Mateus 17

Hill Madia (MRR) vs NVI

Sair da comparação
NVI Nova Versão Internacional
1 आरुङ दियाङ आतापया, याकुबि, योहनि, वेर तमोग़ इर्वुर ओसो पत्रु, वेर मुवुरिन पोसि, येसु तना संगे अलग उंद बेरा मेटापोग़ोन ओतोग़.
1 Seis dias depois, Jesus tomou consigo Pedro, Tiago e João, irmão de Tiago, e os levou, em particular, a um alto monte.
2 अस्के वेर ऊळनेके, ओना रूप मिळ्न्दता. ओना मोकमि पोळ्‍दलेह्‌का मांजिंदु, ओसो ओनाङ गेंदेङ वेह्‌चता लेह्‌का तिर्मिळ्स्किंदुङ.
2 Ali ele foi transfigurado diante deles. Sua face brilhou como o sol, e suas roupas se tornaram brancas como a luz.
3 अस्के ऊळाटु, एलिया मुय्तोग़, मोसा मुय्तोग़, वेर इर्वुर मुनेतोर देवुळता कबुरतोर, येसुना संगे वळ्ह्‌कनदिन वेर मुवुर कग़यवालोर ऊळतोर.
3 Naquele mesmo momento apareceram diante deles Moisés e Elias, conversando com Jesus.
4 तेन ऊळिसि पत्रु पया इतोग़, “सामि, माट इगा मनदना, इद बेसु! नीवा विचर मतेके, नना इगा मूंड मंडाङ कीसीकन: उंदि नियेनाह्‌कु, उंदि मोसा मुय्तोनेनाह्‌कु, उंदि एलिया मुय्तोनेनाह्‌कु,” इनजोर येसुन ताल्ह्‌कतोग़.
4 Então Pedro disse a Jesus: "Senhor, é bom estarmos aqui. Se quiseres, farei três tendas: uma para ti, uma para Moisés e outra para Elias".
5 पत्रु इद्रम वळ्ह्‌कनेकेने, पांड्रि मोयुलि ओर सबेटोरिन मुळ्हता, मुळ्हतापया पोग़ोटा मोयुलताहि उंद आल्का वेनदा वाता: “वेग़ नावा जीवा कीतोग़ मग़ि, वेना लोप्पा नना पका गिर्दाते मह्‌नन; वेनाङे मीट केंजसोर मन्ह्‌टु,” इद्रम वेनदा वाता.
5 Enquanto ele ainda estava falando, uma nuvem resplandecente os envolveu, e dela saiu uma voz, que dizia: "Este é o meu Filho amado em quem me agrado. Ouçam-no! "
6 इद आल्कातुन केंजिसि, वेर मुवुर कग़यवालोर रेयिह्‌कु साङसोर, कप मुळ्न्दिस अरतोर.
6 Ouvindo isso, os discípulos prostraram-se com o rosto em terra e ficaram aterrorizados.
7 अस्के पया, वेरा एरे वासि, येसु वेरिन बोयिसि, “रेयमाट रा, तेदाटु!” इनजोर इतोग़.
7 Mas Jesus se aproximou, tocou neles e disse: "Levantem-se! Não tenham medo! "
8 पया तेदिस ऊळिह्‌तोर इतेके, येसुन विळ्सिस अगा बोग़े बह इलेग़ आसि, येसुये मतोग़.
8 E erguendo eles os olhos, não viram mais ninguém a não ser Jesus.
9 मेटाताहि रेगनेके, वेर मुवुर कग़यवालोरिन येसु उकुम ईस वेहतोग़, “माने-मन्कना नडुम पुटटोनन नना डोलिस मन्जि ओसो तेग़्कनाह्‌जोम, मीट नेंड बेद ऊळतिर, तेनु बोन्के बह वेहमाटु,” इतोग़.
9 Enquanto desciam do monte, Jesus lhes ordenou: "Não contem a ninguém o que vocês viram, até que o Filho do homem tenha sido ressuscitado dos mortos".
10 “इंगो गूरु! मति देवुळ लोहवाल राजाल वायनामुनेने, (ओना अग़दुन ओप्पे कीयलाह,) एलिया मुय्तोग़ मल्स वायनोग़ इनजोरे सास्त्रमगूरुर इन्ह्‌तोर. अद्रम बाराह्‌क इन्ह्‌तोर?” इन्जि वेर येसुन ताल्ह्‌कतोर.
10 Os discípulos lhe perguntaram: "Então, por que os mestres da lei dizem que é necessário que Elias venha primeiro? "
11 अस्के येसु इतोग़, “एलियाल निटमे सबेटविन बेस ओप्पे कीयलाह वास्तोग़े.
11 Jesus respondeu: "De fato, Elias vem e restaurará todas as coisas.
12 मति नना मीक वेहतह्‌नन, एलियाल इतेके वातोग़े, तेला मति लोकुर ओन पुनोर. तम्क विचर वातपु, अहे ओर ओनु तिपल कीतोर. अद्रमे माने-मन्कना नडुम पुटटोनन, नना वने ओरा कयदाहि तिपल एतकन,” इन्जि येसु वेहतोग़.
12 Mas eu lhes digo: Elias já veio, e eles não o reconheceram, mas fizeram com ele tudo o que quiseram. Da mesma forma o Filho do homem será maltratado por eles".
13 वेग़ एलियाना पोल्‍लो वळ्ह्‌कनस्के, एग़ मीहवाल योहननाय लोप्पा माक वेहतह्‌तोग़, इनजोरे वेर मुवुर अस्के पुतोर.
13 Então os discípulos entenderam que era de João Batista que ele tinha falado.
14 — ausente —
14 Quando chegaram onde estava a multidão, um homem aproximou-se de Jesus, ajoelhou-se diante dele e disse:
15 — ausente —
15 "Senhor, tem misericórdia do meu filho. Ele tem ataques e está sofrendo muito. Muitas vezes cai no fogo ou na água.
16 नना वेनु नीवाङ कग़यवालोरक्‍के तच मतन, मति ओरु वेन बेस कीया पग़वोर,” इतोग़.
16 Eu o trouxe aos teus discípulos, mas eles não puderam curá-lo".
17 अस्के येसु इतोग़, “ए विस्वसलेवोरिर, गलत विचर केवालोरिर, मीवा संगे बेचानाह नना मनदकन? बेचानाह मीट देवुळता लावतुन पुनवाये मनदकिर? मियेनाह्‌क नाक वेल्‍लाय कयर वास्ता! अले अह इतेके, ओग़ पेकान नयके ताट,” इतोग़.
17 Respondeu Jesus: "Ó geração incrédula e perversa, até quando estarei com vocês? Até quando terei que suportá-los? Tragam-me o menino".
18 अस्के वेन पेकानु देयमि पोयता इन्जि येसु पुतोग़, पुन्जि देयमतुन दगा ईतोग़, ईतस्के अद देयम ओनग्डाहि पटादुळ पेसिस वितता. पया अदे वेलाते पेकाल सव्रेम आतोग़.
18 Jesus repreendeu o demônio; este saiu do menino e, desde aquele momento, ele ficou curado.
19 कतमतोर लोकुर पेसिस अतापया, येसुनाङ कग़यवालोर ओनगा वास ताल्ह्‌कतोर, “अदिन माट बह पूंड पग़वोम, गूरु?” इतोर.
19 Então os discípulos aproximaram-se de Jesus em particular e perguntaram: "Por que não conseguimos expulsá-lo? "
20 येसु ओरिन इतोग़, “देवुळतगा मीवा विस्वस कमि मन्ह्‌ता, अदिह्‌कु अद देयमतुन मीट पूंड पग़विर. नना मीक सेतेम वेहतह्‌नन, मीवा विस्वस नूङमेटा मतेके, इद मेटातुनु मीटु ‘इग्डाहि ओके जर्गा!’ इनजोर इतेके, अद जर्गग़ा. मीट बेदाय कीया पग़यकिर.
20 Ele respondeu: "Por que a fé que vocês têm é pequena. Eu lhes asseguro que se vocês tiverem fé do tamanho de um grão de mostarda, poderão dizer a este monte: ‘Vá daqui para lá’, e ele irá. Nada lhes será impossível.
21 [मति मीटु देवुळतुन पार्तना कीसोर, उपस कीसोर मतेकेने, इद्रमता देयमतुन पूंड पग़यकिर,]” इन्जि इतोग़.
21 Mas esta espécie só sai pela oração e pelo jejum".
22 ओर कग़यवालोर गालिल पटटे उंदि जागाते जमा आतोर अस्के, येसु ओरिन इतोग़, “माने-मन्कना नडुम पुटटोनन, नाकु कोंटेतोरा कयदे पोस ईयना मन्ह्‌ता.
22 Reunindo-se eles na Galiléia, Jesus lhes disse: "O Filho do homem será entregue nas mãos dos homens.
23 ओरु नाक हव्कनुर, मति नना मूंड दियाने ओसो जीवा अरयकन,” इतोग़. तेन केंजताह्‌कु, ओर पकाय दुकम आस मतोर.
23 Eles o matarão, e no terceiro dia ele ressuscitará". E os discípulos ficaram cheios de tristeza.
24 पया येसु तनाङ कग़यवालोर बार कापेर्नाग़ एवतोर. ओर अगा मनेके, मंदिरता सारा एनवालोर पत्रुनके वास ताल्ह्‌कतोर, “मीवा गूरु येरुसलेमता मंदिरता सारा दोहोग़ा?”
24 Quando Jesus e seus discípulos chegaram a Cafarnaum, os coletores do imposto de duas dracmas vieram a Pedro e perguntaram: "O mestre de vocês não paga o imposto do templo? "
25 “इंगो, दोहतह्‌तोग़े!” अह इन्जि, पत्रु येसुन वेहतलाह लोनलोप्पा ओळियतोग़. पत्रु इदिनलोप्पा ताल्ह्‌कनामुनेने, येसु ओन इतोग़, “सिमोनि, तेना लोप्पा नीवा विचर बाताल मन्ह्‌ता, रा? इद बूमता राजालोर सिद्‌वा-सारा बोरग्डाह एतह्‌तोर? तनाय लोतोरग्डाहि, बारा दुस्रोरग्डाहि?”
25 "Sim, paga", respondeu ele. Quando Pedro entrou na casa, Jesus foi o primeiro a falar, perguntando-lhe: "O que você acha, Simão? De quem os reis da terra cobram tributos e impostos: de seus próprios filhos ou dos outros? "
26 “आयो, दुस्रोरग्डाहि, गूरु,” इन्जि पत्रु इतस्के, येसु इतोग़, “अह इतेके, लोतोरिह्‌क सारा दल्गो.
26 "Dos outros", respondeu Pedro. Disse-lhe Jesus: "Então os filhos estão isentos.
27 अद्रमे माट देवुळता मन्कलोरल इनजोरे, माक वने ताना मंदिरता सारा दल्गो. तेला मति ओर कोंटे कीयना आयो इन्जि, माट ओरिह्‌क ईकले. निमा सम्दुरकचुल अन्जि मीन्क कूसा. बेद मीन मुने दोर्कग़ा, अद मीनता तोडटुनु पळ्ह्‌किस ऊळा, अगा नीकु नीवा-नावा सारातुह्‌क आलनाहि, उंदि कल्दर बंडि दोर्कग़ा. अदिन ओसि दोह्‌चीम,” इतोग़. (पया पत्रु अहे कीतोग़.)
27 Mas, para não escandalizá-los, vá ao mar e jogue o anzol. Tire o primeiro peixe que você pegar, abra-lhe a boca, e você encontrará uma moeda de quatro dracmas. Pegue-a e entregue-a a eles, para pagar o meu imposto e o seu".

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 17, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.