Atos 9

Ya̱ʼa̱ tseʼe je̱ nam ko̱jtstán juuʼ veʼe je̱ Nteʼyamˍ xyaktaajnjimdu je̱ nMa̱j Vintsá̱namda Jesucristo ka̱jx (MTONT) vs NAA

Sair da comparação
NAA Nova Almeida Atualizada 2017
1 Ax vintso̱ tseꞌe je̱ it ñaxy, kaꞌajyam tseꞌe je̱ Saulo du̱tukꞌatsa̱ꞌkiꞌatú̱va je̱ o̱o̱ꞌku̱n pa̱n pa̱n jatyeꞌe je̱ Ma̱ja̱ Vintsá̱n du̱jaanchjaꞌvidup. Je̱ꞌe̱ ka̱jx tseꞌe o̱jts du̱ꞌix je̱ teeꞌ juuꞌ veꞌe du̱nu̱vintsa̱nika̱jxp je̱ teeꞌta̱jkta.
1 Saulo, respirando ainda ameaças e morte contra os discípulos do Senhor, dirigiu-se ao sumo sacerdote
2 Je̱ꞌe̱ tseꞌe cha̱jkp je̱tseꞌe myo̱ꞌo̱ju̱t je̱ na̱k je̱tseꞌe ña̱jkxu̱t je̱m damaascovit kyajpu̱n ka̱jxm je̱tseꞌe je̱p chaptu̱jkpta du̱ꞌíxtat pa̱n pa̱n jatyeꞌe du̱pana̱jkxtup je̱ Ma̱ja̱ Vintsá̱n, veꞌem tseꞌe du̱yakjamyátsjadat je̱tseꞌe je̱m Jerusalén du̱yakna̱jkxtat, veꞌem je̱ yaaꞌtya̱jk veꞌem je̱ ta̱ꞌa̱xta̱jk.
2 e lhe pediu cartas para as sinagogas de Damasco, a fim de que, caso achasse alguns que eram do Caminho, tanto homens como mulheres, os levasse presos para Jerusalém.
3 Je̱e̱na tseꞌe tooꞌ aajy vyeꞌna, je̱ damaascovit kyajpu̱n mutá̱mani, vanꞌit tseꞌe tun toꞌmayji je̱ tsapjo̱o̱tmit ajajtk o̱o̱y tyunnu̱jajji tyunnu̱ta̱ꞌkxji.
3 Enquanto seguia pelo caminho, ao aproximar-se de Damasco, subitamente uma luz do céu brilhou ao seu redor.
4 Vanꞌit tseꞌe je̱ Saulo ñaxvipp je̱tseꞌe du̱ꞌamo̱tunajxy toꞌk je̱ ayook juuꞌ veꞌe vaan:
4 Ele caiu por terra e ouviu uma voz que lhe dizia:
5 Vanꞌit tseꞌe je̱ Saulo vyaajñ:
5 Ele perguntou: — Senhor, quem é você? E a resposta foi:
6 Vanꞌit tseꞌe je̱ Saulo cha̱ꞌkiku̱jx je̱tseꞌe vyaajñ:
6 Mas levante-se e entre na cidade, onde lhe dirão o que você deve fazer.
7 Je̱ Saulo je̱ myujatyooꞌda, vaꞌajts tsa̱ꞌkidupts je̱ꞌe̱ veꞌe ku̱x myó̱tudu veꞌe je̱ ayook; ax kaꞌa tseꞌe pa̱n du̱ꞌixti.
7 Os homens que viajavam com Saulo pararam emudecidos, ouvindo a voz, mas não vendo ninguém.
8 Vanꞌit tseꞌe je̱ Saulo pyojtu̱k. Ku veꞌe jyavinꞌixvaꞌkxy, kaꞌa tseꞌe yꞌukꞌixni. Vanꞌit tseꞌe je̱ myujatyooꞌ myajtsjidi je̱m kya̱ꞌm je̱tseꞌe pyavijtsjidi je̱m damaascovit kyajpu̱n ka̱jxm.
8 Então Saulo se levantou do chão e, abrindo os olhos, nada podia ver. E, guiando-o pela mão, levaram-no para Damasco.
9 Je̱m tseꞌe yꞌijt toojk xa̱a̱j, kaꞌa tseꞌe yꞌix, kaꞌa tseꞌe kyay yꞌuuꞌk.
9 Esteve três dias sem ver, durante os quais nada comeu, nem bebeu.
10 Je̱m tseꞌe damaascovit kyajpu̱n ka̱jxm yꞌijt toꞌk je̱ jaanchjaꞌviva juuꞌ veꞌe Ananías du̱xa̱a̱j, je̱ꞌe̱ tseꞌe je̱ Ma̱ja̱ Vintsá̱n yakꞌixju je̱tseꞌe ña̱ꞌmu̱xji:
10 Havia em Damasco um discípulo chamado Ananias. O Senhor lhe apareceu numa visão e disse: Ao que ele respondeu: — Eis-me aqui, Senhor!
11 Vanꞌit tseꞌe je̱ Ma̱ja̱ Vintsá̱n ña̱ꞌmu̱xji:
11 Então o Senhor lhe disse:
12 Ta̱ je̱ꞌe̱ veꞌe yakꞌixju̱ mta̱ka joma veꞌe yꞌit je̱tseꞌe je̱ mka̱ꞌa̱j xtuknu̱ká̱n je̱tseꞌe vyinꞌixpa̱jknuva.
12 e, numa visão, viu entrar um homem, chamado Ananias, e impor-lhe as mãos, para que recuperasse a vista.
13 Ku veꞌe je̱ Ananías du̱ꞌamo̱tunajxy, vanꞌit tseꞌe vyaajñ:
13 Ananias, porém, respondeu: — Senhor, de muitos tenho ouvido a respeito desse homem, quanto mal tem feito aos teus santos em Jerusalém.
14 ax yaja tseꞌe tu̱myets je̱ kutojku̱n ma̱a̱t juuꞌ veꞌe mo̱o̱jyju je̱ teeꞌta̱jk je̱ vyintsa̱nda, je̱tseꞌe du̱yakjamyátsju̱t du̱yakjachómju̱t nu̱jom pa̱n pa̱n jatyeꞌe mjaanchjaꞌvijidup.
14 E aqui em Damasco ele tem autorização dos principais sacerdotes para prender todos os que invocam o teu nome.
15 Ax jidu̱ꞌu̱m tseꞌe je̱ Ma̱ja̱ Vintsá̱n ña̱ꞌmu̱xji:
15 Mas o Senhor disse a Ananias:
16 A̱ts xa veꞌe ntuknu̱jávap je̱ts o̱o̱y a̱tseꞌe xtunkutsaachpaadat.
16 Pois eu mesmo vou mostrar a ele quanto deve sofrer pelo meu nome.
17 Vanꞌit tseꞌe je̱ Ananías ñu̱jkx je̱m je̱ jayu tya̱kꞌam joma veꞌe je̱ Saulo vyeꞌna. Ku veꞌe tya̱jki, vanꞌit tseꞌe je̱ kya̱ꞌa̱j du̱tuknu̱ka̱a̱jn je̱tseꞌe du̱nu̱u̱jmi:
17 Então Ananias foi e, entrando na casa, impôs as mãos sobre Saulo, dizendo: — Saulo, irmão, o Senhor Jesus, que apareceu a você no caminho para cá, me enviou para que você volte a ver e fique cheio do Espírito Santo.
18 Tun jatyji tseꞌe je̱ Saulo vyinvaatsji juuꞌ veꞌe veꞌem íxuvip ax joꞌn je̱ ajkx na̱meen, je̱tseꞌe vyinꞌixpa̱jknuva. Vanꞌit tseꞌe je̱ Saulo tyeni je̱tseꞌe ña̱pejt.
18 Imediatamente caíram dos olhos de Saulo umas coisas parecidas com escamas, e ele voltou a ver. A seguir, levantou-se e foi batizado.
19 Vanꞌit tseꞌe kyaajy yꞌuuk je̱tseꞌe myajuva̱jknuva. Je̱m tseꞌe ve̱e̱ꞌn je̱ it du̱yaknajxy damaascovit kyajpu̱n ka̱jxm ma̱a̱t je̱ꞌe̱da pa̱n pa̱n jatyeꞌe du̱jaanchjaꞌvidup je̱ Jesús.
19 E, depois de comer, sentiu-se fortalecido. Saulo permaneceu alguns dias com os discípulos em Damasco.
20 Je̱m tseꞌe je̱ Saulo kyaꞌamayꞌukvaajñ je̱p je̱ damaascovit chaptu̱jkpta, je̱ꞌe̱ tseꞌe yꞌavaꞌnip je̱ts je̱ Nteꞌyam je̱ yꞌOnu̱k je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ Jesús.
20 E logo, nas sinagogas, proclamava Jesus, afirmando que ele é o Filho de Deus.
21 Nu̱jom pa̱n pa̱n jatyeꞌe amo̱tunajxju̱du, atu̱va ato̱ki tseꞌe tyuntaandi, je̱tseꞌe ñayꞌamo̱tutú̱vijidi vimpit atu̱j:
21 Todos os que ouviam Saulo estavam atônitos e diziam: — Não é este o que exterminava em Jerusalém os que invocam o nome de Jesus e veio para cá precisamente para prender e levá-los aos principais sacerdotes?
22 Ax je̱ Saulo, yakma̱kkpa̱jkꞌata̱a̱tsnupts je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ kyaꞌamaꞌyu̱n je̱tseꞌe du̱yaknu̱ke̱ꞌxnatá̱ka je̱ts je̱ Jesús je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ Cristo, je̱ꞌe̱ juuꞌ veꞌe je̱ Nteꞌyam vyinko̱o̱n je̱tseꞌe yakkutojknit. Kaꞌa tseꞌe yꞌo̱ꞌyixjada vintso̱ veꞌe yꞌama̱a̱daagajadat je̱ israeejlit jayu juuꞌ veꞌe tsu̱u̱nidup je̱m Damasco.
22 Saulo, porém, mais e mais se fortalecia e confundia os judeus que moravam em Damasco, demonstrando que Jesus é o Cristo.
23 May xa̱a̱jani tseꞌe je̱ it ñaxy vyeꞌna je̱tseꞌe je̱ israeejlit jayu du̱ꞌukko̱jtsmojkti je̱tseꞌe je̱ Saulo ku̱du̱yakꞌo̱o̱ꞌkti,
23 Decorridos muitos dias, os judeus resolveram matar Saulo,
24 jó̱vum xa̱a̱j jó̱vum tsooj tseꞌe je̱ Saulo yakꞌaꞌix je̱ja kajpu̱n naaꞌpá̱ts aka̱ꞌaajy je̱tseꞌe ku̱du̱yakꞌo̱o̱ꞌkti. Ku veꞌe je̱ Saulo du̱nu̱jaꞌvi ti veꞌe tyonuvaandup,
24 mas ele ficou sabendo do plano deles. Dia e noite guardavam também os portões da cidade, para o matar.
25 vanꞌit tseꞌe je̱ jaanchjaꞌvivata̱jk pya̱a̱jmjidi je̱m tójum je̱tseꞌe ko̱o̱ꞌts ñasta̱ꞌyijidi je̱ja neꞌev viijn tso̱v juuꞌ veꞌe je̱ kajpu̱n tuknaaꞌpa̱tsꞌijtp, veꞌem tseꞌe je̱ Saulo kyeek.
25 Mas os discípulos de Saulo tomaram-no de noite e, colocando-o num cesto, desceram-no pela muralha.
26 Ku veꞌe je̱ Saulo jye̱ꞌy je̱m Jerusalén, jyama̱a̱tnayꞌamokavaajnju̱du tseꞌe je̱ jaanchjaꞌvivata̱jkta; ax tsa̱ꞌkidu tseꞌe nu̱jomda ku̱x kaꞌa veꞌe du̱jaanchjávada je̱ts jyaanchjaꞌvinup je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ Jesús.
26 Quando chegou a Jerusalém, Saulo procurou juntar-se aos discípulos de Jesus. Porém todos tinham medo dele, não acreditando que ele fosse discípulo.
27 Ax je̱ Bernabé tseꞌe du̱tuknu̱vo̱o̱v je̱ kuká̱tsivada, vanꞌit tseꞌe du̱tukmumaajntykti vintso̱ veꞌe je̱ Saulo du̱ꞌix je̱ Ma̱ja̱ Vintsá̱n je̱ja tooꞌ aajy, vintso̱ veꞌe je̱ Nteꞌyam myuko̱jtsji, je̱ts vintso̱ veꞌe je̱ Saulo ma̱kk aaj ma̱kk jo̱o̱t je̱ Jesús jye̱ꞌe̱ du̱tukkaꞌamaayni je̱m damaascovit kyajpu̱n ka̱jxm.
27 Mas Barnabé, tomando-o consigo, levou-o aos apóstolos. Contou-lhes como Saulo tinha visto o Senhor no caminho, e que o Senhor tinha falado com ele. Também contou como, em Damasco, Saulo tinha pregado ousadamente em nome de Jesus.
28 Vanꞌit tseꞌe je̱ Saulo tyaajñ je̱m Jerusalén, je̱ꞌe̱ veꞌe mya̱a̱tnajxyp mya̱a̱tta̱jkip, kajaꞌvina katsa̱ꞌkina tseꞌe je̱ Ma̱ja̱ Vintsá̱n jye̱ꞌe̱ je̱ jayu du̱tuknu̱jávada
28 E Saulo ficou com eles em Jerusalém, entrando e saindo, pregando ousadamente em nome do Senhor.
29 je̱tseꞌe du̱ma̱a̱tnakyo̱jtsvintsá̱vju̱ je̱ israeejlit jayu juuꞌ veꞌe je̱ griego aaj du̱ko̱jtstup. Ax kaꞌa tseꞌe du̱kuva̱jkti je̱ ayook juuꞌ veꞌe je̱ Saulo kyo̱jts, je̱ꞌe̱ ka̱jx tseꞌe du̱ꞌuknu̱pa̱a̱jmtkidi je̱tseꞌe je̱ Saulo ku̱du̱yakꞌo̱o̱ꞌkti.
29 Falava e discutia com os helenistas, mas eles procuravam matá-lo.
30 Ku tseꞌe je̱ jaanchjaꞌvivata̱jk du̱nu̱jaꞌvidi, vanꞌit tseꞌe je̱ Saulo du̱yakna̱jkxti je̱m Cesarea je̱tseꞌe du̱pake̱jxti je̱m taarsovit kyajpu̱n ka̱jxm.
30 Quando isto chegou ao conhecimento dos irmãos, levaram Saulo até Cesareia e dali o enviaram para Tarso.
31 Vanꞌit tseꞌe o̱y jo̱o̱t chu̱u̱nidini nu̱jom pa̱n pa̱n jatyeꞌe du̱jaanchjaꞌvidu je̱ Jesucristo je̱m judéait je̱ts galiléait je̱ts samaariait yꞌit jo̱o̱tmda, veꞌem tseꞌe ñu̱máyada je̱tseꞌe je̱ jyo̱o̱t je̱ jyaꞌvin mya̱kkpa̱jkꞌata̱ꞌa̱tsta je̱ Jesús ma̱a̱t, vyinjaꞌvidup vyintsa̱ꞌkidupts je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ Ma̱ja̱ Vintsá̱n je̱tseꞌe je̱ Espíritu Santo yakjo̱tꞌamá̱jajada.
31 Assim, a igreja tinha paz por toda a Judeia, Galileia e Samaria, edificando-se e caminhando no temor do Senhor; e, no consolo do Espírito Santo, crescia em número.
32 Na̱jkx tseꞌe je̱ Pedro may viijn, je̱ꞌe̱ tseꞌe na̱jkx du̱kuꞌixta je̱ utsta je̱ ajchta je̱ts je̱ utsta je̱ tsa̱ꞌa̱da. O̱jts tseꞌe du̱kuꞌixpa je̱ utsta je̱ ajchta je̱ts je̱ utsta je̱ tsa̱ꞌa̱da juuꞌ veꞌe tsu̱u̱nidup je̱m lídait kyajpu̱n ka̱jxm.
32 Passando Pedro por toda parte, foi também visitar os santos que moravam em Lida.
33 Je̱m tseꞌe du̱paaty toꞌk je̱ mojkpa jayu juuꞌ veꞌe Eneas du̱xa̱a̱j, toodojtu̱k joojntanits je̱ꞌe̱ veꞌe pyaꞌammaꞌaj vyeꞌna.
33 Encontrou ali certo homem, chamado Eneias, que havia oito anos jazia de cama, pois era paralítico.
34 Vanꞌit tseꞌe je̱ Pedro ña̱ꞌmu̱xji:
34 Pedro lhe disse: — Eneias, Jesus Cristo cura você! Levante-se e arrume a sua cama. Ele imediatamente se levantou.
35 Íxju̱du veꞌe nu̱jom pa̱n pa̱n jatyeꞌe joojntykidup je̱m lídait je̱ts saroonit kyajpu̱n ka̱jxmda, veꞌem tseꞌe du̱maso̱o̱kti je̱ ko̱ꞌo̱y vinmaꞌyu̱nda je̱tseꞌe je̱ Ma̱ja̱ Vintsá̱n du̱pana̱jkxti.
35 Todos os habitantes de Lida e da região de Sarom viram Eneias e se converteram ao Senhor.
36 Je̱m tseꞌe je̱ jópeit kyajpu̱n ka̱jxm yꞌijt toꞌk je̱ ta̱ꞌa̱xta̱jk juuꞌ veꞌe je̱ Jesús du̱jaanchjaꞌvip, Tabita je̱ꞌe̱ veꞌe xya̱a̱j, Dorcas je̱ꞌe̱ veꞌe kya̱tsa̱pítsum je̱ griego aaj. Je̱ ta̱ꞌa̱xta̱jk, o̱o̱yts je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ jayu je̱ maaꞌyu̱n du̱tuntuujnja je̱tseꞌe du̱puta̱ka pa̱n pa̱n jatyeꞌe katihꞌijtu̱xju̱dup.
36 Em Jope havia uma discípula chamada Tabita, nome este que, traduzido, é Dorcas. Ela era notável pelas boas obras e esmolas que fazia.
37 Ax ku tseꞌe je̱ Pedro vyeꞌna je̱m lídait kyajpu̱n ka̱jxm, vanꞌit tseꞌe je̱ Dorcas pyaꞌampejt je̱tseꞌe yꞌa̱a̱ꞌk. Tá̱vani tseꞌe du̱yaktsiꞌivda je̱ ñiꞌkx je̱ ko̱pk, vanꞌit tseꞌe du̱pa̱a̱mdi je̱p mume̱jtsk nu̱ka̱vyet ku̱jxp.
37 Aconteceu que, naqueles dias, ela adoeceu e veio a morrer. Depois de a lavarem, puseram o corpo num quarto do andar superior.
38 Je̱ Jope, myutá̱mipts je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ lídait kajpu̱n, je̱m joma veꞌe je̱ Pedro vyeꞌna. Myó̱tuduts je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ jaanchjaꞌvivata̱jk je̱ts je̱meꞌe vyeꞌna, vanꞌit tseꞌe du̱tuknu̱ke̱jxti nu̱me̱jtsk je̱ yaaꞌtya̱jk je̱tseꞌe du̱munooꞌkxtu̱ktat jidu̱ꞌu̱m:
38 Como Lida ficava perto de Jope, os discípulos, ouvindo que Pedro estava ali, enviaram-lhe dois homens com o seguinte pedido: — Não se demore em vir até nós.
39 Ku veꞌe je̱ Pedro yakvaajnji, vanꞌit tseꞌe tyeni je̱tseꞌe du̱ma̱a̱di. Ku veꞌe je̱m jye̱ꞌy, vanꞌit tseꞌe du̱yakna̱jkxti je̱p nu̱ka̱vyet ku̱jxp joma veꞌe vyeꞌna je̱ niꞌkx je̱ ko̱pk. Nu̱jom tseꞌe je̱ kuꞌa̱a̱ꞌk ta̱ꞌa̱xta̱jkta nu̱nyaaxnup du̱tukꞌixti je̱ Pedro je̱ vit je̱ xo̱x juuꞌ veꞌe je̱ Dorcas pya̱a̱m ku veꞌe du̱ma̱a̱tve̱ꞌnada.
39 Pedro se aprontou e foi com eles. Quando chegou lá, eles o levaram ao quarto do andar superior. Todas as viúvas o cercaram, chorando e mostrando-lhe túnicas e vestidos que Dorcas tinha feito enquanto estava com elas.
40 Vanꞌit tseꞌe je̱ Pedro je̱ jayu du̱yakpitsumku̱jx, je̱tseꞌe kyo̱xkteni, je̱tseꞌe chapka̱jts. Vanꞌit tseꞌe je̱ o̱o̱ꞌkpa du̱vinꞌix je̱tseꞌe du̱nu̱u̱jmi:
40 Mas Pedro mandou que todos saíssem, ajoelhou-se e orou; depois, voltando-se para o corpo, disse: — Tabita, levante-se! Ela abriu os olhos e, vendo Pedro, sentou-se.
41 Vanꞌit tseꞌe je̱ Pedro myajtsji je̱m kya̱ꞌm je̱tseꞌe yakténiji. Vanꞌit tseꞌe je̱ Pedro du̱yaaxji je̱ utsta je̱ ajchta je̱ts je̱ utsta je̱ tsa̱ꞌa̱da ma̱a̱t je̱ kuꞌa̱a̱ꞌk ta̱ꞌa̱xta̱jkta, je̱tseꞌe je̱ja vyinkujkta joojntyk du̱tukꞌixti je̱ Dorcas.
41 Ele, dando-lhe a mão, ajudou-a a ficar em pé; e, chamando os santos, especialmente as viúvas, apresentou-a viva.
42 Yaknu̱jaꞌvits ya̱ꞌa̱ veꞌe nu̱jom je̱m jópeit kyajpu̱n ka̱jxm; nu̱may tseꞌe du̱jaanchjaꞌvidi je̱ Ma̱ja̱ Vintsá̱n.
42 Isto se tornou conhecido em toda a cidade de Jope, e muitos creram no Senhor.
43 Je̱m tseꞌe je̱ Pedro tyaajñ jek jaty je̱m je̱ aku̱ko̱o̱ꞌtspa Simón tya̱kꞌam.
43 Pedro ficou em Jope muitos dias, na casa de um curtidor chamado Simão.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.