Marcos 9
Hill Madia (MRR) vs VC
1 येसु ओसो ओरिन इतोग़, “इह केंजाट, नना सेतेम वेहतह्नन, मियग्डाहि उय्तुर नावा संगे मनवालोरिर, हायनामुनेन देवुळि तना लावते राजेम निल्पिह कीयनदिन मीट ऊळकिर,” इनजोर वेहतोग़.
1 E dizia-lhes: Em verdade vos digo: dos que aqui se acham, alguns há que não experimentarão a morte, enquanto não virem chegar o Reino de Deus com poder.
2 आरुङ दियाङ आतापया, पत्रु, याकुबि, योहनि, वेर मुवुरिन येसु तना संगे पोसि अलग उंद बेरा मेटापोग़ोन ओतोग़. अगा अतस्के ओर ऊळनेके, ओना रूप मिळ्न्दता.
2 Seis dias depois, Jesus tomou consigo a Pedro, Tiago e João, e conduziu-os a sós a um alto monte. E
3 ओनाङ गेंदेङ इचोन वेडिसि तिर्मिळ्स्किंदुङ इतेके, इद दुनियाते बोग़े गेंदेङ उकवाल वने अचोन वेडिह कीया पग़वोग़, अचोन वेडिस मताङ.
3 transfigurou-se diante deles. Suas vestes tornaram-se resplandecentes e de uma brancura tal, que nenhum lavadeiro sobre a terra as pode fazer assim tão brancas.
4 अस्के मोसा मुय्तोग़, एलिया मुय्तोग़, वेर इर्वुर मुनेतोर देवुळता कबुरतोर, येसुना संगे वळ्ह्कनदिन ओर ऊळतोर. मोसा मुय्तोग़, एलिया मुय्तोग़ येसुना संगे वळ्ह्किह्तोर|alt="Moses & Elijah speak with Jesus" src="004-lumo-transfiguration.jpg" size="col" loc="aw" ref="9:4" मोसा मुय्तोग़, एलिया मुय्तोग़ येसुना संगे वळ्ह्किह्तोर|alt="Moses & Elijah speak with Jesus" src="LB00317B.TIF" size="col" loc="p" ref="9:4"
4 Apareceram-lhes Elias e Moisés, e falavam com Jesus.
5 — ausente —
5 Pedro tomou a palavra: Mestre, é bom para nós estarmos aqui; faremos três tendas: uma para ti, outra para Moisés e outra para Elias.
6 — ausente —
6 Com efeito, não sabia o que falava, porque estavam sobremaneira atemorizados.
7 अद्रम इनेकेने, ओरा पोग़ोन मोयुल वासि ओरिन मुचता, मुचतस्के अद मोयुलताहि उंदि इद्रमता लेङ केंज वाता, “वेग़ नावा जीवा कीतोग़ मग़ि आंदोग़, वेनाङे मीट केंजसोर मन्ह्टु,” इता.
7 Formou-se então uma nuvem que os encobriu com a sua sombra; e da nuvem veio uma voz: Este é o meu Filho muito amado; ouvi-o.
8 पया चट्नेन वेर मुवुर इके-अके ऊळतोर, मति अगा तमा संगे येसुन विळ्सिस बोग़े बह दिसोग़.
8 E olhando eles logo em derredor, já não viram ninguém, senão só a Jesus com eles.
9 पया मेटाताहि रेगनेके, वेर मुवुरिन येसु उकुम ईस वेहतोग़, “माने-मन्कना नडुम पुटटोनन डोलिस मन्जि ओसो तेग़्कनाह्जोम, मीट नेंड बेद ऊळतिर, तान बोन्के बह वेहमाटु,” इतोग़.
9 Ao descerem do monte, proibiu-lhes Jesus que contassem a quem quer que fosse o que tinham visto, até que o Filho do homem houvesse ressurgido dos mortos.
10 इतस्के ओर अद पोल्लोतुन सीतात तासतोर, मति डोलिस मन्जि ओसो तेग़्कनदिना अर्तम बाताल आस्ता इनजोर, तमतमाय वळ्ह्किंदुर.
10 E guardaram esta recomendação consigo, perguntando entre si o que significaria: Ser ressuscitado dentre os mortos.
11 पया ओर येसुन ताल्ह्कतोर, “गूरु! देवुळ लोहवाल पिसिह केवाल वायनामुनेने, इद बूमते एलिया मुय्तोग़ मल्स वायनोग़ इनजोर,सास्त्रमगूरुर इन्ह्तोर. अद्रम बाराह्क इन्ह्तोर?” इन्जि ताल्ह्कतोर.
11 Depois lhe perguntaram: Por que dizem os fariseus e os escribas que primeiro deve voltar Elias?
12 येसु ओरिन इतोग़, “देवुळ लोहवाल पिसिह केवाल वायनामुने, एलियाल वासि सबेटविन बेस ओप्पे कीयलाह वास्तोग़ निटमे! अद्रम आस पया, ‘माने-मन्कना नडुम पुटटोनु लोकुर पास्कनुर, ओन्कु पका तिपल एताय पोयग़ा,’ इनजोर वने रासतद मन्ह्ता, इद बेद्रमि?
12 Respondeu-lhes: Elias deve voltar primeiro e restabelecer tudo em ordem. Como então está escrito acerca do Filho do homem que deve padecer muito e ser desprezado?
13 मति नना मीक वेहतह्नन, एलियाल इतेके वातोग़े, तेला मति सास्त्रमतगा ओना लोप्पा रासतप लेह्कान, तम्क बह विचर वाता, अहे लोकुर ओनु तिपल कीतोर,” इनजोर इतोग़.
13 Mas digo-vos que também Elias já voltou e fizeram-lhe sofrer tudo quanto quiseram, como está escrito dele.
14 अद्रमे ओर नालवुर आसि मेटाताहि रेगिसि, दुस्रोर कग़यवालोरगा वातोर. वासि ऊळनेके, ओरगा वेल्लाय मुल जमा आस मतोर, ओसो सास्त्रमगूरुर ओरा संगे गिटोगटो आंदुर.
14 Depois, aproximando-se dos discípulos, viu ao redor deles grande multidão, e os escribas a discutir com eles.
15 अस्के येसु वायनदिन ऊळिसि, सबेटोर बामतोर. बामिसि ओनगा वितिस मन्जि जोहर कीतोर.
15 Todo aquele povo, vendo de surpresa Jesus, acorreu a ele para saudá-lo.
16 पया येसु तनाङ कग़यवालोरिन ताल्ह्कतोग़, “ओरा संगे मीट बेदिनेनाह्क गिटोगटो आतिर?” इनजोर ताल्ह्कतोग़.
16 Ele lhes perguntou: Que estais discutindo com eles?
17 अस्के मुडाहि ओर्वोग़ मन्कल इद्रम इतोग़, “गूरु! निमा नावा मग़िन सव्रे कीकिन इनजोर, नना नियगा ओन ततन. ओन देयम पोयता, अदिह्क ओग़ वळ्ह्क पुनोग़.
17 Respondeu um homem dentre a multidão: Mestre, eu te trouxe meu filho, que tem um espírito mudo.
18 अद ओन पोयतेक अचोन नेल उकिह्ता. अस्के ओना तोडटुह्क बोमुल पेसिह्ता, पल्क वने कोग़्किह्तोग़ ओसो मेग़्किह्तोग़. इद देयमतुन पेहतलाह, नीवाङ कग़यवालोरिन वेहतन, मति ओरा संगे आया पग़वो,” इनजोर वेहतोग़.
18 Este, onde quer que o apanhe, lança-o por terra e ele espuma, range os dentes e fica endurecido. Roguei a teus discípulos que o expelissem, mas não o puderam.
19 अस्के येसु इतोग़, “ए विस्वसलेवोरिर, मीवा संगे बेचानाह नना मनदकन! मियेनाह्क नाक कयर वास्ता. अले ओग़ पेकान नयके ताट,” इतोग़.
19 Respondeu-lhes Jesus: Ó geração incrédula, até quando estarei convosco? Até quando vos hei de aturar? Trazei-mo cá!
20 इतस्के ओग़ पेकान ओनगा ततोर, ततस्के देयम येसुन ऊळताहे, ओग़ पेकान तेल्हचि नेल अर्हचीता. पया ओग़ तोडटुह्क बोमुल पेहचोरे दोळ्गिंदोग़.
20 Eles lho trouxeram. Assim que o menino avistou Jesus, o espírito o agitou fortemente. Caiu por terra e revolvia-se espumando.
21 येसु पेकाना तपेन ताल्ह्कतोग़, “वेग़ बेस्केडाह इद्रम आस्तोग़?” इतोग़. इतस्के पेकाना तपे इतोग़, “उड्लस्केडाहिये पोयता गूरु.
21 Jesus perguntou ao pai: Há quanto tempo lhe acontece isto? Desde a infância, respondeu-lhe.
22 इद देयम वेना जीवा तिनदलाह, बेस्के किसतगा, बेस्के एतगा अर्हचीस्ता. मति निमा बेदाय कीया पग़तेके, माक जीवा लोपिसि, मावा पोग़ोन दया कीम,” इनजोर इतोग़.
22 E o tem lançado muitas vezes ao fogo e à água, para o matar. Se tu, porém, podes alguma coisa, ajuda-nos, compadece-te de nós!
23 येसु ओन इतोग़, “‘निमा बेदाय कीया पग़तेके कीम’ इनजोर बाराह्क इह्निन? देवुळतुन विस्वस केवाल मन्कह्क, सबे आया पग़यह्ता,” इतोग़.
23 Disse-lhe Jesus: Se podes alguma coisa!... Tudo é possível ao que crê.
24 अस्केने ओग़ पेकाना तपे, “सामि, नना विस्वस कीय्ह्नने, मति इंका पका विस्वस कीयनाह, नाक तोळ ईम,” इनजोर केयतोग़.
24 Imediatamente exclamou o pai do menino: Creio! Vem em socorro à minha falta de fé!
25 पया लोकुर वित वासि, अगा जमा आयनदिन येसु ऊळतोग़. ऊळिसि “एय वेग़ पेकान एव्डाल, मूकाल कीतद देयमतिन, नना नीक उकुम ईय्ह्नन, वेग़ पेकानाहि पेसिस अन. ओसो वेनगा बेस्केन मल्स वामा,” इनजोर दगा ईतोग़.
25 Vendo Jesus que o povo afluía, intimou o espírito imundo e disse-lhe: Espírito mudo e surdo, eu te ordeno: sai deste menino e não tornes a entrar nele.
26 ईतस्के देयम केयिसि, ओग़ पेकान पका तेल्हचि पेसता. पेसतस्के पेकाल डोलतप लेह्का आतोग़, वेल्लाटोर लोकुर डोलतोग़ इंदुर.
26 E, gritando e maltratando-o extremamente, saiu. O menino ficou como morto, de modo que muitos diziam: Morreu...
27 मति येसु ओना कयदुन पोसि तेहच निल्पिह कीतोग़. अस्के ओग़ पेकाल नितोग़.
27 Jesus, porém, tomando-o pela mão, ergueu-o e ele levantou-se.
28 पया येसु तनाङ कग़यवालोरा संगे तमा मनदनद जागातगा वातोग़, वातस्के बोरे लेवस्के कग़यवालोर येसुनगा वासि ताल्ह्कतोर, “माट अद देयमतुन बह पूंड पग़वोम गूरु?” इतोर.
28 Depois de entrar em casa, os seus discípulos perguntaram-lhe em particular: Por que não pudemos nós expeli-lo?
29 इतस्के येसु ओरिन इतोग़, “देवुळतुन पार्तना कीतेकेने, इद्रमताङ देयह्किन पूंड पग़मुळ आस्ता, केवेके पूंड पग़मुळ आयो,” इनजोर इतोग़.
29 Ele disse-lhes: Esta espécie de demônios não se pode expulsar senão pela oração.
30 — ausente —
30 Tendo partido dali, atravessaram a Galiléia. Não queria, porém, que ninguém o soubesse.
31 — ausente —
31 E ensinava os seus discípulos: O Filho do homem será entregue nas mãos dos homens, e matá-lo-ão; e ressuscitará três dias depois de sua morte.
32 मति येसु वेहतद पोल्लो ओरिह्क तेळियो. अद पोल्लोतेनाह्क ओन ताल्ह्कलाह वने ओर रेयिंदुर.
32 Mas não entendiam estas palavras; e tinham medo de lho perguntar.
33 अद्रमे पया ओर कापेर्नाग़ वातोर, वासि तमा जागातगा अतोर. अतस्के येसु ओरिन ताल्ह्कतोग़, “अग़दे वानेके बाताङ कट्लाङ आंदिर?” इतोग़.
33 Em seguida, voltaram para Cafarnaum. Quando já estava em casa, Jesus perguntou-lhes: De que faláveis pelo caminho?
34 मति “माट बारा मन्कलोरग्डाहि सबेटोरिह्क बेरोग़ बोग़,” इनजोर, ओर अग़दे वानेके कट्लाङ आस मतोर; अदिनेनाह्क ओर बाताले वळ्ह्कवा, केमेन आस मतोर.
34 Mas eles calaram-se, porque pelo caminho haviam discutido entre si qual deles seria o maior.
35 पया येसु उदतोग़, उदिसि बारा बळयिरिन तना एरे केयिसि, इद्रम इतोग़, “बोग़ाय सबेटोरिह्क बेरोग़ आयलाह ऊळिह्तोग़, ओग़ बुदते सबेटोरिह्क उड्लोग़ आयेग़, ओसो सबेटोरा सेवा केवाल आयेग़,” इतोग़.
35 Sentando-se, chamou os Doze e disse-lhes: Se alguém quer ser o primeiro, seja o último de todos e o servo de todos.
36 इन्जि ओर्वोग़ उड्लोग़ पेकान तचि, ओरा नडुम निल्पिह कीतोग़. पया ओन ओग़्ङिसि, ओरिन इतोग़,
36 E tomando um menino, colocou-o no meio deles; abraçou-o e disse-lhes:
37 “बोग़ु इद्रमतोग़ ओर्वोग़ उड्लोग़ पेकानाय, नावा पेदिरते एरे कीस्तोग़, ओग़ नाके एरे कीतपे. ओसो बोग़ु नाक एरे कीस्तोग़, ओग़ सिरप नाके आयो, मति नाक लोहतोन वने एरे कीस्तोग़,” इनजोर इतोग़.
37 Todo o que recebe um destes meninos em meu nome, a mim é que recebe; e todo o que recebe a mim, não me recebe, mas aquele que me enviou.
38 इतस्के योहन येसुन इतोग़, “गूरु, नीवा पेदिरते ओर्वोग़ मन्कल, देयह्किन पेसिह कीयह्पा माटु ऊळतोम. ओग़ मावा तोळतोग़ आयवाह्कु, माट ओन रोमिह कीतोम,” इनजोर इतोग़.
38 João disse-lhe: Mestre, vimos alguém, que não nos segue, expulsar demônios em teu nome, e lho proibimos.
39 इतस्के येसु इतोग़, “बोग़े देवुळता लावताङ कबस्क नावा पेदिरते कीतस्के, नावा अडम वळ्ह्क पग़वोग़. ओन मीट रोमिह केमाटु.
39 Jesus, porém, disse-lhe: Não lho proibais, porque não há ninguém que faça um prodígio em meu nome e em seguida possa falar mal de mim.
40 बह इतेके बोग़ माक विरुद केवोग़, ओग़ मावोग़े आंदोग़.
40 Pois quem não é contra nós, é a nosso favor.
41 इह केंजाट, नना सेतेम वेहतह्नन, मीट किर्स्तुनाङ कग़यवालोरिर इन्जि, उंद गिलसमेंड एग़तेला उनडलाह बोर ईयनुर, ओरिह्क इद दर्ममता पाय्दा देवुळताहि निटमे दोर्कग़ा.
41 E quem vos der de beber um copo de água porque sois de Cristo, digo-vos em verdade: não perderá a sua recompensa.
42 “उड्लोर पेकोरा लेह्का नाक नमवालोरग्डाहि बोनाय वग़ोनु, ओना नयगा मतद विस्वसतुन विळ्सलाहि, बोग़ कटळ वाटटप आस्तोग़, (वेग़ कटळ वाटवाल देवुळता बेरा सिक्सातुह्कु ओजनोग़). वेना वेळेटगा पका पूहतद जेता बंडातुन दोहचि, वेन सम्दुरते वेल्लाह आता कसातगा मुळ्हतना, (इद बेरा सिक्सा आंदु; मति) तान्काय वीळिस बेरा सिक्सा देवुळि अद्रम कटळ वाटवाह्क ईयग़ा.
42 Mas todo o que fizer cair no pecado a um destes pequeninos que crêem em mim, melhor lhe fora que uma pedra de moinho lhe fosse posta ao pescoço e o lançassem ao mar!
43 केंजाट, निमा नीवा कयदे पापम कीयलाह ऊळिह्निन इतेके, कयदुन बोग़ाय डायिस पोहचीतेक बेस आवालि, (इद्रम निमा पापमतुन पोहतलाह जिद कीमु). बाराह्क इतेके नीवाङ रेंड कय्क मन्जि, देयमदीपता बेस्केन पिववद किसबटटा अमेसाता सिक्सातगा दायना वाटो, कोलाल आसि अमेसाता पिसमुळते दायना, इदे नीक पाय्दाता.
43 Se a tua mão for para ti ocasião de queda, corta-a; melhor te é entrares na vida aleijado do que, tendo duas mãos, ires para a geena, para o fogo inextinguível
44 [देयमदीपतग्डाङ पुळ्क बेस्केन डोलोङ, ओसो अग्डा किसु बेस्केन पिववो.]
44 {onde o seu verme não morre e o fogo não se apaga}.
45 अहे निमा नीवा कादे पापम कीयलाह ऊळिह्निन इतेके, कादुन बोग़ाय डायिस पोहचीतेक बेस आवालि, (इद्रम निमा पापमतुन पोहतलाह जिद कीमु).
45 Se o teu pé for para ti ocasião de queda, corta-o fora; melhor te é entrares coxo na vida eterna do que, tendo dois pés, seres lançado à geena do fogo inextinguível
46 बाराह्क इतेके नीवाङ रेंड काल्क मन्जि, देयमदीपता अमेसाता सिक्सातगा दायना वाटो, कूटाल आसि अमेसाता पिसमुळते दायना, इदे नीक पाय्दाता. [देयमदीपतग्डाङ पुळ्क बेस्केन डोलोङ, ओसो अग्डा किसु बेस्केन पिववो.]
46 {onde o seu verme não morre e o fogo não se apaga}.
47 ओसो निमा नीवा कोंडाते पापम कीयलाह ऊळिह्निन इतेके, कोंडातुन बोग़ाय पेग़्हचीतेक बेस आवालि, (इद्रम निमा पापमतुन पोहतलाह जिद कीमु). बाराह्क इतेके नीवाङ रेंड कोंडाङ मन्जि, निमा देयमदीपता अमेसाता सिक्सातगा दायना वाटो, उंदिय कोंडा मन्जि देवुळता राजेमते ओळियना, इदे नीक पाय्दाता.
47 Se o teu olho for para ti ocasião de queda, arranca-o; melhor te é entrares com um olho de menos no Reino de Deus do que, tendo dois olhos, seres lançado à geena do fogo,
48 देयमदीपतग्डाङ पुळ्क बेस्केन डोलोङ, ओसो अग्डा किस बेस्केन पिववो.
48 onde o seu verme não morre e o fogo não se apaga.
49 “अडोना सास्त्रम वेहतपु, देवुळतुह्क वाटटव सबे कोडिनगा, मीट ओवुर काल्पिह्निर. अहलेह्काने मीट सबेटोरिर, (किसलेह्काडाङ तिपल्कनाहि पेससोरे, गर्यातगा वाटटदु, देवुळतुह्क विचर वायनद कोडलेह्का आयकिर).
49 Porque todo homem será salgado pelo fogo.
50 ओवुर बेसे मन्ह्ता, मति ओवुरता मिटस बार अता इतेके, तान बेद्रम मिटस कीकिर? मीट ओवुरता लेह्का मिटस केवालोरिर मन्ह्टु, ओर्विह्क-ओर्वोग़ कलियिस गूनमते मन्ह्टु,” इनजोर येसु इतोग़.
50 O sal é uma boa coisa; mas se ele se tornar insípido, com que lhe restituireis o sabor? Tende sal em vós e vivei em paz uns com os outros.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.