João 13

Hill Madia (MRR) vs NAA

Sair da comparação
NAA Nova Almeida Atualizada 2017
1 आवना पंडुम इंजेके एरे एव्स मता. मुल्पेडा जावा उनडलाह, येसुनाङ कग़यवालोर ओना संगे ऐंगे उदिस मतोर. नना इद दुनियातुन विळ्सिसि, पोग़ोटोग़ बाबानेके दायनद कगो एवता इनजोर, येसु पुतोग़. इद दुनियाते मतोर तना लोकुरिन ओग़ जीवा कींदोग़, अहे हानाह्‌जोम ओग़ ओरिन जीवा कीसोर मतोग़.
1 Antes da Festa da Páscoa, sabendo Jesus que era chegada a sua hora de passar deste mundo para o Pai, tendo amado os seus que estavam no mundo, amou-os até o fim.
2 अस्के सिमोन इस्केर्योतना मग़ि यहुदाल, वेना जीवातगा देयह्‌कना मुक्याल येसुन कोंटेतोरिह्‌क पोस ईयना, इद्रमता आय्डा पुटिह कीस मता.
2 Durante a ceia, tendo já o diabo posto no coração de Judas, filho de Simão Iscariotes, que traísse Jesus,
3 येसु इतेके, नावा बाबाल नाकु पूरा अदिकर ईतोग़; नना देवुळतग्डाहि वातन, ओसो अगाने मल्स दाय्ह्‌नन इनजोर पुतोग़.
3 sabendo este que o Pai tinha confiado tudo às suas mãos, e que ele tinha vindo de Deus e voltava para Deus,
4 इदिन पुन्जि, ओग़ु तिनदह्‌पा तेदतोग़, अह कीसि पोग़ोटा जगातुन तेंडिसि, साकुर केवाना लेह्‌का उंद दुपटटुन नंडटगा दोहतोग़.
4 levantou-se da ceia, tirou a vestimenta de cima e, pegando uma toalha, cingiu-se com ela.
5 तेदिसि ओग़ु गमेलातगा एग़ पोसि, कग़यवालोराङ काल्क नोग़या बोटटोग़, नोग़्सि नंडटुह्‌क दोहतदु दुपटटे काल्किन उम्चिंदोग़.
5 Em seguida Jesus pôs água numa bacia e começou a lavar os pés dos discípulos e a enxugá-los com a toalha com que estava cingido.
6 अह कीसोर येसु सिमोन पत्रुनगा एवतोग़. अस्के पत्रु येसुन इतोग़, “अलो सामि, निमा नावाङ काल्किन बाराह्‌कु नोग़यह्‌निन?” इतोग़.
6 Quando se aproximou de Simão Pedro, este lhe perguntou: — Vai lavar os meus pés, Senhor?
7 “नना बाताल कीय्ह्‌नन, अदिन निमा इंजेक पुनविन सिमोन, मति पया पुनदकिन,” इन्जि येसु ओन इतोग़.
7 Jesus respondeu:
8 “आयो, आयो, निमा नावाङ काल्किन मुर्तिये बेस्केन नोग़मा!” इन्जि पत्रु इतोग़. अस्के येसु इतोग़, “नना नीवाङ काल्किन नोग़वेके, नीक नयगा जागा दोर्को आयग़, रा!” इतोग़.
8 Então Pedro disse: — O senhor nunca lavará os meus pés! Ao que Jesus respondeu:
9 “अह इतेके नावाङ वेट काल्किन नोग़मा, मति नावाङ कय्किनु, तलातुनु वने नोग़्म,” इनजोर पत्रु ओन इतोग़.
9 Então Pedro lhe pediu: — Senhor, não somente os pés, mas também as mãos e a cabeça.
10 “आयो, बोग़ एग़ मीस पूरा एडटोग़, ओन्क काल्किन विळ्सिस, दुस्रा बेदिन नोग़यलाह गर्ज इले. अद्रमे मीट जीवाते एडटिर, तेला मति कतमतोरिर एडविर,” इन्जि येसु इतोग़.
10 Jesus respondeu:
11 (तन्क पोस एवान मन्कन येसु पुन्जिये मतोग़. अदिनेनाह्‌क कोनि कतमतोरिर एडविर इनजोर इतोग़.)
11 Pois ele sabia quem era o traidor. Foi por isso que disse: “Nem todos estão limpos.”
12 पया येसु ओर कतमतोराङ काल्क नोग़यनद मारतस्के, जगा केग़्सि, ओसो तिनदलाह उदतस्के, ओरिन इतोग़, “नना मीक बाताल कीतन, इद मीक तेळियिह्‌ताया?
12 Depois de lhes ter lavado os pés, Jesus pôs de novo as suas vestimentas e, voltando à mesa, perguntou-lhes:
13 — ausente —
13 Vocês me chamam de Mestre e de Senhor e fazem bem, porque eu o sou.
14 — ausente —
14 Ora, se eu, sendo Senhor e Mestre, lavei os pés de vocês, também vocês devem lavar os pés uns dos outros.
15 — ausente —
15 Porque eu lhes dei o exemplo, para que, como eu fiz, vocês façam também.
16 — ausente —
16 Em verdade, em verdade lhes digo que o servo não é maior do que seu senhor, nem o enviado é maior do que aquele que o enviou.
17 इव गोटिङ मीक तेळियिह्‌ताङ निटमे, इविन सीता कीसि ताकतेके, मीट देय्वातोरिर.
17 Se vocês sabem estas coisas, bem-aventurados serão se as praticarem.
18 “नना मीट कतमतोरा लोप्पा वळ्ह्‌कोन. मति नना बोरिन आचतन, ओर बेद्रमतोर इन्जि नना पुतन. तेला मति नावा ऐंगे तिनवाल, नाके लाता वाटटोग़ इद्रम सास्त्रमते रासतद मन्ह्‌ता, अद करल आयनाय गावले.
18 Não falo a respeito de todos vocês, pois eu conheço aqueles que escolhi. Mas é para que se cumpra a Escritura: “Aquele que come do meu pão levantou contra mim o seu calcanhar.”
19 इव गोटिङ बेस्के आयनुङ अस्के, नना बोनन आंदन इनजोर नना वेहतनद पोल्‍लोतुन, मीट नमना इन्जि, इव आयनामुनेने मीक नेंड नना वेहतह्‌नन.
19 Desde já lhes digo isso, antes que aconteça, para que, quando acontecer, vocês creiam que
20 इह केंजाट, नना सेतेम वेहतह्‌नन, बोर मीक एरे कीस्तोर, ओर नाक वने एरे कीतप मन्ह्‌तोर; ओसो बोर नाक एरे कीस्तोर, ओरु नाक लोहतोग़ बाबान वने, एरे कीतप मन्ह्‌तोर,” इनजोर येसु इतोग़.
20 Em verdade, em verdade lhes digo: quem recebe aquele que eu enviar recebe a mim; e quem recebe a mim recebe aquele que me enviou.
21 इचोन वळ्ह्‌कतस्के, येसुना जीवा चुहेम आयो आंदु. अदिह्‌क ओग़ इतोग़, “इह केंजाट, नना सेतेम वेहतह्‌नन, मियग्डोग़ वग़ोग़ कोंटेतोरा कयदे नाक पोसीयनोग़,” इन्जि इतोग़.
21 Depois de dizer isso, Jesus se angustiou em espírito e afirmou:
22 ओग़ बोना लोप्पा वळ्ह्‌किह्‌तोग़ इनजोर, ओर कग़यवालोर एक्बेक आसि, ओर्विन-ओर्वोग़ ऊळिंदुर.
22 Então os discípulos olharam uns para os outros, sem saber a quem ele se referia.
23 तिननेके ओर्वोग़ कग़यवाल येसुनगा रोयिसि उदिस मतोग़ (ओग़े येसु पका जीवा कीतोग़ कग़यवाल इनवाल आंदोग़).
23 Ao lado de Jesus estava reclinado um dos seus discípulos, aquele a quem ele amava.
24 येसुन पोस एवाल बोग़ आंदोग़ इनजोर पुनदलाह, ओन सिमोन पत्रु कोंडा चिम्चिह कीसि, “सामिन ताल्ह्‌का, रा!” इनजोर वेहतोग़.
24 Simão Pedro fez um sinal a esse, para que perguntasse a quem Jesus se referia.
25 अस्के येसुनगा रोयिसि उदतोग़ कग़यवाल, “ए सामि, ओग़ बोग़ आंदोग़?” इन्जि ओन ताल्ह्‌कतोग़.
25 Então aquele discípulo, reclinando-se sobre o peito de Jesus, perguntou: — Senhor, quem é?
26 “बोन्क नना आरतुन किळ्हचि पुलातगा अह्‌चिस तीहतकन, ओग़े ओग़ आंदोग़,” इन्जि येसु इतोग़. अह इन्जि ओग़ आरतुन पोस, पुलातगा अह्‌चतोग़, अह कीसि सिमोन इनवाना मग़ि यहुदा इस्केर्योतिह्‌कु तीहतोग़.
26 Jesus respondeu: Então Jesus pegou um pedaço de pão e, tendo-o molhado, deu-o a Judas, filho de Simão Iscariotes.
27 यहुदाल आरतुन तितस्के, देयह्‌कना मुक्याल ओन आव्रे कीता. अस्के येसु ओन इतोग़, “नीवा बाताल कीयना विचर मन्ह्‌ता, अद चट्पिट मारि,” इतोग़.
27 E, depois que Judas recebeu o pedaço de pão, imediatamente Satanás entrou nele. Então Jesus disse a Judas:
28 ओन अद्रम कीम इनजोर येसु बाराह्‌क वेहतोग़, अद पोल्‍लो कग़यवालोरग्डाहि बोन्के तेळियो.
28 Nenhum dos que estavam à mesa entendeu por que Jesus tinha dito isso.
29 यहुदानगा कोताना बट्वा मंदु, अदिह्‌क पंडुमतेनाह्‌कु गावल आयनद सामन असलाहि, लोहचोर मनदनोग़ बहे, आयवेके गरिब लोकुरिह्‌क दर्मम ईयलाह लोहचोर मनदनोग़ इन्जि, उय्तुर विचर कींदुर.
29 Pois, como Judas era quem trazia a bolsa do dinheiro, alguns pensaram que Jesus tinha dito a ele: “Compre o que precisamos para a festa” ou, então, que havia solicitado que desse alguma coisa aos pobres.
30 आर तितस्के, यहुदाल चट्‌ने पलत पेसतोग़. अस्के मुर्गंगा ईकळ आस मता.
30 Assim, tendo recebido o pedaço de pão, Judas logo saiu. E era noite.
31 यहुदाल पलत पेसतस्के, येसु इतोग़, “इंजेके माने-मन्कना नडुम पुटटोना डीसा दिसनद कगो एवता, ओसो नाक बेव-बेव आयनुङ, अवटे देवुळता डीसा दिसग़ा.
31 Quando Judas saiu, Jesus disse:
32 अवटे देवुळता डीसा दिसग़ा इतेके, नावा बेचोटा डीसा मन्ह्‌ता इन्जि, देवुळ वने कुदि तोहतग़ा, अद इंजेकेने तोहतग़ा.
32 Se Deus foi glorificado nele, também Deus o glorificará nele mesmo; e ele o glorificará imediatamente.
33 “ए पेकोरिर, नना ओसो गेळ्के मीवा ऐंगे मह्‌नन. पया मीट नाक पर्ह्‌ककिर, मति बहलेह्‌का नना यहुदिराङ पेदल्किह्‌क वेहतन, अहलेह्‌का नना मीक वने इंजेके वेहतह्‌नन: नना बेगा दाय्ह्‌नन, अगा मीट वाया पग़विर आयकिर.
33 Filhinhos, ainda por um pouco estou com vocês. Vocês vão me procurar, mas o que eu disse aos judeus também agora digo a vocês: para onde eu vou vocês não podem ir.
34 “अदिह्‌क नना मीक उंदि पूना उकुम ईय्ह्‌नन: मीटु ओर्विह्‌क-ओर्वोग़ जीवा कीम्ह्‌टु. बेद्रम नना मीक जीवा कीतन, अहे मीट वने ओर्विह्‌क-ओर्वोग़ जीवा कीम्ह्‌टु.
34 Eu lhes dou um novo mandamento: que vocês amem uns aos outros. Assim como eu os amei, que também vocês amem uns aos outros.
35 मीट ओर्विह्‌क-ओर्वोग़ जीवा कीतिर इतेके, मीट नावाङे कग़यवालोरिर इनजोरे सबेटोर पुनदनुर,” इन्जि येसु इतोग़.
35 Nisto todos conhecerão que vocês são meus discípulos: se tiverem amor uns aos outros.
36 सिमोन पत्रु पया येसुन इतोग़, “सामि, निमा बेके पेसिस दाय्ह्‌निन?” इन्जि ताल्ह्‌कतोग़. “नना बेगा दाय्ह्‌नन, अगा निमा इंजेके वाया पग़विन. मति पया पेग़्के वायकिन,” इनजोर येसु ओन इतोग़.
36 Simão Pedro perguntou a Jesus: — Para onde o Senhor vai? Jesus respondeu:
37 “सामि, इंजेकेने नना नीवा पयाह बाराह्‌क वाया पग़वोन? नना डोलतेक तेला नीक विळ्सोन!” इनजोर पत्रु इतोग़.
37 Pedro disse: — Senhor, por que não posso segui-lo agora? Darei a minha vida pelo senhor.
38 अस्के येसु ओन इतोग़, “बातालि, निमा डोलतेक तेला नाक विळ्सविना? नीक सेतेम वेहतह्‌नन सिमोन, बेस केंजा, तलाकोग़ कूसनामुने, निमा येसुन पुनोन इनजोर, मूंड मल्काङ इनदकिन, इद निटमे!” इतोग़.
38 Jesus respondeu:

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 13, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.