Tiago 1

Hill Madia (MRR) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 नना याकुबनन, देवुळता ओसो किर्स्तु येसुसामिना सेवकनन आंदन. मावा इस्रयेल लोकुर बारा कूळिनोर, दुस्राङ-दुस्राङ देसेह्‌कने बिरोबटो आसि मनवालोर, सबेटोर विस्वसिरिह्‌क नयेनाह जोहर!
1 Eu, Tiago, servo de Deus e do Senhor Jesus Cristo, envio saudações a todo o povo de Deus espalhado pelo mundo inteiro.
2 मावोर विस्वसिरिर, मियगा बेस्के मीवा आसातुन देहतनव अलग-अलग रीतताङ पोल्‍लोङ वायनुङ, अस्के मीट पका गिर्दा आम्ह्‌टु.
2 Meus irmãos, sintam-se felizes quando passarem por todo tipo de aflições.
3 बेस्के मीट विस्वसते मन्जि आरेम आयविर, अस्के मीक दीरा पोयतनद लाव दोर्किह्‌ता इनजोर पुनदकिर.
3 Pois vocês sabem que, quando a sua fé vence essas provações, ela produz perseverança.
4 मीट आक्रि एवनाह दीरा पोस मन्ह्‌टु, अस्के मीवा विस्वस बेस मेग़्कग़ा. ओसो मीवा ताकमुळतगा बाताले कमि आयो आयग़ा.
4 Que essa perseverança seja perfeita a fim de que vocês sejam maduros e corretos, não falhando em nada!
5 मियग्डाह बोन्क बुदता कमि मन्ह्‌ता, ओग़ देवुळतुन ताल्ह्‌केग़, अस्के देवुळ ओन्क ईयग़ा. बाराह्‌क इतेके, तान ताल्ह्‌कवालोर कतमतोरिह्‌के, अद नारज केवा लेकालेवा ईस्ता.
5 Mas, se alguém tem falta de sabedoria, peça a Deus, e ele a dará porque é generoso e dá com bondade a todos.
6 मति ताल्ह्‌कनेके, पूरा आसा देवुळतगान मनदना गावले. ताल्ह्‌किह्‌पा मुर्तिय रेंड विचर्क आयना आयो. बह इतेके, रेंड विचर्कनोग़ मन्कल, वळ्यते ईनाह-आनाह वायनव सम्दुरतग्डाङ लच्काना लेह्‌का मन्ह्‌तोग़.
6 Porém peçam com fé e não duvidem de modo nenhum, pois quem duvida é como as ondas do mar, que o vento leva de um lado para o outro.
7 अद्रमतोग़ मन्कल देवुळतग्डाह नाक बातालाय दोर्कग़ा इन्जि, विचर वने केमाकेग़.
7 Quem é assim não pense que vai receber alguma coisa do Senhor,
8 ओग़ रेंड विचर्कनोग़ मन्कल आंदोग़, बेद कीतेकाय मुर्म अरनाह केवोग़.
8 pois não tem firmeza e nunca sabe o que deve fazer.
9 देवुळि तना मुनेह माक कदर ईता इनजोर, कदरलेवोर विस्वसिर गिर्दा आयना गावले.
9 O irmão que é pobre deve ficar contente quando Deus faz com que melhore de vida;
10 साव्कर लोकुर बार, रोंडातगा पूयनद पुंगेग़ता लेह्‌का वाग़िस मायिह्‌तोर. अदिनेनाह्‌क (देवुळि साव्कर्किन उड्लोर कीयह्‌पा,) “देवुळ माक उड्लोर कीयग़ा” इनजोर तेला, ओर गिर्दा आयिर!
10 e quem é rico deve sentir o mesmo quando Deus faz com que piore de vida. Pois quem é rico desaparecerá como a flor da erva do campo.
11 पोळ्‍द पेसतस्के पका एद तेग़यह्‌ता, अस्के पका एद दल्गिसि, रोंडा वतिह्‌ता. ओसो ताना पुंगेग़ वने ऊसिह्‌ता. ऊसतापया ताना सोबा मारिह्‌ता. अद्रमलेह्‌काने साव्कर लोकुर वने, तमा कमयता पेग़्के अन्ज-अनजि बूळेम आयनुरे.
11 Quando o sol brilha forte, e o seu calor queima a planta, aí a flor cai, e a sua beleza é destruída. Do mesmo modo, quem é rico será destruído no meio dos seus negócios.
12 पापमते अर्हतनव पोल्‍लोङ वातेक तेला, बोर लोकुर विस्वसते मेग़्किस निच मन्ह्‌तोर, ओर देय्वातोरु. ओर दीरा पोसि देवुळतुन विळ्सवाह्‌कु, ओरिह्‌क देवुळतेनाह अमेसाता पिसमुळता इनम दोर्कग़ा. बह इतेके, नाक बोर जीवा कीस्तोर, ओरिह्‌क अद अमेसाता पिसमुळता इनम ईकन इन्जि, देवुळि पोल्‍लो विळ्सिस मता.
12 Feliz é aquele que nas aflições continua fiel! Porque, depois de sair aprovado dessas aflições, receberá como prêmio a vida que Deus promete aos que o amam.
13 बेस्के पापमते अर्हतनव पोल्‍लोङ वास्ताङ, अस्के देवुळिये नावा पट ऊळिह्‌ता इनजोर, बेस्केन देवुळता तप तोहतना आयो. बाराह्‌क इतेके, लाग्वा विचर कीसि, देवुळता पट ऊळनद आयो, अहे देवुळ वने पापम कबळ कीयेग़ इनजोर, बोनाय पट ऊळो.
13 Quando alguém for tentado, não diga: “Esta tentação vem de Deus.” Pois Deus não pode ser tentado pelo mal e ele mesmo não tenta ninguém.
14 मति मन्कना लालुसिये ओन नाळेह कीसि तनेके गुंजिह्‌ता, गुंजिसि ओन तनगा एग़्किह कीसि, पापम कीयनाह कीस्ता.
14 Mas as pessoas são tentadas quando são atraídas e enganadas pelos seus próprios maus desejos.
15 पया (आंचाळ नेलाङ हव्किस रिकम आयना लेह्‌का,) मन्कना जीवातगा लालुस वने बेर्सिसि, पापमतुन पुटिह कीस्ता. पया अद पापम बेर्सिसि, आक्रिते ओन देवुळताह एग़िह कीस्ता.
15 Então esses desejos fazem com que o pecado nasça, e o pecado, quando já está maduro, produz a morte.
16 मावोर विस्वसिरिर! मीट इद्रमलेह्‌का देवुळता तप तोहचि, नाळेम आयमाटु.
16 Não se enganem, meus queridos irmãos.
17 बाराह्‌क इतेके पोळ्‍दतुन, नेलातुन, उकानु पुटिह कीतोग़ देवुळबाबानग्डाह, सबे बेसताङ माचलेववु बर्कत्कु वास्ताङ. मति (पोळ्‍दता, नेलाता वेह्‌च बेद्रम एक्‍वा-तक्‍वा मिळ्न्दसोर दास्ता, अद्रमलेह्‌काडा मावा देवुळ आयो.) ताना गूनम बेस्केन मिळ्न्दो.
17 Tudo de bom que recebemos e tudo o que é perfeito vêm do céu, vêm de Deus, o Criador das luzes do céu. Ele não muda, nem varia de posição, o que causaria a escuridão.
18 माटु देवुळता सेतेमता कबुरता मेटे, पूना पुटमुळ दोर्किह कीतल. इद्रम आयि इनजोर, देवुळि मुनेन विचर कीस मता. अद विचर मतपु, इद बूमतगा पुटिह कीतव सबेटविनग्डाह, मुने माके पूना जीवा ईसि, तनेनाह्‌क अलग कीस तासता.
18 Pela sua própria vontade ele fez com que nós nascêssemos , por meio da palavra da verdade, a fim de ocuparmos o primeiro lugar entre todas as suas criaturas.
19 मावोरिर! मीट सबेटोरिर बेस उसरते केंजना गावले, वळ्ह्‌कलाह कंद्रेम आयना आयो, ओसो चट्पिट ओङ वने आयनद आयो, इव पोल्‍लोन सीताते तासाटु.
19 Lembrem disto, meus queridos irmãos: cada um esteja pronto para ouvir, mas demore para falar e ficar com raiva.
20 बाराह्‌क इतेके मन्कना ओङु, देवुळता सेतेम अग़दे बोने ताकिह कीया पग़वो.
20 Porque a raiva humana não produz o que Deus aprova.
21 अदिनेनाह्‌क मीवा जीवातग्डाहि सबे रीतिना माचतुन, ओसो लाग्वाङ कबस्किन, जेक कीम्ह्‌टु. कीसि देवुळ मीवा जीवातगा ओग़्सतद पोल्‍लोतुन, कुलुल बुदते मोन्ह्‌टलाह ईम्ह्‌टु. अद पोल्‍लो मीक पिसिह कीया पग़यह्‌ता.
21 Portanto, deixem todo costume imoral e toda má conduta. Aceitem com humildade a mensagem que Deus planta no coração de vocês, a qual pode salvá-los.
22 मीट देवुळता पोल्‍लोतुन सिरप केव्कने केंजवालोरिरे आयमाटु, मति अद्रमलेह्‌का ताकवालोरिर वने आम्ह्‌टु. सिरप केंजवालोरिरे बार मतेके, मीट कुदतुने नाळेह कीय्ह्‌निर.
22 Não se enganem; não sejam apenas ouvintes dessa mensagem, mas a ponham em prática.
23 बोग़ देवुळता पोल्‍लोतुन केंजलाह केंजिह्‌तोग़, मति अद्रमलेह्‌का ताकोग़ इतेके, ओग़ु तना मोकमतुन अदमतगा बेस ऊळवाना लेह्‌का मन्ह्‌तोग़.
23 Porque aquele que ouve a mensagem e não a põe em prática é como uma pessoa que olha no espelho e vê como é.
24 ओग़ तन्क अदमतगा ऊळिह्‌तोग़, मति अबर अतस्के, नना बेद्रम दिसिह्‌नन इनजोरे, तना मोकमतुन अस्केने माग़्ङिह्‌तोग़.
24 Dá uma boa olhada, depois vai embora e logo esquece a sua aparência.
25 मति बोग़ु पापमताहि विळ्सिह कीयनव, चुकवालेवा ताकिह कीयनव, देवुळताङ अडोन बेस सीता कीसोर, अविस्किन माग़्ङवालेवा, अडोङ वेहतप केवाल मन्ह्‌तोग़, अद्रम कीसोर मनेके, देवुळि ओन्क देय्वा ईयग़ा.
25 O evangelho é a lei perfeita que dá liberdade às pessoas. Se alguém examina bem essa lei e não a esquece, mas a põe em prática, Deus vai abençoar tudo o que essa pessoa fizer.
26 इंजेके मियगा बोग़ाय मन्कल, नना देवुळता संगे कर्तुळते मह्‌नन इनजोर इन्ह्‌तोग़, मति तना वेंजेटुन आव्रे केवा, तना तन्के नाळेह कीस्तोग़, अद्रमतोना कर्तुळतनम उगसताये आंदु.
26 Alguém está pensando que é religioso? Se não souber controlar a língua, a sua religião não vale nada, e ele está enganando a si mesmo.
27 मति मूरा-मूरि पिलाङ-पेकोरा, ओसो रांडे आस्कना तिपलतुन ऊळिसि, ओरा साय्ता कीयना. ओसो इद दुनियाताङ सबे लाग्वाङ कबस्कनग्डाहि, कुदतुन जेक तासना, इद्रमताये ताकमुळ मावा देवुळबाबाना विचरते, तपलेवद निटमता कर्तुळ आंदु.
27 Para Deus, o Pai, a religião pura e verdadeira é esta: ajudar os órfãos e as viúvas nas suas aflições e não se manchar com as coisas más deste mundo.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Tiago 1, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.