Mateus 12

Hill Madia (MRR) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 अद तूकने येसु तनाङ कग़यवालोर बार, वारमता पोल्वादियाते बोराङो पोलह्‌कना नडुमतुह्‌क अतोर. अनेके ओरिह्‌क कग़्व वसताह्‌कु, ओर गोह्‌कनाङ एन्किन ऊचिसि तिंदुर.
1 Poucos dias depois, num sábado, Jesus estava atravessando uma plantação de trigo. Os seus discípulos estavam com fome e por isso começaram a colher espigas e a comer os grãos de trigo.
2 तेन ऊळिसि उय्तुर परुसिर इतोर, “पोल्वादियाते बेदे कबळ इटलाह पोलो, तानु नीवाङ कग़यवालोर नोमोर” इन्जि, येसुन कट्ला कीतोर.
2 Quando alguns fariseus viram aquilo, disseram a Jesus: — Veja! Os seus discípulos estão fazendo uma coisa que a nossa
3 अस्के येसु ओरिन इतोग़, “मुनेता कालमते दाविद राजाल तनाङ ऐंगेटोर बार, ओरिह्‌क कग़्व वसतस्के बह कीतोर, तेन मीटु सास्त्रमते बेस्केन अर्वविरा?
3 Então Jesus respondeu:
4 ओरु देवुळता रावुळतगा बह अतोर; अगा देवुळतुह्‌क वाटटाङ बेव आरिङ सिरप बूमयालोरिह्‌के तिनदलाह पोलिह्‌ताङ, अवे आरिनु बूमयालोर ओरिह्‌क तिनदलाह ईतोर.(अस्के देवुळि दाविद राजानु तपतिन इन्जि इनो अले.)
4 Davi entrou na casa de Deus, e ele e os seus companheiros comeram os pães oferecidos a Deus, embora isso fosse contra a Lei. Pois somente os sacerdotes tinham o direito de comer esses pães.
5 अद्रमे पोल्वादिया मतेकाय, बूमयालोरिह्‌कु मंदिरता माळना कबळ कीयना पोलिह्‌ता, अस्के ओर पोल्वादियाता अडोतुन कळ्‍वोग़ केवोर, इदिन मीटु सास्त्रमते अर्वविरा?
5 Ou vocês não leram na Lei de Moisés que, nos sábados, os sacerdotes quebram a Lei, no Templo, e não são culpados?
6 नना मीक वेहतह्‌नन, मंदिरतुह्‌काय वीळिस बेरा पोल्‍लो मियगा एवता!
6 Eu afirmo a vocês que o que está aqui é mais importante do que o Templo.
7 मोक-मोह्‌रम ईयना वाटो, ओर्विनेनाह्‌क मीटु जीवा लोपतप मनदनद बेसु, इहे नावा विचर मन्ह्‌ता, इद सास्त्रमते देवुळ वेहतद पोल्‍लोता अर्तम मीट पुन्ज मनेरिर इतेके, कसुरलेवोरिन मीट तप तासविर आवेरिर.
7 Se vocês soubessem o que as
8 बाराह्‌क इतेके नना माने-मन्कना नडुम पुटटोनन मन्जि, पोल्वादियाते पोलनदिन, पोलवदिन वेहतनद अदिकर नाक मन्ह्‌ता,” इतोग़.
8 Pois o
9 अग्डाहि पेसिस पया, येसु तनाङ कग़यवालोरा संगे ओरा पार्तनाता लोन अतोर.
9 Jesus saiu dali e foi para uma sinagoga .
10 अतस्के अगा ओर्वोग़ वाग़ता कयदोग़ मतोग़. अस्के येसुन तप तोहतलाह इनजोरे, “पोल्वादियाते दुकतुन सव्रे कीयनद कबळ पोलिह्‌ताया, बार पोलोया?” इन्जि ओनु परुसिर ताल्ह्‌कतोर.
10 Estava ali um homem que tinha uma das mãos aleijada. Então algumas pessoas que queriam acusar Jesus de desobedecer à Lei lhe perguntaram: — É contra a nossa Lei curar no sábado?
11 अस्के ओरिन येसु इतोग़, “मियग्डाहि ओर्विनगा उंदिय गोरे मतेके, अदु पोल्वादियाते बोंदातगा अरतेके, तान अदे दिया ओग़ु तेंडोग़ आयनोग़ा? ओग़ निटमे तेंडनोग़!
11 Jesus respondeu:
12 ऊळाटु, गोरेतुह्‌काय मन्कना जीवा बेचोटा बेरा मन्ह्‌ता! अदिनेनाह्‌कु पोल्वादियाते ओर्विनेनाह्‌क बेसता कबळ कीयना पोलिह्‌ता,” इन्जि इतोग़.
12 Pois uma pessoa vale muito mais do que uma ovelha. Portanto, a nossa Lei permite ajudar os outros no sábado.
13 पया “कय आहा!” इनजोर येसु वाग़ता कयदोन इताहे, ओग़ तना कयदुन आहतोग़. अस्के अद वाग़ता कयु, दुस्रा कयलेह्‌का सव्रेम आता.
13 E disse para o homem: Ele estendeu, e ela sarou e ficou igual à outra.
14 मति ओर परुसिर पलत पेसिसि, येसुन बह कीस हव्ककल इनजोरे, तमतमाय वळ्ह्‌कतोर.
14 Então os fariseus que estavam ali saíram e começaram a fazer planos para matar Jesus.
15 इव पोल्‍लोङ केंजिसि, येसु अग्डाहि पेसतोग़. अस्के वेल्‍लाय मुल ओना पयाह अतोर. ओराङ सबेटोर रोगह्‌लोरिन ओग़ सव्रे कीसीतोग़.
15 Quando Jesus soube disso, foi embora dali, e muita gente o seguiu. Ele curou todos os que estavam doentes
16 “केंजाटु, नना मियेनाह्‌क इह कीतन इन्जि, बेगान बह वेहमाटु!” इनजोर येसु सव्रेम आतोरिन वेहतोग़.
16 e mandou que não contassem nada a ninguém a respeito dele.
17 इद्रमि यसयाल इनवाल देवुळता मुनेतोग़ कबुरतोग़, देवुळ लोहवाल राजाना लोप्पा बेद पोल्‍लो वेहच मतोग़, अद इंजेके करल आता. अद इह मन्ह्‌ता:
17 Isso aconteceu para se cumprir o que o profeta Isaías tinha dito:
18 देवुळि इन्ह्‌ता, “ऊळाटु, वेग़ नावा सेवकि,
18 “Disse Deus: Aqui está o meu servo que escolhi, aquele que amo e que dá muita alegria ao meu coração. Eu porei nele o meu Espírito, e ele anunciará o meu julgamento a todos os povos.
19 वेग़ बोनाय संगे वह्‌चोग़ आयनोग़, जोरते केयोग़ आयनोग़.
19 Não discutirá, nem gritará, nem fará discursos nas ruas.
20 वेना सेतेम गेल्सनाह्‌जोमु, वेग़ु सनिसारम पोयतप मनवालोरिनु वेग़्होग़ आयनोग़,
20 Não esmagará o galho que está quebrado, nem apagará a luz que já está fraca. Ele agirá assim até que a causa da justiça seja vitoriosa.
21 अहे वेनगा सबे जातिनोर आसाते मनदनुर,” इन्जि इन्ह्‌ता.
21 E todos os povos vão pôr nele a sua esperança.”
22 अस्के पया देयह्‌क पोयताह्‌कु, मूकाल-गुडि आता मन्कनु, लोकुर येसुनके ततोर. ततस्के येसु ओन सव्रे कीसीतोग़, अस्के ओग़ मन्कल वळ्ह्‌क बोटटोग़, अहे तोवया बोटटोग़.
22 Então levaram a Jesus um homem que era cego e mudo porque estava dominado por um demônio. Jesus o curou, e ele começou a ver e a falar.
23 अस्के लोकुर पका बामिसि इनदलाह आतोर, “बह दाविद राजाना कूळते पुट वावाल मतोग़, वेग़ ओग़े पिसिह केवाल मनदनोग़ा?” इतोर.
23 A multidão ficou admirada e perguntava: — Será que este homem é o
24 मति अगा मतोर परुसिर इदिन केंजिस इतोर, “वेग़ कोनि बेल्जेबुब इनदनद देयह्‌कना मुक्यानाय साय्ताते, देयह्‌किन पूंड पग़यह्‌तोग़!” इद्रम अडम वळ्ह्‌कतोर.
24 Alguns fariseus ouviram isso e responderam: — É
25 परुसिराङ पोटाताङ विचर्क पुन्जि, येसु ओरिन इतोग़, “बेदाय राजेमते तमाय नडुमि कोंटेङ पुटटेके, अद राजेम लेङिह्‌ता. अहे लोतगाय, नाटेनगाय कोंटेङ पुटटेके, अव वने निलोङ.
25 Mas Jesus conhecia os pensamentos deles e disse:
26 अद्रमे देयह्‌कना मुक्याल तनाङे देयह्‌किन पूंडटेके, अविस्कनगा वने कोंटेङ मन्ह्‌ताङ. पया अविना राजेम बह नितग़ा?
26 Assim, se no reino de Satanás um grupo está combatendo contra outro, isso quer dizer que esse reino já está dividido e logo vai desaparecer.
27 अले, मीट इतपु, देयह्‌कना मुक्याना लावते नना देयह्‌किन पूंडटेके, मीवोर पया देयह्‌किन पूंडिह्‌तोर, बह ओर वने देयह्‌कनाये लावते पूंडिह्‌तोरा? इद्रम मीवाङ विचर्क चुकताङ इन्जि, ओर तमाय तोहतनुर!
27 Vocês dizem que eu expulso demônios porque Belzebu me dá poder para fazer isso. Mas, se é assim, quem dá aos seguidores de vocês o poder para expulsar demônios? Assim, os seus próprios seguidores provam que vocês estão completamente enganados.
28 मति देयह्‌किन नना देवुळता जीवाता लावते पूंडिह्‌नन इतेके, मियगा देवुळ राजेम कीयलाह आता, इदिन पुन्ह्‌टु.
28 Na verdade é pelo poder de Deus que eu expulso demônios, e isso prova que o
29 इदिन पुन्पिह कीयलाह, नना मीक उंद पोल्‍लो वेहतह्‌नन: उंद लोतगा नेङिसि लूटे केवाल मुने अग्डोग़ पळ्योनु दोहवालेवा, अग्डा मादुन लूटे कीसि पेहता पग़यनोग़ा? आयो, ओन मुने दोहतेकेने, ओना लोतुन वेग़ लूटे कीस ओयनोग़. (अद्रमलेह्‌का देयह्‌कना पळ्योन दोहतेकेने, नना देयह्‌किन पूंड पग़यकन.)
29 — Ninguém pode entrar na casa de um homem forte e roubar os seus bens, sem primeiro amarrá-lo. Somente assim essa pessoa poderá levar as coisas que ele tem em casa.
30 “बोर नावा संगे गोतते मनोर, ओर नावा विरुद मन्ह्‌तोर. ओसो बोर नावा संगे लोकुरिन जमा कीयलाह तोळ आयोर, ओरु नयग्डाहि लोकुरिन बिरोबटो कीस्तोर,” इन्जि इतोग़.
30 — Quem não é a meu favor é contra mim; e quem não me ajuda a ajuntar está espalhando.
31 पया (ओर परुसिर देवुळता जीवातुन उस्कतप वळ्ह्‌किह्‌तोर, इदिन तोहतलाह) येसु ओसो इतोग़, “नना मीक वेहतह्‌नन इतेके, मन्कना सबे पापमतुनु अहे देवुळता अडम वळ्ह्‌कतदिनु, देवुळि मापि कीया पग़यग़ा. मति देवुळता पवित्र जीवातुन बोग़ उस्किह्‌तोग़, ओन मात्रम देवुळ मापि केवो आयग़ा.
31 Por isso eu afirmo a vocês que as pessoas serão perdoadas por qualquer pecado ou
32 अहे बोग़ माने-मन्कना नडुम पुटटोना अडम वळ्ह्‌किह्‌तोग़, ओन इंका देवुळि मापि कीया पग़यग़ा. मति देवुळता पवित्र जीवाताङ कबस्किन बोग़ उस्किह्‌तोग़, ओन देवुळ मापि केवो आयग़ा. इद कालमते आयि, वायना कालमते आयि, बेस्केन मापि केवो आयग़ा.
32 Se alguém disser alguma coisa contra o
33 “केंजाटु, मराङ तमाङ कायानग्डाहे पुनदा वास्ताङ. मरा बेसतल इतेके, तानाङ कायाङ वने बेसताङ. अहे मरा लागो इतेके, तानाङ कायाङ वन लागोङ.
33 — Vocês só poderão ter frutas boas se tiverem uma árvore boa. Mas, se tiverem uma árvore que não presta, vocês terão frutas que não prestam. Porque é pela qualidade das frutas que sabemos se uma árvore é boa ou não presta.
34 एय वीसमतरसलेह्‌काडोरिर, मीट लाग्वोरिर मन्जि, मीक नेह्‌नाङ गोटिङ बह वळ्ह्‌क वायनुङ! बाराह्‌क इतेके, पोटातगा बेव पोल्‍लोङ निंदिस मन्ह्‌ताङ, अवे पोल्‍लोङ तोडटाहि पेसिह्‌ताङ.
34 Ninhada de cobras venenosas! Como é que vocês podem dizer coisas boas se são maus? Pois a boca fala do que o coração está cheio.
35 बेसतोग़ मन्कल तना पोटाताहि बेसताङ पोल्‍लोङ पेसिह कीस्तोग़, अहे लाग्वोग़ मन्कल तना पोटाताहि लाग्वाङ पोल्‍लोङ पेसिह कीस्तोग़.
35 A pessoa boa tira o bem do seu depósito de coisas boas, e a pessoa má tira o mal do seu depósito de coisas más.
36 ओसो नना मीक वेहतह्‌नन, आक्रि नेयमता दियाते, देवुळि मीवा तोडटाहि पेसतद, उंद-उंद उगसता पोल्‍लोता इसब मियग्डाह एतग़ा.
36 — Eu afirmo a vocês que, no Dia do Juízo, cada pessoa vai prestar contas de toda palavra inútil que falou.
37 बाराह्‌क इतेके, आक्रि नेयमता दियाते, निमा कसुरतोनिन मह्‌निना, इलविना, इदिन नीवाङ इद बूमते वळ्ह्‌कताङ पोल्‍लोङ तोहतनुङ,” इनजोर येसु इतोग़.
37 Porque as suas palavras vão servir para julgar se você é inocente ou culpado.
38 अस्के उय्तुर परुसिर, सास्त्रमगूरुर येसुनगा वासि इतोर, “गूरु, नीवा कयदग्डाहि बामिह कीयनद सीना माक ऊळना मन्ह्‌ता,” इद्रम ताल्ह्‌कतोर.
38 Então alguns mestres da Lei e alguns fariseus disseram a Jesus: — Mestre, queremos ver o senhor fazer um milagre.
39 अस्के येसु ओरिन इतोग़, “लाग्वोरु, देवुळतुन केंजवोरु, नावाङ बेरा डीसाताङ कबस्किन ऊळतोर इद पीळतोरु, नाक सीना ताल्ह्‌किह्‌तोर. मति योनाल इनवाल देवुळता कबुरतोन्क बह बह आता, सिरप अदे सीना नना ओरिह्‌क तोहतकन, तान विळ्सिस दुस्रा सीना तोहोन.
39 Jesus respondeu:
40 इतेके योनाल बेद्रम नग़्का-पियल मूंड दियाङ बेरा मीनता पोटालोप्पा मतोग़, अद्रमे माने-मन्कना नडुम पुटटोनन, नना नग़्का-पियल मूंड दियाङ इद बूमता लोप्पा मिंजिस मनदकन.
40 Porque assim como Jonas ficou três dias e três noites dentro de um grande peixe, assim também o
41 केंजाटु, योनाना कबुरतुन केंजिसि निनवे सहरतोरु, तमा पापमताहि मिळ्न्दतोर इन्जि पुतिर. ऊळाटु, योनाह्‌काय वीळिस बेरा पोल्‍लो मियगा एवता, (मति मीट इतेक केंजविर). अदिह्‌के आक्रि नेयमता दियाते, निनवे सहरतोर निचि, इद पीळतोरिनु तप तासनुर.
41 No Dia do Juízo o povo de Nínive vai se levantar e acusar vocês, pois eles se arrependeram dos seus pecados quando ouviram a pregação de Jonas. E eu afirmo que o que está aqui é mais importante do que Jonas.
42 अद्रमलेह्‌काने सीबा देसेमता रानि साल्मोन राजाना बुदताङ पोल्‍लोङ केंजलाहि, वेल्‍ला जेकताहि इगा वास मता. ऊळाटु, साल्मोनिह्‌काय वीळिस बेरा पोल्‍लो मियगा एवता, मति मीट इतेक केंजविर. अदिह्‌के आक्रि नेयमता दियाते, अद रानि वने निचि, इद पीळतोरिनु तप तासग़ा.
42 No Dia do Juízo a Rainha de Sabá vai se levantar e acusar vocês, pois ela veio de muito longe para ouvir os sábios ensinamentos de Salomão. E eu afirmo que o que está aqui é mais importante do que Salomão.
43 “(इद पीळता बाताल आयग़ा, इदिन पुन्पिह कीयलाह नना मीक उंद पोल्‍लो वेहतह्‌नन.) उंद देयमि बेस्के मन्कनाहि पेसिह्‌ता अस्के, अद तन्क मनदलाह, इके-अके मेटाङ-मेटाङ वेलियिस, जागाङ पर्ह्‌किस ऊळिह्‌ता, मति तान्कु जागा दोर्को.
43 Jesus continuou:
44 अस्के अद देयमि आलिह कीस्ता, ‘बोनग्डाहि नना पेसिस वातन, अगा ओसोवन मल्स दाकन,’ इद्रम इन्ह्‌ता. पया अन्ज ऊळिह्‌ता अस्के, अद मुनेता लोनु रिकम आतदु, नेहतदु, ऊसतदु, इद्रम तान्कु बेस दिसिह्‌ता.
44 Então diz: “Vou voltar para a minha casa, de onde saí.” Aí volta e encontra a casa vazia, limpa e arrumada.
45 अस्के पया अद अन्जि, तन्काय लाग्वव एळुङ देयह्‌किन, तना संगे गोत कीस ततह्‌ता. अस्के अवु ओग़ मन्कना लोप्पा नेङिस जागा आस्ताङ. पया ओना इंजेटा गोसा, मुनेतदिह्‌काय वेल्‍ला करबता आस्ता. अद्रमलेह्‌काने इद लाग्वा पीळतोरिह्‌कु, तमाङ जीवाने नावाङ पोल्‍लोह्‌क जागा एवाह्‌कु, इद्रमे गोसा आयग़ा,” इनजोर इतोग़.
45 Depois sai, vai buscar outros sete espíritos piores ainda, e todos ficam morando ali. Assim a situação daquela pessoa fica pior do que antes. E isso também acontecerá com esta gente má de hoje.
46 जमा आता मुडा संगे येसु वळ्ह्‌कसोर मनेके, ओना तलोग़ि, ओनाङ तमोर वासि, ओना संगे वळ्ह्‌कना मन्ह्‌ता इन्जि, लोता पलते निच मतोर.
46 Quando Jesus ainda estava falando ao povo, a mãe e os irmãos dele chegaram. Ficaram do lado de fora e pediram para falar com ele.
47 अस्के बोग़ो येसुन वेहतोग़, “गूरु, नीवा यायालि, नीवाङ तमोर पलते नीवा अग़ ऊळसोर निच मन्ह्‌तोर,” इतोग़.
47 Então alguém disse a Jesus: — Escute! A sua mãe e os seus irmãos estão lá fora e querem falar com o senhor.
48 इदिन केंजिस येसु ओन इतोग़, “नावा यायालि, नावाङ तमोर, नावा लोतोर बोरु, इदिन मीट पुह्‌निरा?”
48 Jesus perguntou:
49 इतस्के पया तनाङ कग़यवालोरक्‍के कय ऊपिसि, “ऊळाटु! नावा लोतोर इतेके निटम वेरे!
49 Então apontou para os seus discípulos e disse:
50 बोर नावा देवुळदीपतोग़ बाबाल वेहतपु ताकिह्‌तोर, ओरे नावा दादाललेह्‌का, तमोग़लेह्‌का, एलाळलेह्‌का, अकाललेह्‌का, तलोग़लेह्‌का एरेटोर आंदुर,” इनजोर येसु इतोग़.
50 Pois quem faz a vontade do meu Pai, que está no céu, é meu irmão, minha irmã e minha mãe.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 12, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.