Mateus 26

Ta lə Lubə Kunmindɨ kɨ́ Sigɨ (MGE) vs NAA

Sair da comparação
NAA Nova Almeida Atualizada 2017
1 Lokɨ Jeju tɔl ta néndó-je kinlé, ḛ idə njéndó né-je liə panè:
1 Quando Jesus acabou de proferir estas palavras, disse aos seus discípulos:
2 Sə̰i ꞌgəi kɨ́ nà̰y ndɔ joo kadɨ ndɔ ra na̰y Pakɨ asɨ. Ə dꞌa kilə Ngon lə dow ji dow-je-tɨ kadɨ ꞌɓə-é kagdəsɨ-tɨ.
2 — Vocês sabem que, daqui a dois dias, será celebrada a Páscoa, e o Filho do Homem será entregue para ser crucificado.
3 Rəmə njékun dɔ njégugné-je lə Lubə, kɨ̀ ꞌngatɔ́gɨ-je lə jipɨ-je dꞌuwə dɔ-na̰ lo gangta-tɨ panata lə Kayipɨ kɨ́ to burə dɔ njégugné-je lə Lubə
3 Então os principais sacerdotes e os anciãos do povo se reuniram no palácio do sumo sacerdote, chamado Caifás,
4 ə dꞌun ndu-dé kadɨ ꞌra gosɨ dꞌuwə-né Jeju kdɔ kadɨ ꞌtɔl-é.
4 e deliberaram prender Jesus, à traição, e matá-lo.
5 Ya ngà dḛ ꞌtəl ꞌpanè: Kḛ ɓá jꞌa kuwəi-é ndɔ ra na̰y Pakɨ-tɨ lé al, nè kosɨ dow-je dꞌa kḭ ɓukɨ-na̰ dɔ-ji-tɨ.
5 Mas diziam: — Não durante a festa, para que não haja tumulto entre o povo.
6 Jeju isɨ mḛḛ ɓe-tɨ kɨ́ Betani, mḛḛ kəy-tɨ lə Simɔ̰ kɨ́ ndɔkɨ to njèbanjɨ.
6 Quando Jesus estava em Betânia, na casa de Simão, o leproso,
7 Rəmə dené káre bè ree rɔ-é-tɨ kɨ̀ ubɨ kɨ́ ətɨ majɨ rəm, là-é n̰a̰ rəm, rusɨ ku kɨ́ ꞌra kɨ̀ ər kɨ́ ꞌɓa-é albatrə rəm ya ree mbəl dɔ Jeju-tɨ ta nékuso-tɨ.
7 aproximou-se dele uma mulher, trazendo um frasco feito de alabastro com um perfume precioso, que ela derramou sobre a cabeça de Jesus, estando ele à mesa.
8 Njéndó né-je dꞌoo né kin bè rəmə, nəl-dé al, adɨ ꞌpanè: «Ə́ kin to né tujɨ kɨ́ ban ɓá tana̰ bè?»
8 Vendo isto, os discípulos ficaram indignados e disseram: — Para que este desperdício?
9 To ubɨ kɨ́ lé jꞌa taa-né là kɨ́ tò ɓay-ɓay ya kdɔ ləbɨ njéndoo-je.
9 Este perfume poderia ter sido vendido por muito dinheiro, para ser dado aos pobres.
10 Jeju gə ta kɨ́ dḛ ꞌpa lé, adɨ idə-dé panè: «Kdɔ ri ə́ sə̰i adi-né kɔ̰̀ dené kinlé bè wa? Ḛ ra né kɨ́ majɨ kdɔ ta lə-m.
10 Mas Jesus, sabendo disto, lhes disse:
11 Njéndoo-je lé, dꞌa kisɨ sə-si nè kɨ̀ ndɔ-je lay, ngà ma̰ lé mꞌa kisɨ sə-si kɨ̀ ndɔ-je lay al.
11 Porque os pobres estarão sempre com vocês, mas a mim vocês nem sempre terão.
12 Ubɨ kɨ́ dené kin ungɨ kinlé, tokɨ né kɨ́ ḛ ra rɔ-m-tɨ kdɔ dubɨ-m-né bè.
12 Porque, derramando este perfume sobre o meu corpo, ela o fez para o meu sepultamento.
13 Ooi majɨ, mꞌa kidə-si rəsɨ; lo lay kɨ́ dɔnangɨ-tɨ nè kɨ́ dꞌa kilə mbḛ Poyta kɨ́ Majɨ kin titɨ lé, dꞌa kɔr poy né kɨ́ dené ra kinlé kadɨ mḛḛ dow-je ole-né dɔ-é-tɨ.»
13 Em verdade lhes digo que, onde for pregado em todo o mundo este evangelho, também será contado o que ela fez, para memória dela.
14 Beɓa Judasɨ kɨ́ ꞌɓa-é Iskariyotɨ kɨ́ to kɨ́ káre dan njéndó né-je-tɨ kɨ́ dɔgɨ gidɨ-é joo lé, ɔw ingə njékun dɔ njégugné-je lə Lubə
14 Então um dos doze, chamado Judas Iscariotes, foi falar com os principais sacerdotes.
15 ə idə-dé panè: Ri ɓá sə̰i ꞌndigi kadi-mi kadɨ mꞌilə-né Jeju lé ji-si-tɨ wa? Beɓa dḛ ꞌtidə ka̰ là kɔrmutə dꞌadɨ-é.
15 Ele disse: — Quanto me darão para que eu o entregue a vocês? E pagaram-lhe trinta moedas de prata.
16 Gangɨ ndɔ-é-tɨ kin ya, Judasɨ sangɨ kəm rəbɨ kɨ́ tuwə kilə-né Jeju ji-dé-tɨ.
16 E, desse momento em diante, Judas buscava uma boa ocasião para entregar Jesus.
17 Ndɔ kɨ́ dɔsa̰y lə ndɔ ra na̰y kɨ́ ꞌra kɨ̀ mbə̀ kɨ́ əm goto-tɨ lé, njéndó né-je lə Jeju ꞌree rɔ-é-tɨ ꞌdəjɨ-é ꞌpanè: «Lo kɨ́ rá ɓá i ꞌndigɨ kadɨ jꞌra nékuso Pakɨ-tɨ jꞌadɨ-i wa?»
17 No primeiro dia da Festa dos Pães sem Fermento, os discípulos vieram a Jesus e lhe perguntaram: — Onde quer que façamos os preparativos para que o senhor possa comer a Páscoa?
18 Beɓa Jeju idə-dé panè: «Ɔwi mḛḛ ɓebo-tɨ rɔ dow-tɨ kɨ́ bè kin … ə idəi-é tokɨ njèndó dow-je né panè: Dɔkaglo lə-m nà̰y sḛ bè; ə mꞌa kɔw kəy lə-i kdɔ ꞌra na̰y Pakɨ natɨ kɨ̀ njéndó né-je lə-m.»
18 E ele lhes respondeu:
19 Beɓa njéndó né-je dꞌɔw ə ꞌra go ta-tɨ kɨ́ Jeju idə-dé, adɨ ꞌra nékuso Pakɨ lé.
19 E eles fizeram como Jesus lhes havia ordenado e prepararam a Páscoa.
20 Beɓa ta kàdɨ̀ kur-tɨ lé, Jeju isɨ ta nékuso-tɨ kɨ̀ njéndó né-je liə kɨ́ dɔgɨ gidɨ-é joo.
20 Ao cair da tarde, Jesus pôs-se à mesa com os doze discípulos.
21 Lokɨ dꞌisɨ dꞌuso né lé Jeju panè: «Ooi majɨ, mꞌa kidə-si rəsɨ; dow káre dan-si-tɨ à kun dɔ-m.»
21 E, enquanto comiam, Jesus disse:
22 Beɓa mḛḛkɔ̰̀ ra njéndó né-je adɨ ꞌdəjɨ-é káre-káre lay ꞌpanè: «ꞌƁaɓe, to ma̰ wa?»
22 E eles, muito entristecidos, começaram um por um a perguntar-lhe: — Por acaso seria eu, Senhor?
23 Jeju ilə-dé-tɨ panè: «Ḛ kɨ́ ulə ji-é sə-m natɨ mḛḛ ba̰y-tɨ kin ya, ḛ ya à kun dɔ-m.
23 Jesus respondeu:
24 Ngon lə dow lé à koy titɨ kɨ́ mbete kɨ́ aa njay pa-né ta kɨ́ sɔbɨ dɔ-é lé ya, ngà tujɨ ɓá à kusɨ dɔ dow-tɨ kɨ́ njèkun dɔ-é. Tò sotɨ kadɨ dꞌojɨ dowbé kinlé al!»
24 O Filho do Homem vai, como está escrito a seu respeito; mas ai daquele por quem o Filho do Homem está sendo traído! Melhor seria para ele se nunca tivesse nascido!
25 Rəmə Judasɨ kɨ́ à kun dɔ Jeju lé, un ta dəjɨ-é panè: «Njèndó dow-je né, to ma̰ wa?» Jeju ilə-é-tɨ panè: «Ta ya tḛḛ ta-i-tɨ tin.»
25 Então Judas, que o traía, perguntou: — Por acaso sou eu, Mestre? Jesus respondeu:
26 Lokɨ dꞌisɨ ta nékuso-tɨ lé Jeju un mbə̀, ra oiyo Lubə, uwə gangɨ dana̰, adɨ njéndó né-je ə panè: «ꞌTaai usoi, ḛ kin to dajɨ rɔ-m.»
26 Enquanto comiam, Jesus pegou um pão, e, abençoando-o, o partiu e deu aos discípulos, dizendo:
27 Go-tɨ, un kobɨ kɨ́ man nduu tò-tɨ, ra oiyo Lubə, təl-né adɨ-dé ə panè: «Sə̰i lay ya a̰yi.
27 A seguir, Jesus pegou um cálice e, tendo dado graças, o deu aos seus discípulos, dizendo:
28 Kdɔ ḛ kin to məsɨ-m, məsɨ kulənojɨ natɨ kɨ̀ Lubə kɨ́ à kungɨ nangɨ kdɔ kosɨ dow-je, kdɔ kadɨ Lubə in̰ə-né go majal-je kɔgɨ.
28 porque isto é o meu sangue, o sangue da aliança, derramado em favor de muitos, para remissão de pecados.
29 Mꞌa kidə-si rəsɨ; kḭ nè kɔw kete kinlé, mꞌa ka̰y man nduu kin gogɨ al ya sar ndɔ-tɨ kɨ́ mꞌa ka̰y ḛ kɨ́ sigɨ sə-si kɔ̰ɓe-tɨ lə Bɔbɨ-m.»Jeju isɨ uso né kɨ̀ njéndó né-je liə|alt="Jésus mange avec ses disciples" src="WA03909b.tif" size="col" copy="Graham Wade" ref="26:20-29"
29 E digo a vocês que, desta hora em diante, nunca mais beberei deste fruto da videira, até aquele dia em que beberei com vocês o vinho novo, no Reino de meu Pai.
30 Go-tɨ, dꞌusɨ pa-je, ɓəy ɓá dꞌḭ dꞌɔw dɔ mbal ka̰ kagɨ Olibiye-je-tɨ.
30 E, tendo cantado um hino, saíram para o monte das Oliveiras.
31 Beɓa Jeju idə njéndó né-je panè: «Ndɔɔ nè ya sə̰i a tusi-mi kin̰əi-mi kɔgɨ lay, kdɔ ꞌndàngɨ mḛḛ mbete-tɨ kɨ́ aa njay ꞌpanè:
31 Então Jesus disse aos discípulos:
32 Ngà Jeju təl ilə dɔ-tɨ panè: «Kḛ ɓá lokɨ mꞌa tɔsɨ ndəl kində lo tḛḛ lé, mꞌa kɔw ngəbɨ-si Galile.»
32 Mas, depois da minha ressurreição, irei adiante de vocês para a Galileia.
33 Piyər idə-é panè: «Lé dow-je lay ya ꞌtusɨ-i dꞌin̰ə-i kɔgɨ kàrè, ma̰ bè lé mꞌa kin̰ə-i kɔgɨ nda̰ al.»
33 Mas Pedro, tomando a palavra, disse a Jesus: — Ainda que o senhor venha a ser um tropeço para todos, nunca o será para mim.
34 Beɓa Jeju ilə-é-tɨ panè: «ꞌOo majɨ, mꞌa kidə-i rəsɨ; kɨ́ ndɔɔ nè-tɨ kin ya ꞌa najɨ panè ꞌgə-m al nja mutə ɓá kunjə à nɔ̰ ɓəy.»
34 Mas Jesus lhe disse:
35 Piyər idə-é panè: «Kadɨ mꞌnajɨ ta mꞌpanè mꞌgə-i al lé, kɨ́ nja káre ya kàrè à tḛḛ ta-m-tɨ al. Lé asɨ kəm koy ya kàrè mꞌa koy sə-i.» Rəmə ndəgɨ njéndó né-je lay ꞌpa bè ya tɔ.
35 Pedro insistiu: — Ainda que me seja necessário morrer com o senhor, de modo nenhum o negarei. E todos os discípulos disseram o mesmo.
36 Beɓa dꞌɔtɨ dꞌɔw lo-tɨ kɨ́ ꞌɓa-é Getsemane, rəmə Jeju idə njéndó né-je panè: «Isi nangɨ nè, adɨ mꞌɔw ngərəngɨ nṵ mꞌpa ta kɨ̀ Lubə.»Mbal ka̰ kagɨ Olibiye-je|alt="La montagne des oliviers" src="hk00353c.tif" size="col" copy="Horace Knowles" ref="26:36"
36 Em seguida, Jesus foi com eles a um lugar chamado Getsêmani. E disse aos discípulos:
37 Jeju adɨ Piyər kɨ̀ ngan lə Jebede joo dꞌɔw siə. Lo-tɨ kin ɓá mḛḛkɔ̰̀ kɨ̀ mḛḛ gangɨ man ulə gin ra Jeju.
37 E, levando consigo Pedro e os dois filhos de Zebedeu, começou a sentir-se tomado de tristeza e de angústia.
38 Beɓa ḛ idə-dé panè: «Mḛḛkɔ̰̀ ra-m asɨ koy; isi nangɨ nè ə ɔgi kəm-si ɓi sə-m.»
38 Então lhes disse:
39 Ngà lokɨ ḛ ɔtɨ kete sḛ lé, usɨ nangɨ, səbɨ takəm-é nangɨ ə pa ta kɨ̀ Lubə panè: «Bɔbɨ-m, kinə kəm rəbɨ tò nɔ̰ɔ̰ rəmə, ꞌitə kɔ̰̀ kɨ́ n̰a̰ kin kɨ rangɨ dɔ-m-tɨ. Lé bè ya kàrè, ꞌra kɨ́ go ndigɨ-tɨ lə-m ma̰ al; ngà kadɨ ꞌra kɨ́ go ndigɨ-tɨ lə-i i ya.»
39 E, adiantando-se um pouco, prostrou-se sobre o seu rosto, orando e dizendo:
40 Ḛ təl ree rɔ njéndó né-je-tɨ kɨ́ mutə lé rəmə, ingə-dé dɔ ɓi-tɨ. Beɓa idə Piyər panè: «Kadɨ ɔgi kəm-si ɓi sə-m kàdɨ̀ káre bè ya kàrè asi al wa?
40 E, voltando para os discípulos, achou-os dormindo. E disse a Pedro:
41 Ɔgi kəm-si ɓi ə ꞌpai ta kɨ̀ Lubə kdɔ kadɨ néna̰ tḛḛ dɔ-si-tɨ rəmə usi al. Ndil ndigɨ, ngà dajɨ rɔ dow ɓá tɔ́gɨ-é asɨ al.»
41 Vigiem e orem, para que não caiam em tentação; o espírito, na verdade, está pronto, mas a carne é fraca.
42 Jeju təl in̰ə-dé kɨ́ nja joo ɔw gogɨ pa ta kɨ̀ Lubə panè: «Bɔbɨ-m, kɔ̰̀-je kɨ́ n̰a̰ kinlé, kinə kəm rəbɨ kɨ́ kadɨ ꞌitə-né kɨ rangɨ kadɨ tḛḛ dɔ-m-tɨ al goto rəmə ꞌɔjɨ ndigɨ lə-i.»
42 Retirando-se pela segunda vez, orou de novo, dizendo:
43 Ḛ təl ree rɔ njéndó né-je-tɨ, rəmə ingə-dé dɔ ɓi-tɨ ya ɓəy; kəm-dé ɔy diriri adɨ lo kadɨ ꞌtḛḛ kəm-dé goto.
43 E, voltando, achou-os outra vez dormindo; porque os olhos deles estavam pesados.
44 Jeju təl in̰ə-dé ɔw pa ta kɨ̀ Lubə kɨ́ nja mutə dɔ ta-je-tɨ kɨ́ káre lé ya ɓəy.
44 Deixando-os novamente, foi orar pela terceira vez, repetindo as mesmas palavras.
45 Go-tɨ, təl ree rɔ njéndó né-je-tɨ idə-dé panè: «Uwəi rɔ-si ngá, ꞌtoi ɓi. Kàdɨ̀ asɨ; dꞌa kilə Ngon lə dow ji njéramajal-je-tɨ ngá.
45 Então voltou para os discípulos e lhes disse:
46 Ḭi taá adɨ jꞌɔwi! Ooi, dow kɨ́ njèkilə-m ji-dé-tɨ lé isɨ ree ngá.»
46 Levantem-se, vamos embora! Eis que o traidor se aproxima.
47 Lokɨ Jeju a̰ pa ta lé kɨ pa ya ɓəy rəmə, Judasɨ kɨ́ to kɨ́ káre dan njéndó né-je-tɨ kɨ́ dɔgɨ gidɨ-é joo lé, ree kɨ̀ kosɨ dow-je kɨ́ dꞌutɨ kiyərɔ-je, kɨ̀ kagɨ-je ji-dé-tɨ. Njékun dɔ njégugné-je lə Lubə, kɨ̀ ꞌngatɔ́gɨ-je lə jipɨ-je ɓá dꞌulə dowbé-je kinlé.
47 E enquanto Jesus ainda falava, eis que chegou Judas, um dos doze, e, com ele, grande multidão com espadas e porretes, vinda da parte dos principais sacerdotes e dos anciãos do povo.
48 Njèkun dɔ Jeju lé, tɔjɨ-dé né kɨ́ nꞌa ra kadɨ ꞌgə-né Jeju lé panè: «Dow kɨ́ mꞌa ra-é lapiya, kuwə-é kàdɨ̀-m-tɨ kin ya to ḛ, ə́n ə́ jè uwəi-é.»
48 Ora, o traidor tinha dado a eles um sinal: “Aquele que eu beijar, é esse; prendam-no.”
49 Lokɨ Judasɨ ree ngɔsi rɔ Jeju-tɨ lé, ḛ panè: «Lapiya, njéndó dow-je né!» Rəmə uwə Jeju kàdɨ̀-é-tɨ.
49 E logo, aproximando-se de Jesus, Judas disse: — Salve, Mestre! E o beijou.
50 Beɓa Jeju ilə-é-tɨ panè: «Nam-m, né kɨ́ ꞌree kdɔ ra lé ꞌra tá.» Beɓa dow-je kɨ́ ꞌree lé, dꞌɔtɨ dꞌuwə Jeju.
50 Jesus, porém, lhe disse: Nisto, aproximando-se eles, agarraram Jesus e o prenderam.
51 Ngà dow káre dan njéndó né-je-tɨ lə Jeju ɔr kiyərɔ tugə-né mbi ngonnjèkullə lə burə dɔ njégugné-je lə Lubə ndətɨ ya gangɨ.
51 E eis que um dos que estavam com Jesus, estendendo a mão, sacou da espada e, golpeando o servo do sumo sacerdote, cortou-lhe a orelha.
52 Beɓa Jeju idə-é panè: «ꞌUlə kiyərɔ lə-i saba-é-tɨ gogɨ; kdɔ dow-je kɨ́ ꞌtɔl madɨ-dé-je kɨ̀ kiyərɔ lé, dꞌa koy yo kiyərɔ ya tɔ.
52 Então Jesus lhe disse:
53 I ꞌgə kɨ́ kinə mꞌnɔ̰ ɓa Bɔbɨ-m lé, tajinatɨ nè ya à kulə kɨ̀ kosɨ njérɔ-je kɨ́ ꞌto malayka-je asɨ ɓudɔgɨ-dɔgɨ lo n̰a̰ al wa?
53 Ou você acha que não posso pedir a meu Pai, e ele me mandaria neste momento mais de doze legiões de anjos?
54 Ngà tokɨ tò titɨ-na̰ bè lé, ta kɨ́ Lubə pa mḛḛ mbete-tɨ kɨ́ aa njay lé, né-é à ra né ɓan wa?»
54 Mas como, então, se cumpririam as Escrituras, que dizem que assim deve acontecer?
55 Beɓa Jeju təl idə kosɨ dow-je panè: «Sə̰i ooi-mi kɨ bɔkaya dow ɓá ꞌreei kɨ̀ kiyərɔ-je, kɨ̀ salangɨ-je kdɔ kuwəi-mi-né wa? Ndɔ-je lay ya mꞌisɨ sə-si takəy-tɨ lə Lubə, mꞌndó né dow-je ya ə́ sə̰i uwəi-mi al.
55 Naquele momento, Jesus disse às multidões:
56 Ngà né-je lay kinlé, tò bè kdɔ kadɨ ta-je kɨ́ njépata-je kɨ́ ta Lubə-tɨ ꞌndàngɨ lé, né-é ra né.» Beɓa njéndó né-je lay ya dꞌin̰ə Jeju dꞌa̰y-na̰.
56 Tudo isto, porém, aconteceu para que se cumprissem as Escrituras dos profetas. Então todos os discípulos o deixaram e fugiram.
57 Dḛ kɨ́ dꞌuwə Jeju lé, dꞌɔw siə ɓe lə Kayipɨ kɨ́ to burə dɔ njégugné-je lə Lubə. Njéndó dow-je ndukun-je, kɨ̀ ꞌngatɔ́gɨ-je lə jipɨ-je ꞌkəw-na̰ nɔ̰ɔ̰.
57 E os que prenderam Jesus o levaram à casa de Caifás, o sumo sacerdote, onde se haviam reunido os escribas e os anciãos.
58 Piyər njiyə go-é-tɨ jan-jan adɨ rəbɨ-é rà ɗəkɨ siə, ɔw sar tḛḛ panata lə burə dɔ njégugné-je lə Lubə kinlé. Ḛ andɨ mḛḛ kəy-tɨ isɨ natɨ kɨ̀ ngannjékullə-je kadɨ nꞌoo se né-je kin à tɔl ta-é ban-ban wa?
58 Pedro o seguia de longe até o pátio do sumo sacerdote. E, tendo entrado, assentou-se entre os servos, para ver como aquilo ia terminar.
59 Njékun dɔ njégugné-je lə Lubə, kɨ̀ ꞌboy-je kɨ́ njégangta-je lə jipɨ-je ꞌsangɨ kadɨ dow-je ꞌtə́tɨ ta ta Jeju-tɨ kadɨ nꞌiləi-né ta dɔ-é-tɨ kdɔ kadɨ nꞌgangi-né ta koy dɔ-é-tɨ.
59 E os principais sacerdotes e todo o Sinédrio procuravam algum testemunho falso contra Jesus, a fim de o condenarem à morte.
60 Dow-je n̰a̰ ya ꞌree ꞌtə́tɨ ta ta-é-tɨ, ya ngà dꞌingə ta kɨ́ asɨ kadɨ ꞌtɔl-é-né al. Beɓa dɔbəy-é-tɨ, dow-je joo ꞌtḛḛ ə
60 E não acharam, apesar de terem sido apresentadas muitas testemunhas falsas. Mas, afinal, compareceram duas, afirmando:
61 ꞌpanè: «Dow kanlé ndɔkɨ panè: “Mꞌa tɔɔ kəy lə Lubə kin ə ndɔ mutə ya mꞌa kində gogɨ lay.”»
61 — Este disse: “Posso destruir o santuário de Deus e reconstruí-lo em três dias.”
62 Beɓa burə dɔ njégugné-je lə Lubə ḭ taá pa ta kɨ̀ Jeju panè: «Se i ꞌa kilə ta-je-tɨ kɨ́ dow-je kin ꞌtilə dɔ-i-tɨ kinlé al wa?»
62 E, levantando-se o sumo sacerdote, perguntou a Jesus: — Você não diz nada em resposta ao que estes depõem contra você?
63 Ta-é kɨ́ ngarara ya kàrè ḛ tḛḛ ilə-é-né-tɨ al. Burə dɔ njégugné-je təl idə Jeju ɓəy panè: «Mꞌdəjɨ-i kɨ̀ ri Lubə kɨ́ njèkisɨ kəm, kadɨ ꞌubɨ rɔ-i ya ilə-ji-né ta-tɨ kin adɨ jꞌoo: “I lé, kɨ́ tɔgrɔ-tɨ bè lé ꞌto Kristɨ, Ngon lə Lubə lé wa?”»
63 Jesus, porém, guardou silêncio. E o sumo sacerdote lhe disse: — Eu exijo que nos diga, tendo o Deus vivo por testemunha, se você é o Cristo, o Filho de Deus.
64 Jeju ilə-é-tɨ panè: «Ta ya tḛḛ ta-i-tɨ tin. Rəm ɓá, kɨ́ ngɔsnè-tɨ kin ya a kooi Ngon lə dow à kisɨ dɔ jikɔl Lubə-tɨ kɨ́ njètɔ́gɨ rəm, ɓá a kooi-é kɨ́ à kḭ dɔra̰-tɨ kisɨ ree dan kilndi-tɨ rəm tɔ.»
64 Jesus respondeu:
65 Beɓa burə dɔ njégugné-je lə Lubə tuwə kubɨ kɨ́ rɔ-é ḛ-tɨ ya gangɨ batɨ-batɨ ə panè: «Ḛ pa ta kɔbɨ kɨ̀ Lubə! Jꞌɔwi ndoo koo ta ta dow kɨ́ rangɨ-tɨ ɓəy ɓan! Ta kɔbɨ kɨ́ ḛ pa kɨ̀ Lubə kinlé, sə̰i ooi kɨ̀ mbi-si.
65 Então o sumo sacerdote rasgou as suas vestes e disse: — Blasfemou! Por que ainda precisamos de testemunhas? Eis que agora mesmo vocês ouviram a blasfêmia!
66 Ta ri ə́ ꞌgɨri dɔ-tɨ wa?» Beɓa dow-je dꞌilə-é-tɨ ꞌpanè: «Koy-é ya ɓá to tó-é.»
66 O que vocês acham? E eles responderam: — É réu de morte.
67 Beɓa dḛ ꞌtubə yoro kəm-é-tɨ rəm, ꞌɓɨr ji-dé ꞌtində-é-né rəm, ɓá dḛ kɨ́ ná̰-je ꞌtində mbɔ́-é ə ꞌpanè:
67 Então alguns cuspiram no rosto de Jesus e bateram nele. E outros o esbofeteavam, dizendo:
68 «I ə́ nè ꞌto Kristɨ lé, ꞌadɨ Lubə idə-i ə ꞌpa adɨ jꞌoo sé to ná̰ ɓá ində-i wa?»
68 — Profetize para nós, ó Cristo! Quem foi que bateu em você?
69 Piyər isɨ nangɨ mḛḛ ndògɨ-tɨ ndaa-tɨ. Beɓa ngonnjèkullə kɨ́ dené káre ree rɔ-é-tɨ pa siə panè: «I ya kàrè ꞌto njèkɔw kɨ̀ Jeju kɨ́ to dow kɨ́ Galile kinlé tɔ.»
69 Pedro estava sentado fora no pátio. Uma empregada se aproximou e lhe disse: — Você também estava com Jesus, o galileu.
70 Ngà Piyər najɨ nɔ̰̀ dow-je-tɨ lay panè: «I lé, ta ri ɓá ꞌndigɨ pa kàrè ma̰ mꞌgə al.»
70 Mas ele negou diante de todos e disse: — Não sei o que você está dizendo.
71 Ngà lokɨ ɔtɨ isɨ ɔw kɨ tarəbɨ-tɨ kɨ ndaa-tɨ bè rəmə, ngonnjèkullə kɨ́ dené kɨ́ rangɨ oo-é ə idə dow-je kɨ́ dꞌa̰ lo-é-tɨ nɔ̰ɔ̰ panè: «Ḛ kɔngɨ lé, to njèkɔw kɨ̀ Jeju kɨ́ Najarɛtɨ lé ya tɔ.»
71 Quando se dirigia para a porta, Pedro foi visto por outra empregada, que disse aos que estavam ali: — Este também estava com Jesus, o Nazareno.
72 Piyər təl najɨ rangɨ ya ɓəy panè: «Mꞌubɨ rɔ-m mꞌadɨ-si! Dingəm kanlé mꞌgə-é al!»
72 E ele negou outra vez, com juramento: — Não conheço esse homem.
73 Sḛ go-tɨ, dow-je kɨ́ dꞌa̰ lo-é-tɨ lé dꞌɔtɨ ꞌree rɔ Piyər-tɨ dꞌidə-é ꞌpanè: «Tɔgrɔ-tɨ ya, i lé, ꞌto kɨ́ dan-dé-tɨ ya! Ta pa-i ya kàrè tɔjɨ lo kɨ́ ḭ-tɨ rəm.»
73 Pouco depois, aproximando-se os que estavam ali, disseram a Pedro: — Com certeza você também é um deles, porque o seu modo de falar o denuncia.
74 Rəmə Piyər ilə bɔbɨ ndi-é nangɨ najɨ ə ubɨ-né rɔ-é panè: «Kinə mꞌədɨ-si rəmə, kadɨ Lubə ində-m ɔjɨ-m ya rɔ́tɨ! Mꞌubɨ rɔ-m mꞌadɨ-si, mꞌgə dingəm kanlé al ɓoo.» Beɓa lo-é-tɨ nɔ̰ɔ̰ ya kunjə nɔ̰
74 Então ele começou a praguejar e a jurar: — Não conheço esse homem! E no mesmo instante o galo cantou.
75 ə mḛḛ Piyər ole dɔ ta-tɨ kɨ́ Jeju idə-é panè: «Kunjə à nɔ̰ al ya ɓəy rəmə ꞌa najɨ panè: ꞌGə-m al, ꞌgə-m al ya nja mutə.» Beɓa Piyər tḛḛ ndaa-tɨ ə nɔ̰ kɨ̀ mḛḛkɔ̰̀ n̰a̰.
75 Então Pedro se lembrou da palavra que Jesus lhe tinha dito: “Antes que o galo cante, você me negará três vezes.” E Pedro, saindo dali, chorou amargamente.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 26, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.