver se arrependido e voltado para mim, fortaleça seus irmãos”.
33 Vanꞌit tseꞌe je̱ Simón Pedro ña̱ꞌmu̱xji:
33 Pedro disse: “Senhor, estou pronto a ir para a prisão, e até a morrer ao seu lado”.
34 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús ña̱ꞌmu̱xji:
34 Jesus, porém, respondeu: “Pedro, vou lhe dizer uma coisa: hoje, antes que o galo cante, você negará três vezes que me conhece”.
35 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús yꞌamo̱tutú̱vijidi:
35 Em seguida, Jesus lhes perguntou: “Quando eu os enviei para anunciar as boas-novas sem dinheiro, sem bolsa de viagem e sem sandálias extras, alguma coisa lhes faltou?”. “Não”, responderam eles.
36 Vanꞌit tseꞌe yaknu̱u̱jmidi:
36 Então ele disse: “Agora, porém, peguem dinheiro e uma bolsa de viagem. E, se não tiverem uma espada, vendam sua capa e comprem uma.
37 Ku̱x veꞌem xa a̱ts miitseꞌe nna̱a̱jmada je̱ts tun vinko̱pk je̱ꞌe̱ veꞌe je̱tseꞌe tyónju̱t juuꞌ veꞌe je̱ Kunuuꞌkx Jatyán kya̱jtsp a̱ts ka̱jx. Jidu̱ꞌu̱m tseꞌe vyaꞌañ: “Veꞌem tseꞌe yaktuujn ax joꞌn je̱ ma̱ja̱ to̱kin ku̱du̱tuujn.” Nu̱jom vinxu̱peꞌe javyet a̱ts ka̱jx, tónjup kó̱tsjupts je̱ꞌe̱ veꞌe.
37 Pois é necessário que se cumpra esta profecia a meu respeito: ‘Ele foi contado entre os rebeldes’. Sim, tudo que os profetas escreveram a meu respeito se cumprirá”.
38 Vanꞌitts je̱ꞌe̱ veꞌe vyaandi:
38 Eles responderam: “Senhor, temos aqui duas espadas”. “É suficiente”, disse ele.
39 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús pyítsum je̱p je̱tseꞌe ñu̱jkx je̱m Olivos Ko̱pk viindum, veꞌem ax joꞌn du̱tún yꞌijt, pana̱jkxju̱du tseꞌe je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk.
39 Então, acompanhado de seus discípulos, Jesus foi, como de costume, ao monte das Oliveiras.
40 Ku veꞌe jye̱ꞌydi joma veꞌe je̱ it, vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús ña̱ꞌmu̱xjidi:
40 Ao chegar, disse: “Orem para que vocês não cedam à tentação”.
41 Vanꞌit tseꞌe apu̱k ñu̱jkx jadoꞌk kaꞌachum, je̱tseꞌe kyo̱xkteni, je̱tseꞌe chapka̱jts.
41 Afastou-se a uma distância como de um arremesso de pedra, ajoelhou-se e orou:
42 Jidu̱ꞌu̱m tseꞌe vyaajñ:
42 “Pai, se queres, afasta de mim este cálice. Contudo, que seja feita a tua vontade, e não a minha”.
43 Vanꞌit tseꞌe toꞌk je̱ tsapjo̱o̱tmit ángeles kya̱daaky je̱tseꞌe kyo̱jtsmá̱kkiji.
43 Então apareceu um anjo do céu, que o fortalecia.
44 Ax ku tseꞌe o̱o̱y tyunꞌanooꞌkxini, vanꞌit tseꞌe nu̱yojk ma̱kk chapka̱jts, yaaxp aaj yaaxp jo̱o̱t, veꞌem tseꞌe je̱ pyúxu̱k ñaxka̱daaky ax joꞌn je̱ mú̱jit nu̱u̱ꞌpu̱n taꞌkxy ku̱yꞌijt joꞌn.
44 Ele orou com ainda mais fervor, e sua angústia era tanta que seu suor caía na terra como gotas de sangue.
45 Ku veꞌe chapko̱jtsku̱jx, vanꞌit tseꞌe vyimpijt joma veꞌe je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk, tá̱damts je̱ꞌe̱ veꞌeda je̱ tsooj pyatka̱jxjidini vyeꞌna je̱ꞌe̱ ka̱jx ku veꞌe je̱ tsaachvinmaꞌyu̱n yakꞌayonu̱kta̱jkijidini.
45 Por fim, ele se levantou, voltou aos discípulos e os encontrou dormindo, exaustos de tristeza.
46 Vanꞌit tseꞌe du̱nu̱u̱jmidi:
46 “Por que vocês dormem?”, perguntou ele. “Levantem-se e orem para que não cedam à tentação.”
47 Ko̱jtspna tseꞌe je̱ Jesús vyeꞌna ku veꞌe nu̱may je̱ jayu jye̱ꞌydi. Ax juuꞌ tseꞌe Judas du̱xa̱a̱j, je̱ꞌe̱ts je̱ꞌe̱ veꞌe nu̱toꞌk je̱ ixpa̱jkpa juuꞌ veꞌe nu̱makme̱jtsk ijttu, je̱ꞌe̱ tseꞌe du̱vintooꞌva̱jkip je̱ jáyuda. Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús du̱vinkuta̱mi je̱tseꞌe du̱tsuuꞌkx.
47 Enquanto Jesus ainda falava, chegou uma multidão conduzida por Judas, um dos Doze. Ele se aproximou de Jesus e o cumprimentou com um beijo.
48 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús ña̱ꞌmu̱xji:
48 Jesus, porém, lhe disse: “Judas, com um beijo você trai o Filho do Homem?”.
49 Ku veꞌe du̱ꞌixti ti veꞌe toojnjup ko̱jtsjup je̱ jáyuda juuꞌ veꞌe ijttu je̱ Jesús ma̱a̱t, vanꞌit tseꞌe du̱ꞌamo̱tutú̱vidi:
49 Quando aqueles que estavam com Jesus viram o que ia acontecer, disseram: “Senhor, devemos lutar? Trouxemos as espadas!”.
50 Vanꞌit tseꞌe nu̱toꞌk je̱ yꞌixpa̱jkpa du̱ku̱spojxji toꞌk je̱ yꞌakaꞌyu̱n taatsk juuꞌ veꞌe du̱toojnjip je̱ teeꞌ juuꞌ veꞌe du̱nu̱vintsa̱nika̱jxp je̱ teeꞌta̱jkta.
50 E um deles feriu o servo do sumo sacerdote, cortando-lhe a orelha direita.
51 Ax jidu̱ꞌu̱m tseꞌe je̱ Jesús ña̱ꞌmu̱xji:
51 Mas Jesus disse: “Basta!”. E, tocando a orelha do homem, curou-o.
52 Vanꞌit tseꞌe du̱nu̱u̱jmi je̱ teeꞌta̱jk je̱ vyintsa̱nda, je̱ tsapta̱kmutoompata̱jkta, ma̱a̱t je̱ israeejlit je̱ myú̱jit jáyuda, je̱ꞌe̱ juuꞌ veꞌe je̱ꞌydu je̱tseꞌe myajtsjidinit:
52 Então Jesus se dirigiu aos principais sacerdotes, aos capitães da guarda do templo e aos líderes do povo que tinham vindo buscá-lo: “Por acaso sou um revolucionário perigoso para que venham me prender com espadas e pedaços de pau?
53 Jó̱vum xa̱a̱j xa a̱tseꞌe tu̱nꞌit miits ma̱a̱tta je̱p ma̱ja̱ tsaptu̱jkp, kaꞌats a̱tseꞌe xmajtsti vanꞌit; ax u̱xyam tseꞌe je̱ Nteꞌyam myakjajtu̱xjada je̱ts a̱tseꞌe xmátstat, u̱xyam tseꞌe tyónju̱t kyó̱tsju̱t ax joꞌn du̱tso̱kta pa̱n pa̱n jatyeꞌe yakkutojktup je̱ja ako̱o̱ꞌts it ja̱a̱t.
53 Por que não me prenderam no templo? Todos os dias eu estava ali, ensinando. Mas esta é a hora de vocês, o tempo em que reina o poder das trevas”.
54 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús du̱majtsti je̱tseꞌe du̱yakna̱jkxti je̱p je̱ teeꞌ juuꞌ veꞌe du̱nu̱vintsa̱nika̱jxp je̱ teeꞌta̱jkta tya̱kꞌap, ax jékum tseꞌe je̱ Pedro pyaꞌu̱xꞌo̱o̱kaja.
54 Então eles o prenderam e o levaram à casa do sumo sacerdote. Pedro o seguiu de longe.
55 Je̱p tseꞌe je̱ tsapta̱kmutoompata̱jk taagujkp du̱pa̱a̱mdi je̱ ja̱a̱jn je̱tseꞌe du̱naaꞌa̱jxtkvítti, ax je̱p tseꞌe je̱ Pedro du̱ma̱a̱txámda.
55 Os guardas acenderam uma fogueira no meio do pátio e sentaram-se em volta, e Pedro sentou-se com eles.
56 Vanꞌit tseꞌe toꞌk je̱ ja̱jtspa yꞌixji ku veꞌe xyamy je̱tseꞌe du̱muꞌix du̱mupejt, je̱tseꞌe vyaajñ:
56 Uma criada o notou à luz da fogueira e começou a olhar fixamente para ele. Por fim, disse: “Este homem era um dos seguidores de Jesus!”.
57 Ax kaꞌa tseꞌe je̱ Pedro du̱natyukpa̱jkji je̱ Jesús. Jidu̱ꞌu̱m tseꞌe vyaajñ:
57 Mas Pedro negou, dizendo: “Mulher, eu nem o conheço!”.
58 Ve̱e̱ꞌn tseꞌe je̱ it ñajxy je̱tseꞌe jadoꞌk je̱ jayu yꞌíxjuva. Vanꞌit tseꞌe je̱ jayu vyaajñ:
58 Pouco depois, um homem olhou para ele e disse: “Você também é um deles!”. “Não sou!”, retrucou Pedro.
59 Toꞌk hora joꞌn tseꞌe je̱ it jyaaꞌknajxy, vanꞌit tseꞌe jadoꞌk je̱ jayu vyaampa:
59 Cerca de uma hora mais tarde, outro homem afirmou: “Com certeza esse aí também estava com ele, pois também é galileu!”.
60 Vanꞌit tseꞌe je̱ Pedro vyaajñ:
60 Pedro, porém, respondeu: “Homem, eu não sei do que você está falando”. E, no mesmo instante, o galo cantou.
61 Vanꞌit tseꞌe je̱ Ma̱ja̱ Vintsá̱n yꞌixu̱mpijt je̱tseꞌe je̱ Pedro du̱vinꞌix. Vanꞌit tseꞌe je̱ Pedro du̱jaaꞌmyejts je̱ts jidu̱ꞌu̱meꞌe je̱ Ma̱ja̱ Vintsá̱n ña̱ꞌmu̱xji: “Kaꞌanumeꞌe je̱ naꞌatseev u̱xyam ya̱ tsooj yꞌayaꞌaxy vye̱ꞌnat, mutoojk náxipts a̱ts mitseꞌe xkanatyukpu̱kju̱ vye̱ꞌnat.”
61 Então o Senhor se voltou e olhou para Pedro. E Pedro se lembrou das palavras dele: “Hoje, antes que o galo cante, você me negará três vezes”.
62 Vanꞌit tseꞌe je̱ Pedro pyítsumni je̱tseꞌe o̱o̱y tyuntsaachvinmaꞌyu̱nyaaxy.
62 E Pedro saiu dali, chorando amargamente.
63 Je̱ jáyuda pa̱n pa̱n jatyeꞌe je̱ Jesús du̱ꞌixꞌijttu, ñu̱xiiktu tyukxiiktu tseꞌe, je̱tseꞌe du̱tsiiꞌkti,
63 Os guardas encarregados de Jesus começaram a zombar dele e a bater nele.
64 du̱vintsoomdi, je̱tseꞌe du̱ꞌakupa̱ꞌkxidi, je̱tseꞌe vyaandi:
64 Vendaram seus olhos e diziam: “Profetize para nós! Quem foi que lhe bateu desta vez?”.
65 May nax tseꞌe du̱jaaꞌkvinko̱jtspe̱jtti.
65 E o insultavam de muitas outras maneiras.
66 Ku veꞌe je̱ it jyajtk, vanꞌit tseꞌe ñayꞌamojkijidi je̱ israeejlit je̱ myú̱jit jáyuda, je̱ teeꞌta̱jk je̱ vyintsa̱nda, ma̱a̱t je̱ tsaptu̱jkpit yakꞌixpa̱jkpata̱jkta, je̱tseꞌe du̱yakna̱jkxti je̱ Jesús joma veꞌe ñayꞌamókajada. Je̱p tseꞌe du̱nu̱u̱jmidi:
66 Ao amanhecer, todos os líderes do povo se reuniram, incluindo os principais sacerdotes e os mestres da lei. Jesus foi conduzido à presença desse conselho,
67 ―Vaajnja a̱a̱ts pa̱n mitseꞌe je̱ Cristo, juuꞌ veꞌe je̱ Nteꞌyam vyinko̱o̱n je̱tseꞌe yakkutojknit.
67 e eles perguntaram: “Diga-nos, você é o Cristo?”. Jesus respondeu: “Se eu lhes disser, de modo algum acreditarão em mim.
68 Pa̱n nꞌamo̱tutú̱vidupts a̱ts miitseꞌe juuꞌ, kaꞌats a̱tseꞌe xꞌatsó̱vdat je̱ts kaꞌats a̱tseꞌe xmaso̱ꞌo̱ktat.
68 E, se eu lhes fizer uma pergunta, não responderão.
69 U̱xyamts a̱tseꞌe ntsu̱u̱niꞌukvaꞌanu̱t je̱ja je̱ Nteꞌyam yꞌakaꞌyu̱n paꞌayi, juuꞌ veꞌe nu̱jom du̱ka̱ꞌmika̱jxp, a̱ts, je̱ Jayu Juuꞌ veꞌe Nu̱pa̱a̱mdu̱ka Ijtp.
69 Mas, de agora em diante, o Filho do Homem se sentará à direita do Deus Poderoso”.
70 Vanꞌit tseꞌe anañu̱joma yꞌamo̱tutú̱vijidi:
70 Todos gritaram: “Então você afirma que é o Filho de Deus?”. E ele respondeu: “Vocês dizem que eu sou”.
71 Vanꞌit tseꞌe vyaandi:
71 “Que necessidade temos de outras testemunhas?”, disseram eles. “Nós mesmos o ouvimos de sua boca!”

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 22, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.