Mateus 26
Coatzospan Mixtec NT (MIZ_TBL) vs NTLH
1 Dā kúvi kāꞌan Jésuu sáꞌā ne, kakaꞌan ñá nī ña ntántīkɨn ña:
1 Quando Jesus acabou de ensinar essas coisas, disse aos discípulos:
2 —Ini nto tsí uvi ntúvi ve xee viko dá nātavá Xuva kō ña Israee ñuú Egítō. Kidáā ne, xuꞌu é vēxkúvī ú ñatīí ne, ntada ñá ko kuenta ntáꞌa ñaꞌa san é naxnteē ñá ko ntiká krusi kan —kaꞌan ña.
2 — Vocês sabem que daqui a dois dias vai ser comemorada a
3 Ntuvi tsikán ne, nataká nuu tóꞌō dutú san ni ñatā san má viꞌi kāꞌnu dutu ñá odo nūu, ñá nani Caīfaa.
3 Os chefes dos sacerdotes e os líderes judeus se reuniram no palácio de Caifás, o Grande Sacerdote ,
4 Nātíin ña ni tāꞌan ña nté koo tɨɨn xuꞌū ñá Jesuu é kāꞌní ña ña.
4 e fizeram um plano para prender Jesus em segredo e matá-lo.
5 Ntá tsi ntákaꞌan ña: —Ñá vīi o méꞌñū vikó san vata koo é ña kudíin ñaꞌá san ni kō —kaꞌan ña.
5 Eles diziam: — Não vamos fazer isso durante a festa, para não haver uma revolta no meio do povo.
6 Dá tūví Jesuu ñuú Betania, má viꞌi Sīmuun (ña é kānakóꞌxo kúñu ī kídaā) ne,
6 — ausente —
7 xée uun ñadɨ̄ꞌɨ mí tuví ña, niꞌi ntaꞌa ña ūun xuxu choꞌo vîdin e dóo nuu áꞌvi. Dáꞌvi ña dɨ̄kɨ Jésuu chóꞌo vídin san da túvi ña nú mēsa kan.
7 — ausente —
8 Ntá tsi kudiin ña ntántīkɨn ña da íni ña ne, kakaꞌan ña: —¿Nté kui doto xntu kanatɨvi ñá choꞌo vîdín san?
8 Ao verem aquilo, os discípulos ficaram zangados e disseram: — Que desperdício!
9 Tē dɨ́ ni diko ñā né, dōo kueꞌé diuꞌun níꞌi ña. Kidáā ne, kuvi kuéꞌe ña diuꞌún san ñá ntāꞌvi —kaꞌan ña.
9 Esse perfume poderia ter sido vendido por uma fortuna, e o dinheiro, dado aos pobres.
10 Ntá tsi tēkú Jesuu nee iña ntádē kuení ña ne, kakaꞌan ñá ni ñā: —Ñá ku natēku duꞌxen ntó ña, tsí nuu i é vāꞌá kade ña nī ko.
10 Mas Jesus, sabendo o que eles diziam, disse:
11 Ña túvī nté uun ntuvi é ña kuntóo ña ntāꞌví san ni ntō, ntá tsi xuꞌú ne, ñá nāꞌá ka kutuví u ni ntō.
11 Pois os pobres estarão sempre com vocês, mas eu não.
12 Dā daꞌví ña kúñū kó choꞌo vîdín san ne, kaxtūví tuꞌve ñá ko é kuntūꞌxí u.
12 O que ela fez foi perfumar o meu corpo para o meu sepultamento.
13 Nuu é ntaā i é kākaꞌán u ni ntō tsí dā míꞌī ká e ntákaꞌan ntódo ña túꞌūn vaꞌá san kuenta iñá ko kanɨɨ ñūxiví sa ne, káꞌan ñāꞌa nté ō dé ñadɨ̄ꞌɨ́ saꞌá ne, nakaꞌan ña ñā —kaꞌan Jésuu.
13 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: em qualquer lugar do mundo onde o
14 Kidáā ne, uun ñaꞌa ñā é uxuvi ñáꞌa san, ñá nanī Júda Iscārioté ne, kuéꞌen ñā mí ntoo tóꞌō dutú san,
14 Então um dos doze discípulos, chamado Judas Iscariotes, foi falar com os chefes dos sacerdotes.
15 kakaꞌan ñá ni ñā: —¿Nté ntu kaa taꞌxi nto kó te ntāda ú kuenta Jésuu ntáꞌa nto? —kaꞌan ña. Xéꞌe ña ña ōko uꞌxí diuꞌun kuiꞌxín ne,
15 Ele disse: — Quanto vocês me pagam para eu lhes entregar Jesus? E eles lhe pagaram trinta moedas de prata.
16 nté ūra tsikan ntúkū nuu iní ña nté koo ntada ña kuenta Jésuu.
16 E daí em diante Judas ficou procurando uma oportunidade para entregar Jesus.
17 Dā kíi ūun viko da nátava Xuva kō ña Israee ñuú Egítō sán ne, xéē ña ntántīkɨn ña mí tuví Jesuú ne, ntákaꞌan ña: —¿Míꞌi ntū ntio nto é xtūví tuꞌvé ntɨ é kāꞌxi ntó iña vikó sāꞌa? —kaꞌan ña.
17 No primeiro dia da Festa dos Pães sem Fermento , os discípulos chegaram perto de Jesus e perguntaram: — Onde é que o senhor quer que a gente prepare o jantar da
18 Kakaꞌan Jésuu ni ña: —Kueꞌēn ntó ñuú Jerusaleen, nú viꞌī ña tsikán ne, káꞌan nto ni ñā: “Kakaꞌan Mástrú san: É dokó sa xee ura iñá ko. Iꞌa nú viꞌi nto kān kaꞌxí u iña vikó san nī ña ntántīkɨ́n ko”, koo kaꞌan nto —kaꞌan Jésuu.
18 Ele respondeu:
19 Kuan ō dé ña ntántīkɨn ñá vata ō kaꞌan ñá ne, ikan xtūví tuꞌvē ña é kāꞌxi ñá iña vikó san.
19 Os discípulos fizeram como Jesus havia mandado e prepararam o jantar da Páscoa.
20 Dā kuáā ne, íntōo dadɨɨ Jesuu ní uxuvi ñáꞌa, ña ntántīkɨn ña.
20 Quando anoiteceu, Jesus e os doze discípulos sentaram para comer.
21 Da ntaéꞌxi ña ne, kakaꞌan Jésuu ni ña: —Nuu é ntaā i é kākaꞌán u ni ntō, tsí uun nto ne, díko ntō ko —kaꞌan ña.
21 Durante o jantar Jesus disse:
22 Ñá tē nté kaa íntoo ntaꞌxa ña ne, é un é un ña ntátsixeꞌe ña ñā: —¿Vá dɨvi ntū u, Tóꞌō? —kaꞌan ña.
22 Eles ficaram muito tristes e, um por um, começaram a perguntar: — O senhor não está achando que sou eu; está?
23 Kakaꞌan Jésuu ni ña: —Ña é dadɨɨ tsi xnuu ntóꞌo tañúꞌu i ini koꞌó san nī kó ne, dɨvi ñā e díko ñá ko.
23 Jesus respondeu:
24 Xuꞌu é vēxkúvī ú ñatīí ne, kuví u vatā ó uve naꞌa túꞌun Xuva kō, ntá tsi ntāꞌvi ide ña é dīkó ko. Dií ka váꞌā ó tē dɨ́ ña ni kaku ña —kaꞌan ña.
24 Pois o
25 Júdā, ña é dikō ñá ne, tsixeꞌe ñā: —¿Vá xūꞌú ntu, Tóꞌō? —kaꞌan ña. Kakaꞌan Jésuu ni ña: —Kuān ó kakaꞌan —kaꞌan ña.
25 Então Judas, o traidor, perguntou: — Mestre, o senhor não está achando que sou eu; está? Jesus respondeu:
26 Da nɨɨ̄ ntaéꞌxī ñá ne, kīꞌi Jesuu tañúꞌū sán ne, nākuéꞌe ña sintiáꞌvi ntaꞌa Xuva kō ne, kátsin dava ña ne, xéꞌe ñā ña ntántīkɨn ñá, kakaꞌan ña: —Kiꞌi ntó, kaꞌxí nto. Sáꞌā ne, kúñū kó —kaꞌan ña.
26 Enquanto estavam comendo, Jesus pegou o pão e deu graças a Deus. Depois partiu o pão e o deu aos discípulos, dizendo:
27 Kīꞌi ña eꞌxin sán ne, nākuéꞌe ña sintiáꞌvi ntaꞌa Xuva kō ne, xéꞌe ña ña, kakaꞌan ña: —Koꞌo nto, un ntɨɨ́ ntɨɨ̄ ntó,
27 Em seguida, pegou o cálice de vinho e agradeceu a Deus. Depois passou o cálice aos discípulos, dizendo:
28 tsi sáꞌā ne, nɨ́ñɨ̄ ko é xēꞌé u xuꞌu kó é kātɨ ú kuenta iña dóo tɨtɨ́n ñaꞌa san vata koo é nakate Xuva kō kuetsí ña.
28 porque isto é o meu sangue, que é derramado em favor de muitos para o perdão dos pecados, o sangue que garante a
29 Kakaꞌán u ni ntō tsí ña koꞌó ka ú ntute tɨntiꞌó sa dā nté koꞌō dadɨɨ ú ni ntō ntute tɨntiꞌó xēé san mí kadē kûꞌvé Xuva kō —kaꞌan Jésuu.
29 Eu afirmo a vocês que nunca mais beberei deste vinho até o dia em que beber com vocês um vinho novo no
30 Dā kúvi íta ña nchuꞌun iña Xuva kó ne, ntīi ña, kueꞌen ña xuku Olívu.
30 Então eles cantaram canções de louvor e foram para o monte das Oliveiras.
31 Kidáā ne, kakaꞌan Jésuu ni ña: —Un ntɨɨ́ ntɨɨ̄ nto kunu nto kó niñú ve. Tsí kuān ó uve naꞌa túꞌun Xuva kō é kākaꞌan: “Kaꞌní u paxtú san ne, kaka xaa un ntɨɨ́ ntɨ̄ɨ́ a leꞌntu san”, kaꞌan túꞌun Xuva kō.
31 E Jesus disse aos discípulos:
32 Ntá tsi te ntoto xtuku ú ne, kɨ́ꞌɨ̄n ú, kodo nūú u ñuú Galilea —kaꞌan ña.
32 Mas, depois que eu ressuscitar, irei adiante de vocês para a Galileia.
33 Pedrú ne, kakaꞌan ñá ni Jēsuu —Kuān té un ntɨɨ́ ntɨɨ̄ ñá kunu ña nto ne, ñá kuan koo vīí u —kaꞌán Pedru.
33 Então Pedro disse a Jesus: — Eu nunca abandonarei o senhor, mesmo que todos o abandonem.
34 Jesuú ne, kakaꞌan ñá ni ñā. —Nuu é ntaā í kakaꞌán u ni ō tsí niñú ve ne, diꞌna dá kāna lɨ́ꞌxɨ̄ sán ne, é uni īto kaꞌan tsí ña inín ko —kaꞌan Jésuu.
34 Mas Jesus lhe disse:
35 Kakaꞌan xtúku Pedru ni ña: —Kuān te kuví u ni ntō ne, ñá kāꞌán u e ñá iní u nto —kaꞌan ña. Kuan ō kaꞌan un ntɨɨ́ ntɨ̄ɨ́ ña ntántīkɨn ñá dɨ.
35 Pedro respondeu: — Eu nunca vou dizer que não o conheço, mesmo que eu tenha de morrer com o senhor! E todos os outros discípulos disseram a mesma coisa.
36 Kidáā ne, kueꞌen níꞌi Jēsuu ña mí é nani Getsemānii. Kakaꞌan ñá nī ña ntántīkɨn ña: —Kuntōo nto iꞌa, na kɨ̄ꞌɨ́n u daꞌa san, kikaꞌan ntâꞌví u —kaꞌan Jésuu.
36 Jesus foi com os discípulos para um lugar chamado Getsêmani e lhes disse:
37 Ntēka ña ntuvi íꞌxá Zebedeú san nī Pedru. Dōo kúntaꞌxa iní ña. Dōo dé kuení ña.
37 Então Jesus foi, levando consigo Pedro e os dois filhos de Zebedeu. Aí ele começou a sentir uma grande tristeza e aflição
38 Kidáā ne, kakaꞌan ñá nī ntuni ñáꞌā san: —Dóko sā ña kutií u e dóo nuu ntaꞌxa nimá ko. Kuntōo nto iꞌa ne, kuntitō ntó nī ko —kaꞌan ña.
38 e disse a eles:
39 Kuéꞌēn ká ña un sīin ne, nakani ɨtɨ ña da nté tantée xteen ña ñuꞌu kān ne, dá kakāꞌan ntâꞌví ña, kakaꞌan ña: —Ūvá, te kūvi né, tāꞌxi nto é ña ntoꞌó ko. Ntá tsi ña te é ntio mii ko, tsí nté koo é ntio nto —kaꞌan ña.
39 Ele foi um pouco mais adiante, ajoelhou-se, encostou o rosto no chão e orou:
40 Nāxee ña mí ntoo ña ntántīkɨn ñá ne, ntákidi ña. Kakaꞌan ñá nī Pedru: —¿Nté uun urá ntu ña ni kutii nto kuntito nto nī ko?
40 Depois voltou e encontrou os três discípulos dormindo. Então disse a Pedro:
41 Kuntito nto ne, kaꞌan ntáꞌvī ntó vata koo é ña vií nto é kīni kaa. Nima ntó ne, ncho vii é vāꞌa, ntá tsi kúñu ntō ne, ñá kākutíi i —kaꞌan ña.
41 Vigiem e orem para que não sejam tentados. É fácil querer resistir à tentação; o difícil mesmo é conseguir.
42 Dā kúvi uvi íto kueꞌen ñá kūkaꞌan ntâꞌví ña ne, kakaꞌan ña: —Uva, tē ña kuvi kuíta ntiꞌxin sáꞌā é ña ntoꞌó ko ne, na kuān koo kuví vatā ó ntio nto —kaꞌan ña.
42 Pela segunda vez Jesus foi e orou, dizendo:
43 Dā náxee xtúku ña ne, ntákidi xtuku ntuni ñá ntántīkɨn ña, tsí kantadɨ́ mii ntuxnūú ña maꞌna.
43 Ele voltou de novo e encontrou os discípulos dormindo. Eles estavam com sono e não conseguiam ficar com os olhos abertos.
44 Tsoo mii xtūku ña ña ne, dá kuēꞌen ñá, kukaꞌan ntâꞌví xtuku ña é kūvi uni íto. Kuan tsī o kakaꞌan ntâꞌví xtuku ña.
44 Jesus tornou a sair de perto deles e orou pela terceira vez, dizendo as mesmas palavras.
45 Kidáā ne, naxeé xtuku ña mí ntoo ña ntántīkɨn ñá ne, kakaꞌan ñá ni ñā: —¿Ntákidi dúkuan ntu ntō? ¿Ntoo daꞌna ntu nto? Koto nto tsi e xée ūra í ve é xuꞌu é vēxkúvī ú ñatīí ne, ntada ña ko kuenta ntáꞌa ña kini ntáa san.
45 Então voltou até onde os discípulos estavam e perguntou:
46 Nakuntáñɨ̄ nto, kɨ́ꞌɨn ō, tsi é xee ña é dikó ko —kaꞌan ña.
46 Levantem-se, e vamos embora. Vejam! Aí vem chegando o homem que está me traindo!
47 Da nɨɨ kākaꞌan dúkuan ñā ne, xéē Júdā, uun ñaꞌa ña é uxuvi ñáꞌa san. Ñá tē nté kaa ñaꞌa ntéka ña, ña odo káa ni ūtun. Véꞌxi ña kuēnta iña tóꞌō dutú san ni ñatā san.
47 Jesus ainda estava falando, quando chegou Judas, um dos doze discípulos. Vinha com ele uma grande multidão armada com espadas e porretes, que tinha sido mandada pelos chefes dos sacerdotes e pelos líderes judeus.
48 Ña é diko ñá ne, é kāꞌan ñá ni ñāꞌa san: —Xoó ñaꞌa, ña é kaꞌxí u xuꞌu i ne, dɨvi ña tɨ̄ɨn nto ña —kaꞌán Júdā.
48 O traidor tinha combinado com eles um sinal. Ele tinha dito: “Prendam o homem que eu beijar, pois é ele.”
49 Ura tsí i xee ña mí tuví Jesuu, kakáꞌan ña: —Soꞌo ntō dá, Mastru —kaꞌan Júdā. Ne, ēꞌxí ña xuꞌu ña.
49 Judas foi até perto de Jesus e disse: — Mestre, que a paz esteja com o senhor! E o beijou.
50 Kakaꞌan Jésuu ni ña: —Viín nee iña é vēꞌxin é vīin —kaꞌan ña. Kidáā ne, xée ñāꞌa sán ne, tɨ̄ɨn ña Jesuu é kɨꞌɨn niꞌi ña ñá nuu ña tsiñu naꞌnu i san.
50 Jesus respondeu: Então eles chegaram, prenderam Jesus e o amarraram.
51 Uun ñaꞌa, ña ntántīkɨn Jésuú ne, tāvá ña káa ñā ne, ēꞌní ña ña kade tsiñu iña dutu ñá odo nūú san. Nákuītá tuꞌun ña loꞌxo ña.
51 Mas um dos que estavam ali com Jesus tirou a espada, atacou um empregado do Grande Sacerdote e cortou uma orelha dele.
52 Kidáā ne, kakaꞌan Jésuu ni ña: —Nāxnuu váꞌan káa o. Xoó ñaꞌa é naā ñá nī káā ne, káā kuvi niꞌi ñá dɨ.
52 Aí Jesus disse:
53 ¿Vá ña kuvi ntu káꞌān ú ni Uvā kó, kuiní nto ne, ura dúꞌva tsi i táxnūu ña uni diko uꞌxi míil ánje ñā?
53 Você não sabe que, se eu pedisse ajuda ao meu Pai, ele me mandaria agora mesmo doze exércitos de anjos?
54 Ntá tsi tē dɨ́ kuan kōo ne, ¿nté ntu koo kuntaa vatā ó kakaꞌan túꞌun Xuva kō é da miī é kuān koo kuvi? —kaꞌan ña.
54 Mas, nesse caso, como poderia se cumprir aquilo que as
55 Ura tsíkán ne, kakaꞌan Jésuu ni ñáꞌa san: —¿Vēꞌxí ntu nto é tɨ̄ɨn nto uun ña duꞌu, é kuan o odo ntō káa nto ni ūtun san é vēxtɨ́ɨn nto ko? Utén utén tuví u má ūkún nto kān ne, ña ni tɨ́ɨn nto ko.
55 Depois Jesus disse para aquela gente:
56 Ntá tsi kuan kōo kuví vatā ó kakaꞌan túꞌun Xuva kō, vata koo é kūntaa é kākaꞌan ñá kaꞌán naa Xuva ko kídaā —kaꞌan Jésuu. Un ntɨɨ́ ntɨ̄ɨ́ ña ntántīkɨn Jésuú ne, inu ña ne, xtuvī mii ña ña.
56 Mas tudo isso está acontecendo para se cumprir o que os Então todos os discípulos abandonaram Jesus e fugiram.
57 Ña e tɨ́ɨn Jesuú ne, kueꞌen níꞌi ña ña mí tuví dutu ñá odo nūú san, ñá nani Caīfaa. Ikān ntoo mastrú lei ni ñátā, ña ntádē kûꞌvé san dɨ.
57 Os homens que prenderam Jesus o levaram até a casa do Grande Sacerdote Caifás, onde estavam reunidos alguns mestres da Lei e alguns líderes judeus.
58 Ntá tsi ntīkɨn íka Pedrú san ña dá ntē xee ña nu kíꞌi kān nú viꞌī dutu ñá odo nūú san. Kúkɨ̄ꞌví ña iní i kān né, ikān itúvi ña nī sntadún san vata koo é kōto ntodo ña nté koo kuvi Jesuu.
58 Pedro seguiu Jesus de longe até o pátio da casa do Grande Sacerdote. Entrou e sentou-se com os guardas para ver como aquilo ia terminar.
59 Dutu ñá odo nūú san ni ūn ntɨɨ́ ntɨ̄ɨ́ ña tsiñu i sán ne, ntuku ñā ña é dāꞌví dovete ata Jesuu, vata koo é kāꞌan ña é na kuvī ña.
59 Os chefes dos sacerdotes e todo o Conselho Superior estavam procurando alguma acusação falsa contra Jesus a fim de o condenar à morte.
60 Ntá tsi kuān te tɨtɨ́n ña vete xee ña ne, ñá tē kuédadɨɨ ni kāꞌan ñá vata koo é kuēꞌé ña ña doxiꞌí san. Kidáā ne, xée ūvi ñaꞌá ne,
60 Mas não puderam encontrar nada contra ele, embora muitos se levantassem para dizer mentiras a respeito dele. Afinal dois homens se apresentaram
61 ntákaꞌan ña: —Ñatīí saꞌá ne, kakaꞌan ña: “Kuvi nanūu u xúkun Xuva kō sán ne, úni ntūvi tsí naxntītsi xtúku u”, kaꞌan kú ña —kaꞌan ñáꞌa san.
61 e disseram: — Este homem afirmou: “Eu posso destruir o Templo de Deus e construí-lo de novo em três dias.”
62 Nákuntītsí dutu ñá odo nūú san ne, kakaꞌan ña: —¿Ña tuvi ntu é nantiko koō nto? ¿Nee iñá ntu sáꞌā é ntákaꞌan ñáꞌa san iña nto? —kaꞌan dútu ñá odo nūú san ni Jēsuu.
62 Aí o Grande Sacerdote se levantou e perguntou a Jesus: — Você não vai se defender desta acusação?
63 Ntá tsi nte un siin ña ni káꞌan Jésuu. Kidáā ne, kakaꞌan dútu ñá odo nūú san ni Jēsuu: —Kakaꞌán u ni ntō nuu Xuva ko, ña kantíto san, kaꞌan ntó nī kó tē Cristu ntíꞌxe nto, te Īꞌxá Xuva ko ntō —kaꞌan ña.
63 Mas Jesus ficou calado. Então o Grande Sacerdote tornou a perguntar: — Em nome do Deus vivo, eu exijo que você diga para nós: você é o
64 Kidáā ne, kakaꞌan Jésuu ni ña: —É kākaꞌan ntú ku nto. Ntá tsi kakaꞌán u ni ntō tsí viꞌi a vé ne, kiní nto ko, xuꞌu é vēxkúvī ú ñatīi, te tuví u diñɨ kuaꞌa Xuva kō, ña e dóo ntii inī í san. Kiꞌxi ú méꞌñū viko e dukún kān —kaꞌan Jésuu.
64 Jesus respondeu:
65 Kidáā né, kūdiin dútu ñá odo nūú san ni ñā ne, ntata ña dōo ñá vatā xkoó ini ñá ne, kakaꞌan ña: —¡Dōó kinī ó kakaꞌan ña tsí dadɨɨ ña ni Xuva kō! ¿Vá kāntio ká ntu ko ñāꞌa, ña é ntada ntaa? É tekū nto tsi dóo kinī ó kakaꞌan ñá iña Xuva ko.
65 Aí o Grande Sacerdote rasgou as suas próprias roupas e disse: — Ele
66 ¿Nté o kadē kuení nto? —kaꞌan ña. Nantíko kōó ña nguiī san, ntákaꞌan ña: —Iō kuetsí ña. Kuétsī é kuvī ña —kaꞌan ña.
66 Então, o que resolvem? Eles responderam: — Ele é culpado e deve morrer!
67 Kidáā né, tɨ̄ꞌvi dɨɨ́ na nuu ñá ne, ēꞌní ña ña ne, xéꞌē nuu na vinuu ña.
67 Em seguida cuspiram no rosto de Jesus e deram bofetadas nele. E os que batiam nele
68 Ntákaꞌan na: —Káꞌan ntō ve, Cristu: ¿Xoó ntu éꞌni i nto? —kaꞌan na.
68 diziam: — Ei, Messias, adivinhe para nós quem foi que bateu em você!
69 Kuan tsi ō itúvi Pedrú san nu kíꞌi kān. Xée ūun taꞌnu kade tsiñu nú viꞌī dutú san mí tuví ña ne, kakaꞌán tun: —Dɨvi ntō né, dadɨɨ tsi kaika nto ni Jēsuu, ña véꞌxi ñuú Galileá san —kaꞌán tun.
69 Pedro estava sentado lá fora no pátio, quando uma das empregadas chegou perto dele e disse: — Você também estava com Jesus da Galileia.
70 Ntá tsi núu un ntɨɨ́ ntɨ̄ɨ́ ñaꞌa san kakáꞌan ña: —Ñá īní u nee é kākaꞌan nto —kaꞌán Pedru.
70 Mas ele negou diante de todos, dizendo: — Eu não sei do que é que você está falando.
71 Dā ntíi ña xiꞌi kán ne, é tūku taꞌnu kade tsiñu íni tún ña ne, kakaꞌan tún nī ña ntâñɨ étsin san: —Ña sāꞌá ne, dadɨɨ kaika ña ni Jēsuu, ña véꞌxi ñuú Nazaree —kaꞌán tun.
71 Depois foi para a entrada do pátio. Outra empregada o viu e disse às pessoas que estavam ali: — Ele estava com Jesus de Nazaré.
72 Kakaꞌan xtúku Pedru e ñá ini ñá ña. Kakaꞌan ña: —Ni Úva kō, ñá īní u ña sāꞌa —kaꞌan ña.
72 Pedro negou outra vez, respondendo: — Juro que não conheço esse homem!
73 Dā ku e víꞌi ne, xéē ña ntâñɨ́ san ne, ntákaꞌan ñá nī Pedru: —Nuu é ntaā i é ntoꞌo ne, kaduku ntée nto ña tsikan, tsí kakaꞌan ntó vatā ó kakaꞌan ña —kaꞌan ña.
73 Pouco depois, os que estavam ali chegaram perto de Pedro e disseram: — O seu modo de falar mostra que, de fato, você também é um deles.
74 Kidáā ne, kakaꞌan ña é na kuēꞌé Xuva ko ñā é na ntōꞌo ñá tē ña nuu é ntaā i é kākaꞌan ña. Kakaꞌan ña: —Nuu é ntaā i, ñá īni ntíꞌxe ú ña tsīkan —kaꞌan ña. Ura dúꞌva tsi i kána lɨ́ꞌxɨ̄ san.
74 Então Pedro disse: — Juro que não conheço esse homem! Que Deus me castigue se não estou dizendo a verdade! Naquele instante o galo cantou,
75 Kidáā né, nakaꞌān Pedru é kākaꞌan Jésuu ni ña: “Diꞌna dá kāna lɨ́ꞌxɨ̄ sán ne, úni īto kaꞌan e ñá inín ko”, kaꞌan ña. Kidáa ne, kīi Pedrú ne, ēkú kueꞌen ña.
75 e Pedro lembrou que Jesus lhe tinha dito: “Antes que o galo cante, você dirá três vezes que não me conhece.” Então Pedro saiu dali e chorou amargamente.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 26, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.