Mateus 16
Isthmus Mixe NT (MIR_TBL) vs VC
1 Mänitä Jesús ñämejtsä jaꞌa fariseoshajxy näjeꞌe møødä saduceoshajxy. Mänitä Jesús ñämaayyä coo hijxtahṉd ween yajcähxøꞌøgy jim̱ tsajpootyp. Paady hajxy jaduhṉ miänaaṉ̃ coo jaꞌa Jesús hajxy hänajty jia wiꞌi jiøjcapxøꞌøwaꞌañ.
1 Os fariseus e os saduceus achegaram-se a Jesus para submetê-lo à prova e pediram-lhe que lhes mostrasse um milagre do céu.
2 Mänitä Jesús yhadsooyy: ―Coo hänajty chuujøꞌøy, mänit hajxy nax̱y mmänaꞌañ: “Waꞌads jaꞌa tsajt; waꞌads jaboom yhidaꞌañ.”
2 Ele lhes respondeu: Quando vem a tarde, dizeis: Haverá bom tempo, porque o céu está avermelhado.
3 Y coo hänajty jiobøꞌøy, mänit hajxy nax̱y mmänaꞌañ: “Tøø wyiimbøcy; tuꞌuwaam̱b.” Mnajuøøby hajxy jaduhṉ nebiä tsajt yhidaꞌañ, pero cabä hijxtahṉd hajxy mwiinjuøꞌøy jaꞌac̈h chaa nyajcäjxøꞌpiä. Jaꞌa jäyaꞌayhajxy jädaꞌahatypä, haxøøg hajxy jiäyaꞌayhajnä; cabä Dios hajxy chocy.
3 E de manhã: Hoje haverá tormenta, porque o céu está de um vermelho sombrio.
4 Hijxtahṉd hajxy jaduhṉ yujwaam̱by, pero cab hajxy mioꞌowaꞌañii. Jagooyyä hajxy jaduhṉ yaghixaꞌañii nebiä Jonás jecy jiajty yhabejtiän. Mänitä Jesús jim̱ jiäwaach. Mänit jim̱ tiuꞌubøjcy.
4 Hipócritas! Sabeis distinguir o aspecto do céu e não podeis discernir os sinais dos tempos? Essa raça perversa e adúltera pede um milagre! Mas não lhe será dado outro sinal senão o de Jonas! Depois, deixando-os, partiu.
5 Mänitä Jesúshajxy miejyñajxy. Pero jiahdiägooyy jaꞌa quiaayyøøc hajxy, jaꞌa Jesús miäguꞌughajpähajxy.
5 Ora, passando para a outra margem do lago, os discípulos haviam esquecido de levar pão.
6 Mänitä Jesús miänaaṉ̃: ―Huuc mädow̱ hajxy. Cabä fariseos chajcaagychooyhajxy yhoyyä, ni jaꞌa saduceos chajcaagychooyhajxy quiaꞌa hoyyä.
6 Jesus disse-lhes: Guardai-vos com cuidado do fermento dos fariseus e dos saduceus.
7 Mänitä miäguꞌughajpähajxy tiägøøyy mädiaacpä: ―Paady jaduhṉ miänaꞌañ, coo jaꞌa caayyøøc hajxy ngaꞌa jahmiéjtsäm.
7 Eles pensavam: É que não trouxemos pão...
8 Ñajuøøby jaꞌa Jesús hänajty nebiaty hajxy hänajty miädiaꞌagy. Mänit miänaaṉ̃: ―Tii hajxy jaduhṉ coo mwiꞌi miädiaꞌagy coo jaꞌa caayyøøc hajxy mgaꞌa møødä. Cábøc̈hä nmädiaꞌagy hajxy jaduhṉ xñäꞌägädä mäbøjcä.
8 Jesus, penetrando nos seus pensamentos, disse-lhes: Homens de pouca fé! Por que julgais que vos falei por não terdes pão?
9 Cáhnøch nmädiaꞌagy hajxy xwyiinjuøøyyä. Cab hajxy jaduhṉ mjahmiejtsnä nébiøch jaꞌa mägoox̱pä tsajcaagy nyajnäwaꞌxøøyyän jaꞌa nämägoox̱milpä jäyaꞌay, y coo hajxy maguiach myajpädøꞌcy.
9 Ainda não compreendeis? Nem vos lembrais dos cinco pães e dos cinco mil homens, e de quantos cestos recolhestes?
10 Ni jaduhṉ hajxy mgaꞌa jahmiejtsnä nébiøch jaꞌa juxtujpä tsajcaagy nyajnäwaꞌxøøyyän jaꞌa nämädaax̱milpä jäyaꞌay, y coo hajxy maguiach myajpädǿꞌcumbä.
10 Nem dos sete pães para os quatro mil homens e de quantos cestos enchestes?
11 Cooc̈h jaduhṉ nmänaaṉ̃ coo jaꞌa fariseos chajcaagychooyhajxy quiaꞌa hoyyä, coo jaꞌa saduceos chajcaagychooyhajxy quiaꞌa hoyyä, cábøch tsajcaagychooy hänajty ndehm̱ ñänøøm̱y. Pero caj mijts mwiinjuøøyy.
11 Por que não compreendeis que não é do pão que eu vos falava, quando vos disse: Guardai-vos do fermento dos fariseus e dos saduceus?
12 Mänit hajxy wyiinjuøøñä tii Jesús hänajty miädiaacypy. Caꞌa chajcaagychooyä hänajty tiehm̱ miädiaacypy, jaꞌa hajxy yajtsajcaagyquiojpiä. Jaduhṉ hänajty miädiaꞌagy cooc jaꞌa fariseos miädiaꞌagyhajxy quiaꞌa hoyyä, cooc jaꞌa saduceos miädiaꞌagyhajxy quiaꞌa hoyyä.
12 Então entenderam que não dissera que se guardassem do fermento do pão, mas da doutrina dos fariseus e dos saduceus.
13 Mänitä Jesúshajxy jim̱ miejch maa jaꞌa cajpt hänajty xiøhatiän Cesarea de Filipo. Mänitä Jesús miäyajtøøyy jaꞌa miäguꞌughajpähajxy: ―Waam̱bátyhøch jaꞌa cuꞌughajxy xñänøm̱y pǿṉhøch høøc̈h jaꞌa Diosquex̱ypä.
13 Chegando ao território de Cesaréia de Filipe, Jesus perguntou a seus discípulos: No dizer do povo, quem é o Filho do Homem?
14 Mänit hajxy yhadsooyy: ―Näjeꞌe jaꞌa cuꞌughajxy miänaꞌañ cooc miic̈h mJuan mäyajnäbejpä; näjeꞌe hajxy miänaam̱bä cooc miic̈h mhElíasä; näjeꞌe hajxy miänaam̱bä cooc miich mJeremíasä, jaꞌa Diosmädiaꞌagy jecy yajwáꞌxäbä; näjeꞌe hajxy miänaam̱bä cooc miic̈h mDiosquex̱iä.
14 Responderam: Uns dizem que é João Batista; outros, Elias; outros, Jeremias ou um dos profetas.
15 Mänitä Jesús miänaaṉ̃: ―Míjtsäts, wáam̱bøch mijts xñänøøm̱bä.
15 Disse-lhes Jesus: E vós quem dizeis que eu sou?
16 Mänitä Simón Pedro miänaaṉ̃: ―Miic̈h jeꞌe jaꞌa Cristo. Miic̈h jaꞌa Dios tøø xquiex̱y, jaꞌa jim̱ tsajpootypä. MDioshuung miic̈h.
16 Simão Pedro respondeu: Tu és o Cristo, o Filho de Deus vivo!
17 Mänitä Jesús yhadsooyy: ―Miic̈h Simón, Jonás miic̈h xyhuunghajp. Caj miic̈h pøṉ tøø xyhawaaṉä cooc̈h nDioshuungä. Jaꞌa nDéedyhøch tøø xyhawaaṉä, jaꞌa jim̱ tsajpootypä. Paady miic̈h hoyhajt weenhajt mbaadaꞌañ.
17 Jesus então lhe disse: Feliz és, Simão, filho de Jonas, porque não foi a carne nem o sangue que te revelou isto, mas meu Pai que está nos céus.
18 Miic̈h jaduhṉ nnämaaby coo miic̈h mxøhataꞌañ Pedro; jeꞌeduꞌuṉ ñänøøm̱by “tsaa.” Miic̈hcǿxpøch jaꞌa jäyaꞌay jaꞌa nmädiaꞌagy hajxy may xmiäbøgaaṉä. Hoy hajxy cu jia hoꞌog, cab hajxy jaduhṉ quiuhdägoyyaꞌañ. Cøjxtaꞌaxiøø hajxy jim̱ yhidaꞌañ tsajpootyp.
18 E eu te declaro: tu és Pedro, e sobre esta pedra edificarei a minha Igreja; as portas do inferno não prevalecerão contra ela.
19 Nmoꞌowáam̱biøch miic̈h cuhdujt cooc̈h miic̈h nmädiaꞌagy xyajwáꞌxät nébiøch jaꞌa jäyaꞌay jaꞌa nmädiaꞌagy hajxy jaduhṉ xmiäbǿjcät. Dios jaduhṉ xñajtscapxøꞌøwáaṉäp nebiaty jaꞌa jäyaꞌayhajxy mhanéꞌemät coo hajxy jaduhṉ ween quiudiuṉ̃, coo jaꞌa yhaxøøgwiinmahñdy hajxy ñajtshixǿꞌøwät.
19 Eu te darei as chaves do Reino dos céus: tudo o que ligares na terra será ligado nos céus, e tudo o que desligares na terra será desligado nos céus.
20 Mänitä Jesús jaꞌa miäguꞌughajpä yhanehm̱y coo hajxy ween quiaꞌa mädiaꞌagy coo jeꞌe Cristo.
20 Depois, ordenou aos seus discípulos que não dissessem a ninguém que ele era o Cristo.
21 Mänitxøø jaꞌa Jesús tiägøøyy hawáaṉäbä jaꞌa miäguꞌughajpähajxy cooc hänajty jim̱ ñøcxaꞌañ Jerusalén, cooc hänajty jim̱ yajtsaac̈hpøgaꞌañíijäm jaꞌa martuumädøjc møødä teedywiindsøṉhajxy møødä ley‑yajnähixøøbiädøjc. Mänit miänaam̱bä cooc hänajty yaghoꞌogaꞌañii, pero cumáax̱cäc hänajty jiujypiøgaꞌañ.
21 Desde então, Jesus começou a manifestar a seus discípulos que precisava ir a Jerusalém e sofrer muito da parte dos anciãos, dos príncipes dos sacerdotes e dos escribas; seria morto e ressuscitaria ao terceiro dia.
22 Mänitä Pedro jaꞌa Jesús yajwooduuty. Mänitä Jesús wyiingugapxøøyyä: ―Wiindsǿṉ, cab jaduhṉ yhoyyä miäbaadä coo jaduhṉ mjádät mhabétät.
22 Pedro então começou a interpelá-lo e protestar nestes termos: Que Deus não permita isto, Senhor! Isto não te acontecerá!
23 Mänitä Jesús wiaꞌwiimbijty. Mänitä Pedro yhojjä: ―Juaꞌads jim̱, møjcuꞌu. Náx̱yhøch miic̈h xjiøjcapxøꞌøy. Jaduhṉ miic̈h mwiinmahñdy nebiä jäyaꞌayhajxy wyiinmahñdyhatiän. Caj miic̈h mwiinmahñdy tiuhṉä nebiä Dios wyiinmahñdiän.
23 Mas Jesus, voltando-se para ele, disse-lhe: Afasta-te, Satanás! Tu és para mim um escândalo; teus pensamentos não são de Deus, mas dos homens!
24 Mänitä Jesús ñämaayy jaꞌa miäguꞌughajpä: ―Pǿṉhøch nmädiaꞌagy jaduhṉ xpiaduꞌubøgáaṉäp, weenä yhamdsoo cuhdujt ñajtshixøꞌøy; ween jaduhṉ chaac̈hpǿjpät nébiøch ndsaac̈hpøgaꞌañän; weenc̈h nmädiaꞌagy xjiøjtägøøyyä.
24 Em seguida, Jesus disse a seus discípulos: Se alguém quiser vir comigo, renuncie-se a si mesmo, tome sua cruz e siga-me.
25 Pøṉ yhamdsoo wiinmahñdy ja wiꞌi yaghidaam̱b, cuhdägoyyaam̱b jeꞌe. Pero coo pøṉ jaduhṉ yhóꞌogät jaꞌa høøc̈hcøxpä, näꞌägä hodiuum jeꞌe nøcxy miähmøꞌøwaꞌañ.
25 Porque aquele que quiser salvar a sua vida, perdê-la-á; mas aquele que tiver sacrificado a sua vida por minha causa, recobrá-la-á.
26 Coo pøṉ jaduhṉ quiuhdägóyyät, hoy jaduhṉ yaa tøø jia mäyøøhaty hädaa yaabä naax̱wiin, caj tii piaadaꞌañ. Cabä jiugyhajt jaduhṉ piaadaaṉnä, homiäduhṉ̃tiä xädøꞌøñ cu jia yec.
26 Que servirá a um homem ganhar o mundo inteiro, se vem a prejudicar a sua vida? Ou que dará um homem em troca de sua vida?...
27 Cädaactägatsáam̱bøch yaa, høøc̈h jaꞌa Diosquex̱ypä. Jaꞌa Diosmóonsøch nmøødcädaꞌagaam̱by, jaꞌa hajxy jim̱ tsajpootypä. Mǿødhøch nDeedy quiuhdujt jaduhṉ ngädaactägatsaꞌañ. Mänítøch jaꞌa jugyhajt hänajty njaac moꞌowaꞌañ pønjaty hänajty hoy tøø wiädity. Pero pønjaty hänajty hoy tøø quiaꞌa wädity, jeꞌeds hajxy hänajty yajcumädow̱áaṉäp. Mänítøch ndägøꞌøwaꞌañ hanehm̱bä. Tøyhajt mijts nnämaꞌay, cooc̈h hänajty ngädaactägatsaꞌañ, mänítøch hajxy näjéꞌeyyäm xyhixaꞌañ, jaꞌa hajxy yaa tänaabiä. Cajnä hajxy hänajty yhoꞌogyñä.
27 Porque o Filho do Homem há de vir na glória de seu Pai com seus anjos, e então recompensará a cada um segundo suas obras.
28 — ausente —
28 Em verdade vos declaro: muitos destes que aqui estão não verão a morte, sem que tenham visto o Filho do Homem voltar na majestade de seu Reino.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 16, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.