Marcos 15
Totontepec Mixe NT (MTO_WBT) vs NVT
1 Ax tun ja̱pyji tseꞌe je̱ teeꞌta̱jk je̱ vyintsa̱nda du̱ko̱jtsmojkti ma̱a̱t je̱ israeejlit je̱ myú̱jit jáyuda je̱ts je̱ tsaptu̱jkpit yakꞌixpa̱jkpata̱jkta je̱ts nu̱jom juuꞌ veꞌe du̱nu̱má̱jidup je̱p tsaptu̱jkp. Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús tsum du̱yakna̱jkxti je̱tseꞌe je̱m je̱ Pilato kya̱ꞌm du̱pa̱a̱mdi.
1 De manhã bem cedo, os principais sacerdotes, os líderes do povo e os mestres da lei — todo o alto conselho — se reuniram para discutir o que fariam em seguida. Então amarraram Jesus, o levaram e o entregaram a Pilatos.
2 Vanꞌit tseꞌe je̱ Pilato du̱ꞌamo̱tutu̱vi je̱ Jesús: ―¿Mitseꞌe je̱ Israeejlit Jayu Yakkutojkpa? Vanꞌit tseꞌe yꞌatsa̱a̱jv: ―Je̱ꞌe̱ xa a̱tseꞌe, veꞌem ax joꞌn tu̱xka̱ts.
2 Pilatos lhe perguntou: “Você é o rei dos judeus?”. Jesus respondeu: “É como você diz”.
3 Vanꞌit tseꞌe je̱ teeꞌta̱jk je̱ vyintsá̱n ñu̱xa̱ꞌa̱ijidi je̱tseꞌe ñu̱vampe̱jtjidi may viijn.
3 Os principais sacerdotes o acusaram de vários crimes,
4 Vanꞌit tseꞌe je̱ Pilato je̱ Jesús du̱ꞌamo̱tutú̱vinuva: ―¿Ni vinxu̱pa veꞌe mkahꞌatsa̱v? Ixu̱ vinxu̱pji ti jaty myaktuknu̱xa̱ꞌa̱a.
4 e Pilatos perguntou: “Você não vai responder? O que diz de todas essas acusações?”.
5 Ax kaꞌa tseꞌe je̱ Jesús jyaaꞌkꞌatsa̱a̱jv, je̱ꞌe̱ ka̱jx tseꞌe je̱ Pilato atu̱va ato̱ki tyaanni.
5 Mas, para surpresa de Pilatos, Jesus não disse coisa alguma.
6 Ax vimpaascua xa̱a̱j tseꞌe je̱ Pilato du̱masa̱ꞌa̱k yꞌijt toꞌk je̱ poxu̱nta̱kjayu, jyapa̱na pa̱n pa̱neꞌe je̱ jayu yꞌamó̱tudup.
6 A cada ano, durante a festa da Páscoa, era costume libertar um prisioneiro, qualquer um que a multidão escolhesse.
7 Je̱p tseꞌe vyeꞌna poxu̱ntu̱jkp toꞌk je̱ jayu juuꞌ veꞌe Barrabás du̱xa̱a̱j ma̱a̱t je̱ myujatyooꞌda, je̱ꞌe̱ ka̱jx ku veꞌe je̱ jayu du̱yakꞌo̱o̱ꞌkti ku veꞌe du̱nu̱pojtu̱kti je̱ yakkutojkpa.
7 Um dos prisioneiros era Barrabás, um revolucionário que havia cometido assassinato durante uma revolta.
8 Vanꞌit tseꞌe je̱ nu̱may jayu je̱ Pilato du̱nu̱je̱ꞌydi je̱tseꞌe du̱ꞌamó̱tudi je̱tseꞌe du̱tónu̱t juuꞌ veꞌe tyuump vinjoojnt.
8 A multidão foi a Pilatos e pediu que ele libertasse um prisioneiro, como de costume.
9 Vanꞌit tseꞌe je̱ Pilato je̱ nu̱may jayu du̱ꞌamo̱tutu̱vi: ―¿Mtso̱jktupeꞌe je̱ts a̱ts miitseꞌe nmaso̱o̱kjadat ya̱ Israeejlit Jayu Yakkutojkpa?
9 Pilatos perguntou: “Querem que eu solte o ‘rei dos judeus’?”.
10 Je̱ꞌe̱ ka̱jxts je̱ꞌe̱ veꞌe veꞌem vyaajñ ku̱x je̱ Jesuuseꞌe myaso̱ꞌo̱kuvaampy, ñu̱jaꞌvip je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ts je̱ e̱jku̱n ka̱jxeꞌe je̱ teeꞌta̱jk je̱ vyintsá̱n du̱pa̱a̱mdi je̱ Jesús je̱m je̱ꞌe̱ kya̱ꞌm.
10 (Pois havia percebido que os principais sacerdotes tinham prendido Jesus por inveja.)
11 Ax je̱ teeꞌta̱jk je̱ vyintsa̱nda tseꞌe du̱ꞌako̱jtsidu je̱ nu̱may jayu je̱ts ñojkꞌó̱yeꞌe du̱ꞌamó̱tudat je̱tseꞌe je̱ Barrabás yakmaso̱o̱kjadat.
11 Nesse momento, os principais sacerdotes instigaram a multidão a pedir a libertação de Barrabás em vez de Jesus.
12 Vanꞌit tseꞌe je̱ Pilato yꞌamo̱tutú̱vijinuva: ―¿Ax vintso̱ tseꞌe xtso̱kta je̱ts a̱tseꞌe ntónu̱t ma̱a̱t je̱ꞌe̱ juuꞌ veꞌe mtijtup Israeejlit Jayu Yakkutojkpa?
12 Pilatos lhes perguntou: “Então o que farei com este homem que vocês chamam de ‘rei dos judeus’?”.
13 Vanꞌit tseꞌe yꞌaaꞌmitaakti: ―¡Yakcruuzpé̱tu̱!
13 “Crucifique-o!”, gritou a multidão.
14 Vanꞌit tseꞌe je̱ Pilato je̱ nu̱may jayu du̱nu̱u̱jmi: ―¿Tya̱jxseꞌe? ¿Ti ka ó̱yap ya̱ꞌa̱ veꞌe tu̱du̱tún? Vanꞌit tseꞌe je̱ nu̱may jayu tyunjaaꞌkꞌaaꞌmitaaktinuva: ―¡Yakcruuzpé̱tu̱!
14 “Por quê?”, quis saber Pilatos. “Que crime ele cometeu?” Mas a multidão gritou ainda mais alto: “Crucifique-o!”.
15 Ku̱x tseꞌe je̱ Pilato o̱y ñaajktanuvaꞌañju̱ ma̱a̱t je̱ nu̱may jayu, je̱ꞌe̱ ka̱jx tseꞌe je̱ Barrabás du̱masa̱a̱k. Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús du̱yakjavyo̱jpji ma̱a̱t je̱ po̱ꞌo̱ vo̱jpu̱n je̱ pojxu̱n ja̱ptsum, je̱tseꞌe je̱ jyayu du̱tukka̱ta̱jki je̱tseꞌe du̱yakcruuzpé̱ttat.
15 Para acalmar a multidão, Pilatos lhes soltou Barrabás. Então, depois de mandar açoitar Jesus, entregou-o aos soldados romanos para que fosse crucificado.
16 Vanꞌit tseꞌe je̱ tojpata̱jk je̱ Jesús du̱yakna̱jkxti je̱ja jadoꞌk tu̱jk joma veꞌe ñamyáyjada, je̱tseꞌe du̱yaxmojkka̱jxti je̱ tojpata̱jk juuꞌ jatyeꞌe je̱m veꞌnidu.
16 Os soldados levaram Jesus para o palácio do governador (lugar conhecido como Pretório) e chamaram todo o regimento.
17 Vanꞌit tseꞌe je̱ tsoꞌojmk vit du̱tukxo̱jxti je̱ Jesús, je̱tseꞌe toꞌk je̱ ápit taꞌaky du̱pa̱a̱mdi je̱ corona joꞌn, je̱tseꞌe du̱tukxa̱kje̱e̱jnu̱kti je̱m je̱ Jesús kyuvajkm. Veꞌem tseꞌe du̱jatijti je̱ts vyintsa̱ꞌkidupeꞌe je̱ yakkutojkpa.
17 Vestiram Jesus com um manto vermelho, teceram uma coroa de espinhos e a colocaram em sua cabeça.
18 Vanꞌit tseꞌe jidu̱ꞌu̱m du̱ko̱jtspo̱o̱ꞌkxti: ―¡Yakma̱ja mitseꞌe mꞌijtnit, Israeejlit Jayu Yakkutojkpa!
18 Então o saudavam, zombando: “Salve, rei dos judeus!”.
19 Je̱tseꞌe du̱tukxa̱kjoꞌpu̱kti toꞌk je̱ kapy je̱tseꞌe du̱nu̱tsójidi, je̱tseꞌe du̱vinko̱xkténidi.
19 Batiam em sua cabeça com uma vara, cuspiam nele e ajoelhavam-se, fingindo adorá-lo.
20 Ax ku tseꞌe du̱nu̱xikka̱jxti du̱tukxikka̱jxti, vanꞌit tseꞌe du̱pa̱jkjidini je̱ tsoꞌojmk vit je̱tseꞌe du̱tukxo̱jxtini je̱ vyítam. Vanꞌit tseꞌe du̱yakna̱jkxti cruuzpe̱jtpa.
20 Quando se cansaram de zombar dele, tiraram o manto vermelho e o vestiram com suas roupas. Então o levaram para ser crucificado.
21 Je̱ja tseꞌe tooꞌ aajy vye̱ꞌnada, vanꞌit tseꞌe toꞌk je̱ jayu je̱m ñajxy, je̱meꞌe kam jo̱o̱tm cha̱a̱ꞌn, Simón je̱ꞌe̱ veꞌe xya̱a̱j, ciréneit jayu, je̱ Alejandro je̱ts je̱ Rufo je̱ tyeeꞌ. Je̱ꞌe̱ tseꞌe yꞌake̱e̱ꞌyidu je̱tseꞌe du̱paka̱a̱jyjat je̱ Jesús je̱ cryuuz.
21 Um homem chamado Simão, de Cirene, passava ali naquele momento, vindo do campo. Os soldados o obrigaram a carregar a cruz. (Simão era pai de Alexandre e Rufo.)
22 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús du̱yakna̱jkxti joma veꞌe je̱ it du̱xa̱a̱ja Gólgota. (Jidu̱ꞌu̱mts je̱ꞌe̱ veꞌe kya̱tsa̱pítsum je̱ Gólgota, Kuxútum.)
22 Levaram Jesus a um lugar chamado Gólgota (que quer dizer “Lugar da Caveira”).
23 Vanꞌit tseꞌe du̱mo̱o̱ydi je̱ tsaaydum paꞌajk na̱a̱j juuꞌ veꞌe je̱ tso̱o̱jy du̱ma̱a̱t je̱tseꞌe du̱kama̱kkjávat je̱ tsaachtoꞌnu̱n; ax kaꞌa tseꞌe je̱ Jesús du̱ꞌuuk.
23 Ofereceram-lhe vinho misturado com mirra, mas ele recusou.
24 Tá̱vani tseꞌe du̱yakcruuzpé̱tta vyeꞌna, vanꞌit tseꞌe je̱ tojpata̱jk du̱yakvaꞌkxti je̱ Jesús je̱ vyit; ñu̱kooꞌyidupeꞌe je̱tseꞌe du̱ꞌíxtat pa̱n juuꞌ veꞌe tukka̱daꞌakjadap nu̱toꞌk jaty.
24 Então os soldados o pregaram na cruz. Depois, dividiram as roupas dele e tiraram sortes para decidir quem ficava com cada peça.
25 Taaxtojtu̱k yaaxp tseꞌe vyeꞌna ku veꞌe je̱ Jesús du̱yakcruuzpe̱jtti.
25 Eram nove horas da manhã quando o crucificaram.
26 Vanꞌit tseꞌe du̱pa̱a̱mdi toꞌk je̱ jatyán juuꞌ veꞌe du̱ꞌavaꞌnip pa̱n ti veꞌe kyuvejtp. Jidu̱ꞌu̱m tseꞌe je̱ jatyán vyaꞌañ: “Ya̱ꞌa̱ xa veꞌe je̱ Israeejlit Jayu Yakkutojkpa.”
26 Uma tabuleta anunciava a acusação feita contra ele: “O Rei dos Judeus”.
27 Yakcruuzpe̱jttuva tseꞌe je̱ꞌe̱ ma̱a̱t nu̱me̱jtsk je̱ me̱e̱ꞌtspa, toꞌk je̱ja yꞌakaꞌyu̱n paꞌayi je̱ts jadoꞌk je̱ja yꞌanaja̱paꞌayi.
27 Dois criminosos foram crucificados com ele, um à sua direita e outro à sua esquerda.
28 Vanꞌit tseꞌe tyoojnji je̱ Kunuuꞌkx Jatyán juuꞌ veꞌe vaamp: “Veꞌemeꞌe yakpu̱u̱jm ax joꞌn je̱ ma̱ja̱ to̱kin ku̱du̱tuujn.” Jidu̱ꞌu̱m tseꞌe vyaꞌañ.
28 Assim, cumpriram-se as Escrituras que diziam: “Ele foi contado entre os rebeldes”.
29 Je̱ts pa̱n pa̱n jatyeꞌe najxtu, je̱ꞌe̱ tseꞌe je̱ Jesús du̱vinko̱jtspe̱jttup je̱tseꞌe je̱ kyuvajk du̱vivu̱yo̱ꞌo̱yda, je̱tseꞌe du̱nu̱u̱jmidi: ―¿Ka mítsapeꞌe mtunvaan je̱ts myakkutó̱kiyupeꞌe je̱ Nteꞌyam je̱ mya̱ja̱ tsapta̱jk je̱tseꞌe toojk xa̱a̱j xpa̱a̱mnuvat?
29 O povo que passava por ali gritava insultos e sacudia a cabeça em zombaria. “Olhe só!”, gritavam. “Você disse que destruiria o templo e o reconstruiria em três dias.
30 Naajktso̱ꞌo̱kju̱ts nꞌit je̱ts vánu̱ku̱ je̱m cruz ka̱jxm.
30 Pois bem, salve a si mesmo e desça da cruz!”
31 Nu̱xiikju̱duva tukxiikju̱duva tseꞌe je̱ teeꞌta̱jk je̱ vyintsa̱nda ma̱a̱t je̱ tsaptu̱jkpit yakꞌixpa̱jkpata̱jk. Jidu̱ꞌu̱m tseꞌe ñavyaajnjidi: ―Yaktso̱o̱k xa ya̱ꞌa̱ veꞌe je̱ viijnk jayu; kaꞌa tseꞌe yꞌo̱ꞌyixju̱ je̱tseꞌe viinm ñaajktso̱ꞌo̱kju̱t.
31 Os principais sacerdotes e os mestres da lei também zombavam de Jesus. “Salvou os outros, mas não pode salvar a si mesmo!”, diziam.
32 Ya̱ꞌa̱ juuꞌ veꞌe natyijjup Cristo, je̱ Israeejlit Jayu Yakkutojkpa, vaꞌan ya̱ꞌa̱ du̱naajkváñu̱kju̱ je̱m cruz ka̱jxm je̱ts a̱a̱tseꞌe nꞌíxu̱t, vanꞌitts a̱a̱tseꞌe njaanchjávat ―jidu̱ꞌu̱m tseꞌe ñavyaajnjidi. Je̱ꞌe̱ paat tseꞌe vinko̱jtspe̱jtju̱duva juuꞌ veꞌe je̱ Jesús mya̱a̱tcruuzpe̱jttu.
32 “Que esse Cristo, o rei de Israel, desça da cruz agora mesmo para que vejamos e creiamos nele!” Até os homens crucificados com Jesus o insultavam.
33 Ku veꞌe kujk xa̱a̱j du̱paaty, vanꞌit tseꞌe nu̱jom je̱ it je̱ naax kyo̱o̱ꞌtsi. Toojk yaaxp paat tseꞌe yꞌijt ko̱o̱ꞌts.
33 Ao meio-dia, desceu sobre toda a terra uma escuridão que durou três horas.
34 Toojk yaaxp tseꞌe vyeꞌna je̱tseꞌe ma̱kk je̱ Jesús kya̱jts. Jidu̱ꞌu̱m tseꞌe vyaajñ: ―Eloi, Eloi, ¿lama sabactani? (Ax jidu̱ꞌu̱mts ya̱ꞌa̱ veꞌe kya̱tsa̱pítsum, a̱ts je̱ nNteꞌyam, a̱ts je̱ nNteꞌyam, ¿tya̱jxts a̱ts mitseꞌe xmasa̱ꞌa̱k?)
34 Por volta das três da tarde, Jesus clamou em alta voz: “ Eloí, Eloí, lamá sabactâni? ”, que quer dizer: “Meu Deus, meu Deus, por que me abandonaste?”.
35 Je̱m tseꞌe vye̱ꞌnada juuꞌ veꞌe du̱ꞌamo̱tunajxtu, je̱ꞌe̱ tseꞌe vaandu: ―Mó̱tuda, je̱ Elíastam xa veꞌe yaaxjip.
35 Alguns dos que estavam ali, ouvindo isso, disseram: “Ele está chamando Elias”.
36 Vanꞌit tseꞌe nu̱toꞌk ñuujm je̱tseꞌe o̱jts toꞌk je̱ tukna̱ꞌokta̱a̱tsu̱n du̱yakxa̱a̱ꞌk ma̱a̱t je̱ tsaaydum paꞌajk na̱ꞌo̱o̱k, je̱tseꞌe du̱pu̱u̱jm je̱m kapy ja̱jm, je̱tseꞌe du̱tukꞌatiji je̱tseꞌe je̱ Jesús du̱vinxooꞌtsu̱t. Jidu̱ꞌu̱m tseꞌe vyaajñ: ―Vaꞌan du̱ꞌíxumda pa̱n miimpeꞌe je̱ Elías yakváñu̱kju̱.
36 Um deles correu, ensopou uma esponja com vinagre e a ergueu num caniço para que ele bebesse. “Esperem!”, disse ele. “Vamos ver se Elias vem tirá-lo daí.”
37 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús ma̱kk kya̱jts je̱tseꞌe je̱ jyaꞌvin tyukvaatsji.
37 Então Jesus clamou em alta voz e deu o último suspiro.
38 Je̱ ata̱tyok juuꞌ veꞌe je̱p ma̱ja̱ tsaptu̱jkp tukꞌata̱tyuk je̱ it juuꞌ veꞌe je̱ kunooꞌkxu̱n munu̱yojk du̱ma̱a̱t, viinm tseꞌe kya̱a̱ꞌtsvaꞌkxy ka̱kojk, ayojk avaꞌt.
38 A cortina do santuário do templo se rasgou em duas partes, de cima até embaixo.
39 Ax je̱m tseꞌe je̱ Jesús vyinténaja vyeꞌna toꞌk je̱ tojpa juuꞌ veꞌe du̱nu̱vintsá̱nip nu̱mó̱kupx je̱ tojpata̱jk. Ku veꞌe je̱ tojpata̱jk je̱ vyintsá̱n du̱ꞌix vintso̱ veꞌe je̱ Jesús ma̱kk kya̱jts je̱tseꞌe yꞌa̱a̱ꞌk, vanꞌit tseꞌe vyaajñ: ―Tyú̱vamdam xa veꞌe je̱ts je̱ Nteꞌyam ya̱ꞌa̱ veꞌe je̱ yꞌOnu̱k tu̱yꞌit.
39 Quando o oficial romano que estava diante dele viu como ele havia morrido, exclamou: “Este homem era verdadeiramente o Filho de Deus!”.
40 Ax je̱m tseꞌe vyeꞌniduva je̱ ta̱ꞌa̱xta̱jk juuꞌ veꞌe jékum jaty taandu je̱tseꞌe du̱ꞌixti juuꞌ veꞌe toojnju ko̱jtsju. Je̱m tseꞌe je̱ María Magdalena je̱ts je̱ Salomé, je̱mpa tseꞌe je̱ María juuꞌ veꞌe je̱ mootsk Santiago je̱ts je̱ José je̱ tyaak.
40 Algumas mulheres observavam de longe. Entre elas estavam Maria Madalena, Maria, mãe de Tiago, o mais jovem, e de José, e Salomé.
41 Ax ya̱ꞌa̱ tseꞌe du̱pana̱jkxtu je̱ Jesús ku veꞌe je̱m Galilea vyeꞌna je̱tseꞌe je̱ puta̱jkin du̱mo̱o̱ydi. Je̱ꞌe̱ ma̱a̱t tseꞌe nu̱may je̱ ta̱ꞌa̱xta̱jk juuꞌ veꞌe je̱ Jesús du̱ma̱a̱tvimpe̱jttu je̱m jerusaleenit kyajpu̱n ka̱jxm.
41 Eram seguidoras de Jesus e o haviam servido na Galileia. Também estavam ali muitas mulheres que foram com ele a Jerusalém.
42 Tánani tseꞌe je̱ it vyeꞌna ku veꞌe je̱ po̱o̱ꞌkxtku̱n xa̱a̱j du̱ꞌapa̱a̱jmtkidini,
42 Tudo isso aconteceu na sexta-feira, o dia da preparação, antes do sábado. Ao entardecer,
43 vanꞌit tseꞌe je̱ José je̱ jyo̱o̱t je̱ jyaꞌvin du̱ma̱kkpu̱u̱jm je̱tseꞌe o̱jts du̱ꞌix je̱ Pilato je̱tseꞌe du̱ꞌamo̱tu je̱ Jesús je̱ ñiꞌkx je̱ kyo̱pk. Arimatéait jayu je̱ꞌe̱ veꞌe yꞌijt je̱ José, vintsa̱ꞌkijidup je̱ꞌe̱ veꞌe yꞌijt je̱ jayu juuꞌ veꞌe du̱nu̱má̱jiduvap je̱p tsaptu̱jkp, je̱ꞌe̱ tseꞌe du̱ꞌaꞌixpa ku veꞌe je̱ jayu yꞌijttinit je̱m je̱ Nteꞌyam yꞌam kya̱ꞌm.
43 José de Arimateia foi corajosamente a Pilatos e pediu o corpo de Jesus. (José era um membro respeitado do conselho dos líderes do povo e esperava a chegada do reino de Deus.)
44 Atu̱va ato̱ki tseꞌe je̱ Pilato du̱tuktaajñ ku veꞌe du̱mo̱tu je̱ts ta̱ veꞌe je̱ Jesús yꞌa̱a̱ꞌk. Vanꞌit tseꞌe du̱yaaxji je̱ tojpa juuꞌ veꞌe du̱nu̱vintsá̱nip nu̱mó̱kupx je̱ tojpata̱jk je̱tseꞌe du̱ꞌamo̱tutu̱vi pa̱n veꞌemameꞌe.
44 Surpreso com o fato de Jesus já estar morto, Pilatos chamou o oficial romano e perguntou se fazia muito tempo que ele havia morrido.
45 Ku veꞌe du̱vaajnji, vanꞌit tseꞌe je̱ Pilato du̱yakjajty je̱tseꞌe je̱ José du̱yaktso̱o̱ꞌnnit je̱ Jesús je̱ ñiꞌkx je̱ kyo̱pk.
45 O oficial confirmou que Jesus estava morto, e Pilatos disse a José que podia levar o corpo.
46 Vanꞌit tseꞌe je̱ José du̱joojy toꞌk je̱ ma̱ja̱ vit, je̱tseꞌe du̱yakvajntkni je̱m cruz ka̱jxm je̱ Jesús je̱ ñiꞌkx je̱ kyo̱pk. Vanꞌit tseꞌe du̱tukvimpittni je̱ vit, je̱tseꞌe du̱pu̱u̱jm je̱p jótup juuꞌ veꞌe pú̱mani veꞌnip je̱p tsaja̱a̱tp. Vanꞌit tseꞌe toꞌk je̱ tsaaj juuꞌ veꞌe vaꞌajts ma̱j, je̱ꞌe̱ tseꞌe tyukꞌaka̱a̱ynu je̱ jot aak.
46 José comprou um lençol de linho, desceu o corpo de Jesus da cruz, envolveu-o no lençol e colocou-o num túmulo escavado na rocha. Então rolou uma grande pedra na entrada do túmulo.
47 Yꞌixtu tseꞌe joma veꞌe je̱ Jesús je̱ ñiꞌkx je̱ kyo̱pk yakpu̱u̱jm je̱ María Magdalena je̱ts je̱ María juuꞌ veꞌe je̱ José je̱ tyaak.
47 Maria Madalena e Maria, mãe de José, viram onde o corpo de Jesus tinha sido sepultado.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 15, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.