Marcos 11

Peñoles Mixtec NT (MIL_TBL) vs NAA

Sair da comparação
NAA Nova Almeida Atualizada 2017
1 Te Jèsús ní cuyatni‑gá ndɨhɨ cue tée xìca cuu ndɨhɨ‑gá ñuú Bètaniá, ndɨhɨ ñuú Bètfagé, te xíáⁿ cáá yùcu nani Olívú, te yatni vií‑nǎ xíáⁿ cáá ñùú Jerusàlén. Te Jèsús ní cana‑gá úú‑ni tnàhá cue tée xìca cuu ndɨhɨ‑gá.
1 Quando se aproximavam de Jerusalém, de Betfagé e Betânia, junto ao monte das Oliveiras, Jesus enviou dois dos seus discípulos
2 Te ní xáhaⁿ‑gǎ xii‑güedé: —Chí cuàháⁿ ñuú cáá yàtni yacáⁿ, te òré quexìo‑ndo yacáⁿ te naníhí‑ndó ɨ̀ɨⁿ búrru ndètnɨ́ɨ‑dɨ, te vátá yǒo ɨɨⁿ‑gá codo ñàha xii‑dɨ, te nandaxi‑ndo‑dɨ te candeca‑ndo‑dɨ quìxi.
2 e disse-lhes:
3 Te núu yoo na càcáⁿ tnúhú nǔú‑ndó nǎ cuèndá nándàxi‑ndo‑dɨ, te cúñaha‑ndo sǎ yǔhú Yaá xícá cùu ndɨhɨ‑ndo xini ñuhu‑í‑dɨ, te na yǎha canehe chìuⁿ‑í‑dɨ te ndɨ̌hɨ‑ni natendaha‑ǐ‑dɨ, duha cúñaha‑ndo —càchí‑gá xǎhaⁿ‑gǎ xii‑güedé.
3 Se alguém perguntar: “Por que estão fazendo isso?”, respondam: “O Senhor precisa dele e logo o mandará de volta para cá.”
4 Te cue tée‑áⁿ nǐ xica‑güedé cuáháⁿ‑güedé, te òré ní quexìo‑güedé ñuú‑áⁿ te ní naníhí‑güedě ɨɨⁿ bǔrru ndètnɨ́ɨ‑dɨ ɨɨⁿ yutnu nìhnu yatni ɨɨⁿ yuyehe vehe caa yatni yuhu ichi, te ní ngüíta‑güedé nándàxi‑güedé‑dɨ.
4 Então foram e acharam o jumentinho preso, junto ao portão, do lado de fora, na rua, e o desprenderam.
5 Te mei òré nándàxi‑güedé‑dɨ ní quexìo ñáyiu xǎhǎⁿ‑yu xii‑güedé: —¿Ná cuèndá nándàxi‑ndo búrru‑áⁿ‑i? —càchí‑yu xǎhǎⁿ‑yu xii‑güedé.
5 Alguns dos que ali estavam reclamaram: — O que estão fazendo, soltando o jumentinho?
6 Te cue tée‑áⁿ nǐ xáhaⁿ‑güedě xií‑yu nàcuáa ní xáhaⁿ Jèsús cúñaha‑güedě. Te sátá dúcáⁿ te ní dáñǎ‑yu ndèca‑güedé bǔrru‑áⁿ cuǎháⁿ núú ndécú Jèsús.
6 Eles, porém, responderam conforme as instruções de Jesus. Então os deixaram ir.
7 Te òré ní quexìo‑güedé ndɨhɨ‑dɨ núú ndécú‑gǎ, te ní sacáⁿ ndodo‑güedé dóó‑güedě sátá‑dɨ, ní ngódó ñàha Jesús xii‑dɨ.
7 Levaram o jumentinho a Jesus, puseram as suas capas sobre o animal, e Jesus montou nele.
8 Te ío cuéhé ñǎyiu ta sàcáⁿ‑yu dóǒ‑yu ichi cuáháⁿ‑gá cuèndá núú dǒǒ‑yu‑áⁿ yǎha‑gá ndɨhɨ quɨtɨ yòdo‑gá, te davá‑yu xèhndé‑yu ndaha yùtnu ta sacáⁿ‑yu cuáháⁿ.
8 Muitos estenderam as suas capas no caminho, e outros espalharam ramos que tinham cortado nos campos.
9 Te nchaa ñáyiu yòdo nuu núú‑gǎ ndɨhɨ nchaa ñáyiu nchìcúⁿ ndàa sátá‑gǎ ní ngüíta‑yu níhi càháⁿ‑yu, te càchí‑yu: —¡Ío càhnu cuu Yaá‑a! ¡Te Yá Ndiǒxí ná chìndee ñaha‑gá, chi dɨu‑gá cúú‑gǎ Yaá ní tendaha‑gǎ véxi quìde núú‑gǎ!
9 Tanto os que iam adiante dele como os que o seguiam clamavam: “Hosana! Bendito o que vem em nome do Senhor!
10 ¡Te dɨu‑ni Yaá‑á cúú‑gǎ Yaá véxi quɨndaha ñàha xii‑o datná ní xóo cada ndíi Dàvií! ¡Te ndéé nchaa sá ìó andɨu na càchí‑xi sá ǐo càhnu cuu‑gá! —duha càchí‑yu.
10 Bendito o Reino que vem, o reino de Davi, nosso pai! Hosana nas maiores alturas!”
11 Te Jèsús ní quexìo‑gá ñuú Jerusàlén, te cuánguɨhu‑gá xɨtɨ́ veñúhu càhnu sá ǐo cùnuu, te ní xíndéhé vǎha‑gá nchaa sá ndécú xɨ̀tɨ́ veñúhu‑áⁿ. Te sátá dúcáⁿ te ní ndee‑gá cuáháⁿ‑gá ñuú Bètaniá ndɨhɨ ndɨ ùxúú cue tée xìca cuu ndɨhɨ‑gá chi sa ní cuaa.
11 E Jesus entrou em Jerusalém, no templo. E, tendo observado tudo, como já era tarde, saiu para Betânia com os doze.
12 Te nduu tněé‑áⁿ nǐ quee Jèsús ñuú Bètaniá ndɨhɨ cue tée xìca cuu ndɨhɨ‑gá, te ichi ñùhu‑gá ní xíhí‑gá docó.
12 No dia seguinte, quando saíram de Betânia, Jesus teve fome.
13 Te xica nǐ xiní‑gá nútnɨ̌ɨ ɨɨⁿ yutnu ngǔxí, te ní xica‑gá cuándéhé‑gǎ nǔu ndèé sávìdí‑xi te ñá túú nǎ ndèé, chi mee‑ni ndàha‑xi ndeé chi ñá dɨ́ú yǒó sácǔndeé sávìdí‑xi.
13 E, vendo de longe uma figueira com folhas, foi ver se nela acharia alguma coisa. Aproximando-se dela, nada achou, a não ser folhas; porque não era tempo de figos.
14 Te Jèsús ní xáhaⁿ‑gǎ xii yutnu ngǔxí‑áⁿ: —Vitna te vá yǒo ɨɨⁿ‑gá caxi sávìdí‑n, chi vá cúúⁿ‑gǎ —càchí‑gá xǎhaⁿ‑gǎ xii yutnu ngǔxí‑áⁿ. Te cue tée xìca cuu ndɨhɨ‑gá ní tecú dóho‑güedé nàcuáa ní xáhaⁿ‑gǎ xii yutnu ngǔxí‑áⁿ.
14 Então Jesus disse à figueira: E os discípulos de Jesus ouviram isto.
15 Te Jèsús ní quexìo tucu‑gá ndɨhɨ cue tée xìca cuu ndɨhɨ‑gá ñuú Jerusàlén, te cuánguɨhu tucu‑gá xɨtɨ́ veñúhu càhnu sá ǐo cùnuu, te xɨtɨ́ veñúhu‑áⁿ xǐndecu cue ñáyiu quìde ndáhú nádìcó‑yu, ndɨhɨ cue ñáyiu xǐsaaⁿ. Te nchaá‑yu ní queñuhu ñaha Jèsús xií‑yu quehé, te ní dándùá‑gá mèsá cue ñáyiu dàma díhúⁿ, ndɨhɨ nchaa xìlé sácǒo nchihi cue ñáyiu dìco lómá xǐndecu xɨtɨ́ veñúhu‑áⁿ.
15 E foram para Jerusalém. Quando Jesus entrou no templo, começou a expulsar os que ali vendiam e compravam. Derrubou as mesas dos cambistas e as cadeiras dos que vendiam pombas,
16 Te ñá túú tnàhí‑gá ní dàña‑gá yáha cue ñáyiu ndɨhɨ nchaa sá nchídǒ‑yu ichi xɨtɨ́ veñúhu‑áⁿ.
16 e não permitia que alguém atravessasse o templo carregando algum objeto.
17 Te ní xáhaⁿ‑gǎ xií‑yu: —Núú tùtú Yǎ Ndiǒxí càháⁿ‑xi nàcuáa ní cáháⁿ‑gá, te ní cachí‑gá: “Vehe‑í cúú‑xí vèhe núú tàcá ñáyiu nɨhìí ñuyíú càháⁿ ndɨhɨ ñàhá‑yu xii‑í”, duha ní cáháⁿ‑gá càchí‑xi núú tùtú‑gá. Dico nchòhó quídé‑ndó vèhe‑gá vehe ñadúhú —càchí‑gá xǎhaⁿ‑gǎ xií‑yu.
17 Também os ensinava e dizia:
18 Te nchaa dútú cúnùu, ndɨhɨ nchaa cue tée dàcuaha ñaha xií‑yu nchaa tnúhu ní chídó tnùní ndíi Moìsés ní tecú dóho‑güedé nàcuáa ní cáháⁿ‑gá te ní ngüíta‑güedé ndúcú‑güedě nàcuáa cada‑güedé cahni ñaha‑güedě xii‑gá, chi yùhú‑güedé sá ǐo cunuu‑gǎ, te ducaⁿ chi nchaa ñáyiu ío cùñúhu‑yu nchaa tnúhu càháⁿ‑gá.
18 E os principais sacerdotes e escribas ouviram isso e procuravam uma maneira de matar Jesus, pois o temiam, porque toda a multidão se maravilhava de sua doutrina.
19 Te òré sa ní cuaa cuìí‑nǎ, te ní quee tucu Jèsús ndɨhɨ cue tée xìca cuu ndɨhɨ‑gá ñuú Jerusàlén cuáháⁿ‑gá ndɨhɨ‑güedé ɨngá xichi.
19 Em vindo a tarde, Jesus e os discípulos saíram da cidade.
20 Te nduu tněé nehé‑ni ní yáha tucu Jèsús ndɨhɨ cue tée xìca cuu ndɨhɨ‑gá núú níhnú yùtnu ngúxí, te ní xiní‑güedé sa ní yíchí nɨhìí ndéé yóho‑xi.
20 E, passando eles pela manhã, viram que a figueira estava seca desde a raiz.
21 Te té Pèlú ní ndacu iní‑dé nàcuáa ní xáhaⁿ Jèsús xii yutnu ngǔxí‑áⁿ, te ní xáhaⁿ‑dě xii‑gá: —Mèstrú, cundehe nǎ ní yíchí yutnu ngǔxí sá nǐ xáhaⁿ‑n sǎ vǎ cúúⁿ‑gǎ sávìdí‑xi —càchí‑dé xǎhaⁿ‑dě xii‑gá.
21 Então Pedro, lembrando-se, falou: — Mestre, eis que a figueira que o senhor amaldiçoou ficou seca.
22 Te Jèsús ní xáhaⁿ‑gǎ xii‑güedé: —Quɨndáá ndisa iní‑ndó Yǎ Ndiǒxí.
22 Ao que Jesus lhes disse:
23 Te na càchí tnúhu ndáá‑í xii‑ndo sǎ nǔu nchòhó cúñaha‑ndo xìi tɨndúú‑a xocuɨ̀ñɨ́‑xi núú ndécú‑xí, te quɨ́hɨ́ⁿ‑xi quée‑xi xɨtɨ́ làmár. Te dɨu ducaⁿ càda‑xi te núu nchòhó vá cání ɨ̀ɨⁿ cani úú iní‑ndó, te quɨndáá iní‑ndó sǎ dúcáⁿ càda‑xi.
23 Porque em verdade lhes digo que, se alguém disser a este monte: “Levante-se e jogue-se no mar”, e não duvidar no seu coração, mas crer que se fará o que diz, assim será com ele.
24 Te xíǎⁿ nǔu càchí tnúhu‑í xii‑ndo sǎ nchàa sá ná càcáⁿ‑ndó nǔú Yǎ Ndiǒxí òré càháⁿ ndɨhɨ‑ndo‑gǎ, te taxi‑gá te núu nchòhó sàndáá ndisa iní‑ndó sǎ táxí‑gǎ sá xìcáⁿ‑ndó nǔú‑gǎ.
24 Por isso digo a vocês que tudo o que pedirem em oração, creiam que já o receberam, e assim será com vocês.
25 Te òré càháⁿ ndɨhɨ‑ndo Yǎ Ndiǒxí te dandàcu iní‑ndó te núu ndècu ñáyiu ñá túú cùu váha iní ñáhá xìi‑ndo, te cada càhnu iní‑ndǒ‑yu cuèndá ducaⁿ càda cahnu iní ñáhá Tǎtá‑ndó Dǔtú Ndiǒxí Yaá ndécú àndɨu xii‑ndo cuendá nchaa sá ñà túú vǎha quìde‑ndo.
25 E, quando estiverem orando, se tiverem alguma coisa contra alguém, perdoem, para que o Pai de vocês, que está nos céus, perdoe as ofensas de vocês.
26 Dico núu nchòhó vá cádá càhnu iní‑ndó sǎ quídé ñàha tnaha ñáyiu‑ndo xìi‑ndo, te ni Tǎtá‑ndó Dǔtú Ndiǒxí vá cádá càhnu iní ñáhá‑gǎ xii‑ndo cuèndá nchaa sá ñà túú vǎha quìde‑ndo —cachí‑gá xǎhaⁿ‑gǎ xii‑güedé.
26 [Mas, se vocês não perdoarem, também o Pai de vocês, que está nos céus, não perdoará as ofensas de vocês.]
27 Te Jèsús ní ndexìo tucu‑gá ñuú Jerusàlén ndɨhɨ cue tée xìca cuu ndɨhɨ‑gá, te cuánguɨhu tucu‑gá xɨtɨ́ veñúhu càhnu sá ǐo cùnuu ndɨhɨ‑güedé. Te xɨtɨ́ veñúhu‑áⁿ yɨ́hɨ́‑gǎ ní quexìo cue dútú cúnùu ndɨhɨ cue tée dàcuaha ñaha xii ñáyiu nchaa tnúhu ní chídó tnùní ndíi Moìsés, ndɨhɨ cue tée cùu sacuéhé nǔú ñǎyiu isràél.
27 Então regressaram para Jerusalém. E enquanto Jesus andava pelo templo, os principais sacerdotes, os escribas e os anciãos vieram ao seu encontro
28 Te xǎhaⁿ‑güedě xii‑gá: —Cuìní‑ndɨ́ cachí tnúhu‑n xìi‑ndɨ́ nása ndùu tnúhu ndee ìní ndécú ndɨ̀hɨ‑n núu quìde‑n nándɨ sá quídé‑n, ¿te yoo ducaⁿ nǐ taxi tnúhu ndee ìní‑áⁿ xii‑n‑i? —càchí‑güedé xǎhaⁿ‑güedě xii‑gá.
28 e lhe perguntaram: — Com que autoridade você faz estas coisas? Ou quem lhe deu esta autoridade para fazer isto?
29 Te Jèsús ní xáhaⁿ‑gǎ xii‑güedé: —Yúhú tnàhá‑í cuìní‑í cácáⁿ tnúhu‑í ɨɨⁿ sá càcáⁿ tnúhu‑í núú‑ndó te núu na càchí tnúhu‑ndo, te cachí tnúhu‑í xii‑ndo yòo ní taxi tnúhu ndee ìní xii‑í duha quìde‑í.
29 Jesus respondeu:
30 Te chí càchí tnúhu xii‑í yoo ní táúchíúⁿ nǐ dácuándùte ndíi Juàá ñáyiu, ¿Yá Ndiǒxí ǎⁿ cuè tée ñuyíú‑a ní táúchíúⁿ dùcaⁿ ní quide ndíi? Te chí càchí tnúhu —càchí‑gá xǎhaⁿ‑gǎ xii‑güedé.
30 O batismo de João era do céu ou dos homens? Respondam!
31 Te ní ngüíta‑güedé xǐtnàha‑güedé: —¿Nása cúñaha‑o? Chi núu na cǔñaha‑o sǎ Yǎ Ndiǒxí ní táúchíúⁿ dùcaⁿ ní quide ndíi Juàá ñá, te quesaha‑dě: “¿Ná cuèndá ñá túú ní sàndáá iní‑ndó tnǔhu ní cáháⁿ ndíi vàiⁿ?”, quesaha‑dě.
31 E eles discutiam entre si: — Se dissermos: “Do céu”, ele dirá: “Então por que não acreditaram nele?”
32 Te ni vǎ cúú cǔñaha‑o sǎ cuè ñáyiu ñuyíú‑a ní táúchíúⁿ dùcaⁿ ní quide ndíi Juàá —càchí‑güedé xǐtnàha‑güedé. Te ducaⁿ nǐ xítnàha‑güedé chi ñá túú ní cùtnuní iní‑güedé nása cúñaha‑güedě xii‑gá, chi xǐyùhú‑güedé cue ñáyiu chi nchaa ñáyiu‑áⁿ nǐ cutnùní ndáá iní‑yu sá Yǎ Ndiǒxí ní táúchíúⁿ‑gǎ ducaⁿ nǐ quide ndíi Juàá.
32 Se, porém, dissermos: “Dos homens”, é de temer o povo. Porque todos pensavam que João era realmente um profeta.
33 Te ní xáhaⁿ‑güedě xii Jèsús: —Ñá túú xìní‑ndɨ́ yoo ní táúchíúⁿ dùcaⁿ ní dácuándùte ndíi Juàá ñáyiu —càchí‑güedé xǎhaⁿ‑güedě xii‑gá. Te Jèsús ní xáhaⁿ‑gǎ xii‑güedé: —Te núu ducaⁿ te ni yǔhú vá càchí tnúhu‑í xii‑ndo yòo ní taxi tnúhu ndee ìní duha quìde‑í —càchí‑gá xǎhaⁿ‑gǎ xii‑güedé.
33 Então responderam a Jesus: — Não sabemos. E Jesus, por sua vez, lhes disse:

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 11, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.