Marcos 10
Isthmus Mixe NT (MIR_TBL) vs NVI
1 Mänitä Jesús jim̱ chóhṉgumbä Capernaum. Mänit ñøcxy Judea‑naaxooty, jaꞌa xøøbädsøm̱yhaampiä, jim̱ Jordán‑møjnøøhawiimb. Mänitä jäyaꞌay may ñäméjtsägumbä. Mänitä Jesús tiägǿøguiumbä yajnähixøøbiä, neby hänajty nax̱y yajnähixøꞌøyhatiän.
1 Então Jesus saiu dali e foi para a região da Judéia e para o outro lado do Jordão. Novamente uma multidão veio a ele e, segundo o seu costume, ele a ensinava.
2 Mänitä fariseodøjc‑hajxy näjeꞌe miejch. Mänitä Jesús hajxy miäyajtøøyy: ―Nej, miim̱bä cuhdujt jaduhṉä coo jäyaꞌayhajxy ñiyhøxmadsǿøjädä. Paadiä Jesús jaduhṉ miäyajtøøw̱ä, hijxmadsáaṉäp hänajty jaduhṉ waam̱b hänajty yhadsowaꞌañ.
2 Alguns fariseus aproximaram-se dele para pô-lo à prova, perguntando: "É permitido ao homem divorciar-se de sua mulher? "
3 Mänitä Jesús yajtøødägajch: ―Nej, jaduhṉä Moisés jecy quiujahyyä coo hajxy mniyhøxmadsǿøjädä.
3 "O que Moisés lhes ordenou? ", perguntou ele.
4 Mänitä fariseoshajxy yhadsooyy: ―Jaduhṉä Moisés jecy quiujahy coogä cuhdujt jaduhṉ myiṉ̃ coo jäyaꞌayhajxy ñiyhøxmadsǿøjät.
4 Eles disseram: "Moisés permitiu que o homem desse uma certidão de divórcio e a mandasse embora".
5 Mänitä Jesús miänáaṉgumbä: ―Coo mijts mjaanc̈h tehm̱ quiuhxex̱ä, paadiä Moisés jaꞌa cuhdujt jaduhṉ jecy yejcy coo mdoꞌoxiøjc hajxy mhøxmádsät.
5 Respondeu Jesus: "Moisés escreveu essa lei por causa da dureza de coração de vocês.
6 Mänaa jaꞌa naax̱wiimbä jecy yhawijy tiøøꞌxtaꞌaguiän, mänitä Dios jäyaꞌay metsc quiunuuꞌxy yaꞌadioꞌoxy.
6 Mas no princípio da criação Deus ‘os fez homem e mulher’.
7 Coo jaꞌa Dios jaꞌa jäyaꞌay jaduhṉ jecy quiunuuꞌxy yaꞌadioꞌoxy, paadiä yaꞌadiøjc jaduhṉ tioꞌoxiøjwiingpǿgät. Jaduhṉ hajxy jaduhṉ yhíjnät nebiä tuꞌqueꞌexpän. Hawiingøøby hajxy jaduhṉ. Cab hajxy wioow̱híjtänä jaꞌa tiaj jaꞌa tiéediäm.
7 ‘Por esta razão, o homem deixará pai e mãe e se unirá à sua mulher,
8 — ausente —
8 e os dois se tornarão uma só carne’. Assim, eles já não são dois, mas sim uma só carne.
9 Pønjatiä Dios jaduhṉ tøø quiunuuꞌxy coo hajxy ñimiøødtsänaꞌawøød nämetsc, cab hajxy jaduhṉ ñiyhøxmadsǿøjät ―nøm̱ä Jesús miänaaṉ̃.
9 Portanto, o que Deus uniu, ninguém o separe".
10 Mänitä Jesúshajxy tiøjtägøøyy møødä jiamiøødtøjc. Mänitä Jesús jadähooc miäyajtøøw̱ä jaꞌa jiamiøød waam̱batiä Jesús jaꞌa fariseodøjc hänajty tøø miøødmädiaꞌagy.
10 Quando estava em casa novamente, os discípulos interrogaram Jesus sobre o mesmo assunto.
11 Mänitä Jesús yhadsooyy: ―Pøṉä tioꞌoxiøjc høxmajtsp, y mänitä wiingtoꞌoxiøjc wyiingpøcy, miägädiehbiä tioꞌoxiøjc jaduhṉ. Haxøøg jaduhṉ jiatcøꞌøy.
11 Ele respondeu: "Todo aquele que se divorciar de sua mulher e se casar com outra mulher, estará cometendo adultério contra ela.
12 Jaanä jaduhṉduhm̱bä, coo jaꞌa toꞌoxiøjc ñihyhap yhøxmádsät, y coo wiingyaꞌadiøjc wyiingpǿgät, jaduhṉä ñihyhap miägädiehbiä. Jaanä haxøøg jeꞌeduhṉ jiatcøøbiä ―nøm̱ä Jesús miänaaṉ̃.
12 E se ela se divorciar de seu marido e se casar com outro homem, estará cometendo adultério".
13 Mänitä Jesús pigänaꞌc mejtstägøøg yajnämejtsä, coo hajxy ween quiunuuꞌxyii. Coo jaꞌa Jesús jiamiøød hajxy jaduhṉ yhijxy cooc tyijy jaꞌa Jesús hänajty yhadsibaꞌañii, mänitä pigänaꞌcä tiajhajxy yhadújcäxä coo jaꞌa Jesús hajxy jaduhṉ quiaꞌa nänǿcxät.
13 Alguns traziam crianças a Jesus para que ele tocasse nelas, mas os discípulos os repreendiam.
14 Coo jaꞌa Jesús jaduhṉ yhijxy coo jaꞌa pigänaꞌc‑hajxy hänajty wyiꞌi yhadugyii, mänitä Jesús jaꞌa jiamiøød yhojy: ―Caꞌa yøꞌø pigänaꞌc hajxy mwiꞌi yhaducy. Wéenhøch hajxy jaduhṉ xñämiṉ̃. Coo mijtsä Diosmädiaꞌagy jaduhṉ mmäbǿgät neby hädaa pigänaꞌc‑hajxy miäbøquiän, mänit mijtsä Dios jaduhṉ xyhuunghádät.
14 Quando Jesus viu isso, ficou indignado e lhes disse: "Deixem vir a mim as crianças, não as impeçam; pois o Reino de Deus pertence aos que são semelhantes a elas.
15 Hix̱, jaꞌa pigänaꞌc‑hajxy, cab hajxy tii quiaꞌa näꞌä mäbøcy. Tsipcøxp hajxy jaduhṉ ñäꞌägä mäbøcy. Jaduhṉds jeꞌe, coo mijts mmäbǿgät nebiä pigänaꞌc‑hajxy miäbøquiän, mänit hajxy jaduhṉ mjugyhádät cøjxtaꞌaxiøø nebiä Dios jiugyhatiän. Tøyhajt jaduhṉ ―nøm̱ä Jesús miänaaṉ̃.
15 Digo-lhes a verdade: Quem não receber o Reino de Deus como uma criança, nunca entrará nele".
16 Mänitä Jesús jaꞌa pigänaꞌc tiägøøyy cunuuꞌxpä tuꞌugjaty‑tuꞌugjaty. Cøꞌønähgájpäp hajxy hänajty.
16 Em seguida, tomou as crianças nos braços, impôs-lhes as mãos e as abençoou.
17 Mänitä Jesús jim̱ chohṉ̃. Jim̱ hänajty tiuꞌuyoꞌoyñä, mänitä Jesús jäyaꞌay tuꞌug päyøꞌøguiä ñajtspaadøøyyä. Mänit wyiinjijcädaacä. Mänit ñämaayyä: ―Wiindsǿṉ, mjaanc̈h tehm̱ yhoyhänaꞌc miic̈h. Nébiøch ngudiúnät cooc̈h cøjxtaꞌaxiøø njugyhádät nebiä Dios jiugyhatiän ―nøm̱ä Jesús miäyajtøøw̱ä.
17 Quando Jesus ia saindo, um homem correu em sua direção, pôs-se de joelhos diante dele e lhe perguntou: "Bom mestre, que farei para herdar a vida eterna? "
18 Mänitä Jesús yhadsooyy: ―Tiic̈h miic̈h jaduhṉ coo xñämaꞌay cooc̈h nhoyhänaꞌcä. Ni pøṉ jaduhṉ quiaꞌa hoyhänaꞌcä. Jagooyyä Dios tuꞌuquiä yhoyhänaꞌcä.
18 Respondeu-lhe Jesus: "Por que você me chama bom? Ninguém é bom, a não ser um, que é Deus.
19 Mnajuøøby miic̈h jaduhṉ nebiatiä Moisés cuhdujt jecy yejcy, túhm̱äts. “Cab hajxy mniyaghoꞌogǿøjät. Cabä wiingtoꞌoxiøjc hajxy mmøødtsänáꞌawät. Cab hajxy mméedsät. Cab hajxy mhøhṉdáꞌagät. Cab hajxy mmäméedsät høhṉdaꞌagymiädiaꞌagyhaam. Mwiingudsähgǿꞌøwäbä mdajjä mdeedy hajxy” ―nøm̱ä Jesús miänaaṉ̃.
19 Você conhece os mandamentos: ‘não matarás, não adulterarás, não furtarás, não darás falso testemunho, não enganarás ninguém, honra teu pai e tua mãe’".
20 Mänitä Jesús ñämáayyägumbä: ―Pero Wiindsǿṉ, homiänáajøch jaduhṉ ngudiuṉ̃. Múutsnøc̈hä hoguiuhdujt nmädsohṉdaacy ―nøm̱ä Jesús ñämaayyä.
20 E ele declarou: "Mestre, a tudo isso tenho obedecido desde a minha adolescência".
21 Mänitä Jesús jaꞌa craa wyiinheeꞌppejty. Jiaanc̈h tehm̱ chójcäbä craa hänajty jeꞌe. Mänitä Jesús miänaaṉ̃: ―Tuꞌtuꞌuyyä mgaꞌa cøx̱y cudiuṉ̃. Nøcx cøx̱y toog tijaty jim̱ mmøød, jaduhṉds mmóꞌowät pønjaty hajxy häyoob. Coo jaduhṉ mgudiúnät, mänit jim̱ mnǿcxät Dioswiinduum. Jim̱ miic̈hä hoybä weenbä mbáadät tsajpootyp. Hoorä, høøc̈h paduꞌubǿjcäc.
21 Jesus olhou para ele e o amou. "Falta-lhe uma coisa", disse ele. "Vá, venda tudo o que você possui e dê o dinheiro aos pobres, e você terá um tesouro no céu. Depois, venha e siga-me".
22 Coo jaꞌa craa jaduhṉ ñämaayyä, mänit jiootmadiägøøyy. Mänit wyiimbijnä tájjäp máayyäp. Hix̱, jaanc̈h tehm̱ miäyøø hänajty jeꞌe.
22 Diante disso ele ficou abatido e afastou-se triste, porque tinha muitas riquezas.
23 Jim̱ä Jesús jaꞌa jiamiøødhajxy hänajty piadänaꞌay. Mänitä Jesús wyiinheeꞌppejty. Mänit miänaaṉ̃: ―Jaanc̈h tehm̱ chip jaduhṉ coo yøꞌø mäyøødøjc‑hajxy jim̱ ñǿcxät Dioswiinduum. Tehm̱ tiøyhajt jaduhṉ.
23 Jesus olhou ao redor e disse aos seus discípulos: "Como é difícil aos ricos entrar no Reino de Deus! "
24 Coo jaꞌa Jesús jaduhṉ miänaaṉ̃, jiaanc̈h tehm̱ yagjuøøyy jaꞌa jiamiøødhajxy jaduhṉ. Mänitä Jesús miänáaṉgumbä: ―Mäguꞌughajpädøjc, pønjatiä xiädøꞌøñ hajxy hajoodhajp, jaanc̈h tehm̱ chip jaduhṉ coo hajxy jim̱ ñǿcxät Dioswiinduum.
24 Os discípulos ficaram admirados com essas palavras. Mas Jesus repetiu: "Filhos, como é difícil entrar no Reino de Deus!
25 Maas paquiä camello tuꞌug jiiby ñaxǿꞌøwät xuhñdyjutooty quejee jaꞌa mäyøøhänaꞌc‑hajxy jim̱ tiägǿꞌøwät Dioswiinduum.
25 É mais fácil passar um camelo pelo fundo de uma agulha do que um rico entrar no Reino de Deus".
26 Coo jaꞌa Jesús jaduhṉ miänáaṉgumbä, mänitä jiamiøødhajxy maas hanax̱iä yagjuǿøguiumbä. Mänitä Jesús miäyajtøøw̱ä: ―Pøṉxädaꞌaduhṉ jaanc̈h tøy nähwaꞌadsaam̱b.
26 Os discípulos ficaram perplexos, e perguntavam uns aos outros: "Neste caso, quem pode ser salvo? "
27 Mänitä Jesús wyiinheeꞌppéjcumbä. Mänit miänaaṉ̃: ―Jaꞌa jäyaꞌayhajxy, cab hajxy hamdsoojoot hoy yajniñähwaꞌadsǿøjät. Pero Dios, jeꞌeds mäyajnähwaatsp. Hotyiijä Dios jaduhṉ jiaty.
27 Jesus olhou para eles e respondeu: "Para o homem é impossível, mas para Deus não; todas as coisas são possíveis para Deus".
28 Mänitä Pedro jaꞌa Jesús ñämaayy: ―Huuc mädow̱, coo højts miic̈h nbaduꞌubøjcy, cøjx højts nnähgueꞌegy tijaty højts hijty nmøød.
28 Então Pedro começou a dizer-lhe: "Nós deixamos tudo para seguir-te".
29 Mänitä Jesús yhadsooyy: ―Pønjaty cøx̱iä tøø ñähgueꞌegy jaꞌa høøc̈hcøxpä møødä Diosmädiaꞌagyquiøxpä, maas may hajxy jaduhṉ jiaac paadaꞌañ hädaa yaabä naax̱wiin tijaty hajxy hänajty tøø ñähgueꞌegy tøø yhøxyoꞌoy, tiøjc, piuhyaꞌay, piuhdoꞌoxy, tiaj tieedy, yhuung, ñaax̱. Møød jim̱ hajxy ñøcxaꞌañ tsajpootyp. Jim̱ hajxy jaduhṉ homiänaajä yhidaꞌañ, hoy hajxy hänajty yaa tøø jia tsaac̈hpøcy jaꞌa høøc̈hcøxpä hädaa yaabä naax̱wiin. Tøyhajt jaduhṉ.
29 Respondeu Jesus: "Digo-lhes a verdade: Ninguém que tenha deixado casa, irmãos, irmãs, mãe, pai, filhos, ou campos, por causa de mim e do evangelho,
30 — ausente —
30 deixará de receber cem vezes mais já no tempo presente casas, irmãos, irmãs, mães, filhos e campos, e com eles perseguição; e, na era futura, a vida eterna.
31 Pønjatiä møjtuuṉg jädaꞌahaty caꞌa møød, nämay hajxy miøjtägøꞌøwaꞌañ. Pero pønjatiä møjtuuṉg jädaꞌahaty ja møød, nämayyä tiuuṉghajxy piøgáaṉäxä ―nøm̱ä Jesús miänaaṉ̃.
31 Contudo, muitos primeiros serão últimos, e os últimos serão primeiros".
32 Mänitä Jesúshajxy jim̱ tiuꞌubøjcy møødä jiamiøødtøjc. Jerusalén hajxy hänajty ñøcxaꞌañ. Jawyiinä Jesús hänajty yoꞌoy. Mayyä jäyaꞌayhajxy hänajty pianøcxy møødä Jesús jiamiøødhajxy, jaꞌa hajxy hänajty nämajmetspä. Jaanc̈h tehm̱ yagjuøøby hajxy hänajty. Høxtä tsähgøøby hajxy hänajty. Mänitä Jesús jaꞌa jiamiøød hawiing wioonøcxy. Mänitä Jesús tiägøøyy mädiaacpä nebiaty hänajty jiadaꞌañ yhabetaꞌañ:
32 Eles estavam subindo para Jerusalém, e Jesus ia à frente. Os discípulos estavam admirados, enquanto os que o seguiam estavam com medo. Novamente ele chamou à parte os Doze e lhes disse o que haveria de lhe acontecer:
33 ―Huuc mädow̱ hajxy, yam̱ hajxy nnǿcxäm Jerusalén. Coo hajxy jim̱ ngoodáaṉäm, mänítøc̈hä teedywiindsøṉhajxy xyajcøꞌødägøꞌøwaꞌañ, møødä hänaꞌcä Diosmädiaꞌagy hajxy jim̱ yajnähixøøbiä tsajtøgooty, høøc̈h jaꞌa Diosquex̱ypä. Mänítøch hajxy jaduhṉ xyajnähdijaꞌañ cooc̈h hajxy xyaghoꞌogaꞌañ. Mänítøch hajxy xyajcøꞌødägøꞌøwaꞌañ jaꞌa hänaꞌc‑hajxy jim̱ tsohm̱bä Roma.
33 "Estamos subindo para Jerusalém e o Filho do homem será entregue aos chefes dos sacerdotes e aos mestres da lei. Eles o condenarão à morte e o entregarão aos gentios,
34 Madiúꞌujøch hajxy xchaac̈htiunaꞌañ. Xñäxiꞌigáam̱bøch hajxy. Xwyiinwoonáam̱bøch hajxy. Xwyiingutsujøꞌøwáam̱bøch hajxy. Xwiobhoꞌogáam̱bøch hajxy. Mänítøch hajxy xjia yaghoꞌogaꞌañ. Pero cudägøøgxǿøyyøch njujypiøjtägatsaꞌañ, ―nøm̱ä Jesús miänaaṉ̃.
34 que zombarão dele, cuspirão nele, o açoitarão e o matarão. Três dias depois ele ressuscitará".
35 Mänitä Jesús wyiinguwaꞌagøøyyä jaꞌa Santiago møødä Juan. Jaꞌa Zebedeo yhuunghajxy hänajty jeꞌe. Mänit hajxy miänaaṉ̃: ―Wiindsǿṉ, huuc tuṉä mayhajt jaꞌa højtscøxpä.
35 Nisso Tiago e João, filhos de Zebedeu, aproximaram-se dele e disseram: "Mestre, queremos que nos faças o que vamos te pedir".
36 Mänitä Jesús yhadsooyy: ―Tii mayhájthøch ndúnäp.
36 "O que vocês querem que eu lhes faça? ", perguntou ele.
37 Mänitä Santiagohajxy miänáaṉgumbä: ―Coo miic̈h hänajty tøø mmøjtägøꞌøy, coo hänajty tøø mdägøꞌøy hanehm̱bä, mänit højts cuhdujt xmióꞌowät coo højts jim̱ nhäñáꞌawät miic̈hä mnähmøjc, hahooyhaampiä møød hanajtyhaampiä.
37 Eles responderam: "Permite que, na tua glória, nos assentemos um à tua direita e o outro à tua esquerda".
38 Mänitä Jesús yhadsóogumbä: ―Mijts, cab hajxy mnajuøꞌøy tii hajxy jaduhṉ mnänøøm̱by. Nej, mmeeꞌxtúgäp hajxy jaduhm̱bä nébiøch ndsaac̈hpøgáꞌañänä.
38 Disse-lhes Jesus: "Vocês não sabem o que estão pedindo. Podem vocês beber o cálice que eu estou bebendo ou ser batizados com o batismo com que estou sendo batizado? "
39 Mänitä Santiagohajxy yhadsooyy: ―Nmeeꞌxtúgäp højts jaduhṉ. Mänitä Jesús miänáaṉgumbä: ―Jaduhṉ mijts mjaanc̈h tsaac̈hpøgaam̱bä nébiøch ndsaac̈hpøgaꞌañän. Tøyhajt jaduhṉ.
39 "Podemos", responderam eles. Jesus lhes disse: "Vocês beberão o cálice que estou bebendo e serão batizados com o batismo com que estou sendo batizado;
40 Pero cábøc̈hä cuhdujt jaduhṉ nmøødä coo mijtsä cuhdujt nmóꞌowät coo hajxy jim̱ mhäñáꞌawät høøc̈hä nnähmøjc mänáajøch hänajty tøø ndägøꞌøyän hanehm̱bä. Dios jaꞌa cuhdujt møød pøṉ yajnähdijaam̱by coo hajxy jim̱ yhäñáꞌawät. Jeꞌedshajxy jaduhṉ jim̱ häñaꞌawaam̱b ―nøm̱ä Jesús miänaaṉ̃.
40 mas o assentar-se à minha direita ou à minha esquerda não cabe a mim conceder. Esses lugares pertencem àqueles para quem foram preparados".
41 Coo Jaha Jesús jiamiøødhajxy jaduhṉ miädooyy, jaꞌa hajxy hänajty jaac nämajcpä, mänitä Santiagohajxy miäjootmaꞌtä møødä Juan.
41 Quando os outros dez ouviram essas coisas, ficaram indignados com Tiago e João.
42 Mänitä Jesús miøjyaax̱y jaꞌa hajxy hänajty jaac nämajcpä. Mänitä Jesús miänaaṉ̃: ―Jaꞌa gobiernähajxy, møødä hänaꞌc‑hajxy yaa møjtuuṉgmøødpä hädaa yaabä naax̱wiin, jaꞌa hänáꞌcätshajxy jaduhṉ yaa hanehm̱b. Mnajuøøby hajxy jaduhṉ, túhm̱äts.
42 Jesus os chamou e disse: "Vocês sabem que aqueles que são considerados governantes das nações as dominam, e as pessoas importantes exercem poder sobre elas.
43 Pero mijts, cab hajxy mbøc‑juǿꞌøwät coo møjtuuṉg hajxy mmøødhádät. Pøṉä jioot tsojp coo wyiingudsähgøꞌøwǿøjät, weenä jioot piädaꞌagy coo jiamiøød piuhbédät.
43 Não será assim entre vocês. Pelo contrário, quem quiser tornar-se importante entre vocês deverá ser servo;
44 — ausente —
44 e quem quiser ser o primeiro deverá ser escravo de todos.
45 Høøc̈hpaady, høøc̈h jaꞌa Diosquex̱ypä, mäbuhbéjpøch jaduhṉ yaa tøø ngädaꞌagy. Høxtä nnähhoꞌtuꞌudáam̱biøc̈hä jäyaꞌayhajxy nägøx̱iä. Cábøch jaduhṉ nmänaꞌañ cooc̈hä jäyaꞌayhajxy xpiuhbédät.
45 Pois nem mesmo o Filho do homem veio para ser servido, mas para servir e dar a sua vida em resgate por muitos".
46 Mänitä Jesúshajxy quiooꞌty maa jaꞌa cajpt hänajty xiøhatiän Jericó. Coo hajxy jim̱ chóhṉgumbä, mayyä jäyaꞌay hajxy piaduꞌubøjcä. Jim̱ä wiinds hänajty tuꞌug yhäñaꞌay tuꞌhaam. Bartimeo hänajty xiøhaty. Timeo jaꞌa tieedy hänajty xiøhaty. Xädøꞌøñyujwaam̱bä Bartimeo hänajty.
46 Então chegaram a Jericó. Quando Jesus e seus discípulos, juntamente com uma grande multidão, estavam saindo da cidade, o filho de Timeu, Bartimeu, que era cego, estava sentado à beira do caminho pedindo esmolas.
47 Coo jaꞌa Bartimeo jaduhṉ miädooyy coo hänajty jeꞌe Jiesúsä, jaꞌa hänajty tsohm̱bä Nazaret, mänitä Bartimeo møc yaax̱y: ―Jesús, David miic̈h jecy mhaphajt mdeedyhajt. Høøc̈h näxúuꞌtsäc.
47 Quando ouviu que era Jesus de Nazaré, começou a gritar: "Jesus, Filho de Davi, tem misericórdia de mim! "
48 Mänitä Bartimeo yhojmujcä nämay coo cu yhamooṉ̃. Pero cab jaduhṉ ñäꞌä hamooṉ̃. Tehṉgajnä maas møc tiägøøyy yaax̱pä: ―Jesús, miic̈hä David jecy mhaphajt mdeedyhajt. Høøc̈h näxúuꞌtsäc.
48 Muitos o repreendiam para que ficasse quieto, mas ele gritava ainda mais: "Filho de Davi, tem misericórdia de mim! "
49 Mänitä Jesús tiänaaxiøjpy. Mänit miänaaṉ̃ coo jaꞌa Bartimeo miøjyaꞌaxǿøjät. Mänitä Bartimeo tuꞌjäyaꞌay ñämaayyä: ―Xooṉdaꞌag, tänaayyøꞌøg. Xim̱ä Jesús xmiøjyaꞌaxy.
49 Jesus parou e disse: "Chamem-no". E chamaram o cego: "Ânimo! Levante-se! Ele o está chamando".
50 Mänitä Bartimeo paquiä tiänaayyøꞌcy. Mänitä yoṉ̃wit yajniñähnajptuutä. Mänitä Jesús päyøꞌøguiä hoy wyiingumedsøꞌøy.
50 Lançando sua capa para o lado, de um salto, pôs-se de pé e dirigiu-se a Jesus.
51 Mänitä Jesús jaꞌa Bartimeo miäyajtøøyy: ―Tii mayhajt jaduhṉ myajtunáaṉäp. Mänitä Bartimeo yhadsooyy: ―Wiindsǿṉ, høøc̈h yaghijxǿꞌcäc.
51 "O que você quer que eu lhe faça? ", perguntou-lhe Jesus. O cego respondeu: "Mestre, eu quero ver! "
52 Mänitä Jesús miänaaṉ̃: ―Jaꞌa hoy, tisän coo quiaꞌa cabä. Cooc̈hä nmädiaꞌagy tøø xmiäbøjcä, paady tøø mhijxøꞌnø. Tuuṉä Jesús jaduhṉ ñäꞌä mänaaṉ̃, mänitiä Bartimeo jiaanc̈h hijxøꞌcy. Mänitä Jesús piaduꞌubøjnä.
52 "Vá", disse Jesus, "a sua fé o curou". Imediatamente ele recuperou a visão e seguia a Jesus pelo caminho.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 10, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.