Mateus 11
Hill Madia (MRR) vs NTLH
1 अस्के येसु तनाङ बळयिर, बारा मांदतुन इव अडोङ वेहतनाङ मारिह कीतस्के, तना कबुरतुन पोकुर कीयलाहि, ओरिन लोहतोग़. लोहचि, ओग़ अग्डाहि पेसिस, अग्डाङ नाह्कने देवुळता कबुर वेहचोरे, काग़्हचोरे अतोग़.
1 Quando acabou de dar essas ordens aos seus doze discípulos, Jesus saiu daquele lugar e foi ensinar e anunciar a sua mensagem nas cidades que ficavam perto dali.
2 — ausente —
2 João Batista estava na cadeia e, quando ouviu falar do que Cristo fazia, mandou que alguns dos seus discípulos
3 — ausente —
3 fossem perguntar a ele: — O senhor é aquele que ia chegar ou devemos esperar outro?
4 वेर कग़यवालोर येसुनगा वासि अह ताल्ह्कतस्के, येसु वेरिन इतोग़, “मीट बाताङ केंजिह्निर, ऊळिह्निर, अविने मल्स अन्जि योहनिह्क वेहाट:
4 Jesus respondeu:
5 नाक देवुळ ईतद लावते गुडिर तोवयलाह आतोर, कूटालोर ताकलाह आतोर, मोंडरोगमतोर सव्रेम आस्तोर, एव्डालोर वेनदलाह आतोर, हातोर बार तेग़्किह्तोर, गरिबतोरिह्क बेसता कबुर केंजलाह दोर्किह्ता.
5 Digam a ele que os cegos veem, os coxos andam, os leprosos são curados, os surdos ouvem, os mortos são ressuscitados, e os pobres recebem o
6 नना बोनन आंदन इन्जि, बोर उन्क-मन्क आयोर, ओर देय्वातोरे, इह इनजोर योहनिन वेहाट,” इन्जि येसु वेहतोग़.
6 E felizes são aqueles que não abandonam a sua fé em mim!
7 योहननाङ कग़यवालोर अग्डाहि पेसिस अनेके, येसु मुडोरा संगे पया योहनना लोप्पा वेहता बोटटोग़, “पेळ्ह्कल बूमते मीटु योहननाङ केंजलाह अतिर अस्के, बेद्रमता मन्कन ऊळलाह अन्जि? वळ्यते विग़्कु-वग़्कु आयनद काग़रोंडालेह्का, तना पोल्लोतुन मिळ्हच-मिळ्हच वेहवान ऊळलाह अन्जिया?
7 Quando os discípulos de João foram embora, Jesus começou a dizer ao povo o seguinte a respeito de João:
8 अद्रमतोन आयवेके पया, बोन ऊळ अन्ज मतिर? रेसेम गेंदेङ उहतोग़ मन्कनुया? केंजाटु, रेसेम गेंदेङ उहतोर मन्कलोर पेळ्ह्कल बूमतगा मनोर, राजमिदेनगान मन्ह्तोर.
8 O que foram ver? Um homem bem-vestido? Ora, os que se vestem bem moram nos palácios!
9 पया बाराह्क अन्ज मतिर, रा? देवुळता कबुरतोन ऊळलाह, आयोया? मीक नना वेहतह्नन, मुनेतोर देवुळता कबुरतोरा सेवातुह्क वीळिस, योहनना सेवा मता, अद्रमतोने मीट अन्जि ऊळतिर.
9 Então me digam: o que esperavam ver? Um
10 ओनाय लोप्पा देवुळि मुने तना लोहवाल पिसिह केवान वेहच मता,
10 Porque João é aquele a respeito de quem as
11 इह केंजाट, नना सेतेम वेहतह्नन इतेके, देवुळताङ पाळ्नाङ अडोने ताकवालोरगा, देवुळता पेदिरते एग़ मीहवाल योहनिह्काय वीळिस, बोग़े बेरोग़ पुटोग़ आसि. मतिंगा बोरगा देवुळ राजेम कीस्ता, ओरग्डाहि सबेटोरिह्क उड्लोग़ वने योहनिह्काय बेरोग़.
11 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: de todos os homens que já nasceram, João Batista é o maior. Porém quem é menor no
12 देवुळता पेदिरते एग़ मीहवाल योहन, कबुर वेहचोर वाताङ दियानाहि नेंड एवनाह्जोम, देवुळ तना राजेमतुन जोरतेने निल्पिह कीसोर मन्ह्ता, अह आसि लोकुर तान पोयतलाह, दोबेङ-नूकेङ कीसोरे लोप्पा नेङिह्तोर.
12 Desde os dias em que João anunciava a sua mensagem, até hoje, o Reino do Céu tem sido atacado com violência, e as pessoas violentas tentam conquistá-lo.
13 इतेके योहन वानाह्जोमु, देवुळताङ सबेटोर कबुरतोरा सास्त्रम ओसो मोसानाङ अडोङ, मुनेने देवुळ लोहवाल राजाल वायनदिना लोप्पा वेहच मताङ.
13 Até o tempo de João, todos os
14 मुनेतोर कबुरतोर बेस्के ‘(देवुळ लोहवाल राजाना मुने), एलियाल कबुरतोग़ इद बूमते मल्स वायनोग़,’ इनजोर इंदुर, अस्के ओरु योहनना लोप्पाने वेहन्दुर. इदिन पुनदलाह मीवा विचर मन्ह्ता इतेके पुन्ह्टु: योहन इतेके एलियाललेह्काडोग़े!
14 E, se vocês querem crer na mensagem deles, João é Elias, que estava para vir.
15 मियग्डाहि बोरिह्कु पुनदलाह गिर्दा मन्ह्ता, नावा पोल्लोतुन बेस केंजाटु!
15 Se vocês têm ouvidos para ouvir, então ouçam.
16 — ausente —
16 — Mas com quem posso comparar as pessoas de hoje? São como crianças sentadas na praça. Um grupo grita para o outro:
17 — ausente —
17 “Nós tocamos músicas de casamento,
18 अद्रमे योहन लोकुरा संगे उदसोर बेस तिनजोर-उनजोर वावोग़, अदिह्क इसि ओनगा देयम मन्ह्ता, इद्रम ओन इन्ह्तोर.
18 João Batista jejua e não bebe vinho, e todos dizem: “Ele está dominado por um demônio.”
19 मति माने-मन्कना नडुम पुटटोनन बेस तिनजोर-उनजोर वाताह्क इसि, नाक वळ्ह्किह्तोर, ‘ओन ऊळाट, ओग़ उळ्बे, ओचे, सिद्वा एनवालोरा, पाप्यहलोरा गोतयाल!’ इद्रम नाक इन्ह्तोर. (योहन अह मताह्क वने मीक अरवोये, नना इह मताह्क वने मीक अरवोये.) मति बोर देवुळता बुदते ताकिह्तोर, ओराङ कबस्क सेतेम दिसनुङ,” इनजोर येसु इतोग़.
19 O
20 पया बेव नाह्कने येसु तनाङ बेह्रा डीसाताङ वेल्लाङे कबस्क कीतोग़, अग्डोरु पापमताहि मिळ्न्दवाह्कु, ओरिन ओग़ु इहलेह्का तप तोहता बोटटोग़:
20 Então Jesus começou a acusar as cidades onde tinha feito muitos milagres. Ele fez isso porque os seus moradores não haviam se arrependido dos seus pecados. Jesus disse:
21 “ए कोराजिन नाटेनोरिर! ए बेत्सेदा नाटेनोरिर! देवुळि मीक सिक्सा ईयग़ा. बाराह्क इतेके मियगा बेव बेरा डीसाताङ कबस्क कीतन, अवु सोर, सिदोन इव लाग्वाङ नाह्कने कीस मतेके, अग्डोरु अस्केन बेस्कोटे निटमे केंजेर; पोता-गेंदेङ उहचि, तलातगा नेग़ दोसिसि, मावा पापमताहि मिळ्न्दतोम इन्जि, ओर तोहेर. (मति मीट इतेक मीवा पापमताहि मिळ्न्दविर!)
21 — Ai de você, cidade de Corazim! Ai de você, cidade de Betsaida! Porque, se os milagres que foram feitos em vocês tivessem sido feitos nas cidades de Tiro e de Sidom, os seus moradores já teriam abandonado os seus pecados há muito tempo. E, para mostrarem que estavam arrependidos, teriam vestido roupa feita de pano grosseiro e teriam jogado cinzas na cabeça!
22 करल इदे मन्ह्ता, सोर, सिदोन इव नाह्िकह्काय वीळिसि, मीक नेयमता आक्रि दियाते देवुळि वेल्ला सिक्सा ईयग़ा.
22 Pois eu afirmo a vocês que, no Dia do Juízo, Deus terá mais pena de Tiro e de Sidom do que de vocês, Corazim e Betsaida.
23 ओसो ए कापेर्नाटेनोरिर! मीट देवुळदीपतगा पोग़ोन एवयकोम इह्निरा? आयो, देवुळि मीक इळ्ने हानादीपतगा पोहचीयग़ा! मियगा नना बेव बेरा डीसाताङ कबस्क कीतन, अव कबस्क सोदोम नाटे तेला कीस मतेके, अद नाटेनोर तमा पापमताहि मिळ्न्देर, अह आसि सोदोम नेंड एवनाह्जोम पिसालि, देवुळि तान बूळे केवो आवालि.(मति मीट इतेक मीवा पापमताहि मिळ्न्दविर!)
23 E você, cidade de Cafarnaum, acha que vai subir até o céu? Pois será jogada no
24 नना मीक वेहतह्नन, सोदोमतुह्काय वीळिसि, मीकु नेयमता आक्रि दियाते, देवुळि वेल्ला सिक्सा ईयग़ा,” इनजोर इतोग़.
24 Pois eu afirmo a vocês que, no Dia do Juízo, Deus terá mais pena de Sodoma do que de você, Cafarnaum.
25 अस्के येसु देवुळतुन जोहर कीस इतोग़, “ए बाबा! इळ्ता, पोग़ोटा बूमता सामिनिन! नना नीक जोहर कीय्ह्नन, बाराह्क इतेके निमा इव सेतेम पोल्लोनु, बुदतोरोम, पका तेळियतोरोम इनवालोरिह्क तोहवालेवा, उड्लोरोम, बुदलेवोरोम इनवालोरिह्क तोहतिन.
25 Naquela ocasião Jesus disse:
26 निटमे बाबा, नीवा विचर इद्रमे कीयनद मता.”
26 Sim, ó Pai, tu tiveste prazer em fazer isso.
27 पया येसु इतोग़, “नावा बाबाल नाकु सबे पुनदलाह ईतोग़. देवुळबाबान विळ्सिस, बोग़े बार देवुळता मग़िन पुनोग़. ओसो बाबान सिरप नना, ओना मग़नन, पुह्नन, ओसो बाबान तोहतलाह बोरिन नना आचिह्नन, ओर वने बाबान पुनदनुर.
27 — O meu Pai me deu todas as coisas. Ninguém sabe quem é o Filho, a não ser o Pai; e ninguém sabe quem é o Pai, a não ser o Filho e também aqueles a quem o Filho quiser mostrar quem o Pai é.
28 “एय कह्टेम कीसोर बागतोरिर, (वेल्लाङे अडोङ-उतुर्कना) मोता कांजतोरिर, मीट सबेटोरिर नयके वाटु, अस्के नना मीवाङ जीवाह्कु आरम ईकन.
28 — Venham a mim, todos vocês que estão cansados de carregar as suas pesadas cargas, e eu lhes darei descanso.
29 नना पेदातनम केवानन आयोन, ओसो जीवाते कुलुल मह्नन. अदिह्क (मीवा पूहतद जुवातुन पोहचि,) मीट नावाये जुवा कांजाटु. ओसो नावाङ कग़याटु, अहे कीम्ह्टु, अस्के मीवाङ जीवाह्कु आरम दोर्कग़ा.
29 Sejam meus seguidores e aprendam comigo porque sou bondoso e tenho um coração humilde; e vocês encontrarão descanso.
30 बाराह्क इतेके नावा जुवा पूहो, नावा मोता अल्को मन्ह्ता!”
30 Os deveres que eu exijo de vocês são fáceis, e a carga que eu ponho sobre vocês é leve.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 11, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.