Mateus 16

Isthmus Mixe NT (MIR_TBL) vs NVT

Sair da comparação
NVT Nova Versão Transformadora
1 Mänitä Jesús ñämejtsä jaꞌa fariseoshajxy näjeꞌe møødä saduceoshajxy. Mänitä Jesús ñämaayyä coo hijxtahṉd ween yajcähxøꞌøgy jim̱ tsajpootyp. Paady hajxy jaduhṉ miänaaṉ̃ coo jaꞌa Jesús hajxy hänajty jia wiꞌi jiøjcapxøꞌøwaꞌañ.
1 Os fariseus e saduceus vieram pôr Jesus à prova, exigindo que lhes mostrasse um sinal do céu.
2 Mänitä Jesús yhadsooyy: ―Coo hänajty chuujøꞌøy, mänit hajxy nax̱y mmänaꞌañ: “Waꞌads jaꞌa tsajt; waꞌads jaboom yhidaꞌañ.”
2 Ele respondeu: “Vocês conhecem o ditado: ‘Céu vermelho ao entardecer, bom tempo amanhã;
3 Y coo hänajty jiobøꞌøy, mänit hajxy nax̱y mmänaꞌañ: “Tøø wyiimbøcy; tuꞌuwaam̱b.” Mnajuøøby hajxy jaduhṉ nebiä tsajt yhidaꞌañ, pero cabä hijxtahṉd hajxy mwiinjuøꞌøy jaꞌac̈h chaa nyajcäjxøꞌpiä. Jaꞌa jäyaꞌayhajxy jädaꞌahatypä, haxøøg hajxy jiäyaꞌayhajnä; cabä Dios hajxy chocy.
3 céu vermelho e sombrio logo cedo, mau tempo o dia todo’. Vocês sabem identificar as condições do tempo no céu, mas não sabem interpretar os sinais dos tempos!
4 Hijxtahṉd hajxy jaduhṉ yujwaam̱by, pero cab hajxy mioꞌowaꞌañii. Jagooyyä hajxy jaduhṉ yaghixaꞌañii nebiä Jonás jecy jiajty yhabejtiän. Mänitä Jesús jim̱ jiäwaach. Mänit jim̱ tiuꞌubøjcy.
4 Pedem um sinal porque são uma geração perversa e adúltera, mas o único sinal que lhes darei será o sinal do profeta Jonas”. Então Jesus os deixou e se retirou.
5 Mänitä Jesúshajxy miejyñajxy. Pero jiahdiägooyy jaꞌa quiaayyøøc hajxy, jaꞌa Jesús miäguꞌughajpähajxy.
5 Mais tarde, depois de atravessar o mar, os discípulos descobriram que tinham se esquecido de levar pães.
6 Mänitä Jesús miänaaṉ̃: ―Huuc mädow̱ hajxy. Cabä fariseos chajcaagychooyhajxy yhoyyä, ni jaꞌa saduceos chajcaagychooyhajxy quiaꞌa hoyyä.
6 Jesus os advertiu: “Fiquem atentos! Tenham cuidado com o fermento dos fariseus e saduceus”.
7 Mänitä miäguꞌughajpähajxy tiägøøyy mädiaacpä: ―Paady jaduhṉ miänaꞌañ, coo jaꞌa caayyøøc hajxy ngaꞌa jahmiéjtsäm.
7 Os discípulos começaram a discutir entre si por que não tinham trazido pão.
8 Ñajuøøby jaꞌa Jesús hänajty nebiaty hajxy hänajty miädiaꞌagy. Mänit miänaaṉ̃: ―Tii hajxy jaduhṉ coo mwiꞌi miädiaꞌagy coo jaꞌa caayyøøc hajxy mgaꞌa møødä. Cábøc̈hä nmädiaꞌagy hajxy jaduhṉ xñäꞌägädä mäbøjcä.
8 Ao tomar conhecimento do que falavam, Jesus disse: “Como é pequena a sua fé! Por que vocês discutem entre si sobre a falta de pão?
9 Cáhnøch nmädiaꞌagy hajxy xwyiinjuøøyyä. Cab hajxy jaduhṉ mjahmiejtsnä nébiøch jaꞌa mägoox̱pä tsajcaagy nyajnäwaꞌxøøyyän jaꞌa nämägoox̱milpä jäyaꞌay, y coo hajxy maguiach myajpädøꞌcy.
9 Ainda não entenderam? Não se lembram dos cinco pães para os cinco mil e dos cestos de sobras que recolheram?
10 Ni jaduhṉ hajxy mgaꞌa jahmiejtsnä nébiøch jaꞌa juxtujpä tsajcaagy nyajnäwaꞌxøøyyän jaꞌa nämädaax̱milpä jäyaꞌay, y coo hajxy maguiach myajpädǿꞌcumbä.
10 Nem dos sete pães para os quatro mil e dos cestos grandes de sobras que recolheram?
11 Cooc̈h jaduhṉ nmänaaṉ̃ coo jaꞌa fariseos chajcaagychooyhajxy quiaꞌa hoyyä, coo jaꞌa saduceos chajcaagychooyhajxy quiaꞌa hoyyä, cábøch tsajcaagychooy hänajty ndehm̱ ñänøøm̱y. Pero caj mijts mwiinjuøøyy.
11 Como não conseguem entender que não estou falando de pão? Repito: tenham cuidado com o fermento dos fariseus e saduceus”.
12 Mänit hajxy wyiinjuøøñä tii Jesús hänajty miädiaacypy. Caꞌa chajcaagychooyä hänajty tiehm̱ miädiaacypy, jaꞌa hajxy yajtsajcaagyquiojpiä. Jaduhṉ hänajty miädiaꞌagy cooc jaꞌa fariseos miädiaꞌagyhajxy quiaꞌa hoyyä, cooc jaꞌa saduceos miädiaꞌagyhajxy quiaꞌa hoyyä.
12 Finalmente entenderam que ele não se referia ao fermento do pão, mas ao ensino dos fariseus e saduceus.
13 Mänitä Jesúshajxy jim̱ miejch maa jaꞌa cajpt hänajty xiøhatiän Cesarea de Filipo. Mänitä Jesús miäyajtøøyy jaꞌa miäguꞌughajpähajxy: ―Waam̱bátyhøch jaꞌa cuꞌughajxy xñänøm̱y pǿṉhøch høøc̈h jaꞌa Diosquex̱ypä.
13 Quando Jesus chegou à região de Cesareia de Filipe, perguntou a seus discípulos: “Quem as pessoas dizem que o Filho do Homem é?”.
14 Mänit hajxy yhadsooyy: ―Näjeꞌe jaꞌa cuꞌughajxy miänaꞌañ cooc miic̈h mJuan mäyajnäbejpä; näjeꞌe hajxy miänaam̱bä cooc miic̈h mhElíasä; näjeꞌe hajxy miänaam̱bä cooc miich mJeremíasä, jaꞌa Diosmädiaꞌagy jecy yajwáꞌxäbä; näjeꞌe hajxy miänaam̱bä cooc miic̈h mDiosquex̱iä.
14 Eles responderam: “Alguns dizem que o senhor é João Batista; outros, que é Elias; e outros, ainda, que é Jeremias ou um dos profetas”.
15 Mänitä Jesús miänaaṉ̃: ―Míjtsäts, wáam̱bøch mijts xñänøøm̱bä.
15 “E vocês?”, perguntou ele. “Quem vocês dizem que eu sou?”
16 Mänitä Simón Pedro miänaaṉ̃: ―Miic̈h jeꞌe jaꞌa Cristo. Miic̈h jaꞌa Dios tøø xquiex̱y, jaꞌa jim̱ tsajpootypä. MDioshuung miic̈h.
16 Simão Pedro respondeu: “O senhor é o Cristo, o Filho do Deus vivo!”.
17 Mänitä Jesús yhadsooyy: ―Miic̈h Simón, Jonás miic̈h xyhuunghajp. Caj miic̈h pøṉ tøø xyhawaaṉä cooc̈h nDioshuungä. Jaꞌa nDéedyhøch tøø xyhawaaṉä, jaꞌa jim̱ tsajpootypä. Paady miic̈h hoyhajt weenhajt mbaadaꞌañ.
17 Jesus disse: “Que grande privilégio você teve, Simão, filho de João! Foi meu Pai no céu quem lhe revelou isso. Nenhum ser humano saberia por si só.
18 Miic̈h jaduhṉ nnämaaby coo miic̈h mxøhataꞌañ Pedro; jeꞌeduꞌuṉ ñänøøm̱by “tsaa.” Miic̈hcǿxpøch jaꞌa jäyaꞌay jaꞌa nmädiaꞌagy hajxy may xmiäbøgaaṉä. Hoy hajxy cu jia hoꞌog, cab hajxy jaduhṉ quiuhdägoyyaꞌañ. Cøjxtaꞌaxiøø hajxy jim̱ yhidaꞌañ tsajpootyp.
18 Agora eu lhe digo que você é Pedro, e sobre esta pedra edificarei minha igreja, e as forças da morte não a conquistarão.
19 Nmoꞌowáam̱biøch miic̈h cuhdujt cooc̈h miic̈h nmädiaꞌagy xyajwáꞌxät nébiøch jaꞌa jäyaꞌay jaꞌa nmädiaꞌagy hajxy jaduhṉ xmiäbǿjcät. Dios jaduhṉ xñajtscapxøꞌøwáaṉäp nebiaty jaꞌa jäyaꞌayhajxy mhanéꞌemät coo hajxy jaduhṉ ween quiudiuṉ̃, coo jaꞌa yhaxøøgwiinmahñdy hajxy ñajtshixǿꞌøwät.
19 Eu lhe darei as chaves do reino dos céus. O que você ligar na terra terá sido ligado no céu, e o que você desligar na terra terá sido desligado no céu”.
20 Mänitä Jesús jaꞌa miäguꞌughajpä yhanehm̱y coo hajxy ween quiaꞌa mädiaꞌagy coo jeꞌe Cristo.
20 Então ele advertiu a seus discípulos que não dissessem a ninguém que ele era o Cristo.
21 Mänitxøø jaꞌa Jesús tiägøøyy hawáaṉäbä jaꞌa miäguꞌughajpähajxy cooc hänajty jim̱ ñøcxaꞌañ Jerusalén, cooc hänajty jim̱ yajtsaac̈hpøgaꞌañíijäm jaꞌa martuumädøjc møødä teedywiindsøṉhajxy møødä ley‑yajnähixøøbiädøjc. Mänit miänaam̱bä cooc hänajty yaghoꞌogaꞌañii, pero cumáax̱cäc hänajty jiujypiøgaꞌañ.
21 Daquele momento em diante, Jesus começou a falar claramente a seus discípulos que era necessário que ele fosse a Jerusalém e sofresse muitas coisas terríveis nas mãos dos líderes do povo, dos principais sacerdotes e dos mestres da lei. Seria morto, mas no terceiro dia ressuscitaria.
22 Mänitä Pedro jaꞌa Jesús yajwooduuty. Mänitä Jesús wyiingugapxøøyyä: ―Wiindsǿṉ, cab jaduhṉ yhoyyä miäbaadä coo jaduhṉ mjádät mhabétät.
22 Pedro o chamou de lado e começou a repreendê-lo por dizer tais coisas. “Jamais, Senhor!”, disse ele. “Isso nunca lhe acontecerá!”
23 Mänitä Jesús wiaꞌwiimbijty. Mänitä Pedro yhojjä: ―Juaꞌads jim̱, møjcuꞌu. Náx̱yhøch miic̈h xjiøjcapxøꞌøy. Jaduhṉ miic̈h mwiinmahñdy nebiä jäyaꞌayhajxy wyiinmahñdyhatiän. Caj miic̈h mwiinmahñdy tiuhṉä nebiä Dios wyiinmahñdiän.
23 Jesus se voltou para Pedro e disse: “Afaste-se de mim, Satanás! Você é uma pedra de tropeço para mim. Considera as coisas apenas do ponto de vista humano, e não da perspectiva de Deus”.
24 Mänitä Jesús ñämaayy jaꞌa miäguꞌughajpä: ―Pǿṉhøch nmädiaꞌagy jaduhṉ xpiaduꞌubøgáaṉäp, weenä yhamdsoo cuhdujt ñajtshixøꞌøy; ween jaduhṉ chaac̈hpǿjpät nébiøch ndsaac̈hpøgaꞌañän; weenc̈h nmädiaꞌagy xjiøjtägøøyyä.
24 Então Jesus disse a seus discípulos: “Se alguém quer ser meu seguidor, negue a si mesmo, tome sua cruz e siga-me.
25 Pøṉ yhamdsoo wiinmahñdy ja wiꞌi yaghidaam̱b, cuhdägoyyaam̱b jeꞌe. Pero coo pøṉ jaduhṉ yhóꞌogät jaꞌa høøc̈hcøxpä, näꞌägä hodiuum jeꞌe nøcxy miähmøꞌøwaꞌañ.
25 Se tentar se apegar à sua vida, a perderá. Mas, se abrir mão de sua vida por minha causa, a encontrará.
26 Coo pøṉ jaduhṉ quiuhdägóyyät, hoy jaduhṉ yaa tøø jia mäyøøhaty hädaa yaabä naax̱wiin, caj tii piaadaꞌañ. Cabä jiugyhajt jaduhṉ piaadaaṉnä, homiäduhṉ̃tiä xädøꞌøñ cu jia yec.
26 Que vantagem há em ganhar o mundo inteiro, mas perder a vida? E o que daria o homem em troca de sua vida?
27 Cädaactägatsáam̱bøch yaa, høøc̈h jaꞌa Diosquex̱ypä. Jaꞌa Diosmóonsøch nmøødcädaꞌagaam̱by, jaꞌa hajxy jim̱ tsajpootypä. Mǿødhøch nDeedy quiuhdujt jaduhṉ ngädaactägatsaꞌañ. Mänítøch jaꞌa jugyhajt hänajty njaac moꞌowaꞌañ pønjaty hänajty hoy tøø wiädity. Pero pønjaty hänajty hoy tøø quiaꞌa wädity, jeꞌeds hajxy hänajty yajcumädow̱áaṉäp. Mänítøch ndägøꞌøwaꞌañ hanehm̱bä. Tøyhajt mijts nnämaꞌay, cooc̈h hänajty ngädaactägatsaꞌañ, mänítøch hajxy näjéꞌeyyäm xyhixaꞌañ, jaꞌa hajxy yaa tänaabiä. Cajnä hajxy hänajty yhoꞌogyñä.
27 Pois o Filho do Homem virá com seus anjos na glória de seu Pai e julgará cada pessoa de acordo com suas ações.
28 — ausente —
28 Eu lhes digo a verdade: alguns que estão aqui neste momento não morrerão antes de ver o Filho do Homem vindo em seu reino!”.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 16, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.