Atos 18

El Nuevo Testamento en mixe de Guichicovi (MIRNT) vs NAA

Sair da comparação
NAA Nova Almeida Atualizada 2017
1 Mänitä Pablo jim̱ chohṉ̃ Atenas. Mänit wiingtuum ñøcxy maa jaꞌa cajpt hänajty xiøhatiän Corinto.
1 Depois disso, deixando Atenas, Paulo foi a Corinto.
2 Jim̱ä Pablo jaꞌa judío tuꞌug miøødnibiaatä. Jueꞌe jaꞌa judío hänajty xiøhaty Aquila. Jim̱ hänajty chooñ maa jaꞌa naax̱ hänajty xiøhatiän Ponto. Jueꞌe tioꞌoxiøjc hänajty xiøhaty Priscila. Naam̱ mech hajxy hänajty jim̱ Corinto. Jim̱ hajxy hänajty tøø chohṉdaꞌagy maa jaꞌa naax̱ hänajty xiøhatiän Italia. Paady hajxy jim̱ chohṉ̃ Italia, jeꞌeguiøxpä coo jaꞌa gobiernä Claudio hänajty tøø yhaneꞌemy coo jaꞌa judíoshajxy jim̱ quiøx̱y tsóonät Roma. Mänitä Pablo jim̱ ñøcxy cuhijxpä maa jaꞌa Aquilahajxy hänajty yhahäñaꞌayän.
2 Lá, encontrou um judeu chamado Áquila, natural do Ponto, recentemente chegado da Itália, com Priscila, sua mulher, porque o imperador Cláudio havia decretado que todos os judeus deviam sair de Roma. Paulo aproximou-se deles.
3 Jueꞌe Aquilahajxy hänajty tiuuṉghajpy, loondøy hajxy hänajty yhädiuum̱by. Y jaꞌa Pablo, jaanä jaduhṉ hänajty tiuuṉgmǿødäbä. Paadiä Aquila jaꞌa Pablo ñämaayy coo jaꞌa Pablo jim̱ miøødtúnät. Mänitä Pablo jim̱ miähmøøñä.
3 E, como tinham o mesmo ofício, passou a morar com eles e ali trabalhava. O ofício deles era fazer tendas.
4 Wiinduꞌugäsábado jaꞌa Pablo hänajty jim̱ ñøcxy maa jaꞌa judíos chajtøjc‑hajxiän. Jiibiä Pablo jaꞌa Diosmädiaꞌagy hänajty yajwiingapxøꞌøy jaꞌa Jesucristocøxpä, weenä jäyaꞌayhajxy jaduhṉ miäbøcy, møødä judíoshajxy, møødä caꞌa judíoshajxypä.
4 E todos os sábados Paulo falava na sinagoga, persuadindo tanto judeus como gregos.
5 Mänitä Silashajxy jim̱ miejch Corinto møødä Timoteo. Macedonia hajxy hänajty tøø chohṉdaꞌagy. Mänitä Pablo jaduhṉ wyiinmaayy coo tuꞌtuꞌuyyä hänajty tiunaaṉnä, coo jaꞌa Diosmädiaꞌagyhajtiä hänajty miäwäditaaṉnä. Mänitä Pablo jaꞌa judíos tiägøøyy yajmøødmädiaacpä coogä Jesús hänajty jaꞌa Mesías, jaꞌa Dios hänajty jecy tøø yajnähdíjjiäbä coo hänajty quiexaꞌañ yajnähwaatspä.
5 Quando Silas e Timóteo chegaram da Macedônia, Paulo se entregou totalmente à palavra, testemunhando aos judeus que Jesus é o Cristo.
6 Mänitä judíoshajxy jiootmaꞌty. Mänit hajxy miänaaṉ̃ cooc tyijy jaꞌa Pablo hänajty yhøhṉdaꞌagy. Mänitä Pablo jaꞌa wyit wyiinxijty. Jaduhṉä hijxtahṉd yejcy coo jaꞌa judíos wyiinmahñdyhajxy hänajty quiaꞌa hoyyä. Mänitä Pablo miänaaṉ̃:
6 Como eles se opuseram e blasfemaram, Paulo sacudiu as roupas e disse-lhes: — Que o sangue de vocês caia sobre a cabeça de vocês! Eu estou limpo dele e, a partir de agora, vou para os gentios.
7 Mänitä Pablo chajtøjpädsøøm̱y. Mänit jim̱ ñøcxy maa jaꞌa craa Ticio Justo tiøjcän, jim̱ tsajtøjnähmøjc. Wyiingudsähgøøbiä Ticio Justo jaꞌa Dios hänajty, hoy hänajty jeꞌe quiaꞌa jagä judíosä.
7 Saindo dali, entrou na casa de um homem chamado Tício Justo, que era temente a Deus; a casa dele ficava ao lado da sinagoga.
8 Jim̱ä jäyaꞌay hänajty tuꞌug xiøhaty Crispo. Jueꞌe hänajty tiuum̱by tsajtøjwiindsǿṉ. Mänitä Crispo jaꞌa Diosmädiaꞌagy hajxy miäbøjcy nägøx̱iä, møødä yhuung møødä tioꞌoxy. Nämayyä jäyaꞌayä Diosmädiaꞌagy hajxy miäbøjpä, jaꞌa hajxy hänajty jim̱ tsänaabiä Corinto. Mänit hajxy hoy ñäbety.
8 Crispo, o chefe da sinagoga, creu no Senhor, com toda a sua casa; também muitos dos coríntios, ouvindo, creram e foram batizados.
9 Mänitä Pablo jaꞌa Jesucristo wyiinhijxy coods. Mänitä Jesucristo miänaaṉ̃:
9 Certa noite Paulo teve uma visão em que o Senhor lhe disse:
10 Høøc̈h miic̈h ngüeendähajpy. Caj miic̈h pøṉ nej xtiunaꞌañ. Hix̱, nämáyhøc̈hä jäyaꞌay jaꞌa ngapxy jaꞌa nmädiaꞌagy hajxy yaa xmiäbøjcä maa hädaa cajptän ―nøm̱ä Pablo ñämaayyä.
10 porque eu estou com você, e ninguém ousará lhe fazer mal, pois tenho muito povo nesta cidade.
11 Tuꞌjomøjtä cupcä Pablo jim̱ yhijty Corinto. Jueꞌe jaꞌa Pablo hänajty jaduhṉ ñäꞌägädä tuuṉghajpy, jaꞌa Diosmädiaꞌagy‑yajwaꞌxyiibä.
11 Assim, Paulo permaneceu em Corinto um ano e seis meses, ensinando entre eles a palavra de Deus.
12 Pero coo jaꞌa craa Galión jim̱ tiägøøyy tuum̱bä gobernador maa jaꞌa naax̱ hänajty xiøhatiän Acaya, mänitä judíos jaꞌa Pablo hajxy tiägøøyy mädsibøøbiä. Mänit hajxy jim̱ yajnøcxy hagujc maa jaꞌa Galión hänajty tiuṉ̃än.
12 Quando Gálio era procônsul da Acaia, os judeus, de comum acordo, se levantaram contra Paulo e o levaram ao tribunal,
13 Mänitä judíos jaꞌa Galión hajxy ñämaayy:
13 dizendo: — Este homem quer persuadir as pessoas a adorar a Deus de um modo contrário à lei.
14 Coo jaꞌa Pablo hänajty yhadsowaꞌañ, mänitä Galión yaghadsowøøyy:
14 Quando Paulo ia falar, Gálio disse aos judeus: — Se fosse, de fato, alguma injustiça ou crime de maior gravidade, ó judeus, eu teria motivo para acolher a queixa que vocês estão trazendo.
15 Pero jaꞌa mhamdsoo cuhdujt hajxy jaduhṉ myajtsibøøby. Jaꞌa mhamdsoo mädiaꞌagy hajxy jaduhṉ myajcapxiøøby pøṉ jaduhṉ xøhajp jaꞌa Mesías. Hamdsoo mijts myajtødiägǿꞌøwät. Cábøch jaduhm̱bä nmädow̱aꞌañ ―nøm̱ä judíoshajxy yhojjä.
15 Mas como é uma questão de palavras, de nomes e da própria lei de vocês, resolvam isso vocês mesmos; eu não quero ser juiz dessas coisas!
16 Mänitä Galión jaꞌa judíos yhøxquejxy maa jaꞌa hagujtøjcän.
16 E os expulsou do tribunal.
17 Jim̱ä jäyaꞌay hänajty tuꞌug xiøhaty Sóstenes. Copc‑hajp hänajty jeꞌe maa jaꞌa judíos chajtøjc‑hajxiän. Mänitä cuꞌugä Sóstenes hajxy miajch. Mänit hajxy jim̱ yajnøcxy hagujc. Mänit hajxy jim̱ quioxhoꞌcy. Pero cabä Galión jaduhṉ miøjpädaacy.
17 Então todos agarraram Sóstenes, o chefe da sinagoga, e começaram a espancá-lo diante do tribunal; Gálio, todavia, não se incomodava com estas coisas.
18 Y jaꞌa Pablo, maxiøø jeꞌe jim̱ jiaag hijty Corinto. Mänitä Pablo jaꞌa mäbøjpädøjc ñämaayy coo hänajty jim̱ choonaaṉnä. Jim̱ hänajty ñøcxaꞌañ Siria barcojooty näguipxy møødä Priscila møødä Aquila. Cahnä hajxy hänajty jim̱ biarcotägøꞌøy Cencrea, mänitä Pablo cuhdøøꞌx yajcuhmeꞌxy. Paady jaduhṉ yajcuhmeꞌxy coo jaꞌa Dios hänajty cøx̱iä wiinä tøø miäyujwaꞌañ. Mänitä Pablohajxy tiuꞌubøjnä barcojooty.
18 Paulo ficou ainda muitos dias em Corinto. Por fim, despedindo-se dos irmãos, navegou para a Síria, levando em sua companhia Priscila e Áquila. Antes de embarcar, rapou a cabeça em Cencreia, porque tinha feito um voto.
19 Mänit hajxy mejyhawiimb ñajxy. Mänit hajxy jim̱ miejch maa jaꞌa cajpt hänajty xiøhatiän Efeso. Jim̱ä Pablohajxy ñibiuhyohdiúutänä møødä Priscila møødä Aquila. Mänitä Pablo jim̱ ñøcxy nidiuhm̱ maa jaꞌa judíos chajtøjc‑hajxiän. Mänitä Pablo jaꞌa judíos tiägøøyy møødmädiaacpä.
19 Quando chegaram a Éfeso, Paulo deixou ali Priscila e Áquila. Ele, porém, entrando na sinagoga, pregava aos judeus.
20 Mänitä judíoshajxy jia mänaaṉ̃ coo jaꞌa Pablo jim̱ jejcy yhídät. Pero cabä Pablo jaduhṉ miänaaṉ̃.
20 Pediram-lhe que ficasse mais algum tempo, mas Paulo não quis.
21 Mänit miänaaṉ̃: “Nøcxáam̱bøch cham̱ Jerusalén xøøhajpä. Pero coo jaꞌa Dios jaduhṉ miänáꞌanät, mänítøch yaa nmiiṉdägátsät maa mijtsän.”
21 Ao se despedir, disse: — Se Deus quiser, virei visitá-los outra vez. E, embarcando, partiu de Éfeso.
22 Mänit jim̱ ñøcxy barcojooty maa jaꞌa cajpt hänajty xiøhatiän Cesarea. Coo jim̱ miejch, mänit biarcopädsøøm̱y. Mänit ñøcxy Jerusalén. Coo jim̱ quiooꞌty, mänitä mäbøjpädøjc‑hajxy hoy quiuhixyii. Mänitä Pablo jim̱ ñøcxy Antioquía.
22 Chegando a Cesareia, foi logo para Jerusalém. E, tendo saudado a igreja, seguiu para Antioquia.
23 Maxiøø jim̱ yhijty. Mänit jim̱ tiuꞌubǿjcumbä. Mänit jim̱ ñøcxy maa jaꞌa naax̱ hänajty xiøhatiän Galacia møød jim̱ Frigia. Majatiä Pablo hänajty wiädity, jim̱ä mäbøjpädøjc‑hajxy hänajty quiapxmøcpøgyii nebiä Diosmädiaꞌagy hajxy jaduhṉ hoy yajnǿcxät.
23 Havendo passado ali algum tempo, saiu, atravessando sucessivamente a região da Galácia e Frígia, fortalecendo todos os discípulos.
24 Mänitä judíos jim̱ tuꞌug miejch Efeso. Apolos hänajty xiøhaty. Jueꞌe hänajty chooñ Alejandría maa jaꞌa naax̱ hänajty xiøhatiän Egipto. Jøjwidsøꞌø hänajty quiapxy miädiaꞌagy. Caꞌxiä Diosmädiaꞌagy hänajty jiaanc̈h tehm̱ jiaty.
24 Nesse meio-tempo, chegou a Éfeso um judeu, natural de Alexandria, chamado Apolo, homem eloquente e poderoso nas Escrituras.
25 Tøø jaꞌa Diostuꞌu hänajty jaduhṉ hoy yhabøcy. Hamuumduꞌjoot hänajty yajnähixøꞌøy jaꞌa Jesúscøxpä, neby hänajty tøø jiaty tøø yhabetiän. Ñajuøøbiä Apolos hänajty jaduhṉ coo jaꞌa Juan hänajty tøø miäyajnäbety. Pero cahnä Apolos hänajty miädoyhatyñä coo jaꞌa mäbøjpädøjc‑hajxy hänajty ñäbejnä jaꞌa Jesucristocøxpä.
25 Ele era instruído no caminho do Senhor; e, sendo fervoroso de espírito, falava e ensinava com precisão a respeito de Jesus, conhecendo apenas o batismo de João.
26 Mänitä Apolos jim̱ ñøcxy maa jaꞌa judíos chajtøjc‑hajxiän. Mänitä Apolos jaꞌa Diosmädiaꞌagy tiägøøyy yajwiingapx yajwiinmädiaagøøbiä. Møcjoot hänajty miøød. Jim̱ä Priscilahajxy hänajty yhamädoow̱hity tsajtøgooty møødä Aquila. Coo jaꞌa Apolos jaduhṉ miädiaacpädøøyy, mänitä Priscila jaꞌa Apolos hajxy hawiing wioonøcxy. Mänitä Apolos hajxy caꞌxy yajmøødmädiaacy nebiä Apolos jaꞌa Diosmädiaꞌagy jaduhṉ maas hoy yajnǿcxät.
26 Apolo começou a falar ousadamente na sinagoga. Quando Priscila e Áquila o ouviram falar, levaram-no consigo e, com mais exatidão, lhe expuseram o caminho de Deus.
27 Mänitä Apolos miänaaṉ̃ coo hänajty jim̱ ñøcxaꞌañ Acaya. Mänitä mäbøjpädøjc‑hajxy jaduhṉ piamänaaṉ̃ coo jaꞌa Apolos jim̱ ñǿcxät. Mänitä mäbøjpädøjc nocy hajxy yhädiuuṉ̃ coo jaꞌa Apolos jim̱ piuhbedǿøjät Acaya. Jaꞌa mäbøjpädøjc‑hajxy hänajty jim̱ hijpä Acaya, jeꞌedsä Apolos hajxy puhbédäp. Mänitä Apolos jim̱ chohṉ̃ Efeso. Mänit jim̱ ñøcxy Acaya. Coo jim̱ miejch, mänitä mäbøjpädøjcä Apolos hajxy piuhbejty nägøꞌø nädecypiä. Paady hajxy hänajty tøø miäbøcy jaꞌa Jesucristocøxpä, jeꞌeguiøxpä coo jaꞌa Dios hojioot jiaanc̈h tehm̱ miøødä.
27 Quando ele resolveu percorrer a Acaia, os irmãos o animaram e escreveram aos discípulos para que o recebessem bem. Tendo chegado, Apolo auxiliou muito aqueles que, mediante a graça, haviam crido;
28 Majatiä Apolos jaꞌa judíos jaꞌa Diosmädiaꞌagy hänajty miøødyajcapxiøꞌøy cuꞌughagujc, cabä judíoshajxy hänajty yajmäjädaꞌagyii. Jaduhṉä Apolos yajnähixøꞌøy coogä Jesús hänajty jeꞌe Miesíasä, jaꞌa Dios hänajty jecy tøø yajnähdíjjiäbä coo hänajty yaa quiexaꞌañ hädaa yaabä naax̱wiin. Jaduhṉä Apolos hänajty yajnähixøøbiä coo jaduhṉ jim̱ myiṉ̃ cujaay maa jaꞌa Diosmädiaꞌaguiän coo jaꞌa Dios jaduhṉ jecy tøø miänaꞌañ coogä Mesías hänajty yaa quiexaꞌañ.
28 porque, com grande poder, convencia publicamente os judeus, provando, por meio das Escrituras, que Jesus é o Cristo.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 18, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.