Mateus 26

Coatzospan Mixtec NT (MIZ_TBL) vs NVT

Sair da comparação
NVT Nova Versão Transformadora
1 Dā kúvi kāꞌan Jésuu sáꞌā ne, kakaꞌan ñá nī ña ntántīkɨn ña:
1 Quando Jesus terminou de falar todas essas coisas, disse a seus discípulos:
2 —Ini nto tsí uvi ntúvi ve xee viko dá nātavá Xuva kō ña Israee ñuú Egítō. Kidáā ne, xuꞌu é vēxkúvī ú ñatīí ne, ntada ñá ko kuenta ntáꞌa ñaꞌa san é naxnteē ñá ko ntiká krusi kan —kaꞌan ña.
2 “Como vocês sabem, a Páscoa começa daqui a dois dias, e o Filho do Homem será entregue para ser crucificado”.
3 Ntuvi tsikán ne, nataká nuu tóꞌō dutú san ni ñatā san má viꞌi kāꞌnu dutu ñá odo nūu, ñá nani Caīfaa.
3 Naquela mesma hora, os principais sacerdotes e líderes do povo estavam reunidos na residência de Caifás, o sumo sacerdote,
4 Nātíin ña ni tāꞌan ña nté koo tɨɨn xuꞌū ñá Jesuu é kāꞌní ña ña.
4 tramando uma forma de prender Jesus em segredo e matá-lo.
5 Ntá tsi ntákaꞌan ña: —Ñá vīi o méꞌñū vikó san vata koo é ña kudíin ñaꞌá san ni kō —kaꞌan ña.
5 “Mas não durante a festa da Páscoa, para não haver tumulto entre o povo”, concordaram entre eles.
6 Dá tūví Jesuu ñuú Betania, má viꞌi Sīmuun (ña é kānakóꞌxo kúñu ī kídaā) ne,
6 Enquanto isso, Jesus estava em Betânia, na casa de Simão, o leproso.
7 xée uun ñadɨ̄ꞌɨ mí tuví ña, niꞌi ntaꞌa ña ūun xuxu choꞌo vîdin e dóo nuu áꞌvi. Dáꞌvi ña dɨ̄kɨ Jésuu chóꞌo vídin san da túvi ña nú mēsa kan.
7 Quando ele estava à mesa, uma mulher entrou com um frasco de alabastro contendo um perfume caro e derramou o perfume sobre a cabeça dele.
8 Ntá tsi kudiin ña ntántīkɨn ña da íni ña ne, kakaꞌan ña: —¿Nté kui doto xntu kanatɨvi ñá choꞌo vîdín san?
8 Ao ver isso, os discípulos ficaram indignados. “Que desperdício!”, disseram.
9 Tē dɨ́ ni diko ñā né, dōo kueꞌé diuꞌun níꞌi ña. Kidáā ne, kuvi kuéꞌe ña diuꞌún san ñá ntāꞌvi —kaꞌan ña.
9 “O perfume poderia ter sido vendido por um alto preço, e o dinheiro, dado aos pobres!”
10 Ntá tsi tēkú Jesuu nee iña ntádē kuení ña ne, kakaꞌan ñá ni ñā: —Ñá ku natēku duꞌxen ntó ña, tsí nuu i é vāꞌá kade ña nī ko.
10 Jesus, sabendo do que falavam, disse: “Por que criticam esta mulher por ter feito algo tão bom para mim?
11 Ña túvī nté uun ntuvi é ña kuntóo ña ntāꞌví san ni ntō, ntá tsi xuꞌú ne, ñá nāꞌá ka kutuví u ni ntō.
11 Vocês sempre terão os pobres em seu meio, mas nem sempre terão a mim.
12 Dā daꞌví ña kúñū kó choꞌo vîdín san ne, kaxtūví tuꞌve ñá ko é kuntūꞌxí u.
12 Ela derramou este perfume em mim a fim de preparar meu corpo para o sepultamento.
13 Nuu é ntaā i é kākaꞌán u ni ntō tsí dā míꞌī ká e ntákaꞌan ntódo ña túꞌūn vaꞌá san kuenta iñá ko kanɨɨ ñūxiví sa ne, káꞌan ñāꞌa nté ō dé ñadɨ̄ꞌɨ́ saꞌá ne, nakaꞌan ña ñā —kaꞌan Jésuu.
13 Eu lhes garanto: onde quer que as boas-novas sejam anunciadas pelo mundo, o que esta mulher fez será contado, e dela se lembrarão”.
14 Kidáā ne, uun ñaꞌa ñā é uxuvi ñáꞌa san, ñá nanī Júda Iscārioté ne, kuéꞌen ñā mí ntoo tóꞌō dutú san,
14 Então Judas Iscariotes, um dos Doze, foi aos principais sacerdotes
15 kakaꞌan ñá ni ñā: —¿Nté ntu kaa taꞌxi nto kó te ntāda ú kuenta Jésuu ntáꞌa nto? —kaꞌan ña. Xéꞌe ña ña ōko uꞌxí diuꞌun kuiꞌxín ne,
15 e perguntou: “Quanto vocês me pagarão se eu lhes entregar Jesus?”. E eles lhe deram trinta moedas de prata.
16 nté ūra tsikan ntúkū nuu iní ña nté koo ntada ña kuenta Jésuu.
16 Daquele momento em diante, Judas começou a procurar uma oportunidade para trair Jesus.
17 Dā kíi ūun viko da nátava Xuva kō ña Israee ñuú Egítō sán ne, xéē ña ntántīkɨn ña mí tuví Jesuú ne, ntákaꞌan ña: —¿Míꞌi ntū ntio nto é xtūví tuꞌvé ntɨ é kāꞌxi ntó iña vikó sāꞌa? —kaꞌan ña.
17 No primeiro dia da Festa dos Pães sem Fermento, os discípulos vieram a Jesus e perguntaram: “Onde quer que preparemos a refeição da Páscoa?”.
18 Kakaꞌan Jésuu ni ña: —Kueꞌēn ntó ñuú Jerusaleen, nú viꞌī ña tsikán ne, káꞌan nto ni ñā: “Kakaꞌan Mástrú san: É dokó sa xee ura iñá ko. Iꞌa nú viꞌi nto kān kaꞌxí u iña vikó san nī ña ntántīkɨ́n ko”, koo kaꞌan nto —kaꞌan Jésuu.
18 Ele respondeu: “Assim que entrarem na cidade, verão determinado homem. Digam-lhe: ‘O Mestre diz: Meu tempo chegou e comerei em sua casa a refeição da Páscoa, com meus discípulos’”.
19 Kuan ō dé ña ntántīkɨn ñá vata ō kaꞌan ñá ne, ikan xtūví tuꞌvē ña é kāꞌxi ñá iña vikó san.
19 Então os discípulos fizeram como Jesus os havia instruído e ali prepararam a refeição da Páscoa.
20 Dā kuáā ne, íntōo dadɨɨ Jesuu ní uxuvi ñáꞌa, ña ntántīkɨn ña.
20 Ao anoitecer, Jesus estava à mesa com os doze discípulos.
21 Da ntaéꞌxi ña ne, kakaꞌan Jésuu ni ña: —Nuu é ntaā i é kākaꞌán u ni ntō, tsí uun nto ne, díko ntō ko —kaꞌan ña.
21 Enquanto comiam, disse: “Eu lhes digo a verdade: um de vocês vai me trair”.
22 Ñá tē nté kaa íntoo ntaꞌxa ña ne, é un é un ña ntátsixeꞌe ña ñā: —¿Vá dɨvi ntū u, Tóꞌō? —kaꞌan ña.
22 Muito aflitos, eles protestaram, um após o outro: “Certamente não serei eu, Senhor!”.
23 Kakaꞌan Jésuu ni ña: —Ña é dadɨɨ tsi xnuu ntóꞌo tañúꞌu i ini koꞌó san nī kó ne, dɨvi ñā e díko ñá ko.
23 Jesus respondeu: “Um de vocês que acabou de comer da mesma tigela comigo vai me trair.
24 Xuꞌu é vēxkúvī ú ñatīí ne, kuví u vatā ó uve naꞌa túꞌun Xuva kō, ntá tsi ntāꞌvi ide ña é dīkó ko. Dií ka váꞌā ó tē dɨ́ ña ni kaku ña —kaꞌan ña.
24 O Filho do Homem deve morrer, como as Escrituras declararam há muito tempo. Mas que terrível será para aquele que o trair! Para esse homem seria melhor não ter nascido”.
25 Júdā, ña é dikō ñá ne, tsixeꞌe ñā: —¿Vá xūꞌú ntu, Tóꞌō? —kaꞌan ña. Kakaꞌan Jésuu ni ña: —Kuān ó kakaꞌan —kaꞌan ña.
25 Judas, aquele que o trairia, também disse: “Certamente não serei eu, Rabi!”. E Jesus respondeu: “É como você diz”.
26 Da nɨɨ̄ ntaéꞌxī ñá ne, kīꞌi Jesuu tañúꞌū sán ne, nākuéꞌe ña sintiáꞌvi ntaꞌa Xuva kō ne, kátsin dava ña ne, xéꞌe ñā ña ntántīkɨn ñá, kakaꞌan ña: —Kiꞌi ntó, kaꞌxí nto. Sáꞌā ne, kúñū kó —kaꞌan ña.
26 Enquanto comiam, Jesus tomou o pão e o abençoou. Em seguida, partiu-o em pedaços e deu aos discípulos, dizendo: “Tomem e comam, porque este é o meu corpo”.
27 Kīꞌi ña eꞌxin sán ne, nākuéꞌe ña sintiáꞌvi ntaꞌa Xuva kō ne, xéꞌe ña ña, kakaꞌan ña: —Koꞌo nto, un ntɨɨ́ ntɨɨ̄ ntó,
27 Então tomou o cálice de vinho e agradeceu a Deus. Depois, entregou-o aos discípulos e disse: “Cada um beba dele,
28 tsi sáꞌā ne, nɨ́ñɨ̄ ko é xēꞌé u xuꞌu kó é kātɨ ú kuenta iña dóo tɨtɨ́n ñaꞌa san vata koo é nakate Xuva kō kuetsí ña.
28 porque este é o meu sangue, que confirma a aliança. Ele é derramado como sacrifício para perdoar os pecados de muitos.
29 Kakaꞌán u ni ntō tsí ña koꞌó ka ú ntute tɨntiꞌó sa dā nté koꞌō dadɨɨ ú ni ntō ntute tɨntiꞌó xēé san mí kadē kûꞌvé Xuva kō —kaꞌan Jésuu.
29 Prestem atenção ao que eu lhes digo: não voltarei a beber vinho até aquele dia em que, com vocês, beberei vinho novo no reino de meu Pai”.
30 Dā kúvi íta ña nchuꞌun iña Xuva kó ne, ntīi ña, kueꞌen ña xuku Olívu.
30 Então cantaram um hino e saíram para o monte das Oliveiras.
31 Kidáā ne, kakaꞌan Jésuu ni ña: —Un ntɨɨ́ ntɨɨ̄ nto kunu nto kó niñú ve. Tsí kuān ó uve naꞌa túꞌun Xuva kō é kākaꞌan: “Kaꞌní u paxtú san ne, kaka xaa un ntɨɨ́ ntɨ̄ɨ́ a leꞌntu san”, kaꞌan túꞌun Xuva kō.
31 No caminho, Jesus disse: “Esta noite todos vocês me abandonarão, pois as Escrituras dizem: ‘Deus ferirá e as ovelhas do rebanho serão dispersas’.
32 Ntá tsi te ntoto xtuku ú ne, kɨ́ꞌɨ̄n ú, kodo nūú u ñuú Galilea —kaꞌan ña.
32 Mas, depois de ressuscitar, irei adiante de vocês à Galileia”.
33 Pedrú ne, kakaꞌan ñá ni Jēsuu —Kuān té un ntɨɨ́ ntɨɨ̄ ñá kunu ña nto ne, ñá kuan koo vīí u —kaꞌán Pedru.
33 Pedro declarou: “Pode ser que todos os outros o abandonem, mas eu jamais o abandonarei”.
34 Jesuú ne, kakaꞌan ñá ni ñā. —Nuu é ntaā í kakaꞌán u ni ō tsí niñú ve ne, diꞌna dá kāna lɨ́ꞌxɨ̄ sán ne, é uni īto kaꞌan tsí ña inín ko —kaꞌan Jésuu.
34 Jesus respondeu: “Eu lhe digo a verdade: esta mesma noite, antes que o galo cante, você me negará três vezes”.
35 Kakaꞌan xtúku Pedru ni ña: —Kuān te kuví u ni ntō ne, ñá kāꞌán u e ñá iní u nto —kaꞌan ña. Kuan ō kaꞌan un ntɨɨ́ ntɨ̄ɨ́ ña ntántīkɨn ñá dɨ.
35 Pedro, no entanto, insistiu: “Mesmo que eu tenha de morrer ao seu lado, jamais o negarei!”. E todos os outros discípulos disseram o mesmo.
36 Kidáā ne, kueꞌen níꞌi Jēsuu ña mí é nani Getsemānii. Kakaꞌan ñá nī ña ntántīkɨn ña: —Kuntōo nto iꞌa, na kɨ̄ꞌɨ́n u daꞌa san, kikaꞌan ntâꞌví u —kaꞌan Jésuu.
36 Então Jesus foi com eles a um lugar chamado Getsêmani e disse: “Sentem-se aqui enquanto vou ali orar”.
37 Ntēka ña ntuvi íꞌxá Zebedeú san nī Pedru. Dōo kúntaꞌxa iní ña. Dōo dé kuení ña.
37 Levou consigo Pedro e os dois filhos de Zebedeu e começou a ficar triste e angustiado.
38 Kidáā ne, kakaꞌan ñá nī ntuni ñáꞌā san: —Dóko sā ña kutií u e dóo nuu ntaꞌxa nimá ko. Kuntōo nto iꞌa ne, kuntitō ntó nī ko —kaꞌan ña.
38 “Minha alma está profundamente triste, a ponto de morrer”, disse ele. “Fiquem aqui e vigiem comigo.”
39 Kuéꞌēn ká ña un sīin ne, nakani ɨtɨ ña da nté tantée xteen ña ñuꞌu kān ne, dá kakāꞌan ntâꞌví ña, kakaꞌan ña: —Ūvá, te kūvi né, tāꞌxi nto é ña ntoꞌó ko. Ntá tsi ña te é ntio mii ko, tsí nté koo é ntio nto —kaꞌan ña.
39 Ele avançou um pouco, curvou-se com o rosto no chão e orou: “Meu Pai! Se for possível, afasta de mim este cálice. Contudo, que seja feita a tua vontade, e não a minha”.
40 Nāxee ña mí ntoo ña ntántīkɨn ñá ne, ntákidi ña. Kakaꞌan ñá nī Pedru: —¿Nté uun urá ntu ña ni kutii nto kuntito nto nī ko?
40 Depois, voltou aos discípulos e os encontrou dormindo. “Vocês não puderam vigiar comigo nem por uma hora?”, disse ele a Pedro.
41 Kuntito nto ne, kaꞌan ntáꞌvī ntó vata koo é ña vií nto é kīni kaa. Nima ntó ne, ncho vii é vāꞌa, ntá tsi kúñu ntō ne, ñá kākutíi i —kaꞌan ña.
41 “Vigiem e orem para que não cedam à tentação, pois o espírito está disposto, mas a carne é fraca.”
42 Dā kúvi uvi íto kueꞌen ñá kūkaꞌan ntâꞌví ña ne, kakaꞌan ña: —Uva, tē ña kuvi kuíta ntiꞌxin sáꞌā é ña ntoꞌó ko ne, na kuān koo kuví vatā ó ntio nto —kaꞌan ña.
42 Então os deixou pela segunda vez e orou: “Meu Pai! Se não for possível afastar de mim este cálice sem que eu o beba, faça-se a tua vontade”.
43 Dā náxee xtúku ña ne, ntákidi xtuku ntuni ñá ntántīkɨn ña, tsí kantadɨ́ mii ntuxnūú ña maꞌna.
43 Quando voltou pela segunda vez, encontrou-os dormindo de novo, pois não conseguiam manter os olhos abertos.
44 Tsoo mii xtūku ña ña ne, dá kuēꞌen ñá, kukaꞌan ntâꞌví xtuku ña é kūvi uni íto. Kuan tsī o kakaꞌan ntâꞌví xtuku ña.
44 Foi orar pela terceira vez, dizendo novamente as mesmas coisas.
45 Kidáā ne, naxeé xtuku ña mí ntoo ña ntántīkɨn ñá ne, kakaꞌan ñá ni ñā: —¿Ntákidi dúkuan ntu ntō? ¿Ntoo daꞌna ntu nto? Koto nto tsi e xée ūra í ve é xuꞌu é vēxkúvī ú ñatīí ne, ntada ña ko kuenta ntáꞌa ña kini ntáa san.
45 Em seguida, voltou aos discípulos e lhes disse: “Como é que vocês ainda dormem e descansam? Vejam, chegou a hora. O Filho do Homem está para ser entregue nas mãos de pecadores.
46 Nakuntáñɨ̄ nto, kɨ́ꞌɨn ō, tsi é xee ña é dikó ko —kaꞌan ña.
46 Levantem-se e vamos. Meu traidor chegou”.
47 Da nɨɨ kākaꞌan dúkuan ñā ne, xéē Júdā, uun ñaꞌa ña é uxuvi ñáꞌa san. Ñá tē nté kaa ñaꞌa ntéka ña, ña odo káa ni ūtun. Véꞌxi ña kuēnta iña tóꞌō dutú san ni ñatā san.
47 Enquanto Jesus ainda falava, Judas, um dos Doze, chegou com uma grande multidão armada de espadas e pedaços de pau. Tinham sido enviados pelos principais sacerdotes e líderes do povo.
48 Ña é diko ñá ne, é kāꞌan ñá ni ñāꞌa san: —Xoó ñaꞌa, ña é kaꞌxí u xuꞌu i ne, dɨvi ña tɨ̄ɨn nto ña —kaꞌán Júdā.
48 O traidor havia combinado com eles um sinal: “Vocês saberão a quem devem prender quando eu o cumprimentar com um beijo”.
49 Ura tsí i xee ña mí tuví Jesuu, kakáꞌan ña: —Soꞌo ntō dá, Mastru —kaꞌan Júdā. Ne, ēꞌxí ña xuꞌu ña.
49 Então Judas veio diretamente a Jesus. “Saudações, Rabi!”, exclamou ele, e o beijou.
50 Kakaꞌan Jésuu ni ña: —Viín nee iña é vēꞌxin é vīin —kaꞌan ña. Kidáā ne, xée ñāꞌa sán ne, tɨ̄ɨn ña Jesuu é kɨꞌɨn niꞌi ña ñá nuu ña tsiñu naꞌnu i san.
50 Jesus disse: “Amigo, faça de uma vez o que veio fazer”. Então os outros agarraram Jesus e o prenderam.
51 Uun ñaꞌa, ña ntántīkɨn Jésuú ne, tāvá ña káa ñā ne, ēꞌní ña ña kade tsiñu iña dutu ñá odo nūú san. Nákuītá tuꞌun ña loꞌxo ña.
51 Um dos que estavam com Jesus puxou a espada e feriu o servo do sumo sacerdote, cortando-lhe a orelha.
52 Kidáā ne, kakaꞌan Jésuu ni ña: —Nāxnuu váꞌan káa o. Xoó ñaꞌa é naā ñá nī káā ne, káā kuvi niꞌi ñá dɨ.
52 “Guarde sua espada”, disse Jesus. “Os que usam a espada morrerão pela espada.
53 ¿Vá ña kuvi ntu káꞌān ú ni Uvā kó, kuiní nto ne, ura dúꞌva tsi i táxnūu ña uni diko uꞌxi míil ánje ñā?
53 Você não percebe que eu poderia pedir a meu Pai milhares de anjos para me proteger, e ele os enviaria no mesmo instante?
54 Ntá tsi tē dɨ́ kuan kōo ne, ¿nté ntu koo kuntaa vatā ó kakaꞌan túꞌun Xuva kō é da miī é kuān koo kuvi? —kaꞌan ña.
54 Se eu o fizesse, porém, como se cumpririam as Escrituras, que descrevem o que é necessário que agora aconteça?”
55 Ura tsíkán ne, kakaꞌan Jésuu ni ñáꞌa san: —¿Vēꞌxí ntu nto é tɨ̄ɨn nto uun ña duꞌu, é kuan o odo ntō káa nto ni ūtun san é vēxtɨ́ɨn nto ko? Utén utén tuví u má ūkún nto kān ne, ña ni tɨ́ɨn nto ko.
55 Em seguida, Jesus disse à multidão: “Por acaso sou um revolucionário perigoso para que venham me prender com espadas e pedaços de pau? Por que não me prenderam no templo? Ali estive todos os dias, ensinando.
56 Ntá tsi kuan kōo kuví vatā ó kakaꞌan túꞌun Xuva kō, vata koo é kūntaa é kākaꞌan ñá kaꞌán naa Xuva ko kídaā —kaꞌan Jésuu. Un ntɨɨ́ ntɨ̄ɨ́ ña ntántīkɨn Jésuú ne, inu ña ne, xtuvī mii ña ña.
56 Mas tudo isto está acontecendo para que se cumpram as palavras dos profetas registradas nas Escrituras”. Nesse momento, todos os discípulos o abandonaram e fugiram.
57 Ña e tɨ́ɨn Jesuú ne, kueꞌen níꞌi ña ña mí tuví dutu ñá odo nūú san, ñá nani Caīfaa. Ikān ntoo mastrú lei ni ñátā, ña ntádē kûꞌvé san dɨ.
57 Então os que haviam prendido Jesus o levaram para a casa de Caifás, o sumo sacerdote, onde estavam reunidos os mestres da lei e os líderes do povo.
58 Ntá tsi ntīkɨn íka Pedrú san ña dá ntē xee ña nu kíꞌi kān nú viꞌī dutu ñá odo nūú san. Kúkɨ̄ꞌví ña iní i kān né, ikān itúvi ña nī sntadún san vata koo é kōto ntodo ña nté koo kuvi Jesuu.
58 Enquanto isso, Pedro seguia Jesus de longe, até chegar ao pátio do sumo sacerdote. Entrou ali, sentou-se com os guardas e esperou para ver o que aconteceria.
59 Dutu ñá odo nūú san ni ūn ntɨɨ́ ntɨ̄ɨ́ ña tsiñu i sán ne, ntuku ñā ña é dāꞌví dovete ata Jesuu, vata koo é kāꞌan ña é na kuvī ña.
59 Lá dentro, os principais sacerdotes e todo o conselho dos líderes do povo tentavam encontrar testemunhas que mentissem a respeito de Jesus, para que pudessem condená-lo à morte.
60 Ntá tsi kuān te tɨtɨ́n ña vete xee ña ne, ñá tē kuédadɨɨ ni kāꞌan ñá vata koo é kuēꞌé ña ña doxiꞌí san. Kidáā ne, xée ūvi ñaꞌá ne,
60 Embora muitos estivessem dispostos a dar falso testemunho, não puderam usar o depoimento de ninguém. Por fim, apresentaram-se dois homens,
61 ntákaꞌan ña: —Ñatīí saꞌá ne, kakaꞌan ña: “Kuvi nanūu u xúkun Xuva kō sán ne, úni ntūvi tsí naxntītsi xtúku u”, kaꞌan kú ña —kaꞌan ñáꞌa san.
61 que declararam: “Este homem disse: ‘Sou capaz de destruir o templo de Deus e reconstruí-lo em três dias’”.
62 Nákuntītsí dutu ñá odo nūú san ne, kakaꞌan ña: —¿Ña tuvi ntu é nantiko koō nto? ¿Nee iñá ntu sáꞌā é ntákaꞌan ñáꞌa san iña nto? —kaꞌan dútu ñá odo nūú san ni Jēsuu.
62 Então o sumo sacerdote se levantou e disse a Jesus: “Você não vai responder a essas acusações? O que tem a dizer em sua defesa?”.
63 Ntá tsi nte un siin ña ni káꞌan Jésuu. Kidáā ne, kakaꞌan dútu ñá odo nūú san ni Jēsuu: —Kakaꞌán u ni ntō nuu Xuva ko, ña kantíto san, kaꞌan ntó nī kó tē Cristu ntíꞌxe nto, te Īꞌxá Xuva ko ntō —kaꞌan ña.
63 Jesus, porém, permaneceu calado. O sumo sacerdote lhe disse: “Exijo em nome do Deus vivo que nos diga se é o Cristo, o Filho de Deus”.
64 Kidáā ne, kakaꞌan Jésuu ni ña: —É kākaꞌan ntú ku nto. Ntá tsi kakaꞌán u ni ntō tsí viꞌi a vé ne, kiní nto ko, xuꞌu é vēxkúvī ú ñatīi, te tuví u diñɨ kuaꞌa Xuva kō, ña e dóo ntii inī í san. Kiꞌxi ú méꞌñū viko e dukún kān —kaꞌan Jésuu.
64 Jesus respondeu: “É como você diz. Eu lhes digo que, no futuro, verão o Filho do Homem sentado à direita do Deus Poderoso e vindo sobre as nuvens do céu”.
65 Kidáā né, kūdiin dútu ñá odo nūú san ni ñā ne, ntata ña dōo ñá vatā xkoó ini ñá ne, kakaꞌan ña: —¡Dōó kinī ó kakaꞌan ña tsí dadɨɨ ña ni Xuva kō! ¿Vá kāntio ká ntu ko ñāꞌa, ña é ntada ntaa? É tekū nto tsi dóo kinī ó kakaꞌan ñá iña Xuva ko.
65 Então o sumo sacerdote rasgou as vestes e disse: “Blasfêmia! Que necessidade temos de outras testemunhas? Todos ouviram a blasfêmia.
66 ¿Nté o kadē kuení nto? —kaꞌan ña. Nantíko kōó ña nguiī san, ntákaꞌan ña: —Iō kuetsí ña. Kuétsī é kuvī ña —kaꞌan ña.
66 Qual é o veredicto?”. “Culpado!”, responderam. “Ele merece morrer!”
67 Kidáā né, tɨ̄ꞌvi dɨɨ́ na nuu ñá ne, ēꞌní ña ña ne, xéꞌē nuu na vinuu ña.
67 Então começaram a cuspir no rosto de Jesus e a dar-lhe socos. Alguns lhe davam tapas
68 Ntákaꞌan na: —Káꞌan ntō ve, Cristu: ¿Xoó ntu éꞌni i nto? —kaꞌan na.
68 e zombavam: “Profetize para nós, Cristo! Quem foi que lhe bateu desta vez?”.
69 Kuan tsi ō itúvi Pedrú san nu kíꞌi kān. Xée ūun taꞌnu kade tsiñu nú viꞌī dutú san mí tuví ña ne, kakaꞌán tun: —Dɨvi ntō né, dadɨɨ tsi kaika nto ni Jēsuu, ña véꞌxi ñuú Galileá san —kaꞌán tun.
69 Enquanto isso, Pedro estava sentado do lado de fora, no pátio. Uma criada foi até ele e disse: “Você é um dos que estavam com Jesus, o galileu”.
70 Ntá tsi núu un ntɨɨ́ ntɨ̄ɨ́ ñaꞌa san kakáꞌan ña: —Ñá īní u nee é kākaꞌan nto —kaꞌán Pedru.
70 Mas Pedro o negou diante de todos. “Não sei do que você está falando”, disse.
71 Dā ntíi ña xiꞌi kán ne, é tūku taꞌnu kade tsiñu íni tún ña ne, kakaꞌan tún nī ña ntâñɨ étsin san: —Ña sāꞌá ne, dadɨɨ kaika ña ni Jēsuu, ña véꞌxi ñuú Nazaree —kaꞌán tun.
71 Mais tarde, junto ao portão, outra criada o viu e disse aos que estavam ali: “Este homem estava com Jesus de Nazaré”.
72 Kakaꞌan xtúku Pedru e ñá ini ñá ña. Kakaꞌan ña: —Ni Úva kō, ñá īní u ña sāꞌa —kaꞌan ña.
72 Novamente, Pedro o negou, dessa vez com juramento. “Nem mesmo conheço esse homem!”, disse ele.
73 Dā ku e víꞌi ne, xéē ña ntâñɨ́ san ne, ntákaꞌan ñá nī Pedru: —Nuu é ntaā i é ntoꞌo ne, kaduku ntée nto ña tsikan, tsí kakaꞌan ntó vatā ó kakaꞌan ña —kaꞌan ña.
73 Pouco depois, alguns dos outros ali presentes vieram a Pedro e disseram: “Você deve ser um deles; percebemos pelo seu sotaque galileu”.
74 Kidáā ne, kakaꞌan ña é na kuēꞌé Xuva ko ñā é na ntōꞌo ñá tē ña nuu é ntaā i é kākaꞌan ña. Kakaꞌan ña: —Nuu é ntaā i, ñá īni ntíꞌxe ú ña tsīkan —kaꞌan ña. Ura dúꞌva tsi i kána lɨ́ꞌxɨ̄ san.
74 Pedro jurou: “Que eu seja amaldiçoado se estiver mentindo. Não conheço esse homem!”. Imediatamente, o galo cantou.
75 Kidáā né, nakaꞌān Pedru é kākaꞌan Jésuu ni ña: “Diꞌna dá kāna lɨ́ꞌxɨ̄ sán ne, úni īto kaꞌan e ñá inín ko”, kaꞌan ña. Kidáa ne, kīi Pedrú ne, ēkú kueꞌen ña.
75 Então Pedro se lembrou das palavras de Jesus: “Antes que o galo cante, você me negará três vezes”. E saiu dali, chorando amargamente.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 26, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.