Mateus 17

Ta lə Lubə Kunmindɨ kɨ́ Sigɨ (MGE) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Ndɔ mɛkḛ go-tɨ, Jeju adɨ Piyər dḛ kɨ̀ Jakɨ, ɓá Ja̰ kɨ́ to ngonkɔ̰ Jakɨ dꞌɔw siə ə dꞌɔw dꞌisɨ kɨ̀ kár-dé dɔ mbal-tɨ kɨ́ ngal.
1 Seis dias depois, Jesus foi para um monte alto, levando consigo somente Pedro e os irmãos Tiago e João.
2 Lo-é-tɨ nɔ̰ɔ̰ ya rɔ Jeju mbəl tò gay, adɨ takəm-é ɔ̰̀ njoy-njoy titɨ-na̰ kɨ̀ kàdɨ̀ bè. Kubɨ-je liə kàrè təl nda mbəy-mbəy titɨ-na̰ kɨ̀ londógɨ bè rəm tɔ.
2 Ali, eles viram a aparência de Jesus mudar: o seu rosto ficou brilhante como o sol, e as suas roupas ficaram brancas como a luz.
3 Rəmə Moiyijɨ dḛ kɨ̀ Eli ꞌtḛḛ sə-dé kɔy, ə dꞌɔjɨ ta kɨ̀ Jeju.
3 E os três discípulos viram Moisés e Elias conversando com Jesus.
4 Beɓa Piyər un ta idə Jeju panè: ꞌƁaɓe, majɨ n̰a̰ kadɨ jꞌisi lo kin-tɨ nè ya ngá. Kinə ꞌndigɨ lé, mꞌa ra kəykubɨ mutə, káre à to ꞌlə-i, káre à to ꞌlə Moiyijɨ ə káre à to ꞌlə Eli tɔ.
4 Então Pedro disse a Jesus: — Como é bom estarmos aqui, Senhor! Se o senhor quiser, eu armarei três barracas neste lugar: uma para o senhor, outra para Moisés e outra para Elias.
5 Lokɨ Piyər a̰ pa ta lé kɨ pa ya ɓəy rəmə, kilndi kɨ́ ndɔ̰y ngilingɨ-ngilingɨ ree səbɨ dɔ-dé-tɨ rɨpɨ, ngá ɓá ndi dow ɓa dan kilndi-tɨ lé panè: Ḛ kinlé to Ngon-m, mꞌində-é dan kəm-m-tɨ rəm, rɔ-m nəl-m dɔ-é-tɨ n̰a̰ rəm; ooi ta liə.
5 Enquanto Pedro estava falando, uma nuvem brilhante os cobriu, e dela veio uma voz, que disse: — Este é o meu Filho querido, que me dá muita alegria. Escutem o que ele diz!
6 Lokɨ njéndó né-je lə Jeju dꞌoo ndi dow kinlé bè rəmə, ꞌɓəl n̰a̰ adɨ ꞌtusɨ ꞌsəbɨ takəm-dé nangɨ.
6 Quando os discípulos ouviram a voz, ficaram com tanto medo, que se ajoelharam e encostaram o rosto no chão.
7 Ngá ɓá Jeju ɔtɨ ree rɔ-dé-tɨ, ɔdɨ rɔ-dé, ɓəy ɓá idə-dé panè: «Ḭḭ taá! ꞌƁəli al!»
7 Jesus veio, tocou neles e disse:
8 Beɓa lokɨ Piyər-je, kɨ̀ Ja̰-je, kɨ̀ Jakɨ-je lé dꞌun kəm-dé kɨ taá rəmə dꞌoo Jeju ya kɨ̀ kár-é.
8 Então eles olharam em volta e não viram ninguém, a não ser Jesus.
9 Go-tɨ, lokɨ dꞌḭ dɔ mbal-tɨ dꞌisɨ risɨ nangɨ lé, Jeju un ndu adɨ-dé panè: «Né kɨ́ ooi kinlé, ꞌpai ta-é adi dow kɨ́ rangɨ oo al ya sar kadɨ Ngon lə dow tɔsɨ-né ndəl ində lo tḛḛ dan dow-je-tɨ kɨ́ dꞌoy.»
9 Quando estavam descendo do monte, ele lhes deu esta ordem:
10 Go ta-je-tɨ kin ɓá njéndó né-je ꞌdəjɨ-é ꞌpanè: «Ngà kdɔ ri ɓá njéndó dow-je ndukun-je ꞌpanè: “Tò kadɨ Eli ree mɔkɨ tá” wa?»
10 Então os discípulos perguntaram: — Por que os
11 Jeju təl idə-dé panè: «Tò kadɨ Eli à təl ree kdɔ kɔsɨ nja né-je natɨ kɨ̀ gangɨ-é gangɨ-é lay.
11 Ele respondeu:
12 Ngà mꞌa kidə-si rəsɨ kɨ́ Eli lé ree ngá. Rəmə dow-je ꞌtəl ꞌgə-é al, adɨ ꞌra siə né-je kɨ́ mḛḛ-dé ndigɨ. Gangɨ-é kin ya dowbé-je dꞌa kadɨ-né kɔ̰̀ Ngon lə dow tɔ.»
12 porém eu afirmo a vocês que Elias já veio, e não o reconheceram, mas o maltrataram como quiseram. Assim também maltratarão o Filho do Homem.
13 Beɓa njéndó né-je ꞌgə kɨ́ ta kɨ́ Jeju pa sə-dé lé, ḛ pa sɔbɨ-né dɔ Ja̰ kɨ́ njèra dow-je batḛm.
13 Então os discípulos entenderam que Jesus estava falando a respeito de João Batista.
14 Lokɨ Jeju dḛ kɨ̀ njéndó né-je liə ꞌtəl ꞌree ngɔsi kɨ̀ kosɨ dow-je rəmə, dingəm káre ree tɔsɨ məkəjɨ-é nangɨ nɔ̰̀-é-tɨ
14 Quando eles chegaram perto da multidão, um homem foi até perto de Jesus, ajoelhou-se diante dele
15 ɓá idə-é panè: ꞌƁaɓe, ꞌoo kəmtondoo lə ngon-m kɨ́ dingəm kin. Kdɔ kɔ̰nɔ̰ ɔsɨ-é adɨ ingə kɔ̰̀ n̰a̰, tusɨ taá-taá. Lokɨ ḭ siə lé, kɨ́ madɨ-je ɔsɨ-é ilə-é dan pər-tɨ, ə kɨ́ ná̰-je ɔsɨ-é ilə-é dan man-tɨ-je.
15 e disse: — Senhor, tenha pena do meu filho! Ele é epilético e tem ataques tão fortes, que muitas vezes cai no fogo ou na água.
16 Beɓa mꞌree siə rɔ njéndó né-je-tɨ lə-i kadɨ dꞌadɨ-é lapiya rəmə dꞌasɨ al.
16 Eu o trouxe para os seus discípulos a fim de que eles o curassem, mas eles não conseguiram.
17 Jeju un ndi-é kɨ́ taá pa ta kɨ̀ njéndó né-je liə panè: Sə̰i ko dow-je kɨ́ njémḛḛnga̰-je kɨ̀ njémḛḛndul-je kan! Mꞌa kisɨ sə-si natɨ asɨ kaglo ban ɓəy wa? Mꞌa kisɨ dɔ-tɨ sə-si asɨ kaglo ban ɓəy wa? ꞌReei kɨ̀ ngon lé rɔ-m-tɨ nè bè.
17 Jesus respondeu:
18 Beɓa Jeju ndángɨ ndil kɨ́ majɨ al kɨ́ isɨ mḛḛ ngon-tɨ lé adɨ-é tḛḛ kɔgɨ. Rəmə ngon lé, ingə lapiya tajinatɨ nè ya.
18 Então deu uma ordem, o demônio saiu, e no mesmo instante o menino ficou curado.
19 Go-tɨ, njéndó né-je dꞌɔw dꞌingə Jeju kɨ̀ kár-é ꞌdəjɨ-é ꞌpanè: «Kdɔ ri ɓá jḛ ya kɨ̀ dɔ-ji jꞌasɨ tubə ndil kɨ́ majɨ al kinlé kɔgɨ al wa?»
19 Depois os discípulos chegaram perto de Jesus, em particular, e perguntaram: — Por que foi que nós não pudemos expulsar aquele demônio?
20 Beɓa Jeju təl idə-dé panè: «Kadmḛḛ lə-si ya ɓá asɨ al. Ooi majɨ, mꞌa kidə-si rəsɨ; kinə kadmḛḛ lə-si asɨ kɨ̀ ka̰a̰ kɔl bè ya kàrè ɓá idəi mbal kin ꞌpainè: “ꞌƆtɨ kɨ rangɨ lo kin-tɨ ə ꞌɔw ꞌa̰ lo kɨ́ yó-tɨ kin ya kàrè à kɔtɨ kɔw.” Né ya kɨ́ à dum dɔ-si goto.
20 Jesus respondeu:
21 [Ngà ndil-je kɨ́ ꞌtana̰ bè kinlé, dow à tubə-dé kɨ̀ pa ta kɨ̀ Lubə kɨ̀ go kɔgɨ rɔ nékuso ɗo.]»
21 [Mas esse tipo de demônio só pode ser expulso com oração e jejum.]
22 Ndɔ káre bè, lokɨ njéndó né-je dꞌisɨ takəm-na̰-tɨ lay dɔnangɨ Galile-tɨ lé, Jeju idə-dé panè: «Dꞌa kilə Ngon lə dow ji dow-je-tɨ,
22 Um dia os discípulos estavam se reunindo na Galileia, e Jesus disse a eles:
23 kdɔ kadɨ ꞌtɔl-é, rəmə ndɔ kɨ́ njèkungɨ-tɨ mutə lé, à tɔsɨ ndəl kində lo tḛḛ.» Ta kinlé, ra adɨ rɔ njéndó né-je atɨ-dé kana̰na̰.
23 e eles vão matá-lo; mas três dias depois ele será ressuscitado. E os discípulos ficaram muito tristes.
24 Lokɨ Jeju kɨ̀ njéndó né-je ꞌree mḛḛ ɓebo Kapɛrnayim-tɨ lé, njétaalambo kəy lə Lubə, ꞌree rɔ Piyər-tɨ ꞌdəjɨ-é ꞌpanè: Njèndó-si né lé, ḛ ugə lambo kəy lə Lubə al wa?
24 Quando Jesus e os discípulos chegaram à cidade de Cafarnaum, os cobradores do imposto do Templo foram perguntar a Pedro: — O mestre de vocês não paga o imposto do Templo?
25 Piyər təl idə-dé panè: Ḛ ugə ugə ya. Ngà lokɨ Piyər lé isɨ andɨ mḛḛ kəy-tɨ ya rəmə Jeju un ta kete dəjɨ-é panè: Simɔ̰, tagɨr lə-i to ban dɔ ta-tɨ kinlé wa? Ná̰ ɓá à kugə lambo-je, kɨ̀ né-je kɨ́ njékɔ̰ɓe-je kɨ́ dɔnangɨ-tɨ nè ꞌgangɨ dɔ dow-je-tɨ lé wa? À to ngan njéɓe-je əse à to mba-je wa?
25 — Paga, sim! — respondeu Pedro. Depois Pedro entrou em casa, mas, antes que falasse alguma coisa, Jesus disse:
26 Piyər təl ilə-é-tɨ panè: «To mba-je.» Beɓa Jeju təl idə Piyər panè: Kinə to mba-je ɓá dꞌa kugə lé, ngan njéɓe-je dꞌa kugə al.
26 — São os estrangeiros! — respondeu Pedro.
27 Ngà kdɔ kadɨ jꞌtəl jigɨ jꞌtugə dow-je kin al lé, ɔtɨ ɔw dan babo-tɨ ilə kuy. Kanjɨ kɨ́ ꞌa kuwə-é dɔsa̰y ya rəmə, ꞌtḛḛ ta-é ə ꞌa kingə là kɨ́ à kasɨ kadɨ ꞌree ugə-né lambo dɔ-ji-tɨ jḛ sə-i joo rɔ njétaalambo-je-tɨ lé.
27 Mas nós não queremos ofender essa gente. Por isso vá até o lago, jogue o anzol e puxe o primeiro peixe que você fisgar. Na boca dele você encontrará uma moeda. Então vá e pague com ela o meu imposto e o seu.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 17, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.