Mateus 23
Tnúhu ní cáháⁿ yǎ ndiǒxí xito cùu uú (MILNT) vs NTLH
1 Te Jèsús ní cáháⁿ ndodo‑gá núú nchàa ñáyiu, ndɨhɨ núú cuè tée xìca cuu ndɨhɨ‑gá, te xǎhaⁿ‑gǎ:
1 Então Jesus falou à multidão e aos seus discípulos.
2 —Cue tée dàcuaha ñaha xii ñáyiu nchaa tnúhu ní chídó tnùní ndíi Moìsés, ndɨhɨ cue tée cùu fariséú ndécú ndɨ̀hɨ‑güedé tnúhu ndee ìní cáháⁿ‑güedé nchaa tnúhu sá nǐ chídó tnùní ndíi Moìsés‑áⁿ.
2 Ele disse:
3 Te cada‑ndo nàcuáa dànehé ñáhá‑güedě xii‑ndo, dico vá cádá‑ndó dàtná xǐquide‑güedé, chi tucu ndùu tnúhu càháⁿ‑güedé, te tucu quìde‑güedé.
3 Por isso vocês devem obedecer e seguir tudo o que eles dizem. Porém não imitem as suas ações, pois eles não fazem o que ensinam.
4 Te quìde‑güedé dàtná quídé ñǎyiu dàcuido ɨɨⁿ tnaha ñáyiu‑xi ɨɨⁿ sá ǐo vée, te mèé‑yu ni lùha ñá túú cuìní‑yu cuidó‑yu. Te ducaⁿ sǎtnahá‑xi cùu‑güedé chi dànehé ñáhá‑güedě xii‑ndo nàcuáa cada‑ndo, dico mee‑güedě chi ni lùha ñá túú cuìní‑güedé cada‑güedé nàcuáa dànehé ñáhá‑güedě xii‑ndo.
4 Amarram fardos pesados e os põem nas costas dos outros, mas eles mesmos não os ajudam, nem ao menos com um dedo, a carregar esses fardos.
5 Te mee‑ni ndùcu‑güedé nàcuáa quìde‑güedé cuèndá quiní ñáyiu sá ǐo cùu cahnu‑güedé. Te ndèé xìndá sá ndèé ɨɨⁿ ǔú tnúhu Yá Ndiǒxí tneé‑güedé ndɨhɨ ndaha‑güedé, te tnàhá iní‑güedé sá ǐo‑gá cunduu quèhéⁿ xìndá‑áⁿ dàcúúxí xìndá dava‑gá ñáyiu. Te tnàhá tucu iní‑güedé sá ǐo‑gá cunduu nàni núú dǒó sácuǐhnu‑güedé dàcúúxí dǒó sácuǐhnu dava‑gá‑yu.
5 Tudo o que eles fazem é para serem vistos pelos outros. Vejam como são grandes os trechos das das suas
6 Te ndɨ tnahá òré sácǒo vico, òré quɨ́hu‑güedé mèsá caxi‑güedé te ío‑gá cúdɨ̌ɨ́ ìní‑güedé cunucóo‑güedé núú xìlé núú sácǒo cue tée cùnuu‑gá, te dɨu‑ni ducaⁿ quìde tucu‑güedé cuěi xɨtɨ́ veñúhu.
6 Eles preferem os melhores lugares nos banquetes e os lugares de honra nas
7 Te nchaa núú xícá cùu‑güedé cuìní‑güedé sá ndɨ̀hɨ tnúhu yɨñùhu cáháⁿ ndɨhɨ ñaha ñǎyiu xii‑güedé, te cuìní tucu‑güedé sá cǔñàhá‑yu xii‑güedé mèstrú.
7 Gostam de ser cumprimentados com respeito nas praças e de ser chamados de “mestre”.
8 ’Dico nchòhó vá cǔñaha‑ndo xìi ñáyiu sá cǔñàhá‑yu mèstrú xii‑ndo, chi nchòhó ɨɨⁿ‑ni cùu‑ndo ndecu‑ndo, chi ducaⁿ ɨ̀ɨⁿdii‑ni yúhú Yaá ní tendaha Yǎ Ndiǒxí véxi ñuyíú‑a cùu‑í Mèstrú ndécú ndɨ̀hɨ ñaha‑í xii‑ndo.
8 Porém vocês não devem ser chamados de “mestre”, pois todos vocês são membros de uma mesma família e têm somente um Mestre.
9 Te ɨɨⁿdìi‑ni Dútú Ndiǒxí Yaá ndécú àndɨu cuu‑gá Tǎtá‑ndó, núu xíǎⁿ vá càháⁿ‑ndó sǎ dàva cue tée ñuyíú‑a cùu‑güedé tǎtá‑ndó.
9 E aqui na terra não chamem ninguém de pai porque vocês têm somente um Pai, que está no céu.
10 Te ni vǎ cání ìní‑ndó càda‑ndo nacuáa cáháⁿ ñáyiu sá cúnùu‑ndo, chi ɨɨⁿdìi‑ni yúhú Crìstú Yaá ní tendaha Yǎ Ndiǒxí véxi ñuyíú‑a cùnuu‑í.
10 Vocês não devem também ser chamados de “líderes” porque vocês têm um líder, o
11 Te ñáyiu ío‑gá cúnùu ndecu ndɨhɨ‑ndo, ñáyiu‑áⁿ cúǔ‑yu ñáyiu xìnu cuechi núú‑ndó.
11 Entre vocês, o mais importante é aquele que serve os outros.
12 Te nchaa ñáyiu quìde cahnu mee‑xi ñáyiu‑áⁿ vǎ cúǔ‑yu ñáyiu cùnuu, te nchaa ñáyiu ñá túú quìde cahnu mee‑xi ñáyiu‑áⁿ cunùú‑yu.
12 Quem se engrandece será humilhado, mas quem se humilha será engrandecido.
13 ’Te nchòhó cue tée dàcuaha ñaha xii ñáyiu nchaa tnúhu ní chídó tnùní ndíi Moìsés, ndɨhɨ nchòhó cue tée cùu fariséú, cùu‑ndo cue tée ío dàndahú méé‑xí sǎ quídé ndǎá te ñá ndàá sá quídé ndǎá‑ndó, te ndàhú ní cuu‑ndo chi sàdɨ́‑ndó ìchi ñáyiu ñá dáñá‑ndó ndɨ̌hu ndaha ñàha Yá Ndiǒxí xií‑yu, te ni mèe‑ndo ñá túú quìde‑ndo nacuáa ndɨ́hu ndaha ñàha‑gá xii‑ndo, te ni dàva‑gá cue ñáyiu cuìní sá ndɨ̌hu ndaha ñàha‑gá xií‑yu ñá dáñá‑ndó.
13 — Ai de vocês,
14 ’Te nchòhó cue tée dàcuaha ñaha xii ñáyiu nchaa tnúhu ní chídó tnùní ndíi Moìsés, ndɨhɨ nchòhó cue tée cùu fariséú, cúú‑ndó cuè tée ío dàndahú méé‑xí sǎ quídé ndǎá te ñá ndàá sá quídé ndǎá‑ndó, te ndàhú ní cuu‑ndo chi quèndeé‑ndó vèhe cue ñáyiu quèé, te ío naha càháⁿ ndɨhɨ‑ndo Yǎ Ndiǒxí cuèndá cuìní‑ndó sǎ vǎ yǒo cutnùní iní‑xi nàcuáa quìde‑ndo. Te sá dúcáⁿ quìde‑ndo te ío‑gá ndoho‑ndo nǔú ùhú núú ndàhú dàcúúxí dàva‑gá ñáyiu.
14 [— Ai de vocês, mestres da Lei e fariseus, hipócritas! Pois vocês exploram as viúvas e roubam os seus bens e, para disfarçarem, fazem longas orações! Por isso o castigo de vocês será pior!]
15 ’Te nchòhó cue tée dàcuaha ñaha xii ñáyiu nchaa tnúhu ní chídó tnùní ndíi Moìsés, ndɨhɨ nchòhó cue tée cùu fariséú, cúú‑ndó cuè tée ío dàndahú méé‑xí sǎ quídé ndǎá te ñá ndàá sá quídé ndǎá‑ndó, te ndàhú ní cuu‑ndo chi sàhni iní‑ndó cuǎháⁿ‑ndó nděni ní cuu dàcaháⁿ‑ndó ñǎyiu cuèndá cuìní‑ndó tnɨ̀ɨ́‑yu ichi ndècu‑ndo. Te òré ná xǐnu iní‑yu tnɨɨ́‑yu ichi ndècu‑ndo‑áⁿ te uuⁿ‑gá cuíta nihnú‑yu dàcúúxí mèe‑ndo.
15 — Ai de vocês, mestres da Lei e fariseus, hipócritas! Pois vocês atravessam os mares e viajam por todas as terras a fim de procurar converter uma pessoa para a sua religião. E, quando conseguem, tornam essa pessoa duas vezes mais merecedora do inferno do que vocês mesmos.
16 ’Te nchòhó cúú‑ndó dàtná cue ñáyiu cuàá, chi ñá cútnùní iní‑ndó nàcuáa canu ichi‑ndo ñǎyiu, te ndàhú ní cuu‑ndo chi càchí‑ndó: “Ɨɨⁿ ñáyiu na càcunehe veñúhu càhnu sá ǐo cùnuu oré cuìní‑yu cutnùní iní tnàha ñáyiú‑yu sá ndàá cadá‑yu ɨɨⁿ sá sání ìní‑yu cadá‑yu, te vá cúú cuěchi xií‑yu cuěi vá cádǎ‑yu. Dico núu na càcu nehé‑yu díhúⁿ cuàáⁿ yɨ́hɨ́ xɨ̀tɨ́ veñúhu‑áⁿ te cuu cuéchi xií‑yu te núu vá cádǎ‑yu sá nǐ cachí‑yu cadá‑yu”, duha càchí‑ndó.
16 — Ai de vocês, guias cegos! Pois vocês ensinam assim: “Se alguém jurar pelo Templo, não é obrigado a cumprir o juramento. Mas, se alguém jurar pelo ouro do Templo, então é obrigado a cumprir o que jurou.”
17 ’¡Nchòhó cúú‑ndó cuè tée ío nɨɨ dɨ̌quɨ́‑xi, te cùu‑ndo datná cue ñáyiu cuàá chi ñá tècú tnùní‑ndó! Te vá càchí‑ndó sǎ ǐo‑gá cúnùu díhúⁿ cuàáⁿ dàcúúxí vèñúhu, chi dɨu cuèndá veñúhu‑áⁿ nǐ cuu íí dǐhúⁿ cuàáⁿ‑áⁿ.
17 Tolos e cegos! Qual é mais importante: o ouro ou o Templo que
18 Te càchí tucu‑ndo: “Ɨɨⁿ ñáyiu na càcunehe xíto núú sácǒdó sǎ ndúú tǎhú Yǎ Ndiǒxí òré cuìní‑yu cutnùní iní tnàha ñáyiú‑yu sá ndàá cadá‑yu ɨɨⁿ sá sání ìní‑yu cadá‑yu, te vá cúú cuěchi xií‑yu cuěi vá cádǎ‑yu, dico núu na càcu nehé‑yu sá ndúú tǎhú Yǎ Ndiǒxí yódó nǔú xǐto‑áⁿ te cuu cuéchi xií‑yu te núu vá cádǎ‑yu sá nǐ sani iní‑yu cadá‑yu”, duha càchí‑ndó.
18 Vocês também ensinam isto: “Se alguém jurar pelo altar, não é obrigado a cumprir o juramento. Mas, se jurar pela oferta que está no altar, então é obrigado a cumprir o que jurou.”
19 ¡Te cùu‑ndo cue tée ío nɨɨ dɨ̌quɨ́‑xi, te cùu‑ndo datná cue ñáyiu cuàá chi ñá tècú tnùní‑ndó! Te vá cání ìní‑ndó sǎ ǐo‑gá nándɨ̌hɨ sá ndúú tǎhú Yǎ Ndiǒxí sácǒdó nǔú xǐto núú sácǒdó tnàhí sá ndúú tǎhú‑gǎ‑áⁿ dàcúúxí mèe xíto‑áⁿ.
19 Cegos! Qual é mais importante: a oferta ou o altar que santifica a oferta?
20 Chi nchaa ñáyiu ducaⁿ càcunehe xíto‑áⁿ, te tnàhá‑ni sá yódó nǔú‑xi càcu nehé‑yu òré ducaⁿ càháⁿ‑yu.
20 Por isso, quando alguém jura pelo altar, está jurando pelo altar e por todas as ofertas que estão em cima dele.
21 Te nchaa ñáyiu ducaⁿ càcunehe veñúhu càhnu sá ǐo cùnuu te ñá dɨ́ú mèe‑ni veñúhu càcu nehé‑yu òré ducaⁿ càháⁿ‑yu, chi tnàhá‑ni Yá Ndiǒxí Yaá cúú cuèndá veñúhu‑áⁿ cácú nèhé‑yu òré ducaⁿ càháⁿ‑yu.
21 Quando alguém jura pelo Templo, está jurando pelo Templo e por Deus, que mora ali.
22 Te nchaa ñáyiu càcunehe andɨu cuendá cutnùní iní tnàha ñáyiú‑yu sá ndàá cadá‑yu ɨɨⁿ sá sání ìní‑yu cadá‑yu, te ñá dɨ́ú mèe‑ni andɨu cacu nehé‑yu chi tnàhá‑ni núú núcǒo Yá Ndiǒxí táxí tnùní‑gá cácú nèhé‑yu òré ducaⁿ càháⁿ‑yu, te tnàhá méé‑gǎ cácú nèhé‑yu òré ducaⁿ càháⁿ‑yu.
22 E, quando alguém jura pelo céu, está jurando pelo trono de Deus e pelo próprio Deus, que está sentado nele.
23 ’Te nchòhó cue tée dàcuaha ñaha xii ñáyiu nchaa tnúhu ní chídó tnùní ndíi Moìsés, ndɨhɨ nchòhó cue tée cùu fariséú, cúú‑ndó cuè tée ío dàndahú méé‑xí sǎ quídé ndǎá te ñá ndàá sá quídé ndǎá‑ndó. Te cuěi núú ùxí xichi yúcú mèntá nìhí‑ndó, te sǎñaha‑ndo ɨ̀ɨⁿ xichi xii Yá Ndiǒxí, te dɨu‑ni ducaⁿ quìde‑ndo yúcú nání ànís, ndɨhɨ yúcú nání còminú, dico ndàhú ní cuu‑ndo chi ñá túú quìde cuendá‑ndó nàcuáa càháⁿ nchaa tnúhu sá ǐo‑gá cúnùu sanu ichi ñaha xii‑ndo, te tnúhu‑áⁿ càchí‑xi sá ǐo xìni ñuhu‑xi cada ndáá‑ndó cùndecu‑ndo, te cundàhú iní‑ndó cuè tnaha ñáyiu‑ndo, te quɨndáá iní‑ndó Yǎ Ndiǒxí, te cada‑ndo nchàa nacuáa ndùu tnúhu càháⁿ‑ndó, te nchaa tnúhu‑áⁿ cúú‑xí tnǔhu sá ǐo cùnuu xini ñuhu‑xi cada‑ndo nacuáa càháⁿ‑xi, dico vá dáñá ndèé‑ndó càda‑ndo nchaa dava‑gá nàcuáa càháⁿ tnúhu sá sánú ìchi ñaha xii‑ndo.
23 — Ai de vocês, mestres da Lei e fariseus, hipócritas! Pois vocês dão a Deus a décima parte até mesmo da hortelã, da erva-doce e do
24 ¡Te nchòhó cúú‑ndó dàtná cue ñáyiu cuàá, chi ñá túú cùtnuní iní‑ndó nàcuáa canu ichi‑ndo ñǎyiu, chi quìde cuendá‑ndó mèe‑ni nchaa tnúhu sá ñà túú ǐo cùnuu, dico nchaa tnúhu sá ǐo‑gá cúnùu xini ñuhu‑xi cada cuendá‑ndó ñà túú quìde cuendá‑ndó!
24 Guias cegos! Coam um mosquito, mas engolem um camelo!
25 ’Te nchòhó cue tée dàcuaha ñaha xii ñáyiu nchaa tnúhu ní chídó tnùní ndíi Moìsés, ndɨhɨ nchòhó cue tée cùu fariséú, cùu‑ndo cue tée ío dàndahú méé‑xí sǎ quídé ndǎá te ñá ndàá sá quídé ndǎá‑ndó. Te ndàhú ní cuu‑ndo chi cùu‑ndo datná cue ñáyiu nàquete sátá‑ni tàsáⁿ ndɨhɨ sátá‑ni cǒhó te xɨtɨ́‑xi càndehe caduha‑ni. Te ducaⁿ sǎtnahá‑xi cùu‑ndo chi mee‑ni sǎ ndécú ndɨ̀hɨ tnaha ñáyiu‑ndo ñùhu iní‑ndó, te nándɨ dàndahú‑ndǒ‑yu te quèheⁿ‑ndo sá ndécú ndɨ̀hɨ́‑yu.
25 — Ai de vocês, mestres da Lei e fariseus, hipócritas! Pois vocês lavam o copo e o prato por fora, mas por dentro estes estão cheios de coisas que vocês conseguiram pela violência e pela ganância.
26 Te nchòhó cue tée cùu fariséú, cúú‑ndó dàtná cue ñáyiu cuàá, chi ñá túú cùtnuní iní‑ndó nàcuáa ndùu sá quídé‑ndó. Te ío xìni ñuhu‑xi sá cádá‑ndó nàcuáa nduu ndoo nduu nine iní‑ndó cuèndá ndacu‑ndo càda‑ndo sá vǎha, te xíǎⁿ nǔu chí cádá dàtná xǐquide ñáyiu nàquete ndaa xɨtɨ́ tàsáⁿ ndɨhɨ ndàa xɨtɨ́ cóhó.
26 Fariseu cego! Lave primeiro o copo por dentro, e então a parte de fora também ficará limpa!
27 ’Te nchòhó cue tée dàcuaha ñaha xii ñáyiu nchaa tnúhu ní chídó tnùní ndíi Moìsés, ndɨhɨ nchòhó cue tée cùu fariséú, cùu‑ndo cue tée ío dàndahú méé‑xí sǎ quídé ndǎá te ñá ndàá sá quídé ndǎá‑ndó. Te ndàhú ní cuu‑ndo chi cùu‑ndo datná núú yɨ́ndǔxi ndɨ́yɨ núú nì cuáha vii te ní nacáhyú sǎ cuìxíⁿ, dico xɨtɨ́ yaú‑áⁿ chi càndehe caduha chi mee‑ni yɨ̀quɨ ndɨ́yɨ ñùhu.
27 — Ai de vocês, mestres da Lei e fariseus, hipócritas! Pois vocês são como túmulos pintados de branco, que por fora parecem bonitos, mas por dentro estão cheios de ossos de mortos e de podridão.
28 Te ducaⁿ sǎtnahá‑xi cùu‑ndo chi sànuu sá cúú‑ndó cuè tée váha dico iní‑ndó chi mee‑ni sǎ cuèhé sá dúhá ñùhu, te ío dàndahú‑ndó mèe‑ndo sá quídé ndǎá‑ndó te ñá ndàá sá quídé ndǎá‑ndó.
28 Por fora vocês parecem boas pessoas, mas por dentro estão cheios de mentiras e pecados.
29 ’Te nchòhó cue tée dàcuaha ñaha xii ñáyiu nchaa tnúhu ní chídó tnùní ndíi Moìsés, ndɨhɨ nchòhó cue tée cùu fariséú, cúú‑ndó cuè tée ío dàndahú méé‑xí sǎ quídé ndǎá te ñá ndàá sá quídé ndǎá‑ndó. Te ndàhú ní cuu‑ndo chi càdúha‑ndo nchàa núú nǐ nguɨ́ndǔxi cue tée ní xóo cáháⁿ tnúhu Yá Ndiǒxí ndéé sanaha, te ío vii quìde‑ndo nchaa núú sǎ nǐ cuáha núú yɨ́ndǔxi cue ñáyiu ní quide váha ní xíndecu ñuyíú‑a.
29 — Ai de vocês,
30 Te càchí‑ndó: “Te núu dìcó nchoo ni xǐndecu‑o cǔtnàhá ní xíndecu cue ñaní tnáhá‑ó nděé sanaha, te vá chítnàhá‑ó‑güedě cahni‑o cuè tée ní xóo cáháⁿ tnúhu Yá Ndiǒxí dàvá‑áⁿ ní cùu”, duha càchí‑ndó.
30 E dizem: “Se tivéssemos vivido no tempo dos nossos antepassados, não teríamos feito o que eles fizeram, não teríamos matado os profetas.”
31 Te sá dúcáⁿ càháⁿ‑ndó, te xíǎⁿ cútnùní sá ɨ́ɨ́ⁿ‑ní cùu‑ndo ndɨhɨ cue ñaní tnáhá‑ndó cuè tée ní xíndecu ndéé sanaha, cue tée ní sahni ñaha xìi cue tée ní cáháⁿ tnúhu Yá Ndiǒxí dàvá‑áⁿ.
31 Assim vocês confirmam que são descendentes daqueles que mataram os profetas.
32 Te núu ducaⁿ te chí dáxǐnu cava chìuⁿ ní tausaha‑güedě.
32 Portanto, vão e terminem o que eles começaram!
33 ’¡Te nchòhó cúú‑ndó cuè tée ío cuihna ìní‑xi, chi cùu‑ndo datná cóó děéⁿ! Te nchòhó vá nìhí‑ndó nàcuáa cada‑ndo cǎcu nihnu‑ndo nǔú ùhú núú ndàhú.
33 Cobras venenosas, ninhada de cobras! Como esperam escapar da condenação do inferno?
34 Te cuèndá xíǎⁿ nǔu tendaha‑ǐ cue tée càháⁿ tnúhu Yá Ndiǒxí quixi núú‑ndó, ndɨhɨ cue tée cùu mestrú danèhé ñáhá xìi‑ndo tnúhu‑gá, ndɨhɨ cue tée ío váha cùtnuní iní‑xi cuèndá cáháⁿ‑güedé tnúhu‑gá núú‑ndó. Dico nchòhó chi da cùu úhú iní‑ndó‑güedě, chi dava‑güedé cahni‑ndo‑güedě, te dava‑güedé cata caa‑ndo‑güedě núú cùrúxí, te dava‑güedé cani‑ndo‑güedě xɨtɨ́ veñúhu, te ndɨ tnahá ñuú ndɨ tnahá ñuú quɨ́hɨ́ⁿ‑ndó nànducu‑ndo‑güedé cuèndá cada úhú iní‑ndó‑güedě.
34 Pois eu lhes mandarei profetas, homens sábios e mestres. Vocês vão matar alguns, crucificar outros, chicotear ainda outros nas
35 Te sá dúcáⁿ ná càda‑ndo, te ndadɨ́quɨ́‑ndó cuè tée ní quide ndáá ní xíndecu ní xíhí ní sahni ñaha cuè ñaní tnáhá‑ndó. Te ndéé ndíi Àbél tée ío váha ní quide ndáá ní xíndecu ní sahni‑güedé ndadɨ́quɨ́‑ndó, ndɨhɨ nchaa dava‑gá cue tée ní sahni‑güedé, ndɨhɨ ndéé ndíi Zacàriá déhe ndíi Berèquiás tée ní sahni‑güedé ndéé núú nǐ ndɨhɨ‑ná ndadɨ́quɨ́‑ndó, te ndíi‑áⁿ nǐ sahni‑güedé mei tnùú veñúhu càhnu sá ǐo cùnuu ndɨhɨ xíto núú sácǒdó sǎ ndúú tǎhú Yǎ Ndiǒxí, te nchaa cue tée‑áⁿ ndadɨ́quɨ́‑ndó chi dàtná tnúhu mee‑ndo nǐ sahni‑ndo cuè tée‑áⁿ, chi dɨu‑ni ñaní tnáhá mèe‑ndo ducaⁿ ní sahni ñaha xìi‑güedé.
35 Por isso Deus castigará vocês pela morte de todas as pessoas inocentes que os antepassados de vocês mataram, desde a morte do inocente Abel até a de Zacarias, filho de Baraquias, que vocês mataram entre o Templo e o altar.
36 Te na càchí tnúhu ndáá‑í xii‑ndo sǎ nchàa cue tée ní quide ndáá ní xíndecu ní sahni‑güedé, nchaa cue tée‑áⁿ ndadɨ́quɨ́ nchaa ñáyiu ndècu vitna —cachí‑gá xǎhaⁿ‑gǎ xii‑güedé.
36 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: o castigo por tudo isso cairá sobre o povo de hoje.
37 Te xǎhaⁿ Jèsús xii ñáyiu ñuú Jerusàlén:
37 Jesus terminou, dizendo:
38 Te na càchí tnúhu ndáá‑í xii‑ndo sǎ sàá nduu te ío ndàhú yáha ñuú‑ndó, te vá cúndècu‑gá‑ndó.
38 Agora a casa de vocês ficará completamente abandonada.
39 Te na càchí tnúhu tucu‑í xii‑ndo sǎ vǎ quìní ñáhá‑gǎ‑ndó xìi‑í, dico sáá nduu quìní ñáhá tùcu‑ndo, te dàvá‑áⁿ cachí‑ndó: “Ío càhnu cuu Yaá ní tendaha Dǔtú Ndiǒxí véxi”, duha cachí‑ndó —càchí‑gá xǎhaⁿ‑gǎ xií‑yu.
39 Eu afirmo que vocês não me verão mais, até chegar o tempo em que dirão: “Deus abençoe aquele que vem em nome do Senhor!”
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 23, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.