Tiago 1
Hill Madia (MRR) vs VC
1 नना याकुबनन, देवुळता ओसो किर्स्तु येसुसामिना सेवकनन आंदन. मावा इस्रयेल लोकुर बारा कूळिनोर, दुस्राङ-दुस्राङ देसेह्कने बिरोबटो आसि मनवालोर, सबेटोर विस्वसिरिह्क नयेनाह जोहर!
1 Tiago, servo de Deus e do Senhor Jesus Cristo, às doze tribos da dispersão, saúde!
2 मावोर विस्वसिरिर, मियगा बेस्के मीवा आसातुन देहतनव अलग-अलग रीतताङ पोल्लोङ वायनुङ, अस्के मीट पका गिर्दा आम्ह्टु.
2 Considerai que é suma alegria, meus irmãos, quando passais por diversas provações,
3 बेस्के मीट विस्वसते मन्जि आरेम आयविर, अस्के मीक दीरा पोयतनद लाव दोर्किह्ता इनजोर पुनदकिर.
3 sabendo que a prova da vossa fé produz a paciência.
4 मीट आक्रि एवनाह दीरा पोस मन्ह्टु, अस्के मीवा विस्वस बेस मेग़्कग़ा. ओसो मीवा ताकमुळतगा बाताले कमि आयो आयग़ा.
4 Mas é preciso que a paciência efetue a sua obra, a fim de serdes perfeitos e íntegros, sem fraqueza alguma.
5 मियग्डाह बोन्क बुदता कमि मन्ह्ता, ओग़ देवुळतुन ताल्ह्केग़, अस्के देवुळ ओन्क ईयग़ा. बाराह्क इतेके, तान ताल्ह्कवालोर कतमतोरिह्के, अद नारज केवा लेकालेवा ईस्ता.
5 Se alguém de vós necessita de sabedoria, peça-a a Deus - que a todos dá liberalmente, com simplicidade e sem recriminação - e ser-lhe-á dada.
6 मति ताल्ह्कनेके, पूरा आसा देवुळतगान मनदना गावले. ताल्ह्किह्पा मुर्तिय रेंड विचर्क आयना आयो. बह इतेके, रेंड विचर्कनोग़ मन्कल, वळ्यते ईनाह-आनाह वायनव सम्दुरतग्डाङ लच्काना लेह्का मन्ह्तोग़.
6 Mas peça-a com fé, sem nenhuma vacilação, porque o homem que vacila assemelha-se à onda do mar, levantada pelo vento e agitada de um lado para o outro.
7 अद्रमतोग़ मन्कल देवुळतग्डाह नाक बातालाय दोर्कग़ा इन्जि, विचर वने केमाकेग़.
7 Não pense, portanto, tal homem que alcançará alguma coisa do Senhor,
8 ओग़ रेंड विचर्कनोग़ मन्कल आंदोग़, बेद कीतेकाय मुर्म अरनाह केवोग़.
8 pois é um homem irresoluto, inconstante em todo o seu proceder.
9 देवुळि तना मुनेह माक कदर ईता इनजोर, कदरलेवोर विस्वसिर गिर्दा आयना गावले.
9 Mas que os irmãos humildes se gloriem de sua elevação;
10 साव्कर लोकुर बार, रोंडातगा पूयनद पुंगेग़ता लेह्का वाग़िस मायिह्तोर. अदिनेनाह्क (देवुळि साव्कर्किन उड्लोर कीयह्पा,) “देवुळ माक उड्लोर कीयग़ा” इनजोर तेला, ओर गिर्दा आयिर!
10 os ricos, pelo contrário, de sua humilhação, porque passarão como a flor dos campos.
11 पोळ्द पेसतस्के पका एद तेग़यह्ता, अस्के पका एद दल्गिसि, रोंडा वतिह्ता. ओसो ताना पुंगेग़ वने ऊसिह्ता. ऊसतापया ताना सोबा मारिह्ता. अद्रमलेह्काने साव्कर लोकुर वने, तमा कमयता पेग़्के अन्ज-अनजि बूळेम आयनुरे.
11 Desponta o sol com ardor, seca a erva, cai sua flor e perde a beleza do seu aspecto. Assim murcha também o rico em suas empresas.
12 पापमते अर्हतनव पोल्लोङ वातेक तेला, बोर लोकुर विस्वसते मेग़्किस निच मन्ह्तोर, ओर देय्वातोरु. ओर दीरा पोसि देवुळतुन विळ्सवाह्कु, ओरिह्क देवुळतेनाह अमेसाता पिसमुळता इनम दोर्कग़ा. बह इतेके, नाक बोर जीवा कीस्तोर, ओरिह्क अद अमेसाता पिसमुळता इनम ईकन इन्जि, देवुळि पोल्लो विळ्सिस मता.
12 Feliz o homem que suporta a tentação. Porque, depois de sofrer a provação, receberá a coroa da vida que Deus prometeu aos que o amam.
13 बेस्के पापमते अर्हतनव पोल्लोङ वास्ताङ, अस्के देवुळिये नावा पट ऊळिह्ता इनजोर, बेस्केन देवुळता तप तोहतना आयो. बाराह्क इतेके, लाग्वा विचर कीसि, देवुळता पट ऊळनद आयो, अहे देवुळ वने पापम कबळ कीयेग़ इनजोर, बोनाय पट ऊळो.
13 Ninguém, quando for tentado, diga: É Deus quem me tenta. Deus é inacessível ao mal e não tenta a ninguém.
14 मति मन्कना लालुसिये ओन नाळेह कीसि तनेके गुंजिह्ता, गुंजिसि ओन तनगा एग़्किह कीसि, पापम कीयनाह कीस्ता.
14 Cada um é tentado pela sua própria concupiscência, que o atrai e alicia.
15 पया (आंचाळ नेलाङ हव्किस रिकम आयना लेह्का,) मन्कना जीवातगा लालुस वने बेर्सिसि, पापमतुन पुटिह कीस्ता. पया अद पापम बेर्सिसि, आक्रिते ओन देवुळताह एग़िह कीस्ता.
15 A concupiscência, depois de conceber, dá à luz o pecado; e o pecado, uma vez consumado, gera a morte.
16 मावोर विस्वसिरिर! मीट इद्रमलेह्का देवुळता तप तोहचि, नाळेम आयमाटु.
16 Não vos iludais, pois, irmãos meus muito amados.
17 बाराह्क इतेके पोळ्दतुन, नेलातुन, उकानु पुटिह कीतोग़ देवुळबाबानग्डाह, सबे बेसताङ माचलेववु बर्कत्कु वास्ताङ. मति (पोळ्दता, नेलाता वेह्च बेद्रम एक्वा-तक्वा मिळ्न्दसोर दास्ता, अद्रमलेह्काडा मावा देवुळ आयो.) ताना गूनम बेस्केन मिळ्न्दो.
17 Toda dádiva boa e todo dom perfeito vêm de cima: descem do Pai das luzes, no qual não há mudança, nem mesmo aparência de instabilidade.
18 माटु देवुळता सेतेमता कबुरता मेटे, पूना पुटमुळ दोर्किह कीतल. इद्रम आयि इनजोर, देवुळि मुनेन विचर कीस मता. अद विचर मतपु, इद बूमतगा पुटिह कीतव सबेटविनग्डाह, मुने माके पूना जीवा ईसि, तनेनाह्क अलग कीस तासता.
18 Por sua vontade é que nos gerou pela palavra da verdade, a fim de que sejamos como que as primícias das suas criaturas.
19 मावोरिर! मीट सबेटोरिर बेस उसरते केंजना गावले, वळ्ह्कलाह कंद्रेम आयना आयो, ओसो चट्पिट ओङ वने आयनद आयो, इव पोल्लोन सीताते तासाटु.
19 Já o sabeis, meus diletíssimos irmãos: todo homem deve ser pronto para ouvir, porém tardo para falar e tardo para se irar;
20 बाराह्क इतेके मन्कना ओङु, देवुळता सेतेम अग़दे बोने ताकिह कीया पग़वो.
20 porque a ira do homem não cumpre a justiça de Deus.
21 अदिनेनाह्क मीवा जीवातग्डाहि सबे रीतिना माचतुन, ओसो लाग्वाङ कबस्किन, जेक कीम्ह्टु. कीसि देवुळ मीवा जीवातगा ओग़्सतद पोल्लोतुन, कुलुल बुदते मोन्ह्टलाह ईम्ह्टु. अद पोल्लो मीक पिसिह कीया पग़यह्ता.
21 Rejeitai, pois, toda impureza e todo vestígio de malícia e recebei com mansidão a palavra em vós semeada, que pode salvar as vossas almas.
22 मीट देवुळता पोल्लोतुन सिरप केव्कने केंजवालोरिरे आयमाटु, मति अद्रमलेह्का ताकवालोरिर वने आम्ह्टु. सिरप केंजवालोरिरे बार मतेके, मीट कुदतुने नाळेह कीय्ह्निर.
22 Sede cumpridores da palavra e não apenas ouvintes; isto equivaleria a vos enganardes a vós mesmos.
23 बोग़ देवुळता पोल्लोतुन केंजलाह केंजिह्तोग़, मति अद्रमलेह्का ताकोग़ इतेके, ओग़ु तना मोकमतुन अदमतगा बेस ऊळवाना लेह्का मन्ह्तोग़.
23 Aquele que escuta a palavra sem a realizar assemelha-se a alguém que contempla num espelho a fisionomia que a natureza lhe deu:
24 ओग़ तन्क अदमतगा ऊळिह्तोग़, मति अबर अतस्के, नना बेद्रम दिसिह्नन इनजोरे, तना मोकमतुन अस्केने माग़्ङिह्तोग़.
24 contempla-se e, mal sai dali, esquece-se de como era.
25 मति बोग़ु पापमताहि विळ्सिह कीयनव, चुकवालेवा ताकिह कीयनव, देवुळताङ अडोन बेस सीता कीसोर, अविस्किन माग़्ङवालेवा, अडोङ वेहतप केवाल मन्ह्तोग़, अद्रम कीसोर मनेके, देवुळि ओन्क देय्वा ईयग़ा.
25 Mas aquele que procura meditar com atenção a lei perfeita da liberdade e nela persevera - não como ouvinte que facilmente se esquece, mas como cumpridor fiel do preceito -, este será feliz no seu proceder.
26 इंजेके मियगा बोग़ाय मन्कल, नना देवुळता संगे कर्तुळते मह्नन इनजोर इन्ह्तोग़, मति तना वेंजेटुन आव्रे केवा, तना तन्के नाळेह कीस्तोग़, अद्रमतोना कर्तुळतनम उगसताये आंदु.
26 Se alguém pensa ser piedoso, mas não refreia a sua língua e engana o seu coração, então é vã a sua religião.
27 मति मूरा-मूरि पिलाङ-पेकोरा, ओसो रांडे आस्कना तिपलतुन ऊळिसि, ओरा साय्ता कीयना. ओसो इद दुनियाताङ सबे लाग्वाङ कबस्कनग्डाहि, कुदतुन जेक तासना, इद्रमताये ताकमुळ मावा देवुळबाबाना विचरते, तपलेवद निटमता कर्तुळ आंदु.
27 A religião pura e sem mácula aos olhos de Deus e nosso Pai é esta: visitar os órfãos e as viúvas nas suas aflições, e conservar-se puro da corrupção deste mundo.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Tiago 1, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.