Atos 2
Ya̱ʼa̱ tseʼe je̱ nam ko̱jtstán juuʼ veʼe je̱ Nteʼyamˍ xyaktaajnjimdu je̱ nMa̱j Vintsá̱namda Jesucristo ka̱jx (MTONT) vs VC
1 Ax ku tseꞌe du̱paaty je̱ pentecostés xa̱a̱j, je̱m tseꞌe vye̱ꞌnada nu̱jom je̱ jaanchjaꞌvivata̱jk toꞌk ka̱ꞌa̱jyji amókada.
1 Chegando o dia de Pentecostes, estavam todos reunidos no mesmo lugar.
2 Vanꞌit tseꞌe tun toꞌmayji du̱ꞌamo̱tunajxti kya̱daꞌaky je̱m tsapjo̱o̱tm tso̱v ax joꞌn je̱ ma̱kk po̱j yꞌamuꞌu, je̱tseꞌe je̱ ta̱jk du̱yaktukno̱jkiku̱jx joma veꞌe vye̱ꞌnada.
2 De repente, veio do céu um ruído, como se soprasse um vento impetuoso, e encheu toda a casa onde estavam sentados.
3 Je̱tseꞌe yakꞌíxjidi je̱ ja̱nꞌaye̱e̱ꞌnst joꞌn juuꞌ veꞌe naxka̱daak je̱m kyuvajkmda nu̱toꞌk nu̱toꞌk.
3 Apareceu-lhes então uma espécie de línguas de fogo que se repartiram e pousaram sobre cada um deles.
4 Vanꞌit tseꞌe je̱ Espíritu Santo je̱ ma̱kkin je̱ts je̱ vinmaꞌyu̱n myo̱o̱jyjidi anañu̱joma pa̱n pa̱n jatyeꞌe je̱m veꞌnidup je̱tseꞌe du̱tóndat juuꞌ veꞌe je̱ Nteꞌyam cha̱jkp, kyo̱jtstu tseꞌe je̱ ayook juuꞌ veꞌe kyavinmó̱tudup, veꞌem ax joꞌn je̱ Espíritu Santo myo̱ꞌo̱jada je̱tseꞌe du̱kó̱tstat.
4 Ficaram todos cheios do Espírito Santo e começaram a falar em línguas, conforme o Espírito Santo lhes concedia que falassem.
5 Je̱m tseꞌe Jerusalén vye̱ꞌnada je̱ israeejlit jáyuda juuꞌ veꞌe je̱ꞌydu xa̱a̱jiva, je̱tseꞌe je̱ Nteꞌyam du̱vinjávadat du̱vintsa̱ꞌa̱gadat; may viijn tseꞌe je̱ kajpu̱n joma veꞌe cho̱o̱ꞌndi.
5 Achavam-se então em Jerusalém judeus piedosos de todas as nações que há debaixo do céu.
6 Ku veꞌe du̱ꞌamo̱tunajxti juuꞌ veꞌe mó̱tup ax joꞌn je̱ ma̱kk po̱j yꞌamuꞌu, vanꞌit tseꞌe ñayꞌamojkijidi. Atu̱va ato̱ki tseꞌe je̱ nu̱may jayu tyuntanka̱jxti ku̱x je̱ yꞌaajam je̱ yꞌayookameꞌe yꞌamo̱tunajxtu toꞌk jadoꞌk ku veꞌe yakmuko̱jtsti.
6 Ouvindo aquele ruído, reuniu-se muita gente e maravilhava-se de que cada um os ouvia falar na sua própria língua.
7 Atu̱va ato̱ki tseꞌe tyuntaandi je̱tseꞌe ñavyaajnjidi:
7 Profundamente impressionados, manifestavam a sua admiração: Não são, porventura, galileus todos estes que falam?
8 ¿Vintso̱seꞌe yꞌo̱ya je̱tseꞌe nꞌamo̱tunajxumda ka̱kje̱ꞌe̱ ya̱ nꞌaajamda ya̱ nꞌayookamda?
8 Como então todos nós os ouvimos falar, cada um em nossa própria língua materna?
9 Je̱ja xa veꞌe yaja juuꞌ veꞌe tso̱o̱ꞌndu je̱m paartiait je̱ts médiait yꞌit jo̱o̱tmda, je̱m Elam je̱ts je̱m Mesopotamia, je̱m Judea je̱ts je̱m Capadocia, je̱m Ponto je̱ts je̱m Asia,
9 Partos, medos, elamitas; os que habitam a Macedônia, a Judéia, a Capadócia, o Ponto, a Ásia,
10 je̱m Frigia je̱ts je̱m Panfilia, je̱m Egipto je̱ts juuꞌ veꞌe tsu̱u̱nidup je̱m áfricait yꞌit jo̱o̱tm juuꞌ veꞌe najxp jave̱e̱ꞌn je̱m Cirene. Jé̱jadava tseꞌe je̱ israeejlit jáyuda je̱ts je̱ jayu juuꞌ veꞌe je̱ israeejlit je̱ jyaanchjaꞌvin du̱pana̱jkxtup juuꞌ veꞌe je̱m Roma tso̱o̱ꞌndu.
10 a Frígia, a Panfília, o Egito e as províncias da Líbia próximas a Cirene; peregrinos romanos,
11 Nay jé̱jadava tseꞌe juuꞌ veꞌe tso̱o̱ꞌnduva je̱m Creta je̱ts je̱m Arabia. Ax nu̱jom tseꞌe nꞌamo̱tunajxumda ya̱ nꞌavintso̱ aajamda ya̱ nꞌavintso̱ ayookamda juuꞌ veꞌe xtukmuko̱jtsumdup je̱ Nteꞌyam je̱ mya̱jin.
11 judeus ou prosélitos, cretenses e árabes; ouvimo-los publicar em nossas línguas as maravilhas de Deus!
12 Atu̱va ato̱ki tseꞌe tyuntanka̱jxti, kaꞌa tseꞌe du̱ꞌukmutaayvaattini vintso̱ veꞌe jyátu̱kadat. Jidu̱ꞌu̱m tseꞌe ñayꞌamo̱tutú̱vajada vimpit atu̱j:
12 Estavam, pois, todos atônitos e, sem saber o que pensar, perguntavam uns aos outros: Que significam estas coisas?
13 Ax je̱mpa tseꞌe juuꞌ veꞌe du̱nu̱xiiktu du̱tukxiiktu je̱ jaanchjaꞌvivata̱jk. Jidu̱ꞌu̱m tseꞌe vyaandi:
13 Outros, porém, escarnecendo, diziam: Estão todos embriagados de vinho doce.
14 Vanꞌit tseꞌe je̱ Pedro tyeni ma̱a̱t je̱ viijnk kuká̱tsivada juuꞌ veꞌe nu̱maktoꞌk ijttu, je̱tseꞌe ma̱kk du̱muka̱jts je̱ jayu. Jidu̱ꞌu̱m tseꞌe vyaajñ:
14 Pedro então, pondo-se de pé em companhia dos Onze, com voz forte lhes disse: Homens da Judéia e vós todos que habitais em Jerusalém: seja-vos isto conhecido e prestai atenção às minhas palavras.
15 Kaꞌa xa ya̱ꞌa̱ veꞌe myoꞌokjada ax joꞌn miitseꞌe mvinmayda, ajó̱pum xa̱a̱jnumeꞌe u̱xyam.
15 Estes homens não estão embriagados, como vós pensais, visto não ser ainda a hora terceira do dia.
16 Ya̱ꞌa̱ juuꞌ veꞌe u̱xyam toojnjup ko̱jtsjup, ya̱ꞌa̱ts je̱ꞌe̱ veꞌe juuꞌ veꞌe je̱ Nteꞌyam je̱ yꞌayook ko̱jtsnajxpa Joel jyaay je̱p Kunuuꞌkx Jatyán ku̱jxp. Jidu̱ꞌu̱m tseꞌe du̱jaajy:
16 Mas cumpre-se o que foi dito pelo profeta Joel:
17 Vaamp xa veꞌe je̱ Nteꞌyam:
17 Acontecerá nos últimos dias - é Deus quem fala -, que derramarei do meu Espírito sobre todo ser vivo: profetizarão os vossos filhos e as vossas filhas. Os vossos jovens terão visões, e os vossos anciãos sonharão.
18 Mpá̱mupts a̱tseꞌe je̱m jyaꞌvin ka̱jxmda je̱ nꞌEspíritu pa̱n pa̱n jaty a̱tseꞌe xmutoondup xmupa̱jktup,
18 Sobre os meus servos e sobre as minhas servas derramarei naqueles dias do meu Espírito e profetizarão.
19 Nyakjé̱japts a̱tseꞌe je̱m tsajviinm juuꞌ jatyeꞌe yaktukꞌatú̱vap,
19 Farei aparecer prodígios em cima, no céu, e milagres embaixo, na terra: sangue fogo e vapor de fumaça.
20 Vinko̱o̱ꞌtsinup tseꞌe je̱ aampa xa̱a̱j,
20 O sol se converterá em trevas e a lua em sangue, antes que venha o grande e glorioso dia do Senhor.
21 Nu̱jom tseꞌe pa̱n pa̱n jatyeꞌe je̱ Ma̱ja̱ Vintsá̱n du̱jaanchjaꞌvidup,
21 E então todo o que invocar o nome do Senhor será salvo {Jl 3,1-5}.
22 Vanꞌit tseꞌe je̱ Pedro jyaaꞌkvaajñ:
22 Israelitas, ouvi estas palavras: Jesus de Nazaré, homem de quem Deus tem dado testemunho diante de vós com milagres, prodígios e sinais que Deus por ele realizou no meio de vós como vós mesmos o sabeis,
23 Je̱ Nteꞌyam tseꞌe du̱nu̱pa̱a̱jmtki juuꞌ veꞌe je̱ Jesús játjup náxjup, ñu̱jaꞌvits je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ts yakpá̱mup je̱ꞌe̱ veꞌe je̱m je̱ jayu kya̱ꞌm juuꞌ veꞌe tsoꞌoxpa̱jkju̱dup. Miits xa je̱ꞌe̱ veꞌe myakjayꞌo̱o̱ꞌkju̱du. Ko̱ꞌo̱y jáyuts je̱ꞌe̱ veꞌeda juuꞌ veꞌe yakcruuzpe̱jtju̱du. Je̱ꞌe̱ tseꞌe tyoondu juuꞌ miitseꞌe mtso̱jktu.
23 depois de ter sido entregue, segundo determinado desígnio e presciência de Deus, vós o matastes, crucificando-o por mãos de ímpios.
24 Ax je̱ Nteꞌyamts je̱ꞌe̱ veꞌe du̱yakjoojntykpa̱jknuva, je̱ o̱o̱ꞌku̱neꞌe tuknu̱vaatsjinu, ku̱x kaꞌa veꞌe je̱ o̱o̱ꞌku̱n je̱ kutojku̱n du̱jayep je̱tseꞌe a̱a̱ꞌk du̱tunyaktánu̱t.
24 Mas Deus o ressuscitou, rompendo os grilhões da morte, porque não era possível que ela o retivesse em seu poder.
25 Veꞌem xa je̱ꞌe̱ veꞌe ax joꞌn ju̱jpani je̱ David du̱ko̱jtsnajxy je̱ Jesús je̱ yꞌayook. Jidu̱ꞌu̱m tseꞌe vyaajñ:
25 Pois dele diz Davi: Eu via sempre o Senhor perto de mim, pois ele está à minha direita, para que eu não seja abalado.
26 je̱ꞌe̱ ka̱jx tseꞌe xyo̱o̱ndu̱k a̱ts ya̱ njo̱o̱t ya̱ njaꞌvin je̱ts a̱ts mitseꞌe nyakma̱ja nyakjaancha.
26 Alegrou-se por isso o meu coração e a minha língua exultou. Sim, também a minha carne repousará na esperança,
27 Kaꞌats mitseꞌe a̱ts ya̱ njo̱o̱t ya̱ njaꞌvin xmaso̱ꞌo̱ku̱t je̱m je̱ o̱o̱ꞌku̱n kya̱ꞌm,
27 pois não deixarás a minha alma na região dos mortos, nem permitirás que o teu santo conheça a corrupção.
28 Xtukꞌix a̱ts mitseꞌe je̱ tooꞌ juuꞌ a̱tseꞌe nyo̱ꞌo̱yup je̱ts a̱tseꞌe xa̱ꞌma ka̱jx njoojntykinit,
28 Fizeste-me conhecer os caminhos da vida, e me encherás de alegria com a visão de tua face {Sl 15,8-11}.
29 ’Nmuꞌisraeejlit jáyuda, vaꞌajts xa veꞌe nnu̱jaꞌvimda je̱ts o̱o̱ꞌkeꞌe je̱ nju̱jpit jáyuvamda David, je̱tseꞌe ñaxta̱jkini, ku̱x je̱e̱na veꞌe je̱ it joma veꞌe ñaxta̱jki.
29 Irmãos, seja permitido dizer-vos com franqueza: do patriarca Davi dizemos que morreu e foi sepultado, e o seu sepulcro está entre nós até o dia de hoje.
30 Ax je̱ David, je̱ Nteꞌyam je̱ yꞌayookts je̱ꞌe̱ veꞌe kyo̱jtsnajx, ñu̱jaꞌvits je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ts tukvinvaꞌniju je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ Nteꞌyam je̱ts toꞌkeꞌe je̱ chaan je̱ kyo̱o̱j kyuté̱najat kyutsa̱a̱najat, je̱ꞌe̱ts je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ Cristo, juuꞌ veꞌe du̱yakkutojkjap je̱ Nteꞌyam je̱ jyayu veꞌem ax joꞌn je̱ David du̱yakkutojkji je̱ nju̱jpit jáyuvamda.
30 Mas ele era profeta e sabia que Deus lhe havia jurado que um dos seus descendentes seria colocado no seu trono.
31 Yꞌixts je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ David je̱ts joojntykpa̱jknuvapeꞌe je̱ Cristo, veꞌemeꞌe vyaajñ je̱ts kaꞌa veꞌe je̱ Cristo je̱ jyo̱o̱t je̱ jyaꞌvin tyuntánu̱t je̱m je̱ o̱o̱ꞌku̱n kya̱ꞌm je̱ts kaꞌa veꞌe je̱ ñiꞌkx je̱ kyo̱pk myaꞌatu̱t.
31 É, portanto, a ressurreição de Cristo que ele previu e anunciou por estas palavras: Ele não foi abandonado na região dos mortos, e sua carne não conheceu a corrupção.
32 Ax je̱ Cristo, je̱ Jesuusjyamts je̱ꞌe̱ veꞌe. Je̱ Nteꞌyamts je̱ꞌe̱ veꞌe du̱yakjoojntykpa̱jknuva. Je̱ꞌe̱ts a̱a̱tseꞌe mpu̱u̱mp je̱ tu̱va̱ko̱jtsu̱n je̱ts nꞌix a̱a̱ts je̱ꞌe̱ veꞌe ku veꞌe tá̱vani jyoojntykpa̱jknuva vyeꞌna.
32 A este Jesus, Deus o ressuscitou: do que todos nós somos testemunhas.
33 Ax je̱ Nteꞌyamts je̱ꞌe̱ veꞌe tuknu̱má̱jijinu je̱ja yꞌakaꞌyu̱n paꞌayi, je̱tseꞌe du̱mo̱o̱yni je̱ kutojku̱n je̱tseꞌe du̱ké̱xu̱t je̱ Espíritu Santo, veꞌem ax joꞌn je̱ Nteꞌyam tyukvinvaꞌniji. Ax nu̱jomts ya̱ꞌa̱ veꞌe juuꞌ veꞌe tu̱xꞌixta tu̱xꞌamo̱tunaxta, je̱ Espíritu Saantots ya̱ꞌa̱ veꞌe du̱yakjé̱jip.
33 Exaltado pela direita de Deus, havendo recebido do Pai o Espírito Santo prometido, derramou-o como vós vedes e ouvis.
34 Ka je̱ Daviijapeꞌe tsajpe̱jt. Jidu̱ꞌu̱meꞌe viinm vyaajñ:
34 Pois Davi pessoalmente não subiu ao céu, todavia diz: O Senhor disse a meu Senhor: Senta-te à minha direita
35 namvaat a̱tseꞌe nyakvintó̱kida pa̱n pa̱n jatyeꞌe mtsoꞌoxpa̱jkju̱dup.”
35 até que eu ponha os teus inimigos por escabelo dos teus pés {Sl 109,1}.
36 ’Miitsta, nmuꞌisraeejlit jáyuda, veꞌem xa veꞌe du̱tsa̱k je̱tseꞌe vaꞌajts xnu̱jávadat je̱ts je̱ Jesús, juuꞌ veꞌe myakjacryuuzpe̱jtju̱du, je̱ꞌe̱jyam tseꞌe je̱ Nteꞌyam pya̱a̱m Ma̱ja̱ Vintsá̱n, je̱ Cristo, juuꞌ veꞌe vyinko̱o̱n je̱tseꞌe yakkutojknit.
36 Que toda a casa de Israel saiba, portanto, com a maior certeza de que este Jesus, que vós crucificastes, Deus o constituiu Senhor e Cristo.
37 Ku veꞌe du̱ꞌamo̱tunajxti, vanꞌit tseꞌe ñatyukjaꞌvijidi je̱ tyo̱kin je̱tseꞌe du̱ꞌamo̱tutú̱vidi je̱ Pedro ma̱a̱t je̱ myukuka̱tsivata̱jk:
37 Ao ouvirem essas coisas, ficaram compungidos no íntimo do coração e indagaram de Pedro e dos demais apóstolos: Que devemos fazer, irmãos?
38 Vanꞌit tseꞌe je̱ Pedro yꞌatso̱o̱jvjidi:
38 Pedro lhes respondeu: Arrependei-vos e cada um de vós seja batizado em nome de Jesus Cristo para remissão dos vossos pecados, e recebereis o dom do Espírito Santo.
39 Mtukvinvaꞌnijidu xa miitseꞌe je̱ Nteꞌyam je̱ Espíritu Santo, yaktukvinvaꞌniduva tseꞌe je̱ mꞌónu̱kta je̱ts nu̱jom pa̱n pa̱n jatyeꞌe jékumda, nu̱jom tseꞌe pa̱n pa̱n jatyeꞌe je̱ Ma̱ja̱ Vintsá̱n vyinka̱a̱mp, u̱u̱ꞌm je̱ nNteꞌyamamda.
39 Pois a promessa é para vós, para vossos filhos e para todos os que ouvirem de longe o apelo do Senhor, nosso Deus.
40 Vanꞌit tseꞌe je̱ Pedro je̱ nu̱may jayu du̱jaaꞌkko̱jtsjidi, may viijn tseꞌe je̱ jayu du̱tukmuko̱jtsti. Jidu̱ꞌu̱m tseꞌe vyaajñ:
40 Ainda com muitas outras palavras exortava-os, dizendo: Salvai-vos do meio dessa geração perversa!
41 Ax nu̱jom tseꞌe pa̱n pa̱n jatyeꞌe du̱kuva̱jktu je̱ꞌe̱ je̱ yꞌayook, na̱pe̱jttu tseꞌe. Je̱ xa̱a̱j tseꞌe jyaaꞌknu̱yojkidi janu̱toojk miijl joꞌn je̱ jáyuda pa̱n pa̱n jatyeꞌe du̱jaanchjaꞌvidu je̱ Jesús.
41 que receberam a sua palavra foram batizados. E naquele dia elevou-se a mais ou menos três mil o número dos adeptos.
42 Ijtp tseꞌe du̱ꞌamo̱tunaxta juuꞌ veꞌe je̱ kuká̱tsivata̱jk tukꞌíxju̱dup je̱tseꞌe toꞌk aaj toꞌk jo̱o̱t du̱jaye̱pta, veꞌem tseꞌe chapko̱tsta je̱tseꞌe amoka je̱ chapkaaky du̱tojkvaꞌkxta ax joꞌn je̱ Jesús du̱tuujn ma̱a̱t je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk ku veꞌe jadoꞌk nax du̱ma̱a̱tꞌaꞌóxini.
42 Perseveravam eles na doutrina dos apóstolos, na reunião em comum, na fração do pão e nas orações.
43 Tsa̱ꞌa̱gataandu tseꞌe nu̱jom je̱ jayu juuꞌ veꞌe du̱kakuva̱jktu je̱ ayook; ax je̱ kuka̱tsivata̱jk, o̱o̱y tseꞌe je̱ ma̱jin je̱ts je̱ mú̱jit atu̱va du̱tuntoondi je̱ Nteꞌyam je̱ kyutojku̱n ka̱jx.
43 De todos eles se apoderou o temor, pois pelos apóstolos foram feitos também muitos prodígios e milagres em Jerusalém e o temor estava em todos os corações.
44 Nu̱jom tseꞌe pa̱n pa̱n jatyeꞌe du̱jaanchjaꞌvidu je̱ Ma̱ja̱ Vintsá̱n, ijtpts je̱ꞌe̱ veꞌe ñayꞌamókajada, o̱y jayu tseꞌe ñapyá̱mjada ma̱a̱t je̱ myujaanchjaꞌvivata̱jkta. Pa̱n pa̱n tseꞌe je̱p juuꞌ du̱ma̱a̱t, tyuknu̱ꞌayo̱ꞌvidup tseꞌe pa̱n pa̱n jatyeꞌe katihꞌijtu̱xju̱dup,
44 Todos os fiéis viviam unidos e tinham tudo em comum.
45 je̱tseꞌe du̱to̱o̱ꞌkta juuꞌ jatyeꞌe yꞌíxtup jyaye̱jptup je̱tseꞌe je̱ meen du̱yaktonda pa̱n vintso̱ veꞌe juuꞌ kyaꞌijtu̱xjada toꞌk jadoꞌk.
45 Vendiam as suas propriedades e os seus bens, e dividiam-nos por todos, segundo a necessidade de cada um.
46 Jó̱vum xa̱a̱j tseꞌe ñayꞌamókajada je̱p ma̱ja̱ tsaptu̱jkp je̱tseꞌe ta̱jkm ta̱jkm je̱ tsapkaaky du̱tojkvaꞌkxta je̱tseꞌe toꞌk muk kyayda. Xo̱o̱ndu̱k aaj xo̱o̱ndu̱k jo̱o̱t tseꞌe veꞌem du̱tonda, toꞌkji tseꞌe je̱ jyaꞌvinda toꞌkji tseꞌe je̱ vyinmaꞌyu̱nda.
46 Unidos de coração freqüentavam todos os dias o templo. Partiam o pão nas casas e tomavam a comida com alegria e singeleza de coração,
47 Ijtp tseꞌe je̱ Nteꞌyam du̱jaaꞌmyé̱tsta. O̱yjaꞌvijidu tseꞌe anañu̱joma je̱ jayu juuꞌ veꞌe du̱kajaanchjaꞌvidup je̱ Jesucristo. Jó̱vum xa̱a̱j tseꞌe je̱ Ma̱ja̱ Vintsá̱n du̱jaaꞌkyaknu̱yóka pa̱n pa̱n jatyeꞌe je̱ Jesucristo du̱jaanchjaꞌvidup je̱tseꞌe veꞌem du̱jayé̱ptat je̱ joojntykin juuꞌ veꞌe xa̱ꞌma ka̱jx ijtp.
47 louvando a Deus e cativando a simpatia de todo o povo. E o Senhor cada dia lhes ajuntava outros que estavam a caminho da salvação.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 2, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.