Lucas 9
Isthmus Mixe NT (MIR_TBL) vs ARA
1 Mänitä Jesús jaꞌa jiamiøød miøjyaax̱y jaꞌa hajxy nämajmetspä. Mänitä cuhdujt hajxy miooyyä coo jaꞌa møjcuꞌubaꞌammøødpä hajxy nägøx̱iä yajnähwáꞌadsät. Møødä mäjaa hajxy mióoyyäbä coo jaꞌa paꞌamjäyaꞌay hajxy yajmøcpǿgät.
1 Tendo Jesus convocado os doze, deu-lhes poder e autoridade sobre todos os demônios, e para efetuarem curas.
2 Mänit hajxy wyiinguejxä coo jaꞌa Diosmädiaꞌagy hajxy yajwáꞌxät, coo jaꞌa paꞌamjäyaꞌay hajxy yajmøcpǿgät. Jaduhṉ hajxy miädiáꞌagät coo jaꞌa Dios jaꞌa miäjaa yajcähxøꞌøgaꞌañ.
2 Também os enviou a pregar o reino de Deus e a curar os enfermos.
3 Mänit hajxy ñämaayyä: ―Cab hajxy tii mmänǿcxät, ni cuhdajt, ni pijty, ni tsajcaagy, ni xädøꞌøñ. Tuꞌxojxc‑hajtiä jaꞌa mwit hajxy mmänǿcxät, caꞌa mietscä.
3 E disse-lhes: Nada leveis para o caminho: nem bordão, nem alforje, nem pão, nem dinheiro; nem deveis ter duas túnicas.
4 Homiädyii tøjcä hajxy mmejtstáꞌagät, jim̱ hajxy mmähmǿꞌøwät høxtä coonä hajxy jim̱ jadähooc mwiimbídät.
4 Na casa em que entrardes, ali permanecei e dali saireis.
5 Y coo hajxy maa xquiaꞌa yajtøjtägøꞌøwáꞌanät, mänit hajxy jim̱ mdsóonät maa jaꞌa cajptän. Mänitä mdecy hajxy mwiinwóbät nebiä hijxtahṉd jaduhṉ miähmǿꞌøwät coo mijts tøø xquiaꞌa yajtøjtägøꞌøy ―nøm̱ä Jesús miänaaṉ̃.
5 E onde quer que não vos receberem, ao sairdes daquela cidade, sacudi o pó dos vossos pés em testemunho contra eles.
6 Mänit hajxy tiuꞌubøjcy. Wiinduhm̱yhagajpt hajxy hänajty wiädity Diosmädiaꞌagy‑yajwaꞌxpä, paꞌamjäyaꞌay‑yajmøcpøjpä.
6 Então, saindo, percorriam todas as aldeias, anunciando o evangelho e efetuando curas por toda parte.
7 Jaꞌa Herodes hänajty jim̱ tuum̱b gobernador. Mänit miädoyhajty nebiatiä Jesús jaꞌa hijxtahṉd hänajty yajcähxøꞌøguiän. Cab hänajty ñajuøꞌøy nebiä wyiinmahñdyhádät. Hix̱, näjeꞌe hajxy hänajty miänaꞌañ cooc tyijy jaꞌa Juan hänajty tøø jiujypiøcy. Hix̱, tøø jaꞌa Juan hänajty yaghoꞌogyii.
7 Ora, o tetrarca Herodes soube de tudo o que se passava e ficou perplexo, porque alguns diziam: João ressuscitou dentre os mortos;
8 Näjeꞌe hajxy hänajty miänaam̱bä cooc tyijy jeꞌe Elías, jaꞌa Diosmädiaꞌagy jecy yajwáꞌxäbä. Näjeꞌe hajxy hänajty jiaac mänaam̱bä cooc tyijy jaꞌa jecyjiäyaꞌay tøø jiujypiøcy, jaꞌa Diosmädiaꞌagy jecy yajwáꞌxäbä.
8 outros: Elias apareceu; e outros: Ressurgiu um dos antigos profetas.
9 Mänitä Herodes miänaaṉ̃: ―Høøc̈hä Juan nyajyoꞌpujxä. Pøṉädaꞌa jaduhṉ wädijp. Madiúꞌujøch jaduhṉ nmädoy yajcähxøꞌøgy. Jiaanc̈h tehm̱ yhixaam̱biä Herodes jaꞌa Jesús hänajty.
9 Herodes, porém, disse: Eu mandei decapitar a João; quem é, pois, este a respeito do qual tenho ouvido tais coisas? E se esforçava por vê-lo.
10 Coo jaꞌa Jesús jiamiøødhajxy wyiimbijtägajch, mänitä Jesús hajxy yajmøødmädiaacy nebiaty hajxy hänajty tøø wiädity. Mänit hajxy miøødnøcxä pactuum, jim̱ mäwiingóṉ maa jaꞌa cajpt hänajty xiøhatiän Betsaida.
10 Ao regressarem, os apóstolos relataram a Jesus tudo o que tinham feito. E, levando-os consigo, retirou-se à parte para uma cidade chamada Betsaida.
11 Coo jaꞌa cuꞌughajxy jaduhṉ miädoyhajty, mänitä Jesús hajxy jim̱ piamejch. Mänit hajxy ñämaayyä coo hajxy jim̱ miähmǿꞌøwät. Mänitä Diosmädiaꞌagy hajxy yajmøødmädiaacä cooc jaꞌa Dios jaꞌa miäjaa yajcähxøꞌøgaꞌañ. Møødä paꞌamjäyaꞌayhajxy may yajmøcpøjcä.
11 Mas as multidões, ao saberem, seguiram-no. Acolhendo-as, falava-lhes a respeito do reino de Deus e socorria os que tinham necessidade de cura.
12 Tsuujǿøñäp hänajty, mänitä Jesús wyiingumedsøøyyä jaꞌa jiamiøødhajxy jaꞌa nämajmetspä. Mänitä Jesús ñämaayyä: ―Nämaꞌaw yøꞌø jäyaꞌayhajxy coo hajxy nøcxy piooꞌxnä, coo hajxy nøcxy quiayhøxtaꞌay wiingtuum maa jaꞌa cajpt miäwiingoṉän. Yaa maa hajxy nhíjtäm, cabä tii yaa.
12 Mas o dia começava a declinar. Então, se aproximaram os doze e lhe disseram: Despede a multidão, para que, indo às aldeias e campos circunvizinhos, se hospedem e achem alimento; pois estamos aqui em lugar deserto.
13 Mänitä Jesús miänaaṉ̃: ―Huuc yajcay mijts. Mänit hajxy yhadsooyy: ―Cab højts tii nmøødä; jagooyyä højts tsajcaagy mägoox̱c nmøødä møødä hacx metscä. Tøgä nǿcxäp højts njuuyyä jaꞌa hajxy quiayaam̱biä, hoy hajxy jia nämayyä.
13 Ele, porém, lhes disse: Dai-lhes vós mesmos de comer. Responderam eles: Não temos mais que cinco pães e dois peixes, salvo se nós mesmos formos comprar comida para todo este povo.
14 Nämägoox̱mil jaꞌa yaꞌadiøjc‑hajxy hänajty nägøx̱iä. Mänitä Jesús ñämaayy jaꞌa jiamiøødhajxy: ―Nämaꞌaw hajxy ween hajxy yhäñaaguiädaꞌagy naax̱wiin näjuxychäguiꞌxmajcjaty.
14 Porque estavam ali cerca de cinco mil homens. Então, disse aos seus discípulos: Fazei-os sentar-se em grupos de cinquenta.
15 Mänit hajxy ñämaayy coo hajxy jaduhṉ yhäñaaguiädáꞌagät. Mänit hajxy yhäñaaguiädaacy nägøx̱iä.
15 Eles atenderam, acomodando a todos.
16 Mänitä Jesús jaꞌa mägoox̱pä tsajcaagy quiooṉdsooyy møødä metspä hacx. Mänit chajheeꞌpy. Mänitä Dios piaꞌyaax̱y, miänaaṉ̃: ―Dioscujúꞌuyäp coo højts hädaa tøø xmioꞌoy. Mänit jaduhṉ yhaguidøøyy. Mänitä jiamiøød miooyy coo hajxy jaduhṉ yajwáꞌxät maa jaꞌa cuꞌugän.
16 E, tomando os cinco pães e os dois peixes, erguendo os olhos para o céu, os abençoou, partiu e deu aos discípulos para que os distribuíssem entre o povo.
17 Mänit hajxy nägøx̱iä quiaayy cuꞌuxiä. Majmejtscach jaꞌa caadiuc quiunajxy.
17 Todos comeram e se fartaram; e dos pedaços que ainda sobejaram foram recolhidos doze cestos.
18 Wiingxøø hänajty jeꞌebä, jim̱ä Jesús jaꞌa Tieedy hänajty piaꞌyaꞌaxy hanidiuhm̱duum. Jim̱ä jiamiøødhajxy hänajty miøødä. Mänitä Jesús yajtøøyy: ―Nébyhøch jaꞌa cuꞌughajxy xñänøm̱y pǿṉhøch høøc̈h.
18 Estando ele orando à parte, achavam-se presentes os discípulos, a quem perguntou: Quem dizem as multidões que sou eu?
19 Mänit hajxy yhadsooyy: ―Näjeꞌe hajxy miänaꞌañ cooc tyijy miic̈h mJuangä jaꞌa hijty mäyajnäbejpä. Näjeꞌe hajxy miänaam̱bä cooc tyijy miic̈h mhElíasä. Näjeꞌe hajxy jiaac mänaam̱bä cooc tyijy jaꞌa jecyjiäyaꞌay tøø jiujypiøcy, jaꞌa Diosmädiaꞌagy jecy yajwáꞌxäbä, y cooc tyijy miic̈h mjeꞌejä.
19 Responderam eles: João Batista, mas outros, Elias; e ainda outros dizem que ressurgiu um dos antigos profetas.
20 Mänitä Jesús yajtǿøgumbä: ―Míjtsäts, nej mijts mmänaam̱bä pøṉ xtyijy høøc̈h. Mänitä Pedro yhadsooyy: ―Diosquex̱y miic̈h.
20 Mas vós, perguntou ele, quem dizeis que eu sou? Então, falou Pedro e disse: És o Cristo de Deus.
21 Mänitä Jesús møc miänaaṉ̃ coo hajxy quiaꞌa nägápxät pøṉ hänajty jeꞌe.
21 Ele, porém, advertindo-os, mandou que a ninguém declarassem tal coisa,
22 Mänitä Jesús miänáaṉgumbä: ―Høøc̈h jaꞌa Diosquex̱ypä, hoyhóyhøch njaanc̈h tehm̱ chaac̈hpøgaꞌañ. Cábøch jaꞌa tsajtøjwiindsøṉhajxy xñäꞌägädä wiingudsähgøꞌøwaꞌañ, ni jaꞌa teedywiindsøṉhajxy, ni jaꞌa jäyaꞌayhajxy jim̱ cuhdujtmøødpä tsajtøgooty. Xyaghoꞌogáam̱bøch hajxy, pero cudägøøgxǿøjøch njujypiøgaꞌañ.
22 dizendo: É necessário que o Filho do Homem sofra muitas coisas, seja rejeitado pelos anciãos, pelos principais sacerdotes e pelos escribas; seja morto e, no terceiro dia, ressuscite.
23 Mänit jiaac mänáaṉgumbä: ―Pønjátyhøch nmädiaꞌagy xpiaduꞌubøgáaṉäp, ween yhamdsoo cuhdujt hajxy ñajtshixøꞌøy, ween hajxy chaac̈hpøjpä jabom̱‑jabom̱ nébiøch ndsaac̈hpøgaꞌañän. Jadúhṉhøch nmädiaꞌagy hajxy hoy xpianǿcxät.
23 Dizia a todos: Se alguém quer vir após mim, a si mesmo se negue, dia a dia tome a sua cruz e siga-me.
24 Pøṉ jiugyhajt ja wiꞌi yaghoyøꞌøwaam̱b, näꞌägä cuhdägoyyaam̱b jeꞌe. Pero pøṉ jiugyhajt jaduhṉ yajtägoyyaam̱b jaꞌa høøc̈hcøxpä, näꞌägä hodiuum jeꞌe miähmøꞌøwaꞌañ.
24 Pois quem quiser salvar a sua vida perdê-la-á; quem perder a vida por minha causa, esse a salvará.
25 Coo hajxy hodiuum mgaꞌa mmähmǿꞌøwät, cab hajxy jaduhṉ mniyaghoyøꞌøwǿøjät, hoy hajxy mja mäyøøjä hädaa yaabä naax̱wiin.
25 Que aproveita ao homem ganhar o mundo inteiro, se vier a perder-se ou a causar dano a si mesmo?
26 Pǿṉhøch xmiädsähdiuum̱b mǿødhøch nmädiaꞌagyquiøxpä, mänítøch jaduhṉ nmädsähdiunaam̱bä cooc̈h hänajty ngädaactägatsaꞌañ. Hajajaam̱b hänajty yaa neby jim̱ yhajajjiän tsajpootyp maac̈h nDeedy yhitiän, maa jaꞌa mioonsähajxy yhitiän.
26 Porque qualquer que de mim e das minhas palavras se envergonhar, dele se envergonhará o Filho do Homem, quando vier na sua glória e na do Pai e dos santos anjos.
27 Tøyhájthøch jaduhṉ nmänaꞌañ, jaꞌa hajxy yaa tänaabiä, näjeꞌe hajxy jaduhṉ quiaꞌa tsoj hoꞌogaꞌañ høxtä coonä jaꞌa Dios jaꞌa miäjaa hänajty yajcähxøꞌøgaꞌañ.
27 Verdadeiramente, vos digo: alguns há dos que aqui se encontram que, de maneira nenhuma, passarão pela morte até que vejam o reino de Deus.
28 Cuductujxøø jaꞌa Jesús jaꞌa Pedro miøødwiimbejty tuṉguhduum Diospaꞌyaax̱pä, møødä Juan møødä Jacobo.
28 Cerca de oito dias depois de proferidas estas palavras, tomando consigo a Pedro, João e Tiago, subiu ao monte com o propósito de orar.
29 Jim̱ä Jesús jaꞌa Tieedy hänajty piaꞌyaꞌaxy, mänitä wyiin jiøjp høxtä haam̱b høxtä tsämaam̱b quiähxøꞌcy. Jaanc̈h tehm̱ pioob jaꞌa wyit jaduhṉ jiajnä.
29 E aconteceu que, enquanto ele orava, a aparência do seu rosto se transfigurou e suas vestes resplandeceram de brancura.
30 Mänitä Moiséshajxy ñäguehx̱tøøꞌxy maa jiajy maa chämam̱iän møødä Elías. Mänitä Jesús hajxy miøødtägøøyy mädiaacpä. Jeꞌe hajxy hänajty miädiaacypy coo jaꞌa Jesús hänajty jim̱ nøcxy yhoꞌogaꞌañ Jerusalén.
30 Eis que dois varões falavam com ele: Moisés e Elias,
31 — ausente —
31 os quais apareceram em glória e falavam da sua partida, que ele estava para cumprir em Jerusalém.
32 Hoyyä Pedrohajxy hänajty jia wiꞌi miaꞌawaꞌañ, cab hajxy ñäꞌägädä maahoꞌcy. Mänit hajxy yhijxy coo jaꞌa Jesúshajxy hänajty jiajy chämam̱y møødä Moisés møødä Elías.
32 Pedro e seus companheiros achavam-se premidos de sono; mas, conservando-se acordados, viram a sua glória e os dois varões que com ele estavam.
33 Coo jaꞌa Moiséshajxy hänajty wyiimbidaaṉnä, coo jaꞌa Jesús hajxy hänajty piuhwaꞌadsaaṉnä, mänitä Pedro jaꞌa Jesús ñämaayy: ―Wiindsǿṉ, hoyøøyy jaduhṉ coo hajxy yaa tøø nbéjtäm. Ween højts tøjquem̱y tägøøg cu nhädiuuṉ̃, tuꞌug miic̈h mjeꞌe, tuꞌug Moisés jieꞌe, tuꞌug Elías jieꞌe. Näꞌä nagoobä jaꞌa Pedro jaduhṉ miänaaṉ̃.
33 Ao se retirarem estes de Jesus, disse-lhe Pedro: Mestre, bom é estarmos aqui; então, façamos três tendas: uma será tua, outra, de Moisés, e outra, de Elias, não sabendo, porém, o que dizia.
34 Mänitä nämaꞌa tehm̱ miapxy quiädaacy maa hajxy hänajtiän. Nädägooyy hajxy jaduhṉ. Mänitä Pedrohajxy chähgøøbiøjcy.
34 Enquanto assim falava, veio uma nuvem e os envolveu; e encheram-se de medo ao entrarem na nuvem.
35 Mänit hajxy miädooyy jaꞌa Dios quiapxy nämaꞌajooty: ―Høøc̈h nHuung hädaa. Høøc̈h tøø nwiinguex̱y. Mhamädoow̱híjtäp jaꞌa miädiaꞌagy hajxy.
35 E dela veio uma voz, dizendo: Este é o meu Filho, o meu eleito; a ele ouvi.
36 Mänitä Jesús hajxy yhijxy coo hänajty nidiuhm̱ tiänaañä. Hamoṉ̃ hajxy jaduhṉ miähmøøñä. Cab hajxy pøṉ yajmøødmädiaacy nebiaty hajxy hänajty tøø yhix̱y.
36 Depois daquela voz, achou-se Jesus sozinho. Eles calaram-se e, naqueles dias, a ninguém contaram coisa alguma do que tinham visto.
37 Cujaboom hajxy jim̱ wyiimbijnä tuṉguhduum. Mänitä Jesús jäyaꞌay may jiøjcubaadøøyyä.
37 No dia seguinte, ao descerem eles do monte, veio ao encontro de Jesus grande multidão.
38 Mänit tuꞌjäyaꞌay møc quiapxy maa jaꞌa cuꞌugän: ―Wiindsǿṉ, túꞌuquiøch nhuung. Náx̱yhøch nhuung møjcuꞌu xjiaanc̈h tehm̱ ñämejtsä. Møc jaduhṉ yaꞌaxy, møc chäyuy. Høxtä hahooꞌp jaduhṉ. Hanax̱iä jaduhṉ chaac̈htiuñii, y cab jaduhṉ ñäꞌägädä nähwaꞌac̈h. Wiindsǿṉ, tuṉä mayhajt, yajnähwáatsägøch nhuung.
38 E eis que, dentre a multidão, surgiu um homem, dizendo em alta voz: Mestre, suplico-te que vejas meu filho, porque é o único;
39 — ausente —
39 um espírito se apodera dele, e, de repente, o menino grita, e o espírito o atira por terra, convulsiona-o até espumar; e dificilmente o deixa, depois de o ter quebrantado.
40 Tøøc̈h jaꞌa mjamiøød nja wiꞌi miänuuꞌxtaꞌagy cooc̈h nhuung hajxy xyajnähwáatsät, pero cab hajxy jaduhṉ ñäꞌä jajty.
40 Roguei aos teus discípulos que o expelissem, mas eles não puderam.
41 Mänitä Jesús jaꞌa jiamiøød ñämaayy: ―Nej, cájtäm mijts mänaa mmäbøgaꞌañä. Pämädúhṉ̃tiøch mijts jaduhṉ njaac mämeeꞌxtugaꞌañ. Mänitä cuhuung ñämaayy: ―Woomiṉxä mhuung.
41 Respondeu Jesus: Ó geração incrédula e perversa! Até quando estarei convosco e vos sofrerei? Traze o teu filho.
42 Cahnä craa hänajty miechñä maa jaꞌa Jesúsän, mänit yajcädaaw̱ä jaꞌa møjcúꞌujäm. Mänit yajtsäyuuyyä. Mänitä Jesús jaꞌa møjcuꞌu yhøxquejxy. Mänitä craa ñähwaach. Mänitä tieedy yajcøꞌødägøøyyä.
42 Quando se ia aproximando, o demônio o atirou no chão e o convulsionou; mas Jesus repreendeu o espírito imundo, curou o menino e o entregou a seu pai.
43 Mänitä cuꞌughajxy nägøx̱iä yagjuøøyy coo jaꞌa Dios miøjjä jiaanc̈hä, nebiä Jesús jaꞌa hijxtahṉd hänajty yajcähxøꞌøguiän. Mänitä Jesús ñämaayy jaꞌa jiamiøødhajxy:
43 E todos ficaram maravilhados ante a majestade de Deus. Como todos se maravilhassem de quanto Jesus fazia, disse aos seus discípulos:
44 ―Hoy hajxy wiinjuøꞌøw; caꞌa hajxy mjahdiägoy; høøc̈h jaꞌa Diosquex̱ypä, nmädsíphøch hajxy jim̱ xyajcøꞌødägøꞌøwaam̱b maa jaꞌa cuꞌughajxiän nägøx̱iä.
44 Fixai nos vossos ouvidos as seguintes palavras: o Filho do Homem está para ser entregue nas mãos dos homens.
45 Pero cabä jiamiøødhajxy ñäꞌägädä wiinjuøøyy neby hajxy hänajty tøø miøødmädiaꞌagyiijän. Hix̱, Jesús jaduhṉ caꞌa yajwiinjuøøyy. Cab hajxy jaduhṉ yajtøøyy. Tsähgøøby hajxy hänajty.
45 Eles, porém, não entendiam isto, e foi-lhes encoberto para que o não compreendessem; e temiam interrogá-lo a este respeito.
46 Mänit hajxy tiägøøyy yajtsiptaacpä pøṉ cuhdujt maas møj moꞌowáaṉäp.
46 Levantou-se entre eles uma discussão sobre qual deles seria o maior.
47 Ñajuøøbiä Jesús hänajty nebiaty hajxy hänajty tiajy miay. Mänitä pigänaꞌc hoy tuꞌug wioy, piädaacy miøjc‑haamby.
47 Mas Jesus, sabendo o que se lhes passava no coração, tomou uma criança, colocou-a junto a si
48 Mänit miänaaṉ̃: ―Pøṉ hädaa pigänaꞌc jaduhṉ tsógäp jaꞌa høøc̈hcøxpä, jaduhṉ mäwíinäts høøc̈h xchojpä. Y pǿṉhøch jaduhṉ xchojp, jeꞌec̈h nDeedy jaduhṉ xjiahmiéjtsäp jaꞌac̈h jaduhṉ tøø xquiéx̱iäbä. Pøṉ jaꞌa møjcuhdujt caꞌa tsogaam̱b maa mijtsän, jeꞌeds jaꞌa møjcuhdujt jaduhṉ näꞌägädä moꞌowáaṉäp.
48 e lhes disse: Quem receber esta criança em meu nome a mim me recebe; e quem receber a mim recebe aquele que me enviou; porque aquele que entre vós for o menor de todos, esse é que é grande.
49 Mänitä Juan miänaaṉ̃: ―Wiindsǿṉ, tøø højts tuꞌjäyaꞌay nhix̱y. Miic̈hcøxpä jaꞌa møjcuꞌu hijty yhøxquex̱y. Mänit højts jaduhṉ nnämaayy coo quiaꞌa høxquéjxnät, jeꞌeguiøxpä coo højts xquiaꞌa møødwädíjtäm.
49 Falou João e disse: Mestre, vimos certo homem que, em teu nome, expelia demônios e lho proibimos, porque não segue conosco.
50 Mänitä Jesús miänaaṉ̃: ―Cab hajxy jaduhṉ cu mnämaayy. Pøṉ højts jaduhṉ xquiaꞌa mädsiphájtäm, jeꞌe højts jaduhṉ xmiäguꞌughájtäm.
50 Mas Jesus lhe disse: Não proibais; pois quem não é contra vós outros é por vós.
51 Tøø hänajty miäwiingooṉnä coo jaꞌa Jesús hänajty ñøcxaaṉnä tsajpootyp, mänitä jioot yajmøødmädiaacy coo jim̱ ñǿcxnät Jerusalén.
51 E aconteceu que, ao se completarem os dias em que devia ele ser assunto ao céu, manifestou, no semblante, a intrépida resolução de ir para Jerusalém
52 Mänitä jiamiøød mejtstägøøg quiejxøꞌcy. Mänitä mejtstaact hajxy hoy jia høxtaꞌay maa jaꞌa cajpthuung tuꞌugän jim̱ Samarianaaxooty.
52 e enviou mensageiros que o antecedessem. Indo eles, entraram numa aldeia de samaritanos para lhe preparar pousada.
53 Pero cab hajxy jaduhṉ ñäꞌä tøjmooyyä, jeꞌeguiøxpä coo hajxy hänajty jim̱ jiaac nøcxaꞌañ Jerusalén. Hix̱, cabä Samariabä‑jäyaꞌayhajxy hänajty miøødnijiootpaadyii jaꞌa jäyaꞌayhajxy hänajty tsänaabiä Jerusalén.
53 Mas não o receberam, porque o aspecto dele era de quem, decisivamente, ia para Jerusalém.
54 Coo jaꞌa Jacobo jaduhṉ miädooyy møødä Juan, mänitä Jesús hajxy ñämaayy: ―Wiindsǿṉ, tähooc jaꞌa Elías jøøn jim̱ miøjyaax̱y tsajpootyp nebiä haxøøgjäyaꞌayhajxy jaduhṉ tióyät. Nej, mmänáꞌanäp miic̈h jaduhṉ coo højts jøøn jim̱ nmøjyáax̱pät tsajpootyp neby hajxy jaduhṉ tióobiät jaꞌa højts jaduhṉ xquiaꞌa tøjmoꞌowaam̱bä.
54 Vendo isto, os discípulos Tiago e João perguntaram: Senhor, queres que mandemos descer fogo do céu para os consumir?
55 Mänitä Jesús wyiinheeꞌppejty; mänit yhojy: ―Mijts, cab hajxy mnajuøꞌøy coo haxøøgwiinmahñdy hajxy mmøødä.
55 Jesus, porém, voltando-se os repreendeu [e disse: Vós não sabeis de que espírito sois].
56 Páadyhøch yaa tøø ngädaꞌagy hädaa yaabä naax̱wiin nébiøch jaꞌa jäyaꞌayhajxy jaduhṉ nyajnähwaꞌads nyajcuhwáꞌadsät. Cábøch hajxy jaduhṉ nyajcuhdägoyyaꞌañ. Mänit hajxy jim̱ tiuꞌubøjnä, ñøcxy hajxy wiingcajpt.
56 [Pois o Filho do Homem não veio para destruir as almas dos homens, mas para salvá-las.] E seguiram para outra aldeia.
57 Jim̱ hajxy hänajty tiuꞌuyoꞌoyñä, mänitä jäyaꞌay hajxy tuꞌug piaaty jim̱ tuꞌhaam. Mänitä Jesús ñämaayyä: ―Wiindsǿṉ, nja wiꞌi pianøcxáam̱biøch miic̈h majaty miic̈h mnøcxaꞌañän.
57 Indo eles caminho fora, alguém lhe disse: Seguir-te-ei para onde quer que fores.
58 Mänitä Jesús miänaaṉ̃: ―Jaꞌa xøøgaa, jim̱ä jiut jeꞌe; jaꞌa muuxy, jim̱ä pieꞌeñ jeꞌe; pero høøc̈h jaꞌa Diosquex̱ypä, cábøch ndøjc jaduhṉ maac̈h nbooꞌx nhäñáꞌawät.
58 Mas Jesus lhe respondeu: As raposas têm seus covis, e as aves do céu, ninhos; mas o Filho do Homem não tem onde reclinar a cabeça.
59 Mänitä Jesús wiinghänaꞌc ñämáaguiumbä: ―Høøc̈h paduꞌubǿjcäc. Mänitä Jesús ñämaayyä: ―Mänítøch miic̈h nbaduꞌubǿgät cooc̈h ndeedy hänajty tøø yhoꞌnä, cooc̈h hänajty tøø nyajnaax̱tägøøñä.
59 A outro disse Jesus: Segue-me! Ele, porém, respondeu: Permite-me ir primeiro sepultar meu pai.
60 Mänitä Jesús miänaaṉ̃: ―Jaꞌa jäyaꞌayhajxy caꞌa mäbøjpä, jeꞌe miic̈h jaꞌa mdeedy hajxy xyajnaax̱tägøꞌøwáaṉäp. Pero miic̈h, nøcx jaꞌa Diosmädiaꞌagy yajwaꞌx coo jaꞌa Dios jaꞌa miäjaa yajcähxøꞌøgaꞌañ.
60 Mas Jesus insistiu: Deixa aos mortos o sepultar os seus próprios mortos. Tu, porém, vai e prega o reino de Deus.
61 Mänitä Jesús ñämaayyä wiingjäyáꞌayägumbä: ―Wiindsǿṉ, nja wiꞌi pianøcxáam̱biøch miic̈h, pero nǿcxyhøch jaꞌa njujy nmäguꞌug nhuuc hawaaṉä jayøjp cooc̈h miic̈h jaduhṉ nbaduꞌubøgaaṉnä.
61 Outro lhe disse: Seguir-te-ei, Senhor; mas deixa-me primeiro despedir-me dos de casa.
62 Mänitä Jesús yhadsooyy: ―Pǿṉhøch jaduhṉ xjia wiꞌi piawäditaam̱b, cooc̈h nmädiaꞌagy hamuumduꞌjoot xquiaꞌa mäbǿjcät, cábøch jaduhṉ hoy xpianǿcxät.
62 Mas Jesus lhe replicou: Ninguém que, tendo posto a mão no arado, olha para trás é apto para o reino de Deus.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.