Atos 4

Ya̱ʼa̱ tseʼe je̱ nam ko̱jtstán juuʼ veʼe je̱ Nteʼyamˍ xyaktaajnjimdu je̱ nMa̱j Vintsá̱namda Jesucristo ka̱jx (MTONT) vs NVT

Sair da comparação
NVT Nova Versão Transformadora
1 Je̱mna tseꞌe je̱ Pedro ma̱a̱t je̱ Juan du̱muko̱tsta vyeꞌna je̱ nu̱may jayu, vanꞌit tseꞌe ñu̱je̱ꞌyjidi je̱ teeꞌta̱jk ma̱a̱t je̱ saduceota̱jk je̱ts je̱ tsapta̱kmutoompa juuꞌ veꞌe du̱nu̱vintsá̱nip je̱ tsapta̱kmutoompata̱jk,
1 Enquanto falavam ao povo, Pedro e João foram confrontados pelos sacerdotes, pelo capitão da guarda do templo e por alguns saduceus.
2 je̱ꞌe̱ veꞌe e̱jkju̱dup ku veꞌe je̱ Pedro ma̱a̱t je̱ Juan je̱ jayu du̱vaajnjada je̱ts joojntykpa̱jknuva veꞌe je̱ Jesús, je̱tseꞌe je̱ jayu du̱vaajnjiduva je̱ts joojntykpa̱jknuvapeꞌe je̱ jayu je̱ꞌe̱ ka̱jx ku veꞌe je̱ Jesús jyoojntykpa̱jknuva.
2 Os líderes estavam muito perturbados porque Pedro e João ensinavam ao povo que em Jesus há ressurreição dos mortos.
3 Vanꞌit tseꞌe yakmajtsti je̱tseꞌe yakpoxu̱nta̱kpa̱a̱mdi ku̱x tánani veꞌe vanꞌit je̱ it vyeꞌnini, je̱ kujá̱piteꞌe du̱yakpitsumuvaꞌanda je̱tseꞌe du̱to̱kimpayo̱ꞌo̱ydat.
3 Eles os prenderam e, como já anoitecia, os colocaram na prisão até a manhã seguinte.
4 Ax nu̱may tseꞌe pa̱n pa̱n jatyeꞌe du̱ꞌamo̱tunajxtu je̱ ayook juuꞌ veꞌe je̱ Pedro tukkaꞌamaajyju̱du, je̱ꞌe̱ tseꞌe du̱jaanchjaꞌvidu je̱ Jesús. Tunjaaꞌknu̱maꞌyidu tseꞌe pa̱n pa̱n jatyeꞌe je̱ Jesús du̱jaanchjaꞌvidu, ax veꞌem tseꞌe jye̱ꞌydi nu̱mugo̱o̱xk miijl joꞌn je̱ yaaꞌtya̱jkta, apu̱k je̱ ta̱ꞌa̱xta̱jkta ma̱a̱t je̱ piꞌk ónu̱kta.
4 Muitos que tinham ouvido a mensagem creram, totalizando, agora, cerca de cinco mil homens.
5 Je̱ kujá̱pit tseꞌe ñayꞌamojkijidi je̱m Jerusalén je̱ israeejlit yakkutojkpada ma̱a̱t je̱ myú̱jit jáyuda je̱ts je̱ tsaptu̱jkpit yakꞌixpa̱jkpada.
5 No dia seguinte, o conselho das autoridades, dos líderes do povo e dos mestres da lei se reuniu em Jerusalém.
6 Je̱ꞌe̱ ma̱a̱t tseꞌe vyeꞌniva je̱ Anás, je̱ teeꞌ je̱ꞌe̱ veꞌe juuꞌ veꞌe du̱nu̱vintsa̱nika̱jxp je̱ teeꞌta̱jkta, nay veꞌempa je̱ Caifás, je̱ Juan, je̱ Alejandro, je̱ts nu̱jom je̱ teeꞌta̱jk je̱ vyintsa̱nda.
6 Estavam ali Anás, o sumo sacerdote, e também Caifás, João, Alexandre e outros parentes do sumo sacerdote.
7 Ku veꞌe ñayꞌamojkijidi, vanꞌit tseꞌe du̱nu̱ke̱jxidi je̱ Pedro ma̱a̱t je̱ Juan. Ku veꞌe du̱yakmiindi, vanꞌit tseꞌe je̱ja ita̱kujk du̱pa̱a̱mdi, je̱tseꞌe du̱ꞌamo̱tutú̱vidi:
7 Mandaram trazer Pedro e João e os interrogaram: “Com que poder, ou em nome de quem, vocês fizeram isso?”.
8 Vanꞌit tseꞌe je̱ Pedro je̱ Espíritu Santo myo̱o̱jyji je̱ ma̱kkin je̱ts je̱ vinmaꞌyu̱n je̱tseꞌe du̱tónu̱t juuꞌ veꞌe je̱ Nteꞌyam cha̱jkp, je̱tseꞌe vyaajñ:
8 Cheio do Espírito Santo, Pedro lhes respondeu: “Autoridades e líderes do povo,
9 miits xa a̱a̱tseꞌe xꞌamo̱tutú̱vidup je̱ yꞌo̱y je̱ꞌe̱ juuꞌ veꞌe yaktoojnji toꞌk je̱ jayu juuꞌ veꞌe pa̱jkjup tu̱yꞌit. Je̱ꞌe̱ veꞌe mnu̱javavaandup vintso̱ veꞌe yꞌo̱ꞌyini.
9 estamos sendo interrogados hoje porque realizamos uma boa ação em favor de um aleijado, e os senhores querem saber como ele foi curado.
10 Yájats a̱tseꞌe miits mvinkujkta nꞌavana je̱tseꞌe xnu̱jávadat vintso̱ veꞌe ya̱ jayu mvinté̱najada ma̱kka̱tso̱ts. Ax ka miitsjyap tseꞌe mnu̱jávadap, nay veꞌempa veꞌe du̱nu̱jaꞌviduvat nu̱jom pa̱n joma jatyeꞌe je̱ israeejlit jayu. Je̱ Jesucristo, je̱ nazarétit jayu, je̱ꞌe̱ juuꞌ miitseꞌe myakjacryuuzpe̱jtju̱du je̱tseꞌe je̱ Nteꞌyam yakjoojntykpa̱jkjinuva, je̱ꞌe̱ tseꞌe je̱ kutojku̱n du̱yajk je̱tseꞌe veꞌem ya̱ ma̱jin yaktún.
10 Saibam os senhores e todo o povo de Israel que ele foi curado pelo nome de Jesus Cristo, o nazareno, a quem os senhores crucificaram, mas a quem Deus ressuscitou dos mortos.
11 Veꞌem xa miitseꞌe xtonda ax joꞌn je̱ po̱jtspata̱jk juuꞌ veꞌe du̱maso̱o̱ktu toꞌk je̱ o̱y tsaaj ku̱xeꞌe du̱ko̱ꞌo̱yjaꞌvidi. Ax u̱xꞌo̱o̱k tseꞌe je̱ o̱y tsaaj yakpu̱u̱jm joma veꞌe du̱nu̱vinko̱pkiku̱x je̱ ma̱ja̱ tsapta̱kpa̱ts. Veꞌem tseꞌe xtonda ku̱xeꞌe xko̱ꞌo̱yjávada je̱ Jesucristo, je̱ꞌe̱ juuꞌ veꞌe je̱ Nteꞌyam pya̱a̱m je̱tseꞌe du̱nu̱vintsa̱nika̱jxnit nu̱jom juuꞌ jaty.
11 Pois é a respeito desse Jesus que se diz: ‘A pedra que vocês, os construtores, rejeitaram se tornou a pedra angular’.
12 Je̱ Jesuusji tseꞌe o̱ꞌyixjup je̱tseꞌe xmo̱ꞌyumdat je̱ joojntykin juuꞌ veꞌe xa̱ꞌma ka̱jx ijtp. Ni pa̱na xa veꞌe je̱ Nteꞌyam jadoꞌk du̱katuknu̱vana yaja tsajp paꞌtki je̱tseꞌe je̱ ntó̱kinam xtuknu̱vaatsumdat ―jidu̱ꞌu̱m tseꞌe je̱ Pedro vyaajñ.
12 Não há salvação em nenhum outro! Não há nenhum outro nome debaixo do céu, em toda a humanidade, por meio do qual devamos ser salvos”.
13 Ku veꞌe du̱ꞌixti je̱ts ma̱kk aaj ma̱kk jo̱o̱teꞌe je̱ Pedro ma̱a̱t je̱ Juan kyo̱tsta, je̱tseꞌe du̱nu̱jaꞌvidi je̱ts kaꞌa veꞌe yꞌixpú̱kada, atu̱va ato̱ki tseꞌe tyuntaandi. Vanꞌit tseꞌe je̱ nu̱jaꞌvin du̱pa̱jkti je̱ts je̱ꞌe̱da veꞌe je̱ Jesús du̱ma̱a̱tvíttu.
13 Quando os membros do conselho viram a coragem de Pedro e João, ficaram admirados, pois perceberam que eram homens comuns, sem instrução religiosa formal. Reconheceram também que eles haviam estado com Jesus.
14 Je̱mpa tseꞌe vyeꞌniva je̱ yaaꞌtya̱jk juuꞌ veꞌe je̱ tyek du̱katukyo̱ꞌyp yꞌijt, je̱ꞌe̱ ka̱jx tseꞌe du̱ko̱o̱ꞌkmutaayvaattini pa̱n vintso̱ veꞌe ku̱du̱nu̱vampe̱jtti.
14 Mas não havia nada que pudessem fazer, pois o homem que tinha sido curado estava ali diante deles.
15 Vanꞌit tseꞌe yakke̱jxpítsumdi je̱tseꞌe aje̱ꞌe̱jyji tyaandi je̱tseꞌe du̱ko̱jtsmóktat.
15 Assim, ordenaram que Pedro e João fossem retirados da sala do conselho e começaram a discutir entre si.
16 Jidu̱ꞌu̱m tseꞌe ñavyaajnjidi vimpit atu̱j:
16 “Que faremos com esses homens?”, perguntavam uns aos outros. “Não podemos negar que realizaram um sinal, como todos em Jerusalém sabem.
17 Vaꞌan tseꞌe du̱ꞌatsa̱ꞌkimda je̱tseꞌe ni pa̱na du̱ko̱o̱ꞌktuknu̱jaꞌvidinit je̱ Jesús jye̱ꞌe̱, veꞌem tseꞌe kyajaaꞌkvaꞌkxtu̱ku̱t ya̱ ayook ―jidu̱ꞌu̱m tseꞌe ñavyaajnjidi.
17 Mas, para evitar que espalhem sua mensagem, devemos adverti-los de que não falem nesse nome a mais ninguém.”
18 Vanꞌit tseꞌe du̱vatso̱o̱vdi je̱tseꞌe du̱tukpavaandi je̱ts ni vintso̱va veꞌe je̱ jayu du̱ko̱o̱ꞌkvaajnjidinit ukpu̱ du̱ko̱o̱ꞌktuknu̱jaꞌvidinit je̱ Jesús jye̱ꞌe̱.
18 Então os chamaram de volta e ordenaram que nunca mais falassem nem ensinassem em nome de Jesus.
19 Ax vanꞌit tseꞌe je̱ Pedro ma̱a̱t je̱ Juan ña̱ꞌmu̱xjidi:
19 Pedro e João, porém, responderam: “Os senhores acreditam que Deus quer que obedeçamos a vocês, e não a ele?
20 Kaꞌa xa veꞌe nvaat je̱ts a̱a̱ts je̱ꞌe̱ veꞌe nkahꞌavánat juuꞌ a̱a̱tseꞌe nꞌix je̱ts juuꞌ a̱a̱tseꞌe nꞌamo̱tunajx.
20 Não podemos deixar de falar do que vimos e ouvimos!”.
21 Ku veꞌe du̱jaaꞌktoondi vintso̱ veꞌe du̱ꞌatsa̱ꞌa̱gadat, vanꞌit tseꞌe du̱maso̱o̱kti, kaꞌa tseꞌe du̱paatti ti veꞌe tyukkutsaachpaadadap, ku̱x nu̱jomeꞌe je̱ jayu je̱ Nteꞌyam du̱yakmá̱jidi du̱yakjaanchidi je̱ꞌe̱ ka̱jx juuꞌ veꞌe toojnju ko̱jtsju.
21 Os membros do conselho fizeram novas ameaças, mas, por fim, os soltaram. Não sabiam como castigá-los sem provocar um tumulto, visto que todos louvavam a Deus pelo ocorrido,
22 Je̱ yaaꞌtya̱jk juuꞌ veꞌe jo̱tka̱daaknu, vu̱jxtkupx joojnt náxyanits je̱ꞌe̱ veꞌe vyeꞌna.
22 pois o aleijado que havia sido curado milagrosamente tinha mais de quarenta anos de idade.
23 Ku veꞌe yakmaso̱o̱kti je̱ Pedro ma̱a̱t je̱ Juan, vanꞌit tseꞌe ña̱jkxti joma veꞌe je̱ myujatyooꞌta̱jkta, je̱m tseꞌe du̱tukmumaajntykti vintso̱ veꞌe ña̱ꞌmu̱xjidi je̱ teeꞌta̱jk je̱ vyintsa̱nda ma̱a̱t je̱ israeejlit je̱ myú̱jit jáyuda.
23 Assim que foram libertos, Pedro e João voltaram ao lugar onde estavam os outros irmãos e lhes contaram o que os principais sacerdotes e líderes tinham dito.
24 Ku veꞌe du̱ꞌamo̱tunajxti, vanꞌit tseꞌe nu̱jom chapko̱jtsti. Jidu̱ꞌu̱m tseꞌe vyaandi:
24 Ao ouvir o relato, todos os presentes levantaram juntos a voz e oraram a Deus: “Ó Soberano Senhor, Criador dos céus e da terra, do mar e de tudo que neles há,
25 Myajk mitseꞌe ya̱ ayook juuꞌ veꞌe je̱ Espíritu Santo tyukko̱jtsnajx je̱ David. Jidu̱ꞌu̱mts je̱ꞌe̱ veꞌe vyaajñ:
25 falaste muito tempo atrás pelo Espírito Santo, nas palavras de nosso antepassado Davi, teu servo: ‘Por que as nações se enfureceram tanto? Por que perderam tempo com planos inúteis?
26 Nayꞌamojkijidu tseꞌe je̱ naxviijnit yakkutojkpada je̱tseꞌe du̱tsoꞌoxpá̱ktat je̱ Ma̱ja̱ Vintsá̱n ma̱a̱t je̱ Cristo.
26 Os reis da terra se prepararam para guerrear; os governantes se uniram contra o Senhor e contra seu Cristo’.
27 ’Tyú̱vam xa ya̱ꞌa̱ veꞌe juuꞌ veꞌe je̱ Espíritu Santo kyo̱jts. Navyaatju xa veꞌe je̱ Herodes ma̱a̱t je̱ Poncio Pilato je̱ vyinmaꞌyu̱nda ma̱a̱t je̱ israeejlit jáyuda je̱ts pa̱n pa̱n jatyeꞌe ka je̱ꞌe̱pta, je̱ꞌe̱ tseꞌe du̱tsoꞌoxpa̱jktu je̱ mvaꞌajts ónu̱k Jesús, juuꞌ mitseꞌe mvinko̱o̱n je̱tseꞌe yakkutojknit.
27 “De fato, isso aconteceu aqui, nesta cidade, pois Herodes Antipas, o governador Pôncio Pilatos, os gentios e o povo de Israel se uniram contra Jesus, teu santo Servo, a quem ungiste.
28 Veꞌemts je̱ꞌe̱ veꞌe du̱toondi juuꞌ veꞌe mnu̱pa̱a̱jmtki je̱tseꞌe veꞌem tyónju̱t kyó̱tsju̱t.
28 Tudo que fizeram, porém, havia sido decidido de antemão pela tua vontade.
29 Ma̱ja̱ Vintsá̱n, amo̱tunaxu̱ toꞌk aaj u̱xyam vintso̱ veꞌe vyaꞌanda je̱ts a̱a̱tseꞌe xꞌatsa̱ꞌa̱gadat. Mo̱o̱yk a̱a̱ts mitseꞌe je̱ ma̱kk aaj je̱ ma̱kk jo̱o̱t je̱ts a̱a̱tseꞌe veꞌem je̱ jayu nvaajnjadat je̱ mka̱ts je̱ mꞌayook kajaꞌvina katsa̱ꞌkina, a̱a̱ts, mits je̱ mmutoompa je̱ mmupa̱jkpa,
29 E agora, Senhor, ouve as ameaças deles e concede a teus servos coragem para anunciar tua palavra.
30 je̱ts a̱a̱tseꞌe mits je̱ mkutojku̱n ka̱jx je̱ paꞌam jayu nyakjo̱tka̱daꞌaktat, je̱ts a̱a̱tseꞌe je̱ mvaꞌajts ónu̱k Jesús je̱ ma̱kkin xmo̱ꞌo̱t je̱ts a̱a̱tseꞌe ntónu̱t je̱ mú̱jit atu̱va je̱ts je̱ ma̱jin.
30 Estende tua mão com poder para curar, e que sinais e maravilhas sejam realizados por meio do nome de teu santo Servo Jesus”.
31 Ku veꞌe chapko̱jtska̱jxti, vanꞌit tseꞌe yꞌojxi je̱m joma veꞌe vye̱ꞌnada. Nu̱jom tseꞌe je̱ Espíritu Santo myo̱o̱jyjidi je̱ ma̱kkin je̱ts je̱ vinmaꞌyu̱n je̱tseꞌe du̱tóndat juuꞌ veꞌe je̱ Nteꞌyam cha̱jkp, ma̱kk aaj ma̱kk jo̱o̱t tseꞌe je̱ Nteꞌyam je̱ kya̱ts je̱ yꞌayook du̱ko̱jtsti.
31 Depois dessa oração, o lugar onde estavam reunidos tremeu, e todos ficaram cheios do Espírito Santo e pregavam corajosamente a palavra de Deus.
32 Je̱ nu̱may jayu juuꞌ veꞌe je̱ Jesús du̱jaanchjaꞌvidu, toꞌkji tseꞌe je̱ jyaꞌvinda toꞌkji tseꞌe je̱ vyinmaꞌyu̱nda. Ni pa̱na tseꞌe kyavaꞌañ je̱ts yꞌavintso̱ je̱ꞌe̱ je̱ꞌe̱ veꞌe pa̱n tii, nu̱jom juuꞌ veꞌe yꞌíxtup jyaye̱jptup, veꞌem tseꞌe du̱jávada je̱ts nu̱jomeꞌe du̱je̱ꞌe̱da.
32 Todos os que creram estavam unidos em coração e mente. Não se consideravam donos de seus bens, de modo que compartilhavam tudo que tinham.
33 Je̱ kutojku̱n ma̱a̱t tseꞌe o̱o̱y je̱ kuka̱tsivata̱jk du̱tunꞌavaꞌnidi je̱ts joojntykpa̱jknuva veꞌe je̱ Ma̱ja̱ Vintsá̱n Jesús. O̱o̱y tseꞌe je̱ Nteꞌyam tyunkunooꞌkxjada anañu̱joma.
33 Com grande poder, os apóstolos davam testemunho da ressurreição do Senhor Jesus, e sobre todos eles havia grande graça.
34 Kaꞌa veꞌe pa̱n pa̱neꞌe juuꞌ nu̱nkaꞌijtu̱xju̱dup, ku̱x je̱ꞌe̱da pa̱n pa̱n jatyeꞌe je̱ naax ukpu̱ je̱ ta̱jk du̱jaye̱jptup, tyo̱o̱ꞌktupts je̱ꞌe̱ veꞌe
34 Entre eles não havia necessitados, pois quem possuía terras ou casas vendia o que era seu
35 je̱tseꞌe je̱ meen je̱ kuka̱tsivata̱jk du̱tukka̱tá̱kada, veꞌem tseꞌe toꞌk jadoꞌk yakma̱ꞌa̱ pa̱n vintso̱ veꞌe juuꞌ kyaꞌijtu̱xjada.
35 e levava o dinheiro aos apóstolos, para que dessem aos que precisavam de ajuda.
36 Je̱m tseꞌe vyeꞌna toꞌk je̱ jayu juuꞌ veꞌe je̱ Leví je̱ chaan je̱ kyo̱o̱j, Joseejts je̱ꞌe̱ veꞌe xya̱a̱j, chípreit jayu, Bernabé je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ kuká̱tsiva tyijjada. (Jidu̱ꞌu̱m tseꞌe kya̱tsa̱pítsum je̱ Bernabé, Yakjo̱tꞌamá̱jiva.)
36 José, a quem os apóstolos deram o nome Barnabé, que significa “Filho do encorajamento”, era da tribo de Levi e tinha nascido na ilha de Chipre.
37 Je̱ Bernabé tseꞌe toꞌk viijn je̱ naax du̱to̱o̱ꞌk je̱tseꞌe je̱ meen du̱tukka̱ta̱jki je̱ kuká̱tsivata̱jk.
37 Ele vendeu um campo que possuía e entregou o dinheiro aos apóstolos.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 4, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.