Tiago 3

Mvù Ŋgɔ̀ŋ Feê (MCU) vs ARA

Sair da comparação
ARA Almeida Revista e Atualizada 1993
1 Bɔ̀ nùàr mò, bí té mgbɔ́ŋ mbaá mèrrè dèn, ye bí nde gi né bɔ̀ fèh-njèh bɔ̀ ŋaá. Mè tueé bí, béh bɔ̀ fèh-njèh bɔ̀ sâ, ju nde né felè beèh teèn; ju dé beèh taré kela nde né kɔɔ́ mé ju dé bɔ̀ nùàr.
1 Meus irmãos, não vos torneis, muitos de vós, mestres, sabendo que havemos de receber maior juízo.
2 Lòù sam, béh dɔɔ́ŋ, béh né gi kèkènè bɔ̀ veên hihiné bɔɔ́ laré. Mɔ nùàr sòn mbaá túé sábé njí ŋgwéh, sâ nùà gècên jéjég né bú, à nde né gùm seèn sie kɔɔ́.
2 Porque todos tropeçamos em muitas coisas. Se alguém não tropeça no falar, é perfeito varão, capaz de refrear também todo o corpo.
3 Béh nyam tébágàr lɔ̀ŋ sònò yií yeé dé cî, ye te bɔ́ ŋgweé sòn beèh ŋgweè, te béh sie komo gùm bɔɔ̀n dɔɔ́ŋ mé njéh.
3 Ora, se pomos freio na boca dos cavalos, para nos obedecerem, também lhes dirigimos o corpo inteiro.
4 Déì né cu bàtô; mé hàm seèn mene dɔɔ́ŋ, támbên pìlì mân lemé gɔ né mé bú kɔɔ́. Bɔ̀ fu tetarê né mene bàtô velá mgbɔmé yɔgɔ́, mé njéh mene, mɔ nùà fár-bàtô ye nyí gwaán né kàn mé kán ndeê, à nde né tàŋèr bàtô hèllè bèh sâ mé njéh pilí lemé njií.
4 Observai, igualmente, os navios que, sendo tão grandes e batidos de rijos ventos, por um pequeníssimo leme são dirigidos para onde queira o impulso do timoneiro.
5 Mé leba né yeé ménâ ndɔ; támbên gà mé jie kela né yoòr nùàr kɔɔ́ né bú. Mé njéh mene, à bɔ̀ gègeér ŋgòr tueé yegé komo gi né kɔɔ́. Déì né cu we. Mɔ támbên bɔgɔ́ weè mân ŋaga baá, à nde né gùm ndèndèŋ hobô dɔɔ́ŋ ŋgie sɔm.
5 Assim, também a língua, pequeno órgão, se gaba de grandes coisas. Vede como uma fagulha põe em brasas tão grande selva!
6 Leba né môn, à né faá we nɔ, dàm bɔ̀ veên ká lè wɔ́ŋe dɔɔ́ŋ bilí gi né teèn, à gùm nùàr dɔɔ́ŋ bɔɔ́ beéh yeé kɔɔ́. Mɔ à baá sela, à nde né gùm nùàr dɔɔ́ŋ beè ŋɔ sie, à ŋgie sɔm bú. Lòù sam, we bú sâ yuo den né tuar te cio.
6 Ora, a língua é fogo; é mundo de iniquidade; a língua está situada entre os membros de nosso corpo, e contamina o corpo inteiro, e não só põe em chamas toda a carreira da existência humana, como também é posta ela mesma em chamas pelo inferno.
7 Nùàr né gi bɔ̀ kèkènè njèh dɔɔ́ŋ sie komo, à tu bɔ́: bɔ̀ nyam o, bɔ̀ non o, bɔ̀ sàb mé bɔ̀ ŋgò o, dɔɔ́ŋ nùàr né gi bɔ́ sie komo.
7 Pois toda espécie de feras, de aves, de répteis e de seres marinhos se doma e tem sido domada pelo gênero humano;
8 Dé lebà môn sam: bèh lɔ mé naâ-naà, nuaá mé né leba sie komo née teèn sam ye. Leba né lom gùr veên, nùàr bú sìè kòmò bèh; teèn gɔbé den lom né léláŋ ndìèm.
8 a língua, porém, nenhum dos homens é capaz de domar; é mal incontido, carregado de veneno mortífero.
9 Mé leba cên sâ, béh Tele beèh Càŋ seén né mé njéh; bɔ̀ nùàr mé Càŋ me kwaá né faá sòn seèn nɔ, béh bɔ́ duagá cu né mé njéh ndɔ.
9 Com ela, bendizemos ao Senhor e Pai; também, com ela, amaldiçoamos os homens, feitos à semelhança de Deus.
10 Béh vra né mé sòn cên sâ, béh duagá cu mé sòn cên sâ ndɔ. Kɔ̀cɔ̀ bɔ̀ nùàr mò, bí lélɔɔ̀,
10 De uma só boca procede bênção e maldição. Meus irmãos, não é conveniente que estas coisas sejam assim.
11 wanɔɔ́ŋ manyor cén nòmò bagaà bɔ̂ nòmò veên bèh cén-e sɔ̀m bèh.
11 Acaso, pode a fonte jorrar do mesmo lugar o que é doce e o que é amargoso?
12 Máŋgɔ̀rè yeé màkpelâŋ féí bèh, teér máŋgɔ̀rè féí bèh ndɔ. Né kèì cén mé nòmò ménâ; ndɔ́g nòmò bagaà te nòmò jelâ yùò bèh, bɔ̀ nùàr mò.
12 Acaso, meus irmãos, pode a figueira produzir azeitonas ou a videira, figos? Tampouco fonte de água salgada pode dar água doce.
13 Nùà loò déì né lètenè biì teèn wa? Nùà kɔ́gɔ̀n déì né lètenè biì teèn ndɔ wa? Bú a, bɔ́ yébbé sɔ̀m kêh te seé seèn, te bɔ̀ nùàr ŋene kɔ teèn, ye à né njèh kɔɔ́.
13 Quem entre vós é sábio e inteligente? Mostre em mansidão de sabedoria, mediante condigno proceder, as suas obras.
14 Á, mɔ bí jelá le né léláŋ sà bɔ̂ huer ndɔ, sâ bí té mbaá púnó kú, bí té gècên Càŋ te nyeéne nyímé lɔ́.
14 Se, pelo contrário, tendes em vosso coração inveja amargurada e sentimento faccioso, nem vos glorieis disso, nem mintais contra a verdade.
15 Gèh kɔ́gɔ̀n bú sâ beè Càŋ yùò bèh; né lo dé bɔ̀ nùàr ká lè wɔ́ŋe, dé sâ né seé táhòrò.
15 Esta não é a sabedoria que desce lá do alto; antes, é terrena, animal e demoníaca.
16 Lòù sam, bèh mé sà bɔ̂ huer né teèn, njèh nde né bèh sâ lòù ndabé den, veên feh hihiné nde né bèh sâ kurú ndɔ.
16 Pois, onde há inveja e sentimento faccioso, aí há confusão e toda espécie de coisas ruins.
17 Kɔ́ŋkɔŋ Càŋ dé seèn môn sam, à né dé seèn ŋagásé tâŋ, dɔlésé mbɔ̂, yébbè yébbè ndɔ; à né dé seèn léláŋ húɔ́m-temê, mé kɔ́-jere, léláŋ ŋágá temê; à nùàr gèì bèh, à mé sòn fà sam ndɔ.
17 A sabedoria, porém, lá do alto é, primeiramente, pura; depois, pacífica, indulgente, tratável, plena de misericórdia e de bons frutos, imparcial, sem fingimento.
18 Mè tueé bí, bɔ̀ɔ́ mé né dɔlê lètenè bɔ̀ mbaábɔɔ̀n goó su dɔɔ́ŋ, vu kwaá né gèh bèh dɔlê, te wa tàb, bɔ́ ndeè kaga nyegé bagasé. Tàb sâ né dene dé dilî.
18 Ora, é em paz que se semeia o fruto da justiça, para os que promovem a paz.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Tiago 3, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.