Hebreus 6
Ya̱ʼa̱ tseʼe je̱ nam ko̱jtstán juuʼ veʼe je̱ Nteʼyamˍ xyaktaajnjimdu je̱ nMa̱j Vintsá̱namda Jesucristo ka̱jx (MTONT) vs NVI
1 Je̱ꞌe̱ ka̱jx tseꞌe, vaꞌan tseꞌe du̱toonkimda je̱ Nteꞌyam je̱ yꞌayook je̱tseꞌe veꞌem o̱y nmu̱jaꞌvimdat juuꞌ veꞌe je̱ Nteꞌyam cha̱jkp. Ka je̱ꞌe̱jyap tseꞌe ntoonkimdap juuꞌ veꞌe yaktukꞌíxumdu ku veꞌe je̱ Cristo njaanchjaꞌviꞌukvaꞌnumdi, ku̱x je̱peꞌe o̱o̱y juuꞌ jatyeꞌe tso̱jkjup je̱tseꞌe jyaaꞌkyaknu̱jávat. Ka je̱ꞌe̱jyap tseꞌe ntoonkimdap vintso̱ veꞌe du̱tsa̱k je̱tseꞌe je̱ jayu du̱maso̱o̱ktinit je̱ kyo̱ꞌo̱y joojntykinda je̱tseꞌe veꞌem kyatsaachpaaꞌttat xa̱ꞌma ka̱jx, vintso̱ veꞌe du̱tsa̱k je̱tseꞌe je̱ Nteꞌyam yakjaanchjávat,
1 Portanto, deixemos os ensinos elementares a respeito de Cristo e avancemos para a maturidade, sem lançar novamente o fundamento do arrependimento de atos que conduzem à morte, da fé em Deus,
2 je̱ jayu ña̱pé̱ttat, je̱ts pa̱n pa̱n jatyeꞌe du̱nu̱vinténidup je̱ jaanchjaꞌvivata̱jk, je̱ꞌe̱ tseꞌe je̱ jayu du̱tuknu̱kó̱ndap je̱ kya̱ꞌa̱j. Ka je̱ꞌe̱jyap tseꞌe njaanchjaꞌvimdap je̱ts joojntykpa̱jktinuvapeꞌe je̱ o̱o̱ꞌkpata̱jk je̱tseꞌe yakto̱kimpayo̱ꞌydinit, je̱meꞌe juuꞌ veꞌe yakmo̱o̱ydinup je̱ joojntykin juuꞌ veꞌe xa̱ꞌma ka̱jx ijtp, je̱m tseꞌe juuꞌ veꞌe yakmo̱o̱ydinup je̱ tsaachpaatu̱n juuꞌ veꞌe xa̱ꞌma ka̱jx ijtnup.
2 da instrução a respeito de batismos, da imposição de mãos, da ressurreição dos mortos e do juízo eterno.
3 Vaꞌan du̱toonkimda vintso̱ veꞌe o̱y nmu̱jaꞌvimdat juuꞌ veꞌe je̱ Nteꞌyam cha̱jkp. Ax veꞌem tseꞌe ntoꞌnumdat pa̱n vaampeꞌe je̱ Nteꞌyam.
3 Assim faremos, se Deus o permitir.
4 Kaꞌa tseꞌe yꞌukꞌo̱ꞌyini je̱tseꞌe pa̱n du̱yakvinmayu̱mpítu̱t je̱ jayu juuꞌ veꞌe je̱ Nteꞌyam du̱ko̱o̱ꞌkjaanchjaꞌvidinup. Je̱ Nteꞌyameꞌe je̱ vinmaꞌyu̱n mo̱o̱jyju̱du juuꞌ veꞌe tyú̱vam, ñu̱jaꞌviduts je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ maaꞌyu̱n juuꞌ veꞌe je̱ Nteꞌyam je̱ jayu tyoojnjip, jyaye̱jptu tseꞌe je̱ Espíritu Santo je̱m jyaꞌvin ka̱jxmda,
4 Ora para aqueles que uma vez foram iluminados, provaram o dom celestial, tornaram-se participantes do Espírito Santo,
5 ñu̱jaꞌviduts je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ts o̱y je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ Nteꞌyam je̱ kya̱ts je̱ yꞌayook, tukka̱daakju̱du tseꞌe je̱ ma̱kkin juuꞌ veꞌe miimpnum.
5 experimentaram a bondade da palavra de Deus e os poderes da era que há de vir,
6 Pa̱n kyo̱o̱ꞌkjaanchjaꞌvidinup tseꞌe je̱ Nteꞌyam, kaꞌa tseꞌe yꞌukꞌo̱ꞌyini je̱tseꞌe pa̱n du̱yakvinmayu̱mpijttinuvat je̱ jayu, ku̱x je̱ꞌe̱ veꞌe viinm du̱toondup ax joꞌn ku̱du̱yakcruuzpe̱jttinuva jadoꞌk nax je̱ Nteꞌyam je̱ yꞌOnu̱k.
6 e caíram, é impossível que sejam reconduzidos ao arrependimento; pois para si mesmos estão crucificando de novo o Filho de Deus, sujeitando-o à desonra pública.
7 Je̱ naax juuꞌ veꞌe du̱ꞌokta̱a̱tsp je̱ na̱a̱j vinnaajknáx tyuꞌuj je̱tseꞌe yakvinyuꞌuj yakvintún je̱tseꞌe tya̱ꞌmixju̱ o̱y, je̱ Nteꞌyamts je̱ꞌe̱ veꞌe du̱kunooꞌkxp.
7 Pois a terra que absorve a chuva, que cai freqüentemente e dá colheita proveitosa àqueles que a cultivam, recebe a bênção de Deus.
8 Ax pa̱n tum je̱ ápit tseꞌe pojtu̱kp je̱ts je̱ viijnk aajy ojts, kaꞌats je̱ꞌe̱ veꞌe tyun, naxtó̱yupts je̱ꞌe̱ veꞌe.
8 Mas a terra que produz espinhos e ervas daninhas, é inútil e logo será amaldiçoada. Seu fim é ser queimada.
9 Utsta ajchta utsta tsa̱ꞌa̱da, juuꞌ a̱tseꞌe o̱o̱y ntuntso̱jktup, ó̱yam a̱tseꞌe veꞌem tu̱nka̱ts, nayjaꞌvijinupts a̱tseꞌe tyu̱va je̱ts nu̱yojk o̱y je̱ꞌe̱ veꞌe juuꞌ veꞌe je̱ Nteꞌyam mtoꞌnu̱xjadap, veꞌem ax joꞌn du̱tuujnja pa̱n pa̱n jatyeꞌe yaktsa̱a̱kp.
9 Amados, mesmo falando dessa forma, estamos convictos de coisas melhores em relação a vocês, coisas próprias da salvação.
10 Pyaatyp yꞌake̱e̱guip xa je̱ꞌe̱ veꞌe juuꞌ veꞌe je̱ Nteꞌyam tyuump, kaꞌats je̱ꞌe̱ veꞌe du̱jaaꞌtyó̱ki je̱ yꞌo̱y je̱ꞌe̱ juuꞌ miitseꞌe mtoondu je̱tseꞌe xtuknu̱jaꞌvidi je̱ts mtso̱jktu veꞌe je̱ Nteꞌyam ku veꞌe je̱ jyayu xputa̱jkidi. U̱xyam paat tseꞌe veꞌem xtonda.
10 Deus não é injusto; ele não se esquecerá do trabalho de vocês e do amor que demonstraram por ele, pois ajudaram os santos e continuam a ajudá-los.
11 O̱o̱y a̱a̱tseꞌe ntuntsa̱k je̱ts miitseꞌe nu̱toꞌk nu̱toꞌk veꞌem xjaaꞌktóndat vanꞌit paat ku veꞌe je̱ Jesucristo myiinnuvat.
11 Queremos que cada um de vocês mostre essa mesma prontidão até o fim, para que tenham a plena certeza da esperança,
12 Kaꞌats a̱a̱tseꞌe ntsa̱k je̱tseꞌe mnooxꞌo̱o̱ꞌktat, je̱ꞌe̱ veꞌe mtóndap ax joꞌn je̱ꞌe̱da pa̱n pa̱n jatyeꞌe je̱ Nteꞌyam du̱jaanchjaꞌvidup je̱tseꞌe ta̱m ñaajkꞌítjada je̱ꞌe̱ ma̱a̱t, je̱ꞌe̱ tseꞌe du̱jaye̱jptinup je̱ o̱ꞌyin juuꞌ veꞌe je̱ Nteꞌyam tyukvinvaꞌnip nu̱jom je̱ꞌe̱da pa̱n pa̱n jatyeꞌe du̱toondup juuꞌ je̱ꞌe̱ veꞌe cha̱jkp.
12 de modo que vocês não se tornem negligentes, mas imitem aqueles que, por meio da fé e da paciência, recebem a herança prometida.
13 Ku xa veꞌe je̱ Nteꞌyam je̱ vaandu̱k du̱yaktaajñ ma̱a̱t je̱ Abraham, viinm tseꞌe ñaajknajxji ku̱x kaꞌa veꞌe pa̱n viijnk du̱nu̱ma̱ja pa̱n ka̱jxeꞌe ku̱du̱pu̱u̱jm je̱ vaandu̱k.
13 Quando Deus fez a sua promessa a Abraão, por não haver ninguém superior por quem jurar, jurou por si mesmo,
14 Jidu̱ꞌu̱m tseꞌe vyaajñ: “Vaampam xa a̱tseꞌe je̱ts o̱o̱y a̱ts mitseꞌe ntunkunooꞌkxu̱t je̱tseꞌe nu̱may je̱ tsaan je̱ ko̱o̱j xjayé̱pu̱t.” Jidu̱ꞌu̱m tseꞌe vyaajñ.
14 dizendo: "Esteja certo de que o abençoarei e farei seus descendentes numerosos".
15 Toꞌk aaj toꞌk jo̱o̱t tseꞌe je̱ Abraham du̱ꞌaꞌix je̱tseꞌe je̱ Nteꞌyam du̱kutyónu̱t je̱ ayook juuꞌ veꞌe tukvinvaꞌniju. Ax kyutyoon tseꞌe.
15 E foi assim que, depois de esperar pacientemente, Abraão alcançou a promessa.
16 Ku xa veꞌe je̱ jayu pa̱n du̱yaknaxta, je̱ꞌe̱ tseꞌe du̱yaknajxtup pa̱neꞌe nu̱yojk du̱nu̱má̱jip je̱ts kaꞌa je̱ꞌe̱ veꞌe viinm. Ax ku tseꞌe pa̱n tu̱du̱yaknaxta, kaꞌa tseꞌe je̱ viijnk ka̱ts yꞌukyo̱o̱nnit.
16 Os homens juram por alguém superior a si mesmos, e o juramento confirma o que foi dito, pondo fim a toda discussão.
17 Ku̱x tseꞌe je̱ Nteꞌyam du̱tsa̱k je̱tseꞌe je̱ jayu vaꞌajts du̱nu̱jávadat je̱ts ni je̱ vinꞌita veꞌe kyatíku̱tsu̱t juuꞌ veꞌe kyo̱jts, je̱ꞌe̱ ka̱jx tseꞌe ñaajknajxji ku veꞌe vyaajñ je̱ts kyutyónupeꞌe.
17 Querendo mostrar de forma bem clara a natureza imutável do seu propósito para com os herdeiros da promessa, Deus o confirmou com juramento,
18 Ya̱ me̱jtsk viijn tseꞌe juuꞌ veꞌe katiktsp, mutoꞌk viijn ku veꞌe je̱ Nteꞌyam viinm vyaajñ, je̱ts mume̱jtsk viijn ku veꞌe ñaajknajxji, ax kaꞌa tseꞌe je̱ Nteꞌyam tyaaya, ya̱ me̱jtsk viijn tseꞌe yaktoon je̱tseꞌe o̱o̱y ntunjo̱tꞌamá̱jimdat, u̱u̱ꞌmda, je̱ jayu juuꞌ veꞌe je̱ Nteꞌyam yꞌixp jyayejpp. Njaanchjaꞌvimdup tseꞌe je̱ts tónjup kó̱tsjup je̱ꞌe̱ veꞌe juuꞌ veꞌe je̱ Nteꞌyam xtukvinvaꞌnimdu.
18 para que, por meio de duas coisas imutáveis nas quais é impossível que Deus minta, sejamos firmemente encorajados, nós, que nos refugiamos nele para tomar posse da esperança a nós proposta.
19 Ku̱x veꞌem ax joꞌn je̱ pojxu̱n jo̱ꞌku̱n jyeꞌya joma veꞌe je̱ naax juuꞌ veꞌe je̱p na̱paꞌtkup je̱tseꞌe toꞌk viijn du̱yakꞌit je̱ barco, veꞌem tseꞌe nꞌijtumda je̱ Nteꞌyam ma̱a̱t je̱ꞌe̱ ka̱jx ku veꞌe nnu̱jaꞌvimda je̱ts xyaktso̱o̱kumdu veꞌe je̱ Jesucristo, juuꞌ veꞌe ijtp je̱m tsapjo̱o̱tm.
19 Temos esta esperança como âncora da alma, firme e segura, a qual adentra o santuário interior, por trás do véu,
20 Je̱m tseꞌe tya̱jki je̱tseꞌe yꞌit je̱ Nteꞌyam ma̱a̱t, je̱m joma veꞌe xnu̱ténimda. Ax veꞌem tseꞌe tyeeꞌta̱jki, xa̱ꞌma ka̱jxts je̱ꞌe̱ veꞌe tyeeꞌinit, teeꞌ je̱ꞌe̱ veꞌe juuꞌ veꞌe du̱nu̱vintsa̱nika̱jxp je̱ teeꞌta̱jkta, veꞌem je̱ꞌe̱ veꞌe ax joꞌn je̱ Melquisedec.
20 onde Jesus, que nos precedeu, entrou em nosso lugar, tornando-se sumo sacerdote para sempre, segundo a ordem de Melquisedeque.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Hebreus 6, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.