João 18
Isthmus Mixe NT (MIR_TBL) vs NAA
1 Coo Jesús miädiaacpädøøyy, mänitä Jesúshajxy chohṉ̃ cajptooty møødä jiamiøødhajxy. Mänitä woc hajxy yajnajxy, jaꞌa hänajty xøhajpä Cedrón. Mänit hajxy tiägøøyy olivocamjooty.
1 Depois de dizer isso, Jesus saiu juntamente com os seus discípulos para o outro lado do ribeiro de Cedrom, onde havia um jardim; e aí entrou com eles.
2 Jaꞌa Judas, yhix̱y hänajty jeꞌe jiiby olivocamjooty. Mayhooc jaꞌa Jesúshajxy hänajty jiiby tøø yhamugøꞌøy. Jaꞌa Judas jaꞌa Jesús hänajty yegaam̱b. Jaꞌa Jesús jaꞌa miädsiphajxy hänajty yajcøꞌødägøꞌøwáaṉäp.
2 Judas, o traidor, também conhecia aquele lugar, porque Jesus muitas vezes havia se reunido ali com os seus discípulos.
3 Mänitä Judas jaꞌa soldadohajxy hoy wioy. Møødä policíahajxy hoy wioy maa jaꞌa teedywiindsøṉhajxiän, maa jaꞌa fariseoshajxiän. Mänitä Jesús jiiby ñägädaacä olivocamjooty, jaꞌa Judashajxy møødä soldado møødä policía. Tøø hänajty quioodsøøñä. Møødä jiøøn møødä quiuhm̱d hajxy quiädaacy.
3 Tendo, pois, Judas recebido a escolta e alguns guardas da parte dos principais sacerdotes e fariseus, chegou a esse lugar com lanternas, tochas e armas.
4 Jaꞌa Jesús, ñajuøøby hänajty jeꞌe nebiaty hänajty jeꞌe tiunaꞌañii. Mänitä Jesús hoy jiøjcuyoꞌoyøꞌøy jaꞌa Judashajxy. Mänit miäyajtøøyy: ―Pøṉ hajxy mhøxtaaby.
4 Então Jesus, sabendo de tudo o que ia acontecer com ele, adiantou-se e perguntou-lhes:
5 Mänit hajxy yhadsooyy: ―Jesús Nazaretpä højts nhøxtaaby. Mänitä Jesús miänaaṉ̃: ―Høøc̈h jaduhṉ xøhajp.
5 Eles responderam: — A Jesus, o Nazareno. Então Jesus lhes disse: Ora, Judas, o traidor, também estava com eles.
6 Coo jaꞌa soldadohajxy jaduhṉ miädooyy, mänit hajxy jaduhyyä yhøxtägøꞌøwaꞌcy. Jaduhyyä hajxy cøjx quiäday.
6 Quando Jesus lhes disse: “Sou eu”, recuaram e caíram por terra.
7 Mänit Jesús miäyajtǿøgumbä: ―Pøṉ hajxy mhøxtaaby. Mänitä Judashajxy yhadsóogumbä: ―Jaꞌa Jesús Nazaretpä højts nhøxtaaby.
7 Jesus, de novo, lhes perguntou: Responderam: — A Jesus, o Nazareno.
8 Mänit Jesús miänaaṉ̃: ―Tøøds mijts nja hawáaṉäm. Hǿøc̈hämäts jeꞌe. Pø hǿøc̈htiäm mijts xyhøxtaaby, wéenhøc̈hä njamiøødhajxy wyiimbity.
8 Então Jesus disse:
9 Paadiä Jesús jaduhṉ miänaaṉ̃ neby jaduhṉ tiøjiádät nebiä Tieedy hänajty tøø ñämaꞌayän: “Pǿṉhøch miic̈h tøø xyajcøꞌøwaaṉøꞌøy, cábøch pøṉ xpiøgaaṉä. Cab hajxy nej jiadaꞌañ.”
9 Ele disse isso para se cumprir a palavra que tinha dito anteriormente: “Não perdi nenhum dos que me deste.”
10 Mänitä Simón Pedro jaꞌa espada jiädujpädsøøm̱y. Mänitä teedywiindsǿṉ jaꞌa mioonsä tiaatsc ñäꞌä pújxäxä, jaꞌa hahoodiaatsc. Malco hänajty xiøhaty.
10 Então Simão Pedro puxou da espada que trazia e feriu o servo do sumo sacerdote, cortando-lhe a orelha direita. E o nome do servo era Malco.
11 Mänitä Jesús jaꞌa Pedro yhojy: ―Cuyuugøꞌøw yøꞌø mhespada. Tsipcǿxpøch nhoꞌogaꞌañ nébiøc̈hä nDeedy tøø xñämaꞌayän.
11 Mas Jesus disse a Pedro:
12 Mänitä Jesús miajtsä quiøꞌøxojtsä. Jaꞌa soldadohajxy jaduhṉ jatcøøyy møødä wyiindsøṉhajxy møødä policíahajxy, jaꞌa judíoshajxy hänajty tøø quiéx̱iäbä.
12 Assim, a escolta, o comandante e os guardas dos judeus prenderam Jesus e o amarraram.
13 Mänitä Jesús yajnøcxä maa jaꞌa Anás jaꞌa tiøjcän. Jaꞌa Anás jaꞌa Caifás hänajty miøꞌødhajpy. Teedywiindsǿṉ jaꞌa Caifás hänajty tiuum̱by.
13 Então o levaram primeiramente a Anás, sogro de Caifás, sumo sacerdote naquele ano.
14 Jaꞌa Caifás, jeꞌe jaꞌa judíoshajxy hänajty tøø ñämaꞌay cooc yhahixøꞌøy jaduhṉ coo tuꞌjäyaꞌay jaꞌa cuꞌug ñähhoꞌtúꞌudät.
14 Ora, Caifás era quem havia declarado aos judeus ser conveniente morrer um homem pelo povo.
15 Høx̱haam jaꞌa Simón Pedro jaꞌa Jesús hajxy hänajty pianøcxy nämetscä. Jaꞌa Jesús jaꞌa jiamiøødhajxy nämetscä. Jaꞌa Simón Pedro miäguꞌughajpä, yhix̱y jaꞌa teedywiindsǿṉ hänajty jeꞌe. Mänit Jesús piadägøøyyä jaꞌa Simón Pedro miäguꞌughajpä maa jaꞌa teedywiindsǿṉ tiøghawaꞌadsän.
15 Simão Pedro e outro discípulo seguiam Jesus. Esse discípulo era conhecido do sumo sacerdote e, por isso, conseguiu entrar no pátio da casa deste com Jesus.
16 Jaꞌa Pedro, jim̱ jeꞌe miähmøøyy tøghawaꞌadshaguum. Mänitä Pedro miäguꞌughajpä piädsøøm̱y. Mänitä toꞌoxymoonsä miägapxy jaꞌa tøjcueendähajpä. Mänitä Pedro quiuwowǿøyyäbä tøghawaꞌads jaꞌa yhamdsoo mäguꞌughajpä.
16 Pedro, porém, ficou de fora, junto à porta. O outro discípulo, que era conhecido do sumo sacerdote, saiu, falou com a encarregada da porta e levou Pedro para dentro.
17 Mänitä toꞌoxymoonsä jaꞌa Pedro miäyajtøøyy: ―Miic̈h yøꞌøyaꞌay mmøødwädijpy, túhṉämäts. Mänitä Pedro yhadsooyy: ―Caꞌa yhøøc̈hä.
17 Então a empregada, encarregada da porta, perguntou a Pedro: — Você também não é um dos discípulos desse homem? Ele respondeu: — Não, não sou.
18 Jim̱ä policíahajxy hänajty jiøømbaꞌaxam̱y møødä moonsähajxy. Tøøchc hänajty. Paady hajxy hänajty tøø jiøønyajmøjjøꞌøy. Jim̱ä Pedro hänajty jiøømbaꞌaxaam̱bä.
18 Os servos e os guardas estavam ali, tendo acendido uma fogueira por causa do frio, e se aqueciam. Pedro estava no meio deles, aquecendo-se também.
19 Mänitä Jesús miäyajtøøw̱a jaꞌa jiamiøødcøxpä møødä miädiaꞌagyquiøxpä. Jaꞌa teedywiindsǿṉ jaduhṉ yajtøøw̱.
19 Então o sumo sacerdote interrogou Jesus a respeito dos seus discípulos e da sua doutrina.
20 Mänitä Jesús yhadsooyy: ―Jím̱høch hijty tøø nmädiaꞌagy majiäyaꞌayhagujc. Jím̱høch hijty nmäyajnähixøꞌøy Diostøgooty møød tsajtøgooty maa jaꞌa judíoshajxy nax̱y yhamugøꞌøyän. Cábøch jim̱ mänaa pactuum tøø nmädiaꞌagy.
20 Jesus lhe respondeu:
21 Tiic̈h miic̈h coo xmiäyajtøy. Yøꞌøyaꞌayhajxy mmäyajtǿwäp yøꞌø nmädiáꞌagyhøch hajxy tøø xmiädóow̱äbä. Yøꞌøhajxy jeꞌe najuøøby nebiátyhøch jim̱ tøø nmädiaꞌaguiän.
21 Por que o senhor está perguntando para mim? Pergunte aos que ouviram o que lhes falei. Eles sabem muito bem o que eu disse.
22 Tuuṉä Jesús jaduhṉ ñäꞌä hadsooyy, mänit yhalaꞌabøꞌcä. Policía jaduhṉ tuꞌug jatcøøyy. Mänitä policía Jesús ñämaayy: ―Cab jaduhṉ yhoyyä coo jaꞌa teedywiindsǿṉ jaduhṉ mhadsówät.
22 Quando Jesus disse isto, um dos guardas que estavam ali deu-lhe uma bofetada, dizendo: — É assim que você fala com o sumo sacerdote?
23 Mänitä Jesús miänaaṉ̃: ―Pø tøøc̈h ngapxtägoy, yec jaꞌa tøyhajt yaa. Pø caj, cab jaduhṉ yhoyyä cooc̈h miic̈h näꞌä nägoobä xñäꞌä halaꞌabǿꞌøgät.
23 Jesus lhe respondeu:
24 Mänitä Anás jaꞌa Jesús quiejxy cøꞌøxoch maa jaꞌa Caifás jaꞌa wyiinduumän. Caifás hänajty teedywiindsǿṉ tuum̱b.
24 Então Anás o enviou, amarrado, à presença de Caifás, o sumo sacerdote.
25 Jaꞌa Simón Pedro, jim̱ hänajty jiøømbaꞌaxam̱y. Mänit miäyajtøøw̱a: ―Miic̈h yøꞌøyaꞌay mmøødwädijpy, túhṉämäts. Mänitä Pedro ñiguiugapxä: ―Caꞌa yhøøc̈hä.
25 Simão Pedro estava em pé, aquecendo-se. Então lhe perguntaram: — Você também não é um dos discípulos dele? Ele negou e disse: — Não, não sou.
26 Mänitä Pedro miäyajtǿøw̱ägumbä: ―Tøøc̈h miic̈h jiiby nhix̱y olivocamjooty møød yøꞌøyaꞌay, túhṉämäts. Jaꞌa teedywiindsǿṉ jaꞌa mioonsä jaduhṉ mäyajtøøw̱, jaayaꞌayä jiujy miäguꞌug jaꞌa tiaatsc hänajty tøø ñäꞌä pújxäxä jaꞌa Pedro.
26 Um dos servos do sumo sacerdote, parente daquele a quem Pedro tinha decepado a orelha, perguntou: — Não é verdade que eu vi você no jardim com ele?
27 Mänitä Pedro ñiguiugápxägumbä. Tuuṉä jaduhṉ ñäꞌä mänaaṉ̃, mänitä tseey yaax̱y.
27 De novo, Pedro negou. E no mesmo instante o galo cantou.
28 Mänitä Jesús yajnøcxä maa jaꞌa gobernador tiøjcän. Pilato hänajty tuum̱b gobernador. Jobøꞌøwaam̱b hänajty. Coo hajxy jim̱ quiooꞌty, cabä teedywiindsøṉhajxy ñäꞌä tøjtägøøyy. Cabä Israelpä quiuhdujthajxy hänajty jaduhṉ myiṉ̃ coo hajxy jiiby tiøjtägǿꞌøwät maa jaꞌa tiøjc‑hajxiän, jaꞌa hajxy caꞌa Israelpähajpä, jaꞌa pascuaxøøjooty. Coo hajxy jiiby tiøjtägǿꞌøwät, cädiéeyäp hajxy jaduhṉ. Coo hajxy jaduhṉ quiädiéeyät, cab hajxy miägáyät jaꞌa pascuaxøøjooty. Paady hajxy jiiby quiaꞌa tägøøyy Pilato tiøgooty.
28 Depois, levaram Jesus da casa de Caifás para o Pretório. Era cedo de manhã. Eles não entraram no Pretório para não se contaminar, pois somente assim poderiam comer a Páscoa.
29 Coo Pilato miädooyy coo hajxy hänajty tøø quioody, mänit hajxy ñädøjpädsøøm̱a. Mänitä Pilato miänaaṉ̃: ―Tii mijts yøꞌøyaꞌay myajcuxøꞌøwøꞌøwaam̱by.
29 Então Pilatos saiu para falar com eles e perguntou: — Que acusação vocês trazem contra este homem?
30 Mänit hajxy yhadsooyy: ―Coo hädaa jäyaꞌay häxøpy tøø quiaꞌa cädieey, cab højts miic̈h häxøpy tøø nyajnägoody.
30 Eles responderam: — Se este não fosse malfeitor, não o teríamos entregue ao senhor.
31 Mänitä Pilato miänáaṉgumbä: ―Yajwiimbit yøꞌøyaꞌay hajxy. Nøcx mijts mädiaꞌagymiädow̱ nej mijts jaꞌa mguhdujt myiṉ̃än pø tøø quiädieey. Mänitä judíoshajxy yhadsooyy: ―Ja mänáꞌanäp højts jaduhṉ coo yaghoꞌogøød; pero højts, cab højts jaꞌa cuhdujt jaduhṉ nmøødä coo højts jäyaꞌay nyaghóꞌogät.
31 Então Pilatos disse: — Levem-no daqui e julguem-no segundo a lei de vocês. Ao que os judeus responderam: — Não nos é lícito matar ninguém.
32 Paady hajxy jaduhṉ yhadsooyy, ween jaꞌa Pilato jaduhṉ ñägapxy pø tøø Jesús tøyhajt jiaanc̈h cädieey. Tøjiajt jaduhṉ nebiä Jesús hänajty tøø miänaꞌañän coo hänajty yegaꞌañii maa jaꞌa caꞌa Israelpähajxiän, coo hänajty yaghoꞌogaꞌañii cruzcøxp.
32 Isso aconteceu para que se cumprisse a palavra de Jesus, significando com que tipo de morte estava para morrer.
33 Mänitä Pilato tiøjtägøøyy. Mänitä Jesús quiuyaaxøøyyä tøgooty. Mänit miäyajtøøw̱a: ―Nej, miic̈hä judíoshajxy xguiobiernähajpä.
33 Pilatos entrou novamente no Pretório, chamou Jesus e lhe perguntou: — Você é o rei dos judeus?
34 Mänitä Jesús yhadsooyy: ―Pøṉ jaduhṉ xñämaayy. Tøgä miic̈hä mhamdsoo copcooty mnäꞌä yajcojjiä.
34 Jesus respondeu:
35 Mänitä Pilato jadähooc yhadsóogumbä: ―Tiic̈h nyajnajuǿꞌøb. Caꞌa yhøøc̈hä Israelpäjäyaꞌay. Miic̈hä mhamdsoo mägunáax̱høch miic̈h tøø xyajnägoody møødä teedywiindsøṉhajxy. Tii jaduhṉ tøø mgädieey.
35 Pilatos respondeu: — Por acaso sou judeu? A sua própria gente e os principais sacerdotes é que o entregaram a mim. Que foi que você fez?
36 Mänitä Jesús yhadsooyy: ―Høøc̈h, cábøch yaa nduṉ̃ gobiernä hädaa yaabä naax̱wiin. Cooc̈h häxøpy nduṉ̃, tøøc̈hä nmoonsähajxy häxøpy xñäwaꞌañ. Cábøc̈hä judíoshajxy häxøpy tøø xñäꞌä mach. Cábøch yaa nduṉ̃ gobiernä.
36 Jesus respondeu:
37 Mänitä Pilato miänaaṉ̃: ―Mduum̱bädaꞌa gobiernä. Mänitä Jesús miänaaṉ̃: ―Jex̱ioo, túum̱bøch jaduhṉ. Høøc̈h, nmädiáacypiøch jaꞌa tøyhajt hädaa yaabä naax̱wiin. Páadyhøch yaa tøø nmiṉ̃ tøø ngaꞌay. Pønjaty jaꞌa tømiadiaꞌagy mäbøjp, jeꞌec̈hä nmädiaꞌagy xmiäbǿjcäp.
37 Pilatos perguntou: — Então você é rei? Jesus respondeu:
38 Mänitä Pilato miänaaṉ̃: ―Pätiidä miic̈h jaduhṉ mnänøøm̱by jaꞌa tøyhajt. Mänitä Pilato tiøjpädsǿøm̱gumbä. Mänitä judíoshajxy ñämaayyä: ―Høøc̈h, cábøch yøꞌøyaꞌay tøø nhamdsoo hix̱y tøø nhamdsoo paady pø tøø quiädieey.
38 Pilatos perguntou: — O que é a verdade? Depois de dizer isso, Pilatos voltou aos judeus e lhes disse: — Eu não acho nele crime algum.
39 Jii mijtsä mguhdujt jaduhṉ cooc̈h mijts jaꞌa jäyaꞌay tuꞌug nhøxmájtsämät jaꞌa pascuaxøøjooty. Nej, mmänaam̱b hajxy jaduhṉä coo jaꞌa mgobiernähajxy nhøxmájtsämät.
39 Mas é costume entre vocês que eu solte alguém por ocasião da Páscoa. Vocês querem que eu lhes solte o rei dos judeus?
40 Mänit hajxy møc yhadsooyy: ―¡Caꞌa yøꞌøyaꞌay mhøxmach! ¡Høxmats jaꞌa craa Barrabáshajpä! Paadiä Barrabás hänajty chum̱yc̈hänaꞌay coo hänajty tøø mieec̈h tøø pioty. Mänitä Pilato tiøjtägøøñä.
40 Então todos gritaram, novamente: — Não este, mas Barrabás! Ora, Barrabás era salteador.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 18, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.