Tito 1
Tnúhu ní cáháⁿ yǎ ndiǒxí xito cùu uú (MILNT) vs NAA
1 Yúhú té Pǎblú xínú cuèchi‑í núú Yǎ Ndiǒxí, te dɨu‑gá ní tendaha ñàha‑gá xii‑í càháⁿ‑í tnúhu Xítohó Jesucrìstú núú ñǎyiu cuèndá quɨ́ndáá iní nchaa ñáyiu ní cachí Yǎ Ndiǒxí naníhí tàhú, ndɨhɨ cuèndá sá tècú tnùní váha‑yu tnúhu‑gá, te ñáyiu na quɨ̀ndáá iní tnúhu‑gá cada ndáá‑yu cundecú‑yu ichi‑gá.
1 Paulo, servo de Deus e apóstolo de Jesus Cristo, para promover a fé que é dos eleitos de Deus e o pleno conhecimento da verdade segundo a piedade.
2 Te yúhú dácuàha‑í‑yu tnúhu‑gá cuèndá cundecu ndɨhɨ́‑yu tnúhu ndee ìní sá cúndècu ndɨhɨ́‑yu Yá Ndiǒxí nɨ caa nɨ quɨ́hɨ́ⁿ, chi ndéé cútnàhá vátá ngǎva‑gá ñuyíú‑a ní cachí‑gá sá cúndècu ndɨhɨ ñaha‑gá xií‑yu, te ñá túú dàndahú ñáhá‑gǎ, chi quìde‑gá ɨɨⁿ sá càháⁿ‑gá.
2 Escrevo na esperança da vida eterna que o Deus que não pode mentir prometeu antes dos tempos eternos
3 Te ní sáá nduu nǐ cachí‑gá sá nìhí‑yu tnúhu nàcuáa cuáháⁿ tnúhu‑gá, te dɨu‑ni tnúhu‑áⁿ nǐ cachí Yǎ Ndiǒxí Yaá dácǎcu nihnu ñaha xìi‑o núú ùhú núú ndàhú sá dácuàha‑í ñáyiu.
3 e, no momento oportuno, manifestou a sua palavra mediante a pregação que me foi confiada por ordem de Deus, nosso Salvador,
4 Te tutú‑a càdúha‑í cuèndá daquìxi‑í ndaha yòhó té Tìtú, tée ní sanu ichi ndisa‑í ichi Xítohó Jesucrìstú, chi ɨɨⁿ‑ni tnǔhu sàndáá iní‑ó. Te xìcáⁿ táhù‑í núú Tǎtá‑ó Dǔtú Ndiǒxí sá ǐo na chìndee chitúu ñaha‑gǎ xii‑n, te dɨu‑ni‑gá ná càda te ío váha cuu iní‑n cùndecu‑n. Te xìcáⁿ táhú tùcu‑í núú Xǐtohó Jesucrìstú Yaá dácǎcu nihnu ñaha xìi‑o núú ùhú núú ndàhú sá dɨ́ú‑ní dùcaⁿ na cada ñaha‑gá xii‑n.
4 a Tito, verdadeiro filho, segundo a fé comum. Que a graça e a paz, da parte de Deus Pai e de Cristo Jesus, nosso Salvador, estejam com você.
5 Te yúhú ní dándǒo ñaha‑ǐ xii‑n dìstritú Crětá, chi cuìní‑í cada‑n nchàa chiuⁿ cumání, te cuìní‑í taxi ndecu‑n cuè tée quɨndaha ñàha xii cue ñáyiu sàndáá iní tnúhu Yá Ndiǒxí xǐndecu ɨɨⁿ ɨɨⁿ ñuú yɨ́ndèhu distritú‑áⁿ, te cada‑n nàcuáa ní cachí‑í cada‑n.
5 Foi por esta causa que deixei você em Creta: para que pusesse em ordem as coisas restantes, bem como, em cada cidade, constituísse presbíteros, conforme prescrevi a você:
6 Te cue tée cada chìuⁿ‑áⁿ xíní ñùhu‑xi cuu‑güedé mee‑ni cuè tée ío váha quìde ndáá nàcuáa vá yǒo cáháⁿ dóho‑güedé, te na cùu‑güedé cue tée ndècu ɨɨⁿ dii‑ni ñadɨhɨ́‑xi. Te ducaⁿ nchàa landú‑güedé ná cùu‑güexi landú sàndáá iní ñáhá xìi Yá Ndiǒxí cuèndá sá vǎ yǒo cuatnuñàha xii‑güexi quesahá‑yu sá ǐo sàá iní‑güexi te quìde‑güexi nándɨ sá ñà túú tàú‑güexi cada‑güexi.
6 alguém que seja irrepreensível, marido de uma só mulher, que tenha filhos crentes que não são acusados de devassidão, nem são insubordinados.
7 Chi xìni ñuhu‑xi sá ncháá cuè tée quɨndaha ñàha xii ñáyiu sàndáá iní tnúhu Yá Ndiǒxí ío cundecu yɨñùhu‑güedé, chi ducaⁿ tàú‑xi cada nchaa cue tée quìde chiuⁿ Yá Ndiǒxí, te xìni ñuhu tucu‑xi sá vǎ cúú‑güedě cue tée ñɨɨ́ iní‑xi, te ni vǎ cúú‑güedě cue tée lǐhli iní‑xi, te ni vǎ cúú‑güedě cue tée quɨhu, te ni vǎ cúú‑güedě cue tée plètú, te ni vǎ cúú‑güedě cue tée dìcó‑ni ducaⁿ nǐhí dǐhúⁿ.
7 Porque é indispensável que o bispo, por ser encarregado das coisas de Deus, seja irrepreensível, não arrogante, alguém que não se irrita facilmente, não apegado ao vinho, não violento, nem ganancioso.
8 Te xìni ñuhu‑xi cuu‑güedé cue tée sǎñaha nùu vehe ndetatú cue ñáyiu ñùhu ichi, cue tée quìde váha sá cúú‑xí tnàha ñáyiu‑xi, cue tée ío váha cùtnuní iní‑xi nàcuáa cada cundecu ñuyíú‑a, cue tée quìde ndáá xǐndecu, cue tée quìde nchaa nacuáa ndùu vétú iní Yǎ Ndiǒxí, cue tée xìto mee‑xi ñá túú quìde cutexínu.
8 Pelo contrário, o bispo deve ser hospitaleiro, amigo do bem, sensato, justo, piedoso, deve ter domínio de si,
9 Te na cùu‑güedé cue tée ío váha sàndáá iní tnúhu váha tnúhu Yá Ndiǒxí sá nǐ dánèhé ñáhà‑í xii‑ndo cuèndá ducaⁿ te cue tée‑áⁿ ndacu‑güedé cáháⁿ‑güedé dóho ñáyiu cuèndá cádǎ‑yu nchaa nàcuáa càháⁿ Yǎ Ndiǒxí, te níhí‑güedě tnúhu cáháⁿ váha‑güedé núú nchàa ñáyiu dàquee tɨ́hú tnǔhu Yá Ndiǒxí, te mee‑ni cuè tée ducaⁿ quìde váha taxi ndecu‑n quɨ̀ndaha‑güedé ñáyiu sàndáá iní tnúhu‑gá.
9 ser apegado à palavra fiel, que está de acordo com a doutrina, para que possa exortar pelo reto ensino e convencer os que contradizem este ensino.
10 Te na càchí tnúhu‑í xii‑n sǎ váí ñǎyiu sàá iní‑xi ìó, te càháⁿ‑yu mee‑ni tnǔhu sá ñà túú nàndɨ́hɨ, te dàndahú‑yu tnàhá ñáyiú‑yu, te ñáyiu isràél ío‑gá vàí‑yu ducaⁿ xǐquide.
10 Porque existem muitos, especialmente os da circuncisão, que são insubordinados, falam coisas sem sentido e enganam os outros.
11 Te nchaa ñáyiu ducaⁿ xǐquide xìni ñuhu‑xi nducu‑o tnúhu cúñaha‑o xìí‑yu cuèndá cadɨ́‑yu yuhú‑yu, chi dànehé‑yu dava‑gá ñáyiu ɨɨⁿ sá ñà túú tàú‑yu dacuàhá‑yu, te ducaⁿ quìdé‑yu cuèndá‑ni sá nìhí‑yu díhúⁿ, te ío tɨtnɨ́ xichi ní cuu dàndahú‑yu nchaa ñáyiu xǐndecu ɨɨⁿ‑ni vèhe.
11 É preciso fazer com que se calem, porque andam pervertendo casas inteiras, ensinando o que não devem, com a intenção vergonhosa de ganhar dinheiro.
12 Te ní cachí ɨɨⁿ tée ío váha sàá dɨ́quɨ́‑xi ndècu mei ñuú distrìtú Crětá sá ncháá ñǎyiu ñuú‑dé‑áⁿ ǐo ndèhndé‑yu, te ío cuihna ìní‑yu, te ío vài xexí‑yu, te cùhndú‑yu.
12 Foi um dos cretenses, um próprio profeta deles, que disse: “Os cretenses são sempre mentirosos, feras terríveis, comilões preguiçosos.”
13 Te ndáá ní cáháⁿ‑dé chi ducaⁿ quìdé‑yu, te xíǎⁿ ío cáháⁿ‑n dǒho‑yu cuèndá sá ná quɨ̀ndáá váha iní‑yu tnúhu Yá Ndiǒxí.
13 Este testemunho é verdadeiro. Portanto, repreenda-os severamente, para que sejam sadios na fé
14 Te cúñaha‑n xìí‑yu sá vǎ cádá cuèndá‑yu nchaa tnúhu ndehnde càháⁿ ñáyiu isràél, te ni vǎ cádá cuèndá‑yu nchaa tnúhu càháⁿ ñáyiu ñá túú cuìní quɨ́ndáá iní tnúhu Yá Ndiǒxí.
14 e não se ocupem com fábulas judaicas, nem com mandamentos de gente que se desvia da verdade.
15 Te nchaa sá nǐ cadúha Yá Ndiǒxí ìó ñuyíú‑a cùu‑xi mee nine‑ni sá vǎha sá cúú‑xí nchàa ñáyiu sa ní nduu ndoo ní nduu nine iní‑xi ndècu ichi Yá Ndiǒxí. Dico nchaa sá nǐ cadúha‑gá ñá túú cùu‑xi sá vǎha sá cúú‑xí nchàa ñáyiu ndècu ichi cuehé ichi duha, chi ñá túú sàndáá iní‑yu tnúhu‑gá, chi mee‑ni sǎ cuèhé sá dúhá ñùhu iní‑yu, te ñá túú quìde cuendá‑yu núu quìde váha‑yu àdi ñá túú quìde váha‑yu ndècú‑yu.
15 Todas as coisas são puras para os puros; mas, para os impuros e descrentes, nada é puro. Porque tanto a mente como a consciência deles estão corrompidas.
16 Te càchí‑yu sá sàndáá iní‑yu Yá Ndiǒxí, dico nchaa sá quídě‑yu‑áⁿ càchí tnùní‑xi sá ñǎ ndàá. Te Yá Ndiǒxí chi duuⁿ duuⁿ ñá túú tnàhá iní‑gá nchaa nàcuáa quìdé‑yu, chi ío sàá iní‑yu, te ñá túú quìdé‑yu ni ɨ̀ɨⁿ sá vǎha.
16 Afirmam que conhecem a Deus, mas o negam por meio do que fazem; é por isso que são abomináveis, desobedientes e reprovados para qualquer boa obra.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Tito 1, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.