Marcos 13

Tnúhu ní cáháⁿ yǎ ndiǒxí xito cùu uú (MILNT) vs ARA

Sair da comparação
ARA Almeida Revista e Atualizada 1993
1 Te òré ní ndee Jèsús xɨtɨ́ veñúhu càhnu sá ǐo cùnuu, te ɨɨⁿ tée xìca cuu ndɨhɨ‑gá ní xáhaⁿ‑dě xii‑gá:
1 Ao sair Jesus do templo, disse-lhe um de seus discípulos: Mestre! Que pedras, que construções!
2 Te Jèsús ní xáhaⁿ‑gǎ xii‑dé:
2 Mas Jesus lhe disse: Vês estas grandes construções? Não ficará pedra sobre pedra, que não seja derribada.
3 Te Jèsús ní xica‑gá ndɨhɨ cue tée xìca cuu ndɨhɨ‑gá cuáháⁿ ndɨhɨ ñaha‑gǎ xii‑güedé yucu nàni Olívú, te yucu Òlívú‑áⁿ tǔu ndáá núú cáá vèñúhu càhnu sá ǐo cùnuu. Te Jèsús ní quexìo‑gá ndɨhɨ‑güedé yucu Òlívú‑áⁿ, te xíáⁿ nǐ ngóo‑gá te núú núcǒo‑gá‑áⁿ nǐ sáháⁿ té Pèlú ndɨhɨ té Jàcobó ndɨhɨ té Juàá ndɨhɨ té Ndrǐxí, te dayuhu nǐ xáhaⁿ‑güedě xii‑gá:
3 No monte das Oliveiras, defronte do templo, achava-se Jesus assentado, quando Pedro, Tiago, João e André lhe perguntaram em particular:
4 —Cuìní‑ndɨ́ cachí tnúhu‑n nǎ nduu dùcaⁿ cada‑xi ngoyo veñúhu càhnu sá ǐo cùnuu, àdi nándɨ cùu sá cádá‑xí cuèndá cutnùní iní‑ndɨ́ sá sà ta cuyatni nduu ducaⁿ cada‑xi —cachí‑güedé xǎhaⁿ‑güedě xii‑gá.
4 Dize-nos quando sucederão estas coisas, e que sinal haverá quando todas elas estiverem para cumprir-se.
5 Te Jèsús ní xáhaⁿ‑gǎ xii‑güedé:
5 Então, Jesus passou a dizer-lhes: Vede que ninguém vos engane.
6 Chi ío cuéhé cue tée coo ñuyíú te danàni‑güedé méé‑güedě dàtná nánì‑í, te cachí‑güedé: “Yúhú cúù‑í Crìstú Yaá ní tendaha Yǎ Ndiǒxí véxi ñuyíú‑a”, duha cachí‑güedé. Te sá dúcáⁿ cǎháⁿ‑güedé te ío vài ñáyiu dandàhú‑güedé.
6 Muitos virão em meu nome, dizendo: Sou eu; e enganarão a muitos.
7 ’Te òré ná nìhí‑ndó tnǔhu sá nàá‑güedé nděni ní cuu, te vá yùhú‑ndó chi dacuɨtɨ́í sǎ dúcáⁿ càda‑xi, dico vátá sàá‑gá nduu nàa ñuyíú òré ducaⁿ càda‑xi.
7 Quando, porém, ouvirdes falar de guerras e rumores de guerras, não vos assusteis; é necessário assim acontecer, mas ainda não é o fim.
8 Chi cue tée ɨɨⁿ nàcióⁿ nàá‑güedé ndɨhɨ cue tée ɨngá nàcióⁿ, te tɨtnɨ́ ñuú ngüíta‑güedé nàá‑güedé, te tɨtnɨ́ xichi ñuyíú nǐhi vìhi tnáa, te tɨtnɨ́ tucu xichi ñuyíú coo tnamá, te ío‑gá cuéhé sǎ yǎha ñáyiu. Te nchaa sá dúcáⁿ càda‑xi‑áⁿ cúú‑xí tnǔndòho sá vítná vǎha váha quèsaha‑xi sácúú‑xí cuè ñáyiu ndècu ñuyíú‑a.
8 Porque se levantará nação contra nação, e reino, contra reino. Haverá terremotos em vários lugares e também fomes. Estas coisas são o princípio das dores.
9 ’Dico nchòhó ío quɨhɨ iní‑ndó cùndecu‑ndo, chi nchaa ñáyiu na cùu úhú iní ñáhá xìi‑ndo cuáha cuèndá ñáhǎ‑yu xii dava‑ndo nǔú cuè tée cùchiuⁿ, te candeca ñaha‑güedě xii‑ndo quɨ̌hɨ́ⁿ xɨtɨ́ veñúhu‑güedé, te yàcáⁿ caniha‑güedě xii‑ndo. Te quɨ́hɨ́ⁿ‑ndó nǔú cuè tée yɨ̀ndaha nacióⁿ àdi núú dàva‑gá cue tée cùnuu sá cuèndá‑í, te nchòhó níhí‑ndó nàcuáa cada‑ndo cǎháⁿ váha‑ndo cuèndá‑í núú‑güedě.
9 Estai vós de sobreaviso, porque vos entregarão aos tribunais e às sinagogas; sereis açoitados, e vos farão comparecer à presença de governadores e reis, por minha causa, para lhes servir de testemunho.
10 Te cùmání‑gǎ sáá nduu nàa ñuyíú‑a te sa cuténuu tnúhu‑í nɨ càa xico ñuyíú‑a, te tnúhu‑áⁿ càháⁿ‑xi nàcuáa naníhí tǎhú ñǎyiu.
10 Mas é necessário que primeiro o evangelho seja pregado a todas as nações.
11 Te òré ná càndeca ñaha ñáyiu xii‑ndo quɨ̌hɨ́ⁿ núú cuè tée cùchiuⁿ cuáha cuèndá ñáhǎ‑yu, te òré vátá sàá‑gá‑ndó nǔú‑güedě te vá cání ìní‑ndó nǔu nása cunduu tnúhu cúñaha‑ndo xìi‑güedé. Chi òré‑nǎ te Yá Ndiǒxí dacàhu iní ñáhá‑gǎ xii‑ndo nǎsa cunduu tnúhu cúñaha‑ndo xìi‑güedé, te dɨu‑ni tnúhu sá dácàhu iní ñáhá‑gǎ‑áⁿ cǔñaha‑ndo xìi‑güedé. Te ñá dɨ́ú mèe‑ndo cáháⁿ‑ndó chi Espíritú Yǎ Ndiǒxí cáháⁿ‑xi yuhu‑ndo.
11 Quando, pois, vos levarem e vos entregarem, não vos preocupeis com o que haveis de dizer, mas o que vos for concedido naquela hora, isso falai; porque não sois vós os que falais, mas o Espírito Santo.
12 Te dava cue tée cuáha cuèndá‑güedé ñaní‑güedé núú cuè tée cùchiuⁿ cuendá cahni ñaha‑güedě. Te dava cue tée cùu tátá dɨu‑ni ducaⁿ càda‑güedé cuáha cuèndá‑güedé déhe‑güedé núú cuè tée cùchiuⁿ. Te dava cue tée cùu déhe cuu úhú iní‑güedé tǎtá‑güedě ndɨhɨ nǎná‑güedě, te cuáha cuèndá ñáhá‑güedě xií‑yu núú cuè tée cùchiuⁿ cuendá cahni ñaha‑güedě xií‑yu.
12 Um irmão entregará à morte outro irmão, e o pai, ao filho; filhos haverá que se levantarão contra os progenitores e os matarão.
13 Te ío cuéhé ñǎyiu cuu úhú iní ñáhǎ‑yu xii‑ndo sǎ cuèndá‑í, dico nchaa nchòhó ñáyiu na càda ndee‑ni iní canchicúⁿ nihnu ñaha‑ni xìi‑í te naníhí tàhú‑ndó.
13 Sereis odiados de todos por causa do meu nome; aquele, porém, que perseverar até ao fim, esse será salvo.
14 ’Te ndíi Dàniél tée ní xóo cáháⁿ tnúhu Yá Ndiǒxí ndéé sanaha nǐ chídó tnùní ndíi núú tùtú ndíi cuèndá ɨɨⁿ sá dáquèe tɨ́hú Yǎ Ndiǒxí cundecu ɨɨⁿ xichi núú ñà túú tàú‑xi cundecu‑xi, te xíǎⁿ cada‑xi sá vǎ cúndècu‑gá ni ɨ̀ɨⁿ ñáyiu xíáⁿ. Te cada cuèndá váha‑ndo nàcuáa ní cáháⁿ ndíi, chi nduu na quìní‑ndó xǐǎⁿ cundecu‑xi ɨɨⁿ xichi núú ñà túú tàú‑xi cundecu‑xi, te dàvá‑áⁿ nchaa ñáyiu xǐndecu distrìtú Jùdeá xíní ñùhu‑xi cunú‑yu quɨ́hɨ́ⁿ‑yu xɨtɨ́ yucu.
14 Quando, pois, virdes o abominável da desolação situado onde não deve estar (quem lê entenda), então, os que estiverem na Judeia fujam para os montes;
15 Te nchaa ñáyiu ndáa ndódó dɨ̀quɨ́ véhé‑xí vǎ ndɨ̌hu‑gá‑yu vehé‑yu quehéⁿ‑yu ɨɨⁿ ndachìúⁿ‑yu canehé‑yu quɨ́hɨ́ⁿ.
15 quem estiver em cima, no eirado, não desça nem entre para tirar da sua casa alguma coisa;
16 Te nchaa ñáyiu cuáháⁿ yucu ni vǎ nùhú‑gá‑yu vehé‑yu cúnúquehéⁿ‑yu dóǒ‑yu.
16 e o que estiver no campo não volte atrás para buscar a sua capa.
17 ¡Te ndàhú ní cuu nchaa ñáyiu dɨ̀hɨ́ ñúhú děhe‑xi, ndɨhɨ cue ñáyiu dɨ̀hɨ́ xǐndeca déhe vitna sàdi na saá nduu dùcaⁿ cada‑xi!
17 Ai das que estiverem grávidas e das que amamentarem naqueles dias!
18 Te nchòhó ío chí càcáⁿ táhú nǔú Yǎ Ndiǒxí cuèndá sá vǎ dúcáⁿ ndòho‑ndo yóó quídé vǐxiⁿ‑xi.
18 Orai para que isso não suceda no inverno.
19 Chi dàvá‑áⁿ coo tnúndòho cahnu vihi ñuyíú, te vátá ɨ́ɨ́ⁿ ndùu‑gá coo tnúndòho cahnu vihi‑áⁿ nděé cútnàhá ní cadúha Yá Ndiǒxí ñuyíú, chi dɨu‑ni dàvá‑áⁿ coo tnúndòho cahnu vihi‑áⁿ, te ni nǔú cuàháⁿ núú věxi vá cóó‑gǎ tnúndòho‑áⁿ.
19 Porque aqueles dias serão de tamanha tribulação como nunca houve desde o princípio do mundo, que Deus criou, até agora e nunca jamais haverá.
20 Te Yá Ndiǒxí càchí‑gá sá vǎ ǐo vài nduu coo tnúndòho cahnu vihi‑áⁿ ñuyíú sǎ cuèndá nchaa ñáyiu ní cáháⁿ‑gá cundecu ndɨhɨ‑gá. Te núu vài nduu na coo tnúndòho‑áⁿ, te vá yǒo cácu nihnu.
20 Não tivesse o Senhor abreviado aqueles dias, e ninguém se salvaria; mas, por causa dos eleitos que ele escolheu, abreviou tais dias.
21 ’Te dàvá‑áⁿ cǔñaha ñǎyiu xii‑ndo: “Chí cúndèhe iha, chi iha ní quexìo Cristú Yaá ní tendaha Yǎ Ndiǒxí véxi ñuyíú‑a”, duha cúñàhá‑yu xii‑ndo. Àdi quesahá‑yu: “Chí cúndèhe yacáⁿ chi yàcáⁿ ndécú‑gǎ”, quesàhá‑yu. Te vá quɨ̀ndáá iní‑ndó tnǔhu càháⁿ‑yu.
21 Então, se alguém vos disser: Eis aqui o Cristo! Ou: Ei-lo ali! Não acrediteis;
22 Te coo cue tée danàni‑güedé méé‑güedě dàtná nánì‑í te cachí‑güedé sá cúú‑güedě Yaá ní tendaha Yǎ Ndiǒxí véxi ñuyíú‑a. Te dava‑güedé cachí‑güedé sá cúú‑güedě cue tée càháⁿ tnúhu Yá Ndiǒxí dico ñá ndàá sá cúú‑güedě cue tée càháⁿ tnúhu‑gá, te cada‑güedé tɨtnɨ́ núú sǎ vǎ yǒo tnàhí ndàcu cada cuendá dandàhú‑güedé ñáyiu, te cani iní‑güedé dandàhú‑güedé ndéé cue ñáyiu ní cáháⁿ Yǎ Ndiǒxí cundecu ndɨhɨ‑gá.
22 pois surgirão falsos cristos e falsos profetas, operando sinais e prodígios, para enganar, se possível, os próprios eleitos.
23 Te vitna ío váha cuáha‑ndo cuèndá, te quɨhɨ iní‑ndó cùndecu‑ndo, chi nchaa sa ní dátǔha ñaha‑ǐ xii‑ndo.
23 Estai vós de sobreaviso; tudo vos tenho predito.
24 ’Te nà yáha‑ni coo tnúndòho cahnu vihi‑áⁿ, te vá dáyèhé‑gá nchícanchii te ni vǎ dáyèhé‑gá yóó.
24 Mas, naqueles dias, após a referida tribulação, o sol escurecerá, a lua não dará a sua claridade,
25 Te ngoyo nchaa chódíní ndèé andɨu, te quɨdɨ‑xi andɨu.
25 as estrelas cairão do firmamento, e os poderes dos céus serão abalados.
26 Te dàvá‑áⁿ quiní ñáhá nchàa ñáyiu xii yúhú Tée cùu ñaní tnáhǎ‑yu nchaá‑yu quee‑í andɨu quìxi‑í ichi xɨtɨ́ vícó, te quiní‑yu sá ǐo càhnu cuu‑í, te quìde‑í nchaa sá vǎha.
26 Então, verão o Filho do Homem vir nas nuvens, com grande poder e glória.
27 Te tendaha‑ǐ cue espíritú xínú cuèchi núù‑í quɨ́hɨ́ⁿ‑xi nadatàcá‑xi nchaa ñáyiu ní cáháⁿ‑í chitnahá ñáhá xìi‑í xǐndecu nɨ càa xico ñuyíú.
27 E ele enviará os anjos e reunirá os seus escolhidos dos quatro ventos, da extremidade da terra até à extremidade do céu.
28 ’Te cundehe‑ndo nàcuáa quìde yutnu ngúxí, chi yutnu‑áⁿ ndúú yùte núú dìté‑xi te nàtahú ndaha‑xi, te òré ducaⁿ quìde‑xi te càchí‑ndó sǎ sà ní cuyatni nuu cahni.
28 Aprendei, pois, a parábola da figueira: quando já os seus ramos se renovam, e as folhas brotam, sabeis que está próximo o verão.
29 Te ducaⁿ sǎtnahá‑xi cada‑xi òré ná quìní‑ndó càda‑xi nchaa nacuáa ní cáháⁿ‑í, te cutnùní iní‑ndó sǎ sà ní cuyatni vií‑nǎ nduu nàa ñuyíú.
29 Assim, também vós: quando virdes acontecer estas coisas, sabei que está próximo, às portas.
30 Te na càchí tnúhu ndáá‑í xii‑ndo sǎ òré vátá cùú‑gá cue ñáyiu xǐndecu ñuyíú‑a vitna, te cada‑xi nchaa nàcuáa ní cáháⁿ‑í.
30 Em verdade vos digo que não passará esta geração sem que tudo isto aconteça.
31 Te andɨu ndɨ̀hɨ ñuyíú‑a chi ndɨhɨ nihnu‑xi, dico tnúhu‑í chi vá ndɨ́hɨ́ nìhnu‑xi chi cùu‑xi tnúhu ndáá.
31 Passará o céu e a terra, porém as minhas palavras não passarão.
32 ’Dico ñá túú cùtnuní ná nduu quìxi tucu‑í, te ni ñà túú cùtnuní ná òré chi vá yǒo xìní, te ni cuè espíritú xínú cuèchi núú Yǎ Ndiǒxí ñá túú xìní‑xi ná nduu quìxi‑í, te ni mèe yúhú tée cùu Déhe Dútú Ndiǒxí ñá túú xìní‑í ná nduu quìxi tucu‑í, chi ɨɨⁿdìi díí‑ni mee Tǎtà‑í Dútú Ndiǒxí xìní‑gá nǔu ná nduu quìxi‑í.
32 Mas a respeito daquele dia ou da hora ninguém sabe; nem os anjos no céu, nem o Filho, senão o Pai.
33 ’Te nchòhó xíní ñùhu‑xi sá ǐo quɨhɨ iní‑ndó cùndecu‑ndo, te cáháⁿ ndɨhɨ‑ndo Yǎ Ndiǒxí, chi ñá túú xìní‑ndó nǎ nduu quìxi tucu‑í.
33 Estai de sobreaviso, vigiai [e orai]; porque não sabeis quando será o tempo.
34 Te na càchí tnúhu‑í xii‑ndo cuèndá ɨɨⁿ tée cuìní quɨ́ngaca cuu xica. Te tée‑áⁿ cùmání‑gǎ quee‑dé vehe‑dé te ní xáhaⁿ‑dě xii cue tée xìnu cuechi núú‑dě sá ná cádá cuèndá‑güedé vehe‑dé. Te ní sáñaha‑dě xii‑güedé ndɨ́ dɨ́ɨ́ⁿ nǔú‑güedě chìuⁿ cada‑güedé. Te ní xáhaⁿ‑dě xii tée ndèé yuyèhe sá ná cùndecu túha‑ni‑dé yuyèhe ndéé nàsáá‑dé.
34 É como um homem que, ausentando-se do país, deixa a sua casa, dá autoridade aos seus servos, a cada um a sua obrigação, e ao porteiro ordena que vigie.
35 Te duha ndùu tnúhu càháⁿ‑í cuèndá nchòhó cundecu túha‑ndo, chi ñá túú xìní‑ndó nǎ nduu te ni ñà túú xìní‑ndó nǎ òré quixi tucu yúhú Yaá cúú Xǐtohó‑ndó, núu òré sa ní cundɨquɨⁿ, àdi dava niú, àdi oré sa ní cana uuⁿ lǐhi, àdi oré sa ta cùditó cuáháⁿ, núu xíǎⁿ ío chí cúndècu túha.
35 Vigiai, pois, porque não sabeis quando virá o dono da casa: se à tarde, se à meia-noite, se ao cantar do galo, se pela manhã;
36 Te duha càháⁿ‑í chi na cuáháⁿ òré ñá túú nǎ yɨ́hɨ́ ìní‑ndó quèxio‑í, te ñá túú ndècu túha‑ndo.
36 para que, vindo ele inesperadamente, não vos ache dormindo.
37 Te dàtná‑ni xǎhaⁿ‑ǐ xii nchòhó sá cúndècu túha‑ndo, te dɨu‑ni ducaⁿ xǎhaⁿ‑ǐ xii nchaa dava‑gá ñáyiu sá cúndècu túha‑yu —càchí‑gá xǎhaⁿ‑gǎ xii‑güedé.
37 O que, porém, vos digo, digo a todos: vigiai!

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 13, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.