Mateus 26
Totontepec Mixe NT (MTO_WBT) vs NVT
1 Ku veꞌe je̱ Jesús vyanku̱jx, vanꞌit tseꞌe je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk du̱nu̱u̱jmi:
1 Quando Jesus terminou de falar todas essas coisas, disse a seus discípulos:
2 ―Ax joꞌn miitseꞌe xnu̱jávada joꞌn, va̱jxkm xa veꞌe je̱ pascua xa̱a̱j du̱paaꞌtu̱t. Je̱ xa̱a̱jts a̱tseꞌe je̱m je̱ jayu kya̱ꞌm nyakpá̱mu̱t juuꞌ a̱tseꞌe xtsoꞌoxpa̱jktup, je̱ts a̱tseꞌe cruuzpét nꞌítu̱t, a̱ts, je̱ Jayu Juuꞌ veꞌe Nu̱pa̱a̱mdu̱ka Ijtp.
2 “Como vocês sabem, a Páscoa começa daqui a dois dias, e o Filho do Homem será entregue para ser crucificado”.
3 Vanꞌit tseꞌe ñayꞌamojkijidi je̱ teeꞌta̱jk je̱ vyintsa̱nda ma̱a̱t je̱ tsaptu̱jkpit yakꞌixpa̱jkpata̱jkta je̱ts je̱ israeejlit je̱ myú̱jit jáyuda. Je̱p tseꞌe ñayꞌamojkijidi je̱ Caifás tya̱kꞌap, je̱ꞌe̱ tseꞌe ijt teeꞌ juuꞌ veꞌe du̱nu̱vintsa̱nika̱jxp je̱ teeꞌta̱jkta vanꞌit.
3 Naquela mesma hora, os principais sacerdotes e líderes do povo estavam reunidos na residência de Caifás, o sumo sacerdote,
4 Je̱p tseꞌe du̱ko̱jtsmojkti pa̱n vintso̱ veꞌe je̱ Jesús du̱mátstat je̱ taay ma̱a̱t, je̱tseꞌe du̱yakjayꞌo̱o̱ꞌkjadat.
4 tramando uma forma de prender Jesus em segredo e matá-lo.
5 Jidu̱ꞌu̱m tseꞌe ñavyaajnjidi: ―Kaꞌa tseꞌe nmajtsumdat ku veꞌe je̱ xa̱a̱j tyunju̱ vye̱ꞌnat ku̱x ku veꞌe je̱ nu̱may jayu yoojmu̱ktat yꞌajxu̱ktat.
5 “Mas não durante a festa da Páscoa, para não haver tumulto entre o povo”, concordaram entre eles.
6 Je̱m tseꞌe betániait kyajpu̱n ka̱jxm je̱ Jesús vyeꞌna je̱m je̱ Simón tya̱kꞌam, je̱ꞌe̱ juuꞌ veꞌe leprapa̱jkjup yꞌijt.
6 Enquanto isso, Jesus estava em Betânia, na casa de Simão, o leproso.
7 Kaayp tseꞌe je̱ Jesús vyeꞌna, vanꞌit tseꞌe vyinkutá̱miji toꞌk je̱ ta̱ꞌa̱xta̱jk ma̱a̱t toꞌk je̱ po̱o̱ꞌp tsaaj apa̱jkin juuꞌ veꞌe je̱ paꞌajk xooꞌkpa na̱a̱j du̱ma̱a̱t juuꞌ veꞌe tsó̱vax a̱a̱ꞌk. Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús du̱tukxa̱kte̱e̱jmu̱kku̱jx.
7 Quando ele estava à mesa, uma mulher entrou com um frasco de alabastro contendo um perfume caro e derramou o perfume sobre a cabeça dele.
8 Ku tseꞌe je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk du̱ꞌixti, jo̱tmaꞌttu tseꞌe, je̱tseꞌe vyaandi: ―¿Tya̱jxts ya̱ꞌa̱ veꞌe ko̱o̱jyji du̱yakvinto̱ki?
8 Ao ver isso, os discípulos ficaram indignados. “Que desperdício!”, disseram.
9 Ku̱yakta̱a̱ꞌk xa ya̱ꞌa̱ veꞌe tsó̱vax je̱tseꞌe je̱ ayo̱o̱va jayu je̱ meen yakmo̱ꞌo̱t.
9 “O perfume poderia ter sido vendido por um alto preço, e o dinheiro, dado aos pobres!”
10 Ñu̱jaꞌvits je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ Jesús vintso̱ veꞌe vyaandi, vanꞌit tseꞌe je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk du̱nu̱u̱jmidi: ―¿Tya̱jxseꞌe xvinmaꞌyu̱nmo̱ꞌo̱da ya̱ ta̱ꞌa̱xta̱jk? e̱ O̱y xa je̱ꞌe̱ veꞌe juuꞌ a̱ts ya̱ꞌa̱ veꞌe tu̱xtuujnja.
10 Jesus, sabendo do que falavam, disse: “Por que criticam esta mulher por ter feito algo tão bom para mim?
11 Mꞌíttap xa miitseꞌe xa̱ꞌma ma̱a̱t je̱ ayo̱o̱va jayu; ax kaꞌats a̱tseꞌe xa̱ꞌma nꞌukꞌijtnit miits ma̱a̱tta.
11 Vocês sempre terão os pobres em seu meio, mas nem sempre terão a mim.
12 Juuꞌ xa veꞌe ya̱ ta̱ꞌa̱xta̱jk tu̱du̱tún ku a̱tseꞌe tu̱xtuknu̱tem ya̱ paꞌajk xooꞌkpa na̱a̱j, yꞌapa̱a̱jmtkipts ya̱ꞌa̱ veꞌe a̱ts je̱ nnu̱naxta̱jkin.
12 Ela derramou este perfume em mim a fim de preparar meu corpo para o sepultamento.
13 Tyú̱vam xa a̱ts miitseꞌe nna̱a̱jmada, pa̱n joma veꞌe yaktukkaꞌamáy je̱ o̱y ka̱ts je̱ o̱y ayook vinxu̱p toꞌk it toꞌk naxviijn, yakko̱jtspapts je̱ꞌe̱ veꞌe juuꞌ a̱tseꞌe ya̱ ta̱ꞌa̱xta̱jk tu̱xtuujnja, veꞌem tseꞌe yaktukjaaꞌmye̱jtsnit.
13 Eu lhes garanto: onde quer que as boas-novas sejam anunciadas pelo mundo, o que esta mulher fez será contado, e dela se lembrarão”.
14 Je̱ Judas Iscariote, nu̱toꞌk je̱ ixpa̱jkpa juuꞌ veꞌe nu̱makme̱jtsk ijttu, je̱ꞌe̱ tseꞌe o̱jts du̱ma̱a̱tnakyó̱tsjada je̱ teeꞌta̱jk je̱ vyintsa̱nda,
14 Então Judas Iscariotes, um dos Doze, foi aos principais sacerdotes
15 je̱tseꞌe du̱nu̱u̱jmidi: ―¿Tis a̱tseꞌe xmo̱ꞌo̱dap pa̱n mpu̱u̱mp a̱tseꞌe je̱ Jesús je̱m miits mka̱ꞌmda? Vanꞌit tseꞌe tyukvinvaꞌnijidi iiꞌpx majk je̱ meen juuꞌ veꞌe plata.
15 e perguntou: “Quanto vocês me pagarão se eu lhes entregar Jesus?”. E eles lhe deram trinta moedas de prata.
16 Vanꞌit tseꞌe je̱ Judas du̱ꞌixti pa̱n vintso̱ veꞌe je̱ Jesús du̱pá̱mu̱t je̱m je̱ꞌe̱ kya̱ꞌmda.
16 Daquele momento em diante, Judas começou a procurar uma oportunidade para trair Jesus.
17 Ku veꞌe je̱ mutoꞌk xa̱a̱j du̱paaty ku veꞌe je̱ tsapkaaky yakkay juuꞌ veꞌe je̱ levadura du̱kama̱a̱t, vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk vyinkutá̱mijidi. Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús du̱ꞌamo̱tutú̱vidi: ―¿Jómaseꞌe xtsa̱k je̱ts a̱a̱tseꞌe na̱jkx nyakꞌo̱ya je̱tseꞌe nyaknajxumdat je̱ pascua xa̱a̱j aꞌox?
17 No primeiro dia da Festa dos Pães sem Fermento, os discípulos vieram a Jesus e perguntaram: “Onde quer que preparemos a refeição da Páscoa?”.
18 Vanꞌit tseꞌe yꞌatsa̱a̱jv je̱tseꞌe ña̱jkxtat je̱m kajpu̱n ka̱jxm. Ku veꞌe du̱ꞌíxtat toꞌk je̱ jayu juuꞌ veꞌe tyijp, je̱ja tseꞌe je̱ꞌe̱ tya̱kꞌaajy ña̱jkxtat. Vanꞌit tseꞌe jyaaꞌkvaajñ: ―Je̱tseꞌe xna̱a̱jmadat: “Jidu̱ꞌu̱meꞌe je̱ yakꞌixpa̱jkpa vyaꞌañ: Tá̱minup xa veꞌe a̱ts je̱ nꞌo̱o̱ꞌku̱n. Je̱ja veꞌe mta̱kꞌaajy a̱ts je̱ nꞌixpa̱jkpata̱jk je̱ pascua xa̱a̱j aꞌox ntukma̱a̱tyaknaxuvaꞌañ.”
18 Ele respondeu: “Assim que entrarem na cidade, verão determinado homem. Digam-lhe: ‘O Mestre diz: Meu tempo chegou e comerei em sua casa a refeição da Páscoa, com meus discípulos’”.
19 Vanꞌit tseꞌe je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk du̱toondi ax joꞌn je̱ Jesús tyukpavaajnjidi, yꞌapa̱a̱jmtkidu tseꞌe je̱ pascua xa̱a̱j aꞌox.
19 Então os discípulos fizeram como Jesus os havia instruído e ali prepararam a refeição da Páscoa.
20 Ku veꞌe je̱ it choꞌoini, vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús je̱ ñu̱makme̱jtsk ixpa̱jkpata̱jk du̱ma̱a̱tnajxti aꞌóxiva.
20 Ao anoitecer, Jesus estava à mesa com os doze discípulos.
21 Kaaydup tseꞌe vye̱ꞌnada, vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús vyaajñ: ―Tyú̱vam xa a̱ts miitseꞌe nna̱a̱jmada je̱ts nu̱toꞌkeꞌe miitsta juuꞌ a̱tseꞌe xpá̱mup je̱m je̱ jayu kya̱ꞌm juuꞌ a̱tseꞌe xtsoꞌoxpa̱jktup.
21 Enquanto comiam, disse: “Eu lhes digo a verdade: um de vocês vai me trair”.
22 Vanꞌit tseꞌe o̱o̱y tyuntsaachvinmapya̱jkti je̱tseꞌe toꞌk jadoꞌk je̱ Jesús du̱ꞌamo̱tutú̱vidi: ―Ma̱ja̱ Vintsá̱n, ¿a̱ts je̱ꞌe̱ vineꞌe?
22 Muito aflitos, eles protestaram, um após o outro: “Certamente não serei eu, Senhor!”.
23 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús yꞌatsa̱a̱jv: ―Nu̱toꞌk je̱ꞌe̱ veꞌe juuꞌ veꞌe je̱ kya̱ꞌa̱j tu̱du̱pu̱m yam plato jo̱o̱tm a̱ts ma̱a̱t, je̱ꞌe̱ts je̱ꞌe̱ veꞌe juuꞌ a̱tseꞌe xpá̱mup je̱m je̱ jayu kya̱ꞌm juuꞌ a̱tseꞌe xtsoꞌoxpa̱jktup.
23 Jesus respondeu: “Um de vocês que acabou de comer da mesma tigela comigo vai me trair.
24 Ax je̱ꞌe̱mts a̱tseꞌe mpanu̱jkxp je̱ tooꞌ juuꞌ veꞌe javyet ijtp a̱ts ka̱jx je̱p Kunuuꞌkx Jatyán ku̱jxp, a̱ts, je̱ Jayu Juuꞌ veꞌe Nu̱pa̱a̱mdu̱ka Ijtp. ¡Ax ayo̱o̱ts je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ jyo̱o̱t je̱ jayu juuꞌ a̱tseꞌe xpá̱mup je̱m je̱ jayu kya̱ꞌm juuꞌ a̱tseꞌe xtsoꞌoxpa̱jktup! Nu̱yojk o̱y xa veꞌe ku̱yꞌijtu̱xji je̱ jayu ku veꞌe ku̱kyakeꞌx.
24 O Filho do Homem deve morrer, como as Escrituras declararam há muito tempo. Mas que terrível será para aquele que o trair! Para esse homem seria melhor não ter nascido”.
25 Vanꞌit tseꞌe kya̱jts je̱ Judas juuꞌ veꞌe pa̱a̱jmjinup je̱m je̱ jayu kya̱ꞌm juuꞌ veꞌe tsoꞌoxpa̱jkju̱dup. Jidu̱ꞌu̱m tseꞌe vyaajñ: ―Yakꞌixpa̱jkpa, ¿a̱ts je̱ꞌe̱ vineꞌe? Je̱tseꞌe je̱ Jesús yꞌatso̱o̱jvji: ―Mits xa je̱ꞌe̱ veꞌe, veꞌem ax joꞌn viinm tu̱mvaꞌañ.
25 Judas, aquele que o trairia, também disse: “Certamente não serei eu, Rabi!”. E Jesus respondeu: “É como você diz”.
26 Kaaydup tseꞌe vye̱ꞌnada, je̱tseꞌe je̱ Jesús du̱ka̱a̱jn je̱ tsapkaaky, je̱ Nteꞌyam du̱kuko̱jtsji, je̱tseꞌe du̱tojkvaꞌkxjidi je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk. Vanꞌit tseꞌe vyaajñ: ―Kayda, ya̱ꞌa̱ je̱ꞌe̱ veꞌe a̱ts je̱ nniꞌkx je̱ nko̱pk.
26 Enquanto comiam, Jesus tomou o pão e o abençoou. Em seguida, partiu-o em pedaços e deu aos discípulos, dizendo: “Tomem e comam, porque este é o meu corpo”.
27 Vanꞌit tseꞌe du̱ko̱o̱mpa je̱ tukꞌaꞌooguin, je̱ Nteꞌyam du̱kuko̱jtsji, je̱tseꞌe du̱mo̱o̱jy je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk, je̱tseꞌe vyaajñ: ―Ooꞌkta juuꞌ veꞌe ya̱ tukꞌaꞌooguin mya̱a̱t.
27 Então tomou o cálice de vinho e agradeceu a Deus. Depois, entregou-o aos discípulos e disse: “Cada um beba dele,
28 Ya̱ꞌa̱ je̱ꞌe̱ veꞌe a̱ts je̱ nnu̱u̱ꞌpu̱n. Ku̱x ku a̱tseꞌe nꞌo̱o̱ꞌku̱t, nyaktaajnjadapts a̱ts miitseꞌe toꞌk je̱ nam ko̱jtstán. Je̱ nu̱may jáyuts a̱tseꞌe nkuꞌo̱o̱ꞌkap je̱tseꞌe veꞌem je̱ tyo̱kin yakme̱e̱ꞌkxjadat.
28 porque este é o meu sangue, que confirma a aliança. Ele é derramado como sacrifício para perdoar os pecados de muitos.
29 Ax nmu̱u̱jmidupts a̱ts miitseꞌe je̱ts kaꞌa a̱tseꞌe nꞌukꞌooknuvat je̱ tsaaydum paꞌajk na̱a̱j, vanꞌítnumeꞌe ku a̱ts miitseꞌe ntukma̱a̱tꞌooꞌktat je̱ ñam je̱ꞌe̱ je̱m a̱ts je̱ nTeeꞌ kyutojku̱n jo̱o̱tm.
29 Prestem atenção ao que eu lhes digo: não voltarei a beber vinho até aquele dia em que, com vocês, beberei vinho novo no reino de meu Pai”.
30 Vanꞌit tseꞌe toꞌk je̱ u̱v du̱ꞌa̱a̱vdi je̱tseꞌe ña̱jkxti je̱m Olivos Ko̱pk viindum.
30 Então cantaram um hino e saíram para o monte das Oliveiras.
31 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk du̱nu̱u̱jmidi: ―Nu̱jom xa a̱ts miitseꞌe xmaso̱ꞌo̱ktat u̱xyam ya̱ tsooj, ku̱x jidu̱ꞌu̱meꞌe javyet je̱p Kunuuꞌkx Jatyán ku̱jxp: “Nyakꞌo̱o̱ꞌkup xa a̱tseꞌe je̱ carnero vinténiva je̱tseꞌe je̱ carnero yꞌanomvaꞌkxtat.”
31 No caminho, Jesus disse: “Esta noite todos vocês me abandonarão, pois as Escrituras dizem: ‘Deus ferirá e as ovelhas do rebanho serão dispersas’.
32 Ax kuts a̱tseꞌe njoojntykpa̱jknuvat, na̱jkxupts a̱tseꞌe je̱m galiléait yꞌit jo̱o̱tm; u̱xꞌo̱o̱kts miitseꞌe je̱m mje̱ꞌyadat.
32 Mas, depois de ressuscitar, irei adiante de vocês à Galileia”.
33 Vanꞌit tseꞌe je̱ Pedro yꞌatso̱o̱jvji: ―Mjamaso̱ꞌo̱kjada veꞌe anañu̱joma, kaꞌats a̱ts mitseꞌe nmaso̱ꞌo̱ku̱t.
33 Pedro declarou: “Pode ser que todos os outros o abandonem, mas eu jamais o abandonarei”.
34 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús ña̱ꞌmu̱xji: ―Tyú̱vam xa a̱ts mitseꞌe nnu̱u̱jma, je̱ts u̱xyam ya̱ tsooj, kaꞌanumeꞌe je̱ naꞌatseev yꞌayaꞌaxy vye̱ꞌnat, mutoojk náxipts a̱ts mitseꞌe xkanatyukpu̱kju̱ vye̱ꞌnat.
34 Jesus respondeu: “Eu lhe digo a verdade: esta mesma noite, antes que o galo cante, você me negará três vezes”.
35 Vanꞌit tseꞌe je̱ Pedro yꞌatsa̱a̱jv: ―Ku̱njaꞌa̱a̱ꞌk xa a̱tseꞌe mits ma̱a̱t, kaꞌats a̱ts mitseꞌe nkanatyukpá̱kju̱t. Tum veꞌem tseꞌe vyaanduva nu̱jom je̱ myuꞌixpa̱jkpata̱jk.
35 Pedro, no entanto, insistiu: “Mesmo que eu tenha de morrer ao seu lado, jamais o negarei!”. E todos os outros discípulos disseram o mesmo.
36 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk du̱ma̱a̱tje̱ꞌy joma veꞌe toꞌk je̱ it juuꞌ veꞌe Getsemaní du̱xa̱a̱j; je̱m tseꞌe du̱nu̱u̱jmi je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk: ―Tsa̱a̱nada yaja namvaat a̱tseꞌe xim tso̱ na̱jkx ntsapka̱ts.
36 Então Jesus foi com eles a um lugar chamado Getsêmani e disse: “Sentem-se aqui enquanto vou ali orar”.
37 Pyavo̱o̱v tseꞌe je̱ Pedro je̱ts nu̱me̱jtsk je̱ yꞌixpa̱jkpa juuꞌ veꞌe je̱ Zebedeo je̱ myajntkta̱jk. Vanꞌit tseꞌe chaachvinmapyu̱jk je̱tseꞌe ñavyinmaꞌyu̱nmo̱o̱jyji,
37 Levou consigo Pedro e os dois filhos de Zebedeu e começou a ficar triste e angustiado.
38 je̱tseꞌe du̱nu̱u̱jmidi je̱ꞌe̱ juuꞌ veꞌe pyavo̱o̱vdu: ―Tsaachvinmaayp xa veꞌe a̱ts ya̱ njo̱o̱t ya̱ njaꞌvin o̱o̱ꞌku̱n am paat. Tanda yaja je̱tseꞌe joojntyk mꞌíttat a̱ts ma̱a̱t.
38 “Minha alma está profundamente triste, a ponto de morrer”, disse ele. “Fiquem aqui e vigiem comigo.”
39 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús jave̱e̱ꞌn jyaaꞌknu̱jkx je̱tseꞌe je̱ vyiijn je̱ yꞌaaj du̱tukpaaty je̱ naax je̱tseꞌe chapka̱jts. Jidu̱ꞌu̱m tseꞌe vyaajñ: ―Tata, pa̱n mꞌo̱ꞌyixjup xa veꞌe, kadi xyakjaty je̱ts a̱tseꞌe xtukka̱daꞌaku̱t ya̱ tsaachpaatu̱n; ax ka je̱ꞌe̱p tseꞌe mtónup juuꞌ a̱tseꞌe ntsa̱jkp, je̱ꞌe̱ veꞌe mtónup juuꞌ mitseꞌe mtsa̱jkp.
39 Ele avançou um pouco, curvou-se com o rosto no chão e orou: “Meu Pai! Se for possível, afasta de mim este cálice. Contudo, que seja feita a tua vontade, e não a minha”.
40 Vanꞌit tseꞌe vyimpijtnuva joma veꞌe du̱maso̱o̱kti je̱ yꞌixpa̱jkpada; maadup tseꞌe du̱paatti. Vanꞌit tseꞌe je̱ Pedro du̱nu̱u̱jmi: ―¿Kaꞌa veꞌe tu̱mꞌo̱ꞌyixjada je̱tseꞌe a̱ts ma̱a̱t joojntyk ku̱mꞌitta o̱tyoꞌk hora?
40 Depois, voltou aos discípulos e os encontrou dormindo. “Vocês não puderam vigiar comigo nem por uma hora?”, disse ele a Pedro.
41 Nakyujoojntykajada je̱ts tsapko̱tsta je̱tseꞌe mkakaꞌadat je̱p to̱kin ja̱a̱tp. Je̱ jayu je̱ jyo̱o̱t je̱ jyaꞌvin, cha̱jkpts je̱ꞌe̱ veꞌe je̱tseꞌe du̱tónu̱t juuꞌ veꞌe je̱ Nteꞌyam cha̱jkp; ax ayonu̱ktá̱kats je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ jayu je̱ ñiꞌkx je̱ kyo̱pk.
41 “Vigiem e orem para que não cedam à tentação, pois o espírito está disposto, mas a carne é fraca.”
42 Vanꞌit tseꞌe mume̱jtsk nax ña̱jkxnuva je̱tseꞌe jidu̱ꞌu̱m chapka̱jts: ―Tata, pa̱n kaꞌa xa veꞌe mꞌo̱ꞌyixju̱ je̱ts a̱tseꞌe xkatukka̱daꞌaku̱t ya̱ tsaachpaatu̱n, vaꞌan tseꞌe veꞌem du̱tunju̱ ax joꞌn mitseꞌe xtsa̱k.
42 Então os deixou pela segunda vez e orou: “Meu Pai! Se não for possível afastar de mim este cálice sem que eu o beba, faça-se a tua vontade”.
43 Vanꞌit tseꞌe vyimpijtnuva; maadup tseꞌe du̱paatnuva je̱ yꞌixpa̱jkpada ku̱x kaꞌa veꞌe je̱ tsooj du̱ꞌukmuténidini.
43 Quando voltou pela segunda vez, encontrou-os dormindo de novo, pois não conseguiam manter os olhos abertos.
44 Vanꞌit tseꞌe du̱maso̱o̱kti je̱tseꞌe mutoojk nax o̱jts chapko̱jtsnuva. Nay vanxú̱pjyam tseꞌe chapka̱jts.
44 Foi orar pela terceira vez, dizendo novamente as mesmas coisas.
45 Vanꞌit tseꞌe vyimpijtnuva joma veꞌe je̱ yꞌixpa̱jkpada je̱tseꞌe du̱nu̱u̱jmidi: ―¿Mmaadup mpo̱o̱ꞌkxtupna veꞌe? Ta̱ xa veꞌe je̱ tiempo du̱paatni je̱ts a̱tseꞌe nyakpá̱mu̱t je̱m je̱ tó̱kinax jayu kya̱ꞌm, a̱ts, je̱ Jayu Juuꞌ veꞌe Nu̱pa̱a̱mdu̱ka Ijtp.
45 Em seguida, voltou aos discípulos e lhes disse: “Como é que vocês ainda dormem e descansam? Vejam, chegou a hora. O Filho do Homem está para ser entregue nas mãos de pecadores.
46 Pojtu̱kta je̱ts du̱jaꞌmda. Je̱ja xa veꞌe mye̱jtsni juuꞌ a̱tseꞌe xpá̱mup je̱m je̱ jayu kya̱ꞌm juuꞌ a̱tseꞌe xtsoꞌoxpa̱jktup.
46 Levantem-se e vamos. Meu traidor chegou”.
47 Ko̱jtspna tseꞌe je̱ Jesús vyeꞌna ku veꞌe je̱ Judas jye̱ꞌy, je̱ꞌe̱ts je̱ꞌe̱ veꞌe nu̱toꞌk je̱ ixpa̱jkpa juuꞌ veꞌe nu̱makme̱jtsk ijttu. Je̱m tseꞌe nu̱may je̱ jayu du̱ma̱a̱tje̱ꞌyada je̱ yajkxy tsojx ma̱a̱t je̱ts je̱ ku̱p ma̱a̱t, je̱ teeꞌta̱jk je̱ vyintsa̱nda je̱ts je̱ israeejlit je̱ myú̱jit jayuta̱jk, je̱ꞌe̱ tseꞌe ke̱jxju̱dup.
47 Enquanto Jesus ainda falava, Judas, um dos Doze, chegou com uma grande multidão armada de espadas e pedaços de pau. Tinham sido enviados pelos principais sacerdotes e líderes do povo.
48 Je̱ Judas juuꞌ veꞌe je̱ Jesús je̱m je̱ꞌe̱ kya̱ꞌm du̱pa̱a̱mnup, myo̱o̱ydu tseꞌe je̱ nu̱jaꞌvin vintso̱ veꞌe du̱nu̱jávadat pa̱n pa̱n je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ Jesús, ax veꞌem tseꞌe du̱tónu̱t ax joꞌn je̱ jayu je̱ myujayu o̱o̱y du̱tuntsa̱k. Jidu̱ꞌu̱m tseꞌe du̱nu̱u̱jmidi: ―Pa̱n pa̱nts a̱tseꞌe ntsuuꞌkxp, je̱ꞌe̱ts je̱ꞌe̱ veꞌe, je̱ꞌe̱ tseꞌe mmátstap.
48 O traidor havia combinado com eles um sinal: “Vocês saberão a quem devem prender quando eu o cumprimentar com um beijo”.
49 Ko̱jtska̱jxpna tseꞌe je̱ Judas vyeꞌna, vanꞌit tseꞌe du̱vinkuta̱mi je̱ Jesús je̱tseꞌe du̱nu̱u̱jmi: ―¡Dios meep Yakꞌixpa̱jkpa! Vanꞌit tseꞌe du̱tsuuꞌkx.
49 Então Judas veio diretamente a Jesus. “Saudações, Rabi!”, exclamou ele, e o beijou.
50 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús ña̱ꞌmu̱xji: ―Amigo, ¿tiseꞌe mnu̱mejtsp? Vanꞌit tseꞌe je̱ jayu je̱ Jesús du̱vinkutá̱midi je̱tseꞌe du̱majtsti.
50 Jesus disse: “Amigo, faça de uma vez o que veio fazer”. Então os outros agarraram Jesus e o prenderam.
51 Vanꞌit tseꞌe toꞌk je̱ jayu juuꞌ veꞌe je̱ Jesús ma̱a̱t veꞌnip, je̱ꞌe̱ tseꞌe je̱ yajkxy tsojx du̱yakpítsum je̱tseꞌe du̱ku̱spojxji toꞌk adoꞌom je̱ tyaatsk juuꞌ veꞌe du̱toojnjip je̱ teeꞌ juuꞌ veꞌe du̱nu̱vintsa̱nika̱jxp je̱ teeꞌta̱jkta.
51 Um dos que estavam com Jesus puxou a espada e feriu o servo do sumo sacerdote, cortando-lhe a orelha.
52 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús ña̱ꞌmu̱xji: ―Pa̱a̱mnuva je̱ myajkxy tsojx je̱p tya̱jk ja̱a̱tp; ku̱x nu̱jomeꞌe pa̱n pa̱neꞌe je̱ jayu du̱yakꞌo̱o̱ꞌkp je̱ tsojx ma̱a̱t, nay je̱ꞌe̱jyam tseꞌe tyukꞌo̱o̱ꞌknuvap.
52 “Guarde sua espada”, disse Jesus. “Os que usam a espada morrerão pela espada.
53 ¿Kaꞌa veꞌe xnu̱java je̱ts pa̱n ku̱nꞌamo̱tu a̱tseꞌe je̱ nTeeꞌ, tun jatyts a̱tseꞌe xtuknu̱ké̱xu̱t nu̱toogupxu̱k majk miijl naxy je̱ ángeles?
53 Você não percebe que eu poderia pedir a meu Pai milhares de anjos para me proteger, e ele os enviaria no mesmo instante?
54 Ax pa̱n veꞌem tseꞌe ku̱jyaty, ¿vintso̱seꞌe tyónju̱t kyó̱tsju̱t juuꞌ veꞌe vaamp je̱p Kunuuꞌkx Jatyán ku̱jxp a̱ts ka̱jx?
54 Se eu o fizesse, porém, como se cumpririam as Escrituras, que descrevem o que é necessário que agora aconteça?”
55 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús je̱ nu̱may jayu du̱nu̱u̱jmi: ―¿Veꞌem a̱ts miitseꞌe xnu̱minda je̱ yajkxy tsojx ma̱a̱t je̱ts je̱ ku̱p ma̱a̱t, je̱ts a̱tseꞌe xmátstat ax joꞌn a̱tseꞌe je̱ me̱e̱ꞌtspa ku̱nꞌijt? Jó̱vum xa̱a̱j xa a̱tseꞌe tu̱nyakꞌixpu̱k je̱p ma̱ja̱ tsaptu̱jkp; kaꞌats a̱tseꞌe xmajtsti vanꞌit.
55 Em seguida, Jesus disse à multidão: “Por acaso sou um revolucionário perigoso para que venham me prender com espadas e pedaços de pau? Por que não me prenderam no templo? Ali estive todos os dias, ensinando.
56 U̱xyam tseꞌe veꞌem jyaty je̱tseꞌe tyónju̱t juuꞌ veꞌe je̱p Kunuuꞌkx Jatyán ku̱jxp jyaaydu je̱ Nteꞌyam je̱ yꞌayook ko̱jtsnajxpata̱jkta. Vanꞌit tseꞌe toꞌk ka̱ꞌa̱jyji je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk kyuke̱e̱kjidi, naaydumeꞌe du̱yaktaandi.
56 Mas tudo isto está acontecendo para que se cumpram as palavras dos profetas registradas nas Escrituras”. Nesse momento, todos os discípulos o abandonaram e fugiram.
57 Vanꞌit tseꞌe je̱ꞌe̱ pa̱n pa̱n jatyeꞌe je̱ Jesús du̱majtstu, je̱ꞌe̱ tseꞌe du̱yakna̱jkxtu je̱ja je̱ Caifás vyinkujk, je̱ teeꞌ je̱ꞌe̱ veꞌe yꞌijt juuꞌ veꞌe du̱nu̱vintsa̱nika̱jxp je̱ teeꞌta̱jkta. Je̱peꞌe ñayꞌamojkijidi je̱ tsaptu̱jkpit yakꞌixpa̱jkpata̱jk je̱ts je̱ israeejlit je̱ myú̱jit jáyuda.
57 Então os que haviam prendido Jesus o levaram para a casa de Caifás, o sumo sacerdote, onde estavam reunidos os mestres da lei e os líderes do povo.
58 Ax jékumji tseꞌe je̱ Pedro pyaꞌu̱xꞌo̱o̱kaja je̱p je̱ teeꞌ Caifás tya̱kꞌaagup paat. Je̱pts je̱ꞌe̱ veꞌe tya̱jki je̱tseꞌe du̱ma̱a̱tꞌa̱jxtkti je̱ tsapta̱kmutoompata̱jk, je̱ꞌe̱ veꞌe yꞌixuvaampy pa̱n vintso̱ veꞌe kyuka̱xa ma̱a̱t je̱ Jesús.
58 Enquanto isso, Pedro seguia Jesus de longe, até chegar ao pátio do sumo sacerdote. Entrou ali, sentou-se com os guardas e esperou para ver o que aconteceria.
59 Je̱ teeꞌta̱jk je̱ vyintsa̱nda ma̱a̱t je̱ israeejlit je̱ myú̱jit jáyuda je̱ts nu̱jom pa̱n pa̱n jatyeꞌe du̱nu̱má̱jidup je̱p tsaptu̱jkp, yꞌíxtidupts je̱ꞌe̱ veꞌe vintso̱ veꞌe je̱ Jesús ku̱du̱nu̱vampe̱tta je̱tseꞌe veꞌem du̱yakjayꞌo̱o̱ꞌkjadat.
59 Lá dentro, os principais sacerdotes e todo o conselho dos líderes do povo tentavam encontrar testemunhas que mentissem a respeito de Jesus, para que pudessem condená-lo à morte.
60 Ax kaꞌa tseꞌe du̱paatti vintso̱ veꞌe ku̱du̱nu̱vampe̱jtti ó̱yameꞌe nu̱may je̱ jayu mya̱jvaꞌkti juuꞌ veꞌe janu̱vampe̱tuvaajnju̱dup. U̱xꞌo̱o̱knum tseꞌe mya̱jvaꞌkti nu̱me̱jtsk
60 Embora muitos estivessem dispostos a dar falso testemunho, não puderam usar o depoimento de ninguém. Por fim, apresentaram-se dois homens,
61 juuꞌ veꞌe vaandu: ―Ya̱ꞌa̱ xa veꞌe vaan: “Xꞌo̱ꞌyixjup xa a̱tseꞌe je̱ts a̱tseꞌe ya̱ ma̱ja̱ tsapta̱jk nyakkutó̱kiyu̱t; toojk xa̱a̱jts a̱tseꞌe mpa̱a̱mnuvat.”
61 que declararam: “Este homem disse: ‘Sou capaz de destruir o templo de Deus e reconstruí-lo em três dias’”.
62 Vanꞌit tseꞌe tyeni je̱ teeꞌ juuꞌ veꞌe du̱nu̱vintsa̱nika̱jxp je̱ teeꞌta̱jkta, je̱tseꞌe je̱ Jesús du̱nu̱u̱jmi: ―¿Ni vinxu̱pa veꞌe mkahꞌatsa̱v? ¿Vintso̱ veꞌe mkanakyuka̱tsju̱ ku veꞌe myaknu̱ꞌa̱a̱ꞌna?
62 Então o sumo sacerdote se levantou e disse a Jesus: “Você não vai responder a essas acusações? O que tem a dizer em sua defesa?”.
63 Ama̱ꞌa̱t tseꞌe je̱ Jesús tyaajñ. Vanꞌit tseꞌe je̱ teeꞌ ña̱ꞌmu̱xji: ―Je̱ joojntyk Nteꞌyam ka̱jx, je̱ꞌe̱ ka̱jx tseꞌe juuꞌ tyú̱vam avana, vaajnja a̱a̱ts pa̱n mitseꞌe je̱ Cristo, juuꞌ veꞌe je̱ Nteꞌyam vyinko̱o̱n je̱tseꞌe yakkutojknit, je̱ꞌe̱ je̱ yꞌOnu̱k.
63 Jesus, porém, permaneceu calado. O sumo sacerdote lhe disse: “Exijo em nome do Deus vivo que nos diga se é o Cristo, o Filho de Deus”.
64 Je̱tseꞌe je̱ Jesús yꞌatso̱o̱jvji: ―Je̱ꞌe̱ xa a̱tseꞌe, veꞌem ax joꞌn tu̱xka̱ts. Vaampapts a̱tseꞌe je̱ts xꞌíxtap a̱tseꞌe, a̱ts, je̱ Jayu Juuꞌ veꞌe Nu̱pa̱a̱mdu̱ka Ijtp, je̱ts a̱tseꞌe ntsa̱a̱nat je̱ja je̱ Nteꞌyam yꞌakaꞌyu̱n paꞌayi, juuꞌ veꞌe nu̱jom du̱ka̱ꞌmika̱jxp. Veꞌemts a̱tseꞌe xꞌíxtuvat ku a̱tseꞌe nka̱daꞌaku̱t je̱m vínu̱ts jo̱o̱tm.
64 Jesus respondeu: “É como você diz. Eu lhes digo que, no futuro, verão o Filho do Homem sentado à direita do Deus Poderoso e vindo sobre as nuvens do céu”.
65 Vanꞌit tseꞌe je̱ teeꞌ je̱ vyit ñatyuknu̱ka̱a̱ꞌtsvaatsji, je̱ꞌe̱ veꞌe du̱yaknu̱ke̱ꞌxnata̱jkip je̱ts kyo̱ꞌo̱yjaꞌvipeꞌe, je̱tseꞌe vyaajñ: ―Ta̱ xa ya̱ꞌa̱ veꞌe je̱ Nteꞌyam du̱vinko̱jtspét ku veꞌe veꞌem vyaꞌañ. ¿Tya̱jxts u̱u̱ꞌmeꞌe njaaꞌktso̱jkumdat pa̱neꞌe du̱ꞌixtu du̱mó̱tudu juuꞌ veꞌe tyoon kyo̱jts ka ó̱yap? Ta̱ tseꞌe xꞌamo̱tunaxta vintso̱ ya̱ꞌa̱ veꞌe viinm tu̱vyaꞌañ.
65 Então o sumo sacerdote rasgou as vestes e disse: “Blasfêmia! Que necessidade temos de outras testemunhas? Todos ouviram a blasfêmia.
66 ¿Vintso̱seꞌe xpayo̱ꞌo̱yda? Vanꞌit tseꞌe yꞌatso̱o̱vdi: ―Je̱p to̱kin ja̱a̱tp xa ya̱ꞌa̱ veꞌe, vyinmajtsjup tseꞌe je̱tseꞌe yꞌo̱o̱ꞌku̱t.
66 Qual é o veredicto?”. “Culpado!”, responderam. “Ele merece morrer!”
67 Vanꞌit tseꞌe du̱vinkutsójidi, du̱tsiiꞌkti, je̱tseꞌe du̱vimpa̱ꞌkxti du̱ja̱pa̱ꞌkxti,
67 Então começaram a cuspir no rosto de Jesus e a dar-lhe socos. Alguns lhe davam tapas
68 je̱tseꞌe jidu̱ꞌu̱m du̱nu̱u̱jmidi: ―Pa̱n je̱ Cristo mitseꞌe, ¡nu̱kó̱tsu̱ts nꞌit pa̱n pa̱neꞌe tu̱mtsiiꞌkju̱!
68 e zombavam: “Profetize para nós, Cristo! Quem foi que lhe bateu desta vez?”.
69 Namvaateꞌe veꞌem du̱tonda du̱na̱a̱jmada, je̱p tseꞌe je̱ Pedro vyeꞌna taagujkp chu̱u̱na. Vanꞌit tseꞌe toꞌk je̱ ja̱jtspa je̱ Pedro du̱vinkuta̱mi je̱tseꞌe du̱nu̱u̱jmi: ―Mma̱a̱tvíttpap xa mits ya̱ꞌa̱ veꞌe tu̱yꞌit ya̱ Jesús, ya̱ galiléait jayu.
69 Enquanto isso, Pedro estava sentado do lado de fora, no pátio. Uma criada foi até ele e disse: “Você é um dos que estavam com Jesus, o galileu”.
70 Vanꞌit tseꞌe je̱ Pedro du̱kanatyukpa̱jkji je̱ Jesús je̱ja nu̱jom je̱ꞌe̱ vyinkujkta. Jidu̱ꞌu̱m tseꞌe vyaajñ: ―Kaꞌa xa a̱tseꞌe nnu̱java pa̱n ti mitseꞌe mka̱jtsp.
70 Mas Pedro o negou diante de todos. “Não sei do que você está falando”, disse.
71 Vanꞌit tseꞌe je̱ Pedro du̱jaaꞌkmujékumi je̱ Jesús je̱tseꞌe jye̱ꞌy je̱p joma veꞌe je̱ zaguán. Vanꞌit tseꞌe yꞌixji jadoꞌk je̱ ja̱jtspa. Jidu̱ꞌu̱m tseꞌe du̱nu̱u̱jmidi pa̱n pa̱n jatyeꞌe je̱p veꞌnidup: ―Je̱m xa ya̱ꞌa̱ veꞌe du̱ma̱a̱tvíttpa xi Jesús, xi nazarétit jayu.
71 Mais tarde, junto ao portão, outra criada o viu e disse aos que estavam ali: “Este homem estava com Jesus de Nazaré”.
72 Vanꞌit tseꞌe je̱ Pedro du̱kanatyukpa̱jkjinuva je̱ Jesús, je̱ Nteꞌyam du̱yaknajxy, je̱tseꞌe vyaajñ: ―Kaꞌa xa a̱ts ya̱ꞌa̱ veꞌe xi jayu nꞌixa.
72 Novamente, Pedro o negou, dessa vez com juramento. “Nem mesmo conheço esse homem!”, disse ele.
73 Ax ku tseꞌe ve̱e̱ꞌn je̱ it ñajxy, vanꞌit tseꞌe vyinkutá̱mijidi pa̱n pa̱n jatyeꞌe je̱p veꞌnidup je̱tseꞌe jidu̱ꞌu̱m je̱ Pedro du̱nu̱u̱jmidi: ―Tyú̱vam xa veꞌe je̱ts xi jyáyuva mitseꞌe, ku̱x veꞌemeꞌe je̱ mko̱jtsu̱n.
73 Pouco depois, alguns dos outros ali presentes vieram a Pedro e disseram: “Você deve ser um deles; percebemos pelo seu sotaque galileu”.
74 Vanꞌit tseꞌe je̱ Pedro yꞌatsa̱a̱jv: ―Yꞌixp xa je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ Nteꞌyam je̱ts kaꞌa a̱ts ya̱ꞌa̱ veꞌe xi jayu nꞌixa juuꞌ miitseꞌe mtijtup. Ñu̱jaꞌvinupts je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ Nteꞌyam je̱ts ko̱ꞌo̱y nu̱ko̱tsa a̱tseꞌe ntaannit pa̱n kaꞌa a̱tseꞌe tyu̱va juuꞌ nka̱ts. Tun je̱ꞌyji tseꞌe toꞌk je̱ naꞌatseev yꞌayaaxy.
74 Pedro jurou: “Que eu seja amaldiçoado se estiver mentindo. Não conheço esse homem!”. Imediatamente, o galo cantou.
75 Vanꞌit tseꞌe je̱ Pedro du̱jaaꞌmyejts juuꞌ veꞌe je̱ Jesús kyo̱jts ku veꞌe ña̱ꞌmu̱xji: “Kaꞌanumeꞌe je̱ naꞌatseev yꞌayaꞌaxy vye̱ꞌnat, mutoojk náxipts a̱ts mitseꞌe xkanatyukpu̱kju̱ vye̱ꞌnat.” Vanꞌit tseꞌe je̱ Pedro je̱p pyítsumni je̱tseꞌe o̱o̱y tyuntsaachvinmaꞌyu̱nyaaxy.
75 Então Pedro se lembrou das palavras de Jesus: “Antes que o galo cante, você me negará três vezes”. E saiu dali, chorando amargamente.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 26, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.