Lucas 22
Ya̱ʼa̱ tseʼe je̱ nam ko̱jtstán juuʼ veʼe je̱ Nteʼyamˍ xyaktaajnjimdu je̱ nMa̱j Vintsá̱namda Jesucristo ka̱jx (MTONT) vs ACF
1 Tá̱minup tseꞌe vyeꞌna je̱ xa̱a̱j ku veꞌe yakkay je̱ tsapkaaky juuꞌ veꞌe je̱ levadura du̱kama̱a̱t, je̱ pascua xa̱a̱jts je̱ꞌe̱ veꞌe.
1 Estava, pois, perto a festa dos pães ázimos, chamada a páscoa.
2 Vanꞌit tseꞌe je̱ teeꞌta̱jk je̱ vyintsa̱nda ma̱a̱t je̱ tsaptu̱jkpit yakꞌixpa̱jkpata̱jk du̱ꞌixti du̱payo̱ꞌydi pa̱n vintso̱ veꞌe je̱ Jesús du̱yakjayꞌo̱o̱ꞌkjadat. Ax kaꞌa tseꞌe veꞌem du̱toondi je̱ja je̱ jayu vyinkujk ku̱x cha̱ꞌkidupeꞌe je̱ nu̱may jayu.
2 E os principais dos sacerdotes, e os escribas, andavam procurando como o matariam; porque temiam o povo.
3 Vanꞌit tseꞌe je̱ Satanás tya̱jki je̱m je̱ Judas jyaꞌvin ka̱jxm, je̱ꞌe̱ juuꞌ veꞌe du̱xa̱a̱jiva Iscariote, je̱ꞌe̱ts je̱ꞌe̱ veꞌe nu̱toꞌk je̱ ixpa̱jkpa juuꞌ veꞌe nu̱makme̱jtsk ijttu.
3 Entrou, porém, Satanás em Judas, que tinha por sobrenome Iscariotes, o qual era do número dos doze.
4 Je̱ꞌe̱ tseꞌe o̱jts du̱ma̱a̱tnakyó̱tsjada je̱ teeꞌta̱jk je̱ vyintsa̱nda je̱ts je̱ tsaptu̱jkpit yakꞌixpa̱jkpata̱jk pa̱n vintso̱ veꞌe du̱pá̱mu̱t je̱ Jesús je̱m je̱ꞌe̱ kya̱ꞌmda.
4 E foi, e falou com os principais dos sacerdotes, e com os capitães, de como lho entregaria;
5 Ax o̱o̱y tseꞌe du̱tuntukxo̱o̱jntkti je̱tseꞌe du̱tukvinvaꞌnidi je̱ts myo̱ꞌo̱dapeꞌe je̱ meen.
5 Os quais se alegraram, e convieram em lhe dar dinheiro.
6 Ñu̱ꞌatso̱ꞌvi tseꞌe je̱ Judas. Vanꞌit tseꞌe du̱ꞌixtiꞌukvaajñ pa̱n vintso̱ veꞌe yꞌó̱yat je̱tseꞌe je̱ Jesús du̱pá̱mu̱t je̱m je̱ꞌe̱ kya̱ꞌmda ku veꞌe nu̱may je̱ jayu ma̱a̱t kyave̱ꞌnat je̱ Jesús.
6 E ele concordou; e buscava oportunidade para lho entregar sem alvoroço.
7 Ku veꞌe je̱ xa̱a̱j du̱paaty ku veꞌe yakkay je̱ tsapkaaky juuꞌ veꞌe je̱ levadura du̱kama̱a̱t je̱tseꞌe yakju̱ꞌkx je̱ carnero juuꞌ veꞌe yakꞌo̱o̱ꞌktup pascua xa̱a̱j,
7 Chegou, porém, o dia dos ázimos, em que importava sacrificar a páscoa.
8 vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús du̱kejx je̱ Pedro ma̱a̱t je̱ Juan, je̱tseꞌe vyaajñ:
8 E mandou a Pedro e a João, dizendo: Ide, preparai-nos a páscoa, para que a comamos.
9 Vanꞌit tseꞌe yꞌamo̱tutú̱vijidi:
9 E eles lhe perguntaram: Onde queres que a preparemos?
10 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús yꞌatso̱o̱jvjidi:
10 E ele lhes disse: Eis que, quando entrardes na cidade, encontrareis um homem, levando um cântaro de água; segui-o até à casa em que ele entrar.
11 je̱ja tseꞌe je̱ kuta̱jk xna̱a̱jmadat: “Je̱ yakꞌixpa̱jkpa veꞌe vaamp: ¿Joma veꞌe je̱ it joma a̱tseꞌe ntukma̱a̱tyaknáxtat je̱ nꞌixpa̱jkpata̱jk je̱ pascua xa̱a̱j aꞌox?”
11 E direis ao pai de família da casa: O Mestre te diz: Onde está o aposento em que hei de comer a páscoa com os meus discípulos?
12 Vanꞌit tseꞌe mtukꞌíxjadat toꞌk je̱ ma̱ja̱ cuarto juuꞌ veꞌe je̱p mume̱jtsk nu̱ka̱vyet ku̱jxp, joma veꞌe puꞌuk avaada. Je̱p tseꞌe xꞌapa̱a̱mdu̱kadat je̱ aꞌox.
12 Então ele vos mostrará um grande cenáculo mobilado; aí fazei preparativos.
13 Vanꞌit tseꞌe ña̱jkxti je̱tseꞌe du̱paatti nu̱jom ax joꞌn je̱ Jesús ña̱ꞌmu̱xjidi. Je̱tseꞌe du̱ꞌapa̱a̱jmtkidi je̱ pascua xa̱a̱j aꞌox.
13 E, indo eles, acharam como lhes havia sido dito; e prepararam a páscoa.
14 Ku veꞌe du̱paatni je̱ aꞌox aats, vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús je̱ ñu̱makme̱jtsk kuká̱tsivada du̱ma̱a̱tnajxy kaayva.
14 E, chegada a hora, pôs-se à mesa, e com ele os doze apóstolos.
15 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús ña̱ꞌmu̱xjidi:
15 E disse-lhes: Desejei muito comer convosco esta páscoa, antes que padeça;
16 ku̱x veꞌem xa a̱ts miitseꞌe nna̱a̱jmada je̱ts kaꞌa a̱tseꞌe nꞌukkaaynit ya̱ pascua xa̱a̱j aꞌox, vanꞌítnumeꞌe ku veꞌe jadoꞌk nax nkaꞌyumdinuvat je̱ aꞌox je̱m je̱ Nteꞌyam kyutojku̱n jo̱o̱tm.
16 Porque vos digo que não a comerei mais até que ela se cumpra no reino de Deus.
17 Vanꞌit tseꞌe toꞌk je̱ tukꞌaꞌooguin du̱ka̱a̱jn, je̱tseꞌe je̱ Nteꞌyam du̱kuko̱jtsji, je̱tseꞌe vyaajñ:
17 E, tomando o cálice, e havendo dado graças, disse: Tomai-o, e reparti-o entre vós;
18 ku̱x veꞌem xa a̱ts miitseꞌe nna̱a̱jmada je̱ts kaꞌa a̱tseꞌe nꞌukꞌooknuvat je̱ tsaaydum paꞌajk na̱a̱j, vanꞌítnumeꞌe ku veꞌe je̱ Nteꞌyam je̱ kyutojku̱n du̱yakmiinnit.
18 Porque vos digo que já não beberei do fruto da vide, até que venha o reino de Deus.
19 Vanꞌit tseꞌe du̱ka̱a̱jn je̱ tsapkaaky je̱tseꞌe je̱ Nteꞌyam du̱kuko̱jtsji. Vanꞌit tseꞌe du̱tojkvaꞌkxy, je̱tseꞌe du̱mo̱o̱ydi, je̱tseꞌe vyaajñ:
19 E, tomando o pão, e havendo dado graças, partiu-o, e deu-lho, dizendo: Isto é o meu corpo, que por vós é dado; fazei isto em memória de mim.
20 Ku veꞌe yꞌaꞌoxika̱jxti, vanꞌit tseꞌe du̱ko̱o̱mpa je̱ tukꞌaꞌooguin, je̱tseꞌe vyaajñ:
20 Semelhantemente, tomou o cálice, depois da ceia, dizendo: Este cálice é o novo testamento no meu sangue, que é derramado por vós.
21 ’Ax je̱ jayu juuꞌ a̱tseꞌe xpá̱mup je̱m je̱ jayu kya̱ꞌm juuꞌ a̱tseꞌe xtsoꞌoxpa̱jktup, je̱ꞌe̱ts a̱tseꞌe nma̱a̱tkaayp.
21 Mas eis que a mão do que me trai está comigo à mesa.
22 Ax je̱ꞌe̱mts a̱tseꞌe mpanu̱jkxp je̱ tooꞌ juuꞌ a̱tseꞌe je̱ Nteꞌyam xtuknu̱pa̱a̱jmtki, a̱ts, je̱ Jayu Juuꞌ veꞌe Nu̱pa̱a̱mdu̱ka Ijtp; ax ayo̱o̱ts je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ jyo̱o̱t je̱ jayu juuꞌ a̱tseꞌe xpá̱mup je̱m je̱ jayu kya̱ꞌm juuꞌ a̱tseꞌe xtsoꞌoxpa̱jktup.
22 E, na verdade, o Filho do homem vai segundo o que está determinado; mas ai daquele homem por quem é traído!
23 Vanꞌit tseꞌe ñayꞌamo̱tutú̱vijidi vimpit atu̱j pa̱n pa̱n je̱ꞌe̱ nꞌiteꞌe.
23 E começaram a perguntar entre si qual deles seria o que havia de fazer isto.
24 Vanꞌit tseꞌe ñakyo̱jtsvintso̱o̱jvjidi pa̱n pa̱neꞌe aje̱ꞌe̱jyjida du̱nu̱má̱jip.
24 E houve também entre eles contenda, sobre qual deles parecia ser o maior.
25 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús ña̱ꞌmu̱xjidi:
25 E ele lhes disse: Os reis dos gentios dominam sobre eles, e os que têm autoridade sobre eles são chamados benfeitores.
26 Ax kaꞌats miitseꞌe mveꞌemada. Ku̱x pa̱n pa̱neꞌe miitsta du̱jaaꞌknu̱má̱jip, veꞌemts je̱ꞌe̱ veꞌe ñapyá̱mju̱t ax joꞌn je̱ toompa ku̱yꞌijt.
26 Mas não sereis vós assim; antes o maior entre vós seja como o menor; e quem governa como quem serve.
27 Ku̱x ¿pa̱neꞌe du̱jaaꞌknu̱má̱jip, je̱ꞌe̱ juuꞌ veꞌe a̱jxtkp kaayva, ukpu̱ je̱ꞌe̱ juuꞌ veꞌe mutoojnjup? ¿Ka je̱ꞌe̱p nꞌiteꞌe juuꞌ veꞌe a̱jxtkp kaayva? Ax yájats a̱tseꞌe nꞌit miits ma̱a̱tta, nmutoondupts a̱ts miitseꞌeda.
27 Pois qual é maior: quem está à mesa, ou quem serve? Porventura não é quem está à mesa? Eu, porém, entre vós sou como aquele que serve.
28 ’Miits xa veꞌe mꞌijttup a̱ts ma̱a̱t ku a̱tseꞌe je̱ ko̱ꞌo̱yjáyuvap xꞌukyakto̱kimpa̱kuvaꞌañ.
28 E vós sois os que tendes permanecido comigo nas minhas tentações.
29 Veꞌem ax joꞌn a̱tseꞌe je̱ nTeeꞌ xmo̱o̱jy je̱ kutojku̱n, nay veꞌemts a̱ts miitseꞌe nmo̱o̱yduva je̱ kutojku̱n je̱tseꞌe mꞌijttinit je̱m a̱ts nkutojku̱n jo̱o̱tm,
29 E eu vos destino o reino, como meu Pai mo destinou,
30 je̱ts a̱tseꞌe nma̱a̱tkáydat nma̱a̱tꞌooꞌktat, mꞌa̱jxtktuvapts miitseꞌeda je̱m kutojku̱n tsu̱u̱jntku̱n ka̱jxmda je̱tseꞌe xto̱kimpayo̱ꞌo̱ydat je̱ makme̱jtsk ja̱ka̱ꞌa̱ juuꞌ veꞌe je̱ israeejlit jáyuda.
30 Para que comais e bebais à minha mesa no meu reino, e vos assenteis sobre tronos, julgando as doze tribos de Israel.
31 Ñu̱u̱jmiva tseꞌe je̱ Jesús je̱ Simón Pedro:
31 Disse também o Senhor: Simão, Simão, eis que Satanás vos pediu para vos cirandar como trigo;
32 Ax ta̱ts a̱ts mitseꞌe nnu̱tsapka̱ts je̱ts ma̱kk mitseꞌe je̱ Nteꞌyam xjaanchjávat. Ax kuts mitseꞌe mnapya̱a̱jmjinuvat a̱ts ma̱a̱t, ko̱jtsmá̱kkats je̱ mꞌutsta je̱ mꞌajchta.
32 Mas eu roguei por ti, para que a tua fé não desfaleça; e tu, quando te converteres, confirma teus irmãos.
33 Vanꞌit tseꞌe je̱ Simón Pedro ña̱ꞌmu̱xji:
33 E ele lhe disse: Senhor, estou pronto a ir contigo até à prisão e à morte.
34 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús ña̱ꞌmu̱xji:
34 Mas ele disse: Digo-te, Pedro, que não cantará hoje o galo antes que três vezes negues que me conheces.
35 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús yꞌamo̱tutú̱vijidi:
35 E disse-lhes: Quando vos mandei sem bolsa, alforje, ou alparcas, faltou-vos porventura alguma coisa? Eles responderam: Nada.
36 Vanꞌit tseꞌe yaknu̱u̱jmidi:
36 Disse-lhes pois: Mas agora, aquele que tiver bolsa, tome-a, como também o alforje; e, o que não tem espada, venda a sua capa e compre-a;
37 Ku̱x veꞌem xa a̱ts miitseꞌe nna̱a̱jmada je̱ts tun vinko̱pk je̱ꞌe̱ veꞌe je̱tseꞌe tyónju̱t juuꞌ veꞌe je̱ Kunuuꞌkx Jatyán kya̱jtsp a̱ts ka̱jx. Jidu̱ꞌu̱m tseꞌe vyaꞌañ: “Veꞌem tseꞌe yaktuujn ax joꞌn je̱ ma̱ja̱ to̱kin ku̱du̱tuujn.” Nu̱jom vinxu̱peꞌe javyet a̱ts ka̱jx, tónjup kó̱tsjupts je̱ꞌe̱ veꞌe.
37 Porquanto vos digo que importa que em mim se cumpra aquilo que está escrito: E com os malfeitores foi contado. Porque o que está escrito de mim terá cumprimento.
38 Vanꞌitts je̱ꞌe̱ veꞌe vyaandi:
38 E eles disseram: Senhor, eis aqui duas espadas. E ele lhes disse: Basta.
39 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús pyítsum je̱p je̱tseꞌe ñu̱jkx je̱m Olivos Ko̱pk viindum, veꞌem ax joꞌn du̱tún yꞌijt, pana̱jkxju̱du tseꞌe je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk.
39 E, saindo, foi, como costumava, para o Monte das Oliveiras; e também os seus discípulos o seguiram.
40 Ku veꞌe jye̱ꞌydi joma veꞌe je̱ it, vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús ña̱ꞌmu̱xjidi:
40 E quando chegou àquele lugar, disse-lhes: Orai, para que não entreis em tentação.
41 Vanꞌit tseꞌe apu̱k ñu̱jkx jadoꞌk kaꞌachum, je̱tseꞌe kyo̱xkteni, je̱tseꞌe chapka̱jts.
41 E apartou-se deles cerca de um tiro de pedra; e, pondo-se de joelhos, orava,
42 Jidu̱ꞌu̱m tseꞌe vyaajñ:
42 Dizendo: Pai, se queres, passa de mim este cálice; todavia não se faça a minha vontade, mas a tua.
43 Vanꞌit tseꞌe toꞌk je̱ tsapjo̱o̱tmit ángeles kya̱daaky je̱tseꞌe kyo̱jtsmá̱kkiji.
43 E apareceu-lhe um anjo do céu, que o fortalecia.
44 Ax ku tseꞌe o̱o̱y tyunꞌanooꞌkxini, vanꞌit tseꞌe nu̱yojk ma̱kk chapka̱jts, yaaxp aaj yaaxp jo̱o̱t, veꞌem tseꞌe je̱ pyúxu̱k ñaxka̱daaky ax joꞌn je̱ mú̱jit nu̱u̱ꞌpu̱n taꞌkxy ku̱yꞌijt joꞌn.
44 E, posto em agonia, orava mais intensamente. E o seu suor tornou-se como grandes gotas de sangue, que corriam até ao chão.
45 Ku veꞌe chapko̱jtsku̱jx, vanꞌit tseꞌe vyimpijt joma veꞌe je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk, tá̱damts je̱ꞌe̱ veꞌeda je̱ tsooj pyatka̱jxjidini vyeꞌna je̱ꞌe̱ ka̱jx ku veꞌe je̱ tsaachvinmaꞌyu̱n yakꞌayonu̱kta̱jkijidini.
45 E, levantando-se da oração, veio para os seus discípulos, e achou-os dormindo de tristeza.
46 Vanꞌit tseꞌe du̱nu̱u̱jmidi:
46 E disse-lhes: Por que estais dormindo? Levantai-vos, e orai, para que não entreis em tentação.
47 Ko̱jtspna tseꞌe je̱ Jesús vyeꞌna ku veꞌe nu̱may je̱ jayu jye̱ꞌydi. Ax juuꞌ tseꞌe Judas du̱xa̱a̱j, je̱ꞌe̱ts je̱ꞌe̱ veꞌe nu̱toꞌk je̱ ixpa̱jkpa juuꞌ veꞌe nu̱makme̱jtsk ijttu, je̱ꞌe̱ tseꞌe du̱vintooꞌva̱jkip je̱ jáyuda. Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús du̱vinkuta̱mi je̱tseꞌe du̱tsuuꞌkx.
47 E, estando ele ainda a falar, surgiu uma multidão; e um dos doze, que se chamava Judas, ia adiante dela, e chegou-se a Jesus para o beijar.
48 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús ña̱ꞌmu̱xji:
48 E Jesus lhe disse: Judas, com um beijo trais o Filho do homem?
49 Ku veꞌe du̱ꞌixti ti veꞌe toojnjup ko̱jtsjup je̱ jáyuda juuꞌ veꞌe ijttu je̱ Jesús ma̱a̱t, vanꞌit tseꞌe du̱ꞌamo̱tutú̱vidi:
49 E, vendo os que estavam com ele o que ia suceder, disseram-lhe: Senhor, feriremos à espada?
50 Vanꞌit tseꞌe nu̱toꞌk je̱ yꞌixpa̱jkpa du̱ku̱spojxji toꞌk je̱ yꞌakaꞌyu̱n taatsk juuꞌ veꞌe du̱toojnjip je̱ teeꞌ juuꞌ veꞌe du̱nu̱vintsa̱nika̱jxp je̱ teeꞌta̱jkta.
50 E um deles feriu o servo do sumo sacerdote, e cortou-lhe a orelha direita.
51 Ax jidu̱ꞌu̱m tseꞌe je̱ Jesús ña̱ꞌmu̱xji:
51 E, respondendo Jesus, disse: Deixai-os; basta. E, tocando-lhe a orelha, o curou.
52 Vanꞌit tseꞌe du̱nu̱u̱jmi je̱ teeꞌta̱jk je̱ vyintsa̱nda, je̱ tsapta̱kmutoompata̱jkta, ma̱a̱t je̱ israeejlit je̱ myú̱jit jáyuda, je̱ꞌe̱ juuꞌ veꞌe je̱ꞌydu je̱tseꞌe myajtsjidinit:
52 E disse Jesus aos principais dos sacerdotes, e capitães do templo, e anciãos, que tinham ido contra ele: Saístes, como a um salteador, com espadas e varapaus?
53 Jó̱vum xa̱a̱j xa a̱tseꞌe tu̱nꞌit miits ma̱a̱tta je̱p ma̱ja̱ tsaptu̱jkp, kaꞌats a̱tseꞌe xmajtsti vanꞌit; ax u̱xyam tseꞌe je̱ Nteꞌyam myakjajtu̱xjada je̱ts a̱tseꞌe xmátstat, u̱xyam tseꞌe tyónju̱t kyó̱tsju̱t ax joꞌn du̱tso̱kta pa̱n pa̱n jatyeꞌe yakkutojktup je̱ja ako̱o̱ꞌts it ja̱a̱t.
53 Tenho estado todos os dias convosco no templo, e não estendestes as mãos contra mim, mas esta é a vossa hora e o poder das trevas.
54 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús du̱majtsti je̱tseꞌe du̱yakna̱jkxti je̱p je̱ teeꞌ juuꞌ veꞌe du̱nu̱vintsa̱nika̱jxp je̱ teeꞌta̱jkta tya̱kꞌap, ax jékum tseꞌe je̱ Pedro pyaꞌu̱xꞌo̱o̱kaja.
54 Então, prendendo-o, o levaram, e o puseram em casa do sumo sacerdote. E Pedro seguia-o de longe.
55 Je̱p tseꞌe je̱ tsapta̱kmutoompata̱jk taagujkp du̱pa̱a̱mdi je̱ ja̱a̱jn je̱tseꞌe du̱naaꞌa̱jxtkvítti, ax je̱p tseꞌe je̱ Pedro du̱ma̱a̱txámda.
55 E, havendo-se acendido fogo no meio do pátio, estando todos sentados, assentou-se Pedro entre eles.
56 Vanꞌit tseꞌe toꞌk je̱ ja̱jtspa yꞌixji ku veꞌe xyamy je̱tseꞌe du̱muꞌix du̱mupejt, je̱tseꞌe vyaajñ:
56 E como certa criada, vendo-o estar assentado ao fogo, pusesse os olhos nele, disse: Este também estava com ele.
57 Ax kaꞌa tseꞌe je̱ Pedro du̱natyukpa̱jkji je̱ Jesús. Jidu̱ꞌu̱m tseꞌe vyaajñ:
57 Porém, ele negou-o, dizendo: Mulher, não o conheço.
58 Ve̱e̱ꞌn tseꞌe je̱ it ñajxy je̱tseꞌe jadoꞌk je̱ jayu yꞌíxjuva. Vanꞌit tseꞌe je̱ jayu vyaajñ:
58 E, um pouco depois, vendo-o outro, disse: Tu és também deles. Mas Pedro disse: Homem, não sou.
59 Toꞌk hora joꞌn tseꞌe je̱ it jyaaꞌknajxy, vanꞌit tseꞌe jadoꞌk je̱ jayu vyaampa:
59 E, passada quase uma hora, um outro afirmava, dizendo: Também este verdadeiramente estava com ele, pois também é galileu.
60 Vanꞌit tseꞌe je̱ Pedro vyaajñ:
60 E Pedro disse: Homem, não sei o que dizes. E logo, estando ele ainda a falar, cantou o galo.
61 Vanꞌit tseꞌe je̱ Ma̱ja̱ Vintsá̱n yꞌixu̱mpijt je̱tseꞌe je̱ Pedro du̱vinꞌix. Vanꞌit tseꞌe je̱ Pedro du̱jaaꞌmyejts je̱ts jidu̱ꞌu̱meꞌe je̱ Ma̱ja̱ Vintsá̱n ña̱ꞌmu̱xji: “Kaꞌanumeꞌe je̱ naꞌatseev u̱xyam ya̱ tsooj yꞌayaꞌaxy vye̱ꞌnat, mutoojk náxipts a̱ts mitseꞌe xkanatyukpu̱kju̱ vye̱ꞌnat.”
61 E, virando-se o Senhor, olhou para Pedro, e Pedro lembrou-se da palavra do Senhor, como lhe havia dito: Antes que o galo cante hoje, me negarás três vezes.
62 Vanꞌit tseꞌe je̱ Pedro pyítsumni je̱tseꞌe o̱o̱y tyuntsaachvinmaꞌyu̱nyaaxy.
62 E, saindo Pedro para fora, chorou amargamente.
63 Je̱ jáyuda pa̱n pa̱n jatyeꞌe je̱ Jesús du̱ꞌixꞌijttu, ñu̱xiiktu tyukxiiktu tseꞌe, je̱tseꞌe du̱tsiiꞌkti,
63 E os homens que detinham Jesus zombavam dele, ferindo-o.
64 du̱vintsoomdi, je̱tseꞌe du̱ꞌakupa̱ꞌkxidi, je̱tseꞌe vyaandi:
64 E, vendando-lhe os olhos, feriam-no no rosto, e perguntavam-lhe, dizendo: Profetiza, quem é que te feriu?
65 May nax tseꞌe du̱jaaꞌkvinko̱jtspe̱jtti.
65 E outras muitas coisas diziam contra ele, blasfemando.
66 Ku veꞌe je̱ it jyajtk, vanꞌit tseꞌe ñayꞌamojkijidi je̱ israeejlit je̱ myú̱jit jáyuda, je̱ teeꞌta̱jk je̱ vyintsa̱nda, ma̱a̱t je̱ tsaptu̱jkpit yakꞌixpa̱jkpata̱jkta, je̱tseꞌe du̱yakna̱jkxti je̱ Jesús joma veꞌe ñayꞌamókajada. Je̱p tseꞌe du̱nu̱u̱jmidi:
66 E logo que foi dia ajuntaram-se os anciãos do povo, e os principais dos sacerdotes e os escribas, e o conduziram ao seu concílio, e lhe perguntaram:
67 ―Vaajnja a̱a̱ts pa̱n mitseꞌe je̱ Cristo, juuꞌ veꞌe je̱ Nteꞌyam vyinko̱o̱n je̱tseꞌe yakkutojknit.
67 És tu o Cristo? Dize-no-lo. Ele replicou: Se vo-lo disser, não o crereis;
68 Pa̱n nꞌamo̱tutú̱vidupts a̱ts miitseꞌe juuꞌ, kaꞌats a̱tseꞌe xꞌatsó̱vdat je̱ts kaꞌats a̱tseꞌe xmaso̱ꞌo̱ktat.
68 E também, se vos perguntar, não me respondereis, nem me soltareis.
69 U̱xyamts a̱tseꞌe ntsu̱u̱niꞌukvaꞌanu̱t je̱ja je̱ Nteꞌyam yꞌakaꞌyu̱n paꞌayi, juuꞌ veꞌe nu̱jom du̱ka̱ꞌmika̱jxp, a̱ts, je̱ Jayu Juuꞌ veꞌe Nu̱pa̱a̱mdu̱ka Ijtp.
69 Desde agora o Filho do homem se assentará à direita do poder de Deus.
70 Vanꞌit tseꞌe anañu̱joma yꞌamo̱tutú̱vijidi:
70 E disseram todos: Logo, és tu o Filho de Deus? E ele lhes disse: Vós dizeis que eu sou.
71 Vanꞌit tseꞌe vyaandi:
71 Então disseram: De que mais testemunho necessitamos? pois nós mesmos o ouvimos da sua boca.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 22, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.